Počátky a přehled působení Petra Rákose na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze *

Transkript

1 Počátky a přehled působení Petra Rákose na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze * Jiří Januška Působil jsem jako vysokoškolský učitel čtyři desítky let na malém oboru (byla to maďarština). Malý obor pak není, jak se mnozí tvrdošíjně, avšak mylně domnívají, malý rozsahem, dokonce ani ne proto, že má malý počet studentů, ný brž proto, že má malý počet učitelů, jimž nikdy není dopřána možnost dělby práce. Petr Rákos 1 Dějiny malého oboru maďarština na pražské univerzitě a potažmo na území celé dnešní České republiky jsou poměrně dlouhé, neboť sahají do 50. let 19. století. 2 Po několikaleté existenci a následných dvaceti letech absence se výuka maďarštiny na univerzitu v Praze vrátila roku 1883 a od té doby (pouze s krátkým přerušením v prvních třech letech po druhé světové válce) je na ní kontinuálně přítomna dodnes. Po reformě vysokých škol na konci 40. let 20. století byla systematická výuka oboru maďarština zahájena od roku 1950 (a jako samostatný tento * Přítomná studie je z velké části shodná s článkem uveřejněným v roce 2013 pod titulem Rákos Péter pályafutásának kezdetei és pedagógiai tevékenységének állomásai a prágai Károly Egyetem Bölcsészettudományi Karán v příloze budapešťského časopisu Bohemia: folyóirat a cseh kultúra barátainak (A Bohemia folyóirat április márciusi számának melléklete, s. 7 10). Výrazně se liší pouze úvodní části obou textů (zde první úsek textu oddělený hvězdičkami). Zbytek přítomného textu vlastně sloužil jako podklad pro překlad článku do maďarštiny, který tehdy pořídil právě Evžen Gál. 1 Rákos, Petr: Úvodem ediční dovětek. In: Rákos, Petr: Neúnavná slova. Filologova lyrika. Praha: Academia, 2011, s Pro podrobný přehled dějin tohoto oboru viz Januška, Jiří: Dějiny výuky maďarštiny a maďarské filologie na českých univerzitách. In: Januška, Jiří (ed.): Česko -maďarské ob(z)ory. Praha: Karolinum, v tisku. počátky a přehled působení petra rákose 39

2 obor fungoval více než půl století, v takovéto podobě byl naposledy otevřen v roce 2006). Pedagogy oboru se tenkrát na počátku 50. let stali Petr Rákos ( ) a Josef Blaskovics ( ), o několik let později k nim přibyl Julius Bredár ( ). Na konci 70. let byl na místo odborného asistenta přijat Jan Mészáros (nar. 1947). V 90. letech, po odchodu Julia Bredára a Petra Rákose do důchodu, začali na pražské hungaristice učit postupně Evžen Gál (nar. 1957), Simona Kolmanová (nar. 1965) a Angelika Scheierová (nar. 1952), později Robert Pejša (nar. 1976), v roce 2012 autor přítomného textu (nar. 1982). Od roku 2007 je výuka maďarštiny, maďarské literatury a dějin zahrnuta do rámce oboru středoevropská studia. V celém tomto období na oboru stabilně působili vždy 2 5 vyučujících (včetně lektorů vysílaných od 70. let z Maďarska). 3 Právě etapa vývoje české univerzitní hungaristiky počínající v polovině 20. století a trvající dodnes přinesla kontinuální tradici, která v tomto oboru předtím neexistovala. Tradici v tom smyslu, že dnes působí na filozofické fakultě Univerzity Karlovy vlastně již třetí generace. Tedy druhá generace vyučujících-absolventů: P. Rákos a J. Bredár byli učiteli A. Schreierové a E. Gála a ti zase učiteli autora přítomného textu. Dvě osobnosti v dějinách výuky maďarštiny a hungaristiky na pražské univerzitě vymykají se délkou svého systematického pedagogického působení v oboru. František Brábek ( ) byl univerzitním lektorem plných 43 let, Petr Rákos vedle Pavla Bujnáka ( ) druhý pražský hungaristický profesor v historii vyučoval maďarské literatuře, dějinám a dalším hungaristickým předmětům po dobu 40 let. Právě Petru Rákosovi této velké osobnosti tohoto malého oboru, resp. základnímu přehledu fakt o jeho působení na filozofické fakultě Univerzity Karlovy ve světle archivních dokumentů je věnována následující většina tohoto textu. 4 * * * Petr Rákos (tehdy jako Petr Rákoš) vstoupil na Karlovu univerzitu jako student v roce (Podle vyprávění jeho pozdějšího dlouholetého kolegy Julia Bredára k tomu ale nemuselo vůbec dojít. Jeden ze starších studentů, kteří pomáhali při přijímání nováčků, chtěl totiž mladého uchazeče prokazují- 3 Biograficko -bibliografické medailonky (tj. strukturované souhrny profesněživotopisných údajů a publikací daného autora i o daném autorovi) všech stabilních vyučujících oboru viz Januška, Jiří (ed.): Česko-maďarské ob(z)ory. 4 O životě a díle P. Rákose viz např. Filep, Tamás Gusztáv G. Kovács, László: Rákos Péter Dunajská Streda: Nap Kiadó, 2005; Gál, Evžen: Svět vykládat a měnit (Statika a dynamika Rákosova díla). In: Rákos, Petr: Neúnavná slova, s Mnoho vzpomínek na P. Rákose jako na učitele je obsaženo také ve vzpomínkovém oddílu publikace Januška, Jiří (ed.): Česko-maďarské ob(z)ory. 40 hungarobohemica pragensia

3 cího se maďarským maturitním vysvědčením z košického gymnázia datovaným 5. června 1943 rovnou poslat pryč. Náhodou však kolem procházel tehdejší děkan Jan Rypka 5, kterého starší student, chtěje poukázat na mladíkovu naivitu, s celým případem seznámil. Profesor Rypka se podíval na dotyčné vysvědčení, a když uviděl maturantovy výtečné známky, možnost jeho nepřipuštění ke studiu okamžitě zavrhl.) 6 Dne 17. října 1945 byl Petr Rákos zapsán na filozofickou fakultu. Během svého studia si v každém semestru do zápisového archu, tzv. nacionálu, do kolonky Obor studia zapisoval filozofii a dějepis (jen na archu z prvního semestru byl dějepis škrtnutý a místo něj byla nadepsána latina), v prvních pěti semestrech také francouzštinu, v sedmém a osmém semestru také psychologii a pedagogiku. V průběhu těch několika studijních let 7 si zapisoval předměty zejména u historika Karla Stloukala, filozofů Josefa Krále a Jana B. Kozáka, psychologů Jana Doležala a Josefa Stavěla a pedagoga Cyrila Stejskala, méně často pak u mnoha dalších učitelů, mj. filozofické přednášky u Arnošta Kolmana a Jana Patočky, estetiku u Jana Mukařovského a také praktický kurz češtiny u Jiřího Hallera (v prvních dvou semestrech). 8 Po složení druhé státní zkoušky z oborů filozofie dějepis ukončil 5 Mimochodem orientalista Jan Rypka ( ), od roku 1927 profesor filologie turecké a novoperské na Karlově univerzitě, zasáhl do osudu výuky hungaristiky na této univerzitě a také do osudů těch, kteří ji zde vyučovali několikrát. Na počátku 30. let byl spolu s P. Bujnákem u vstupu na akademickou půdu Vladimíra Skaličky (oba profesoři posuzovali Skaličkovu doktorskou disertační práci Funkce ablativu v jazycích permských a oba také později podali návrh na zřízení lektorátu finštiny při stolici maďarské filologie, který obsadil právě Skalička; ten také Rypkovi věnoval svoji zásadní práci a zároveň habilitační spis Zur ungarischen Grammatik z roku 1935). Rypka byl rovněž referentem tzv. ugrofinské komise, která v rámci profesorského sboru pražské filozofické fakulty řešila ve 30. letech komplikovanou situaci oboru maďarština po úmrtí profesora Bujnáka. A přirozeně se Rypkova profesní cesta úzce stýkala s dráhou Josefa Blaskovicse, primárně turkologa (od blízkého a nápomocného vztahu J. Rypky k J. Blaskovicsovi, kterému pomáhal v druhé polovině 40. let získat doktorát na FF UK, až po napjatý, až snad šikanózní vztah nadřízeného /Rypka/ k podřízenému /Blaskovics/ a spor o spoluautorství při zpracování tureckých listin zachovaných v Rimavské Sobotě, který mezi nimi probíhal v 50. a 60. letech a který řešila přinejmenším zvláštní komise FF UK srov. Archiv Univerzity Karlovy, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy od 1970, Ukončené pracovní poměry, karton 3, inventární číslo 32, Josef Blaskovics, zpráva J. Blaskovicse Zpráva o spolupráci s akad. J. Rypkou na díle Türkische Urkunde aus Rim. Sob. z a další dokumenty). (Srov. Januška, Jiří: Dějiny výuky maďarštiny a maďarské filologie na českých univerzitách.) 6 Osobní sdělení Julia Bredára z Petr Rákos studoval jako stipendista ministerstva školství (Archiv Univerzity Karlovy /dále AUK/, fond Filozofická fakulta Univerzity Karlovy /dále f. FF UK/ od 1970, Personálie , karton /dále k./ 24, bez inventárního čísla /dále i. č./, Petr Rákos, dopis P. Rákose kádrovému oddělení ČTK z ). 8 AUK, f. FF UK , Katalogy studentů, zimní semestr 1945/46 zimní semestr 1949/50, Petr Rákos. počátky a přehled působení petra rákose 41

4 17. června 1949 úspěšně studium. 9 Již předtím ale k 1. dubnu 1949 nastoupil práci v tiskové kanceláři Pragopress (později sloučena s ČTK) jako redaktor článkové služby pro maďarské věci. 10 V letech Rákosova studia obor maďarština na Karlově univerzitě vyučován nebyl. Ačkoliv univerzita obnovila svou činnost krátce po konci války (již 1. června 1945 začal mimořádný letní semestr, který trval do konce září, 22. října pak začal zimní semestr 1945/46 první Rákosův na pražské univerzitě), maďarština se na ni vrátila teprve v roce Po podpisu pařížské mírové smlouvy s Maďarskem došlo k opětovnému navázání diplomatických styků mezi ním a Československem v září S odvoláním na tuto skutečnost požádal na samém konci roku 1947 předválečný vyučující oboru Jan Pecháček (1882?) o znovuustavení lektorem maďarštiny, čemuž ministerstvo v roce 1948 vyhovělo. 12 Kmenového vědecko -pedagogického pracovníka ale obor v té době vlastně neměl, jelikož Vladimír Skalička (1909 až 1991), který se na přelomu let habilitoval pro obor ugrofinské jazykovědy, byl v roce 1946 jmenován profesorem obecného jazykozpytu a tomuto oboru se také ve své odborné a pedagogické práci vehementně věnoval. V rámci výuky obecného jazykozpytu ale vypsal v zimním semestru 1948/49 i přednášku Výklad maďarské mluvnice a v letním semestru 1949/50 přednášku Úvod do maďarského jazyka. Zároveň po nástupu komunistů k moci začala v Československu ještě v roce 1948 probíhat reforma vysokého školství, jejímž vyvrcholením bylo přijetí nového zákona o vysokých školách v květnu Tato reforma výrazně změnila podobu studia oproti dřívějšímu modelu přetrvávajícímu z 19. století a zavedla některé standardy, které jsou platné dodnes. Například byly zavedeny pevné studijní plány pro jednotlivé obory, učitelé byli sdruženi do kateder a také vznikly nové kategorie placených pedagogických sil (dříve totiž mohli učit vlastně jen docenti a profesoři). 13 Reforma probíhala postupně a na všech úrovních (ostatně se na ní jako student formou přípravných prací 9 AUK, f. FF UK od 1970, Personálie , k. 24, bez i. č., Petr Rákos, formulář k odchodu do starobního důchodu. Výše zmíněné katalogy studentů obsahují také nacionál P. Rákose za zimní semestr 1949/50, do kterého však byl z blíže nezjištěných okolností zapsán podmínečně. 10 AUK, f. FF UK od 1970, Personálie , k. 24, bez i. č., Petr Rákos, formulář Úprava platových poměrů učitelů vysokých škol datovaný Tyto informace, stejně jako další informace o vypsané výuce obsažené v tomto textu, jsou pokud není uvedeno jinak založeny na seznamech přednášek filozofické fakulty Univerzity Karlovy vydávaných každý semestr či akademický rok. 12 AUK, f. FF UK , k. 48, i. č. 570, Jan Pecháček, dopis děkana J. B. Kozáka J. Pecháčkovi z Více o reformě viz např. Pousta, Zdeněk: Univerzita Karlova v letech In: Havránek, Jan Pousta, Zdeněk (eds.): Dějiny Univerzity Karlovy IV.: Praha: Univerzita Karlova, 1998, s hungarobohemica pragensia

5 podílel i Petr Rákos) 14. Od podzimu 1950 pak bylo na filozofické fakultě zahájeno zcela reformované studium. Během reformy byla na návrh tzv. osobní komise A ze září 1949 utvořena subkomise pro personální obsazení oboru maďarština, jejímiž členy se stali Vladimír Skalička a Koloman Gajan (který rovněž od podzimu 1945 studoval dějepis a francouzštinu, a byl tudíž Rákosovým spolužákem). 15 Tato subkomise v listopadu navrhla, aby byl Petr Rákos pro letní semestr 1949/1950 pověřen přednáškami z maďarské literatury (v rozsahu tří hodin týdně), což poté ministerstvo schválilo. 16 Zpráva o tomto pověření však Petra Rákose zastihla na léčebném pobytu v plicním sanatoriu v Novém Smokovci, kvůli čemuž nakonec přednášky nemohl konat. 17 V červnu 1950 byl tento návrh podán znovu s platností na další akademický rok. 18 V říjnu 1950 pak již skutečně začal Petr Rákos na filozofické fakultě (v té době jako externista) přednášet. Tehdy zahájilo své studium prvních šest posluchačů reformovaného oboru maďarština. 19 Kromě Rákose pedagogicky zajišťovali reformovaný obor maďarština ještě další učitelé. Tzv. vedoucím učitelem oboru který měl odpovědnost za celou vyučovací činnost se stal Vladimír Skalička. Na samotné výuce se ale podílel zcela minimálně. Společně s návrhem na pověření Petra Rákose podala v červnu 1950 pedagogická komise pro východoevropský jazykozpyt (pod níž maďarština spadala) také návrh, aby výukou jazykovědných předmětů na oboru maďarština byl pověřen Josef Blaskovics, tehdy čerstvý držitel doktorátu, odborník na turkologii, původem Maďar z Imeľu. 20 Jazykové a jazykovědné předměty učil prvních asi sedm let, v kontaktu s oborem byl ale i později. Výzkumně se věnoval turkologii a paralelně s maďarštinou ji také vyučoval. 14 AUK, f. FF UK, KSČ FF UK, Kádrové materiály R Sch , k. 39, Rákos Petr, Posudek na s. Petra Rákose ( ). 15 AUK, f. FF UK , k. 352, i. č. 1602, Protokol o schůzi osobní komise A, zpráva osobní komise A z AUK, f. FF UK , k. 352, i. č. 1602, Protokol o schůzi osobní komise A, protokol o schůzi osobní komise A konané AUK, f. FF UK od 1970, Personálie , k. 24, bez i. č., Petr Rákos, dopis P. Rákose děkanovi z AUK, f. FF UK od 1970, Personálie , k. 24, bez i. č., Petr Rákos, návrh pedagogické komise pro východoevropský jazykozpyt z Srov. vzpomínkový text jednoho z těchto studentů prvního ročníku reformovaného oboru maďarština: Pražák, Richard: Studentská vzpomínka na Petra Rákose. In: Ab imo pectore. K sedmdesátinám Petra Rákose. Slavica Pragensia, 1995, roč. 37, s AUK, f. FF UK od 1970, Ukončené pracovní poměry, k. 3, i. č. 32, Josef Blaskovics, návrh pedagogické komise pro východoevropský jazykozpyt z počátky a přehled působení petra rákose 43

6 Jako asistent semináře pro maďarskou filologii byl od září 1950 zaměstnán Břetislav Dejdar ( ), který ovšem neměl potřebnou kvalifikaci (byl aprobován pro ruštinu a češtinu) a v seznamu přednášek není ani uvedena žádná jeho výuka. Nakonec s ním univerzita rozvázala pracovní poměr a na jeho pozici asistenta od 1. února 1952 nastoupil právě Petr Rákos, který se tak na dlouhá léta stal interním zaměstnancem filozofické fakulty. 21 Na jaře roku 1952 se s ním při své soukromé návštěvě Prahy seznámil Julius Bredár, jenž se tehdy připravoval na dráhu učitele nižších maďarských škol na Slovensku. 22 Ještě téhož roku byl ale povolán jako pracovník oboru maďarština na pražskou fakultu. Postupně pak v následujících letech přebíral výuku jazykových a jazykovědných předmětů od Josefa Blaskovicse. Od konce 50. let zajišťovali výuku oboru maďarština ve dvou právě Petr Rákos a Julius Bredár. Teprve od roku 1973/74 vedle nich začal pravidelně působit také lektor vyslaný z Maďarska, od října 1978 byl pak odborným asistentem jmenován Jan Mészáros (který však v letech 1979/ /83 působil jako lektor českého jazyka a literatury na univerzitě v Budapešti). 23 V roce 1984 odešel Julius Bredár do důchodu. Petr Rákose jej následoval o šest let později. Jeho pracovní poměr na filozofické fakultě skončil 31. prosince V aktivním kontaktu s oborem ale zůstal až do své smrti. Pedagogicky Petr Rákos na oboru maďarština působil celých 40 let, nejdříve jako externí vyučující, poté jako asistent, od 1. října 1953 jako odborný asistent, od 1. dubna 1963 jako zástupce docenta. Od 1. listopadu 1966 byl ministrem Jiřím Hájkem jmenován docentem pro obor maďarské literatury a od 1. června 1990 jej prezident Václav Havel jmenoval profesorem pro obor teorie literatury dějiny maďarské literatury. 25 V 50. letech vypracoval a ustálil přednáškový cyklus pro všechny ročníky oboru pro maďarskou literaturu a maďarské dějiny (a rovněž k těmto dvěma předmětům sepsal skripta) 26. Tehdy také dvakrát externě učil na oboru dějepis v roce 1951/52 vedl přednášku Spec. před. děj. lid. dem. (tedy pravděpodobně Specializační přednáška dějin lidových demokracií) a v roce následujícím přednášku Maďarská republika rad. Kromě výuky ale spravoval i administrativní záležitosti 21 AUK, f. FF UK od 1970, Personálie , k. 24, bez i. č., Petr Rákos, soubor dokumentů z prosince 1951 až března Osobní sdělení Julia Bredára z Osobní sdělení Jana Mészárose z AUK, f. FF UK od 1970, Personálie , k. 24, bez i. č., Petr Rákos, dohoda o rozvázání pracovního poměru z Tyto informace pochází z různých dokumentů uložených v osobní složce P. Rákose (AUK, f. FF UK od 1970, Personálie , k. 24, bez i. č., Petr Rákos). 26 Rákos, Petr: Maďarská literatura XX. století. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1953; Rákos, Petr: Úvod do maďarských dějin pro studující maďarského jazyka a literatury. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, hungarobohemica pragensia

7 maďarského semináře a v roce 1955/56 byl tajemníkem Katedry slavistiky (pod kterou obor spadal až do roku 1971, kdy byl přesunut na Katedru lingvistiky a fonetiky). 27 Krátce působil ve vedení fakulty, a to v přelomovém období. V květnu 1969 (tedy v době, kdy FF UK a její vedoucí činitelé stále ještě zastávali obrodné postoje pražského jara a snažili se je hájit před narůstajícím tlakem začínající normalizace ) jej vědecká rada zvolila do funkce proděkana pro organizaci studia na FF UK. 28 Tuto funkci však přestal vykonávat dnem 1. června 1970, 29 jelikož sám rezignoval krátce po nástupu nového děkana Karla Gally (který byl zvolen 29. ledna 1970 a který hned po svém schválení do úřadu v půlce února zahájil nekompromisní normalizační kroky) s odvoláním na zdravotní důvody a na to, že za změněných fakultních podmínek by tuto funkci nemohl odpovědně zastávat. 30 V říjnu 1969 byl také jmenován řádným členem vědecké rady FF UK. 31 Kromě toho byl dlouhodobým vedoucím oddělení ugrofinistiky a to až do 30. září 1990, kdy svou funkci postoupil Janu Mészárosovi. 32 Toto oddělení existovalo v rámci Katedry lingvistiky a fonetiky, na níž se mimochodem Petr Rákos 15. ledna 1990 stal zástupcem vedoucího katedry. 33 Od 1. července 1990 pak byl při této katedře pověřen vedením Střediska maďarských studií, které sám založil a vedl nakonec až do své smrti v roce AUK, f. FF UK od 1970, Personálie , k. 24, bez i. č., Petr Rákos, zpráva o činnosti odborného asistenta P. Rákose z AUK, f. FF UK od 1970, Personálie , k. 24, bez i. č., Petr Rákos, dopis děkana P. Rákosovi z AUK, f. FF UK, Fakultní organizace KSČ (dále FO KSČ ), k. 96, Návrh do funkce proděkana filosofické fakulty university Karlovy v Praze. O atmosféře a událostech kolem vedení FF UK v té době (ačkoliv bez informací o P. Rákosovi) viz také vzpomínky dalšího tehdejšího proděkana (a později prvního polistopadového děkana): Černý, František: Normalizace na pražské filozofické fakultě ( ). Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2009, s O osobním dilematu P. Rákose po událostech srpna 1968, zda opustit, či neopustit Československo, srov. Rákos, Petr: Emigrovat. In: Januška, Jiří (ed.): Česko-maďarské ob(z)ory. 29 AUK, f. FF UK od 1970, Personálie , k. 24, bez i. č., Petr Rákos, dopis tajemníka FF UK mzdové účtárně z AUK, f. FF UK, FO KSČ , k. 114, Posudek skupiny KSČ FF slavistika na s. Petra Rákoše ( ). 31 AUK, f. FF UK od 1970, Personálie , k. 24, bez i. č., Petr Rákos, dopis děkana J. Kladivy P. Rákosovi z AUK, f. FF UK od 1970, Personálie , k. 24, bez i. č., Petr Rákos, dopis děkana F. Černého P. Rákosovi z AUK, f. FF UK od 1970, Personálie , k. 24, bez i. č., Petr Rákos, dopis děkana F. Černého P. Rákosovi z Blíže o cíli a ideji tohoto střediska viz: Rákos, Péter: Hungarológia Cseh Köztársaságban. Hungarologische Beiträge, 1995, 4, s. 89. počátky a přehled působení petra rákose 45

8 Ještě dva měsíce před svým odchodem z tohoto světa byl 17. června přítomen při přijímacích zkouškách nových adeptů oboru maďarština. Byl mezi nimi i autor přítomného textu, který si takovouto drobnou osobní vzpomínkou dovoluje zakončit svůj stručný faktografický příspěvek k biografii Petra Rákose a k přehledu jeho působení na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Rezümé Rákos Péter pályafutásának kezdetei és pedagógiai tevékenységének állomásai a prágai Károly Egyetem Bölcsészettudományi Karán. Az írás levéltári dokumentumok alapján tekinti át Rákos Péter ( ) tanulóéveit és oktatói pályáját a Károly Egyetemen. Hallgatóként 1945 és 1949 között tanult filozófia történelem szakon től külső előadóként, aztán 1952-től a Károly Egyetem rendes munkatársaként elsősorban magyar irodalmat és történelmet tanított (1953-tól adjunktus, 1963-tól docens -helyettes, 1966-tól docens, 1990-től pedig profeszszor beosztásában). Az 1990-es év végén vonult nyugdíjba, de a prágai magyar szakkal egészen a haláláig mint meghatározó személyiség szoros kapcsolatban maradt ben, az ún. prágai tavasz legutolsó szakaszában elvállalta a tanulmányi ü gyekért felelős dékán -helyettes tisztségét, de amikor az új dékán bevezette az elbocsátásokkal járó normalizációs intézkedéseket, lemondott posztjáról. 46 hungarobohemica pragensia