Plán péče o přírodní památku. Bílá skála. na období

Transkript

1 Plán péče o přírodní památku Bílá skála na období zpracovali: Lenka a Petr Pavelčíkovi, Vlčnov 622 září 2016

2 Obsah 1. Základní údaje o ZCHÚ Základní identifikační údaje Údaje o lokalizaci území Překryv území s jinými chráněnými územími Stručný popis území Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Výměra území Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav Cíl ochrany ZCHÚ Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesních pozemcích Základní údaje o útvarech neživé přírody Přehled dílčích ploch Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Plán zásahů a opatření Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Zaměření a vyznačení území v terénu Návrhy na vzdělávací využití území Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Závěrečné údaje Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Použité podklady a zdroje informací Seznam používaných zkratek Plán péče zpracoval Fotodokumentace Přílohy... 25

3 1. Základní údaje o ZCHÚ 1.1 Základní identifikační údaje Identifikační číslo: 1839 kategorie ochrany: Přírodní památka managementová kategorie IUCN: III - přírodní památka název území: Bílá skála druh právního předpisu: nařízení orgán, který předpis vydal: Okresní úřad Liberec číslo předpisu: 7/96 Datum schválení: Datum účinnosti: Údaje o lokalizaci území kraj: Liberecký okres: Liberec obec s rozšířenou působností: Frýdlant obec: Horní Řasnice katastrální území: Srbská Příloha: Příloha č. M1 - Orientační mapa s vyznačením hranic ZCHÚ a OP 1.3 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: bez překryvu chráněná krajinná oblast: bez překryvu jiný typ chráněného území: bez překryvu Natura 2000 (ptačí oblast): bez překryvu Natura 2000 (EVL): bez překryvu 1.4 Stručný popis území Lokalita se nachází v nadmořské výšce m asi 1,1 km SZ od obce Srbská (KÚ Srbská ) těsně u hranice s Polskou republikou. Zabírá plochu 0,6 ha a tvoří ji geomorfologický útvar asi 20 m široký, 20 m vysoký a 220 m dlouhý vypreparovaná křemenná žíla. Útvar je na lesním pozemku. Ochranné pásmo je vyhlášené na ploše 1,23 ha po obvodu ZCHÚ. 1

4 1.5 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí ZCHÚ Bílá skála se rozkládá v katastrální území Srbská Celková rozloha je 6319 m 2 (0,63 ha). Ochranné pásmo je vyhlášené, na ploše m 2 (1,23 ha). Parcelní vymezení PP Bílá skála k.ú. Srbská Číslo parcely podle kat. nemovitostí Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN lesní pozemek Způsob využití pozemku podle KN pozemek určený k plnění funkcí lesa Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) Parcelní vymezení OP PP Bílá skála k.ú. Srbská Číslo parcely podle kat. nemovitostí Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v OP (m 2 ) pozemek určený k lesní pozemek plnění funkcí lesa Výměra parcely v OP měřena ručně pomocí nástrojů mapové služby GEOPORTAL INSPIRE. Příloha: Příloha č. M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a OP 1.6 Výměra území Druh pozemku ZCHÚ - plocha v ha OP - plocha v ha lesní pozemky 0,6319 1,2350 vodní plochy - - trvalé travní porosty - - orná půda - - Ostatní zemědělské pozemky - - ostatní plochy - - zastavěné plochy a nádvoří - - celková plocha 0,6319 ha 1,2350 ha Způsob využití pozemku ZCHÚ - plocha v ha zamokřená plocha - rybník nebo nádrž - vodní tok - neplodná půda - ostatní způsoby využití - 2

5 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Posláním přírodní památky je zachování regionálně ojedinělého geologického jevu valové žíly křemene. Předmětem ochrany je její hlavní výchoz o délce cca 220 m a mocnosti do 20 m (zřizovací nařízení č. 8/96 Okresního úřadu Liberec) Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav a) Útvary neživé přírody útvar geologické podloží popis výskytu útvaru mohutná křemenná žíla vystupující v podobě skalní zdi křemenná žíla prostupující předvariskými granitoidy mohutný křemenný val v délce 220 m, šířce cca 20 m a výšce až 22 m, vyplňující tektonickou poruchu v ortorule; křemenná hmota žíly je bílá, našedlá až světle šedá, místy zbarvena do žluta, červena a fialova, převážně jemnozrnná až celistvá. Má brekciovitou texturu s více generacemi křemene; hojné jsou partie s paprsčitou stavbou stébelnatých agregátů s drúzovitými dutinami, místy s hradbovou kresbou, jde o regionálně výjimečný geologický a geomorfologický útvar 1.8 Cíl ochrany ZCHÚ Dlouhodobým cílem je zachování regionálně ojedinělého geologického jevu valové žíly křemene. 3

6 2. Rozbor stavu ZCHÚ s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Lokalita se nachází v nadmořské výšce m asi 1,1 km SZ od obce Srbská (KÚ Srbská ) těsně u hranice s Polskou republikou. Zabírá plochu 0,63 ha a tvoří ji geomorfologický útvar asi 20 m široký, 20 m vysoký a 220 m dlouhý vypreparovaná křemenná žíla s orientací SZ-JV. Útvar je na lesním pozemku. Na skalním útvaru rostou dřeviny (borovice, bříza, jeřáb), v okolí je hospodářský les. V podloží jsou tzv. jizerské ortoruly krkonošsko-jizerského krystalinika (svrchní proterozoikum až spodní paleozoikum). Tektonická porucha směru SZ - JV v ortorule byla vyplněna křemenem a dnes vystupuje v terénu jako výrazný křemenný val tvořící skalní zeď. Ta je dlouhá asi 220 m, vysoká až 22 m a široká 20 m. Křemenná hmota je převážně jemnozrnná až celistvá, ale hojné jsou i partie s paprsčitou stavbou stébelnatých agregátů a s drúzovitými dutinami. Stavba je brekciovitá, s více generacemi křemene. Barva křemene je většinou bílá až světle šedá, ale místy i nažloutlá, načervenalá a nafialovělá. Průběh žíly je zhruba uprostřed přerušen asi 15 m dlouhou prolukou (Mackovčin a kol., 2002). Geomorfologicky lokalita spadá do Hercynského systému, provincie Česká vysočina, subprovincie Krkonošsko-jesenická soustava, Krkonošské oblasti, celku Frýdlantská pahorkatina. Z pohledu hydrologie náleží území do povodí Odry. Při severní hranici ZCHÚ protéká Srbský potok, jež ústí do Jindřichovického potoka a pokračuje do Polska. Z klimatického hlediska spadá území do mírně teplé klimatické oblasti MT2 (E. Quit 1984), která je charakterizována krátkým, mírným až mírně chladným, mírně vlhkým létem, normálně dlouhou, suchou zimou s mírnými teplotami a normálně dlouhým trváním sněhové pokrývky a s krátkým mírným jarem a mírným podzimem. Charakteristika hodnota počet letních dnů počet dnů s průměrnou teplotou 10 C a více počet mrazových dnů počet ledových dnů průměrná teplota v lednu ve C -3 až -4 průměrná teplota v červenci ve C průměrná teplota v dubnu ve C 6-7 průměrná teplota v říjnu ve C 6-7 průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více srážkový úhrn ve vegetačním období v mm srážkový úhrn v zimním období v mm počet sněhových dnů počet dnů zamračených počet jasných dnů

7 Podle regionálně fytogeografického členění ČR patří území do fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum, okresu 49. Frýdlantská pahorkatina, kde leží v jeho SV části. Z faunistického hlediska nebylo území podrobněji zkoumáno. Průzkum vegetace provedl v rámci zpracování plánu péče Višnák 2006: Vegetace má z velké části charakter hercynské dubohabřiny. Lokalita se nachází v komplexu hospodářsky pozměněných lesů s převažujícím smrkem, lokálně, zvl. v porostních okrajích se zachoval vyšší podíl listnatých dřevin. Severní část přírodní památky je charakterizována exponovanějším reliéfem, s mohutnými skalními výchozy, na SV příkře spadajícími do balvanových akumulací. Okolní kulturní smrčina je na skalních výstupech vystřídána pestřejší skladbou dřevin při vrcholu skal je hojná autochtonní borovice s doprovodem mladé břízy a jeřábu, v keřovém patře přistupuje krušina; v SV úpatí je hojný smrk, který je zde stanovištně přirozenou dřevinou. Bylinné patro v konvexním terénu tvoří zejména brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) a metlička křivolaká (Avenella flexuosa), na stinných balvaništích dominuje kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), s doprovodem ostružiníku křovitého (Rubus fruticosus agg.), místy též netýkavkou nedůtklivou (Impatiens noli-tangere), i zde je však hojné brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus). V ploché sníženině, oddělující severní a jižní část skalního masivu se nachází volně zapojená březina s příměsí dubu letního a sporadickým bukem. Porost je různověký, jeho podúroveň tvoří jeřáb, méně líska a buk; na podrostu se účastní ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), medyněk měkký (Holcus mollis), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), černýš luční (Melampyrum pratense), ostružiník křovitý (Rubus fruticosus agg.). V mírném východním svahu je bylinné patro vitálnější, převládá ostružiník křovitý (Rubus fruticosus agg.) a brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), příměs tvoří kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), černýš luční (Melampyrum pratense), papratka samičí (Athyrium filix-femina), starček Fuschův (Senecio ovatus), ostružiník maliník (Rubus idaeus). Dále na JV se nachází rozvolněná vzrostlá březina s dominancí ostružiníku křovitého (Rubus fruticosus agg.) v E1, dále s kokoříkem přeslenitým (Polygonatum verticillatum), metličkou křivolakou (Avenella flexuosa), jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia), mléčkou zední (Mycelis muralis) a pstročkem dvoulistým (Maianthemum bifolium). Jižní část skalní zdi se rozpadá do několika skalních bloků, které k JV spadají příkrými balvanitými svahy, zatímco na západě přecházejí do zvlněné plošiny. Stromové patro v náhorní poloze tvoří bříza s příměsí jeřábu a krušiny, dále na západ se již prosazuje dub s příměsí břízy a vtroušeným bukem, v podrostu opět s krušinou a jeřábem. V bylinném patře převažuje metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), místy i lipnice hajní (Poa nemoralis), lokálně hojný je psineček obecný (Agrostis capillaris), dále se na druhovém složení podílí černýš luční (Melampyrum pratense), medyněk měkký (Holcus mollis), s menší frekvencí kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), krušina olšová (Frangula alnus), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), jestřábník zední (Hieracium murorum), jestřábník hladký (Hieracium laevigatum) aj. Zajímavým porostem je vzrostlá doubrava s dubem letním (Quercus robur) na mírně ukloněné plošině, v E3 též se slabou příměsí břízy a buku. Fyziognomii bylinného patra udává 5

8 třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), doprovod tvoří buk lesní (Fagus sylvatica), hasivka orličí (Pteridium aquilinum), ostřice kulkonosná (Carex pilulifera), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum) aj. Odlišný charakter má porost v exponovanějším terénu JV svahů. Zde se nachází vzrostlá březina, k níž místy přistupuje dub letní, podúroveň tvoří smrk, jeřáb, dub letní, nepočetně i buk. V podrostu převažuje ostružiník křovitý (Rubus fruticosus agg.), dalšími druhy jsou brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), na jihu hojná netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), v keřovém patře je místy hojný jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a bez červený (Sambucus racemosa). Na skále roste vrbovka úzkolistá (Chamerion angustifolium) a kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), bohatě vyvinuto je mechové patro mj. s rokytem cypřišovým (Hypnum cupressiforme) (Višňák 2006). 2.2 Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů V území nebyl dosud proveden řádný botanický ani zoologický průzkum. Určitý botanický průzkum provedl zpracovatel předchozího plánu péče (Višňák 2006) žádné chráněné druhy v ZCHÚ nenalezl. Z dat v Nálezové databázi ochrany přírody ani při terénní pochůzce v červnu 2016 rovněž nebyly žádné chráněné druhy rostlin či živočichů na území přírodní památky nalezeny. 2.3 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti Lokalita se nachází při hranici s Polskou republikou v odlehlé oblasti bez přístupových cest. Skalní útvar je obklopen hospodářským lesem, jehož obhospodařování v minulosti na skalní útvar zřejmě nemělo zásadní vliv. Známky po těžbě kameniva nejsou patrné. Ve střední části území při jeho západní hranici se nachází pozůstatek stavby. Jedná se o torzo mělkého sklepa s cihlovou klenbou. Účel stavby dnes již není znám. 2.4 Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti a) Lesní hospodářství ZCHÚ je na lesní půdě. Samotný skalní útvar a jeho úpatí je vhodné udržovat jako formu bezlesí a tím bránit narušování horniny kořeny dřevin. Současné lesnické hospodaření na stav předmětu ochrany nemá škodlivý vliv. c) Myslivost Území přírodní památky je součástí honitby Jindřichovice pod Smrkem ( ). Myslivecká činnost není v území omezena. V současnosti se v přírodní památce ani v jejím blízkém okolí nenacházejí myslivecká zařízení. Do roku 2014 byl při okraji lesa při západní hranici ochranného pásma umístěn posed. K poškozování předmětu ochrany provozováním myslivosti nedochází. 6

9 d) Rekreace a sport K lokalitě nevede žádná turistická trasa ani neleží v okolí jiného turistického cíle, místo je na hranici státu a je obtížně dostupné. Horolezecká činnost se zde provozuje pouze ve velmi omezené míře na skalním výchozu v jižní části území. V prostoru skalního útvaru byla zřízena geocachingová keška velikosti malá. Do srpna 2016 ji navštívilo cca 50 osob (asi 20 osob ročně). Můžeme tedy konstatovat, že k poškození předmětu ochrany rekreací a sportem v současnosti nedochází. Návštěvnost lokality turisty a hráči geocachingu v souvislosti s poškozením předmětu ochrany je však třeba průběžně sledovat. e) Jiné vlivy Samotný skalní útvar je potenciálně ohrožen expanzí dřevin, které urychlují proces eroze skalního masivu. Vzhledem k soudržnosti horniny však ohrožení není nijak zásadního charakteru. 2.5 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Územní plán sídelního útvaru Horní Řasnice Lesní hospodářský plán LHC Frýdlant 2.6 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup V předchozím plánu péče nebyl navrhován žádný aktivní management. Vzhledem k charakteru předmětu ochrany, odlehlosti lokality, její minimální návštěvnosti a vysoké odolnosti horniny proti rozrušení růstovou činností vegetačního krytu je tento koncept péče přípustný. Doporučena byla instalace jednoduché naučné tabule. Ta byla instalována při JV okraji lokality a je v dobrém stavu. 2.7 Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesních pozemcích Přírodní lesní oblast 20 Lužická pahorkatina Lesní hospodářský celek Frýdlant Výměra LHC v ZCHÚ (ha) 0,63 Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Lesy České republiky, s. p. Nižší organizační jednotka LHC Frýdlant 7

10 Lesní pozemky tvoří celou výměru plochy zájmového území. Les však není předmětem ochrany. Vzhledem k tomu a vzhledem k malé rozloze území je popis lesních ploch vyjádřen textově (nejsou vyplňovány tabulky osnovy). Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Lesní typy v ZCHÚ dle typologické mapy: 3Z3 zakrslá dubová bučina biková; zahrnuje vlastní skalní výchozy a pokrývá cca 70 % území vlastní PP 3A1 lipodubová bučina bažanková s hluchavkou žlutou; je vymezena v méně exponovaném terénu po obvodu zejména jižní části skalní zdi a pokrývá cca 30 % území PP Lesní typy v OP dle typologické mapy: 3S8 svěží dubová bučina ochuzená; navazuje na LT 3A1 a okrajově zasahuje do severní části ochranného pásma 3S1 svěží dubová bučina šťavelová; je mapována při sv. okraji území, okrajově zasahuje do ZCHÚ 3O6 jedlodubová bučina šťavelová; je vylišena ve vlhkém údolí Hraničního potoka a okrajově zasahuje do severní části ochranného pásma Porovnání přirozené a současné skladby lesa Největší část ZCHÚ zabírá dílec 101N, který je v LHP veden jako bezlesí skalní výchoz. Na skalním výchozu a při jeho úpatí se však ve skutečnosti vyskytují dřeviny jako borovice, smrk, bříza, jeřáb a v podrostu také buk a dub. Dle typologické mapy je zde LT 3Z3 zakrslá dubová bučina biková s přirozenou dřevinnou skladbou 70% buk, 30% dub, do 1% bříza. Dále do ZCHÚ dle typologické mapy zasahuje lesní typ 3A1 lipodubová bučina bažanková s hluchavkou žlutou. Přirozená dřevinná skladba tohoto LT je 50% buk, 10% dub, 10-20% lípa, +/-10% habr, 10-20% javor, do 1% jilm, jedle a třešeň. Podle porostní mapy jsou zde porostní skupiny s uvedenou dřevinnou skladbou (dle LHP): 101G5 100% smrk 101G9 100% smrk 101G10 60% dub, 40% bříza 101G11 100% smrk 101G12 65% borovice, 20% smrk, 15% dub Většinu porostů na území ZCHÚ lze hodnotit jako les přírodě vzdálený, místy i jako les nepůvodní (výrazná převaha smrku), na skalních výchozech lze místy vymezit les přírodě blízký. 8

11 Příloha: Příloha č. M3 - Lesnická mapa typologická s vyznačením ZCHÚ a OP Příloha č. M4 - Lesnická mapa porostní s vyznačením ZCHÚ a OP Základní údaje o útvarech neživé přírody Útvarem neživé přírody a zároveň hlavním předmětem ochrany je v tomto ZCHÚ výrazný křemenný val tvořící skalní zeď. Val vznikl vyplněním tektonické poruchy v ortorule směru SZ JV. Skalní zeď je dlouhá asi 220 m, vysoká až 22 m a široká 20 m. Křemenná hmota je převážně jemnozrnná až celistvá, ale hojné jsou i partie s paprsčitou stavbou stébelnatých agregátů a s drúzovitými dutinami. Stavba je brekciovitá, s více generacemi křemene. Barva křemene je většinou bílá až světle šedá, ale místy i nažloutlá, načervenalá a nafialovělá. Průběh žíly je zhruba uprostřed přerušen asi 15 m dlouhou prolukou (Mackovčin a kol., 2002). Podrobný popis uvádí Honsa a Krutský (1995): Křemenný val začíná skálou vysokou na údolní straně asi 10 m a pokračuje SZ směrem ke státní hranici v celkové délce přibližně 200 m. Val je denudací vypreparován z okolního terénu asymetricky, takže relativní výška JZ strany je nižší než sv. údolní strany, kde stěna dosahuje výšky až cca 22 m. Skalní zeď není souvislá, ale je rozdělena asi 20 m širokou prolukou na dvě téměř stejně dlouhé části, JV asi 90 m a SZ asi 110 m. Mocnost křemenné žíly na JV konci je 6 m, postupně vzrůstá až na 15 a ještě dál na 20 m (ještě před prolukou). Jihovýchodní část má alespoň 2 výraznější skalní vrcholy a relativní výšku na údolní straně do 15 m. Severozápadní, část má výraznějších skalních vrcholů více a též větší relativní výšku na obou stranách, poblíž proluky až asi 22 m na údolní a více než 10 m na náhorní straně. Mocnost této části je rovněž až 20 m u proluky, na SZ konci asi 6 m, zde však rychle vzrůstá až na 20 m. Asi v polovině délky této části je cca 30 m dlouhý a až 10 m hluboký výklenek, zmenšující zde mocnost valu. Skalní zeď je výrazně modelována mrazovým větráním a její úpatí zejména na údolní (sv.) straně je pokryto ostrohrannou sutí o velikosti balvanů do 0,5 m3, ojediněle i více. Tato suť je též v proluce mezi oběma částmi valu a mezi SZ koncem a hraničním potokem, kde je částečné překryta nivními sedimenty, avšak dobře viditelná v korytě. Pokračování na polské straně nebylo sledováno, ale asi 50 m od hranice je ve směru valu další křemenná skalka. BLUMRICH (l. c.) uvádí pokračování cca 200 m za hranicí. Pokračování křemenně žíly najv představují nevýrazné výchozy ve dvou remízkách ve vzdálenosti asi 220 m od krajní skály, o mocnosti od 5 do 10 m. Křemenná žíla představuje lokálně naduřelou výplň tektonické poruchy směru SZ-JV (sklon 90 ) v předvariských jizerských granitoidech, zastoupených zde hrubě zrnitoplástevnými rulami místy s leukokratními šmouhami a s pozvolnými přechody jednak do stejnoměrně hrubě zrnitých kataklastických žul, jednak do plástevnatookatých rul. Směr žíly od remízků na jv. až po polskou hranici je kolem 140. Křemenná hmota žíly je převážně jemnozrnná až celistvá a většinou bílá nebo našedlá až světle šedá, méně často zbarvená v různých tónech do žluté, červeně nebo modrofialové. V celistvých partiích je zbarvení soustředěno do proužků nebo hnízd, v místech s paralelně nebo radiálně paprsčitou stavbou stébelnatých agregátů je zonální s nevýraznou hradbovou kresbou. Tato místa vykazují brekciovitou texturu s několika generacemi křemenné výplně. Nejmladší generace bývá jemně až hrubě stébelnatá (do l cm, délka jedinců do 5 cm), drúzové dutiny však jsou sporadické a plošné. Pyramidální zakončení 9

12 krystalových jedinců jsou opět bílá nebo různé zbarvená v šedých, oranžových nebo červených tónech, výjimečné jsou čirá a bezbarvá. Drúzové dutiny jsou častější v SZ části, v JV části jsou častější dutinky bez krystalů, velké 2-3 cm. Hvězdnatý křemen uváděny z této lokality jsou zřejmé radiálně paprsčité partie brekciovité textury a nejde tedy o skutečný hvězdovec. Podobně jen s výhradami lze některé nafialověle šedé až modrofialové stébelnaté agregáty označit jako ametyst. Brekciovitá textura svědčí o syngenetických tektonických pohybech. Žíla byla postižena i později příčnou i podélnou tektonikou. Nejvýraznější příčná porucha spojená s posunem a mírnou změnou směru způsobila vznik proluky mezi SZ a JV částí, podle dalších příčných, podélných i jiných puklin dochází k odlamování balvanů a tak pravděpodobně vznikl i zmíněný výklenek v SZ části Přehled dílčích ploch Pro potřeby ochrany přírody je území rozděleno na 2 dílčích plochy a podléhá prostorovému dělení lesa. Dílčí plocha A skalní výchoz, dílec 101N - bezlesí Dílčí plocha B okolní plocha skalního výchozu, části porostních skupin 101G5, 101G9, 101G10, 101G11, 101G12 Dílčí plocha A (0,32 ha) Skalní výchoz, dílec 101N dle LHP bezlesí. Vyskytují se zde dřeviny jako borovice, smrk, bříza, jeřáb a v podrostu také buk a dub. V bylinném patře výskyt metličky křivolaké (Avenella flexuosa), třtiny chloupkaté (Calamagrostis villosa), ostřice kulkonosné (Carex pilulifera), kapradě rozložené (Dryopteris dilatata), svízele hercynského (Galium saxatile), černýše lučního (Melampyrum pratense), borovice lesní (Pinus sylvestris), kokoříku mnohokvětého (Polygonatum multiflorum), kokoříku přeslenitého (Polygonatum verticillatum), věsenky nachové (Prenanthes purpurea), hasivky orličí (Pteridium aquilinum), deluviální obohacení indikují mj. druhy líska obecná (Corylus avellana), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), ostružiník křovitý (Rubus fruticosus agg.) a dalších (Višňák 2006). Dílčí plocha B (0,31 ha) Okolní plocha skalního výchozu s balvanovými akumulacemi a hospodářským lesem. Zasahují sem části porostních skupin 101G5, 101G9, 101G10 (zabírá největší plochu), 101G11, 101G12. V porostu dominuje smrk, v menší míře borovice dub a bříza. Jedná se o les přírodě vzdálený až nepůvodní. Příloha: Příloha č. M5 - Rozložení dílčích ploch v ZCHÚ 10

13 2.8 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Prioritním zájmem ochrany přírody je ochrana význačného geologického a geomorfologického jevu. 11

14 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území a) péče o lesy Směrnice č. Kategorie lesa Soubory lesních typů 1 les zvláštního určení 3Z (3A) Cílová druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa SLT základní dřeviny meliorační a zpevňující dřeviny ostatní dřeviny 3Z BO 20, SM 20 BK 20, DB 10, LP BŘ 20, JŘ 10 A) Porostní typ smíšený, přirozeně mezernatý Základní rozhodnutí Hospodářský způsob Obmýtí fyzický věk bezzásahový režim, pouze nezbytné sanační těžby Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Obnovní doba nepřetržitá ponechat přirozenému vývoji, odstraňovat v přírodní památce pouze dřeviny se schopností narušovat skalní podloží (BO) Způsob obnovy a obnovní postup bez zásahů Péče o nálety, nárosty a kultury u paty památky udržovat porosty převážně s bylinným a keřovým patrem Výchova porostů nevyžadována Opatření ochrany lesa Provádění nahodilých těžeb jen v nezbytné míře na skalních výchozech, s šetrným vyklizením hmoty, nebo jejím ponecháním k rozpadu Doporučené technologie s vyloučením těžší mechanizace Poznámka Rozvolněný porost na vymezeném bezlesí dílčí plocha A. Směrnice č. Kategorie lesa Soubory lesních typů 2 les hospodářský 3Z (3Z, 3A) Cílová druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa SLT základní dřeviny meliorační a zpevňující dřeviny ostatní dřeviny 3A 3S SM 20 SM 30 BK 30, DB 20, KL 20, LP BK 40, DB 20, KL BŘ, JŘ, JD BŘ, JD A) Porostní typ B) Porostní typ smrkový březodubový 12

15 Základní rozhodnutí Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Hospodářský způsob podrostní maloplošný Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty přeměna druhové skladby směrem k přirozenému stavu, tj. záměna smrku bukem, dubem a klenem Způsob obnovy a obnovní postup menší clonné seče s využitím umělé obnovy zejména buku, využít zmlazování pionýrských dřevin Péče o nálety, nárosty a kultury ochrana listnatých výsadeb a jedle před zvěří Výchova porostů Hospodářský způsob podrostní maloplošný nebo výběrný s preferencí cílových dřevin, při jejich nedostatku podržet v porostu pionýrské dřeviny Opatření ochrany lesa Provádění nahodilých těžeb jen v nezbytné míře, poškozené stromy šetrně vyklidit z porostu Doporučené technologie s vyloučením těžké mechanizace na území přírodní památky Poznámka Porost zejména v dílčí ploše B a v OP. úprava druhové skladby směrem k přirozenému stavu, tj. zejména náhrada břízy bukem postupné vytěžení břízy s podsadbou buku, menším podílem dubu, ve svažitějším terénu též klenu, lokálně zavést jedli b) péče o útvary neživé přírody Péče o regionálně ojedinělý geologický jev valovou žílu křemene by měla směřovat k jejímu zachování bez antropogenního vlivu (narušení těžbou, poškození těžkou technikou a podobně). V rámci managementu navrhujeme příležitostné odstranění vzrostlých dřevin rostoucích na skalním výchozu, které jsou schopné kořeny narušovat horninové podloží. Zde se jedná převážně o borovice. Lesnické hospodaření v ZCHÚ je nadále možné s vyloučením použití těžké techniky a technologií, které by mohly narušit soudržnost křemenné žíly Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Dílčí plocha A (0,32 ha) Po dobu platnosti tohoto plánu péče bez zásahu, vyjma případného odstranění jednotlivých vzrostlých borovic na skalním hřbetu Dílčí plocha B (0,31 ha) Lesní hospodaření dle LHP V budoucnu postupný převod na přirozenou dřevinnou skladbu Příloha: Příloha č. M5 - Rozložení dílčích ploch v ZCHÚ 13

16 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo je vyhlášené a celé je na lesní půdě. Rozkládá se v nestejně širokém pásu po celém obvodu ZCHÚ. Jeho hranice sleduje hranici pozemkové parcely č. 156 vedoucí podél cesty, v porostu je vedena 30 m od hranice přírodní památky. V ochranném pásmu navrhujeme postupný převod dřevinné skladby na přirozenou dřevinnou skladbu a ponecháním části mrtvé dřevní hmoty (stojící i ležící) v lokalitě jako biotop řady vzácných organismů. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Území je geodeticky zaměřeno a vyznačeno pruhovým značením, sloupky se státním znakem a informační tabulí. 3.4 Návrhy na vzdělávací využití území Vzhledem k odlehlosti a velmi špatné dostupnosti se nenavrhuje žádné vzdělávací využití lokality. 3.5 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Během platnosti tohoto plánu péče navrhujeme provést základní zoologický a botanický průzkum. 14

17 4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy Základní botanický průzkum Základní zoologický průzkum Údržba a obnova značení území Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ,- Kč Opakované zásahy Opakované zásahy celkem (Kč) 0,- Kč Náklady celkem (Kč) ,- Kč 15

18 4.2 Použité podklady a zdroje informací Háková A., Klaudisová A. & Sádlo J. (eds.) (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura Planeta XII, 3/2004 druhá část. MŽP, Praha. Honsa I. & Krutský N. (1995): Skalní zeď Bílá skála u Srbské na Frýdlantsku. Ochr. Přírody, Praha, 50: Chytrý M., Kučera T. & Kočí M., (eds.) (2001): Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny, Praha, 304 pp. Kubát K. [ed.] (2002): Klíč k úplné květeně České republiky. Academia, Praha. Mackovčin P., Sedláček M. a Kuncová J. (2002): Chráněná území ČR - Liberecko, Svazek III. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha Marhoul P. & Turoňová D. (eds.) (2007): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000, AOPK ČR, Praha Neuhäuslová Z. & Moravec J. (eds.) (1997): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Kartografie, Praha, 341 pp. Petříček V (ed.) (1999): Péče o chráněná území I. Nelesní společenstva, AOPK ČR, Praha, 451 pp. Višňák R. (2006): Plán péče o přírodní památku Bílá skála. (Depon. in: Krajský úřad Libereckého kraje). Internetové zdroje: Lorencová M., Mrázová Š.: Bílá skála. Geologické lokality: Česká geologická služba. [online] [cit ]. Dostupné z: &Kraj=L&vyb=1&text=Lokality%20v%20kraji:Libereck%FD%20(254) Mapové podklady: Chaloupský J. [red.] (1990): Geologická mapa ČR (1:50 000). List 03-12, Frýdlant. Ústř. Ústav Geol., Praha. Quitt, E. (1977): Klimatické oblasti ČR - mapa 1: ČSAV, Brno. Základní mapa České republiky 1: číslo mapového listu: Základní mapa České republiky 1:5 000 číslo mapového listu: Nové Město pod Smrkem

19 4.3 Seznam používaných zkratek C1 - Kriticky ohrožený druh podle Černého a červeného seznamu České republiky C2 - Silně ohrožený druh podle Černého a červeného seznamu České republiky C3 - Ohrožený druh podle Černého a červeného seznamu České republiky C4 - Vzácnější taxony vyžadující další pozornost podle Černého a červeného seznamu České republiky ČR Česká republika EVL Evropsky významná lokalita LHP lesní hospodářský plán LHO lesní hospodářské osnovy OP ochranné pásmo PP plán péče PUPFL půda určená k plnění funkce lesa TTP trvalý travní porost ZCHÚ zvláště chráněné území 1 - Kriticky ohrožený druh podle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. 2 - Silně ohrožený druh podle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. 3 - Ohrožený druh podle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. 17

20 4.4 Plán péče zpracoval Plán péče zpracovali: Mgr. Lenka Pavelčíková, Mgr. Petr Pavelčík, Vlčnov 622 Ve Vlčnově dne podpis razítko 18

21 5. Fotodokumentace Dílčí plocha A informační table u jižní strany dílčí plochy. Dílčí plocha A pohled na jižní stranu Bílé skály. Na vrcholu masivu je umístěna jistící skoba. 19

22 Dílčí plocha A vegetace JZ části Bílé skály. Dílčí plocha A vegetace JZ části Bílé skály. Dílčí plocha A kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum) 20

23 Ochranné pásmo pohled do západní části ochranného pásma. Dílčí plocha A s přechodem do OP suché smrky určené k těžbě. 21

24 Dílčí plocha A severní část. Dílčí plocha B - severovýchodní část dílčí plochy B. 22

25 Dílčí plocha A pohled na Bílou skálu od východu. Dílčí plocha B úpatí východního svahu. 23

26 Dílčí plocha B tabule se státním znakem na severním výběžku ZCHÚ. Dílčí plocha B, v pozadí dílčí plocha A pohled od východu. 24

27 6. Přílohy Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky: Příloha č. T 1 Popis dílčích ploch a výčet plánovaných zásahů v nich Mapy: Příloha č. M1 - Orientační mapa s vyznačením hranic ZCHÚ a OP Příloha č. M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a OP Příloha č. M3 - Lesnická mapa typologická s vyznačením ZCHÚ a OP Příloha č. M4 - Lesnická mapa porostní s vyznačením ZCHÚ a OP Příloha č. M5 Rozložení dílčích ploch v ZCHÚ 25