Zdroj :
|
|
- Vojtěch Tábor
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 OSEL a tam v diskusi Horázný a Brož ( dialog nefyzika s fyzikem ) + můj komentář laika, (( laika, který má už několik let za své nevědecké a šarlatánské názory zákaz vstupu do diskusí nad články v tomto časopise ač jsem už redakci 2x požádal o udělení milosti z doživotního vyobcování. ; to občas i nejhorší doživotní trestanci v USA takovou milost dostávají, v Čechách nikdy u nás jiná demokracie, mírumilovnější )) ( Psáno leden a únor 2017 ) Zdroj : Hubblova konstanta Tomáš Horázný, :27:09 Ahoj, Mam dva dotazy, treba mi nekdo dokaze odpovedet. 1) Jak se pan Hubble mohl seknout o rad? 2) Cim je objekt vzdalenejsi, tim dele k nam svetlo putuje, takze objekt je pozorovan v minulosti. To by znamenalo, ze cim je objet mladsi, tim rychleji se od nas vzdaluje a naopak cim je objekt starsi, tim se rychlost zmensuje. Takze rozpinani vesmiru nezrychluje, ale naopak zpomaluje. Co je na teto uvaze spatne? Odpověď panu Horáznému Pavel Brož, :44:36 Pokud by Vás neuspokojila filosofující, byť fyzikálně bezobsažná odpověď pana Krniče, tak já Vám nabídnu ještě fyzikální odpověď, a Vy si pak z nich vyberete tu, která Vám lépe vyhovuje :-)
2 01 Co se týče Hubblea a jeho o řád chybného odhadu Hubbleovy konstanty, tak podstata jeho chyb spočívala hlavně v tehdejších nedostatečných znalostech o kategoriích zářících objektů ve vesmíru. O.K. Asi ale bude lepší vzít to maličko šířeji, aby vynikly potřebné souvislosti. Myslím, že nyní nastane pasáž bla-bla-bla, kterou všichni za 17 let masového používání internetu už četli ; Uvidíme co nového tu řekne mistr vědy Když Hubble začal pracovat v roce 1919 na observatoři Mount Wilson v Kalifornii, probíhal v astronomii spor o velikost našeho vesmíru. Většina astronomů tehdy měla za to, že vesmír sestává pouze z naší Galaxie, tj. Mléčné dráhy. Jiné galaxie byly tehdy už dlouhá léta známy, ale mělo se za to, že jsou to objekty uvnitř naší Galaxie také se jim tehdy říkalo spirální mlhoviny, protože právě jejich typická spirální struktura je odlišovala od jiných mlhovin, které se opravdu nacházejí uvnitř naší Galaxie. Pouze menší část astronomů věřila, že spirální mlhoviny jsou ve skutečnosti velice vzdálené objekty podobné naší vlastní Galaxii, a že tím pádem že je celý vesmír mnohem, mnohem větší než je naše Galaxie. Zatím jen bla-bla, nic nového Hubble tento problém během svého několikaletého pozorování a měření rozlousknul. Podařilo se mu najít v ramenech spirálních mlhovin proměnné hvězdy, Cefeidy. Cefeidy už byly známé i dřívějším astronomům, kteří na základě jejich pozorování odvodili vztah mezi jejich minimální a maximální jasností a periodou jejich zjasňování díky tomu mohly být tyto proměnné hvězdy využívány jakožto jakési standardní svíčky umožňující určovat vzdálenosti v naší Galaxii. Zatím jen bla-bla, nic nového Tím, že Hubble nalezl Cefeidy v ramenech spirálních mlhovin, mohl poprvé zjistit vzdálenost spirálních mlhovin od Země. Zjistil, že jejich vzdálenost až mnohonásobně převyšuje rozměry naší Galaxie (konkrétně, že tehdy pozorovatelné spirální mlhoviny jsou až stokrát dále, než je velikost Galaxie), a že tedy spirální mlhoviny jsou mnohem vzdálenější a mnohem větší objekty, než se do té doby soudilo. Zatím jen bla-bla, nic nového Současné dalekohledy umožňují dohlédnout o dva řády dále, než dokázaly největší dalekohledy v Hubbleově době, takže je vidět mnohem více detailů,?? a tady měl mistr Brož vysvětlit co to jsou ty detaily, nové, které ony dva řády dokonalejší techniky umožňují!! Jak detaily o 2 řády lepší zdokonalili Hubbleův zákon? a o
3 správnosti Hubbleova závěru dnes proto už není nejmenších pochyb. To není zcela přesné. Jednak Hubbleův zákon je v = H0. R a jednak druhý Hubbleův vztah v = c. z kde c = rychlost světla a z = velikost rudého posuvu - relativního přírůstku vlnové délky z pozorovaných objektů je stále stejný, a 2 řády detailů ho nevylepšily. Pane Broži, tím, že je vidět více detailů, tím je už d o k á z á n o,že vztah mezi rychlostí vzdalování objektu ( v = H0. R ) a vzdáleností objektu, je správný?? To je slabotka. Nicméně v jeho době šlo o opravdu převratné tvrzení - dalo by se metaforicky říci, že vlastně Hubble nám mnohonásobně zvětšil vesmír. Dnes Hubblea známe hlavně kvůli jeho zákonu určujícímu vztah mezi vzdáleností galaxií a jejich rudým posuvem, nicméně jeho objev, že spirální mlhoviny jsou hvězdné ostrovy podobné naší Galaxii (dnes už se jim také neříká spirální mlhoviny, ale galaxie) je objevem tak zásadním, že by si za něj právem zasloužil Nobelovu cenu. O.K., ale stále nic nového ve vaší epopeji ; vše si už diskutéři určitě za 20 let internetu na internetu přečetli. A pane dějepisný vypravěči, myslet si, že některý čtenář si to ještě nepřečet, pak je to Váš trapný předpoklad, mistře Broži To, že ji nedostal, bylo způsobeno dílem kvůli běžné řevnivosti mezi vědci (někteří mu např. nemohli zapomenout, že svůj objev uveřejnil poprvé (23. listopadu 1924) v The New York Times, místo ve vědeckém časopise Hubble byl prostě samorost), a dílem kvůli tehdejšímu mínění, které tehdy astronomii nebralo jako součást fyziky, ale jako samostatný vědní obor, podobně jako je chemie. A zatímco Nobelova cena pro chemii existovala, Nobelova cena pro astronomii ne, podobně jako neexistuje Nobelova cena např. pro matematiku. Zatím jen a jen zbytečné bla-bla řeči, Zatím jen bla-bla, nic nového. A co dál, Broži? Rudé posuvy galaxií tehdy ještě chybně interpretovaných jako spirální mlhoviny uvnitř naší Galaxie byly změřeny už před Hubblem, No vida, Hubbleho napadlo ( za 5 vteřin ), že že tu bude v = c. z a pak v = H0. R a hotovo, objev byl na světě. Jistě, vím, je to obrovský objev, ale trval jen 5 vteřin Někdo má štěstí. Jiní vědci makali na svých objevech stovky a tisíce dní, půl života, a vynaložili miliardy myšlení k objevu pracně a po tvrdém bádání konkrétně v letech díky pionýrské práci amerického astronoma Vesto Melvina Sliphera. Poté, co Hubble jako první změřil (byť velice hrubě) vzdálenosti spirálních mlhovin, Broži, on vzdálenosti nezměřil, on je zjistil-odvodil-vypočítal z rudého posuvu, tedy pomocí rudého posuvu
4 ((( a pokud by se někdy v budoucnu ukázalo, že dokonce rudý posuv není důsledkem rozpínání či vzdalování objektů, ale je důsledkem pootáčení soustav, soustavy emitenta záření a soustavou pozorovatele, pak by se Hubble určitě červenal, že na to nepřišel sám, jako se červenal Einstein nad svou kosmologickou konstantou omlouvám se, je to jen málo pravděpodobná myšlenka))) bylo možné dát poprvé do souvislosti vzdálenosti těchto objektů a jejich spektrální posuny. Jako prvního to nicméně nenapadlo Hubblea, ale belgického kněze a fyzika George Lemaitra, který svůj nápad publikoval v roce 1927 v lokálním belgickém časopise Annales de la Société Scientifique de Bruxelles, který ale samozřejmě mimo Belgii nikdo nečetl, takže jeho objev vešel ve známost až po znovuobjevení téhož zákona Hubblem. Broži, stále jen dějepis, tále nic nového, co by zasvěcený poučený čtenář ještě nečetl ; anebo?? že by na OSLU Brož záměrně oslovil právě takového vzácného bl*a, který toto vyprávění z dějepisu ještě nečetl?? Lemaitrův článek je mimochodem k vidění zde: a odkazy na Hubbleova měření jsou v něm snadno nalezitelné. Hubble odvodil ze svých měření stejný závěr, dokonce se zhruba stejnou hodnotou Hubbleovy konstanty, jaká vyšla Lemaitrovi tomu vyšla v rozmezí km/(s Mpc), Hubbleovi 559 km/(s Mpc). Stále nic nového a co dál, Broži? Proč si vlastně chtěl osvětlovat jednomu diskutujícímu tak dlouze to, co si už všichni!!!!!! dávno přečetli jinde (?) P r o č?, co tě k tomu vedlo, vysvětli to celé čtenářské obci Nyní se konečně dostáváme k tomu, hoóó, no konečně z Brože vypadne něco nového jsem jedno ucho proč Hubbleova (i Lemaitrova) prvotní hodnota pro Hubbleovu konstantu vyšla o řád jinak. Dílčích nepřesností v měření byla celá řada O.K. Tímto výrokem je otázka Horázneho najednou téměř v podstatě zodpovězena na dvou řádcích i bez předešlého dějepisu, čili : z nepřesnosti měření. Měření čeho? Jsem velmi zvědav zda Brož prozradí co Hubble měřil tak např. vzdálenosti objektů nacházejících se i uvnitř naší Galaxie byly v té době známy s až více než desetiprocentní nepřesností, a trvalo dlouhá desetiletí, než byly díky dokonalejším dalekohledům a robustnějším měřením postupně zpřesňovány. Z této věty plyne, že Hubble měřil vzdálenosti. A nebylo to tak, že měřil rudý posuv a teprve z něj v y
5 v o z o v a l vzdálenosti??? Tak jak to bylo? : měřil anebo vyvozoval vzdálenosti? Broži, proč neřeknete, nevyjmenujete jaké nepřesnosti to byly po celá desetiletí? V celé řadě dílčích nepřesností čeho, jakých se ale svou velikostí vymykají dvě následující ha, tak konečně nám to mistr prozradí objev, že Cefeidy jsou dvou různých typů, a objev, že některé tzv. H II regiony, které jsou ve skutečnosti mlhovinami tvořenými ionizovaným vodíkem, byly mylně považovány za hvězdy. O.K. I tak jste mistře Horáznému neprozradil co na těch Cefeidách Hubble měřil? A dál, Broži? První z těchto dvou objevů patří německému astronomu Wilhelmu Heinrichu Walteru Baademu, který objevil dva typy populací hvězd populace I je populace hvězd, která vznikla z pozůstatků předchozí generace hvězd, a díky tomu je bohatší na kovy upečené v té předchozí generaci a zase přednáška z dějepisu..., ta určitě nikoho až tak moc nezajímá co takhle k věci, Broži?? Co takhle prozradit k čemu byly dobré Cefeidy? (v astronomické hantýrce se kovy přezdívá všem prvkům těžším než helium, tedy nejenom lithium, ale i třeba uhlík či kyslík, bla-bla které jsou rozpoznatelné ve spektrech hvězd, se v této hantýrce nazývají kovy). Bla-bla Oproti tomu generace II je vlastně ta předchozí generace, která vznikala přímo z původních mračen vodíku a helia, a která tudíž obsahuje kovů velice málo. bla-bla Teoreticky může existovat ještě populace III, což by měly být ty úplně první vzniklé hvězdy, ale u těch se předpokládá, že už dávno zanikly. bla-bla Proměnné hvězdy Cefeidy existují u obou populací, ale s diametrálně odlišnými parametry, Broži, do této chvíle jste neřekl co na těch Cefeidách Hubble měřil ale z dějepisu Vám píši jedničku zapříčiněnými právě odlišným podílem kovů v jejich složení. Cefeidy z populace I (tzv. klasické Cefeidy) jsou 4 až 20 krát hmotnější než Slunce a až stotisíckrát jasnější, a pulzují s periodou v řádu dnů až měsíců. Aha asi měřil pulzy Cefeidy z populace II mají typickou hmotnost kolem poloviny hmotnosti Slunce, a proto i mnohem menší jasnost, a pulzují s periodou 1 až 50 dní, přičemž se navíc rozpadají do dalších vzájemně odlišných podkategorií. O.K. Vážení čtenáři, doufám že jste si také všimli jako já, že pan Horázný položil otázku jak se pan Hubble mohl seknout o řád a dostal od docenta 4 strany dějepisu. Na vlastní otázku učitel Brož, odpověděl : Hubbleova konstanta vyšla o řád jinak, proto že tu byla celá řada dílčích nepřesností v měření ámen ; a je to. a maminko,
6 jak se v bříšku rodí děti? No víš Beruško, nosí je čáp a je to. Myslím, a jsem přesvědčen, že tato mnohastránková přednáška o tom proč se Hubble seknul o dva řády, až tak moc ani pana Horázného, ani ostatní čtenáře, nenadchla, spíš nezajímala. Všichni si tuto baladu můžou přečíst na internetu a určitě si to už dávno přečetli. Hubble o existenci dvou diametrálně odlišných typů Cefeid nevěděl. O.K. Dříve odvozený vztah mezi periodou a jasností zahrnoval oba dva typy Cefeid, a byl proto zatížen velkou chybou, která mj. způsobila, že vzdálenosti galaxií vypočtené Hubblem byly několikrát menší, než ve skutečnosti. No vida. Konečně je tu něco jiného než balada o vojákovi. Zopakujme to. co Brož >prozradil< : Hubble chtěl měřit vzdálenosti, a měřil vzdálenosti pomocí vztahu mezi periodou pulzací a jasností Cefeid. - - Tady by bylo na místě kdyby vědec-učitel Brož vysvětlil jak se měří vzdálenost (objektu) pomocí vztahu perioda pulsu versus jasnost. Tady toto měl Brož popsat!! Tady, a mohl si odpustit ten dějepis. Tak např. galaxie v Andromedě je ve skutečnosti čtyřikrát tak daleko, než vyšlo Hubbleovi. O.K., ale jak Hubble počítal vzdálenost z periody a jasnosti? ( Nejdříve něco m ě ř i l a pak z naměřeného něco p o č í t a l ) O to jde. To nijak nezpochybnilo předchozí Hubbleův závěr, že spirální mlhoviny jsou daleko za hranicemi naší Galaxie, ba naopak se ten rozdíl ještě zvýšil (průměr naší Galaxie je cca sto tisíc světelných let, a galaxie v Andromedě je vzdálena cca dva milióny světelných let, Hubbleovi vyšlo cca půl miliónu), nicméně Hubbleova konstanta po té korekci vyšla menší, protože stejný rudý posuv najednou platil pro objekty, které byly ve skutečnosti dále, než se jevilo dříve. O.K. Jenže každý čtenář vidí výše, že pan učitel mluví jen o měření vzdálenosti pomocí vztahu periody a jasnosti, zřejmě to není měření vzdálenosti ale v y p o č í t á v á n í vzdálenosti podle vztahu perioda x jasnost a jako roli v tom bude mít rudý posuv, to zatím také pan učitel nevysvětlil. Co tedy měřil Hubble? : rudý posuv, periody jasnost. Docent Brož tu už vysvětluje, že že tím že Hubble vyřadil >špatné< Cefeidy, že tím zpřesnil vzdálenosti objektů (pomocí vylepšených vyhodnocení period a jasností), a že byly najednou ony objekty mnohokrát vzdálenější při stejném rudém posuvu. ( tj. rudý posuv nebyl na vině, tam se Hubble nespletl ; na vině byly vadné Cefeidy ) čili : chybně vyhodnocená jasnost svíček. Dobrá, jdeme dál v tom co tu Brož
7 bude říkat. Druhým ze zmíněných korigujících objevů bylo, když americký astronom Allan Sandage zjistil, že Hubble mylně považoval v pozorovaných galaxiích za nejjasnější hvězdy i to, co ve skutečnosti hvězdy nebyly, ale šlo o tzv. H II regiony, neboli o lokální, byť stále obří shluky ionizovaného vodíku. Tato záměna také vedla k tomu, že vzdálenost galaxií byla Hubblem podhodnocována, a že ve skutečnosti byly jím pozorované galaxie dále (velké H II regiony totiž výrazně převyšují jasnost i těch nejjasnějších hvězd, tj. když je Hubble považoval za hvězdy, vycházely mu galaxie blíže, než ve skutečnosti jsou). I tento objev, stejně jako ten předchozí se dvěma typy Cefeid, byl umožněn pouze díky nástupu mnohem dokonalejších dalekohledů, než s jakým pracoval Hubble. O.K. Stále tu tedy jde o úlohu : zjišťování vzdáleností pomocí svíček. O.K. Zopakujeme : první chyba v době Hubblea byla v nesprávné volbě vybraných Cefeidů (byly dva druhy), a druhá chyba byla : dnes dokonalejší dalekohledy které zpřesnily ;co?, co zpřesnily : měření period a jasností? anebo rudého posuvu? Brož se nenamáhal, řekl zpřesnily se detaily. Rudý posuv to nebyl, o rudém posuvu tu bylo řečeno, že ten se neměnil, měnily se skutečné (řekl Brož) vzdálenosti objektů při neměnném rudém posuvu. O.K. Pak ovšem není na škodu říci jakou roli bude rudý posuv hrát. Doteď (v dobách Hubbleho) šlo o zpřesňování >skutečných< vzdáleností pomocí upřesňování jasností a period Cefeid. Nyní jakou roli, pane učiteli, hraje rudý posuv? v = c. z Je zřejmé ze vztahu, v = c. z že se z něj vypočítá ona rychlost véé vzdalování objektu od Z1. ( ** ) Otázka : kde se ten vztah v = c. z vzal? To byl vymyšlen ad hock??, anebo z teorie?, z čeho se vzal? Dobrá, zkoumat to nebudu, platí. Z v = c. z se vypočítá v. Pak se vezme v = H0. R ( objev Hubbleho ) a cílem je určit H0 při oné záludnosti spolehlivosti svíček. Je-li pravda ve vztahu perioda x svítivost že z toho se dá bezesporně poznat vzdálenost, pak už je logicky snadné zjistit H0, což je stáří objektu ; potažmo vede k určení stáří Vesmíru. Pan Brož to tu popsal a vysvětlil velmi triviálně a bezobsažně. Po Sandageově objevu už k až tak dramatickým skokům ve velikosti Hubbleovy konstanty nedocházelo, nicméně samozřejmě nástup přesnější pozorovací techniky se projevoval i potom. Díky ní se mj. rozšiřovala statistika o měření jak čím dál
8 vzdálenějších, tak čím dál slabších galaxií, díky čemuž se snižoval vliv lokálních fluktuací??? připomeňme, že Hubble svůj zákon který?, ten v = H0. R, anebo v = c. z? odvodil na základě pozorování pouhých 46 nejbližších galaxií, zatímco dnes jich pozorujeme kolem dvou biliónů (2x10^12). O.K. Pane Broži, na začátku své velkolepé přednášky OSELovským laikům, jste řekl : Pokud by Vás neuspokojila filosofující, byť fyzikálně bezobsažná odpověď pana Krniče, tak já Vám nabídnu ještě fyzikální odpověď. Bohužel, k první otázce jste nabídl také jeb bezobsažnou odpověď, doteď to byla od Vás jen přednáška z dějepisu,.. ta určitě nikoho až tak moc nezajímá ; Co takhle, konečně už k věci, Broži?? Nyní Brož a jeho ( opravdu ) bezchybné pravdivé vysvětlení 02 Takže toto je proč se Hubble tak moc sekl. O.K. Nyní ještě zmíním Vaši úvahu týkající se rozpínání vesmíru. To už bude pro Vás, Broži, těžší kalibr, než dějepis, co? Zopakuji onu druhou otázku pana Horázného : Cim je objekt vzdalenejsi, tim dele k nam svetlo putuje, takze objekt je pozorovan v minulosti. To by znamenalo, ze cim je objet mladsi, tim rychleji se od nas vzdaluje a naopak cim je objekt starsi, tim se rychlost zmensuje. Takze rozpinani vesmiru nezrychluje, ale naopak zpomaluje. Co je na teto uvaze spatne? A tady jsou/nastávají ony potíže, které nedají spát stovkám, možná tisícům laiků, kteří podobné otázky kladou a skloňují je už 15 let na všech internetových fyzikálních
9 fórech, které u nás kdy byly a které néé jejich vinou zanikly, a na které tito laikové dostali vždy vyhýbavé anebo více či méně špatné odpovědi od studovaných. Vy v té úvaze opravdu děláte chybu, a to následující: - sice správně píšete, že čím je objekt G1 vzdálenější, tím déle k nám do Z1 jeho světlo putuje, a proto jej vidíme v tím vzdálenější minulosti. O.K. je to přímá úměra jako ve stacionárním vesmíru. Nejdříve malá poznámečka : Říkáte, že vidíme ( vidíme ovšem na ploše nějakého dalekohledu, tj. v zorném poli dalekohledu tam vidíme!! ), vidíme v reálu dneška a to stop-stav = plošný obraz vzdáleného objektu, který je snímkem včerejška. Dobrá. O.K... jenže to, co vidíme, může být zcela jiná verze pravdy než to co vidíme, jak to v y h o d n o c u j e m e a podle čeho vyhodnocujeme. Pokusím se o své úvahy : Výrok výše by bezproblémově platil ve stacionárním nekonečném 3D vesmíru. Jenže jinak by ten výrok platil v nestacionárním vesmíru. a) Jinak ve zpomaleném rozpínání čp, a b) jinak ve zrychleném rozpínání čp ( což Brož při jeho vzdělání přehlíží ). Jak to zjistit? Dokonce není vyloučena c) možnost, že jsme v nekonečném stacionárním vesmíru a..a pouze se zcvrkává-hroutí zakřivováním jistá lokální část čp vesmíru, (kterou nazýváme náš pozorovatelný Vesmír ), v níž jsou plazma, galaxie, pole, hmota, vřící vakuum, atd. No, nechme bod c) stranou úvah. Nyní to, co mám na srdci rozebrat úvahově : Pan fyzik Alan Guth zavedl do kosmologie Inflační teorii a to zřejmě jen a jen z důvodů, aby vysvětlil později pozorovanou homogenitu a izotropii rozložené vesmírné hmoty ( pozorovanou dnes ) aby vysvětlil proč a jak si stihl vesmír předat potřebné informace a všudypřítomné zákony pro každý kout vesmíru Podle inflační Guthovy teorie se vesmír ( respektive pouze prostor ) rozfoukl o řádů. Jenže : Dnešní poznatky kosmologů tvrdí, že vesmír ( ke dnešku, k dnešnímu stop-stavu pozorovanému ), je starý 13,8 miliard let, což je řádově cca sekund a a píše se, že poloměr viditelné části vesmíru je cca metrů. Toto, co říkám, by samo o sobě nebylo k tomu divení, oba údaje odpovídají rychlosti světla c = R. H = 1, m / 4, sec. = 2, m / 10 0 sec., // R vzdálenost na hranici pozorovatelného vesmíru dnes, a 1/H stáří vesmíru dnes //, kterou se vesmír rozpíná ( tj. jeho obálka ) po celou historii existence. Jenže se do tohoto výroku nevejde ona inflace (?) Zopakuji : Zřejmě se vesmír rozpíná po celou svou existenci cééééčkem, tedy přinejmenším jeho obálka tím céééčkem. Ale pak ono divné co je, je!! to jak se
10 do tohoto úkazu normálního rozpínání čp céééčkem, stále a stále céééčkem, od zahájení existence Vesmíru po dnešek, jak se do tohoto cééčkového rozpínání má vejít a vešla ona Guthova inflační fáze?? a jejich řádů (?!?!?!) V otázce nezáleží přitom ani kdy k inflaci došlo, tj. ať došlo k inflaci kdykoliv. Vždy v každém takovém okamžiku existence Vesmíru (po inflaci) by měl být vesmír větší o těch řádů, tj. dnes cca m m. Je to tak? Při inflaci údajně se rozepnul prostor, ale nepřilepil fotony na svou mřížku, ty si letěly samy. Popisuje takovou vizionářskou skutečnost nějaká učebnice, nebo nějaké video (Kulhánkovo), nějaká dnešní kosmologie? Rozfoukl se jen prostor a galaxie zůstaly na původních místech?, anebo se rozfoukly i ty galaxie v inflaci souběžně s inflačním aktem? Jak to dělá ta první galaxie, která po Velkém Třesku vznikla, že vyšle světlo, (všesměrně) ( i do své minulosti? i do své budoucnosti?), které dorazí za 13 miliard let tím-oním zrychlujícím se rozpínáním se časoprostoru-časoprostorem až k Zemi, tj. k Z1 objektu,.. který v době emise ještě neexistoval? Jak? Jak to dělá to emitované světlo z první galaxie, že letí céééčkem k horizontu Vesmíru, který také letí souběžně céééčkem, a navíc se ještě čp zrychleně rozpíná? Foton letí céééčkem, čp letí-rozpínání se céééčkem a ještě rozpínání zrychluje v druhé polovině existence. Jak může céééčko dohonit céééčko ve vzdálenosti o řádů větší? např. dohonit cíl = objekt ( Zemi ), která v době emise neexistovala?? Atd. V posluchárně panuje hlasité chrápání a monotónní monolog Kulhánka. Dotazy žádné. Přitom vše >hmotné<, co je uvnitř pomyslné koule, se pohybuje pomaleji než je rychlost světla. Potom ovšem vznikne-li uvnitř koule libovolný objekt ( např. G1 ) v libovolném historickém čase, ( v čase 1 milion let po třesku ) jak může jeho emitované světlo doletět k objektu Z1, který ještě nevzniknul, a který vznikne až za 6 miliard let po jeho vzniku? Kosmologie tvrdí, že my Z1-pozorovatel, pozorujeme objekt G1 v podobě-stavu jeho vzniku! My tedy prýý koukáme do minulosti. Otázka : a protože jsou si ve vesmíru všechny objekty rovnocenné i RZ, i G1, i Z1, a stárnutí běží všem stejným ( jednosměrným) tempem, tak jak vidí G1 nás-zemi Z1? Jak? Jak G1 ( co se narodil 1 milion let po VT ) vidí Zemi v historickém čase 1 milion let po Třesku, a jak v čase 13,8 miliard let po Třesku? Musím to zopakovat, musím : Jak nás vidí a vyhodnocuje své pozorování G1 v jeho stáří 13,8 miliard let po Třesku? Přitom se nevzdalují samy objekty, ale rozpíná se sám časoprostor a to rychlostí světla. Foton emitovaný z objektu G1 po jeho vzniku jak může doběhnout svůj horizont ( obálku koule ) když ten se také pohybuje rychlostí světla. Podle kosmologů jako je Kulhánek jsou všichni pozorovatelé ve vesmíru rovnocenní. Takže každý hmotný bod ( galaxie, kvasar, Země, supernova, mion ) pozoruje směrem do vesmíru, dovnitř vesmíru, do minulosti to stejné, totéž dění.? Každý objekt vznikl v jiném vesmírném stáří, ale měl by pozorovat do své minulosti každý!!! stejné stáří vesmíru, ano?? Každý objekt G(n) pozoruje po svém vzniku >dovnitř<, a přitom ven, že obálka čp-koule se rozpíná rychlostí světla, ano? Všichni pozorovatelé vidí horizont pozorovatelnosti, na kterém se objekty pohybují ( což není jejich vlastní pohyb ) rychlostí světla a to dokonce kdykoliv v čase od VT. Hm Z logiky úvahy musí plynout, že vše uvnitř koule se od sebe vzdaluje v < c.a vše k horizontu čp se pohybuje v c Ano? ; čili vůči obálce se vše uvnitř z c v r k á v á, hroutí se do křivostí čp. My-Země když se koukáme do vzdálenosti ( a zachycujeme emitované světlo pro to své koukání ) koukáme proti rozpínání čp. a tím nám červená foton, zvětšuje se mu vlnová délka, protože rozpínání čp mu vlnovou délku natahuje. Pokud se pozorovatel dívá né proti rozpínání, ale po rozpínání, vidí co? Zřejmě nezáleží ani tak na rychlosti ( zrychlení ) rozpínání jako víc na intervalu doby rozpínání, po kterou foton k nám letěl, čím déle se foton prodírá
11 konstantně se rozpínajícím čp, tím víc se mu natahuje vlnová délka??? ano? (A jak se natahuje vlnová délka elm. záření v čp který se rozpíná zrychleně??) Tak toto takto vysvětluje Kulhánek, resp. tak jsem to pochopil z jeho povídání. Není vám na tom něco divného?, něco divného na celé uznávané pravdě o kosmologii?? A jak to je obráceně : Pozoruje G1 také nás Z1? Co vidí G1? Co vidí G1 v době 13,5 miliard let po svém vzniku? Jak je daleko Z1 od G1 ( v reálném čase!! který je pro všechny stejný ) po 13 ti miliardách let? // Za chvíli se dostanu i k další otázce a to dilataci času a jeho v l i v u pozorování minulosti a vzdáleností.. ale nepředbíhejme // Dnes je , provádím korekci svého textu z a došel jsem až sem. Zítra pokračuji v korekcích. Výše v textu úvah jsem popisoval otázky G1 vůči Z1 v době dávno po inflaci. Nutno nezapomenout na to, že když proběhla ta ( údajná ) Guthova první inflace, ještě galaxie neexistovaly. Stop-čas pro první inflaci byl ( dle Kulhánka ) ve stáří od sekund do sekund po Třesku, a to panoval ještě stav plazmatu volné kvarky, volné elektrony a volné cosi-ještě ; Rozfouklo se tedy ještě horké plasma, tj. pouze volné plazmatické elementy? Anebo se už rozfukovaly z kvarků vyrobené-vyrobené protony, neutrony a dokonce už i elektronové obaly, tedy už atomy aby měla inflace vůbec obhajitelný smysl? tj. že inflace byla potřebná pro to, aby vesmír stihnul předat hmotě informace do všech koutů rozfouknutýho vesmíru. A aby si vesmír stihnul sdělit informace ( zákony, homogenitu, aj. ) tak se musely rozfukovat jen volné elementy do všech koutů a tam v těch koutech až pak vyrábět protony, neutrony a elektronové obaly? Anebo nééé? Proč by to vesmír dělal? Mohl před inflací vyrobit protony, neutrony, elektronové obaly a pak na povel vykonat inflační rozepnutí prostoru a s sebou si na mřížce dimenzí čp odnést připíchnuté atomy taky by byla splněna filozofie inflace, tj. že si vesmír musí sdělit do všech koutů informace. Prostě mi pečlivý výklad smyslu inflace uniká. ( homogenní a izotropní mohl být vesmír i bez inflace, né? ) Úvahu dokončím až později níže. Zatím budu komentovat Brože-Horázného : Podle inflační Guthovy teorie se vesmír v (historickém) čase sekund po VT rozfoukl v okamžení o řádů, (((??,a znova ta otázka : rozfoukl se VESMIR, anebo jen PROSTOR se rozfoukl?? ))) čili : v čase sec. po inflaci byl vesmír veliký : (10-1 m m)/ sec. = c = RG/T, tedy bylo RG = m. Pak dál se vesmír rozpínal >normálně< ( a to cca po dobu 8-10 miliard let ; pak dál dodnes zrychleně ), tj. rovnoměrně rychlostí světla, což znamená, že se okrajobálka vesmíru rozpínala rychlostí světla. Dobrá. Uvnitř se vesmír, galaxie od sebe, rozpínal menší rychlostí než rychlost světla. Jak menší?..? Dobrá už toto téma ukončuji.
12 Brož oponuje laikovi Horáznému do pozice : galaxie verzus rozpínání čp, Co vidíme? Vidíme v dalekohledu foto-stop-snímek objektu G1. Zkoumaný objekt G1 (galaxie 1), zkoumaný Brožem a Horázným, vznikl dle jejich volby 1 milion let po Třesku, tj. měl -v tu chvíli vzniku G1- vesmír poloměr R = m. Snímek S1 byl náhodně vybrán do >náhodného stáří< T1 ( měřeno od VT ) a snímek vypuštěn zářením z emitenta směrem do budoucnosti. Jinak by sem nedoletěl. My Z1 také vypouštíme do Vesmíru foton do budoucnosti jinak by nemohl pozorovatel na G1 ( který ten náš foton Z1 zachytí ) pozorovat minulost. A a od té chvíle ten stav snímku ( spirální galaxie G1 ) nestárnul, po 13,8 miliard nestárnul, letěl a nestárnul, protože jakožto světlo se pohyboval rychlostí céé a letěl respektive v čase stál do budoucna., snímek se pohyboval rychlostí céé, a 13,8 miliard let letěl do budoucna. Snímek nestárnul, foton letí stejnou rychlostí jako obálka vesmíru, (( o b á l k a což jsme my-z1 vzhledem ke G1 ; G1 nás vidípozoruje, že my se od něj vzdalujeme skoro-rychlostí světla protože i my pozorujeme že G1 se od nás vzdaluje skorocééčkem )) Snímek je v čase zamrznutý,..protože víme od prof. Kulhánka, že na fotonu čas neběží, čas stojí. Čas běží jen na Z1 protože v < c. Snímek nestárnul, ( m. v = m0. c ) Aby mohl stárnout pozorovatel, musí se véé změnit v céé, musí mít nenulovou hmotnost a musel ten Z1 letět ( nebo být tažen rozpínáním samotného prostoru ) od emitenta podsvětelnou rychlostí véé ;stárnul tedy jen přijímač-pozorovatel na Zemi. Snímek nestárnul. Aby mohl stárnout pozorovatel, musel ten Z1 letět ( nebo být tažen rozpínáním samotného prostoru ) od emitenta podsvětelnou rychlostí véé. - - Dnes my objekt Z1 vidíme jen do minulosti, protože běžíme do budoucnosti a a vše co vypustíme my ( fotony ) tak to letí do budoucnosti je to tak? G1 taky vypouští vše do budoucnosti proto i my Z1 musíme vypouštět vše do budoucnosti všichni, celý vesmír, vypouští-emituje do budoucnosti a chytá fotony z minulosti ač fotony samy o sobě v čase stojí, jsou ve stop-stavu. To vše tady omílám furt dokolečka proto, aby mladý čtenář měj své asociativní představy a přemýšlel o tom. No, podíváme se znova jak to bylo s tím objektem G1 ( debata Brož x Nehorázný ) Když G1 po svém vzniku v čase let po Třesku vypustil světlo-snímek, tak ho musel vypustit do budoucnosti (?) Jenže budoucnost může vzniknout jen tehdy
13 když platí v < c. ( čili když bude čp zakřivený ) protože foton do budoucnosti letí céééčkem a obálka vesmíru letí také céééčkem. Nestárne ani foton emitovaný, ani obálka vesmíru, za obálkou je čp plochý, nekřivý, uvnitř obálky je zakřivený, proto ( m. v = m0. c ) musí se proto Vesmír z c v r k á v a t, zakřivovat do sebe aby někde vznikl stav v < c. Zcvrkávání čp je v principu právě tím zakřivovávání čp, což postupuje až na planckovy škály, kde už je čp extrémně zakřivený, vytváří se časoprostorová pěna, vakuum vře, rodí se hmotové elementy i pády částic-antičástic. Křivost je principem stavby hmoty a polí. ( různě křivé stavy čp plavou v sobě ) Čas v plochém čp neběží. Proto po Třesku musel být stav čp >nesmírně< křivý plasma aby běžel čas.a rozpínal se prostor ( Z jiného pohledu : čas neběží nám, ale my běžíme po něm, posouváme se my po časové dimenzi ) Vznik snímku S1 toho objektu G1 v sec. ( 1 milion let po Třesku ) byl historicky už za inflací. A tedy byl už někde v prostoru, co je o řádů větším než by bez inflace doletěla obálka Vesmíru rychlostí světla, tedy než stěna inflace. A vůbec : kde, v jaké lokalitě prostoru, se vlastně nacházel objekt G1 ve své době po svém vzniku? bereme-li do úvahy i ten 20-30x inflačně rozražený prostor. Profesor Kulhánek říká, že po fázi inflace se opět Vesmír vrátil do standardního rozpínání, měl v =? m/s. Obálka vesmíru se tedy rozpíná obyčejnou rychlostí c ; ano?, a teprve po 6ti miliardách let od Třesku se rychlost rozpínání obálky c zrychluje, a = c/t? Nebo jak? Už ta rychlost natahování prostoru (obálky) dosáhla rychlosti světla?, nebo víc?, pro všechny objekty na obálce? - - Pokud my Z1 se můžeme dívat do minulosti a tam stopovat-pozorovat Hubbleovsky stále starší a starší objekty, ( stále rychleji a rychleji se od nás vzdalující ), pak totéž může pozorovat i G1 ve své době vzniku a po své době vzniku. Co vidí G1 za 13,8 miliard let? Vidí také, že : čím jsou od něho, od G1, objekty vzdálenějšími, tím rychleji se od něho od G1 pohybují? Pokud to tak On vidí, pak my Z1 se pohybujeme téměř rychlostí světla od něj, jsme pro G1 na obálce vesmíru. ON G1 na obálce, my-z1 na obálce, a oba se vzdalujeme od sebe céééčkem. K nám Z1 letí foton 13.8 miliard let, k Němu letí náš foton 13,8 miliard let a přitom na obou opačných fotonech čas neběží, jsou to stop-stavy. Nemůžu přijít na to co mi na tom nesedí, co mi vrtá hlavou. Uvnitř vesmíru má foton vlnovou délku lambda1, čili nějakou malou, a tím rozpínáním čp prýýýý se lambda natahuje a natahuje, a natahuje a až až když foton z G1 dorazí na obal vesmíru, který letí céééčkem, ( to jsme my Z1 pro něho ) pak jaké natažené má
14 to lambda 1?, co doletělo na obál letící céééčkem. Na fotonu čas neběží a lambda se tam nenatahuje. (?!!!) Natahuje se jen pro smršťující se objekty uvnitř zakřivujícího se čp. Není to někomu divné? Mě jo, protože jsem lidový myslitel. Ovšem ti naddocenti plivající nenávist by to měli vysvětlit A a a ze sálu, se do monotónního chrápání ozvalo hlasité zachrochtání někdo přitlačil na pilu A tam za námi do budoucnosti, kam čas nedospěl, už ovšem dospěl prostor, protože je ho stále o řádů více, od samého začátku více, čili těch 20 řádů po inflačních. Ano? Anebo ne? ( nerušit blbými otázkami chráááápááání v sále ) A další úvaha : Jak si je jist pan profesor Kulhánek tím, že TEMPO plynutí času je od Velkého Třesku dodnes stále stejné?.., že t e m p o plynutí času se nikdy za existenci vesmíru neměnilo? Já jsem si před 30 ti lety zapamatoval z Kulhánkova bulletinu, kde tam říkal, že : všude jinde -v celém vesmíru- na objektech, které se pohybují vůči Zemi rovnoměrným pohybem, je tempo plynutí času pomalejší. STR Znamenalo by to, že na poslední galaxii G1, nejvzdálenější od nás, co se pohybuje rychlostí skorocéééčkem, že tam teče-plyne čas nesmírně pomalu (?) že dle Kulhánka a dle STR na G1 čas neběží? Nikoliv. Kulhánek se tomuto problému STR vyhnul tím, že prohlásil, že galaxie jsou objekty, které se už samy nepohybují, pohyb jim dodává roztahování prostoru samého. ( A možná kvůli takovému paradoxu si páni kosmologové vymysleli tu inflaci, aby stáří vesmíru bylo všude stejné ) a tak tam na galaxiích žádná dilatace nefunguje atd. Prostě : nelidovým nemyslitelům se meze kreativity nekladou. STR nám vypráví jak se mění naše tempo plynutí času tam na raketě když ta letí stále rychleji, dilatuje prý čas na raketě ; na G1 nikoliv, dle Kulhánka a spol. Jak přejde STR pro pohyb malých těles v nepohyb galaxií? Je na to teorie a matematika?, anebo jen pohádka >jedna paní povídala<? Jak jsme my-z1 staří pro pozorovatele na G1? Pozorovatel na G1 taky pozoruje stáří 13,8 miliard let?, anebo On pozoruje tu dilataci času, že téměř nestárneme?? On G1 pozoruje budoucnost Z1 směrem do minulosti? Profesor říká ( svému spícímu publiku v sále ), že se rozpíná samotný prostor a to dokonce v libovolné historické době jinak a jinak, říká ten poznatek z pozorovatelny Z1. Rozpíná se nejméně 5x jinak, v různém historickém stop-stavu jinak : a) před inflací, b) při inflaci, c) po inflaci, d) v polovině stáří Vesmíru ke změně tempa rozpínání a e) po 6ti
15 miliardách stáří kdy se znova rozpínání urychluje. ( chrááápánííí sílí, blíží se obědová přestávka ). Takže když se vzdalují hmotné objekty Země Z1 a raketa R1, nastává dle STR dilatace času ( dilatace prýýýý na té raketě, opakuji prýýýý na raketě se zpomaluje tempo plynutí času. Což je podle mě nesmysl. My pouze dostáváme do naší soustavy pozorovatele pasované do klidu, informace o tom že na raketě plyne čas pomaleji. Ne na raketě neplyne čas pomaleji. Informace jsou pouze chybně vyhodnoceny. Dle STR čas nedilatuje, ale pootáčí se soustava rakety a proto jsou informace vyhodnocovány jakože dilatuje na raketě čas. Opakuji : Já tvrdím, že né, že na raketě samé nic nedilatuje, ale informace, které dostává Z1 z rakety tu dilataci presentují, protože ty informace jsou pootočeny, atd., atd. - výklad o tom je jinde ) ; A když se vzdalují jen matematické body v prostoru, různou pseudo-rychlostí toho samotného rozpínání čp, tak k dilataci času nedochází (?!!! ) i když si prostor=pseudoraketa mění to své tempo rozpínání čp 5x za existenci Vesmíru, ano či ne? ( Chrápání přestalo lidově nemyslící posluchačstvo už otevřelo oči, netrpělivě čeká na polední přestávku, dotazy žádné ). Ale já lidový myslitel-nedouk z Vídně se na to ptám, i s vědomím, že budu vzápětí poflusán a hnán k léčení do Bohnic ). No, vrátím se k vědeckému myšlení Brože - v další větě (č.2) usuzujete, (pane Horázný ), že čím je objekt mladší, tím rychleji se od nás vzdaluje, naopak čím je starší, tím pomaleji se od nás vzdaluje. O.K. To říká tazatel, ano, je to jen laik. Už v této větě začíná být problém, čí problém? protože porovnáváte dva objekty G3 a G4 (jeden hodně vzdálený a druhý méně vzdálený) ve dvou rozdílných časech. ( čili jeden starší druhý mladší ) Hele Broži, Horázný sice ve své otázce porovnává stop-stav, tedy porovnával stáří a rychlost vzdalování. Takže Brož záměrně ihned klame. No, ale budiž, budiž Jak Brož předkládá.ten vzdálenější objekt vidíte mladší, prostě protože, jak správně píšete v předchozí Vaší úvaze, jeho světlo k nám letí déle, bližší objekt vidíte starší, protože k nám jeho světlo tak dlouho neletělo. To by platilo ve stacionárním vesmíru, bez inflací, a bez nerovnoměrného rozpínání v průběhu celého vývoje Vesmíru, apod., ( A při vyjasnění zda vlnová délka podléhala STR, tj. dilataci času. Anebo zda podléhala po celou nerovnoměrnou historii tomu připíchnutí se na prostorovou mřížku, která vlnovou délku táhne sama,atd. atd. ) Předpokládejme pro jednoduchost, že oba dva objekty G3 a G4 jsou staré dejme tomu deset miliard let (to
16 je typické stáří galaxie jako je ta naše). Hm jen poznámka : Horázný i Brož tu stanovili měření času v šipce od Třesku, ale měření vzdáleností nikoliv od Třesku, ale v šipce od nás. Zopakujme to : čím je objekt mladší, tím je vzdálenější od Z1. Stáří tu v tomto povídání měříme od Třesku, ale vzdálenosti tu měříme od Z1. Např. ten bližší objekt nechť bude galaxie G4 vzdálená miliardu světelných let, a ten vzdálenější objekt G3 bude galaxie, která vznikla ve stejné době jako ta předchozí, (čili G3 a G4 mají stejné stáří), ale je osm miliard světelných let daleko, takže ji vidíme jako ve stavu, v jakém bychom viděli tu první před cca sedmi miliardami let. Takže tu máme dva objekty, které se opticky liší o sedm miliard let, ale jsou ve skutečnosti stejně staré. Hodně velký pozor! Pokud jsou obě stejně staré, ale s diametrálně různou vzdáleností od nás od Z1, pak z logiky věci lze usuzovat na několik možnosti : a) G3 a G4 letěly od bodu Třesku v přímce k Z1 různou rychlostí, po stejné trajektorii.b) různou rychlostí po různé trajektorii, tedy nikoliv po přímce G3 G4 Z1 c) neletěly různou rychlostí vzájemnou, ale nechaly se unášet rozpínáním čp, jenže podivně dvěma druhy tempa rozpínání a tím pádem všechny galaxie podléhají jiným tempům propínání prostoru a tedy se prostor všude rozpíná jinak rychle podivné?? V každém případě nemohou všechny galaxie letět od Třesku axiálně po stejné trajektorii k nám a to vždy jinou rychlostí, anebo radiálně od Třesku a pak v jedné sekundě vyslat z jiných vzdáleností signál, aby oba doletěly na Z1 ve stejnou chvíli. Prostě je to podivné říkat, že G3 a G4 jsou stejně staré pro pozorovatele ze Z1, ale diametrálně jinak vzdálené. S obrovskou pravděpodobností nutno předpokládat, že Vesmír se rozpíná do třírozměrné koule, (anebo paraboloidu) To jak nám přednašeči kosmologie ukazují ty nafukovací balónky a na nich nakreslené spirály galaxií, chtě-nechtě jsou jen modely dvourozměrné a proti třírozměrné realitě neobstojí. Obálka je tedy kulová, anebo paraboloidní. Proto mohou být dva objekty G3 a G4 stejně staré od Třesku, ale různě vzdálené od objektu Z1. Je tu ještě jeden háček : My-Z1 pozorujeme všechny objekty, všechny galaxie stejně staré, ale musí se pohybovat ve dvou složkách a) od nás axiálně do bodu Třesku a b) radiálně od Třesku ( nemůžou se pohybovat na nafukovacím balónku jen po nekřivé přímce od Z1 ) - - No, poslechněmež si dál Brože : Jinými slovy, ve Vaší úvaze zaměňujete optický věk s věkem skutečným.?? Obě galaxie z toho příkladu výše, ač ve skutečnosti stejně staré, se vzdalují? od Z1
17 anebo od Třesku? různou rychlostí, a z ničeho nijak nelze vyvodit, jak se ta rychlost vzdalování mění s časem. Hm Pokusím se výrok hodně rozebrat,.. a se snahou co nejlépe rozebrat : Jednak : Brož sám řekl, že oba objekty G3 a G4 jsou stejně staré ve smyslu měření toku-plynutí času od Třesku ( jak toto Brož zjistil ponecháme momentálně stranou ). I pan Hubble měřil vždy stáří v těžišti, tj. buď jednotlivé hvězdy anebo galaxii jako celek s jeho těžištěm, a to podle rychlosti vzdalování a vzdálenosti. Čili : jednak Hubbleův zákon je v = H0. R a jednak tu je druhý Hubbleův vztah v = c. z, kde c = rychlost světla a z = velikost rudého posuvu - relativního přírůstku vlnové délky z pozorovaných objektů. Dobrá. Podle Brože nejsou G3 a G4 na stejné trajektorii vzdalování od Třesku. Jsou-li stejně staré, pak nemohou být od Z1 různě vzdálené kdyby na stejné trajektorii mezi Z1 a Třeskem byly. To by musel existovat silový pohyb. Ale víme, že kosmologové tvrdí, že galaxie nemají >vlastní< pohyb, že jejich vzdalování se, je důsledkem unášení objektů prostorem způsobené rozpínáním toho prostoru a odůvodněné připíchnutím objektů na časoprostorovou mřížku. Pak ale nelze aby G3 a G4 byly unášeny různou rychlostí rozpínáním čp po stejné trajektorii jsou-li stejně staré (?) To je nesmysl. Mimochodem : Já osobně se kloním k vizi, že rudý posuv těch G3 a G4 respektive všech objektů G(n) je pouze sdělením o křivosti čp samotné, tj. o pootáčení a pootočení dvou soustav soustavy emitenta a pozorovatele Z Aby G3 a G4 byly stejně staré a různě vzdálené od Z1, pak musí se nacházet na kulové obálce toho čp rozpínání. Anebo nemusí?..? Kulhánek mlčí, Brož vyřvává ; no, proč by měl reagovat na magora lidového myslitele, který nemá p r á v o co kecat do vědy a jemuž by mělo být úředně to blábolení do vědy zakázáno. Jenže jak je to tedy s tím rudým posuvem G3 a G4, které se pohybují od Z1 neaxiálně?? Podle Brože, v tom odstavci, se obě galaxie ( stejně staré ) pohybují různou rychlostí, ( a protože jsou na čp přišpendleny, tak v jejich místě se defacto rozpíná každé to místo čp jinak. ) ;? ale. jak jste tu rychlost zjistili, když se pohybují axiálně od Třesku, nikoliv axiálně od nás?? Anebo je to obráceně? Brož poučuje Horázného, že ač jsou G3 a G4 stejně staré a tím pádem od Třesku stejně vzdálené ( od nás nikoliv! ) nelze vyvodit ani jejich různou rychlost vzdalování od Třesku, ani jak se rychlost vzdalování mění s časem a to ani
18 opticky ani, ve skutečnosti, to říká Brož,..; úžasný, že? a to už vůbec tu není známo zda tempo plynutí času je po celou historii vesmíru stejné. Prostě Brož ví všechno, bezrozporně!, a proto má povinnost poučovat Horázného na 8 a půl stran textu. ( na OSLU, což si nikdo za let netroufl ). Ještě zopakujmež slova Brože : z ničeho nijak nelze vyvodit, jak se ta rychlost vzdalování mění s časem. O.K. a to už jsme řekli, že tu není ani započítána v úvahu dilatace času dle STR, má se za to, že čas teče od Třesku stejným tempem plynutí dodnes.inflaci nevyjímaje Kolik faktů nepoznání a chyb Horázného tu ještě je pro vyvoleného poučovatele Brože???, a na to, aby tu cokoliv tvrdil. (((( Pššššt v posluchárně FEL ČVUT Kulhánka se line ozvěna jeho hlučných slov a a je jemně promíchaná tichoučkým chrááápáním )))) Ta rychlost vzdalování objektu G3 a G4 od Třesku anebo Od Z1??? se může??? s časem zrychlovat, Jak to víš, Mroži? nebo zpomalovat, Jak to víš, Mroži? nebo zůstávat stejná, a mezi těmito příklady nelze rozhodnout na základě toho, že bližší objekt vidíme opticky mladší. Jak to víš, Mroži? Takže : kdy vidíme opticky, kdy reálně? Mroži? Brož, tak jsme dle tvých soudů-úsudků s Hubbleovým zákonem v = H0. R a druhým Hubbleovým vztahem v = c. z v háji, že? A přitom posuzujeme vše směrem do minulosti. >Posuzujeme anebo pozorujeme< >reálně anebo opticky<. (?) Broži, já ne, ty seš tu ten vědec (!), já jen lidový myslitel. (!) Kdybychom uvažovali kam a jak letí světlo z G1 do budoucnosti, tedy do x 3 prostoru, prostoru který rozfoukl inflací A.Guth, tak to by bylo zajímavé ; Kdeže se toulá světlo vyslané z G1 a staré let od Třesku a staré 13,8 miliard let od nás-z1??? Kde? Jak putuje toto světlo ze stop-času let až do času 13,3 miliard let? Můžeme rozhodnout až na základě pozorování křivky rudých posuvů galaxií v závislosti na jejich vzdálenosti. Ha, jenže tu Brož nepřímo už uznal, že jsou-li G3 a G4 stejně staré, a přitom různě vzdálené od Z1 ( a možná obě stejně vzdálené od Třesku ), že tedy jsou-li na kulové ploše vzdalování-rozpínání čp, pak rudé posuvy ( vysledované na Z1 ) nebudou vypovídat ani o rychlostech axiálního vzdalování od Třesku, ani o tom, zda nááááhodou se nejedná u toho rudého posuvu o pootočení soustav každé z galaxií od pozorovatele Z1 ; rudý posuv nemusí být sdělením axiálního pohybu libovolné galaxie od Z1, ale axiálního pohybu od Třesku a tedy
19 pozorujeme jen složku rychlosti vzdalování, protože emitent vyslal světlo-snímek z pootočené své soustavy vůči soustavě pozorovatele Z1 proto ten rudý posuv. Pouze z tvaru této křivky?? jaké křivky? řekl si z křivky pozorovaných rudých posuvů děláš si z kosmologie Mateřidoušku. pak můžeme usoudit, jestli se rozpínání vesmíru s časem zrychluje, zpomaluje, nebo je stejné. Toto nebude zcela správné posouzení Pokud by touto křivkou byla přímka ( na papíru ) (tak jak předpokládal Hubble), a pokud předpokládáme, že se sklon této přímky s časem neměnil, tak potom by takovému modelu odpovídala konstantní rychlost expanze vesmíru. Pane Broži, když Vám ukáži na papíru kružnici jakožto snímek čehosi, jak poznáte co to je v 3D prostoru?? Co když je to šroubovice a to dokonce s různými stoupáními v jistých úsecích Pokud se ta křivka zakřivuje pod tu předchozí přímku (tj. pod tečnu křivky v počátku), tak tomu odpovídá zpomalování expanze, zatímco pokud se zakřivuje nad tu přímku, tak tomu odpovídá zrychlená expanze. To jsou dedukce podružné a lze je podřadit pod nepoznanou pravdu. JN, psáno s časovými přestávkami kvůli únavě ( od do a korekce vlastní do z titulu únavy ) Ve svých úvahách mám ještě několik logických nedostatků, o kterých vím, ale už nemám sílu je pozměnit. Odpovědět Re: Odpověď panu Horáznému Antonín Hvízdal, :55:49 Tento příspěvek by měla redakce vydat jako samostatný článek. Velice čtivé a zajímavé. Děkuji autorovi. Redakce nevydala, tak vydávám já na svém webu Odpovědět Re: Odpověď panu Horáznému Milan Krnic, :01:44
20 Připojuji se k poděkování. Opravdu parádně napsáno. Těch úvah je samozřejmě více. Jedna z nich třeba hovoří o zpomalování času: Já vidím jako nejpravděpodobnější, že je toto vědění za naším horizontem, a tedy jak to skutečně je, neuvidíme nikdy. I pokud bychom měli ty pozorovací stanice v třeba galaktické vzdálenosti od sebe, stále bychom neviděli celek. Což ovšem neznamená, že bychom se neměli snažit. Odpovědět temna Zdeno Janeček, :24:18 ks.rovajretep@rovajretep Jinak je asi zajimave, kam se stratila vsechny energie po anihilaci normalni a antihmoty, ktere vznikly po VelkemTresku? Neni toto ta hledana temna hmota?? Maji energie hmotnost a pokud ano, jak se to projevuje.
čeho vyhodnocujeme. Brož a jeho ( opravdu ) bezchybné úvahy
Brož a jeho ( opravdu ) bezchybné úvahy 02 Takže toto je proč se Hubble tak moc sekl. O.K. Nyní ještě zmíním Vaši úvahu týkající se rozpínání vesmíru. To už je/bude pro Vás, Broži, těžší kalibr, co? Zopakuji
Korekci původního svého textu z jsem dokončil
OSEL a tam v diskusi Horázný a Brož ( dialog nefyzika s fyzikem ) + můj komentář laika, (( laika, který má už několik let za své nevědecké a šarlatánské názory zákaz vstupu do diskusí nad články v tomto
Korekci původního svého textu z jsem dokončil
OSEL a tam v diskusi Horázný a Brož ( dialog nefyzika s fyzikem ) + můj komentář laika, (( laika, který má už několik let za své nevědecké a šarlatánské názory zákaz vstupu do diskusí nad články v tomto
Funkce expanze, škálový faktor
Funkce expanze, škálový faktor Astronomové zjistili, že vesmír není statické jeviště. Zjistili, že galaxie jsou unášeny ve všech směrech pryč od nás. A to nejen od nás, ale od všech pozorovatelů ve Vesmíru.
Úvod do moderní fyziky. lekce 7 vznik a vývoj vesmíru
Úvod do moderní fyziky lekce 7 vznik a vývoj vesmíru proč nemůže být vesmír statický? Planckova délka, Planckův čas l p =sqrt(hg/c^3)=1.6x10-35 m nejkratší dosažitelná vzdálenost, za kterou teoreticky
Kosmologické kapitoly. Jan Novotný, Jindřiška Svobodová Pedagogická fakulta Masarykova universita, Brno,
Kosmologické kapitoly Jan Novotný, Jindřiška Svobodová Pedagogická fakulta Masarykova universita, Brno, Seminář Vlachovice 2015 Kosmologie - věda o vesmíru jako celku Základní kosmologické otázky: jaká
Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav
Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis I. ročník ČERNÉ DÍRY referát Jméno a příjmení: Oskar Šumovský Josef Šváb Třída: 5.0 Datum: 28. 9. 2015 Černé díry 1. Obecné informace a) Základní popis Černé
Hvězdy se rodí z mezihvězdné látky gravitačním smrštěním. Vlastní gravitací je mezihvězdný oblak stažen do poměrně malého a hustého objektu
Hvězdy se rodí z mezihvězdné látky gravitačním smrštěním. Vlastní gravitací je mezihvězdný oblak stažen do poměrně malého a hustého objektu kulovitého tvaru. Tento objekt je nazýván protohvězda. V nitru
VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR
VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Vesmír je souhrnné označení veškeré hmoty, energie
Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143. Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková
Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková Teorie Kosmologie - věda zabývající se vznikem a vývojem vesmírem. Vznik vesmírů je vysvětlován v bájích každé starobylé
Utajené vynálezy Nemrtvá kočka
Nemrtvá kočka Od zveřejnění teorie relativity se uskutečnily tisíce pokusů, které ji měly dokázat nebo vyvrátit. Zatím vždy se ukázala být pevná jako skála. Přesto jsou v ní slabší místa, z nichž na některá
Kosmologie II. Zdeněk Mikulášek, Základy astronomie + U3V, 10. května 2018
Kosmologie II Zdeněk Mikulášek, Základy astronomie + U3V, 10. května 2018 Úspěchy standardního modelu vesmíru Standardní model je založen na současných fyzikálních teoriích obecné teorie relativity, teoriích
Výfučtení: Vzdálenosti ve vesmíru
Výfučtení: Vzdálenosti ve vesmíru Není jednotka jako jednotka Na měření rozměrů nebo vzdáleností různých objektů je nutné zavést nějakou jednotku vzdálenosti. Jednou ze základních jednotek soustavy SI
Einsteinových. podle množství. dá snadno určit osud vesmíru tři možné varianty
Známe už definitivní iti model vesmíru? Michael Prouza Klasický pohled na vývoj vesmíru Fid Fridmanovo řešení š í Einsteinových rovnic podle množství hmoty (a energie) se dá snadno určit osud vesmíru tři
Základní jednotky v astronomii
v01.00 Základní jednotky v astronomii Ing. Neliba Vlastimil AK Kladno 2005 Délka - l Slouží pro určení vzdáleností ve vesmíru Základní jednotkou je metr metr je definován jako délka, jež urazí světlo ve
Vzdálenosti ve vesmíru
Vzdálenosti ve vesmíru Proč je dobré, abychom je znali? Protože nám udávají : Výchozí bod pro astrofyziku: Vzdálenosti jakéhokoli objektu ve vesmíru je rozhodující parametr k pochopení mechanizmu tvorby
Za hranice současné fyziky
Za hranice současné fyziky Zásadní změny na počátku 20. století Kvantová teorie (Max Planck, 1900) teorie malého a lehkého Teorie relativity (Albert Einstein) teorie rychlého (speciální relativita) Teorie
Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.
VESMÍR Model velkého třesku předpovídá, že vesmír vznikl explozí před asi 15 miliardami let. To, co dnes pozorujeme, bylo na začátku koncentrováno ve velmi malém objemu, naplněném hmotou o vysoké hustotě
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
Dějiny vesmíru. v kostce. Zdeněk Mikulášek, Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně
Dějiny vesmíru v kostce Zdeněk Mikulášek, Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně Třesklo to při velkém třesku? Kosmologové svorně soudí, že vesmír vznikl
Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK
Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK Škola, adresa Autor ZŠ Smetanova 1509, Přelouč Mgr. Ladislav Hejný Období tvorby VM Červen 2012 Ročník 9. Předmět Fyzika Hvězdy Název,
B. Hvězdy s větší hmotností spalují termojaderné palivo pomaleji,
HVĚZDY 1. Většina hvězd se při pozorování v průběhu noci pohybuje od A. Západu k východu, B. Východu k západu, C. Severu k jihu, D. Jihu k severu. 2. Ve většině hvězd se energie uvolňuje A. Prudkou rotací
POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II
POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II FOTOELEKTRICKÝ JEV VNĚJŠÍ FOTOELEKTRICKÝ JEV na intenzitě záření závisí jen množství uvolněných elektronů, ale nikoliv energie jednotlivých elektronů energie elektronů
Reliktní záření a jeho polarizace. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky
Reliktní záření a jeho polarizace Jiří Krtička Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Proč je obloha temná? v hlubohém lese bychom v každém směru měli vidět kmen stromu. Proč je obloha temná? pokud jsou
Virtual Universe Future of Astrophysics?
Future of Astrophysics? Robert Klement a Pet oš 8. Listopadu 2009 1 Virtuální Observatoře: Co to je a k čemu jsou? 2 Pár slov k 3 Jak se s pracuje 4 5 6 Vlastní článek Vědecké metody Proč VO? Každé tři
Vše souvisí se vším, aneb všechno je energie
Vše souvisí se vším, aneb všechno je energie Universum Na počátku všeho byl zřejmě jen záblesk prvotního světla vědomí. Jiskřička energie, která měla svou vlastní inteligenci, svou vlastní počáteční tvořivou
Obecná teorie relativity pokračování. Petr Beneš ÚTEF
Obecná teorie relativity pokračování Petr Beneš ÚTEF Dilatace času v gravitačním poli Díky principu ekvivalence je gravitační působení zaměnitelné mechanickým zrychlením. Dochází ke stejným jevům jako
Historie objevu Hubbleova zákona Vladimír Štefl, ÚTFA, PřF MU
Historie objevu Hubbleova zákona Vladimír Štefl, ÚTFA, PřF MU Již od dob Williama Herschela (1732 1822) byly na obloze pozorovány a studovány,,mlhoviny. K objasnění jejich podstaty byla vyzdvižena řada
Kroužek pro přírodovědné talenty při Hvězdárně Valašské Meziříčí Lekce XXX. Kosmologie
Kroužek pro přírodovědné talenty při Hvězdárně Valašské Meziříčí Lekce XXX Kosmologie Kosmologie Petr Kulhánek FEL ČVUT, FJFI ČVUT Univerzita Palackého Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, Aldebaran Group
Pozorování dalekohledy. Umožňují pozorovat vzdálenější a méně jasné objekty (až stonásobně více než pouhým okem). Dají se použít jakékoli dalekohledy
Vesmírná komunikace Pozorování Za nejběžnější vesmírnou komunikaci lze označit pozorování vesmíru pouhým okem (možno vidět okolo 7000 objektů- hvězdy, planety ).Je to i nejstarší a nejběžnější prostředek.
Chemické složení vesmíru
Společně pro výzkum, rozvoj a inovace - CZ/FMP.17A/0436 Chemické složení vesmíru Jak sledujeme chemické složení ve vesmíru? Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Mendelova univerzita v Brně,
Extragalaktické novy a jejich sledování
Extragalaktické novy a jejich sledování Novy těsné dvojhvězdy v pokročilém stadiu vývoje přenos hmoty velikost bílého trpaslíka Spektrum klasické novy Objevy nov v ČR 1936 - Záviš Bochníček objevuje ve
VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY
VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY Pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis - Vesmír Září 2012 Mgr. Regina Kokešová Slouží k probírání nového učiva formou - prezentace - práce s textem - doplnění úkolů. Rozvíjí
Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina
Přírodopis 9 2. hodina Naše Země ve vesmíru Mgr. Jan Souček VESMÍR je soubor všech fyzikálně na sebe působících objektů, který je současná astronomie a kosmologie schopna obsáhnout experimentálně observační
VESMÍR Hvězdy. Životní cyklus hvězdy
VESMÍR Hvězdy Pracovní list HEUREKA! aneb podpora badatelských aktivit žáků ZŠ v přírodovědných předmětech ASTRONOMIE Úloha 1. Ze života hvězdy. Úloha 1a. Očísluj jednotlivé fáze vývoje hvězdy. Následně
Naše představy o vzniku vesmíru
Naše představy o vzniku vesmíru Prof. Ing. Miroslav Kasal, CSc. Ústav radioelektroniky FEKT VUT v Brně Technická 12, SD6.97 E-mail kasal@feec.vutbr.cz http://www.urel.feec.vutbr.cz/esl/ U3V 1 Kurs U3V
Galaxie Vesmír velkých měřítek GALAXIE. Základy astronomie Galaxie 1/47
GALAXIE Základy astronomie 2 16.4.2014 Galaxie 1/47 Galaxie 2/47 Galaxie 3/47 Hubbleův systém klasifikace 1936 1924 Hubble rozlišil okraje blízkých galaxií, identifikoval v nich hvězdy klasifikace zároveň
Jak se měří vesmír? RNDr. Jan May, Ph.D
Jak se měří vesmír? RNDr. Jan May, Ph.D 1. Měření vzdáleností hvězd pomocí paralaxy První vědecký pokus zmapovat a změřit vesmír proběhl již před 2150 lety. Řecký astronom Hipparchus narozený v Nicei v
R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika
Fyzika pro střední školy II 84 R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A R10.1 Fotovoltaika Sluneční záření je spojeno s přenosem značné energie na povrch Země. Její velikost je dána sluneční neboli solární
základy astronomie 2 praktikum 5 Dynamická paralaxa hvězd
základy astronomie praktikum Dynamická paralaxa hvězd 1 Úvod Dvojhvězdy jsou nenahraditelným zdrojem informací ze světa hvězd. Nejvýznamnější jsou z tohoto pohledu zákrytové dvojhvězdy, tedy soustavy,
O původu prvků ve vesmíru
O původu prvků ve vesmíru prof. Mgr. Jiří Krtička, Ph.D. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Masarykova univerzita, Brno Odkud pochází látka kolem nás? Odkud pochází látka kolem nás? Z čeho je svět kolem
ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE
ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE Sluneční soustava Vzdálenosti ve vesmíru Imaginární let fotonovou raketou Planety, planetky Planeta (oběžnice) ve sluneční soustavě je takové těleso,
Slunce zdroj energie pro Zemi
Slunce zdroj energie pro Zemi Josef Trna, Vladimír Štefl Zavřete oči a otočte tvář ke Slunci. Co na tváři cítíte? Cítíme zvýšení teploty pokožky. Dochází totiž k přenosu tepla tepelným zářením ze Slunce
Pulzující proměnné hvězdy. Marek Skarka
Pulzující proměnné hvězdy Marek Skarka F5540 Proměnné hvězdy Brno, 19.11.2012 Pulzující hvězdy se představují Patří mezi fyzicky proměnné hvězdy - ke změnám jasnosti dochází díky změnám rozměrů (radiální
Co je vesmír? SVĚTELNÉ ROKY
Co je vesmír? Vesmír je všechno, co existuje planety, hvězdy, galaxie a prostor mezi nimi. Součástí vesmíru je dokonce i čas. Nikdo neví, jak je vesmír velký nebo kde začíná a končí. Všechno je tak daleko
Astronomie, sluneční soustava
Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267
prof.vojtěchovi Ullmannovi ( )
prof.vojtěchovi Ullmannovi (30.04.2003 ) Pane profesore, protože někteří přátele ( spíše amatéři fyzici ) se mě často ptají proč zavádím tu svou novou konvenci 2. v = c = 2 k. w = 2 k 2. u ( S*), tak jsem
Země. galaxie BANG! y/2 y/2. Regresní modely okolo velkého třesku. Jiří Mihola
Regresní modely okolo velkého třesku Jiří Mihola Teorie velkého třesku je dnes považovaná za samozřejmost jak mezi astronomy, tak dokonce i v širší veřejnosti. V knize (Singha, 2007, s.359) je model vesmíru
Vzdálenosti ve sluneční soustavě: paralaxy a Keplerovy zákony
Vzdálenosti ve sluneční soustavě: paralaxy a Keplerovy zákony Astronomové při sledování oblohy zaznamenávají především úhly a pozorují něco, co se nazývá nebeská sféra. Nicméně, hvězdy nejsou od Země vždy
Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.
Astronomie Je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry. Zvláště tedy výzkumem vesmírných těles, jejich soustav, různých dějů ve vesmíru i vesmírem jako celkem. Astronom, česky hvězdář,
Základní experiment fyziky plazmatu
Základní experiment fyziky plazmatu D. Vašíček 1, R. Skoupý 2, J. Šupík 3, M. Kubič 4 1 Gymnázium Velké Meziříčí, david.vasicek@centrum.cz 2 Gymnázium Ostrava-Hrabůvka příspěvková organizace, jansupik@gmail.com
Wilsonova mlžná komora byl první přístroj, který dovoloval pozorovat okem dráhy elektricky
Mlžná komora Kristína Nešporová, G. Boskovice Tomáš Pikálek, G. Boskovice Martin Valko, SPŠE a VOŠ Olomouc Abstrakt Tato práce se zabývá problematikou detekce ionizujícího záření pomocí difúzní mlžné komory.
Předmět: Technická fyzika III.- Jaderná fyzika. Název semestrální práce: OBECNÁ A SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY. Obor:MVT Ročník:II.
Předmět: Technická fyzika III.- Jaderná fyzika Název semestrální práce: OBECNÁ A SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY Jméno:Martin Fiala Obor:MVT Ročník:II. Datum:16.5.2003 OBECNÁ TEORIE RELATIVITY Ekvivalence
Vesmír. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D07462 9.6.2009
2009 Vesmír Studijní text k výukové pomůcce Helena Šimoníková D07462 9.6.2009 Obsah Vznik a stáří vesmíru... 3 Rozměry vesmíru... 3 Počet galaxií, hvězd a planet v pozorovatelném vesmíru... 3 Objekty ve
VÍTR MEZI HVĚZDAMI Daniela Korčáková kor@sunstel.asu.cas.cz Astronomický ústav AV ČR horké hvězdy hvězdy podobné Slunci chladné hvězdy co se stane, když vítr potká vítr? co způsobil vítr? HORKÉ HVĚZDY
Pohled na svět dalekohledem i mikroskopem.
Pohled na svět dalekohledem i mikroskopem.. Toto je výlet velikou rychlostí překonáváním vzdáleností s frakcí 10. 10 0 1 metr Vzdálenost hromádky listí na zahrádce. 10 1 0 metrů Jděme blíže, možná, uvidíme
Jak se vyvíjejí hvězdy?
Jak se vyvíjejí hvězdy? tlak a teplota normální plyny degenerované plyny osud Slunce fáze červeného obra oblast horizontálního ramena oblast asymptotického ramena obrů planetární mlhovina bílý trpaslík
Kosmologické kapitoly. FY2BP_KOS2 Vybrané kapitoly z kosmologie FY2BP_KOSM Kosmologie podzim 2016
Kosmologické kapitoly FY2BP_KOS2 Vybrané kapitoly z kosmologie FY2BP_KOSM Kosmologie podzim 2016 Motivace Nový kurz koncipovaný zejména pro učitelská studia, modernizace obsahu přednášky i formy Studijní
1. Matematická logika
MATEMATICKÝ JAZYK Jazyk slouží člověku k vyjádření soudů a myšlenek. Jeho psaná forma má tvar vět. Každá vědní disciplína si vytváří svůj specifický jazyk v úzké návaznosti na jazyk živý. I matematika
1.4.1 Inerciální vztažné soustavy, Galileiho princip relativity
1.4.1 Inerciální vztažné soustavy, Galileiho princip relativity Předpoklady: 1205 Pedagogická poznámka: Úvodem chci upozornit, že sám považuji výuku neinerciálních vztažných soustav na gymnáziu za tragický
Astrofyzika. 1. Sluneční soustava. Slunce. Sluneční atmosféra. Slunce 17.6.2013. Slunce planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny
1. Sluneční soustava Astrofyzika aneb fyzika hvězd a vesmíru planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny je dominantním tělesem ve Sluneční soustavě koule o poloměru 1392000 km, s průměrnou hustotou
EINSTEINOVA RELATIVITA
EINSTEINOVA RELATIVITA Pavel Stránský Ústav částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy www.pavelstransky.cz Science to Go! Městská knihovna Praha 21. leden 2016 Pohyb a
Světlo jako elektromagnetické záření
Světlo jako elektromagnetické záření Základní pojmy: Homogenní prostředí prostředí, jehož dané vlastnosti jsou ve všech místech v prostředí stejné. Izotropní prostředí prostředí, jehož dané vlastnosti
PRAKTIKUM IV Jaderná a subjaderná fyzika
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM IV Jaderná a subjaderná fyzika Úloha č. A15 Název: Studium atomových emisních spekter Pracoval: Radim Pechal dne 19. listopadu
metoda je základem fenomenologické vědy termodynamiky, statistická metoda je základem kinetické teorie plynů, na níž si princip této metody ukážeme.
Přednáška 1 Úvod Při studiu tepelných vlastností látek a jevů probíhajících při tepelné výměně budeme používat dvě různé metody zkoumání: termodynamickou a statistickou. Termodynamická metoda je základem
Náhodné (statistické) chyby přímých měření
Náhodné (statistické) chyby přímých měření Hodnoty náhodných chyb se nedají stanovit předem, ale na základě počtu pravděpodobnosti lze zjistit, která z možných naměřených hodnot je více a která je méně
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 6: Geometrická optika Datum měření: 8. 4. 2016 Doba vypracovávání: 10 hodin Skupina: 1, pátek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání 1. DÚ: V přípravě
Identifikace práce. Žák jméno příjmení věk. Bydliště ulice, č.p. město PSČ. Škola ulice, č.p. město PSČ
vyplňuje žák Identifikace práce Žák jméno příjmení věk Bydliště ulice, č.p. město PSČ vyplňuje škola Učitel jméno příjmení podpis Škola ulice, č.p. město PSČ jiný kontakt (např. e-mail) A. Přehledový test
1. Zadání Pracovní úkol Pomůcky
1. 1. Pracovní úkol 1. Zadání 1. Ověřte měřením, že směry výletu anihilačních fotonů vznikajících po β + rozpadu jader 22 Na svírají úhel 180. 2. Určete pološířku úhlového rozdělení. 3. Vysvětlete tvar
Základy astronomie I podzim 2016 vyučující: doc. RNDr. Miloslav Zejda, Ph.D. cvičící: Mgr. Lenka Janeková, Mgr. Jan Rokos
test Základy astronomie I podzim 2016 vyučující: doc. RNDr. Miloslav Zejda, Ph.D. cvičící: Mgr. Lenka Janeková, Mgr. Jan Rokos http://www.physics.muni.cz/~zejda/student.html#za1 Astronomie (=
KINEMATIKA HMOTNÉHO BODU. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník
KINEMATIKA HMOTNÉHO BODU Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník Kinematika hmotného bodu Kinematika = obor fyziky zabývající se pohybem bez ohledu na jeho příčiny Hmotný bod - zastupuje
Matematické důkazy Struktura matematiky a typy důkazů
Matematické důkazy Struktura matematiky a typy důkazů Petr Liška Masarykova univerzita 18.9.2014 Motto: Matematika je tvořena z 50 procent formulemi, z 50 procent důkazy a z 50 procent představivostí.
Složení hvězdy. Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ
Hvězdy zblízka Složení hvězdy Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ Plazma zcela nebo částečně ionizovaný plyn,
7. Gravitační pole a pohyb těles v něm
7. Gravitační pole a pohyb těles v něm Gravitační pole - existuje v okolí každého hmotného tělesa - představuje formu hmoty - zprostředkovává vzájemné silové působení mezi tělesy Newtonův gravitační zákon:
KATAKLYZMICKÉ UDÁLOSTI. 10. lekce Bára Gregorová a Vašek Glos
KATAKLYZMICKÉ UDÁLOSTI 10. lekce Bára Gregorová a Vašek Glos Kataklyzma Překlad z řečtiny = potopa, ničivá povodeň Živelná pohroma, velká přírodní katastrofa, rozsáhlý přírodní děj spojený s velkými změnami
ASTRONOMICKÉ informace - 3/2010 Hvězdárna v Rokycanech, Voldušská 721, Rokycany
ASTRONOMICKÉ informace - 3/2010 Hvězdárna v Rokycanech, Voldušská 721, 337 11 Rokycany http://hvr.cz Epsilon Aurigae Se začátkem roku 2010 končí první fáze záhadné astronomické proměny. V srpnu 2009 podali
[KVANTOVÁ FYZIKA] K katoda. A anoda. M mřížka
10 KVANTOVÁ FYZIKA Vznik kvantové fyziky zapříčinilo několik základních jevů, které nelze vysvětlit pomocí klasické fyziky. Z tohoto důvodu musela vzniknout nová teorie, která by je přijatelně vysvětlila.
ASTRONOMICKÝ ÚSTAV AV ČR, v. v. i.
ASTRONOMICKÝ ÚSTAV AV ČR, v. v. i. Fričova 298, 251 65 Ondřejov Tisková zpráva ze dne 25. září 2009 ČEŠTÍ VĚDCI SE PODÍLELI NA OBJEVU VESMÍRNÉHO OBJEKTU NOVÉHO TYPU V prvním říjnovém čísle prestižního
1. Proveďte energetickou kalibraci gama-spektrometru pomocí alfa-zářiče 241 Am.
1 Pracovní úkoly 1. Proveďte energetickou kalibraci gama-spektrometru pomocí alfa-zářiče 241 Am. 2. Určete materiál několika vzorků. 3. Stanovte závislost účinnosti výtěžku rentgenového záření na atomovém
V příspěvku představím kurz Kosmologie, který nabízíme studentům učitelství Kosmologie se vždy dotýkala témat, která jsou i doménou filozofie,
V příspěvku představím kurz Kosmologie, který nabízíme studentům učitelství Kosmologie se vždy dotýkala témat, která jsou i doménou filozofie, matematiky a umění, Patří k oblastem vědy, které obsahují
FRANĚK A., FENDRYCHOVÁ K.: TEORIE STRUN, SUPERSTRUN A M-TEORIE
TEORIE STRUN, SUPERSTRUN A M-TEORIE Aleš Franěk, Kristýna Fendrychová 4. A, Gymnázium Na Vítězné pláni 1160, Praha 4, 140 00, šk. rok 2005/2006 Abstrakt: Tento článek by měl přiblížit základní myšlenku
Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno
Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno 1 Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno Struktura
Atomové jádro Elektronový obal elektron (e) záporně proton (p) kladně neutron (n) elektroneutrální
STAVBA ATOMU Výukový materiál pro základní školy (prezentace). Zpracováno v rámci projektu Snížení rizik ohrožení zdraví člověka a životního prostředí podporou výuky chemie na ZŠ. Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.16/02.0018
Vývoj Slunce v minulosti a budoucnosti
Vývoj Slunce v minulosti a budoucnosti Vjačeslav Sochora Astronomický ústva UK 9.5.2008 Obsah Úvod. Standartní model. Standartní model se započtením ztráty hmoty. Minulost a budoucnost Slunce. Reference.
Vesmír - z ruského slova весь мир (ves mir celý svět ) z doby národního. Kosmos - z řeckého κόσμος = ozdoba, šperk; později také vše uspořádané,
Kosmologie 1/2 Vesmír - z ruského slova весь мир (ves mir celý svět ) z doby národního obrození; dříve staročeské vesvět Kosmos - z řeckého κόσμος = ozdoba, šperk; později také vše uspořádané, řádné; vesmír
VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY
VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY Hvězdy Vývoj hvězd Konec hvězd- 1. možnost Konec hvězd- 2. možnost Konec hvězd- 3. možnost Supernova závěr Hvězdy Vznik hvězd Vše začalo už strašně dávno, kdy byl vesmír
Proč studovat hvězdy? 9. 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů... 13 1.3 Model našeho Slunce 15
Proč studovat hvězdy? 9 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů.... 13 1.3 Model našeho Slunce 15 2 Záření a spektrum 21 2.1 Elektromagnetické záření
Krajské kolo 2013/14, kategorie EF (8. a 9. třída ZŠ) Identifikace
Identifikace Žák/yně jméno příjmení identifikátor Identifikátor zjistíš po přihlášení na http://olympiada.astro.cz/korespondencni. Jeho vyplnění je nutné. Škola ulice, č.p. město PSČ Hodnocení A: (max.
2.1.18 Optické přístroje
2.1.18 Optické přístroje Předpoklad: 020117 Pomůck: kompletní optické souprav I kdž máme zdravé oči (správné brýle) a skvěle zaostřeno, neuvidíme všechno. Př. 1: Co děláš, kdž si chceš prohlédnout malé,
ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů
ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a
2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná.
1 Pracovní úkoly 1. Změřte tloušťku tenké vrstvy ve dvou různých místech. 2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná. 3. Okalibrujte
VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce
VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce SLUNCE Slunce je sice obyčejná hvězda, podobná těm, které vidíme na noční obloze, ale pro nás je velmi důležitá. Bez ní by naše Země byla tmavá a studená a žádný život by
Jednofaktorová analýza rozptylu
I I.I Jednofaktorová analýza rozptylu Úvod Jednofaktorová analýza rozptylu (ANOVA) se využívá při porovnání několika středních hodnot. Často se využívá ve vědeckých a lékařských experimentech, při kterých
Přírodní zdroje. K přírodním zdrojům patří například:
1. SVĚTELNÉ ZDROJE. ŠÍŘENÍ SVĚTLA Přes den vidíme předměty ve svém okolí, v noci je nevidíme, je tma. V za temněné učebně předměty nevidíme. Když rozsvítíme svíčku nebo žárovku, vidíme nejen svítící těleso,
Bohrova disertační práce o elektronové teorii kovů
Niels Bohr jako vědec, filosof a občan 1 I. Úvod Bohrova disertační práce o elektronové teorii kovů do angličtiny. Výsledek byl ale ne moc zdařilý. Bohrova disertační práce byla obhájena na jaře roku 1911
Domácí úlohy ke kolokviu z předmětu Panorama fyziky II Tomáš Krajča, , Jaro 2008
Domácí úlohy ke kolokviu z předmětu Panorama fyziky II Tomáš Krajča, 255676, Jaro 2008 Úloha 1: Jaká je vzdálenost sousedních atomů v hexagonální struktuře grafenové roviny? Kolik atomů je v jedné rovině
VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II.
VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Galaxie Mléčná dráha je galaxie, v níž se nachází
2. Kinematika bodu a tělesa
2. Kinematika bodu a tělesa Kinematika bodu popisuje těleso nebo také bod, který se pohybuje po nějaké trajektorii, křivce nebo jinak definované dráze v závislosti na poloze bodu na dráze, rychlosti a
4.4.6 Jádro atomu. Předpoklady: Pomůcky:
4.4.6 Jádro atomu Předpoklady: 040404 Pomůcky: Jádro je stotisíckrát menší než vlastní atom (víme z Rutherfordova experimentu), soustřeďuje téměř celou hmotnost atomu). Skládá se z: protonů: kladné částice,
O tom, co skrývají centra galaxíı. F. Hroch. 26. březen 2015
Kroužíme kolem černé díry? O tom, co skrývají centra galaxíı F. Hroch ÚTFA MU, Brno 26. březen 2015 Kroužíme kolem černé díry? Jak zkoumat neviditelné objekty? Specifika černých děr Objekty trůnící v centrech