Brouci (Coleoptera) Jan Bezděk MZLU v Brně Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství bezdek@mendelu.cz

Transkript

1 Brouci (Coleoptera) Jan Bezděk MZLU v Brně Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství bezdek@mendelu.cz

2 Charakteristika Hlava - prognátní, ortognátní i hypognátní - složené oči (výjimečně mohou chybět), výjimečně jsou přítomny 1-2 ocelli (jednoduchá temenní očka) většina kožojedů, výjimečně u drabčíků - tykadla obvykle 11-článková, různého tvaru - ústní ústrojí kousací (event. lízavě kousací) labrum, mandibuly, maxily, labium (+ palpi labiales tříčlenná a palpi maxillares -čtyřčlenná)

3 Hruď - prothorax dobře vyvinutý, volný a pohyblivý - nápadné pronotum - meso- a metathorax srůstají (tzv. pterothorax), na mesonotu je vytvořen štítek (scutellum) - tři hrudní články nesou tři páry končetin, meso- a metathorax nesou dva páry křídel Zadeček - 10-článkový, viditelných obvykle horní segmenty = tergity, spodní segmenty = sternity (ventrity)

4 Křídla - první pár křídel přeměněn ve sklerotizované krovky, za letu otevřené - druhý pár křídel blanitý, v kllidu složený pod krovkami - u některých druhů jsou krovky srostlé a křídla se vysunují bočními štěrbinami (zlatohlávci) - druhy brachypterní, apterní Nohy - trochanter, coxa, femur, tibia, tarsus - různě modifikované: kráčivé (běhavé), skákací, plovací, hrabavé - tarsy pětičlánkové (ale také čtyřnebo tříčlánkové)

5 Vývoj - proměna dokonalá (holometabolie) - vzácná modifikace: hypermetabolie 2 různé morfologické typy larev v závislosti na obývaném prostředí nebo způsobu života v průběhu vývoje - majkovití: larvy 1. instaru (triungulini) jsou velmi pohyblivé, vylézají na květy a nechávají se odnést včelami do hnízda tam se mění na ponravovité larvy živící se medem předposlední instar nepřijímá potravu poslední je opět pohyblivý a vyhledává místo ke kuklení - zcela výjimečně se vyskytuje thelytokní partenogeneze (lalokonosci) - většinou vejcorodí, vzácně živorodí larvální instary (výjimečně až 6), eventuelně počet instarů kolísá v závislosti na potravě a prostředí (kožojedovití) - dospělci většinou krátkověcí, žijí dny až týdny, výjimečně 3-4 roky (někteří střevlíci nebo nosatci) - celý vývoj jedné generace trvá od několika týdnů přes 3-5 let (např. chrousti) po 9-12 let (někteří tesaříci)

6 LARVA - oligopodni (zadečkové přívěsky chybějí, hrudní nohy velice dobře vyvinuté většina brouků - apodní (chybí i hrudní končetiny) nosatci, kůrovci, krasci tyto larvy jsou eucephální, s dobře vyvinutou hlavovou kapsulí Základní typy broučích larev: Kampodeoidní shora zploštělé, prognátní hlava, dlouhé hrudní nohy, velice pohyblivé, predátoři Eruciformní válcovité tělo, krátké nohy, pomalé, většinou býložravé Ponravovité larvy ve formě písmene C, dobře vyvinuté nohy, půda a trouchnivé dřevo Apodní redukované nohy, ústní ústrojí a tykadla, žijí v půdě nebo v pevných rostlinných tkáních oligopodní apodní eucephální

7 KUKLA Pupa adectica kusadla nepohyblivá, pevně připojené k hlavě - pupa exarata (kukla volná) všechny přívěsky volné, nejčastěji se vyskytuje jako tzv. pupa libera, uzevřená v kukelní komůrce nebo v kokonu vyskytuje se u většiny brouků - pupa obtecta (kukla mumiová) tělní přívěsky pevně přitmelené k tělu slunéčka, drabčíci, některé mandelinky (štítonoši) kukla volná kukla mumiová

8 Kolik je známo druhů? - zhruba tisíc recentních druhů - přes 7 tisíc ve střední Evropě čeledí, 19 nadčeledí, 4 podřády (Archostemata, Myxophaga, Adephaga a Polyphaga) - třetí druhově nejbohatší řád na našem území (cca 6100 druhů), po blanokřídlých (6400 druhů) a dvoukřídlých (7600 druhů) ČR Evropa s vět brouci ca motýli dvoukřídlí blanokřídlí

9 Nomenklatorické zajímavosti: Nejdelší jména: Notiocryptorrhynchus punctatocarinulatus (Curculionidae) Brachyta interrogationis var. nigrohumeralisscutellohumeroconjuncta Plavilshtshikov, 1936 (Cerambycidae) Gammaracanthuskytodermogammarus loricatobaicalensis Dybowski - korýš, pro svou délku následně zneplatněno zásahem komise Nejkratší jména: Ips pini (Scolytinae), Ia io (netopýr) Cartwrightia cartwrighti Cartwright, 1967 (Scarabaeidae) Janbechynea georgepauljohnringo (Chrysomelidae) Anophthalmus hitleri Schreibel, 1937 (Carabidae)

10 Titanus giganteus (Cerambycidae) max. 22 cm Dynastes hercules (Dynastidae) max. 19 cm (údajně až 24 cm)

11 Nanosella fungi (Ptiliidae) Velikost 0,3 mm Nejtěžší údajně goliáši

12 Literatura

13 Literatura Fauna Germanica - 5-dílná série ( ) V sérii Fauna ČSR vyšlo v letech několik monografických knih o broucích: listorozí (2 díly), kovaříci, jeden díl drabčíků, tesaříci a kůrovci

14 Literatura Klíče vydávané Československou společností entomologickou

15 Literatura Edice Zoologické klíče v letech vyšly pouze 4 díly: Carabidae I., Scolytidae, Buprestidae a Bruchidae

16 Literatura Ilustrované klíče vydávané nakladatelstvím Kabourek, o broucích zatím vyšly 2 díly: Carabidae (1996) a Elateridae (2000)

17 Literatura Monografie nadčeledi Cleroidea střední Evropy (2005), obsahuje mimo jiné čeledě: - Cleridae - Dasytidae - Malachidae

18 Literatura Folia Heyrovskyana, serie Icones Insectorum Europae Centralis - vydává Kabourek, Zlín, doposud vyšlo 6 dílů

19 Literatura Doplněná reedice původní Heyrovského knihy z roku 1955 (Fauna ČSR) Sláma (1998) faunistická studie našich tesaříků

20 Literatura Jelínek (ed.): Seznam československých brouků Hůrka K. Brouci České a Slovenské republiky

21 Literatura Polská monografická série Fauna Polski, z brouků vyšli Elateridae, Mordellidae a Chrysomelidae (7 dílů)

22 Literatura Polská série určovacích klíčů Klucze do oznaczania owadów Polski, vyšla celá řada broučích čeledí Harde, Freude, Lohse (eds.) Die Käfer Mitteleuropas

23 Literatura Internetové atlasy Chrysomelidae Cerambycidae Elateridae Tenebrionidae Dermestidae

24 podřád: Archostemata čeledí, asi 8 rodů, kolem 30 druhů - Ommatidae (Austrálie) - Cupedidae (+ Tetraphaleridae, + Crowsoniellidae) tropy, Crowsoniella relicta žije v Itálii - Micromalthidae samci haploidní, samice diploidní, jeden z druhů (Micromalthus debilis) zavlečen do Rakouska Ommatidae Cupedidae Micromalthidae

25 podřád: Myxophaga - 4 čeledi, cca 100 druhů, vodní biotopy - Sphaeriusidae (= Microsporidae) - u nás 1 druh: Sphaerius acaroides 0,7 mm, písčité břehy vod, rašelinná půda

26 podřád: masožraví (Adephaga) - cca druhů - 9 čeledí (6 vodních), 7 v ČR Čeleď: vírníkovití (Gyrinidae) - vodní (v klidu plují po hladině), oči jsou podélně zcela rozdělené na dvě poloviny k vidění pod a nad vodou - silně zkrácená tykadla, střední a zadní nohy - u nás 11 druhů, vesměs dost vzácných

27 Čeleď: potápníkovití (Dytiscidae) - velikost 2-45 mm, vodní, tělo člunkovité, vynikající dravci - pod vodou dýchají kyslík ze zásoby pod krovkami Potápník vroubený (Dytiscus marginalis)

28 Čeleď: střevlíkovití (Carabidae) - jedna z nejpočetnějších broučích čeledí (32 tisíc druhů), v ČR a SR přes 600 druhů - predátoři, někteří ztratili schopnost letu (Carabus spp.) - biomonitoring Střevlík kožitý (Carabus coriaceus)

29 - krajníci Čeleď: střevlíkovití (Carabidae) krajník pižmový (Calosoma sycophanta) krajník hnědý (Calosoma inquisitor)

30 Čeleď: střevlíkovití (Carabidae) Hrbáč osenní (Zabrus tenebrioides) - býložravá výjimka, příležitostní škůdci na obilí

31 Čeleď: střevlíkovití (Carabidae) - střevlíčci z rodů Harpalus a Pterostichus mohou příležitostně škodit na jahodách

32 podčeleď: svižníci (Cicindelinae) -často řazeni jako samostatná čeleď - polní a lesní cesty, výborně létají Svižník polní (Cicindela campestris)

33 podřád: všežraví (Polyphaga) druhů, více než 150 čeledí, nadčeledí Čeleď: vodomilovití (Hydrophilidae) - většinou vodní, méně často se vyskytují v exkrementech, kompostu, rostlinných zbytcích

34 Čeleď: mršníkovití (Histeridae) - vesměs malí brouci do 15 mm, silně sklerotizovaní, krovky bývají na konci uťaté a nepokrývají poslední dva články zadečku - při vyrušení se staví mrtvými - mršiny, exkrementy, staré houby, ale také pod kůrou, některé druhy myrmekofilní Hololepta plana

35 Čeleď: pírníkovití (Ptiliidae) - jedni z nejmenších brouků, většinou kolem 1 mm, Nanosella fungi ze severní Ameriky měří pouze 0,25 mm - zadní křídla často tenká s dlouhými třásněmi - vlhké rostlinné zbytky, hnízda savců a ptáků

36 Čeleď: mrchožroutovití (Silphidae) podčeleď: mrchožrouti (Silphinae) - tykadla kyjovitá -většinou mršiny a staré houby, některé druhy jsou predátoři, výjimečně i býložraví Mrchožrout housenkář (Dendroxena quadrimaculata) - predátoři larev a housenek Mrchožrout znamenaný (Oiceptoma thoracica) - hojný na mršinách i starých houbách

37 podčeleď: mrchožrouti (Silphinae) Rod Aclypea - u nás tři býložravé druhy, mrchožrout vlnitý (Aclypea undata) a m. zploštělý (A. opaca) jsou příležitostnými škůdci řepy, ožírají nadzemní části rostlin

38 Čeleď: mrchožroutovití (Silphidae) podčeleď: hrobaříci (Nicrophorinae) - vyhraněná péče o potomstvo

39 Čeleď: drabčíkovití (Staphylinidae) - protáhlé tělo, krovky více či méně zkrácené, nekryjí větší část zadečku - všechny možné biotopy, predátoři i býložraví, některé druhy myrmekofilní - druhově nejbohatší čeleď na našem území druhů

40 Čeleď: roháčovití (Lucanidae) - ve střední Evropě 7 druhů, samci mají většinou hypertrofovaná kusadla (slouží k soubojům, nikoliv k záskávání potravy) - víceletý vývoj v trouchu stromů Roháč obecný (Lucanus cervus) - náš největší brouk (samci až 8 cm) Aesalus scarabaeoides mm

41 Čeleď: Trogidae - dříve řazeni do vrubounů, u nás 6 druhů - živí se vysušenými živočišnými zbytky (kosti, kůže, srst, peří), ve vývržcích ptáků, v ptačích hnízdech apod. -často vyhledávají sušší, písčité oblasti

42 Čeleď: chrobákovití (Geotrupidae) - tři podčeledi: Bolboceratinae (podzemní houby), Geotrupinae (koprofágní) a Lethrinae (býložraví) Chrobák lesní (Geotrupes stercorosus) Chrobák jarní (Trypocopris vernalis)

43 Čeleď: chrobákovití (Geotrupidae) Lethrinae ve střední Evropě 1 druh (Lethrus apterus), dříve i na Moravě, ale už se zde nevyskytuje; živí se listy révy vinné

44 Čeleď: vrubounovití (Scarabaeidae) - celosvětově početná čeleď - zahrnuje druhy koprofágní (event. saprofágní) a fytofágní podčeleď: hnojníci (Aphodiinae) - koprofágové, drobní, protáhlí Aphodius luridus Aphodius fimetarius

45 Čeleď: vrubounovití (Scarabaeidae) podčeleď: Scarabaeinae - koprofágové, často si válejí kuličku Sisyphus schaefferi Vruboun posvátný (Scarabaeus sacer)

46 Čeleď: vrubounovití (Scarabaeidae) podčeleď: nosorožíci (Dynastinae) - v ČR pouze 1 druh, nosorožík kapucínek (Oryctes nasicornis), až 45 mm, víceletý vývoj v trouchu stromů, ale také v kompostech, haldách pilin apod.

47 Čeleď: vrubounovití (Scarabaeidae) podčeleď: chrousti (Melolonthinae) - v ČR a SR cca 20 druhů, všichni býložraví, ponravy - tzv. chroustí roky - dospělci od konce dubna do konce května - ponravy na kořenech obilnin, řepy, bobovitých, bramboru, révy a různých dřevin Chroust obecný (Melolontha melolontha)

48 Čeleď: vrubounovití (Scarabaeidae) podčeleď: chrousti (Melolonthinae) Chroustek páskovaný (Rhizotrogus aestivus) Chroustek letní (Amphimallon solstitiale)

49 Čeleď: vrubounovití (Scarabaeidae) podčeleď: listokazi (Rutelinae) - v ČR a SR cca 15 druhů Listokaz zahradní (Phyllopertha horticola) - škodí polyfágně na různých rostlinách

50 Čeleď: vrubounovití (Scarabaeidae) podčeleď: zlatohlávci (Cetoninae) Zlatohlávek hladký (Potosia cuprea) Oxythyrea funesta Pachnoda marginata goliáš (Goliathus goliathus)

51 Čeleď: krascovití (Buprestidae) - početná čeleď, teplomilní, výborně létající brouci, dospělci heliofilní - vyvíjí se v kmenech a větvích dřevin nebo lodyhách a kořenech bylin Agrilus biguttatus Anthaxia candens

52 Čeleď: vyklenulcovití (Byrrhidae) - shora silně vypouklí brouci, dokonale se staví mrtvými

53 Čeleď: kovaříkovití (Elateridae) - dlouze protažení brouci, v ČR a SR cca 170 druhů - dříve se nazývali pružníci, díky mechanismu na spodní straně předohrudi jsou schopní se z polohy na zádech vymrštit do vzduchu - larvy se nazývají drátovci

54 Čeleď: kovaříkovití (Elateridae) - larvy polyfágních druhů ožírají kořeny obilí, hlízy brambor, bulvy řepy, mrkev, košťály brukvovité zeleniny, salátu atd (nikoliv luskoviny) kovařík locikový (Agriotes sputator) kovařík začoudlý (Agriotes ustulatus)

55 Čeleď: kovaříkovití (Elateridae) kovařík huňatý (Hemicrepidius hirtus) kovařík černý (Hemicrepidius niger)

56 Čeleď: světluškovití (Lampyridae) - u nás 3 druhy, samci většinou létají, samice mají křídla zakrnělá, hlava bývá zcela kryta štítem - bioluminiscence, světélkující orgány obvykle umístěny na spodu zadečku - slouží k vzájemnému vyhledávání pohlaví - aktivní za soumraku a v noci

57 Čeleď: páteříčkovití (Cantharidae) - tělo protáhlé, rovnoběžné, slabě sklerotizované - dospělci většinou na květech Páteříček sněhový (Cantharis fusca) Páteříček žlutý (Rhagonycha fulva)

58 Čeleď: kožojedovití (Dermestidae) - některé druhy synantropní, vázané na skladované produkty, také muzejní škůdci Rušník krtičníkový (Anthrenus scrophulariae) Kožojed obecný (Dermestes lardarius)

59 Čeleď: korovníkovití (Bostrichidae) - dospělci válcovití, hlava ukryta pod kápovitým štítem, v ČR a SR známo 13 druhů (včetně několika zavlečených). Nejznámější je korovník dubový (Bostrychus capucinus), vyvíjí se v tvrdém dřevě (dub, ořešák). Hrbohlavové (Lyctus spp.) se vyvíjí v parketách, nábytku atd korovník dubový (Bostrychus capucinus) Hrbohlav parketový (Lyctus linearis)

60 Čeleď: červotočovití (Anobiidae) - brouci i larvy mnoha druhů žijí ve vyvrtaných chodbičkách ve dřevě (včetně nábytku, stavebního dřeva atd ) Červotoč umrlčí (Hadrobregmus pertinax) Červotoč proužkovaný (Anobium punctatum)

61 Čeleď: červotočovití (Anobiidae) Červotoč spížní (Stegobium paniceum) - kalamitní výskyty, moučné výrobky, kůže, papír atd Červotoč tabákový (Lasioderma serricorne) - larva v balících slisovaného tabáku, ale také na sušeném ovoci a koření

62 Čeleď: červotočovití (Anobiidae) Podčeleď: vrtavci (Ptininae) -často jako samostatná čeleď - některé druhy v domácnostech, živí se zahnívajícími organickými zbytky a plísněmi Vrtavec plstnatý (Niptus hololeucus) Vrtavec zhoubný (Ptinus fur)

63 Čeleď: lesanovití (Lymexylidae) - protáhlí válcovití brouci, u nás 2 druhy, žijí ve vyvrtaných chodbičkách ve dřevě

64 Čeleď: pestrokrovečníkovití (Cleridae) - živí se většinou larvami dřevokazného hmyzu, některé druhy ale konzumují larvy a kukly včel a další žerou odumřelé látky živočišného i rostlinného původu - v ČR a SR zjištěno 25 druhů Pestrokrovečník mravenčí (Thanasimus formicarius) Pestrokrovečník včelový (Trichodes apiarius)

65 Čeleď: bradavičníkovití (Malachiidae) - na předohrudi a zadečku jsou vychlípitelné měchýřky (funkce neznámá)

66 Čeleď: lesknáčkovití (Nitidulidae) - tvarově různorodí, často ploší, většinou se živí částmi květů Blýskáček řepkový (Meligethes aeneus) - otvory v poupatech, živí se prašníky Lesknáček čtyřskvrnný (Glischrochilus quadripunctatus)

67 Čeleď: lesákovití (Silvanidae) - některé druhy škodí na uskladněném obilí, mouce a moučných výrobcích Lesák skladištní (Oryzaephilus surinamensis)

68 Čeleď: maločlencovití (Cryptophagidae) - drobní brouci, obvykle kolem 2mm, většina druhů se živí hnijícími a plesnivějícími rostlinnými látkami Maločlenec plísňový (Cryptophagus scanius) - synantropní (sýpky, sklepy, stodoly, mlýny) Maločlenec čárkovitý (Atomaria linearis) - může škodit žírem na mladých rostlinkách cukrovky (jamky na kořenu mladých rostlin, později poškozuje srdéčkové listy

69 Čeleď: malinovníkovití (Byturidae) - drobní (3-4 mm), hnědí brouci, u nás 2 druhy, malinovník plstnatý (Byturus tomentosus) je škůdce malin a ostružin

70 Čeleď: slunéčkovití (Coccinellidae) - ovální až kruhovití, silně klenutí brouci - většina je dravá (kromě Epilachninae) Slunéčko vojtěškové (Subcoccinella vigintiquatuorpunctata) - larvy mohou výjimečně škodit na pícninách Slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata)

71 Čeleď: hlodníkovití (Corticariidae) (= Latridiidae) - drobní hnědaví brouci, 1-3 mm, mykofágní, živí se sporami a konidiemi hub - některé druhy masově ve skladech na plesnivějících produktech

72 Čeleď: hrotařovití (Mordellidae) - ze stran zploštělí, zadeček protažený do výrazného hrotu - imaga často posedávají na květech

73 Čeleď: vějířníkovití (Ripiphoridae) - larvy jsou parazitoidi larev švábů, blanokřídlých a brouků - první larvální instar je invazní, podobný triangulinům majkovitých Metoecus paradoxus

74 Čeleď: potemníkovití (Tenebrionidae) - tvarově nesmírně variabilní čeleď, některé druhy nelétají a mají srostlé krovky - mnoho druhů vylučuje silně páchnoucí sekret - larvy potemníka moučného mouční červi krmivo pro terarijní zvířata - několik skladištních škůdců Potemník písečný (Opatrum sabulosum) - sušší biotopy, meze, okraje polí, písky Potemník moučný (Tenebrio molitor) - škůdce obilí a moučných výrobků

75 Čeleď: potemníkovití (Tenebrionidae) Potemník ničivý (Tribolium destructor) - škůdce potravin, kosmopolit Smrtníci (Blaps spp.)

76 Čeleď: stehenáčovití (Oedemeridae) - štíhlí, protáhlí, slabě sklerotizovaní brouci - samci některých druhů mají ztlustlá zadní stehna - dospělci většinou na květech

77 Čeleď: majkovití (Meloidae) - velmi složitý vývoj, z vajíčka se líhnou tzv. triungulini, kteří se na těle samotářských včel dostávají do jejich hnízd, kde parazitují další instary. Samice kladou velké množství vajíček, ale mají obrovskou úmrtnost - některé druhy nelétají (Meloe spp.) Puchýřník lékařský (Lytta vesicatoria) - cantharidin španělské mušky Majka (Meloe sp.)

78 Čeleď: tesaříkovití (Cerambycidae) - protáhlí brouci, velmi variabilní ve velikosti (3-60 mm) i ve zbarvení - larvy se vyvíjí v rostlinných pletivech, často ve dřevě Tesařík zavalitý (Ergates faber) - náš největší tesařík, mm Tesařík piluna (Prionus coriarius)

79 Čeleď: tesaříkovití (Cerambycidae) Tesařík smrkový (Tetropium castaneum) - škůdce smrku Tesařík borový (Spondylis buprestoides) - hlavně borovice

80 Čeleď: tesaříkovití (Cerambycidae) Tesařík skvrnitý (Rutpela maculata) - velmi hojný druh Tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) - k vývoji potřebuje staré duby

81 Čeleď: tesaříkovití (Cerambycidae) Tesařík alpský (Rosalia alpina) - bukové lesy Tesařík pižmový (Aromia moschata) - charakteristická vůně

82 Čeleď: tesaříkovití (Cerambycidae) Tesařík krovový (Hylotrupes bajulus) - škůdce stavebního dřeva Tesařík fialový (Callidium violaceum) - technický škůdce dřevěných staveb

83 Čeleď: tesaříkovití (Cerambycidae) Kozlíček hnědý (Dorcadion fulvum) - bezkřídlý, nelétavý Kozlíček dazule (Acanthocinus aedilis) - samci s mimořádně dlouhými tykadly

84 Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) - velmi variabilní ve tvaru, velikosti i ve zbarvení - fytofágní druhy podčeleď: zrnokazi (Bruchinae) - larvální vývoj probíhá v semenech bobovitých rostlin - mnoho skladištních škůdců Zrnokaz hrachový (Bruchus pisorum) - škůdce hrachu Zrnokaz fazolový (Acanthoscelides obtectus) - škůdce uskladněných fazolí - původem ze Střední a Jižní Ameriky

85 Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: kouhoutci (Criocerinae) Chřestovníček obecný (Crioceris asparagi) - škůdce chřestu Chřestovníček cibulový (Lilioceris merdigera) - výjimečně škodí v zahradách

86 Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: kouhoutci (Criocerinae) Kohoutek modrý (Oulema gallaeciana) Kohoutek černý (Oulema melanopus) x (Oulema duftschmidi)

87 Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: Clytrinae podčeleď: Cryptocephalinae Vrbař čtyřtečný (Clytra quadripunctata) Krytohlav borový (Cryptocephalus pini) - občasný škůdce jehličnanů

88 Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: Eumolpinae Písařík révový (Bromius obscurus ab.? villosulus)

89 Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: mandelinky (Chrysomelinae) Mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata)

90 Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: mandelinky (Chrysomelinae)

91 Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: mandelinky (Chrysomelinae)

92 Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: mandelinky (Chrysomelinae)

93 Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: mandelinky (Chrysomelinae) Mandelinka topolová (Chrysomela populi) Mandelinka dvacetitečná (Chrysomela vigintipunctata)

94 Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: mandelinky (Chrysomelinae) Mandelinka drobná (Gonioctena viminalis) Mandelinka hlaváčková (Entomoscelis adonidis) - občas škodí na brukvovitých

95 Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: Galerucinae Bázlivec vrbový (Lochmaea caprea) Bázlivec olšový (Agelastica alni)

96 Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: Galerucinae Bázlivec kukuřičný (Diabrotica virgifera ssp. virgifera)

97 Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: dřepčíci (Alticinae) - ztlustlá stehna 3. páru noh velmi dobře skáčou - dospělci skeletují (okénkují) listy - rod Phyllotreta škodí na brukvovitých (event. obilninách) Dřepčík černý (Phyllotreta atra) Dřepčík černonohý (Phyllotreta nigripes) Dřepčík polní (Phyllotreta undulata) Dřepčík zelný (Phyllotreta nemorum) Dřepčík obilní (Phyllotreta vittula)

98 Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: dřepčíci (Alticinae) Dřepčík rdesnový (Chaetocnema concinna) - škůdce řepy

99 Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: dřepčíci (Alticinae) Dřepčík pryšcový (Aphthona euphorbiae) - škůdce lnu Dřepčík lnový (Longitarsus parvulus) - škůdce lnu

100 Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: dřepčíci (Alticinae) Dřepčík bramborový (Psylliodes affinis) - škůdce brambor

101 Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: dřepčíci (Alticinae) Dřepčík olejkový (Psylliodes chrysocephalus) - škůdce řepky

102 Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: dřepčíci (Alticinae) Dřepčík chmelový (Psylliodes attenuatus) - škůdce chmelu

103 Čeleď: mandelinkovití (Chrysomelidae) podčeleď: Hispinae podčeleď: štítonoši (Cassidinae) Hispa atra Štítonoš skvrnitý (Cassida nebulosa) - příležitostný škůdce řepy

104 Čeleď: zobonoskovití (Attelabidae) - některé druhy vytváří smotky z listů, kam samice kladou vajíčka - škůdci ovocných stromů: zobonoska jabloňová (Caenorhinus pauxillus) a zobonoska ovocná (Rhynchites bacchus) Zobonoska ovocná (Rhynchites bacchus) - larva v mladých plodech ovocných stromů - přenašeč moniliózy

105 Čeleď: zobonoskovití (Attelabidae) - smotky z listů

106 Čeleď: nosatčíkovití (Apionidae) - drobné druhy (1,5-4 mm), s výrazným noscem, nelomená tykadla s 3-článkovou paličkou Nosatčík obecný (Protapion apricans) - škůdce jetele na semeno Nosatčík zelenavý (Ischnopterapion virens) - škůdce jetele lučního

107 Čeleď: nosatčíkovití (Apionidae) - poškození rostlin

108 Čeleď: nosatcovití (Curculionidae) - druhově nejpočetnější čeleď ( druhů) (u nás druhá, 770 druhů) - hlava protažená do více či méně výrazného nosce, který nese lomená tykadla Lalokonosec libečkový (Otiorhynchus ligustici) - polyfág, škodí mimo jiné na kořenech okrasných listnatých i jehličnatých dřevin

109 Čeleď: nosatcovití (Curculionidae) - druhově nejpočetnější čeleď ( druhů) (u nás druhá, 770 druhů) - hlava protažená do více či méně výrazného nosce, který nese lomená tykadla Listopas čárkovaný (Sitona lineatus) - larvy v kořenech hrachu, bobu, vikve - dospělci zejkují listy

110 Čeleď: nosatcovití (Curculionidae) Klikoroh vojtěškový (Hypera postica) - škůdce jetele a vojtěšky Rýhonosec řepný (Asproparthenis punctiventris) - škůdce cukrovky

111 Čeleď: nosatcovití (Curculionidae) Květopas jabloňový (Anthonomus pomorum) - škůdce ovocných stromů Klikoroh borový (Hylobius abietis) - škůdce borovic

112 Čeleď: nosatcovití (Curculionidae) Krytonosec makovicový (Neoglocianus maculaalba) - škůdce máku, larvy vyžírají vnitřní přepážky makovic a tvořící se semena

113 Čeleď: nosatcovití (Curculionidae) Krytonosci na řepce Krytonosec zelný (Ceutorhynchus assimilis) - larva vyvolává vznik hálek na kořenovém krčku

114 Čeleď: nosatcovití (Curculionidae) Krytonosec řepkový (Ceutorhynchus napi) - šedočerný s černýma nohama - samičky kladou vajíčka pod vegetační vrchol, larvy vyžírají lodyhy, které se ohýbají, deformují

115 Čeleď: nosatcovití (Curculionidae) Krytonosec čtyřzubý (Ceutorhynchus pallidactylus) - bílá skutelární skvrna, štít na boku se zuby, chodidla rezavá - larvy v listových řapících a lodyhách deformace a předčasné zrání

116 Čeleď: nosatcovití (Curculionidae) Krytonosec šešulový (Ceutorhynchus obstrictus) - rýhované krovky s několika řadami světle zbarvených šupine k - samice klade vajíčka do mladých šešulí (larva vyžere 3-5 šešulí)

117 Čeleď: nosatcovití (Curculionidae) Pilous rýžový (Sitophilus oryzae) - škůdce skladované rýže Pilous černý (Sitophilus granarius) - škůdce skladovaného obilí

118 Čeleď: nosatcovití (Curculionidae) podčeleď: kůrovci (Scolytinae) - dříve často uváděni jako samostatná čeleď - velká většina druhů se vyvíjí pod kůrou nebo ve dřevě Lýkožrout smrkový (Ips typographus)

119 Čeleď: nosatcovití (Curculionidae) podčeleď: kůrovci (Scolytinae) Bělokaz švestkový (Scolytus mali) - chodby pod kůrou a v běli listnáčů Drtník ovocný (Xyleborus dispar) -široký polyfág (ovocné i lesní listnaté dřeviny) - napadají hlavně oslabené dřevny