Poznámky k některým sponám z doby stěhování národů a raného středověku v Čechách
|
|
- Olga Janečková
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 PRAEHISTORICA XXXII/2 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE, 2014 S Poznámky k některým sponám z doby stěhování národů a raného středověku v Čechách Notes on some fibulas from the Migration Period and the Early Middle Ages in Bohemia Rastislav Korený Abstrakt V příspěvku jsou rozebrány tři nálezy spon z doby stěhování národů a raného středověku a jejich datování. Abstract The aim of this article is the discussion of chronology three fibulae from Migration Period and Early Middle Age. Klíčová slova: Čechy spony datování starožitnost stěhování národů raný středověk Key words: Bohemia fibulas chronology antique Migration Period Early Middle Age Úvod V uplynulém desetiletí bylo publikováno několik spon, pocházejících jak ze starších výzkumů, tak i z nových detektorových sběrů. Připojuji k nim několik doplňujících poznámek, které tak volně navazují na studie o sponách ze Stehelčevsi a z Prahy-Veleslavína (Korený 2010, 2012). Kšely (okr. Kolín) Před několika lety byla na katastru obce detektorem kovů nalezena stříbrná (?) spona zdobená koncentrickými kroužky, o které se autorka publikace domnívá, že pochází z 1. poloviny 6. století (obr. 1: 1; Profantová 2008, 626, Abb. 9). Téměř čtvercovitá záhlavní destička by mohla toto datování podporovat (a do jisté míry i odvolávat se na, autorkou blíže nespecifikované, gepidské analogie; srov. Hilberg 2009, ), tomu však brání celková stavba spony, zejména pak výzdoba, srdcovitý tvar nožky a provedení zvířecí hlavičky na patce. Jednotlivé prvky stavby těla a výzdoby najdeme na sponách či jiných předmětech z 5. století. Podobně protažené zvířecí hlavičky jsou v severském nydamském stylu (přezka v nálezu Ejsbøl I: Ørsnes 1988, Taf. 58:5) a obecně na křížových sponách (Reichstein 1975). Výzdoba sestávající z koncentrických kroužků, dokonce v pětici na záhlavní destičce, je rovněž častá na křížových sponách stupňů D2 až D3/E zejména v Anglii, Norsku a Švédsku (Reichstein 1975, Taf. 22: 3; 26: 1; 56: 3; 67: 4; 74: 1; 138: 4; 139: 9). Některé z nich mají na záhlavní destičce koncentrické kroužky propojené krátkými liniemi (Holywell Row: Reichstein 1975, Taf. 105: 3). Krátký hraněný lučík je též na některých meklenburských sponách s prolamovanou či obdélníkovitou hlavicí (Stößen: Schmidt Bemmann 2008, Taf. 144: 1, 2; 146: 5, 6). Srdcovitý tvar nožky mají spony s obdélníkovitou hlavicí, zdobené koncentrickými kroužky z Leuny, Lundeborgu a Bifrons, datované do druhé poloviny 5. století (Bemmann 2008, Abb. 15). Výše jmenované ukázky jsou však chronologicky a geograficky příliš rozptýlené. K postupné koncentraci jmenovaných prvků v jeden celek došlo až ve druhé polovině 6. a zejména pak v 7. století. Takové pojetí stavby těla (tj. pravoúhlá záhlavní destička, srdcovitý tvar nožky a výrazně protažená zvířecí tlama) je totiž charakteristické pro mladomerovejské spony v Porýní a v Pomohaní (Hilberg 2005). Výrazně protažená a úzká zvířecí maska se 225
2 PRAEHISTORICA XXXII/2 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE, 2014 Obr. 1 1 Kšely (podle Profantová 2008); 2 Kesthely; 3 Bremen-Mahndorf; 4 Klein Denkte; 5 Kleinlangheim; 6 Rossow; 7 Altenhausen (podle Hilberg 2009); 8 Testona; 9 Reggio Emilia; 10 Luni (podle Thörle 2001). Fig. 1 Kšely (after Profantová 2008); 2 Kesthely; 3 Bremen-Mahndorf; 4 Klein Denkte; 5 Kleinlangheim; 6 Rossow; 7 Altenhausen (after Hilberg 2009); 8 Testona; 9 Reggio Emilia; 10 Luni (after Thörle 2001). objevuje zejména na sponách typu Bremen-Mahndorf (obr. 1: 2 7; dříve šlo o spony, patřící do různorodé skupiny spon typu Mainz: Kühn 1974), zvláště pak ve variantě Altenhausen-Kleinlangheim (Menke 1990; Hilberg 2005, 2009, ). Z vybraných ukázek je patrné, že zejména hlavička na sponě z Altenhausen, Ldkr. Ohre-Kreis, je velmi blízká sponě ze Kšel (obr. 1: 7; Kühn 1974, 1268, Taf. 333: 47, 18; Schmidt 1961, Taf. 35: l; 1976, Taf. 5: 7, Pescheck 1989, Abb. 1: b). Výzdoba formou vzájemně propojených koncentrických kroužků je v této době rozšířená též mezi symetrickými sponami V. A skupiny, zejména pak u typu Nocera Umbra (obr. 1: 8 10; Thörle 2001, Taf. 28). Tyto spony se objevují v severní Itálii a jsou datovány do stupňů AMIII JMI (560/70 630/40), s těžištěm 226
3 Poznámky k některým sponám z doby stěhování národů a raného středověku v Čechách Obr. 2 Praha-Dejvice, Nová Juliska, cihelna (foto: I. Kyncl, Městské muzeum v Praze). Fig. 2 Prague-Dejvice, Nová Juliska, brickworks (photo by I. Kyncl, City Museum in Prague). Obr. 3 Praha-Dejvice, Nová Juliska, cihelna (foto: I. Kyncl, Městské muzeum v Praze). Fig. 3 Prague-Dejvice, Nová Juliska, brickworks (photo by I. Kyncl, City Museum in Prague). v první polovině 7. století. Styl výzdoby vzájemně propojených koncentrických kroužků se uplatňuje též na křížových a zvířecích sponách (Bierbrauer 2008, 121, Abb. 13) a sponách typu Trient (Kühn 1974, , Taf. 333: 1001, 1, ). 1 Sponu ze Kšel je tak nutné z nálezů z první poloviny 6. století vyřadit; naopak rozšiřuje počet předmětů západního původu v Čechách v raném středověku (Profantová 2003, 2008). Praha-Dejvice, Nová Juliska, cihelna Sponu získal J. A. Jíra 20. ledna 1894, tedy v době, kdy v cihelně na Nové Julisce kopal raně 1 N. Profantovou citovaná spona z Lang-Göns, Kr. Gießen, a datovaná do druhé poloviny 7. století je už vzdálenější analogií (Thiedmann 2008, 57, Taf. 25: B1). středověké pohřebiště. V inventářích Městského muzea v Praze je spona vedena pod čísly P373 (původní Jírova evidence) a A482 (současná evidence 2. stupně). Předpokládá se, že spona pochází ze zničeného hrobu z doby stěhování národů. Ohledně lokalizace se někdy chybně uvádí Praha-Podbaba, Mailbeckova cihelna (např. Niederle 1918, obr. II: 35, s. 5), ovšem zápisky J. A. Jíry hovoří zcela jednoznačně a spona tudíž pochází z cihelny Nové Julisky v Praze-Dejvicích (např. Filip 1948, tab. 23). Spona je litá, se třemi litými dochovanými knoflíky (původně jich bylo sedm), dvojitým vinutím (zachováno horní) a dutým žebrovaným lučíkem (obr. 2, 3). Podle stavu povrchu a patiny byla pravděpodobně odlita z barevného kovu a s malou příměsí stříbra. Výzdoba sestává z puncované výzdoby na nožce, vrubořezu na hlavici a pravděpodobně tauzované na lučíku. Na nožce 227
4 PRAEHISTORICA XXXII/2 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE, 2014 Obr. 5 Praha-Dejvice, Nová Juliska, cihelna (foto: I. Kyncl, Městské muzeum v Praze). Fig. 5 Prague-Dejvice, Nová Juliska, brickworks (photo by I. Kyncl, City Museum in Prague). Obr. 4 Praha-Dejvice, Nová Juliska, cihelna (foto: I. Kyncl, Městské muzeum v Praze). Fig. 4 Prague-Dejvice, Nová Juliska, brickworks (photo by I. Kyncl, City Museum in Prague). byly použity dva typy punců pár drobných vpichů (spojující ve dvou pásech oba výčnělky nožky) a pár k sobě orientovaných půlobloučků (po obvodu nožky a svislý pás od lučíku k hlavičce; obr. 4). Hlavice je zdobena jednoduchým vrubořezem, ovšem kvůli znečištění korozními produkty špatně čitelným. Na pravé polovině hlavice se v ploše rýsuje linie mělkých důlků, je otázka, zda skutečně jde o zbytek výzdoby (obr. 5). V jednom (anebo ve třech?) zářezu žebra dutého lučíku je pravděpodobně stříbrný drátek. Spona má výrazně zvednutou nožku (obr. 6), podle poškození a opotřebení puncované výzdoby v horní části nožky lze soudit, že byla delší dobu nošena (jsou patrné šikmé rýhy pod lučíkem). 2 Starší literatura vcelku shodně kladla sponu do 5. století, případně do jeho druhé poloviny (např. Niederle 1918; Preidel 1939/40; Svoboda 1965, 82, tab. XLII: 4). Přesto byla spona nedávno zařazena až do první poloviny 6. století (Profantová 2008, 626, pozn. 45) či do durynské fáze E1 ( ; Droberjar 2008, Abb. 5: 23). 2 Za možnost dokumentace spony děkuji M. Šmolíkové. B. Svoboda ve svém rozboru zmínil tři podobné spony, pocházející vesměs z Meklenburska: z Barthu, Kr. Ribnitz-Damgarten, Glewitz-Voigtsdorfu, Kr. Grimmen a z neznámé meklenburské lokality (obr. 7: 1, 2; Schach-Dörges 1970, 72, Taf. 1: 1; 10: 10; 67: 12). Spona z Glewitz-Voigtsdorfu pochází z žárového hrobu 1, který H. J. Eggers datoval do poloviny až druhé poloviny 5. století (Eggers Stary 2001, 142, 374: 3). Ostatní spony jsou sice ojedinělé nálezy (resp. jedna spona je bez kontextu), ovšem opět vesměs pocházejí z žárových pohřebišť. H. Schach-Dörges tuto skupinu spon, do které řadí také naši sponu z Prahy-Dejvic, klade do druhé poloviny 5. století. Upozorňuje, že s ohledem na chybějící spolehlivé opory jde o datování, opírající se jen o typologický rozbor. Spony z Meklenburska a z Nové Julisky mají prvky, které ukazují dvěma směry. První, a zřejmě význačnější, směr ukazuje na spony typu Wiesbaden (Werner 1981; srov. Schulze-Dörrlamm 1986, , ; Bemmann 2008) a niemberské spony skupin B a C (Bemmann 2001), pro které je charakteristická puncovaná výzdoba, vesměs lichoběžníkovitá nožka a zejména klenutý, dutý lučík s příčnými žlábky a někdy doplněný perličkovitým drátkem. Druhý směřuje na skupinu skandinávských plechových spon ( sheet fibulae, Blechfibeln ) horizontu Sösdala. Dříve byly tyto spony označovány jako typ Kvarmløse-Mejlby (Bitner-Wróblewska 2001, 95 99; další příklady: Hougen 1936, Abb. 7, 8, 10, 15; Reichstein 1975, Taf. 136: 1; Nielsen 2000, 56, 114). Podle aktuálního třídění A. Bitner-Wróblewské jsou to spony 3. typu, datované 228
5 Poznámky k některým sponám z doby stěhování národů a raného středověku v Čechách Obr. 6 Praha-Dejvice, Nová Juliska, cihelna (foto: I. Kyncl, Městské muzeum v Praze). Fig. 6 Prague-Dejvice, Nová Juliska, brickworks (photo by I. Kyncl, City Museum in Prague). Obr. 7 1 Glewitz-Voigtsdorf, 2 neznámá meklenburská lokalita (podle Schach-Dörges 1970). Fig 7 1 Glewitz-Voigtsdorf, 2 unknown mecklenburg location (by Schach-Dörges 1970). do skandinávské 2. a 3. fáze, synchronizované se středoevropským stupněm D (resp. D2 až D3; srov. Ethelberg 2009, 26). Tyto stříbrné spony mají obdélníkovitou záhlavní destičku a délku kolem centimetrů; spony z Fossu a z Holu mají nožku ukončenu velmi stylizovanou zvířecí hlavičkou. Puncovaná výzdoba (doplněna místy vrubořezem) se soustřeďuje na kraje zdobených ploch destičky, lučíku a nožky. Spony z Meklenburska a z Nové Julisky toto schéma v zásadě dodržují. Spona z Glewitz-Voigtsdorfu má na nožce a záhlavní destičce ještě pár velkých soustředných kroužků, prvek typický právě pro severský okruh. Spony z Meklenburska (a do jisté míry i z Prahy) jsou ovšem vyrobeny z bronzu a jsou výrazně menší jejich délka činí kolem 7 centimetrů, což jsou znaky obvyklé pro napodobeniny. Můžeme tedy shrnout, že zlatníci při výrobě spon z Meklenburska a spony z Prahy-Dejvic, Nové Julisky vycházeli z prvků charakteristických pro soudobé plechové spony 3. typu, niemberských spon a spínadel typu Wiesbaden; pocházejí tedy z poloviny až druhé poloviny 5. století. Pražský exemplář tak rozšiřuje sortiment spon, užívaných na počátku mladší fáze vinařického stupně. Praha-Dejvice, Mailbeckova cihelna, hrob 5 Při publikaci spony typu Pritzier-Perdöhl z Litně byl také zmíněn starší nález spony téhož typu, pocházející z hrobu 5 v Praze-Dejvicích, Mailbeckově cihelně (Droberjar Stolz 2005). Spona 229
6 PRAEHISTORICA XXXII/2 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE, 2014 Obr. 8 Mapa s výskytem starožitností v merovejských hrobech a na sídlišti: 1 Březno, chata 8, 68, 77; 2 Dobroměřice, hrob 1/1873; 3 Hostivice; 4 Hradenín, hrob 18; 5 Jiřice, hrob 16; 6 Klučov, hrob 15/51; 7 Kněžívka, hrob 1; 8 Lochenice; 9 Lovosice, hrob 1/89; 10 Lužec nad Vltavou, hrob 11?; 11 Praha-Dejvice, Mailbeckova cihelna, hrob 5; 12 Praha-Libeň; 13 Záluží, hrob 8/IV, 11/VII; 14 Zvoleněves, hrob III? Fig 8 Map with the appearance of antiques in Merovingian graves and in the settlement: 1 Březno, cottage 8, 68, 77; 2 Dobroměřice, grave 1/1873; 3 Hostivice; 4 Hradenín, grave 18; 5 Jiřice, grave 16; 6 Klučov, grave 15/51; 7 Kněžívka, grave 1; 8 Lochenice; 9 Lovosice, grave 1/89; 10 Lužec nad Vltavou, grave 11?; 11 Prague-Dejvice, Mailbeck s brickwork, grave 5; 12 Prague-Libeň; 13 Záluží, grave 8/IV, 11/VII; 14 Zvoleněves, grave III? typu Pritzier-Perdöhl z poslední třetiny 5. století zde byla nalezena spolu s dalšími třemi sponami jiných typů a stáří dvěma esovitými a jednou destičkovitou, všechny z první poloviny 6. století. Autoři publikace se proto domnívali, že spona typu Pritzier-Perdöhl k tomuto hrobu nepatří a hrob dodatečně rozdělili na dva 5a, 5b. Tato domněnka (vycházející vlastně jen z rozpaků J. L. Píče nad sdělením dělníka: Píč 1892, 638; Svoboda 1965, 262) však vůbec nepřihlíží k současným poznatkům. 3 Chronologicky smíšené skupiny spon nejsou v merovejských hrobech totiž nijak neobvyklé. Jak ve své analýze alamanských hrobů z doby stěhování národů ukázal A. Mehling, staré spony (75 ks posuzovaných spon bylo z doby římské, 6 ks bylo halštatských, 4 byly laténské) se ve výbavě hrobů z doby stěhování národů vyskytují a to ve funkci součásti oděvu, milodaru či amule- 3 Podobné rozdělení hrobu je i v inventární knize NM (hrob 5 pár ptačích spon, 5a(?) kosočtverečná a lučíkovitá). tu (Mehling 1998). Zájem o starožitné předměty se neomezoval jen na spony. Analýza alamanských hrobů přinesla též doklady o užití např. 36 skleněných laténských a římských náramků (z 29 hrobů), desítek skleněných perel, broušených nástrojů či zkamenělin. Největší počet archaik se objevuje v merovejských hrobech z 6. století. V Čechách se v merovejských hrobech též nalezly staré, často již nefunkční předměty (obr. 8): zlomky laténských bronzových a skleněných náramků (Klučov, hrob 15/51: Korený Kudrnáč 2003, obr. 7: 9; Kněžívka, hrob 1: nepubl.; Záluží, hrob 8/IV: Svoboda 1965, 284), halštatské korálky (Záluží, hrob 11/VII: Svoboda 1965, 284, tab. XC: 10), mladohalštatský bronzový kruh (Hradenín, hrob 18: Šaldová 1982, obr. 4: 8), zlomky neolitických- -eneolitických nádob a broušené či štípané industrie (např. Jiřice, hrob 16: Svoboda 1965, tab. LX: 10; Praha-Libeň: Mašek Stloukal 1972, Hlava 2008, 554; Lochenice: Zeman 1990, 70, obr. 27: a e; 28: 5; Hostivice: Daněček Smíšek Korený v tisku), zlomky TS (Dobroměřice, hrob 1/1873: Halama 230
7 Poznámky k některým sponám z doby stěhování národů a raného středověku v Čechách 2007, obr. 3: 1, 2011, obr. 9; Lovosice, hrob 1/89: Blažek Kotyza 1991, obr. 2: 1; Hostivice: Daněček Smíšek Korený v tisku), švartny a římská mince (Hostivice: Daněček Smíšek Korený v tisku) a s otazníkem římská (?) spona (Zvoleněves, hrob III: Prokop 1916, 2 3, obr. 5; Svoboda 1965, tab. LXXIX: 13) a hřeben (?; Lužec nad Vltavou, hrob 11: Korený Kytlicová 2007, obr. 7: 16). Další archaika, prozatím blížeji nedatovaná, jsou z pohřebiště z Prahy-Zličína. Množství těchto předmětů v hrobech ukazuje, že byly běžnou součástí života, což naznačují též nálezy ze sídliště z Března u Loun. V objektech byla zaznamenána broušená industrie (chata 8: Pleinerová 2007, 23), TS (chata 68: Pleinerová 2007, 45) a laténská spona (chata 77: Pleinerová 2007, 49 autorka nález charakterizuje jako intruzi, ačkoli laténské osídlení na zkoumané ploše nebylo zachyceno; předmět byl tedy do sídliště záměrně přinesen). Závěr V příspěvku byly rozebrány tři nálezy spon. V prvních dvou případech jde o jejich chronologické zařazení. Spona ze Kšel pochází ze 7. století, její původ lze hledat mezi severní Itálií a Pomohaním. Druhá spona z Prahy-Dejvic, Nové Julisky je naopak z druhé poloviny 5. století, jak už na to bylo ostatně poukázáno ve starší literatuře. Je pravděpodobně importem ze severního Německa. Poslední spona z Prahy-Dejvic, Mailbeckovy cihelny je dokladem výskytu starožitného předmětu z konce 5. století ve výbavě ženského pohřbu z první poloviny 6. století. Summary In this article are discused three fibulae from Bohemia. The first is fibula from Kšely (distr. of Kolín). It is from the 7th century; it s origin can be seen between north Italy and Main river (Fig. 1). The second fibula from Prague-Dejvice, Nová Juliska (brickwork), is from the second half 5th century. It is probably an import from the north Germany (Fig. 2 6). The latest fibula from Prague-Dejvice, Mailbeck s brickwork (grave 5) is evidence of antique thing from the late 5th century in equipment femaly burial from the first half 6th century (Fig. 8). Literatura Bemmann, J. 2001: Die Niemberger Fibeln und die Chronologie der Völkerwanderungszeit in Mitteldeutschland. Slovenská archeológia 49, Bemmann, J. 2008: Mitteldeutschland im 5. Jahrhundert Eine Zwischenstation auf dem Weg der Langobarden in den mittleren Donauraum? In: J. Bemmann M. Schmauder (Hrsg.): Kulturwandel in Mitteleuropa. Langobarden Awaren Slawen. Kolloquien zur Vorund Frühgeschichte 11. Bonn, Bierbrauer, V. 2008: Die Langobarden in Italien aus archäologischen Sicht. In: M. Hegewisch (red.): Die Langobarden. Das Ende der Völkerwanderung. Bonn, Bitner-Wróblewska, A. 2001: From Samland to Rogaland. East-West connections in the Baltic basin during the Early Migration Period. Warszawa. Blažek, J. Kotyza, O. 1991: Pohřebiště z doby stěhování národů v Lovosicích. Vlastivědný sborník Litoměřicko 26/1990, Daněček, D. Smíšek, K. Korený, R. v tisku: Předběžná zpráva o terénním výzkumu pohřebiště z mladší doby stěhování národů v polykulturní lokalitě Hostivice- -Palouky, okr. Praha-západ. In: B. Komoróczy (ed.): Archeologie barbarů 2011: Sociální diferenciace barbarských komunit ve světle nových hrobových, sídlištních a sběrových nálezů. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 44, Droberjar, E. 2008: Thüringische und langobardische Funde und Befunde in Böhmen. Zum Problem der späten Phasen der Völkerwanderungszeit. In: J. Bemmann M. Schmauder (Hrsg.): Kulturwandel in Mitteleuropa Langobarden Awaren Slawen. Kolloquien zur Vorund Frühgeschichte 11. Bonn, Droberjar, E. Stolz, D. 2005: Nové nálezy germánských a slovanských spon z 5. a 7. století ve středních Čechách. Archeologie ve středních Čechách 9, Eggers, H. J. Stary, P. F. 2001: Funde der Vorrömischen Eisenzeit, der Römischen Kaiserzeit und der Völkerwanderungszeit in Pommern. Beiträge zur Ur- und Frühgeschichte Mecklenburg-Vorpommerns 38. Ethelberg, P. 2009: Die Fibeln. In: L. Boye U. Lund Hansen (eds.): Wealth and Prestige. An Analysis of Rich Graves from Late Roman Iron Age on Eastern Zealand, Denmark. Kroppedal, Filip, J. 1948: Pravěké Československo. Praha. Halama, J. 2007: Nálezy terry sigillaty v Čechách. In: E. Droberjar O. Chvojka (eds.): Archeologie barbarů Archeologické výzkumy v jižních Čechách Supplementum 3, Halama, J. 2011: Terra sigillata v germánských hrobových nálezech a na pohřebištích v Čechách a v evropském barbariku: celkové srovnání srovnání. In: E. Droberjar (ed.): Archeologie barbarů 2010: Hroby a pohřebiště Germánů mezi Labem a Dunajem. Studia Archaeologica Suebica 1, Hilberg, V. 2005: Griesheim Grab 400. Die Bügelfibeln der jüngeren Merowingerzeit im Rhein-Main-Gebiet. In: C. Dobiat (Hrsg.): Reliquiae gentium. Festschrift für Horst Wolfgang Böhme zum 65. Geburstag. Internationale archäologie Studia honoraria 23, Hilberg, V. 2009: Masurische Bügelfibeln. Daumen und Kellaren Tumiany i Kielary 2. Neumünster. Hlava, M. 2008: Poznámky k některým laténským hrobům a tzv. nálezům hrobového charakteru z Prahy. Archeologie ve středních Čechách 12, Hougen, B. 1936: The Migration style of ornament in Norway. Oslo. Korený, R. 2010: Spona typu Oberwerschen ze Stehelčevsi, okr. Kladno. Archeologie ve středních Čechách 14/1, Korený, R. 2012: Reliéfní spona z Prahy-Veleslavína. Archaeologica Pragensia 21, Korený, R. Kudrnáč, J. 2003: Pohřebiště z doby stěhování národů v Klučově (Nové zhodnocení a jeho 231
8 PRAEHISTORICA XXXII/2 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE, 2014 místo v rámci Českobrodska v období stěhování národů a počátků raného středověku). Archeologie ve středních Čechách 7, Korený, R. Kytlicová, O. 2007: Dvě pohřebiště z doby stěhování národů v Lužci nad Vltavou, okr. Mělník, Archeologie ve středních Čechách 11, Kühn, H. 1974: Die germanischen Bügelfibeln der Völkerwanderungszeit 2. Süddeutschland. Graz. Mašek, N. Stloukal, M. 1972: Hrob keltského bojovníka z Prahy 8 Libně. Časopis Národního muzea 140 (3,4), odd. přírodovědný, , Tab. I III. Mehling, A. 1998: Archaika als Grabbeigaben. Studien den merowingerzeitlichen Gräberfeldern. Tübinger Texte 1. Menke, M. 1990: Zu den Fibeln der Awarenzeit aus Kesthely. A Wosinsky Mór Múzeum Évkönyve 15, Niederle, L. 1918: Merovejská kultura v Čechách. Památky archeologické 30 (1), Nielsen, J. N. 2000: Sejlflod ein eisenzeitliches Dorf in Nordjütland. Nordiske Fortidsminder 20. Ørsnes, M. 1988: Waffenopferfunde des Jahrh. nach Chr. Nordiske Fortidsminder, serie B, 11. Pescheck, Ch. 1989: Zur Bronzefibel von Altenhausen, Kr. Haldensleben. Jahresschrift für mitteldeutsche Vorgeschichte 72, Píč, J. L. 1892: Hroby s kostrami v Podbabě. Památky archeologické 15, , Tab. XLVI XLIX. Pleinerová, I. 2007: Březno und germanische Siedlungen der jüngeren Völkerwanderungszeit in Böhmen. Praha. Preidel, H. 1939/40: Ein völkerwanderungszeitliches germanisches Frauengrab aus Michelob, Kr. Saaz. Jahrbuch für Prähistorische und Etnographische Kunst (IPEK), Profantová, N. 2003: Kulturní diskontinuita a možnosti její interpretace jako etnické změny (problém tzv. slovanské expanze). Problém symbolického systému sebeidentifikace elity a jeho nedostatečného poznání. Archaeologia Historica 28, Profantová, N. 2008: Die frühslawische Besiedlung Böhmens und archäologische Spuren der Kontakte zum früh- und mittelawarischen sowie merowingischen Kulturkreis. In: J. Bemmann M. Schmauder (Hrsg.): Kulturwandel in Mitteleuropa Langobarden Awaren Slawen. Kolloquien zur Vor- und Frühgeschichte 11. Bonn, Prokop, K. 1916: Merovejské hroby ve Zvoleněvsi. Památky archeologické 28, 1 6. Reichstein, J. 1975: Die kreuzförmiger Fibel. Offa-Bücher 34. Schach-Dörges, H. 1970: Die Bodenfunde des 3. bis 6. Jahrhunderts nach Chr. zwischen unterer Elbe und Oder. Offa-Bücher 23. Schmidt, B. 1961: Die späte Völkerwanderungszeit in Mitteldeutschland. Veröffentlichungen des Landesmuseums für Vorgeschichte in Halle 18. Schmidt, B. 1976: Die späte Völkerwanderungszeit in Mitteldeutschland. Katalog (Nord- und Ostteil). Veröffentlichungen des Landesmuseums für Vorgeschichte in Halle 29. Schmidt, B. Bemmann, J. 2008: Körperbestattungen der jüngeren Römischen Kaiserzeit und der Völkerwanderungszeit Mitteldeutschlands. Veröffentlichungen des Landesamtes für Denkmalpflege und Archäologie Sachsen-Anhalt Landesmuseum für Vorgeschichte 61. Katalog. Schulze-Dörrlamm, M. 1986: Romanisch oder germanisch? Untersuchungen zu den Armbrust- und Bügelknopffibeln des 5. und 6. Jahrhunderts n. Chr. aus den Gebieten westlich des Rheins und südlich der Donau. Jahrbuch des Römisch-Germanischen Zentralmuseums Mainz 33/2, Svoboda, B. 1965: Čechy v době stěhování národů. Monumenta archaeologica 13. Šaldová, V. 1982: Kostrové hroby z doby laténské a stěhování národů v Hradeníně. Archeologické rozhledy 34, Thiedmann, A. 2008: Die merowingerzeitlichen Grabfunde in der Wetterau. Materialien zur Vor- und Frühgeschichte von Hessen 24. Thörle S. 2001: Gleicharmige Bügelfibeln des frühen Mittelalters. Universitätforschungen zur prähistorischen Archäologie 81. Werner, J. 1981: Zu einer elbgermanischen Fibel des 5. Jahrhunderts aus Gaukönigshofen, Ldkr. Würzburg. Ein Beitrag zu den Fibeln vom Typ Wiesbaden und zur germanischen Punzornamentik. Bayerische Vorgeschichtsbätter 46, , Taf Zeman, J. 1990: Pohřebiště z doby stěhování národů. In: J. Zeman M. Buchvaldek J. Sláma: Lochenice. Z archeologických výzkumů na katastru obce. Praehistorica 16,
Domy doby laténské a římské
Domy doby laténské a římské Od halštatského období se množí doklady sídlišť, na kterých se setkáváme obvykle s pozůstatky zahloubených a v mnohem méně případech také nadzemních domů. Základním stavebním
Esovitá spona typu Poysdorf z Velešic, okr. Jíčín
PRAEHISTORICA XXXIII/1 2 UNIVERZITA KARLOVA, 2016 S. 269 274 Esovitá spona typu Poysdorf z Velešic, okr. Jíčín S-shaped brooch of type Poysdorf from Velešice, Jičín district Adéla Matoušková Abstrakt Téma
Spona s knoflíkem na lučíku z Vestce (okr. Chrudim)
PRAEHISTORICA XXXII/2 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE, 2014 S. 265 269 Spona s knoflíkem na lučíku z Vestce (okr. Chrudim) A fibula with a button on the bow from Vestec (distr. of Chrudim) Jan Musil Monika
SPONA TYPU OBERWERSCHEN ZE STEHELČEVSI, OKR. KLADNO
ARCHEOLOGIE VE STŘEDNÍCH ČECHÁCH 14, 2010, STR. 331 336, FOTOTAB. 1 SPONA TYPU OBERWERSCHEN ZE STEHELČEVSI, OKR. KLADNO Rastislav Korený ÚVOD Bylo to pravděpodobně v roce 1962, kdy A. Knor objevil a prozkoumal
RELIÉFNÍ SPONA Z PRAHY-VELESLAVÍNA PŘÍSPĚVEK K TOPOGRAFII PRAVĚKÉHO OSÍDLENÍ VOKOVIC A VELESLAVÍNA
RELIÉFNÍ SPONA Z PRAHY-VELESLAVÍNA PŘÍSPĚVEK K TOPOGRAFII PRAVĚKÉHO OSÍDLENÍ VOKOVIC A VELESLAVÍNA Rastislav Korený Lokalizace V úvodní části tohoto příspěvku se zaměříme na pravěké osídlení v prostoru
LT C2 D dělení stupně LT D hledání konce LT kultury
Periodizace konce doby laténské v ČR mladší/pozdní doba laténská LT C2 D dělení stupně LT D hledání konce LT kultury Filip 1956 konec LT s příchodem Markomanů 9/6 BC Waldhauser 1983 konec oppid mezi 50
předmět: římské trubkovité kování rozměry: 40 x 21 mm, tloušťka 4 mm materiál: bronz se zelenou patinou vzhled: na ploché zadní straně jsou dva nýtky
Petra Klečková předmět: římské trubkovité kování rozměry: 40 x 21 mm, tloušťka 4 mm materiál: bronz se zelenou patinou vzhled: na ploché zadní straně jsou dva nýtky o délce 1 a 2 mm sloužící k připevnění
Diplomová práce. Obrazové přílohy
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou Diplomová práce Josef Dufek Obrazové přílohy Mezolitické až raně eneolitické osídlení Pražské plošiny The Mesolitic
archeologie barbarů 2010 archäologie der barbaren 2010
archeologie barbarů 2010 archäologie der barbaren 2010 STUdia archaeologica SUebica i Redakční rada eduard droberjar Michael erdrich andrzej Kokowski balázs Komoróczy Piotr Łuczkiewicz Vladimír Varsik
Luboš Rypka, Praha/Teplice
Germánská vytáčená keramika mladší a pozdní doby římské z území Moravy: tzv. jiříkovická keramika a její dosud známá výrobní centra. Fenomén germánské vytáčené keramiky. 1. Úvod Luboš Rypka, Praha/Teplice
2 OKRES DĚČÍN. Autor: Peter Budinský
2 OKRES DĚČÍN Autor: Peter Budinský OBSAH 2.1 Soupis sbírkových předmětů podle lokalit a data nálezu 2.2 Rejstřík sbírkových nálezů podle období a kultur 2.3 Literatura 2.1 Soupis sbírkových předmětů podle
9.1.2 Bojové nože Petra Westphalen
9.1.2 Bojové nože Petra Westphalen Zpracoval Tomáš Vlasatý na zakladě: P. WESTPHALEN. Die Eisenfunde von Haithabu. Die Ausgrabungen in Haithabu 10, Neumünster 2002: 227 228. Tvary Jako možné bojové nože
Archeologické poklady Morašic
Archeologické poklady Morašic Mgr. Alena Hrbáčková, Jihomoravské muzeum ve Znojmě Z katastru obce Morašic pochází řada významných archeologických nálezů. Z neolitu publikoval V. Podborský náhodný nález
Univerzita Pardubice. Fakulta Filozofická. Ústav historických věd. Hřebeny z doby stěhování národů v Čechách. Gabriela Ivánková
Univerzita Pardubice Fakulta Filozofická Ústav historických věd Hřebeny z doby stěhování národů v Čechách Gabriela Ivánková Bakalářská práce 2013 Tímto bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce
Grantový projekt Struktura osídlení povodí říčky Smutné v době bronzové na Bechyňsku. Terénní archeologické prospekce a výzkumy v roce 2010.
Grantový projekt Struktura osídlení povodí říčky Smutné v době bronzové na Bechyňsku. Terénní archeologické prospekce a výzkumy v roce 2010. Ondřej Chvojka Od roku 2009 probíhá v povodí říčky Smutné na
ZLOMEK RUKOJETI PÁNVE E 131 Z DOBY ŘÍMSKÉ ZE ZAVRŽIC, OKR. PŘÍBRAM
KRÁTKÉ ČLÁNKY ZLOMEK RUKOJETI PÁNVE E 131 Z DOBY ŘÍMSKÉ ZE ZAVRŽIC, OKR. PŘÍBRAM RASTISLAV KORENÝ Anotace In this article there is published a fragment of shaft of bronze pan of Eggers 131b type from Zavržice,
Raný středověk, středověk a novověk
Raný středověk, středověk a novověk 1. HRUTOVSKÁ STRÁŇ Foto č. 31. Zlomky keramických nádob s bočními foty zlomků Foto č. 32. Zlomky keramických nádob Foto č. 33. Zlomky keramických nádob Foto č. 34. Zdobené
Stručný výtah protokolů o rozboru jednotlivých hrobů z nekropolí interpretuji pro přehlednost v následujících čtyřech bodech:
Příloha 1: Souhrnný katalog hrobů Stručný výtah protokolů o rozboru jednotlivých hrobů z nekropolí interpretuji pro přehlednost v následujících čtyřech bodech: 1. Inventář: heslovitý popis pro orientaci
Železářské pece na sídlišti ze starší doby římské v poloze Rúdník u Vacenovic (okr. Hodonín)
Železářské pece na sídlišti ze starší doby římské v poloze Rúdník u Vacenovic (okr. Hodonín) Martin Hložek Úvod V roce 1996 v prostoru tratí Rúdnícký dvůr, Rúdnícký mlýn zahájili M. Hložek a M. Chludil
Některé dosud nepublikované antické nálezy z archeologické sbírky Regionálního muzea v Mikulově
Petr Kubín Některé dosud nepublikované antické nálezy z archeologické sbírky Regionálního muzea v Mikulově Součástí archeologických sbírek Regionálního muzea v Mikulově jsou antické předměty rozličného
Archeologický ústav AV ČR Praha, pracoviště Kutná Hora Stav a perspektivy archeologického výzkumu malínského hradiště Mgr.
Archeologický ústav AV ČR Praha, pracoviště Kutná Hora Stav a perspektivy archeologického výzkumu malínského hradiště Mgr. Filip Velímský Lokalita Malín na výřezu leteckého snímku Kutné Hory Lokalita Malín
HROBY Z DOBY ŘÍMSKÉ Z HRLBČIC (OKR. PROSTĚJOV)
SBORNÍK PRACÍ FILOSOFICKÉ FAKULTY BRNĚNSKÉ UNIVERSITY K 11 (1966) KRISTINA MAREŠOVÁ ŽÁROVÉ HROBY Z DOBY ŘÍMSKÉ Z HRLBČIC (OKR. PROSTĚJOV) Úkolem článku bylo zrevidovat starší nález žárových hrobů z doby
MORAVANÉ LANGOBARDI LOVCI MAMUTŮ. Moderní bioarcheologický výzkum minulých populací. Archeologický ústav Akademie věd ČR, Brno, v. v. i.
MORAVANÉ LANGOBARDI LOVCI MAMUTŮ Moderní bioarcheologický výzkum minulých populací Archeologický ústav Akademie věd ČR, Brno, v. v. i. Státní archeologický ústav Lubor Niederle (1865 1944), antropolog
Doba římská a doba stěhování národů Roman Age and Migration Period Römische Kaiserzeit und Völkerwanderungszeit
Doba římská a doba stěhování národů Roman Age and Migration Period Römische Kaiserzeit und Völkerwanderungszeit BOSKOVICE (OKR. BLANSKO) Masarykovo náměstí, parc. č. 81. Doba římská. Sídliště. Záchranný
Tesák. Úvod. Příklady nálezů. Sbírka Městkého muzea v Moravském Krumlově (inv. č. 8105) Sbírka státního hradu Zvíkov (inv. č.
Tesák Úvod Tesáky představují významnou skupinu v kategorii chladných zbraní. Jedná se také o jednu z nejvíce zastoupených chladných zbraní v archeologických nálezech. Podle úchopu tesáky rozdělujeme na
Archeologický ústav Akademie věd České republiky v Brně. Přehled výzkumů 56-1
Archeologický ústav Akademie věd České republiky v Brně Přehled výzkumů 56-1 Brno 2015 Přehled výzkumů Recenzovaný časopis Peer-reviewed journal Ročník 56 Volume 56 Číslo 1 Issue 1 Předseda redakční rady
Hrob ze starší doby římské z Prahy-Nových Butovic
PRAEHISTORICA XXXII/2 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE, 2014 S. 271 276 Hrob ze starší doby římské z Prahy-Nových Butovic An Early Roman Period inhumation burial from Prague-Nové Butovice Katarína Petriščáková
Veranstaltungen. Oktober - Dezember Kalendář akcí říjen - prosinec 2017
Veranstaltungen Oktober - Dezember 2017 Kalendář akcí říjen - prosinec 2017 www.archaeocentrum.eu 04.10.2017, 10:00-16:00 Uhr 4. 10. 2017 10.00-16.00 h Workshops Metalle in der Menschheitsgeschichte und
POKYNY AUTORŮM PRO SBORNÍK FORUM URBES MEDII AEVI
POKYNY AUTORŮM PRO SBORNÍK FORUM URBES MEDII AEVI Sborník konference FORUM URBES MEDII AEVI vychází od roku 2002 a od roku 2004 (FUMA III) příspěvky procházejí recenzním řízením. Za věcný obsah příspěvků
SBORNÍK PRACÍ FILOZOFICKÉ FAKULTY BRNĚNSKÉ UNIVERZITY STUDIA MINORA FACULTATIS PHILOSOPHICAE UN1VERSITATIS BRUNENSIS M2,1997 IVAN PAVLŮ
SBORNÍK PRACÍ FILOZOFICKÉ FAKULTY BRNĚNSKÉ UNIVERZITY STUDIA MINORA FACULTATIS PHILOSOPHICAE UN1VERSITATIS BRUNENSIS M2,1997 IVAN PAVLŮ SÍDELNÍ AREÁL KULTURY S LINEÁRNÍ KERAMIKOU NA POLYKULTURNÍM NALEZIŠTI
Jan Mařík. Libická sídelní aglomerace a její zázemí v raném středověku. Early Medieval agglomeration of Libice and its hinterland
Jan Mařík Libická sídelní aglomerace a její zázemí v raném středověku Early Medieval agglomeration of Libice and its hinterland Jan Klápště et Zdeněk Měřínský curantibus editae Univerzita Karlova v Praze
Cíle a navrhované metody
Příloha č. 2 Cíle a navrhované metody Trojitý rondel zřejmě kultury s vypíchanou keramikou na jihozápadním okraji městské části Plotiště nad Labem objevil na termografickém snímku PhDr. M. Novák, vedoucí
archeologie barbarů 2010 archäologie der barbaren 2010
archeologie barbarů 2010 archäologie der barbaren 2010 STUdia archaeologica SUebica i Redakční rada eduard droberjar Michael erdrich andrzej Kokowski balázs Komoróczy Piotr Łuczkiewicz Vladimír Varsik
Nové poznatky o době stěhování národů ve východních Čechách a na českomoravském pomezí
PRAEHISTORICA XXXII/2 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE, 2014 S. 99 112 Nové poznatky o době stěhování národů ve východních Čechách a na českomoravském pomezí Die neuen Erkenntnisse über die Völkerwanderungszeit
Příloha č. 2 Základní informace o lokalitě1: Odůvodnění výzkumu: Cíle a navrhované metody výzkumu2: nedestruktivního částečně destruktivního
Příloha č. 1: Nálezy budou předány podle 23 zákona č. 20/1987 Sb. příslušnému krajskému Jihočeskému muzeu v Českých Budějovicích (dohoda s kurátorkou sbírek Mgr. Zuzanou Thomovou) Příloha č. 2 Základní
PRAVĚKÝ RADOTÍN (OD LOVCŮ MAMUTŮ PO SLOVANY) Radotínská Letopisecká komise 24. 10. 2007
PRAVĚKÝ RADOTÍN (OD LOVCŮ MAMUTŮ PO SLOVANY) Radotínská Letopisecká komise 24. 10. 2007 DOBA KAMENNÁ (cca 2 500 000 8 000 let př. n. l.) - Starší doba kamenná Paleolit - Střední doba kamenná Mezolit (8
ARCHEOLOGIE PRAVĚKÝCH ČECH. SV. 1-8 Jiráň, Luboš Venclová, Natalie (editoři) Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.
Podklady k tiskové konferenci dne 20.2. 2009 1 ARCHEOLOGIE PRAVĚKÝCH ČECH. SV. 1-8 Jiráň, Luboš Venclová, Natalie (editoři) Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. 2007-2008 Dosud nejrozsáhlejší
Karolinské duté sklo je fenomén, známý především z pohřebišť a sídlišť v severozápadní Evropě a skandinávských zemích.
1 III.3. SKLO VELKOMORAVSKÉHO OBDOBÍ (TEZE) 9.-10. století Karolinské duté sklo je fenomén, známý především z pohřebišť a sídlišť v severozápadní Evropě a skandinávských zemích. Ukazuje se, že na velkomoravských
DEPOT KERAMIKY ZE STŘEDNÍ DOBY BRONZOVÉ Z VACÍKOVA
DEPOT KERAMIKY ZE STŘEDNÍ DOBY BRONZOVÉ Z VACÍKOVA RASTISLAV KORENÝ Úvod V loňském roce uplynulo 80 let od objevení souboru keramiky českofalcké mohylové kultury, nalezeném v únoru 1925 u Vacíkova na Březnicku.
FOCENO OD JV, DOLE - POHLED NA CENTRUM ARCHEOLOGICKÉ LOKALITY. obr. 1
Příbor - Prchalov Označ. na artefaktech Pr Lokalita publikována: Diviš, J. : Neuvěřitelnou starobylost Příbora prokazují nové archeologické nálezy, Měsíčník města Příbora, leden 1998 Diviš, J. : Legendární
SEZNAM ZOBRAZENÍ. Obr. 2. Sídla kmenů v předpolí středního a dolního Rýna v Augustově době. Wiegels 2009, 52.
SEZNAM ZOBRAZENÍ Obr. 1. Římské vojenské objekty v Augustově a Tiberiově době. Wiegels, R. 2009: Die Varusslacht-ein unlösbares Rätsel? In: Wiegels, R. (ed.): Die Varusschlacht. Wendepunkt Der Geschichte?
Cyklotrasy. Seč a okolí
Cyklotrasy a okolí Horní Bradlo 27,5 km Trasa A (0 km 4114) Kovářov (3 km projížďka na koních dál po neznačené cyklotrase) Bojanov (5 km občerstvení, barokní kostel sv. Víta 4119 nebo neznačená trasa)
ŘÍMSKÝ KRÁTKODOBÝ TÁBOR A NOVÉ NÁLEZY Z DOBY ŘÍMSKÉ Z CHARVÁTSKÉ NOVÉ VSI
EDUARD DROBERJAR BALÁZS KOMORÓCZY DAGMAR VACHŮTOVÁ (EDD.) BARBARSKÁ SÍDLIŠTĚ CHRONOLOGICKÉ, EKONOMICKÉ A HISTORICKÉ ASPEKTY JEJICH VÝVOJE VE SVĚTLE NOVÝCH ARCHEOLOGICKÝCH VÝZKUMŮ BRNO 2008, S. 461 468
Publikační činnost PhDr. Jiří Juchelka, Ph.D.
Publikační činnost PhDr. Jiří Juchelka, Ph.D. Monografie: Juchelka, J. 2014: Lužická kultura v českém Slezsku. Spisy Archeologického ústavu AV ČR, Brno, v. v. i. Brno. Juchelka, J. 2014: Lužická pohřebiště
Kolínsko ve starší době bronzové: možnosti zkoumání kontinuity a struktury osídlení únětické kultury
98 99 Vlastimil Král Kolínsko ve starší době bronzové: možnosti zkoumání kontinuity a struktury osídlení únětické kultury Abstrakt: Kolín region in Early Bronze Age: possibilities of the research of continuity
Univerzita Pardubice. Fakulta filozofická. Ústav historických věd. Charakteristika pohřebního ritu ve starším stupni doby stěhování národů v Čechách
Univerzita Pardubice Fakulta filozofická Ústav historických věd Charakteristika pohřebního ritu ve starším stupni doby stěhování národů v Čechách Denisa Kroupová Bakalářská práce 2017 Tímto bych ráda poděkovala
Raně středověké nože ze Staré Boleslavi příspěvek mezioborového studia k poznání hmotné kultury středověku
Raně středověké nože ze Staré Boleslavi příspěvek mezioborového studia k poznání hmotné kultury středověku Ivana Boháčová Jiří Hošek, ARÚ AV ČR, Praha, v.v.i. Martina Bílková, KA ZČU Plzeň 1 témata a cíle
Foto č. 1. Pohled na lokalitu Stachovice 1. Obora od severu.
Významné objevy pravěkých archeologických lokalit v okolí povodí Husího potoka na Fulnecku. Daniel Fryč V průběhu let 1996 2007 autor článku a předseda Archeologického klubu v Příboře Jan Diviš při povrchovém
4a OKRES TEPLICE 1 (B CH) Autor: Peter Budinský
4a OKRES TEPLICE 1 (B CH) Autor: Peter Budinský OBSAH 4a. 1 Soupis sbírkových předmětů podle lokalit a data nálezu 4a. 2 Rejstřík sbírkových předmětů podle období a kultur 4a. 3 Literatura 4a. 1 Soupis
ARCHEOLOGIE BARBARŮ 2005
ARCHEOLOGIE BARBARŮ 2005 Eduard Droberjar Michal Lutovský (eds.) ARCHÄOLOGIE DER BARBAREN 2005 Materialien der I. frühgeschichtlichen Konferenz Die spätkeltische, germanische und frühslawische Besiedlung
Plasy (okres Plzeň sever), klášter. Fragment dílu přímého prutu gotické okenní kružby s. 1
Plasy (okres Plzeň sever), klášter. Fragment dílu přímého prutu gotické okenní kružby s. 1 VĚC Lokalita / Okres Plasy Areál / Část areálu Klášter Adresa Objekt / Část objektu Fragment dílu přímého prutu
Malostranské opevnění
1996-2005 Malostranské opevnění Jarmila Čiháková, Jan Havrda V létě roku 1994 došlo k objevu, který byl převratem v poznání vývoje pražského podhradí. Výzkum při zřizování nových suterénů v nárožním domě
Mapování archeologické terminologie : archeologií a knihovnictvím
Mapování archeologické terminologie : sňatek z rozumu i vášně mezi archeologií a knihovnictvím 19. konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2018 28.-29.11. 2018 Mgr. Jana Kalousová, Mgr.
DŘEVĚNÉ NÁDOBY Z MLADŠÍHO STUPNĚ DOBY STĚHOVÁNÍ NÁRODŮ V ČECHÁCH
ARCHEOLOGIE VE STŘEDNÍCH ČECHÁCH 12, 2008, str. 601 618, fototab. 9 10 DŘEVĚNÉ NÁDOBY Z MLADŠÍHO STUPNĚ DOBY STĚHOVÁNÍ NÁRODŮ V ČECHÁCH Rastislav Korený Romana Kočárová Jaroslav Frána ÚVOD Předmětem tohoto
NOVÉ NÁLEZY KERAMIKY Z OBDOBIA SŤAHOVANIA NÁRODOV KERAMIKA Z LANGOBARDSKÉHO POHŘEBIŠTĚ V KYJOVĚ
ZBORNÍK SLOVENSKÉHO NÁRODNÉHO MÚZEA CVII 2013 ARCHEOLÓGIA 23 NOVÉ NÁLEZY KERAMIKY Z OBDOBIA SŤAHOVANIA NÁRODOV KERAMIKA Z LANGOBARDSKÉHO POHŘEBIŠTĚ V KYJOVĚ JAROMÍR ŠMERDA Keywords: Lombards, Kyjov, burial
1977 K. Fischerová, Výtvarné předpoklady české gotiky. (Příspěvek k architektuře 14. století.) Umění 25, 1977, č. 1, s. 24-34.
Klára Benešovská Bibliografie 1977-1993 1977 K. Fischerová, Výtvarné předpoklady české gotiky. (Příspěvek k architektuře 14. století.) Umění 25, 1977, č. 1, s. 24-34. 1978 K. Benešovská H. Soukupová, Katalog
MIS CELL ANE A ARCHAEOLOGICA DOKTORSKÉ A MAGISTERSKÉ PRÁCE OBHÁJENÉ V OBORU ARCHEOLOGIE NA ÚSTAVU ARCHEOLOGIE A MUZEOLOGIE FF MU V LETECH
SBORNÍK PRACÍ FILOZOFICKÉ FAKULTY BRNĚNSKÉ UNIVERZITY STUDIA MINORA FACULTATIS PHILOSOPHICAE UNIVERSITATIS BRUNENSIS M 6, 2001 MIS CELL ANE A ARCHAEOLOGICA DOKTORSKÉ A MAGISTERSKÉ PRÁCE OBHÁJENÉ V OBORU
DOBA ŘÍMSKÁ A DOBA STĚHOVÁNÍ NÁRODŮ ROMAN AGE AND MIGRATION PERIOD RÖMISCHE KAISERZEIT UND VÖLKERWANDERUNGSZEIT
Přehled výzkumů 53-1, Brno 2012 DOBA ŘÍMSKÁ A DOBA STĚHOVÁNÍ NÁRODŮ ROMAN AGE AND MIGRATION PERIOD RÖMISCHE KAISERZEIT UND VÖLKERWANDERUNGSZEIT DRNOVICE (OKR. VYŠKOV) Chocholík. Doba římská a doba stěhování
Pokyny pro sestavení nálezové zprávy o archeologickém výzkumu
Pokyny pro sestavení nálezové zprávy o archeologickém výzkumu Nálezová zpráva je základní vědecký dokument, obsahující maximální počet objektivně dosažených informací o výzkumu. K jejich zpracování je
NOVÁ SÍDLIŠTĚ Z POZDNÍ DOBY ŘÍMSKÉ NA ČÁSLAVSKU
ARCHEOLOGIE VE STŘEDNÍCH ČECHÁCH 11, 2007, str. 373 386 NOVÁ SÍDLIŠTĚ Z POZDNÍ DOBY ŘÍMSKÉ NA ČÁSLAVSKU Radka Šumberová Jarmila Valentová Na využití východní části Čáslavské kotliny v době římské ukazovaly
Praha Malá Strana Stav a perspektivy výzkumu. Jarmila Čiháková Jan Havrda
Praha Malá Strana Stav a perspektivy výzkumu Jarmila Čiháková Jan Havrda HRADČANY Pražský hrad MALÁ STRANA 1257 STARÉ MĚSTO 1360 barokní opevnění NOVÉ MĚSTO Mapa Prahy s vyznačením jednotlivých historických
Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. VY_32_INOVACE_860_Zemepisna_jmena_PL
Název školy Číslo projektu Název projektu STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz
CIVILIZACE A JEJÍ DĚDICTVÍ
JAN FILIP KELTSKÁ CIVILIZACE A JEJÍ DĚDICTVÍ NOVÉ, ROZŠÍŘENÉ VYDÁNÍ TOTO JE FOTOGRAFICKÁ ČÁST PUBLIKACE Odkazy v textu knihy jsou značeny (tab.i) atd. ACADEMIA PRAHA 1995 Alena Filipová, 1995 Epilogue
Hlavní pracovní náplní roku byly plošné výzkumy v jádrech měst. Největší akcí byl bezesporu výzkum na městské parcele v České Třebové, vedený jako
2011 Hlavní pracovní náplní roku byly plošné výzkumy v jádrech měst. Největší akcí byl bezesporu výzkum na městské parcele v České Třebové, vedený jako předstihový na novostavbě muzea, drobnější akce následovaly
Staronové nálezy z doby laténské a doby římské z obříství, okr. mělník
Archeologie ve středních Čechách 17, 2013, str. 701 717 Staronové nálezy z doby laténské a doby římské z obříství, okr. mělník Úvahyo sídelníkomoředobyřímskévestřednímpolabí zdeněkbeneš Úvod Nedávné rozsáhlé
MATERIÁLY NOVÉ ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY Z KATASTRU POPŮVEK, OKRES TŘEBÍČ
MATERIÁLY NOVÉ ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY Z KATASTRU POPŮVEK, OKRES TŘEBÍČ Jitka Knotková, Muzeum Vysočiny Třebíč Martin Kuča, Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Brno Úvod
UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA FILOZOFICKÁ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. 2010 Lenka Střihavková
UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA FILOZOFICKÁ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2010 Lenka Střihavková Univerzita Pardubice Fakulta filozofická Ústav historických věd Hrobová výbava v době římské v Čechách Lenka Střihavková
DVĚ PLECHOVÉ BRONZOVÉ NÁDOBKY Z MORAVY
162 einander nicht allzu entfemten Lokalitatetn, in der gleichen Zeit existierten und eine dichte Besiedlung im SchluQabschnitt der Kultur mit máhrischer bemalter Keramik im Gebiet von Jihlava und Oslava
ARCHITEKTURA A OSÍDLENÍ
F. ARCHITEKTURA A OSÍDLENÍ K datování první etapy výstavby románského kostela sv. Martina v Bernarticích, okr. Písek TOMÁŠ KYNCL JIŘÍ VARHANÍK Abstrakt: Unikátně dochované pozůstatky střešních latí románského
Univerzita Pardubice Fakulta filozofická Ústav historických věd. Ostruhy z doby římské v Čechách. Eva Vnoučková
Univerzita Pardubice Fakulta filozofická Ústav historických věd Ostruhy z doby římské v Čechách Eva Vnoučková Bakalářská práce 2014 Touto cestou bych chtěla poděkovat PhDr. Janu Jílkovi, Ph.D. za odbornou
3 OKRES ÚSTÍ NAD LABEM
3 OKRES ÚSTÍ NAD LABEM Autor: Peter Budinský OBSAH 3.1 Soupis sbírkových předmětů podle lokalit a data nálezu 3.2 Rejstřík sbírkových předmětů podle období a kultur 3.3 Literatura 3.1 Soupis sbírkových
ZÁHADA MĚČE Z LIPOVKY THE SECRET OF SWORD FROM LIPOVKA
Orlické hory a Podorlicko 21/1: 195 200 (2014) 2015 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN 0475-0640, ISBN 978-80-86076-75-1 ZÁHADA MĚČE Z LIPOVKY THE SECRET OF SWORD FROM LIPOVKA Martina Beková Muzeum a galerie Orlických
Recenzovaná regionální periodika oboru historie a příbuzných vědních oborů z pohledu historické bibliografie Václava Horčáková
Recenzovaná regionální periodika oboru historie a příbuzných vědních oborů z pohledu historické bibliografie Václava Horčáková Kolokvium slovenských, českých a moravských bibliografů Jihlava 2. až 4. října
Kapitola I: Kapitola II: [237]
VIII. SEZNAM obrazových příloh Kapitola I: Obr. I.1. Výběr několika typů rondelů podle Podborský a kol. 1999, obr. 4.: 1 Kothingeichendorf Těšetice; 2 Bučany Svodín; 3 Lochenice Unternberg. Obr. I.2. Výskyt
ZBORNÍK SLOVENSKÉHO NÁRODNÉHO MÚZEA C I I 2008 ARCHEOLÓGIA 2008
ZBORNÍK SLOVENSKÉHO NÁRODNÉHO MÚZEA C I I 2008 ARCHEOLÓGIA 2008 Germánske sídliskové objekty z doby rímskej datované terrou sigillatou do doby Severovcov Terra sigillata z germánských sídlištních objektů
11. Přílohy 1. Katalog římských importů ve středních Čechách
11. Přílohy 1. Katalog římských importů ve středních Čechách 1. Beroun (okr. Beroun, Středočeský kraj) Lok: sídliště NO: V rámci záchranného výzkumu v letech 1979 1980 bylo na lokalitě Plzeňské předměstí
Archeologický potenciál pražského Klementina (rizika, ochrana, perspektivy poznání) stav k 12/2011
Archeologický potenciál pražského Klementina (rizika, ochrana, perspektivy poznání) stav k 12/2011 20. 12. 2011 Mgr. Jan Havrda PhDr. Jaroslav Podliska, Pd.D. 1 1) Základní situace Celý areál Klementina
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Bohaté kostrové hroby z mladší doby římské v Čechách
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA Katedra historie Bakalářská diplomová práce Bohaté kostrové hroby z mladší doby římské v Čechách Vedoucí práce: Doc. PhDr. Eduard Droberjar, Dr. Markéta
Výlukový jízdní řád Ersatzfahrplan
Praha München Vlak 100362 Ersatzfahrplan platný od 1. března 2018 do 30. května 2018 Gültig vom 1. März 2018 bis 30. Mai 2018. 362 362 362 100360 360 360 360 100358 358 358 358 100356 356 356 356 Praha
Netolice - bioarcheologie krajiny a lidských populací
Netolice - bioarcheologie krajiny a lidských populací Archeologický výzkum hradiště Na Jánu v Netolicích se v průběhu několika sezón stal komplexním dlouhodobým programem, který spojuje tradiční terénní
Sídlištní objekt z doby bronzové na Plešivci u rejkovic, okr. Příbram
Archeologie ve středních Čechách 15, 2011, str. 285 289 Sídlištní objekt z doby bronzové na Plešivci u rejkovic, okr. Příbram lenkakrušinová rastislavkorený Úvod V zimním období v letech 2006 2007 zasáhlo
Seznam příloh. I. Charakteristika keramických tříd. II. Typář. III. Archeologické výzkumy na lokalitě Třebíč - zámek. IV. Archeologické situace
13. Přílohy 136 13. 1. Seznam příloh I. Charakteristika keramických tříd II. Typář III. Archeologické výzkumy na lokalitě Třebíč - zámek IV. Archeologické situace V. Fotografie artefaktů VI. Kresby artefaktů
UMĚNÍ VELKOMORAVSKÉ ŘÍŠE
UMĚNÍ VELKOMORAVSKÉ ŘÍŠE Výtvarné umění zahrnuje složku 1. monumentální (kamenná církevní architektura, freska) 2. užitou (zlatnictví, kovářství) ARCHITEKTURA Mikulčická trojlodní bazilika Velkomoravský
ARCHEOLOGIE ARCHEOLOGIE
ARCHEOLOGIE RANĚ STŘEDOVĚKÉ EVROPY (1) 6. 9. PŘEHLED ARCHEOLOGIE RANÉHO STŘEDOVĚKU V OBLASTECH OSÍDLENÝCH SLOVANSKÝM ETNIKEM 8-9. STŘEDNÍ EVROPA 8. ÚVOD; SLOVENSKO 1. ROČNÍK MAGISTERSKÉHO STUDIJNÍHO OBORU
Archeologické oddělení NPÚ Praha Národní památkový ústav územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze
rok: 1978-1979, číslo výzkumu: XCI PRAHA 1 - NOVÉ MĚSTO OPATOVICKÁ ULICE - (Pražský sborník historický XIII, 1981, s. 160-190 ARCHEOLOGICKÝ VÝZKUM V PRAZE V ROCE 1978) V říjnu 1978 provedli pracovníci
Stručný přehled látky v osnově: I. část - Pravěké sklo.
Západočeská universita v Plzni - Filozofická fakulta Katedra archeologie zimní semestr 2006/ 2007 Přednáška : Archeologie a dějiny skla Termín: Čtvrtek 13.00-14.40 hod. Místo: přednáškový sál Západočeského
Středověká proměna Českých zemí
Středověká proměna Českých zemí Tomáš Klír Ústav pro archeologii Email: tomas.klir@ff.cuni.cz 6. leden 2016 Nápadné rozdíly raný středověk x mladší středověk a) radikální změna mutation - hluboká společenská
BIBLIOGRAFICKÝ REJSTŘÍK
ARCHEOLOGIE VE STŘEDNÍCH ČECHÁCH 11, 2007, str. 827 886 BIBLIOGRAFICKÝ REJSTŘÍK Archeologie ve středních Čechách 1/1997 10/2006 BIBLIOGRAPHIC INDEX OF ARCHAEOLOGY IN CENTRAL BOHEMIA 1/1997 10/2006 Michal
Věc: ochrana archeologických lokalit před nelegálními výkopci (prosíme o vyvěšení na veřejném místě v obci)
Přílohy: V Mladé Boleslavi dne. Adresát: Obecní úřad Dalovice Dalovice 94 Věc: ochrana archeologických lokalit před nelegálními výkopci (prosíme o vyvěšení na veřejném místě v obci) Vážený pane starosto
Příloha 2-Cíle a navrhované metody. Dosavadní aktivity
Příloha 2-Cíle a navrhované metody Dosavadní aktivity Výšinná lokalita Sovice na katastru obce Vetlá, okr. Litoměřice, nacházející se zhruba 6 km severovýchodně od Roudnice nad Labem, představuje jednu
Nález spony typu Almgren 43 na sídlišti v Chotusicích a osídlení dolního Podoubraví v době římské Jarmila Valentová Radka Šumberová
779 792 Archeologické rozhledy LIX 2007 779 Nález spony typu Almgren 43 na sídlišti v Chotusicích a osídlení dolního Podoubraví v době římské Jarmila Valentová Radka Šumberová Bádání o době římské na území
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH FILOZOFICKÁ FAKULTA ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH FILOZOFICKÁ FAKULTA ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV BAKALÁŘSKÁ PRÁCE GERMÁNSKÉ OSÍDLENÍ ČECH NA PŘELOMU DOBY ŘÍMSKÉ A DOBY STĚHOVÁNÍ NÁRODŮ (STUPEŇ D1) Vedoucí práce: Mgr.
OLOMOUC V PRAVĚKU Autor: Tereza Bundilová Brno 2010
OLOMOUC V PRAVĚKU Autor: Tereza Bundilová Brno 2010 Anotace Semestrová práce je zaměřena na pravěké archeologické prameny v Olomouci a jejím okolí. Vybrala jsem si příměstské části Nemilany a Slavonín,
Vašepřánířídínašecesty. Yourwishesguideouroutes. IhreWünschelenkenunsereWege.
Vašepřánířídínašecesty. Yourwishesguideouroutes. IhreWünschelenkenunsereWege. Vašepřánířídínašecesty. Yourwishesguideouroutes. IhreWünschelenkenunsereWege. Dopravní a logistické služby Transportation
Granty Soupis grantů a projektů
Granty Soupis grantů a projektů 1994 1996 Počátky Prahy. Vývoj pražské aglomerace do 1. poloviny 12. století. grant GA ČR č. 404/94/1007 nositel L. Hrdlička (ARÚ AV ČR) spoluřešitel za NPÚ Praha J. Čiháková
PC V ARCHEOLOGII Mgr. Richard Thér, Ph.D.
PC V ARCHEOLOGII Mgr. Richard Thér, Ph.D. Podpora přednášky kurzu Mezioborové dimenze vědy Počítačová podpora v archeologii 205 642683.040 1068617.732 256.634 106a 206 642682.416 1068617.018 256.609 106b
Historie města. Osídlení z doby bronzové na Kamenné věži u Velešína
Historie města Osídlení z doby bronzové na Kamenné věži u Velešína Doba bronzová (cca 2000-800 př.n.l.) představuje v jižních Čechách velmi důležitou epochu. Po př obdobích mladší a pozdní doby kamenné,
INTERREG / Ziel 3-Projekt Kultur ohne Grenzen Kultura bez hranic
INTERREG / Ziel 3-Projekt Kultur ohne Grenzen Kultura bez hranic 01.11.2008 31.10.2011 Gebäude Budova Kommunbräuhaus der Stadt Schönsee Älteste Teile aus dem 17. Jhd., Erweiterungen aus dem 19. Jhd. Das
ARCHEOLOGIE PRAVĚKÁ ARP / DVOUOBOROVÉ STUDIUM PREZENČNÍ Ń
ARCHEOLOGIE PRAVĚKÁ ARP ARP / DVOUOBOROVÉ STUDIUM PREZENČNÍ Ń Celkový plán studia I. cyklus 201. Dějiny pravěku 2/- Zk 202. Neolit v ČR a SR 2/- Kv 203. Eneolit a doba bronzová v ČR a SR 3/- Kv 204. Doba