MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2010 LENKA DVOŘÁČKOVÁ

2 Mendlova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění hospodářských zvířat Využití metod detekce gravidity skotu v zemědělské praxi Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Martin Hošek, Ph.D. Vypracovala: Lenka Dvořáčková Brno 2010

3 Mendelova univerzita v Brně Ústav chovu a šlechtění zvířat Agronomická fakulta 2009/2010 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autorka práce: Studijní program: Obor: Lenka Dvořáčková Zootechnika Zootechnika Název tématu: Rozsah práce: Využití metod detekce gravidity skotu v zemědělské praxi. 40 stran textu a přílohy Zásady pro vypracování: 1. Studentka se při zpracování tématu zaměří na popis pohlavních orgánů krávy, popíše jejich funkci a řízení a regulaci pohlavních funkcí. 2. Vedle základního popisu reprodukce skotu se zaměří na metody detekce gravidity, jejich praktické využití a perspektivu v zemědělství ČR. 3. Studentka se bude dále podílet na získávání podkladů pro zpracování metodiky a materiálu pro DP. Seznam odborné literatury: LOUDA, F. a kol. Inseminace hospodářských zvířat se základy biotechnických metod. 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, s. Živočišná výroba. ISBN LOUDA, F. a kol. Uplatnění biologických zásad při řízení reprodukce plemenic: metodika. 1. vyd. Rapotín: Výzkumný ústav pro chov skotu, s. r. o. Rapotín, s. ISBN LOUDA, F. Zásady využívání plemenných býků v podmínkách přirozené plemenitby: metodika. 1. vyd. Rapotín: Výzkumný ústav pro chov skotu, s. r. o. Rapotín, s. ISBN ŘÍHA, J. Reprodukce ve stádě skotu. Svaz chovatelů českého strakatého skotu, Praha 1995, 125 s. ŘÍHA, J., JAKUBEC, V., ILLEK, J. Reprodukce v procesu šlechtění skotu. Rapotín 2000, 144 s.

4 Datum zadání bakalářské práce: říjen 2009 Termín odevzdání bakalářské práce: duben 2010 Lenka Dvořáčková řešitelka Ing. Martin Hošek, Ph.D. vedoucí práce prof. Ing. Ladislav Máchal, DrSc. vedoucí ústavu prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. děkan AF MENDELU

5 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Využití metod detekce gravidity skotu v zemědělské praxi vypracovala samostatně a použila jen prameny, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně dne Podpis bakaláře..

6 Poděkování Děkuji Ing. Martinu Hoškovi, Ph.D., za odborné vedení při zpracovávání této bakalářské práce a za mnoho cenných rad a připomínek. Mé poděkování za podporu při studiu patří rovněž mé rodině a příteli Františku Vytiskovi.

7 ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá popisem jednotlivých metod detekce gravidity krav a jalovic. Obsahuje soubor nejpoužívanějších metod detekce gravidity v zemědělské praxi v České republice, jejich přesnost, vhodnost použití, náročnost, výhody a nevýhody. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že nejvhodnější a nejpoužívanější metody k detekci gravidity jsou ultrasonografie a rektální metoda, založená na palpaci děložních rohů. Ultrasonografie je perspektivní a moderní metoda, která je ekonomicky nenáročná, lehce dostupná a výsledky jsou známé již během několika minut. Vyšetření je možno provádět od 31. dne gravidity. K jejím nesporným výhodám patří malá velikost přístroje, snadná orientace na obrazovce a možnost přenosu do více chovů. Výhodou rektální metody je raná diagnostika březosti, která se provádí u jalovic nejdříve v 35. dnu a u krav ve 42. dnu po inseminaci. Nevyžaduje žádné zvláštní vybavení, takže je podstatně levnější než ostatní metody. Podává okamžité informace a umožní případnou okamžitou léčbu, pokud nejde o březost. Provádí se nejpozději do třetího kalendářního měsíce od poslední inseminace a zjišťují se při ní změny na děloze charakteristické pro březost. Klíčová slova: kráva, jalovice, gravidita, ultrasonografie, palpace.

8 B.A. THESIS ABSTRACT This B.A. thesis describes individual methods of detecting gravidity with cows and heifers. It contains a set of most frequently used methods of detecting gravidity common in agricultural practice in the Czech Republic, their exactness, suitability of use, demandingness, advantages and disadvantages. Ascertained results show that most suitable and most frequently used methods for detecting gravidity include ultrasonography and the rectal method based on palpation of uterine horns. Ultrasonography is a perspective and modern method that is economically undemanding, easily accessible and the results are available within several minutes. It is possible to carry out the examination from 31 st day of gravidity. Further undeniable advantages include small size of the device, easy orientation on the screen and the possibility of transfer to several breeds. Advantage of the rectal method is an early diagnostics of gravidity carried out on the 35 th day following the insemination at the earliest with heifers and on the 42 nd day with cows. No special equipment is required; therefore this method is much cheaper when compared with other methods. It provides immediate information and makes immediate treatment possible, when gravidity is not detected. It can be carried out in the third calendar month following the last insemination at the latest and changes on the uterus typical for gravidity are ascertained. Key words: cow, heifer, gravidity, ultrasonography, palpation.

9 OBSAH 1 ÚVOD CÍL PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED Anatomie pohlavních orgánů plemenic skotu Vaječník (ovarium) Vejcovod (oviductus) Děloha (uterus) Rohy děložní Tělo děložní Krček děložní Pochva (vagina) Ochod (vulva) Fyziologie pohlavního (estrálního) cyklu Stádia estrálního cyklu Hormonální regulace pohlavních funkcí Reprodukční ukazatele plodnosti samic Interval Servis perioda Inseminační index Mezidobí Metody detekce gravidity Test nepřeběhlých plemenic (NRT non return test) Progesteronový test Rektální metoda Sonografické vyšetření ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA...29

10 1 ÚVOD Chov skotu má i přes všechna úskalí, kterými musel projít, nezastupitelné místo ve výrobě potravin. Je úzce spojen s rostlinnou výrobou. V porovnání s ostatními druhy hospodářských zvířat využívá skot živiny z krmiva s velkou účinností, především na produkci mléka. Reprodukce je základní užitkovou vlastností, bez níž by nebyla produkce mléčná ani masná. Gravidita a následný porod nepřivádí na svět pouze mládě, ale spouští hospodářsky velice významnou laktaci. Úroveň reprodukce je indikátorem zdravotního stavu zvířat, neboť reprodukční funkce probíhají úspěšně za příznivých chovatelských podmínek. Plodnost krav a jalovic patří spolu s dosahovanou užitkovostí a zdravotním stavem zvířat mezi důležité faktory ovlivňující výrobní a ekonomické výsledky chovu skotu. Ekonomický význam plodnosti krav spočívá v produkci telat a v hormonální stimulaci navazující laktace. Zvyšování mléčné užitkovosti mnohdy doprovází zhoršování reprodukčních ukazatelů. Za optimální plodnost se obecně považuje získání jednoho zdravého telete od jedné krávy za rok. Ekonomická ztráta vzniká v případě, že plemenice v optimální lhůtě po otelení nezabřeznou nebo jsou z důvodu neplodnosti a poruch reprodukce chovu předčasně vyřazeny. Ekonomické ztráty v reprodukci se projevují v nižším počtu mláďat, možnosti menší selekce, ve zkrácené celoživotní produkci a reprodukci. Z ekonomického hlediska je nutno posuzovat a hodnotit i veškerá technická a technologická opatření realizovaná s cílem zlepšení plodnosti krav. Kromě včasné a přesné diagnostiky gravidity může jít např. o stimulaci a synchronizaci říje, o využití býků nebo androgenizovaných jalovic ke zjišťování příznaků říje, přenosy embryí aj. Díky novým progresivním metodám, jako je v zemědělské praxi stále častěji využívaná ultrasonografická diagnostika gravidity, se úroveň reprodukce zvyšuje. 9

11 2 CÍL PRÁCE Cílem této práce byl popis a srovnání metod detekce gravidity krav a jalovic používaných v zemědělské praxi v České republice, porovnání jejich vhodnosti pro využití v chovech skotu, srovnání přesnosti a časnosti zjištění gravidity, cenové náročnosti a dalších ukazatelů. Práce je bližším seznámením nejen s metodami detekce gravidity, ale i komplexnějším náhledem do samičí části reprodukce skotu z pohledu jejího vlivu na ekonomiku chovu skotu. 10

12 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Anatomie pohlavních orgánů plemenic skotu Pohlavní aparát plemenic skotu je uložen v pánvi ventrálně od kosti křížové a rekta. Samičí pohlavní soustavu tvoří orgány s produkční funkcí pohlavní žlázy a vaječníky. Vývodnou cestu zabezpečují vejcovody, vývoj zárodku a plodu pak děloha. Jako kopulační orgán slouží pochva a vulva (Kliment et al., 1983) Vaječník (ovarium) Vaječník je důležitým reprodukčním orgánem plemenic z hlediska hormonálního (produkce estrogenů a progesteronu) a funkčního (produkce samičích pohlavních buněk vajíček). Je to párový orgán, který leží v břišní nebo v pánevní dutině zavěšen na vazech, na povrchu je pokryt zárodečným epitelem a jen z malé části pobřišnicí. Pravý vaječník bývá obvykle větší než levý (Kliment et al., 1983). Vaječníky jsou tvořeny korovou a dřeňovou částí. Jedná se o ovoidní tuhé elastické útvary, variabilní velikosti podle věku plemenice a stádia pohlavního cyklu. Jsou přibližně 3-5 cm dlouhé a 2-3 cm silné (Říha, 1996). Kůra je tvořená vazivem, ve kterém se nachází rozdílná vývojová stádia folikulů - primární, sekundární, terciární, Grafoův folikul (Kliment et al., 1983). Dřeň je z řídkého pojiva, které je bohatě protkané množstvím krevních a lymfatických cév a nervů (Kliment et al., 1983) Vejcovod (oviductus) Vejcovod je párový orgán spojující vaječníky s dělohou. V jeho horní třetině dochází k oplození a následnému sestupu vajíčka do dělohy. Podle Kliment et al. (1983) jsou vejcovody tenké trubičky, které probíhají klikatě v závěsném aparátu. Jsou dlouhé asi 300 mm, průřez lumenu je 3 5 mm Děloha (uterus) Děloha leží v pánevní dutině dorzálně nad močovým měchýřem a pánevní sponou a skládá se z děložních rohů, děložního těla a děložního krčku. Délka se pohybuje okolo mm (Kliment et al., 1983). Jde o dutý nepárový orgán, jehož hlavní funkce spočívá v přijetí oplozeného vajíčka, vývoji plodu a porodu. Uterus je zavěšen na širokých děložních vazech. Děložní stěna je složená z tenké pobřišnice (perimetrium), hladké svaloviny (biometrium) a sliznice (endometrium). 11

13 3.1.4 Rohy děložní Rohy děložní jsou párové, jejich délka je mm. V místě bifurkace jsou spojeny vazy (Kliment et al., 1983). V děložních rozích a děložním těle se nacházejí karunkuly, jejichž pomocí je děloha spojena s placentou a tak je zajištěna výživa plodu. V období gravidity se značně zvětšují Tělo děložní Tělo děložní je poměrně krátké, jen cca mm Krček děložní Krček děložní je tvořen zhuštěnými hladkosvalovými vlákny. Uvnitř jsou příčné a podélné řasy, které zabraňují průchodnosti (průchodný je pouze v říji a době porodu). Délka krčku děložního je podle Klimenta et al. (1983) mm, tloušťka mm, u jalovic podstatně tenčí Pochva (vagina) Pochva je silnostěnný trubicovitý orgán sloužící k páření. Je uložena v pánevní dutině ventrálně od konečníku. Podle Klimenta et al. (1983) je dlouhá mm a kraniálně navazuje na dělohu, kaudálně pokračuje jako poševní předsíň. Stěnu tvoří sliznice, svalová vrstva a adventicie (Kliment et al., 1983). Nachází se zde i vyústění močové trubice Ochod (vulva) Vulva se skládá ze dvou stydkých pysků, které mezi sebou svírají štěrbinu vulvy a spojují se v dorzální a ventrální spojce (komisuře). V místě ventrální komisury se nachází klitoris, který má stejnou mikroskopickou stavbu jako topořivé tělísko pohlavního údu (Kliment et al., 1983). 12

14 3.2 Fyziologie pohlavního (estrálního) cyklu Pohlavní cyklus plemenice, který začíná v období puberty, je doprovázen ovariální aktivitou říjí. První říje nemusí být vždy doprovázena produkcí plnohodnotného vajíčka ovulací. S nástupem pohlavní dospělosti není jalovice připravena k zapuštění. První zapuštění se provádí v tzv. chovatelské dospělosti, tedy v době, kdy jalovice dosáhne dvou třetin živé hmotnosti v dospělosti (Louda et al., 2001). Skot patří mezi zvířata polyestrická, to znamená, že se říje dostavuje opakovaně v pravidelných intervalech, zpravidla celoročně. Estrální cyklus (období od jedné říje do další říje) probíhá u nebřezích dospělých plemenic skotu periodicky v intervalu 21dnů (18 až 25). U jalovic může být jeho délka o den kratší (Burdych, Všetečka et al.,2004). Estrální cyklus se dělí na 4 fáze: 1. proestrus období před říjí (20. až 21. den cyklu) 2. estrus říje (1. až 2. den cyklu) 3. metestrus období po říji (2. až 5. den cyklu) 4. diestrus období mezi říjemi (6. až 19. den cyklu) Stádia estrálního cyklu Proestrus Proestrus trvá asi 2 dny. FSH stimuluje růst folikulu, rostoucí folikul produkuje zvyšující se množství estrogenů. Na vaječníku pokračuje regrese žlutého tělíska, na povrchu vystupuje rostoucí folikul jako elastická kulovitá struktura o průměru asi 10 mm. Zvyšuje se přívod krve do pohlavních orgánů, dochází ke zduření a silné proliferaci sliznic vývodných cest, uvolňuje se děložní krček a z vulvy začíná vytékat řídký hlen. Pod vlivem zvýšeného množství estrogenu dochází i ke změnám chování plemenic (neklid, bučení, naskakování na jiné krávy, snižuje se nádoj mléka). V tomto období nahlašuje chovatel zvíře, aby se mohlo další den inseminovat (Burdych, Všetečka et al., 2004). 13

15 Estrus Estrue trvá v průměru 18 hodin. Na vaječníku je dokončena regrese žlutého tělíska, folikul dorostl do tzv. Graafova folikulu, který má průměr 15 až 25 mm. Graafův folikul je vyplněn folikulární tekutinou, v níž dozrává vajíčko. Aktivní chování plemenice přechází v pasivní, což se projevuje tím, že na sebe nechá skákat ostatní zvířata, má mírně zvýšenou teplotu, sníženou chuť k žrádlu a z vulvy vytéká čirý hlenovitý výtok (sklovitý) o vyšší viskozitě. V této době se vyplavuje z adenohypofýzy luteinizační hormon (LH), který dokončuje zrání Graafova folikulu, a ke konci tohoto období dochází k ovulaci (prasknutí Graafova folikulu a uvolnění zralého vajíčka). S blížící se ovulací se mírně kalí cervikální hlen. Při normálním průběhu říje trvá toto období 12 až 24 hodin, u jalovic je zpravidla kratší. Tato doba je optimální pro inseminaci. Nejlepších výsledků březosti se dosahuje, je-li plemenice inseminována ke konci tohoto období (Burdych, Všetečka et al., 2004). Metestrus Metestrus trvá asi 12 hodin. Toto období je charakterizováno snížením hladiny estrogenů a vysokou aktivitou luteinizačního hormonu. Při optimálním poměru obou gonadotropních hormonů, tj. FSH a LH, dochází k ovulaci. Na místě prasklého Graafova folikulu je po krátkou dobu prasklina, která je vyplněna krví, záhy však začíná růst žluté tělísko (CL) a posléze dochází k produkci progesteronu. Plemenice se začíná chovat normálně. Hlen vytékající z vulvy je lepkavý a může být mírně kalný. Mizí překrvení vnitřních i vnějších pohlavních orgánů a uzavírá se děložní krček. Ovulované vajíčko se dostává z nálevky vejcovodu do vlastního vejcovodu, kde dochází k oplození. Na začátku této fáze je možné plemenici ještě inseminovat, později se již prudce snižuje pravděpodobnost zabřeznutí. Druhý až třetí den po skončení říje se objevuje proestrální (poovulační) krvavý výtok z pohlavních orgánů, jenž může přispět k hodnocení správnosti momentu inseminace. Pokud plemenice nezabřezla, měla by další inseminace následovat 18 dní po krvi (Burdych, Všetečka et al., 2004). Diestrus Diestrus je typický aktivitou steroidního hormonu progesteronu, který je dobře zjistitelný v krvi i v mléce. Na ovariu rostě žluté tělísko, které od 8. do 15. dne cyklu rozkvétá a dosahuje velikosti cca 10 až 30 mm. V době od 8. do 15. dne se vyskytuje na vaječníku rostoucí folikul, který dosahuje až 14 mm v průměru. Tento folikul podléhá 14

16 atrezii, ale je schopen vyvolat i příznaky nepravé říje kolem 10. dne. Pokud nedojde po inseminaci k oplození, přichází z dělohy kolem 18. dne cyklu k vaječníku signál v podobě děložního prostaglandinu F2 alfa (PGF2 alfa), který způsobí zánik žlutého tělíska. Tím se prudce snižuje tvorba progesteronu a jeho hladina v krvi a v mléce rychle klesá. Následkem toho se zvyšuje v krvi hladina FSH, na vaječníku začíná růst nový folikul, jenž produkuje říjový hormon estrogen a celý cyklus se začíná znovu opakovat (Burdych, Všetečka et al., 2004). 15

17 3.3 Hormonální regulace pohlavních funkcí Reprodukční proces savců je regulován komplexní kaskádou kombinovaných aktivit z centrální nervové soustavy (CNS), řadou sekrečních tkání, cílových tkání a hormonů. Hormonální systém je systém regulační, který vysílá informace chemickou cestou. Je regulován zpětnovazebními smyčkami a impulsy z nervového systému a z některých orgánů. Hormon lze definovat jako chemickou látku (substanci) produkovanou žlázou nebo tkání, která evokuje specifickou reakci v hormonálně senzitivní tkáni. Periody bez pravidelné cyklické aktivity (anestrus) tvoří podstatnou část života samice, zbytek tvoří periody cyklické aktivity (Říha et al., 2000). CNS přijímá informace a podněty z prostředí zvířete (externí signály - vizuální, čichové, sluchové, hmatové) a přenáší je prostřednictvím spojnice hypotalamu a hypofýzy gonádám. Hypotalamus a hypofýza jsou struktury, které jsou těsně svázány s přední (spodní) částí mozku. Oba útvary nejsou jen producenty hormonů, ale zároveň cílovými orgány, které tvoří homeostatický zpětný systém. Do řízení estrálního cyklu zasahují podle vzniku releasing hormony hypotalamu, nespecifické hormony adenohypofýzy, specifické ovariální hormony, prostaglandin F2 alfa produkovaný sekretorickou činností dělohy, působí zde rovněž hormon melatonin, pocházející z epifýzy, a oxitocyn uvolněný ze zadního laloku hypofýzy (Burdych, Všetečka et al., 2004). U samic hypotalamus řídí celý systém v pravidelných cyklech. Výsledkem jsou pravidelně se střídající změny na pohlavních orgánech a v sexuální aktivitě samice, označované jako pohlavní nebo též říjový cyklus. Tento cyklus trvá u skotu přibližně 21 dní. Jeho nejvýraznější fází je říje, kdy plemenice obvykle projevují výrazný pohlavní pud, vrcholící svolností k páření. Právě pro tuto nápadnost bývá začátek zevních příznaků říje považován za počátek nového pohlavního cyklu. Na hormonální úrovni však vše začíná o již o několik dní dříve. Hypotalamus stimuluje prostřednictvím GnRH adenohypofýzu k výraznější sekreci FSH a LH. Ty na vaječnících působí na folikuly, které už zahájily růst. Folikuly reagují na signál obou gonadotropinů dalším růstem a tvorbou určitého množství estrogenů. LH indikuje tvorbu androgenů ve střední vrstvě stěny folikulů, androgeny pronikají do vnitřní vrstvy granulozních buněk a přetvářejí je pod vlivem FSH na estrogeny. Organismus plemenice vstupuje do folikulární fáze cyklu. Estrogeny zpětnou vazbou zesilují aktivitu hypotalamu i vnímavost hypofýzy, takže dochází k další stimulaci sekrece gonadotropinů adenohypofýzou. Přirozeným 16

18 výsledkem je další rozvoj folikulů a nárůst hladiny estrogenů, které postupně navozují příznaky říje. Mezitím ovšem získávají jeden až dva ze skupiny rostoucích folikulů dominantní postavení a pomocí svých sekretů začínají inhibovat (potlačovat) růst ostatních, takže ty postupně zanikají. Po dosažení potřebné hladiny estrogenů mění hypotalamus charakter sekrece GnRH, na což edenohypofýza reaguje prudkým krátkodobým navýšením sekrece LH tzv. předovulační LH vrchol. Tento impuls má za následek zahájení zrání ovocytu v dominantním folikulu a současně změny ve stěně folikulu, které vedou k jejímu narušení a po smrštění přítomných hladkosvalových buněk k prasknutí a vytlačení folikulární tekutiny s ovocytem ovulaci. Dalším efektem LH vlny je omezení citlivosti folikulu k FSH a přímá reaktivita granulózních buněk na LH. V důsledku toho buňky stěny folikulu luteinizují a vyplňují po ovulaci původní dutinu folikulu luteální tkání formuje se žluté tělísko (corpus luteum). Sekrece estrogenů přechází v produkci progesteronu, příznaky říje u plemenic odeznívají a plemenice se dostává do luteální fáze cyklu (Bouška et al., 2006). Progesteron působí tlumivě na aktivitu hypotalamu a adenohypofýzy. Dochází tak jen k velmi omezené sekreci FSH a LH. V důsledku toho se sice již krátce po ovulaci objevuje na vaječnících skupinka rostoucích folikulů, avšak bez potřebné hormonální podpory všechny zanikají (atretují). Taková růstová vlna folikulů se může objevit během luteální fáze cyklu 1x 3x. Dokud však žluté tělísko produkuje progesteron, je nástup další folikulární fáze s dozráním folikulu a ovulací zablokován. Rozhodující pro další změnu je stav dělohy, respektive přítomnost či absence zárodku v ní. Přibližně 13. den cyklu nebřezí děloha uvolňuje látky ze skupiny prostaglandinů, které ovlivňují žluté tělísko. Výsledkem složitějšího řetězce vzájemných interakcí je luteolýza a následná regrese žlutého tělíska. Sekrece progesteronu ustává, jeho inhibiční vliv na hypotalamus a hypofýzu pomíjí a plemenice se přibližně 17. den cyklu ocitá na prahu nové folikulární fáze (Bouška et al., 2006). Pokud ovšem plemenice zabřezla, zárodek v děloze sekreční aktivitou svých vzniklých obalů zabrání produkci prostaglandinů a mechanismus regrese žlutého tělíska se neuplatní (Bouška et al., 2006). 17

19 3.4 Reprodukční ukazatele plodnosti samic Interval Délku intervalu od porodu do další inseminace (zapuštění) ovlivňuje průběh involuce pohlavních orgánů po porodu, poruchy plodnosti, věk, sání, hmotnost plemenice, sezóna, přítomnost býka, výživa, produkce mléka, tělesná kondice. Podle Burdycha, Všetečky et al. (2004) trvá toto období u většiny plemenic 5 až 6 týdnů, u vysoce užitkových dojnic i déle. Dle mléčné užitkovosti by se doporučované hodnoty měly pohybovat mezi 65 až 80 dny a ani ve stádech s vysokou užitkovostí by neměl inseminační interval přesáhnout hranici 85 dní. Inseminační interval se hodnotí (Burdych, Všetečka et al., 2004): výborný dní vyhovující dní nevyhovující dní špatný nad 90 dní Servis perioda je období od porodu do zabřeznutí, respektive do další úspěšné inseminace. Zahrnuje pouze hodnoty zvířat, která zabřezla. Proto je třeba, aby zabřezlo nejméně 80% všech inseminovaných plemenic. Podobně jako u intervalu je servis perioda ovlivňována nejen poruchami plodnosti, ale také nedostatky v managementu a především pak úrovní inseminace. Pro správnou interpretaci je proto třeba sledovat i další ukazatele, zejména interval a inseminační index (Bouška et al., 2006). Ideální hodnota je 85 dní, ovšem u vysoko užitkových zvířat může být i delší, zejména ve vztahu k délce laktace. (Burdych, Všetečka et al., 2004). Hodnocení servis periody (Burdych, Všetečka et al., 2004): výborná dní vyhovující dní nevyhovující dní špatná nad 120 dní 18

20 3.4.3 Inseminační index je počet inseminací potřebných k zabřeznutí jedné plemenice. Pokud do výpočtu zahrneme pouze počty inseminací plemenic, které zabřezly, získáme tzv. čistý inseminační index. Jeho hodnota poměrně dobře odráží schopnost plemenic zabřeznout a je považována za vyhovující, pokud nepřesáhne 2,0. U jalovic je tento ukazatel vždy nižší (Bouška et al., 2006). Pokud do výpočtu zahrneme všechny inseminace v dané skupině plemenic a vztáhneme je k počtu zabřezlých plemenic, získáme tzv. hrubý inseminační index. Jeho hodnota je významně ovlivněna termínem, ve kterém se vyšetřují plemenice na březost. Současně se do jeho hodnoty výrazně promítá úroveň brakace přebíhalek, zejména v malých chovech, nicméně poskytuje informace o celkové míře zabřezávání v chovu. Není ovlivňován účinností detekce říje (Bouška et al., 2006). Hodnocení inseminačního indexu (Burdych, Všetečka et al., 2004): velmi dobrý do 1,5 dobrý 1,6 1,8 nepříznivý 1,9 2,0 nevyhovující nad 2, Mezidobí je časový úsek mezi dvěma porody jednoho zvířete. Stanovuje se tedy pro zvířata, která se telila nejméně dvakrát. Nezapočítávají se hodnoty zvířat, která potratila. Pro správnou vypovídací schopnost tohoto ukazatele je žádoucí, aby se otelilo alespoň 75 % všech inseminovaných krav. Vzhledem k poměrně stabilní délce březosti se tento faktor chová podobně jako servis perioda. Za dobrou se považuje délka mezidobí do 400 dnů (Bouška et al., 2006). V chovech s průměrnou užitkovostí se hodnotí takto (Burdych, Všetečka et al., 2004): velmi dobré do 365 dní dobré dní méně vyhovující dní nevyhovující nad 400 dní 19

21 3.5 Metody detekce gravidity slouží k určení přibližného data porodu a výběru jalových kusů pro inseminaci. Ten, kdo inseminuje, musí do 90 dnů provést i diagnostiku gravidity. V České republice se v současnosti nejvíce využívají metody rektální palpace a sonografické vyšetření pohlavních orgánů. Výsledky inseminace chceme znát v co nejkratší době, protože však může dojít k rané embryonální mortalitě, neprovádíme vyšetření dříve dřív než ve 25. dnu Test nepřeběhlých plemenic (NRT non return test) Tento test je využíván ve státech, kde je rektální palpační vyšetření zakázáno. Udává procento zabřezlých plemenic po 30, 60, 90 a někdy i 120 dnech od první inseminace. Hodnoty u krav po 30 dnech by měly dosahovat 70 % a u jalovic 80 %. Pokud hodnota nedosáhne ani 60 %, je nutno zjistit příčiny takového nevyhovujícího stavu. Metoda je pouze orientační. Není-li u krávy pozorována říje asi do 3 týdnů od zapuštění nebo inseminace, bývá považována za březí. To ovšem ani při přesné a pečlivé detekci říje nemusí znamenat, že je diagnóza březosti správná. A na druhé straně až 7 % březích krav vykazuje určité příznaky říje i během gravidity. Pokud takové zvíře inseminujeme, může dojít k úhynu embrya nebo plodu. Bráníme se tak, že další inseminaci provádíme jen do kaudální části krčku děložního (Říha, 1996). Testu se využívá se i k hodnocení plodnosti býků a kvality inseminačních dávek. U býků se hodnotí, kolik plemenic nepřeběhlo do dalšího říjového cyklu do 30. dne po inseminaci. NRT testu se využívá hlavně v zahraničí. NRT = POČET NEPŘEBĚHLÝCH PLEMENIC x 100 POČET PRVNÍCH INSEMINACÍ Progesteronový test Funkční gravidní corpus luteum (žluté tělísko) vykazuje mezi 18 a 24 dny po zapuštění nebo inseminaci vysokou produkci progesteronu, což může být časnou 20

22 diagnostikou gravidity. Progesteron se stanovuje v mléce nebo v plazmě. Optimální dobou pro stanovení je 24 dní po zapuštění nebo inseminaci (Říha, 1996). Citlivost pro přesnost detekce březích zvířat z mléka progesteronovým testem metodou ELISA (EIA) dosáhla v práci Pieterse a kol. (1985) hodnoty 93,1 %, na druhé straně detekce jalových zvířat dosáhla pouze 39,3%. Proto byla u velké části zvířat diagnostikována gravidita, i když ve skutečnosti o březost nešlo. Přesnost ELISY je 85% (Říha, 1996). Příčinami chybných výsledků bývají nesprávná příprava vzorku, perzistující žlutá tělíska, krátké říjové intervaly, ovariální cysty, pyometra (záněty dělohy), nevhodná testační souprava (Říha, 1996). Celé stanovení vychází z normálního průběhu hladiny progesteronu v říjovém cyklu, abychom zjistili dlouhodobější koncentraci progesteronu (Říha, 1996). V cyklu bez inseminace postačí ke kontrole normálního průběhu cyklu provést odběr vzorků mléka se stanovením hladiny progesteronu 7., 14., 19. až 21. den cyklu. V normálním průběhu je třeba zjistit vysoké hladiny 7. až 14. den cyklu (luteální fáze) a 19. až 21. den nízké hladiny progesteronu (folikulární fáze). Teprve podle kolísání při několikanásobném vyšetření odlišíme březí a jalové plemenice. V cyklu po inseminaci je nutné provést odběr a stanovení progesteronu pro detekci správného času inseminace (Říha, 1996). Další odběr mléka a stanovení se doporučuje provést 7. den po inseminaci pro zjištění nástupu normálního průběhu sekrece progesteronu a dále pak 14. den po inseminaci pro detekci vysoké hladiny progesteronu, která reprezentuje luteální fázi pohlavního cyklu. V případě pozitivního nálezu (plemenice je pravděpodobně březí) je pak nutné zjistit hodnoty progesteronu 19. až 21. den po provedené inseminaci (Říha, 1996). Ze stanovení kolísání hladiny progesteronu u jednotlivých krav lze zjistit některé poruchy pohlavního cyklu (Říha, 1996). Tato metoda se prodražuje kvůli opakovaným testováním. Postup při odběru vzorku mléka: používáme odstříknuté mléko po dojení, vzorek se musí zpracovat do 12 hodin, je nutné oddělit vrstvu smetany a před testem mléko zahřát na 40 C. 21

23 3.5.3 Rektální metoda Rektální metoda je nejčastěji používaná. Její výhodou je, že podává okamžitou informaci, a v případě, že nejde o březost, může být okamžitě aplikována léčba. Vyšetření březosti se provádí nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce (90 dní) od poslední inseminace (Říha, 1996). Rozhodující je prohmatání (palpace) děložních rohů, při němž zjišťujeme změny charakteristické pro březost, jako jsou: uložení dělohy; kontraktivita dělohy; uložení děložních rohů; velikost a asymetrie děložních rohů; fluktuace dělohy; konzistence děložní stěny; napětí a směr děložních vazů; hmatnost střední děložní tepny; přítomnost plodových obalů a placentou. Raná diagnostika březosti Tato metoda se provádí dní po inseminaci. Lze ji použít bez problémů ve stájových podmínkách, nevyžaduje žádné zvláštní vybavení a ve srovnání s ostatními metodami je nejenom přesná, ale i výrazně levnější. Provádí se nejdříve v 35. dnu, a to především u jalovic, protože dřívější vyšetření by mohlo poškodit plod. U krav provádíme vyšetření od 42. dne, protože po předchozí březosti je jeden roh vyvinutější. V 50 dnech provedeme vyšetření ještě jednou. Diagnóza je založena na asymetrii děložních rohů, nižším tonu rohu s plodem a jeho fluktuaci. Na straně rohu s plodem lze nahmatat žluté tělísko. K chybám dochází při nesprávném datu inseminace nebo zapuštění, při poškození embrya a následném úhynu, ke kterému může dojít při palpaci amniového vaku, při neúspěšné restrikci dělohy a v případě zánětů (Říha, 1996). Důležité jsou změny, ke kterým dochází ve měsíci březosti. Změny ve 2. měsíci březosti: rohy děložní jsou asymetrické; 22

24 obřezlý děložní roh je dvojnásobně zvětšený, ale může se jednat i o důsledek předchozích březostí; děložní krček je v 2. polovině pánevní dutiny; děložní rohy jsou mírně pokleslé do dutiny břišní; stěny jsou měkké, ochablé, prosáklé; děloha se při pohmatu nesmršťuje a je změklá; střední děložní tepna je beze změny; vaječníky jsou dobře hmatatelné a žluté tělísko na příslušné straně cítíme jako trojhran. Změny ve 3. měsíci březosti: děložní rohy jsou výrazně asymetrické (obřezlý děložní roh je 3-5krát větší); od 70. dne nastává pokles děložního rohu do břišní dutiny; mezirohová rýha už není patrná; děloha má tvar boxerské rukavice; stěny obřezlého rohu jsou tenké, dvojité a pružné; krček děložní je v 1/3 pánevní dutiny; obřezlý roh ohraničíme celou rukou; při pohmatu se přelévají děložní vody; někdy můžeme už nahmatat plod; v důsledku placentomů, které jsou velké jako ořech, ucítíme pod rukou hrbolatý povrch stěny; vaječníky jsou v dutině břišní; střední břišní tepna je zesílená a při zmáčknutí cítíme tep; posouvání membrány a palpace amniového vaku jsou pozitivními příznaky gravidity (dvojitá stěna dnů). V pozdějším období březosti (nad 3 měsíce): nelze dělohu odtahovat; děloha je ochablá a lze nahmatat placentomy a plod; velikost středové děložní tepny se zvětšuje.. 23

25 3.5.4 Sonografické vyšetření Tuto metodu můžeme použít od 31. dne březosti. Je to perspektivní a moderní metoda, která umožňuje jak kontrolu pohlavních orgánů, tak kontrolu březosti. Byla vyvinuta v 70. letech v humánní medicíně a pracuje na principu vysokofrekvenčních zvukových vln, kterými se mapují orgány a tkáně. Pro různé způsoby použití jsou zkonstruovány odlišné sondy o různých frekvencích (5 MHz nebo 7 MHz), které provádí vyšetření bez ohledu na to, v jaké hloubce jsou orgány uloženy. Čím vyšší frekvence, tím je rozlišovací schopnost dokonalejší. Nižší frekvence má za následek nižší rozlišovací schopnost, ale větší hloubku penetrace. Tak je možné přesně vyšetřovat anatomickou strukturu reprodukčních orgánů. Vyšetření se provádí transrektální metodou, jeho výsledky jsou známé okamžitě a můžeme je dokumentovat (Říha, 1996). Sonografie a zobrazení orgánů pracuje na principu vysílání ultrazvukových vln, které se šíří a odráží v závislosti na komplexním odporu orgánů. Odražené vlny modifikované průchodem tkáněmi se vracejí zpět k piezoelektrickým krystalům v sondě. Mění se na elektrické impulsy a jsou zpracovány v sonografickém přístroji. V konečné fázi jsou zobrazovány na obrazovce přístroje jako obraz vyšetřované tkáně, respektive orgánu. Struktura tkání a orgánů je vyjádřena v různé škále odstínů šedé od bílé po černou. Tekutiny nejsou ultrazvukovými vlnami odráženy a jsou znázorněny černě. Tkáně jsou ultrazvukovými vlnami odráženy, jsou echogenní. Echogenita tkání je různého stupně. Hypoechogenita je vyjádřena škálou šedé barvy, hyperechogenita bílou barvou, například kost (Říha, 1996). Pro vyšetření pohlavního ústrojí dojnic se používá transrektální vyšetřovací technika. Není zde nutný gel, protože sliznice konečníku je vlhká a podmínky pro šíření ultrazvukových vln jsou dobré. Nutné je ale odstranění výkalů a vyčištění ventrální stěny rekta. K zajištění kluzkosti ruky vyšetřujícího a sondy používáme parafínový olej nebo Kerolan, případně kontaktní gel. Po takovéto přípravě můžeme provést obvyklou rektální palpaci pohlavního ústrojí (Grygar a Kudláček, 1997). Diagnostika rané gravidity Základem ultrasonografické diagnostiky gravidity je rozdílná echostruktura útvarů, které jsou charakteristické pro určité období březosti. Ultrasonografií zjistíme výsledky inseminace a březost mnohem dříve než rektální palpací. Výhodou také je, že při určení 24

26 jalovosti lze vyšetřit další vnitřní reprodukční orgány a zjistit možné příčiny neplodnosti (Říha, 1996). Ke zjištění efektivních výsledků musí být splněny tyto podmínky: k vyšetření je použito přístrojů s dobrou rozlišovací schopností; vyšetření provádí odborně zdatní pracovníci, kteří jsou schopni správně vyhodnotit zjištěný obraz a interpretovat ho z pohledu fyziologie březosti; nezbytná je teoretická znalost dynamiky změn na březí děloze a vývoje plodu; v chovech je vedená přesná evidence plemenic včetně údajů o jejich inseminaci. Vlny zařízení procházejí při vyšetření dělohou dorzoventrálně, laterárně a šikmo, čímž se získá trojrozměrný obraz. Spolehlivost výsledků je závislá na době vyšetření po inseminaci (Říha, 1996). Struktury, které lze zjistit ultrasonograficky ve dnech po inseminaci (Říha, 1996): do 12. dne - blastocysta a následně i zárodečný váček mají kulovitý tvar, ultrasonograficky jsou nedetekovatelné; 12. až 15. den - zárodečný váček se rychle rozrůstá, 12. den představuje tenkou trubici dlouhou 5-6 cm. Ta je ultrasonograficky obtížně detekovatelná, jeví se jako slabé anechogenní struktury v apikální části děložního rohu; 16. až 21. den - zárodečný váček má tvar tenké trubice. Chorion a amnion jsou utvořeny, je patrný alantois. Ultrasonograficky lze zjistit menší anechogenní struktury plodových vod a často i nepatrnou echogenní strukturu embrya; 22. až 27. den - je vytvořen allantochorion, na jehož povrchu se nacházejí jemné klky, které se postupně vnořují do sliznice děložní. Vyvíjejí se plodové vaky, pupeční šňůra, ulrasonograficky lze zjistit anechogenní strukturu plodových vod, v nich echogenní strukturu plodu a lze detekovat první ozvy srdeční; 28. až 35. den - délka plodu je 0,8 až 2,2 cm, hmotnost plodu 0,002 kg, hmotnost plodových vod 0,03 až 0,08 kg. Jsou založeny všechny hlavní vnitřní orgány, hlava a končetiny jsou rozpoznatelné, zřetelná je páteř. Allantochoriový vak vyplňuje oba rohy děložní, jeho převážná část je uložena v apiální krajině obřezlého děložního rohu, nad povrchem plodu se vytváří amniochorion, na opačné straně se tvoří allantoamnion. Na chorionu se zvětšují klky, a to především v místě děložních karbunkul a penetrují do nich. Je to základ 25

27 placentomů. Jejich rozměr se postupně zvětšuje od velikosti lískového oříšku po pěst a jejich počet se pohybuje od 70 do 120. Maximálně jsou v nebřezím rohu; okolo 35. dne začíná placentace pevné spojení. Ultrasonograficky lze zjistit allantoidovou plodovou vodu, amniový vak, jeho blánu a amniovou tekutinu, echogenní plod, detekovatelné jsou ozvy srdeční, je rozeznatelný provazec pupeční, který má svoji specifickou echostrukturu; 36. až 59. den - plodové obaly vykazují rychlý vzestup, zejména přibývá voda allantoidová. Ultrasonograficky lze odlišit amniovou a allantoidovou tekutinu. Amniová tekutina se vyznačuje větší vazkostí, je šedavější, zatímco tekutina allantoidová je vodnatá a anechogenní. Plod je výrazně echogenní, od 44. dne je zřetelné rozdělení paznehtů, od 52. dne jsou rozlišená žebra; 60. den - délka plodu je 6,0 až 7,0 cm, hmotnost plodu 0,01 až 0,03 kg, hmotnost plodových vod 0,15 až 0,50 kg. Ultrasograficky jsou zjistitelné placentomy; 90. den - délka plodu je 8,0 až 15,0 cm, hmotnost plodu 0,8 až 1,0 kg, hmotnost plodových vod 1,0 až 3,5 kg. Ultrasonograficky lze zjistit mléčné struky, vulvu a skrotum podle charakteristické echostruktury. Ovariální diagnostika Ovariální diagnostika slouží nejen k vyšetření struktur na vaječnících a poznání zákonitostí řízení pohlavního cyklu či ke zjišťování některých příčin poruch reprodukce, ale umožňuje rovněž sledovat účinky farmak určených k usměrňování a řízení pohlavních funkcí. Základem ultrasonografické ovariální diagnostiky je rozdílná struktura jednotlivých útvarů na ovariu. Folikuly jsou znázorněny jako kulaté černé struktury, které lze sledovat od průměru 3 mm (Říha, 1996). Žlutá tělíska jsou znázorněna jako masivní šedavé struktury kulatého tvaru. Jsou odlišná od struktur ovariálního parenchymu. V řadě případů jsou zjišťovány uvnitř žlutých tělísek centrální dutiny naplněné tekutinou (Říha, 1996). Ovariální cysty jsou ultrasonograficky zřetelně zjistitelné a lze poměrně přesně rozlišit i jejich druh (Říha, 1996). Na základě dynamiky změn ultrasonografického nálezu je možné s poznatky o fyziologii reprodukce sledovat i průběh pohlavních funkcí (Říha, 1996). 26

28 Vyšetření dělohy Vyšetření dělohy se využívá ke zjištění stádia estrálního cyklu, k sledování involuce dělohy po porodu, k odhalení zánětů dělohy a ke zjištění výskytu uterinních cyst. Fáze folikulární se vyznačuje edematózní dělohou, kdy vnitřek dělohy je naplněn tekutinou, která neodráží vlny a projevuje se tmavější až černou barvou. V luteální fázi jsou rohy děložní stočené a děloha obsahuje jen malé množství tekutiny. Do 40 dnů po porodu můžeme na děloze pozorovat změny spojené s involucí dělohy, vyšetření umožňuje rovněž sledovat záněty a určovat jejich charakter, podle škály barev můžeme spolehlivě určit jednotlivé stupně endometria a touto metodou lze také zjišťovat výskyt děložních cyst, jejich rozsah a počet. 27

29 4 ZÁVĚR V poslední době dochází v chovu skotu k podstatnému zvýšení mléčné užitkovosti dojnic. To je provázeno hlavně poklesem hodnot reprodukčních ukazatelů. Při prodloužení délky mezidobí z 12 na 15 měsíců dochází podle Burdycha, Všetečky et al. (2004) k poklesu denní produkce z 34 na 23 litrů mléka. Opatření, která mají za úkol zvýšit plodnost, nabývají na významu a jsou předmětem mnoha zkoumání u nás i ve světě. Jedním z velmi důležitých opatření, která vedou ke zvýšení plodnosti, je včasná a správná detekce gravidity, které jsem se ve své práci věnovala. Jako nejvhodnější metody detekce gravidity se ukázaly ultrasonografie, která je velmi přesná, a palpace, jejíž výhodou je finanční nenáročnost. 28

30 5 POUŽITÁ LITERATURA BOUŠKA, J. et al. Chov dojného skotu. 1. vyd. Profi Press, s. r. o., Praha: s ISBN BURDYCH, V., VŠETEČKA, J. et al. Reprodukce ve stádech skotu. Chovservis a. s., Hradec Králové: s. 72. GRYGAR, I., KUDLÁČEK, E. Ultrasonografie ve veterinárním porodnictví a gynekologii. Hlučín: Slezan, s ISSN JELÍNEK, P., KOUDELA, K. et al. Fyziologie hospodářských zvířat. Ilustroval P. Jelínek. 1. vyd. Brno: MZLU, s ISBN KLIMENT, J. et al. Reprodukcia hospodárskych zvierat. Bratislava: Príroda, s LOUDA, F. et al. Inseminace hospodářských zvířat se základy biotechnických metod. 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, s. Živočišná výroba. ISBN LOUDA, F. et al. Uplatnění biologických zásad při řízení reprodukce plemenic: metodika. 1. vyd. Rapotín: Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o. Rapotín: s. ISBN LOUDA, F. Zásady využívání plemenných býků v podmínkách přirozené plemenitby: metodika. 1. vyd. Rapotín: Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o. Rapotín: s. 43 ISBN MARVAN. F. et al. Morfologie hospodářských zvířat. 4. vyd. Praha: ČZU v Praze: nakladatelství Brázda s. r. o., Praha: s ISBN

31 ŘÍHA, J. Reprodukce ve stádě skotu. Svaz chovatelů českého strakatého skotu, Praha: s ŘÍHA, J., JAKUBEC, V., ILLEK, J. Reprodukce v procesu šlechtění skotu. Rapotín s ISBN X 30

32 PŘÍLOHY

33 Obrázek č.1 Snímek zobrazuje březost. Obrázek č.2 Snímek zobrazuje březost a žluté tělísko.

34 Obrázek č.3 Snímek zobrazuje plod ve stáří 35 dnů. Obrázek č.4 Snímek zobrazuje plod ve stáří 50 dnů.