Přechod absolventů středních škol na trh práce II. etapa srovnání situace absolventů učebních a maturitních oborů 3 roky od ukončení střední školy

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Přechod absolventů středních škol na trh práce II. etapa srovnání situace absolventů učebních a maturitních oborů 3 roky od ukončení střední školy"

Transkript

1 Přechod absolventů středních škol na trh práce II. etapa srovnání situace absolventů učebních a maturitních oborů 3 roky od ukončení střední školy Ing. Jana Trhlíková Praha 2018

2 OBSAH 1. Úvod Předmět analýzy a cíle šetření Sběr dat a použitá metodologie Popis souboru Přechod absolventů středních škol na trh práce a do terciárního vzdělávání Přechod absolventů středních škol na trh práce Vstup na trh práce a do terciárního vzdělávání podle kategorií vzdělání Nezaměstnanost absolventů středních škol Původní volba oboru a úrovně vzdělání Výběr oboru na střední škole Rozhodování při výběru úrovně/kategorie vzdělání Faktory ovlivňující volbu úrovně/kategorie vzdělání Hodnocení vzdělání z pohledu absolventů středních škol Hodnocení úrovně vzdělání a získaných kompetencí Připravenost k maturitní zkoušce a řešení neúspěchu Míra identifikace s oborem Důvody nízké identifikace s oborem Hypotetická opakovaná volba učební nebo maturitní úrovně vzdělání Realizace studijních a pracovních záměrů po ukončení střední školy Pokračování v terciárním vzdělávání Zahájení pracovní dráhy absolventů středních škol Strategie a úspěšnost hledání prvního zaměstnání Pracovní uplatnění ve vztahu k oboru a úrovni vzdělání Práce v oboru Soulad pracovní pozice s oborem a úrovní vzdělání Současné zaměstnání absolventů Spokojenost absolventů středních škol v současném zaměstnání Stabilita v zaměstnání a důvody změn zaměstnání Celkové hodnocení získaného vzdělání Znalosti a dovednosti, které absolventům na trhu práce chybějí Spokojenost ve vztahu k trhu práce i terciárnímu vzdělávání Závěry a doporučení Použitá literatura Přechod absolventů středních škol na trh práce II. etapa srovnání situace absolventů učebních a maturitních oborů 3 roky od ukončení střední školy Ing. Jana Trhlíková oddělení analýz trhu práce a vzdělávání Vydal Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků NÚV 2018 Korektura: Oddělení pro komunikaci s veřejností a publikační činnost 2

3 1. ÚVOD Absolventi škol tvoří z hlediska trhu práce tradičně jednu z rizikových skupin. Jsou znevýhodněni zejména nedostatkem praxe a chybějícími pracovními kontakty. Jak ukázala ekonomická krize v roce 2008, kdy míra nezaměstnanosti absolventů středních škol stoupala ve srovnání s jinými skupinami zaměstnanců podstatně rychleji, je uplatnění absolventů výrazně ovlivněno celkovou ekonomickou situací. V současném období rychlého ekonomického růstu jsou podmínky pro vstup na trh práce příznivé, ovšem otázky spojené s úspěšností absolventů na trhu práce, jejich připraveností pro další studium i pracovní uplatnění, úrovní získaných kompetencí a uplatněním v oboru zůstávají stále aktuální. Důležitý trend, který je třeba rovněž zmapovat, je prodlužování doby přechodu ze školy do zaměstnání, kdy se tento proces stává postupným a více rozvolněným. Žáci a studenti často pracují již během studia, případně kombinují různé formy pracovních a studijních aktivit. Na jedné straně tento trend přináší řadu pozitiv, zejména získání praxe a navázání důležitých kontaktů s potenciálními zaměstnavateli, což absolventům usnadňuje orientaci na pracovním trhu i získání konkrétního zaměstnání. Na druhé straně součástí tohoto trendu jsou i častější odchody a opakované návraty do vzdělávání a práce na částečný úvazek se negativně promítá do prodlužování doby studia. V souvislosti s těmito změnami se objevuje řada otázek, zejména to, jaké faktory v současnosti ovlivňují úspěšný vstup mladých lidí do pracovního života, jak tento přechod probíhá, jak jsou absolventi středních odborných škol připraveni z hlediska kompetencí potřebných na trhu práce i v terciárním vzdělávání, jaké dovednosti postrádají a zda mají zájem pracovat v absolvovaném oboru. K nástrojům, které mohou pomoci najít odpovědi na uvedené otázky, patří mapování úspěšnosti přechodu absolventů středních škol na trh práce. V rámci ČR probíhá sledování na několika úrovních. První úroveň tvoří systematické a pravidelné zjišťování míry nezaměstnanosti absolventů škol, které umožňuje porovnat nezaměstnanost absolventů podle jednotlivých kategorií vzdělání, oborů i krajů. Další úroveň představuje periodické šetření absolventů středních škol realizované v Národním ústavu pro vzdělávání, které reflektuje zkušenosti absolventů z přechodu na trh práce nebo do terciárního vzdělávání a doplňuje tvrdá data o nezaměstnanosti dalšími údaji. Opakování těchto šetření umožňuje sledovat změny v postavení absolventů ve vazbě na celkovou ekonomickou situaci a mapovat proces postupného začleňování na trh práce. Publikace přináší pohled na situaci absolventů založený na osobních studijních i pracovních zkušenostech a jejich hodnocení. Sleduje dráhu absolventů středních škol z roku 2015, tedy tři roky od ukončení studia na střední škole. Z hlediska celkové koncepce šetření se jedná o druhou etapu. V roce 2015 byli nejdříve dotazováni žáci posledních ročníků středních odborných škol a v současnosti byl osloven stejný vzorek absolventů po 3 letech od ukončení studia na střední škole. Analýza se zaměřuje zejména na srovnání kategorie absolventů s výučním listem (kategorie H) a absolventů oborů zakončených maturitní zkouškou (kategorie M). Publikace je rozdělena do devíti kapitol, včetně závěru. První kapitola uvádí informace o použité metodologii a sběru dat. Druhá kapitola obsahuje úvodní statistický přehled o přechodu absolventů na trh práce i do terciárního vzdělávání a míře nezaměstnanosti. Třetí kapitola je zaměřena na reflexi volby studia na střední škole a vymezení faktorů, které tuto volbu ovlivnily. Čtvrtá kapitola se zabývá hodnocením spokojenosti absolventů s jednotlivými aspekty vzdělanostní volby, především se zvoleným oborem, úrovní vzdělání a získanými kompetencemi. Pátá kapitola sleduje realizaci pracovních a studijních záměrů absolventů středních škol, včetně pokračování v terciárním vzdělávání. Šestá kapitola se podrobněji soustřeďuje na soulad mezi studovaným oborem a pracovním uplatněním. Sedmá kapitola sleduje současné pracovní uplatnění absolventů středních škol, spokojenost a stabilitu v zaměstnání. Osmá kapitola analyzuje slabá místa školní přípravy ve vztahu k požadavkům trhu práce. Závěrečná kapitola pak shrnuje nejdůležitější zjištěné výsledky. 3

4 1.1 PŘEDMĚT ANALÝZY A CÍLE ŠETŘENÍ Záměrem šetření bylo zmapování situace a zkušeností absolventů středních škol v období 3 let od ukončení studia na střední škole. Zatímco v předchozí I. etapě, realizované v roce 2015, kdy byli dotazováni žáci posledních ročníků středních odborných škol, se analýza zaměřila na zpětné zhodnocení získaného vzdělání a pracovní a studijní záměry, v této tzv. II. etapě bylo šetření zacíleno na zhodnocení vzdělání po zkušenostech v praxi nebo v terciárním vzdělávání, úspěšnosti vstupu na trh práce nebo do terciárního vzdělávání. Šetření se konkrétně zaměřilo na následující výzkumné okruhy: Reflexe výběru oboru a střední školy Hodnocení získaného vzdělání a úrovně vybraných kompetencí Míra identifikace s vystudovaným oborem a příčiny nespokojenosti s oborem Zahájení profesní dráhy, způsob získání prvního zaměstnání a forma pracovní smlouvy Pracovní uplatnění v oboru a důvody odchodu do jiného oboru Stabilita a spokojenost absolventů v zaměstnání Pokračování v terciárním vzdělávání a jeho úspěšnost 1.2 SBĚR DAT A POUŽITÁ METODOLOGIE Šetření bylo realizováno jako kvantitativní dotazníkové šetření. Jednalo se o tzv. II. etapu dlouhodobého výzkumu, která navázala na předchozí I. etapu z roku V jeho rámci je opakovaně dotazována stejná skupina žáků, resp. absolventů, a to v závěru studia na střední škole, 3 roky od ukončení studia a dále 6 let od ukončení studia na střední škole. Výběr vzorku pro I. etapu, která byla realizována v roce 2015, byl proveden jako stratifikovaný, a to z hlediska kategorie vzdělání i skupin oborů, kdy byl vybrán a osloven vzorek středních škol tak, aby struktura budoucích absolventů, tedy žáků posledních ročníků, odpovídala celkové reálně existující struktuře žáků z hlediska kategorie vzdělání a oborů středních škol. 1 Prostřednictvím škol bylo následně získáno ových kontaktů na žáky, včetně jejich souhlasu s oslovením. V rámci II. etapy byl osloven stejný vzorek respondentů jako v I. etapě. Sběr dat, včetně tří urgencí, probíhal prostřednictvím elektronického dotazníku v průběhu května až července Získáno bylo celkem 1169 dotazníků, z toho 913 zcela vyplněných. Návratnost činila 16,2 %. 1.3 POPIS SOUBORU Výběrový soubor zahrnuje odpovědi 1169 respondentů (vč. částečně nedokončených dotazníků) absolventů středního odborného vzdělání, kteří ukončili střední školu ve školním roce 2015/16. Z hlediska původně studovaných kategorií vzdělání je ve vzorku zastoupeno 222 absolventů středního vzdělání s výučním listem (kategorie H), což činí 19,0 %, dále 22 absolventů středního vzdělání s VL a MZ kategorie L0 (1,9 %) a 925 absolventů středního vzdělání s maturitní zkouškou kategorie M (79,1 %). Podrobná struktura vzorku v rozdělení podle kategorií je uvedena v následující tabulce. 1 Vybrané školy byly osloveny se žádostí o spolupráci při realizaci šetření. Následně byly vytvořeny formuláře pro sběr elektronických kontaktů žáků na školách. Z důvodu splnění všech požadavků ochrany osobních údajů bylo poskytnutí elektronického kontaktu žáků dobrovolné a žáci svým podpisem stvrdili souhlas s oslovením v rámci realizace šetření. 4

5 Tab. 1.1: Struktura výběrového souboru podle kategorií původně absolvovaného vzdělání Kategorie vzdělání Počty respondentů - vč. s nedokončenými dotazníky % respondentů - vč. s nedokončenými dotazníky Počty respondentů - kompletně vyplněný dotazník % respondentů - kompletně vyplněný dotazník Střední s VL kat. H ,0% ,6% Střední s MZ a odb. výcvikem L0 22 1,9% 16 1,8% Střední s MZ kat. M ,1% ,7% Celkem (vybrané kat. vz.) ,0% ,0% Vzorek byl koncipován na základě původně absolvované kategorie vzdělání a oboru absolventů středních odborných škol. Z důvodu úplnosti, uvádíme i podrobné zastoupení respondentů z hlediska jednotlivých skupin oborů. Analýza vybraných skupin oborů bude předmětem následující publikace, jejíž vydání je plánováno na rok Tab. 1.2: Struktura výběrového souboru podle původně absolvovaných kategorií vzdělání a skupin oborů Skupina oboru Obory stř. vzd. s výučním listem (H) Obory stř. vz. s OV a MZ (L0) Obory stř. vzdělání s MZ (M) Celkem Zcela vyplněno Částečně vyplněno Celkem Zcela vyplněno Částečně vyplněno Celkem Zcela vyplněno Částečně vyplněno 16 Ekologie a životní prostředí Informatické obory Hornictví a horn. geol., hut. a slévár. 23 Strojírenství a strojírenská výroba Elektrotechnika, telekom. a VT Technická chemie a chemie silikátů Potravinářství a potravinářská chemie Textilní výroba a oděvnictví Zpracování dřeva a výroba hud. nást Polygrafie, zprac. papíru, filmu a fotog Stavebnictví, geodézie a kartografie Doprava a spoje Speciální a interdisciplinární obory Zemědělství a lesnictví Zdravotnictví Ekonomika a administrativa Gastronomie, hotelnictví a turismus Obchod Právo, právní a veřejnosprávní čin Osobní a provozní služby Publicistika, knihovnictví a inform Pedagogika, učitelství a soc. práce Obecně odborná příprava Umění a užité umění Obor neuveden Celkový součet Celkem Vzhledem ke skutečnosti, že na uplatnění absolventů středních škol, jejich situaci i názory má významný vliv i další vzdělávací dráha, zejména to, zda vstoupili přímo na trh práce, nebo pokračují či pokračovali ve studiu, byla u některých otázek zohledněna i další vzdělávací dráha žáků. Strukturu souboru podle nejvyššího zahájeného vzdělání uvádí následující tabulka. 5

6 Tab. 1.3: Struktura výběrového souboru podle kategorií vystudovaného, resp. nejvyššího zahájeného, vzdělání Kategorie vzdělání Počty respondentů - vč. s nedokončenými dotazníky % respondentů - vč. s nedokončenými dotazníky Počty respondentů - kompletně vyplněný dotazník % respondentů - kompletně vyplněný dotazník Střední s VL kat. H ,3% 62 6,8% Střední s MZ a odb. výcvikem L0 22 1,9% 16 1,8% Střední s MZ kat. M ,8% ,5% Nástavbové st. kat. L5 80 6,8% 61 6,7% Stř. vz. s MZ kat. M+ zahájil VŠ/VOŠ ,4% ,2% Kategorie H+L+zahájil VŠ/VOŠ 22 1,9% 19 2,1% Celkem (vybrané kat. vz.) ,0% ,0% Poznámky k použité metodologii: S ohledem na nízké zastoupení respondentů v kategoriích L0 byly jako předmět analýzy vybrány pouze kategorie maturitních oborů (kategorie M) a učebních oborů (kategorie H). V textu je v souladu s cíli analýzy použito podrobnější členění kategorií vzdělání, než odpovídá školskému zákonu (např. kategorie L5). U některých otázek je pak zohledněna i další vzdělávací dráha a zpracována analýza nejen podle absolvovaného vzdělání, ale i podle nejvyššího zahájeného vzdělání. Vzhledem k odstupu 3 let od ukončení studia na střední škole lze předpokládat, že většina absolventů, kteří vstoupili na VŠ, neměla ještě v době dotazování (květen 2018) ukončený bakalářský stupeň studia, a i nástavbové studium ještě řada absolventů, pokud nenavázali bezprostředně po vyučení, nemusela mít dokončené. Ovšem už samotné zahájení studia znamená, že žák nepokračoval přímo na trh práce a vstoupil do zaměstnání se zpožděním nebo pouze v rámci kombinace pracovních aktivit a studia, případně pracovat vůbec nezačal. V kategorii Zahájil/a studium VŠ/VOŠ jsou okrajově zahrnuti i vyučení respondenti, kteří ve sledovaném období úspěšně absolvovali nástavbové maturitní studium a zahájili studium VŠ/VOŠ. Vzhledem k tomu, že šetření absolventů středních škol jsou v tomto schématu v NÚV realizována opakovaně, uvádíme v textu v některých případech i porovnání s předchozím šetřením z II. etapy z roku PŘECHOD ABSOLVENTŮ STŘEDNÍCH ŠKOL NA TRH PRÁCE A DO TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ 2.1 PŘECHOD ABSOLVENTŮ STŘEDNÍCH ŠKOL NA TRH PRÁCE Přechod mezi vzděláním a profesním uplatněním představuje zásadní životní fázi, je výrazem ekonomického osamostatnění mladého člověka a jeho zařazení na pracovní trh. Profesní a vzdělávací dráha absolventů středních škol je v současnosti stále komplikovanější. Přechod na trh práce přestává být jednorázovou záležitostí, stává se spíše postupným zařazováním a vrůstáním do pracovního procesu, kdy se kombinace pracovních a studijních aktivit, které se vzájemně ovlivňují, stává běžnou normou (Trhlíková, 2017). Vstup na trh práce se tak do jisté míry rozvolňuje a jednoznačná hranice mezi studiem a vstupem na pracovní trh se stírá. Z metodologického hlediska je ovšem třeba přechod na trh práce vymezit. Z pohledu jednotlivce je přechod dokončen v momentě, kdy člověk získá stabilní zaměstnání (Descy, Tessaring, 2001). Z makroekonomického hlediska je období přechodu dokončeno, jakmile míra nezaměstnanosti určité věkové kohorty dosáhne stejné úrovně jako míra nezaměstnanosti dospělých. 6

7 Přechod mezi vzděláním a profesní přípravou představuje náročnou životní fázi. Výzkumy ukazují, že úspěšný přechod na trh práce je formativní i pro pozdější kariéru a život (např. Descy, Pascaline Tessaring, Manfred, 2005) a nezaměstnanost při vstupu na trh práce, zejména dlouhodobá, může negativně ovlivnit zájem a ochotu absolventa aktivně přistupovat k hledání zaměstnání a vést ke ztrátě pracovních návyků. Přechod ze školy do zaměstnání je ovlivňován řadou faktorů, k nimž patří kromě ekonomických podmínek i školská soustava, sociální politika a charakteristiky trhu práce. Různé vzdělávací systémy a jejich vazby na trh práce mají odlišné dopady na možnosti přechodu mladých lidí na trh práce. Z tohoto důvodu se způsoby přechodu ze vzdělávání do zaměstnání v jednotlivých zemích EU významně liší. V rámci vyspělých ekonomik lze rozlišit země s vysoce institucionalizovanými vazbami mezi vzděláváním a trhem práce a země, ve kterých se klade důraz spíše na flexibilitu trhu práce a vazba mezi trhem práce a vzděláváním je volnější (např. Velká Británie). V zemích s vysoce standardizovanými systémy odborného vzdělávání charakterizovanými přesně definovanými profesními kvalifikacemi, např. v německém duálním systému nebo v zemích s národními kvalifikačními standardy, je prospěšnost vzdělání a profesní přípravy z hlediska zaměstnatelnosti, stability zaměstnání, ochrany před nezaměstnaností a úspěšné pracovní kariéry (a s tím spojených vyšších výdělků) obvykle vyšší než v zemích s méně integrovanými systémy vzdělávání a zaměstnání a s nižší profesní specializací. Země prvního typu jsou pro přechod mladých lidí do profesního života relativně příznivé, země druhého typu mají naopak systémy vzdělávání a přípravy koncipované otevřeněji z hlediska celoživotního učení (Koucký, Zelenka, 2009). 2.2 VSTUP NA TRH PRÁCE A DO TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PODLE KATEGORIÍ VZDĚLÁNÍ Přechod na trh práce a jeho úspěšnost je výrazně ovlivňována řadou vnějších faktorů, jako je aktuální ekonomická situace, charakter trhu práce i jeho vazby na školský systém. Nejprve se podívejme na vzdělávací dráhu absolventů středních škol z pohledu statistických údajů. Příprava žáků v učebních oborech kategorie H je zaměřena především na přímý vstup do praxe. Podíl žáků, kteří se vzdělávají v učebních oborech, se dlouhodobě pohybuje kolem 30 % populačního ročníku. V roce 2015 činil 30,1 %, v roce ,4 % a v roce ,3 %. Procento žáků, kteří vstupují do učebních oborů tak zůstává dlouhodobě stabilní. V důsledku populačního poklesu ovšem dochází jak v učebních, tak v maturitních oborech k poklesu počtů žáků. V kategorii učebních oborů tak došlo v důsledku populačního poklesu za posledních 10 let k úbytku žáků o přibližně 10 tisíc (z 39 tisíc v roce 2008 na cca 29 tisíc v roce 2017). Podobný propad, respektive v absolutních číslech ještě mírně vyšší, je v maturitních oborech (např. v kategorii M z přibližně 48 tisíc žáků v roce 2008 na 37 tisíc v roce 2017). (Vojtěch, Chamoutová, 2018) Z hlediska další vzdělávací dráhy mohou absolventi učebních oborů získat maturitu v nástavbovém studiu. Možnost pokračování ve studiu je velmi důležitá, protože absolvování učebního oboru tak nezůstává uzavřenou vzdělávací cestou. Faktem je ovšem to, že počty žáků, kteří vstupují do nástavbového studia, výrazně klesají. Zatímco v roce 2006 zahájilo studium v denní formě asi 11 tisíc žáků, v roce 2016 to bylo již jen 5,4 tisíce žáků. V dálkové formě nástavbového studia pak došlo k poklesu za stejné období z 9,8 tisíce na 4,4 tisíce žáků. Roli zřejmě hraje zavedení státní maturitní zkoušky v roce 2011, kdy se výrazně zvýšila neúspěšnost žáků, z nichž 75 % toto studium nedokončí. Nejčastějším oborem nástavbového studia je přitom obor zaměřený na rozvoj podnikatelských dovedností vyučených a tedy podpora zahájení jejich podnikání Podnikání v oborech (v roce % žáků nástavbového studia). 7

8 Zájem absolventů nástaveb o pokračování v terciárním vzdělávání je vzhledem k praktickému charakteru přípravy ve srovnání s absolventy jiných kategorií maturitního vzdělání nízký, přesto podíl těch, kteří projeví snahu pokračovat v terciárním vzdělávání, není zanedbatelný. Po ukončení nástavbového studia pokračuje v terciárním vzdělávání asi 35 % z nich, ovšem i zde asi 60 % z nich studium VŠ nebo VOŠ nedokončí (Vojtěch, Chamoutová, 2017) V případě středního odborného vzdělání zakončeného maturitní zkouškou (kategorie M) je podíl žáků, kteří se zde vzdělávají, rovněž poměrně stabilní a pohybuje se kolem 40 %. V roce 2015 činil 40,2 %, v roce ,0 % a v roce ,0 %. Od roku 1989 spolu s uvolněním vzdělávacího trhu zejména v oblasti středního a vysokého školství přestalo být vysokoškolské studium doménou absolventů gymnázií a ke studiu se začala hlásit i většina absolventů lyceí a odborně zaměřených oborů středních škol, zejména oborů kategorie M. Přes tento trend i nadále odchází přímo po maturitě na trh práce asi 38 % absolventů maturitních oborů kategorie M. Z absolventů maturitních oborů kategorie M bylo v roce 2017/18 přijato ke studiu na VŠ 54,8 % a na VOŠ 9,8 %. Podíl žáků přijatých ke studiu na VŠ se přitom v posledních letech příliš nemění (53,1 % v roce 2014/15), naopak podíl těch, kteří vstupují na VOŠ, mírně klesá (v roce 2041/15 činil 13,1 %). (Vojtěch, Kleňha, 2018) Absolventi maturitních oborů kategorie M při výběru oborů, které chtějí na vysokých školách a vyšších odborných školách studovat, upřednostňují obory obdobného zaměření, tedy ty, které absolvovali na střední škole, případně se hlásí ke studiu oborů ekonomického směru. Oproti absolventům gymnázií a lyceí rovněž častěji upřednostňují obory technického zaměření. Vzhledem k poklesu počtu absolventů maturitních oborů v důsledku nepříznivého demografického vývoje se v absolutních číslech snižuje i počet těch, kteří pokračují v terciárním vzdělávání. V případě kategorie středního vzdělání s odborným výcvikem a maturitní zkouškou kategorie L0 můžeme rovněž pozorovat pokles podílů i počtů žáků. V roce 2008 zde zahájilo studium 7,7 % populačního ročníku, což činilo 10,2 tisíce žáků, v roce 2017 to bylo již jen 6,1 % žáků, což činilo 6 tisíc žáků. Podobně jako u nástavbového studia je zřejmě snižování počtů i podílů žáků ovlivněno zavedením jednotné státní maturitní zkoušky a vysokou neúspěšností žáků v tomto typu přípravy. V případě, že se tito žáci hlásí ke studiu na vysokou či vyšší odbornou školu, volí obory stejného zaměření, jaké absolvovali na střední škole, případně obory ekonomicky zaměřené. Ke studiu na vysoké či vyšší odborné škole bylo v roce 2017/18 přijato 24,8 % ke studiu na VŠ a 5,7 % ke studiu VOŠ. (Vojtěch, Kleňha, 2018). 2.3 NEZAMĚSTNANOST ABSOLVENTŮ STŘEDNÍCH ŠKOL Pokud se podíváme na vývoj míry nezaměstnanosti absolventů podle kategorií vzdělání zobrazený v tabulce 2.1, můžeme vidět, že v rámci sledovaného období docházelo ve vývoji nezaměstnanosti k několika výrazným změnám. Od roku 2008 se projevil výrazný nárůst, který byl odrazem nástupu ekonomické krize a nepříznivých podmínek na pracovním trhu. V letech docházelo z hlediska uplatnitelnosti absolventů k mírnému zlepšení. V dubnu 2013 ovšem dochází k opětovnému nárůstu míry nezaměstnanosti v důsledku druhé vlny ekonomické krize. Od roku 2014 pak můžeme sledovat pokles, kdy se v dubnu 2017 míra nezaměstnanosti vrací na hodnoty srovnatelné se začátkem krize. Porovnáme-li jednotlivé kategorie vzdělání, pak ekonomická krize z hlediska míry nezaměstnanosti dopadla výrazně hůře na absolventy učebních oborů, jejichž flexibilita a tedy i možnost najít si uplatnění mimo obor byly nižší než v případě absolventů maturitních oborů. Hodnoty míry nezaměstnanosti vyučených tak dosahovaly podstatně vyšších hodnot než u maturitních oborů, např. v roce 2009 činila míra nezaměstnanosti vyučených v kategorii H 12,0 %, zatímco u absolventů maturitních oborů byla jen 7,8 %, v roce 2010 to bylo 17,7 % oproti 10,6 %. V posledních letech v době návratu k ekonomickému růstu, můžeme sledovat razantní pokles a zároveň sbližování hodnot míry nezaměstnanosti v kategorii vyučených a absolventů maturitních oborů. V roce 2017 činila míra nezaměstnanosti vyučených v kategorii H 6,2 % 8

9 a v kategorii absolventů maturitních oborů 5,2 %. V roce 2018 pak tyto hodnoty poklesly na 4,4 % a 3,7 % (Úlovec, Vojtěch, 2018). I v situaci velmi rychlého ekonomického růstu a minimální nezaměstnanosti zůstává zatím míra nezaměstnanosti vyučených velmi mírně vyšší než v kategorii absolventů maturitních oborů. Tab. 2.1: Míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů Střední s VL kat. E 12,7% 25,3% 32,1% 31,3% 29,2% 35,6% 26,0% 21,7% 16,0% 12,9% 8,7% Střední s VL kat. H 6,2% 12,0% 17,7% 17,1% 15,1% 26,2% 16,5% 12,6% 9,1% 6,2% 4,4% Střední s MZ a odb. výcv. L0 7,5% 10,5% 17,0% 16,0% 12,4% 19,3% 14,2% 13,2% 10,6% 6,3% 4,6% Nástavbové st. kat. L5 8,0% 13,1% 21,7% 20,6% 17,6% 29,6% 29,6% 15,2% 10,6% 8,9% 5,3% Střední s MZ kat. M 5,7% 7,8% 10,6% 11,4% 9,0% 14,8% 14,8% 9,6% 7,5% 5,2% 3,7% Pozn.: Nezaměstnanost absolventů škol je popisována dvěma základními ukazateli, kterými jsou míra nezaměstnanosti 2 a počty uchazečů o zaměstnání (nezaměstnaných absolventů) 3. Podíváme-li se na vývoj těchto ukazatelů v posledních letech, můžeme konstatovat, že nezaměstnanost absolventů středních škol kopíruje celkové trendy v nezaměstnanosti, obecně ale platí, že je vyšší než nezaměstnanost pracovníků s praxí. 3. PŮVODNÍ VOLBA OBORU A ÚROVNĚ VZDĚLÁNÍ Volba oboru a úrovně vzdělání představuje významnou křižovatku, která má vliv na další průběh vzdělávací a profesní dráhy, úspěšnost při studiu i vstup na trh práce. Z tohoto důvodu jsme se zaměřili i na otázky spojené s kariérovým rozhodováním žáků při výběru střední školy a oboru a zpětného zhodnocení faktorů, které tuto volbu ovlivnily. Volba oboru a úrovně vzdělání je do značné míry vzájemně provázána, některé skupiny oborů se vyučují jen na učební nebo maturitní úrovni, naopak jiné zaměření je možné absolvovat na obou úrovních vzdělání. Zároveň platí, že volba oboru i úrovně vzdělání na střední škole významně ovlivňuje možnost pokračovat v terciárním vzdělávání. Odborné vzdělávání připravuje žáky pro vstup na trh práce i pro pokračování ve studiu VŠ, případně VOŠ. Na jedné straně tedy poskytuje žákům konkrétní znalosti z oboru uplatnitelné na trhu práce, na straně druhé je to ovšem vyváženo nižším zastoupením některých všeobecných předmětů, což může další výběr studia v terciárním vzdělávání omezovat. Pro některé obory, jako např. medicína, je pak jednoznačně nejvhodnější přípravou všeobecné vzdělání na gymnáziu, zatímco zdravotnické obory připravují žáky již pro výkon konkrétních profesí (např. ošetřovatelství). 2 Míra nezaměstnanosti absolventů je dána poměrem počtu absolventů uchazečů o zaměstnání (nezaměstnaných absolventů) konkrétního druhu přípravy (kategorie vzdělání), skupiny oborů či oboru vzdělání k celkovému příslušnému počtu absolventů (tj. zaměstnaných, nezaměstnaných i pokračujících v dalším vzdělávání) v daném druhu přípravy (kategorii vzdělání), v dané skupině oborů či v daném oboru vzdělání. Hodnota míry nezaměstnanosti vyjadřuje, kolik procent absolventů dané skupiny oborů zůstane bez zaměstnání. Míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů se počítá jako podíl těchto nezaměstnaných absolventů na počtu absolventů. Ukazatel není zcela přesný, protože ve jmenovateli je použit celkový počet absolventů bez ohledu na to, kolik z nich pokračuje v dalším studiu a nepřechází na trh práce. Přesný počet absolventů, kteří skutečně přejdou na trh práce a získají nebo hledají pracovní uplatnění, by však byl statisticky velmi obtížně kvantifikovatelný. Ukazatel míry nezaměstnanosti a počtu nezaměstnaných je nutné posuzovat společně. V případě hodnocení absolutních počtů nezaměstnaných absolventů je třeba vzít vždy v úvahu i počty žáků v oboru. V oborech, ve kterých se vzdělává vysoký počet žáků, je logicky zpravidla vyšší i počet nezaměstnaných absolventů. Míra nezaměstnanosti oborů s minimálními počty žáků může enormně narůst již při nízkém počtu absolventů, kterým se nepodařilo získat pracovní uplatnění. 3 Pramen: Data Portál MPSV, statistiky nezaměstnanosti, absolventi a mladiství celkem (tj. do 2 let od úspěšného ukončení studia), zpracování NÚV. Počty nezaměstnaných absolventů jsou v obecné rovině dlouhodobě sledovány úřady práce a vykazovány MPSV v měsíčních statistikách nezaměstnanosti. Detailněji je tato cílová skupina dále monitorována v pololetních statistikách absolventů vždy k 30. září a k 30. dubnu příslušného roku. Hodnoty ze září jsou vždy vyšší, protože v této době dochází ke kumulaci nezaměstnaných absolventů. Hodnoty z dubna lépe zachycují situaci absolventů na trhu práce, neboť představují určitý rovnovážný stav, kdy v průběhu několika předchozích měsíců již došlo k absorpci absolventů z června předchozího roku trhem práce. 9

10 Volba učební úrovně vzdělání může představovat z hlediska dalšího studia určitou překážku. Získání maturitní úrovně vzdělání a možnost studovat na terciární úrovni i po absolvování učebního oboru jsou sice možné, ale po zavedení státní maturitní zkoušky poměrně obtížné, protože procento absolventů, kterým se v nástavbovém studiu podaří úspěšně složit maturitu, výrazně kleslo. Na druhé straně je tato možnost vzdělávací okliky důležitá, a to zejména pro žáky z méně podnětného prostředí, kteří svůj studijní potenciál často objeví až během střední školy. 3.1 VÝBĚR OBORU NA STŘEDNÍ ŠKOLE V rámci průzkumu absolventů jsme analyzovali volbu oboru a úrovně vzdělání odděleně. Zaměřme se nejprve na výběr oboru na střední škole a faktory, které tuto volbu ovlivnily. Nejdůležitějším faktorem pro volbu oboru byl jak u vyučených, tak u absolventů maturitních oborů zájem o obor. Na základě zájmu o obor se rozhodovalo 72,5 % vyučených a 83,6 % žáků vstupujících do maturitních oborů (kategorie M). Pro kariérovou volbu žáků byly dále podstatné faktory související s uplatněním na trhu práce. Snadné uplatnění na trhu práce vzalo v úvahu 56,3 % žáků vstupujících do učebních oborů a 61,1 % z těch, kteří si vybírali mezi maturitními obory. V obou kategoriích vzdělání představovalo druhou nejčastější motivaci. Dobré finanční ohodnocení motivovalo mírně častěji žáky maturitních oborů (44,2 %) než žáky učebních oborů (38,3 %). Naopak poptávka zaměstnavatelů a firem přímo v místě bydliště hrála větší roli při rozhodování budoucích žáků učebních oborů (31,1 % oproti 19,9 %). Obr. 3.1: Jaké důvody Vás ovlivnily při volbě oboru na střední škole? (v % odpovědí rozhodně ano + spíše ano, absolvované kategorie vzdělání, možnost výběru více odpovědí současně) K dalším podstatným faktorům ovlivňujícím výběr oboru patří blízkost školy, resp. možnost dojíždění (45,9 %, resp. 42,7 %). Rozdíly mezi oběma kategoriemi byly ovšem malé. Přání, resp. vzor rodičů brali v úvahu častěji žáci, kteří vstupovali do maturitních oborů (30,7 % oproti 27,5 %). Ani tady ovšem nejsou rozdíly příliš podstatné. 10

11 Na rozdíl od maturitních oborů byli žáci v učebních oborech při výběru oboru výrazněji omezeni horším prospěchem nebo nepřijetím do oboru, kdy si žák musel vybrat náhradní obor. Nepřijetí do jiného oboru ovlivnilo výběr oboru u 18 % budoucích žáků učebních oborů oproti 7,8 % žáků maturitních oborů. Přibližně čtvrtina budoucích učňů (24,8 %) musela při výběru oboru zohlednit špatné studijní výsledky na základní škole, zatímco v případě maturitních oborů to bylo jen 4,9 %. Výraznější vliv na výběr oboru měla i obava z některých předmětů nebo snaha se jim vyhnout. Posledně jmenovaný důvod ovlivnil výběr oboru na střední škole 27 % žáků učebních oborů, zatímco v kategorii žáků maturitních oborů (kategorie M) činil jen 17,9 %. Nedostatek pracovníků v některých profesích vede ke snaze motivovat žáky k výběru konkrétního oboru. Tato finanční podpora prostřednictvím stipendií nebo jiných forem finanční motivace měla (v rámci sledovaného vzorku) vliv na výběr oboru asi 10,4 % žáků směřujících do učebních oborů a 3,4 % budoucích žáků maturitních oborů. 3.2 ROZHODOVÁNÍ PŘI VÝBĚRU ÚROVNĚ/KATEGORIE VZDĚLÁNÍ Druhým důležitým aspektem kariérového rozhodování je otázka volby mezi učebním nebo maturitním oborem a všeobecným nebo odborným vzděláním. Výsledky průzkumu ukazují, že volba mezi učebním a maturitním oborem není často jednoznačná a poměrně vysoké procento žáků při výběru tuto volbu řeší. Nejčastěji si otázku volby mezi učebním a maturitním oborem při výběru střední školy kladli žáci, kteří vstupovali do učebních oborů a následně zahájili nástavbové maturitní studium. Z nich tuto otázku řešilo 48,1 % a dalších 31,6 % se jí zaobíralo částečně. Rozhodování mezi učebním a maturitním oborem pak řešilo i poměrně významné procento učňů, kteří pak již ve studiu nepokračovali. Z nich se mezi učebním a maturitním oborem rozhodovalo 42,0 % a dalších 28,6 % tuto otázku částečně zvažovalo. Relativně jasněji měli žáci maturitních oborů (kategorie M), rozhodování mezi výběrem učebního a maturitního oboru proběhlo asi u pětiny z nich (20,0 %), zčásti se touto otázkou zabývalo dalších 15,1 % žáků. Obr. 3.2: Rozhodoval/a jste se při výběru střední školy mezi učebním a maturitním oborem? (v % odpovědí, nejvyšší absolvované, resp. zahájené vzdělání) Poměrně jednoznačně se pro maturitní obor rozhodovali ti, kteří po maturitě později pokračovali na VŠ/VOŠ. I v rámci této skupiny si ovšem část žáků v době rozhodování o střední škole nebyla jistá a uvažovala o volbě mezi učebním nebo maturitním oborem. Významněji se takto rozhodovalo 9,3 % z nich a 8,9 % o této možnosti zčásti uvažovalo. V této souvislosti je třeba 11

12 uvést, že okrajově jsou do této skupiny zařazeni i respondenti, kteří absolvovali učební obor, poté nástavbové studium a ve sledovaném období zahájili studium VŠ, resp. VOŠ. Dalším aspektem kariérové volby je rozhodování mezi všeobecným a odborným vzděláním. Výběr všeobecného vzdělání, tedy studium gymnázia, případně lycea, významněji zvažovala necelá třetina z těch absolventů maturitních oborů kategorie M, kteří později začali studovat na VŠ nebo VOŠ (32,7 %), a dalších 24,4 % o tom uvažovalo zčásti. V zásadě tedy souhrnně více než polovina z těch absolventů odborného maturitního vzdělání, kteří později pokračovali na VŠ, v době rozhodování o střední škole vážně nebo alespoň zčásti zvažovala studium gymnázia. Ze skupiny respondentů, kteří absolvovali střední odborné vzdělání kategorie M a nepokračovali ve sledovaném období na VŠ nebo VOŠ, zvažovala v době volby střední školy výběr gymnázia více než pětina z nich (21,3 %) a dalších 24,2 % tuto možnost vzalo zčásti v úvahu. Více než polovina (54,5 %) si tedy byla jista volbou odborného vzdělání. Ve skupině vyučených, kteří v rámci sledovaného vzorku pokračovali v nástavbovém studiu, zvažovalo při výběru střední školy možnost volby všeobecného vzdělání vážněji jen 6,3 % a mezi těmi, kteří v žádném studiu nepokračovali, se otázka volby všeobecného vzdělání objevila jen okrajově. Obr. 3.3: Rozhodoval/a jste při výběru střední školy mezi odborným vzděláním a gymnáziem? (v % odpovědí, nejvyšší absolvované, resp. zahájené vzdělání) 3.3 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VOLBU ÚROVNĚ/KATEGORIE VZDĚLÁNÍ Pokud se zaměříme podrobněji na výběr mezi učební a maturitní úrovní, případně mezi odborným vzděláním a gymnáziem, tak podobně jako při rozhodování o volbě oboru i v rámci tohoto rozhodování hrál největší roli zájem o konkrétní obor. Volbu odborného vzdělání dále podpořil zájem o prakticky zaměřené vzdělání, a to jak na úrovni vyučených (68 %), tak a ještě více na maturitní úrovni (78 %). Předpoklad dobrého uplatnění na trhu práce ovlivnilo výběr odborného vzdělání vzděláním více než poloviny dotázaných v obou kategoriích vzdělání (51 %, resp. 58 %). V kategorii vyučených pak hrály obecně větší roli finanční i časové náklady spojené se získáním kvalifikace. Horší finanční situace v rodině ovlivnila výběr vzdělání 20 % vyučených oproti 7 % maturantů. Kratší doba vzdělání pak představovala jeden z významných motivačních faktorů pro výběr učebního oboru (37 % vyučených). 12

13 Významnou roli při výběru učební úrovně vzdělání hrála obava z nezvládnutí některých předmětů v maturitním studiu (47 %) a rovněž strach z nezvládnutí maturitní zkoušky (50 %). Výběr gymnázia je pro řadu žáků volbou, která umožňuje oddálit kariérové rozhodnutí a připraví je v celé šíři na další studium v terciárním vzdělávání. Na druhé straně, v případě nepokračování na VŠ nebo VOŠ absolvent nezíská odbornou kvalifikaci pro výkon profese, což ho na trhu práce znevýhodňuje. Absolventi středního odborného vzdělání kategorie M si vybrali tento typ vzdělání především proto, že chtěli získat maturitní úroveň vzdělání (90 % z nich) a 71 % z toho důvodu, že jim později umožní pokračovat ve studiu VŠ. Na druhé straně, vysoké procento žáků (61 %) volilo odborné vzdělávání právě i z toho důvodu, že umožňuje získání odborné kvalifikace a vstup na trh práce bez dalšího studia na VŠ. Volba odborného vzdělání oproti gymnáziu byla pro třetinu respondentů rovněž volbou jednodušší varianty, kdy obava z náročnosti gymnázia obecně ovlivnila 33 % z nich a 32 % ovlivnil strach z některých konkrétních předmětů, kterým se v rámci odborného vzdělávání mohli vyhnout. Obr. 3.4: Co Vás ovlivnilo při výběru učební/maturitní úrovně vzdělání, příp. odborného vzdělání a gymnázia (v % odpovědí velmi ovlivnilo + spíše ovlivnilo) Střední s VL kat. H Střední s MZ kat. M Zájem o obor nabízený na škole 63% 63% 80% 80% Zájem o prakticky zaměřené vzdělání 68% 68% 78% 78% Přání/vzor rodičů 26% 26% 30% 30% Dobré uplatnění oboru na trhu práce 51% 51% 58% 58% Stipendium/jiná podpora oboru 13% 13% 6% 6% Studijní výsledky 37% 37% 32% 32% Horší finanční situace rodiny 20% 20% 7% 7% Obavy z nezvládnutí některých předmětů v matur. ob. 47% 47% Obavy z nezvládnutí státní maturity 50% 50% Kratší doba vzdělání 37% 37% Obavy z některých předmětů na gymnáziu 32% 32% Zájem získat maturitní vzdělání 90% 90% Možnost pokračovat na VŠ 71% 71% Získání odborného vzdělání bez studia VŠ 61% 61% Obavy z náročnosti gymnázia 33% 33% Výsledky analýz ukazují, že rozhodování mezi učební a maturitní úrovní, respektive odborným a všeobecným vzděláním, není často jednoznačné a hranice mezi jednotlivými úrovněmi vzdělání není z pohledu žáků a absolventů ostrá. Do rozhodování o tom, zda žák zvolí maturitní, nebo učební obor, vstupuje celá řada faktorů, včetně špatného prospěchu a obav z nezvládnutí maturitní zkoušky nebo konkrétních předmětů, ale i otázky spojené se sociálním zázemím, s finanční situací v rodině, zájmem o kratší vzdělávání z důvodu rychlejšího vstupu na trh práce a podobně. V kategorii maturitních oborů je dominantním důvodem výběru snaha získat maturitní vzdělání (90 %) a mít možnost pokračovat na VŠ/VOŠ (71 %). Na druhé straně, vysoké procento žáků vstupujících do odborného maturitního vzdělávání (61 %) si toto vzdělání volí proto, že chtějí mít ukončené odborné vzdělání a kvalifikaci, která jim zajistí jistotu vstupu na trh práce i bez nutnosti pokračovat na VŠ. Střední odborné maturitní vzdělání tak z pohledu žáků a absolventů nepředstavuje jednoznačnou přípravu k VŠ studiu, plní totiž souběžně i roli přípravy pro přímý vstup na trh práce. 13

14 4. HODNOCENÍ VZDĚLÁNÍ Z POHLEDU ABSOLVENTŮ STŘEDNÍCH ŠKOL 4.1 HODNOCENÍ ÚROVNĚ VZDĚLÁNÍ A ZÍSKANÝCH KOMPETENCÍ Důležitou součástí zpětného pohledu na připravenost absolventů pro vstup do praxe, případně pro pokračování ve studiu, je hodnocení úrovně získaných kompetencí. Šetření sledovalo jak odborné, tak tzv. klíčové kompetence, k nimž řadíme například schopnost rozhodovat se, pracovat v týmu, učit se nebo komunikovat. Tyto kompetence jsou široce využitelné a jejich zvládnutí zvyšuje flexibilitu absolventů, umožňuje reagovat na vývoj profesních požadavků a přizpůsobit se změnám v poptávce zaměstnavatelů. Odpověď na otázku, jak absolventi středních škol hodnotí úroveň přípravy a jednotlivé vybrané kompetence získané v průběhu studia na střední škole, je převážně příznivá. V této souvislosti je ale třeba zdůraznit, že uvedené hodnocení je založeno na subjektivním posouzení absolventy a odráží nejen skutečně získanou úroveň znalostí a dovedností, ale i rozdílné nároky, které jsou v průběhu další vzdělávací a profesní dráhy na absolventy kladeny. Nejde tedy o porovnání reálné úrovně znalostí a dovedností na různých úrovních vzdělání, ale o to, zda odpovídají a jak jsou vnímány v relaci k požadavkům praxe nebo dalšího nástavbového či terciárního studia. Toto hledisko je třeba vzít v úvahu i při interpretaci rozdílů mezi učebními a maturitními obory. Problémem hodnocení kompetencí, které absolventi získali na úrovni středního odborného vzdělání, zejména maturitního, je skutečnost, že tato forma vzdělání připravuje absolventy jak pro přímý vstup na trh práce, tak i pro pokračování v terciárním vzdělávání. Požadavky a nároky obou těchto vzdělávacích a profesních drah se přitom do určité míry liší, i když současný trend prolínání pracovních a vzdělávacích aktivit může podpořit určitý synergický efekt. V rámci hodnocení úrovně získaných kompetencí jsme se zaměřili jednak na základní porovnání podle původně absolvovaných kategorií vzdělání (H a M), jednak na podrobnější srovnání ve vztahu k další (zpravidla ještě neukončené) vzdělávací dráze absolventů. Rovněž jsme se zabývali otázkou vývoje úrovně kompetencí na základě porovnání současných zjištění s dříve realizovaným šetřením z roku 2013 (Trhlíková, 2014), které rovněž sledovalo absolventy po 3 letech od ukončení studia. 4 HODNOCENÍ KOMPETENCÍ PODLE VZDĚLÁNÍ ABSOLVOVANÉHO NA STŘEDNÍ ŠKOLE Podíváme-li se nejprve na základní rozdíly v hodnocení kompetencí mezi absolventy učebních oborů kategorie H a absolventy maturitních oborů kategorie M podle původně absolvovaného vzdělání, tedy bez ohledu na to, zda absolventi dále pokračovali ve studiu, pak celkovou úroveň školní přípravy na střední škole mírně pozitivněji hodnotí absolventi středních odborných škol zakončených maturitní zkouškou (kategorie M), kladně se vyjádřilo 88,4 % dotázaných (oproti 82,2 % vyučených). Nejlépe hodnocenými kompetencemi jsou v kategorii vyučených i absolventů maturitních oborů odborné teoretické znalosti (89,0 % pozitivních hodnocení v kategorii M a 85,5 % v kategorii H). Na dalších místech pak absolventi pozitivně hodnotí zejména úroveň všeobecných znalostí (78,6 % v kategorii H a 83,0 % v kategorii M) a odborné praktické znalosti a dovednosti (78,6 % v kategorii H a 78,1 % v kategorii M). K poměrně dobře hodnoceným kompetencím v obou kategoriích vzdělání patří tzv. soft skills schopnost pracovat v týmu (76,3 % v kategorii H a 75,6 % v kategorii M), schopnost řešit 4 Jednalo se o šetření absolventů středních odborných škol, kteří ukončili střední školu v roce 2008/09, sběr dat proběhl v roce 2012, tedy 3 roky od ukončení střední školy. 14

15 problémy (71,7 % v kategorii H a 76,4 % v kategorii M) a dále komunikační dovednosti (71,1 % v kategorii H, 75,3 % v kategorii M). Ostatní sledované soft skills, jako jsou prezentační dovednosti a samostatné rozhodování, jsou poměrně dobře hodnoceny absolventy maturitních oborů kategorie M (72,3 %, 76,0 %), ovšem v kategorii učebních oborů je hodnocení slabší (67,1 %, 68,2 %). Schopnost práce na PC hodnotí pozitivně tři čtvrtiny absolventů maturitních oborů (75,9 %), zatímco u vyučených je slabší (69,9 %). Tradičně nejhůře hodnocenou kompetencí je úroveň cizího jazyka. Dobře nebo velmi dobře se cítí být připraveno jen 68,6 % absolventů maturitních oborů a 60,7 % absolventů učebních oborů. Obr. 4.1: Hodnocení celkové úrovně školní přípravy na střední škole a jednotlivých získaných kompetencí (v % odpovědí velmi dobře + spíše dobře, absolvované kategorie vzdělání) Můžeme tedy konstatovat, že rozdíly v hodnocení získaných kompetencí v kategorii vyučených a absolventů maturitních oborů, pokud nebereme v úvahu, zda vstoupili na trh práce, nebo pokračovali ve vzdělávání, jsou relativně malé. Jak vyučení, tak absolventi maturitních oborů hodnotí sledované kompetence převážně pozitivně, přitom nejlépe jsou hodnoceny odborné teoretické znalosti (85,5 % a 89,0 %) a všeobecné znalosti (78,6 % a 83,0 %). Dlouhodobě slabým místem školní přípravy zůstává úroveň cizího jazyka. Tu relativně hůře posuzují vyučení (60,7 % kladných hodnocení oproti 68,6 % v kategorii M). Ve srovnání s absolventy maturitních oborů je pak u vyučených mírně slabší hodnocení téměř všech měkkých kompetencí. 15

16 HODNOCENÍ KOMPETENCÍ PODLE NEJVYŠŠÍHO ABSOLVOVANÉHO, RESP. ZAHÁJENÉHO VZDĚLÁNÍ Jak již bylo uvedeno výše, hodnocení úrovně získaných kompetencí odráží nejen jejich skutečnou úroveň, ale do určité míry i nároky, se kterými se absolventi setkali. Podrobnější pohled ukazuje tabulka s průměrnými skóry hodnocení kompetencí, kde je zohledněno nejen absolvované vzdělání, ale i další vzdělávací dráha. Tento pohled ukazuje rozdíly v hodnocení kompetencí, včetně nároků dalšího studia. Vyučení, kteří dále nepokračovali v nástavbovém studiu, hodnotí (na škále od 1 do 4, kde 1 znamená velmi dobře a 4 velmi špatně, kdy nižší hodnota tedy znamená lepší známku ) pozitivně především odborné teoretické a praktické znalosti (1,65 a 1,63). Naopak slabší hodnocení s hodnotou přesahující 2 najdeme u hodnocení cizího jazyka, práce na PC a prezentačních dovedností (2,29; 2,08; 20,3). Zajímavou skutečností je to, že absolventi učebních oborů, kteří zahájili nástavbové studium, hodnotí úroveň všech sledovaných kompetencí hůře. S výjimkou odborných teoretických a praktických znalostí (1,83; 1,99) přesahuje hodnocení všech ostatních kompetencí hodnotu 2. Vysvětlení zřejmě spočívá v konfrontaci znalostí vyučených s požadavky nástavbového maturitního studia, u některých případně i terciárního vzdělávání. Těmto žákům pak chybějí všeobecné znalosti, znalosti cizího jazyka, práce na PC a také řada měkkých dovedností. Porovnáme-li absolventy maturitních oborů a učebních oborů, kteří ve sledovaném období již dále nestudovali a lze tedy předpokládat, že jejich hodnocení reflektuje především zkušenosti z trhu práce, pak nejvýraznější rozdíly jsou v tom, že maturanti hodnotí hůře získanou úroveň odborných praktických znalostí a dovedností (1,94 oproti 1,63) a naopak lépe znalost cizího jazyka (2,09 oproti 2,29). Podobný efekt jako v případě vyučených, kteří pokračovali v nástavbovém studiu, se ukázal i v případě absolventů maturitních oborů, kteří dále pokračovali na VŠ nebo VOŠ. Ve srovnání s absolventy, kteří dále nestudovali, hodnotí jako slabší zejména úroveň všeobecných znalostí (2,00 oproti 1,84), komunikačních dovedností (2,07 oproti 1,89) a schopnosti pracovat v týmu (2,05 oproti 1,89). Naopak pozitivněji posuzují odborné teoretické znalosti, ve kterých mají na VŠ nad gymnazisty zpravidla převahu (1,67 oproti 1,74). V zásadě tedy platí, že absolventi odborných škol, kteří pokračují dále ve studiu nástavby nebo v případě maturitních oborů v terciárním vzdělávání, hodnotí na základě požadavků dalšího studia jako slabší zejména všeobecné znalosti a cizí jazyk a dále zpravidla i ostatní tzv. měkké dovednosti. Obr. 4.2: Hodnocení celkové úrovně školní přípravy na střední škole a jednotlivých získaných kompetencí (vážený průměr na škále 1 4, kde 1 = velmi dobře, 4 = velmi špatně; absolvované i zahájené kategorie vzdělání) Střední s VL kat. H Zahájil/a nástavbové st. L5 Střední s MZ kat. M Zahájil/a VŠ/VOŠ Porovnání kategorie H - M Porovnání kategorie M- VŠ/VOŠ Celková úroveň školní přípravy 1,79 2,00 1,81 1,84-0,02-0,02 Všeobecné znalosti 1,81 2,11 1,84 2,00-0,03-0,16 Odborné teoretické znalosti 1,65 1,83 1,74 1,67-0,09 0,07 Odborné praktické znalosti a dovednosti 1,63 1,99 1,94 1,93-0,31 0,01 Cizí jazyk 2,29 2,32 2,09 2,16 0,20-0,07 Práce na PC 2,08 2,24 1,99 1,99 0,08 0,00 Komunikační dovednosti 1,89 2,20 1,89 2,07 0,00-0,18 Samostatné rozhodování 1,93 2,18 1,94 2,07-0,02-0,13 Prezentační dovednosti 2,03 2,21 1,98 2,12 0,04-0,14 Schopnost řešit problémy 1,93 2,15 1,98 2,07-0,06-0,09 Schopnost pracovat v týmu 1,81 2,06 1,89 2,05-0,08-0,16 16

17 Zajímavou otázkou jsou vývojové trendy v hodnocení úrovně kompetencí. Obr. 4.3: Hodnocení celkové úrovně školní přípravy na střední škole a jednotlivých získaných kompetencí porovnání výsledků z r a r (v % odpovědí velmi dobře + spíše dobře, absolvované a zahájené kategorie vzdělání) Kompetence Celková úroveň školní přípravy Všeobecné znalosti Odborné teoretické znalosti Odborné praktické znalosti a dovednosti Cizí jazyk Práce na PC Komunikační dovednosti Samostatné rozhodování Prezentační dovednosti Schopnost řešit problémy Schopnost pracovat v týmu Kategorie vzdělání Velmi dobře Hodnocení kompetencí Spíše dobře 17 Spíše špatně Velmi špatně Celkem Výsledky r Výsledky r Změna r v p.b. Střední s VL kat. H 37,5% 50,0% 8,8% 3,8% 100,0% 87,5% 90,0% -2,50 Zahájil/a nástavbové st. L5 21,1% 62,0% 12,7% 4,2% 100,0% 83,1% 82,0% 1,10 Střední s MZ kat. M 33,7% 54,1% 9,9% 2,3% 100,0% 87,8% 92,0% -4,21 Zahájil/a VŠ/VOŠ 31,4% 56,1% 9,8% 2,6% 100,0% 87,5% 92,0% -4,48 Celkový součet 31,8% 55,4% 10,0% 2,7% 100,0% 87,3% 91,0% -3,72 Střední s VL kat. H 33,8% 52,5% 12,5% 1,3% 100,0% 86,3% 88,0% -1,75 Zahájil/a nástavbové st. L5 21,1% 53,5% 18,3% 7,0% 100,0% 74,6% 89,0% -14,35 Střední s MZ kat. M 32,3% 53,5% 11,9% 2,3% 100,0% 85,8% 86,0% -0,19 Zahájil/a VŠ/VOŠ 22,3% 58,2% 16,3% 3,2% 100,0% 80,5% 82,0% -1,47 Celkový součet 26,2% 56,0% 14,8% 3,1% 100,0% 82,2% 86,0% -3,80 0,00 Střední s VL kat. H 51,3% 36,3% 8,8% 3,8% 100,0% 87,5% 92,0% -4,50 Zahájil/a nástavbové st. L5 36,6% 47,9% 11,3% 4,2% 100,0% 84,5% 93,0% -8,49 Střední s MZ kat. M 42,9% 42,6% 12,5% 2,0% 100,0% 85,5% 88,0% -2,52 Zahájil/a VŠ/VOŠ 44,4% 46,3% 7,2% 2,1% 100,0% 90,7% 95,0% -4,26 Celkový součet 43,9% 44,5% 9,3% 2,3% 100,0% 88,4% 93,0% -4,60 Střední s VL kat. H 56,3% 30,0% 8,8% 5,0% 100,0% 86,3% 87,0% -0,75 Zahájil/a nástavbové st. L5 39,4% 35,2% 12,7% 12,7% 100,0% 74,6% 81,0% -6,35 Střední s MZ kat. M 37,0% 39,3% 17,2% 6,6% 100,0% 76,2% 74,0% 2,24 Zahájil/a VŠ/VOŠ 33,8% 44,8% 15,9% 5,5% 100,0% 78,6% 81,0% -2,36 Celkový součet 37,0% 41,2% 15,5% 6,3% 100,0% 78,2% 81,0% -2,77 Střední s VL kat. H 21,3% 38,8% 30,0% 10,0% 100,0% 60,0% 62,0% -2,00 Zahájil/a nástavbové st. L5 16,9% 42,3% 32,4% 8,5% 100,0% 59,2% 57,0% 2,15 Střední s MZ kat. M 27,4% 44,2% 20,8% 7,6% 100,0% 71,6% 66,0% 5,62 Zahájil/a VŠ/VOŠ 25,7% 41,2% 23,6% 9,5% 100,0% 66,9% 58,0% 8,92 Celkový součet 25,2% 42,0% 23,9% 8,9% 100,0% 67,2% 61,0% 6,24 Střední s VL kat. H 26,3% 47,5% 18,8% 7,5% 100,0% 73,8% 77,0% -3,25 Zahájil/a nástavbové st. L5 15,5% 52,1% 25,4% 7,0% 100,0% 67,6% 78,0% -10,39 Střední s MZ kat. M 28,4% 48,5% 19,1% 4,0% 100,0% 76,9% 80,0% -3,10 Zahájil/a VŠ/VOŠ 30,2% 44,6% 20,4% 4,7% 100,0% 74,9% 78,0% -3,14 Celkový součet 28,3% 46,6% 20,2% 4,9% 100,0% 74,9% 78,0% -3,13 Střední s VL kat. H 36,3% 41,3% 20,0% 2,5% 100,0% 77,5% 80,0% -2,50 Zahájil/a nástavbové st. L5 19,7% 50,7% 19,7% 9,9% 100,0% 70,4% 76,0% -5,58 Střední s MZ kat. M 36,6% 41,9% 16,8% 4,6% 100,0% 78,5% 79,0% -0,45 Zahájil/a VŠ/VOŠ 25,7% 46,7% 22,7% 4,9% 100,0% 72,4% 74,0% -1,60 Celkový součet 29,5% 45,1% 20,4% 5,0% 100,0% 74,6% 77,0% -2,43 Střední s VL kat. H 38,8% 35,0% 21,3% 5,0% 100,0% 73,8% 81,0% -7,25 Zahájil/a nástavbové st. L5 23,9% 43,7% 22,5% 9,9% 100,0% 67,6% 82,0% -14,39 Střední s MZ kat. M 34,7% 42,9% 16,2% 6,3% 100,0% 77,6% 77,0% 0,56 Zahájil/a VŠ/VOŠ 24,6% 49,5% 20,0% 5,9% 100,0% 74,1% 73,0% 1,10 Celkový součet 28,8% 45,9% 19,1% 6,2% 100,0% 74,7% 77,0% -2,33 Střední s VL kat. H 33,8% 37,5% 21,3% 7,5% 100,0% 71,3% 70,0% 1,25 Zahájil/a nástavbové st. L5 19,7% 49,3% 21,1% 9,9% 100,0% 69,0% 74,0% -4,99 Střední s MZ kat. M 31,4% 44,2% 19,1% 5,3% 100,0% 75,6% 69,0% 6,58 Zahájil/a VŠ/VOŠ 25,9% 43,5% 23,1% 7,6% 100,0% 69,4% 64,0% 5,38 Celkový součet 27,8% 43,6% 21,6% 7,0% 100,0% 71,4% 68,0% 3,41 Střední s VL kat. H 37,5% 40,0% 15,0% 7,5% 100,0% 77,5% 77,0% 0,50 Zahájil/a nástavbové st. L5 22,5% 47,9% 21,1% 8,5% 100,0% 70,4% 80,0% -9,58 Střední s MZ kat. M 31,0% 46,5% 15,8% 6,6% 100,0% 77,6% 75,0% 2,56 Zahájil/a VŠ/VOŠ 24,0% 50,9% 19,7% 5,5% 100,0% 74,9% 72,0% 2,86 Celkový součet 27,2% 48,4% 18,2% 6,2% 100,0% 75,6% 75,0% 0,58 Střední s VL kat. H 45,0% 36,3% 11,3% 7,5% 100,0% 81,3% 85,0% -3,75 Zahájil/a nástavbové st. L5 23,9% 54,9% 12,7% 8,5% 100,0% 78,9% 89,0% -10,13 Střední s MZ kat. M 38,0% 40,9% 15,2% 5,9% 100,0% 78,9% 78,0% 0,88 Zahájil/a VŠ/VOŠ 28,9% 43,7% 21,0% 6,4% 100,0% 72,6% 74,0% -1,41 Celkový součet 32,7% 43,0% 17,8% 6,5% 100,0% 75,7% 79,0% -3,31

18 Ve srovnání s hodnocením ze šetření v roce 2012 (Trhlíková, 2014), v jehož rámci byli rovněž dotazováni absolventi po 3 letech od ukončení studia, tedy absolventi z roku 2008/9, je současné hodnocení většiny kompetencí mírně slabší, a to jak celkové úrovně školní přípravy, tak všeobecných znalostí, odborných teoretických i praktických znalostí práce na PC, komunikačních dovedností, samostatného rozhodování nebo schopnosti pracovat v týmu. Kompetence, kde je v současnosti hodnocení příznivější (s výjimkou vyučených, kteří nepokračovali v nástavbovém studiu), jsou znalosti cizího jazyka a prezentační dovednosti a schopnost řešit problémy (opět zejména kategorie maturitních oborů). 4.2 PŘIPRAVENOST K MATURITNÍ ZKOUŠCE A ŘEŠENÍ NEÚSPĚCHU Důležitým aspektem úspěchu ve vzdělávání je řádné ukončení studia na střední škole, tedy zvládnutí závěrečné nebo maturitní zkoušky a získání odpovídající kvalifikace. Od zavedení státní maturitní zkoušky v roce 2011 vzrůstá procento žáků, kteří maturitní zkoušku nesloží, a rovněž procento těch, kteří z tohoto důvodu předčasně odcházejí ze vzdělávání. Pokud žáci nesloží maturitní zkoušku ani v některém z opravných termínů, zůstávají z formálního hlediska bez odborné kvalifikace a vstupují na trh práce pouze se základním vzděláním, přestože většinu studia úspěšně absolvovali. Tato skutečnost je z hlediska další profesní dráhy vysoce riziková a je spojena se zvýšenou pravděpodobností nezaměstnanosti a vzniku závislosti mladých lidí na sociálních dávkách. Nízká úroveň vzdělání má zároveň řadu nepříznivých dopadů v sociální oblasti a je spojena se značnými finančními náklady, jak z pohledu samotného absolventa, tak z hlediska státních výdajů na vzdělávání, sociální zabezpečení, nižší výběr daní a podobně. Vzhledem k tomu, že žáci mohou v případě neúspěchu vykonat maturitní zkoušku do 5 let od úspěšného ukončení posledního ročníku, je ze statistického hlediska obtížné zjistit, jaké je reálné procento žáků, kteří ze vzdělávání z důvodu nesložení maturitní zkoušky již úplně odešli, a jaké procento se o zkoušku v některém z opravných termínů ještě pokusí. Řada absolventů, kteří odejdou ze vzdělávání a v době ekonomického růstu získají práci, může na absolvování maturitní zkoušky rezignovat ještě před vypršením této 5leté lhůty a nemusí absolvovat všechny pokusy. Z těchto důvodů jsme se zaměřili jednak na hodnocení připravenosti žáků maturitních oborů (kategorie M) i nástavbového studia k maturitní zkoušce z jejich subjektivního pohledu, jednak na otázku strategií, které ve vztahu k řešení neúspěchu u maturitní zkoušky uplatňují. HODNOCENÍ PŘIPRAVENOSTI K MATURITNÍ ZKOUŠCE Obecně je možné konstatovat, že v rámci sledovaného vzorku se absolventi cítili nejhůře připraveni k maturitní zkoušce z matematiky. Vyšší procento hodnotí pozitivně připravenost z češtiny a z cizího jazyka a nejlépe absolventi posuzovali připravenost k maturitě z odborných předmětů. Z hlediska sledovaných kategorií vzdělání uváděli nižší míru připravenosti vyučení, kteří dále pokračovali v nástavbovém studiu. Z vyučených, kteří pokračovali v nástavbovém maturitním studiu, bylo k maturitě z matematiky velmi dobře připraveno jen 18 % z nich, dalších 43 % pak spíše dobře. Naopak 40 % uvedlo, že byli připraveni spíše nebo velmi špatně. Z češtiny bylo, podle subjektivního vyjádření, dobře připraveno 76 % z nich (z toho 25 % velmi dobře) a z cizího jazyka pak 75 % (z toho 28 % velmi dobře). Nejlépe hodnotili vyučení, kteří pokračovali do maturitního nástavbového studia, připravenost ke zkoušce z odborných předmětů, kde jen 11 % z nich uvedlo negativní odpověď. V kategorii absolventů maturitních oborů (kategorie M) bylo procento těch, kteří byli dobře nebo velmi dobře připraveni, vyšší než v kategorii nástavbového studia, a to ve všech sledovaných předmětech včetně odborných předmětů. Z hlediska připravenosti ke zkoušce z odborných předmětů jsou ovšem rozdíly mezi maturanty kategorie M a kategorie L5 poměrně nevýrazné. 18

19 Pořadí z hlediska žebříčku připravenosti je v kategorii M stejné jako u absolventů nástaveb. Nejhůře se absolventi cítili být připraveni na zkoušku z matematiky, kdy dobrou nebo velmi dobrou připravenost uvedlo 75 % z nich, vyšší procento kladných odpovědí absolventi uváděli u zkoušky z cizího jazyka (87 % velmi dobře a dobře připravených), ještě lepší připravenost uváděli v oblasti českého jazyka (91 %) a nejvyšší bylo procento absolventů připravených pro zvládnutí zkoušek z odborných předmětů (92 % bylo připraveno dobře nebo velmi dobře). Obr. 4.4: Jak jste byl/a připraven/a k maturitní zkoušce? (v % odpovědí respondentů, kteří maturovali z daného předmětu) ŘEŠENÍ NEÚSPĚCHU U MATURITNÍ ZKOUŠKY V rámci sledovaného vzorku absolventů, kteří studovali střední odbornou školu s maturitní zkouškou (kategorie M), zvládlo maturitu v řádném termínu 79,6 % z nich, 16,8 % pak v opravném termínu a 0,7 % přestoupilo na jiný obor nebo školu a tam si zkoušku dodělalo. Přibližně 3,4 % absolventů ze sledovaného vzorku absolventů maturitních oborů (kategorie M) tedy ani v období 3 let od ukončení studia maturitní zkoušku nesložilo. Přitom část z nich už zcela odešla ze vzdělávání a na maturitní zkoušku rezignovala (1,2 %). Menší procento přestoupilo do učebního oboru, aby získali alespoň výuční list (0,7 %), a maturitní zkoušku tedy skládat nebudou. Dalších 1,4 % absolventů uvedlo, že ze vzdělávání odešli, ale předpokládají, že si maturitní zkoušku ještě dodatečně dodělají. Okrajově dalších 0,2 % opakuje ročník a 0,4 % realizovalo opakovaně již několik neúspěšných pokusů. Z výsledků šetření je zřejmé, že absolventům, kteří neuspěli v řádném termínu, se relativně často podařilo složit zkoušku v opravném termínu ve škole. Ostatní způsoby řešení problému se zvládnutím MZ jsou podstatně méně frekventované a poměrně komplikované. V zásadě lze předpokládat, že s odstupem většího počtu let mimo vzdělávací systém je úspěšné složení MZ u těchto absolventů již málo pravděpodobné. V rámci našeho vzorku vyučených, kteří pokračovali v nástavbovém studiu, složilo maturitní zkoušku v řádném termínu jen 54,4 %, 17,0 % ji zvládlo v opravném termínu a 2,3 % na jiné škole. Vysoké procento odešlo ze vzdělávání a maturitní zkoušku již dále neřeší (10,2 %), dalších 4,5 % ze vzdělávání odešlo, ale předpokládá, že maturitní zkoušku ještě někdy v budoucnu složí, a dalších 5,7 % uvedlo, že se chystají na opravný termín. Další odpovědi, jako 19

20 přestup do jiného oboru, opakování ročníku, absolvování více neúspěšných pokusů, jsou zastoupeny již jen okrajově. V rámci našeho vzorku tedy téměř polovina dotázaných nesložila zkoušku v řádném termínu a přibližně 26 % zkoušku ve sledovaném období 3 let do ukončení střední školy maturitní zkoušku dosud nesložilo. Nezvládnutí maturitní zkoušky v nástavbovém studiu je poměrně častým jevem a z hlediska tvrdých statistických údajů je zřejmé, že sledovaný vzorek vyučených zachycuje spíše úspěšnější absolventy. Z tohoto hlediska jsou důležitější variabilita přístupů k řešení neúspěchu a procentuální zastoupení absolventů, kteří na zkoušku rezignovali, aniž by vyčerpali všechny opravné pokusy. Obr. 4.5: Zvládnutí maturitní zkoušky v řádném termínu a způsoby řešení neúspěchu (v % odpovědí) Nástavbové studium - Střední s MZ - kat. M L5 Zvládl/a maturitu v řádném termínu 54,5% 54,5% 79,6% 79,6% Zvládl/a maturitu v opravném termínu na své škole 17,0% 17,0% 16% 16,2% Přestoupil/a na jinou školu nebo do jiného oboru a tam si MZ dodělal/a 2,3% 2,3% 1% 0,7% Odešel/a ze vzdělávání, ale předpokládá, že si MZ dodělá 4,5% 4,5% 1% 1,4% Přestoupil/a do učebního oboru 1,1% 1,1% 0% 0,2% Odešel/a ze vzdělávání a maturitní zkoušku už neřeší 10,2% 10,2% 1% 1,2% Opakování ročníku 1,1% 1,1% 0% 0,2% Více pokusů - zatím neúspěšných 1,1% 1,1% 0% 0,4% Chystá se na opravný termín 5,7% 5,7% Nedošel/a do maturitního ročníku 1,4% 1,1% Jiná odpověď 1,4% 1,1% 4.3 MÍRA IDENTIFIKACE S OBOREM Nejkomplexnějším hodnocením dosaženého vzdělání na střední škole je zřejmě odpověď na otázku, zda by absolventi zopakovali volbu svého oboru a úrovně vzdělání. Součástí zpětného posouzení volby vzdělávací cesty je proto tzv. míra identifikace s oborem. Tento ukazatel je v rámci realizovaných šetření tradičně sledován jako podíl absolventů, kteří by si v případě, že by mohli svoji studijní volbu zopakovat, vybrali stejný obor studia. Obr. 4.6: Míra identifikace s oborem v rozdělení podle vybraných kategorií vzdělání Porovnání kategorií vzdělání ukazuje, že při hypotetické možnosti zopakovat volbu oboru by po zkušenostech z praxe, příp. terciárního vzdělávání, stejný studijní obor zvolili častěji absolventi středního vzdělání s MZ (kategorie M). V této kategorii by stejný obor 20

21 studovaly téměř tři čtvrtiny z nich (73,6 %). V kategorii absolventů učebních oborů by si absolvovaný obor zvolilo znovu jen 60,6 %, zatímco 39,4 % by dalo přednost jinému. Pokud srovnáme aktuálně získané výsledky s výsledky předchozích šetření, pak můžeme konstatovat mírně pozitivní vývoj. V šetření v roce 2008 (Trhlíková, Vojtěch, Úlovcová, 2008) činil podíl absolventů učebních oborů, kteří by si znovu zvolili stejný obor, 53 % a v roce 2013 dosáhl 52 %, v současnosti se pohybuje přibližně na úrovni 60 %. V kategorii absolventů maturitních oborů (kategorie M) se ukázalo mírné zlepšení spokojenosti se zvoleným oborem mezi šetřeními v roce 2008 a 2013, kdy se procento absolventů, kteří by zvolili stejný obor, zvýšilo z 66 % na 72 %. Aktuální šetření pak ukazuje v této kategorii téměř stejný výsledek (73,6 %). 4.4 DŮVODY NÍZKÉ IDENTIFIKACE S OBOREM Nízká míra identifikace s oborem může být důsledkem celé řady faktorů. Patří k nim například nedostatečná kariérová podpora a chybějící informace potřebné pro správné rozhodnutí při výběru oboru. Další příčiny mohou spočívat ve vnějším omezení při volbě oboru (špatný prospěch, omezená vzdělanostní nabídka a další). Vysoká nespokojenost s oborem může odrážet i případné rozčarování z obsahu studia, vysokých nároků anebo nízké úrovně výuky i obtíže související s uplatněním na trhu práce (vysoká míra nezaměstnanosti v oboru, nízké platové ohodnocení apod.). Obr. 4.7: Důvody odlišné vzdělanostní volby při hypotetické možnosti volbu opakovat (po 3 letech od ukončení studia na střední škole), možnost výběru více odpovědí současně (v % odpověď rozhodně ano + spíše ano) Jak ukazují výsledky šetření, důvody, proč by si absolventi zvolili jiný obor studia, tvoří poměrně širokou škálu. Ve skupině absolventů maturitních oborů (kategorie M) patří k nejčastěji uváděným důvodům hypoteticky odlišné volby oboru ztráta zájmu o vystudovaný obor (60,3 % z těch, kteří by studovali jiný obor) nebo odpověď, že obor nikdy studovat nechtěli (38,8 %). Dále 21

22 jsou podstatnými důvody nespokojenost s platy (43,1 %), nízká úroveň přípravy v oboru (36,8 %) a obtíže při hledání zaměstnání v oboru (35,4 %). Více než třetina z těch, kteří by si vybrali jiný obor (34,4 %), považuje svůj obor za neperspektivní. Na rozdíl od vyučených je u maturitních oborů poměrně málo častým důvodem hypotetické volby jiného oboru nespokojenost s pracovními podmínkami v oboru (23,4 %). V kategorii vyučených je, stejně jako u maturantů, nejčastějším důvodem hypoteticky odlišné volby oboru ztráta zájmu o obor (61,3 %). Dále jsou důvodem nespokojenosti s oborem nízké platy (50,0 % z těch, kteří by zvolili jiný obor), špatné pracovní podmínky (48,8 %) a skutečnost, že absolvent obor v podstatě nikdy studovat nechtěl (43,5 % z těch, kteří by zvolili jiný obor). Zaměříme-li se na rozdíly mezi sledovanými kategoriemi, pak je shodně v obou kategoriích nejčastěji uváděným důvodem ztráta zájmu o obor. Ukazuje se tak potřeba kariérových informací a poradenství pro volbu oboru na základní škole. Podstatným zjištěním je skutečnost, že v kategorii vyučených jsou jako důvod volby jiného oboru častěji zmiňovány nevyhovující podmínky na trhu práce, zejména nízké platové ohodnocení oboru (50,0 % oproti 43,1 %), špatné pracovní podmínky (48,4 % oproti 23,4 %). Ukazuje se tak, že nespokojenost vyučených s volbou oboru výrazněji souvisí s pracovním uplatněním a podmínkami poskytovanými zaměstnavateli. Rovněž problémy se získáním zaměstnání v oboru jsou častějším důvodem nespokojenosti u vyučených (38,7 % oproti 35,4 %). Rozdíl ale není příliš výrazný. Porovnání s předchozím šetřením v roce 2013, které rovněž sledovalo žáky 3 roky od ukončení střední školy, ukazuje určitou změnu struktury v důvodech nespokojenosti s oborem a hypoteticky odlišnou volbou. Zatímco v roce 2013 (sběr dat 2012) v šetření absolventů, kteří ukončili studium v roce 2008/9 v době nástupu ekonomické krize, dominovalo jako důvod nespokojenosti s oborem špatné uplatnění na trhu práce a obtížné hledání zaměstnání (52 68 % odpovědí), v současnosti má podstatně větší váhu ztráta zájmu o obor (v roce 2013 tento důvod uvádělo jen asi %, podle kategorií vzdělání, z těch respondentů, kteří by změnili obor studia, zatímco v současnosti kolem 60 %). Ostatní důvody se přitom pohybují na podobné úrovni. 4.5 HYPOTETICKÁ OPAKOVANÁ VOLBA UČEBNÍ NEBO MATURITNÍ ÚROVNĚ VZDĚLÁNÍ Další důležitou oblastí v rámci hodnocení volby střední školy, na kterou se šetření zaměřilo, byla otázka, jakou úroveň vzdělání by absolventi zvolili při možnosti svoji vzdělanostní volbu zopakovat, zejména jsme zjišťovali opakovanou volbu učební a maturitní úrovně vzdělání. Podobně jako při volbě oboru by si v rámci sledovaného vzorku stejnou úroveň vzdělání nejčastěji znovu zvolili absolventi středního vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie M). Z nich by střední vzdělání s maturitní zkouškou (odborné, případně i gymnázium) znovu zvolila naprostá většina z nich 96,9 %. Jen okrajově by volili jinou kategorii vzdělání přibližně 1,5 % by zvolila učební obor bez maturity, 1,1 % odborné vzdělání s MZ a OV kategorie L5 a 0,5 % učební obor a poté nástavbové studium. Ve skupině vyučených, kteří pokračovali v nástavbovém maturitním studiu, byl podíl těch, kteří by svoji vzdělanostní volbu zopakovali, 77,2 %. Procento absolventů, kteří by volili střední vzdělání s výučním listem a maturitní zkouškou (kategorie L0), bylo 5,4 %, procento absolventů, kteří by raději absolvovali klasický čtyřletý maturitní obor (kategorie M), dosáhlo 17,4 %. V kategorii vyučených, kteří ve sledovaném období nezahájili nástavbové studium, byla spokojenost s původní vzdělávací volbou nižší. Učební obor by znovu zvolilo 74,4 % dotázaných, 12,8 % by si vybralo střední odborné vzdělání s MZ a OV, 9 % maturitní obor (kategorie M), 2,6 % by po učebním oboru začalo studovat nástavbu a 1,3 % by dala přednost hypoteticky přednost gymnáziu. 22

23 9690, 0% 1% 0% x 40, 5% 51% 35% 24% 35% x V této souvislosti je třeba zdůraznit, že se jedná o subjektivní vyjádření absolventů, které neznamená, že by absolventi skutečně tuto volbu učinili ani že by náročnější vzdělávací program zvládli. Na druhé straně tento výsledek ukazuje větší spokojenost s maturitní úrovní vzdělání a naopak častější nespokojenost vyučených, která může souviset jak s individuálními, tak společenskými a ekonomickými důvody, například nižší prestiží, vyšší mírou nezaměstnanosti, nižším platovým ohodnocením, horšími pracovními podmínkami. Obr. 4.8: Hypotetická opakovaná volba kategorie vzdělání (v % odpovědí respondentů) 5 Střední s VL - kategorie H Pokračoval/a v nástavbovém studiu Střední s MZ - kategorie M Zvolil by stejnou úroveň vzdělání 74,4% 74,4% Obr. 4.9: Důvody hypoteticky odlišné volby úrovně vzdělání (v % odpovědí respondentů, možnost více odpovědí současně) 77,2% 77,2% Učební obor (bez maturity) x x 0,0% Stř. odb. vzd. s OV a MZ 13% 12,8% 5,4% 5,4% 1,1% 1,1% Stř. odb. vzd. s MZ 9% 9,0% 17,4% 17,4% x Učební obor a nástavbové studium L5 3% 2,6% x Gymnázium 1% 1,3% x 96,9% 1,5% 0,5% x Střední s VL - kategorie H Pokračoval/a v nástavbovém studiu Střední s MZ - kategorie M Nízká úroveň vzdělání 50% 50,0% Vyučení, kteří by si zvolili jinou úroveň vzdělání, uváděli nejčastěji, že by si raději vybrali maturitní obor (88,9 %). K dalším důvodům patřila nízká úroveň vzdělání (50,0 %), málo všeobecně vzdělávacích předmětů (33,3 %), špatná připravenost pro další studium (33,3 %). Nespokojenost s úrovní vzdělání se promítla i do odpovědi, že by absolventi preferovali více prakticky zaměřeného vzdělání. Z vyučených, kteří pokračovali v nástavbovém studiu a zvolili by si jinou úroveň vzdělání, by všichni dali přednost maturitnímu oboru, vadilo jim zejména to, že je učební obor nepřipravil na další studium (60,0 %), a málo všeobecně vzdělávacích předmětů (42,9 %). V kategorii maturitních oborů (kategorie M) se projevuje model tzv. dvojí kvalifikace, tedy skutečnost, že tyto obory připravují absolventy jak pro určitou profesi, tak pro vysokoškolské studium. Část absolventů nespokojených s úrovní vzdělání by preferovala jiné vzdělání z důvodu nedostatku všeobecně vzdělávacích předmětů (51,4 %) a nízké úrovně vzdělání (40,5 %), což zřejmě souvisí s pokračováním v terciárním vzdělávání. Naopak nižší procento z nich si stěžovalo na přílišnou náročnost studia (24,3 %) a málo prakticky zaměřené vzdělání (35,1 %). 38,9% 38,9% Málo všeobecně vzdělávacích předmětů 33% 33,3% 42,9% 42,9% Málo prakticky zaměřené vzdělání 33% 33,3% 38,1% 38,1% Příliš náročné studium 6% 5,6% 19,0% 19,0% Špatné možnosti uplatnění 28% 27,8% 28,6% 28,6% Vybral(a) bych si raději maturitní obor 89% 88,9% 100,0% 100,0% Učební obor mě nepřipravil dobře pro další studium 33% 33,3% 60,0% 60,0% x 40,5% 51,4% 35,1% 24,3% 35,1% x 5 Přibližně 1,5 % respondentů uvedlo, že by zvolili maturitní úroveň, a dále v odpovědi specifikovali, že by zvolili gymnázium. Vzhledem k tomu, že otázka nesměřovala přímo na volbu mezi odborným a všeobecným vzděláním, lze předpokládat, že zájem o gymnázium by byl vyšší. V předchozích šetřeních se procento žáků, kteří by dali přednost gymnáziu místo odborného vzdělání s MZ, pohybovalo kolem 11 %. 23

24 5. REALIZACE STUDIJNÍCH A PRACOVNÍCH ZÁMĚRŮ PO UKONČENÍ STŘEDNÍ ŠKOLY Přechod na trh práce probíhá z hlediska kohorty absolventů středních škol postupně a ne vždy zcela úspěšně. V této souvislosti byla v rámci šetření sledována úspěšnost absolventů při realizaci jejich pracovních a studijních záměrů. Absolventi byli dotazováni na další studijní a pracovní záměry v době ukončení studia na střední škole, na skutečnost po ukončení střední školy a na realizaci pracovních a studijních aktivit v současnosti, tedy s odstupem 3 let od ukončení střední školy. Obrázek 5.1 ukazuje dynamiku vstupu absolventů středních škol zejména do dalšího studia a na trh práce. Obr. 5.1: Studijní a pracovní záměry absolventů a jejich realizace v období 3 let od ukončení střední školy vybrané kategorie vzdělání (v % odpovědí, možnost výběru více odpovědí současně). 6 Studium nástavby v denní formě Studium nástavby v dálkové formě Studium VŠ / VOŠ v denní formě Studium VŠ / VOŠ v dálkové formě Práce jako zaměstnanec se smlouvou na dobu určitou Práce jako zaměstnanec se smlouvou na dobu neurčitou Dlouhodobá práce na DPP, DPČ Brigády / krátkodobá práce Práce jako OSVČ Krátkodobé brigády v zahraničí Dlouhodobá práce v zahraničí Nezaměstnaný(á) Mateřská dovolená Střední s VL - Střední s MZ - kategorie H kategorie M % % Záměr 35% 35% 7% 7% Skutečnost po SŠ 25% 25% 3% 3% Aktuální situace 100% 6% 6% 100% 1% 1% Záměr 19% 19% 5% 5% Skutečnost po SŠ 6% 6% 1% 1% Aktuální situace 100% 3% 3% 100% 1% 1% Záměr 22% 22% 54% 54% Skutečnost po SŠ 8% 8% 43% 43% Aktuální situace 100% 6% 6% 100% 44% 44% Záměr 16% 16% 11% 11% Skutečnost po SŠ 3% 3% 6% 6% Aktuální situace 3% 3% 9% 9% Záměr 15% 15% 10% 10% Skutečnost po SŠ 22% 22% 14% 14% Aktuální situace 17% 17% 16% 16% Záměr 21% 21% 14% 14% Skutečnost po SŠ 19% 19% 10% 10% Aktuální situace 36% 36% 26% 26% Záměr 14% 14% 11% 11% Skutečnost po SŠ 10% 10% 12% 12% Aktuální situace 12% 12% 15% 15% Záměr 18% 18% 20% 20% Skutečnost po SŠ 17% 17% 25% 25% Aktuální situace 12% 12% 19% 19% Záměr 22% 22% 7% 7% Skutečnost po SŠ 8% 8% 4% 4% Aktuální situace 8% 8% 5% 5% Záměr 15% 15% 9% 9% Skutečnost po SŠ 8% 8% 4% 4% Aktuální situace 2% 2% 2% 2% Záměr 14% 14% 9% 9% Skutečnost po SŠ 6% 6% 4% 4% Aktuální situace 3% 3% 4% 4% Záměr 10% 10% 3% 3% Skutečnost po SŠ 8% 8% 4% 4% Aktuální situace 4% 4% 3% 3% Záměr 11% 11% 2% 2% Skutečnost po SŠ 7% 7% 1% 1% Aktuální situace 6% 6% 5% 5% 6 Vzhledem k tomu, že absolventi měli možnost uvádět více odpovědí současně a s ohledem častou kombinaci studia s prací nebo více pracovních aktivit zároveň, nelze jednotlivé odpovědi sčítat. Dále je třeba si uvědomit, že hodnoty uvedené jako záměr, skutečnost po střední škole a aktuální situace 3 roky od ukončení střední školy ukazují stav platný k těmto časovým okamžikům, tedy dynamiku změn, nikoli souhrnné procento absolventů za celé sledované období 3 let. Uvedené údaje tedy neudávají souhrné procento absolventů, kteří zahájili ve sledovaném období terciární vzdělávání nebo pracovní činnost. 24

25 PRACOVNÍ A STUDIJNÍ ZÁMĚRY ABSOLVENTŮ UČEBNÍCH OBORŮ A JEJICH REALIZACE Zaměříme-li se na pracovní a studijní plány absolventů středních škol před ukončením studia, pak absolventi učebních oborů při možnosti zvolit více variant nejčastěji plánovali, že budou pokračovat v denním nástavbovém studiu (35 %), případně v dálkovém studiu nástavby (19 %). Dále bylo záměrem vyučených pracovat jako zaměstnanec se smlouvou na dobu neurčitou (21 %) nebo na dobu určitou (15 %). Poměrně vysoké procento jako jeden ze svých záměrů uvádělo, že chtějí pracovat jako OSVČ (22 %). Přibližně 15 % zvažovalo krátkodobé brigády v zahraničí a 14 % případně i dlouhodobou práci v zahraničí. Ve skutečnosti po vyučení zahájilo v rámci sledovaného vzorku nástavbové studium 31 % vyučených, přitom v denní formě 25 % a 6 % v dálkové formě. Na trh práce vstoupili vyučení nejčastěji do zaměstnaneckého poměru (41 %, z toho 22 % jako zaměstnanci se smlouvou na dobu určitou a 19 % se smlouvou na dobu neurčitou. Kromě zaměstnaneckého pracovního poměru pracovali vyučení dlouhodobě na DPP nebo DPČ (10 %), 17 % mělo krátkodobé brigády v ČR, 8 % krátkodobé brigády v zahraničí a 6 % uvedlo zkušenost s dlouhodobou prací v zahraničí. Jako OSVČ zahájilo činnost 8 % vyučených. S odstupem 3 let od ukončení střední školy pokračuje v nástavbovém studium již jen 9 % vyučených ze sledovaného vzorku (z nichž někteří zahájili nástavbové studium později). Stejné procento pak uvádí, že v současnosti studuje VŠ nebo VOŠ (6 % v denní formě a 3 % v dálkové formě studia). Procento vyučených, kteří pracují v zaměstnaneckém poměru, stouplo na 53 % (podíl těch, kteří získali smlouvu na dobu neurčitou, se zvýšil z 19 % po vyučení na 36 % v současnosti, procento pracujících na smlouvu určitou naopak kleslo z 22 % na 17 %). Procento vyučených, kteří s odstupem 3 let pracují dlouhodobě na DPP nebo DPČ, se příliš nezměnilo (12 %). Naopak klesl podíl vyučených, kteří pracují na brigádách (ze 17 % na 12 %), na brigádách v zahraničí (z 8 % na 2 %) nebo dlouhodobě v zahraničí (z 6 % na 3 %). PRACOVNÍ A STUDIJNÍ ZÁMĚRY ABSOLVENTŮ MATURITNÍCH OBORŮ A JEJICH REALIZACE Absolventi maturitních oborů (kategorie M) při možnosti výběru více variant současně plánovali v závěru studia nejčastěji pokračovat v terciárním vzdělávání (54 % v denním studiu a 11 % v dálkovém studiu). Z hlediska pracovních záměrů předpokládalo 10 %, že získají práci jako zaměstnanci na dobu určitou a 14 % na dobu neurčitou. Zhruba pětina (20 %) předpokládala přivýdělek formou krátkodobých brigád, 11 % pak dlouhodobou práci na DPP nebo DPČ. Krátkodobé nebo dlouhodobé brigády v zahraničí plánovalo shodně kolem 9 % maturantů. Po ukončení maturitního studia (kategorie M) pokračovalo v rámci sledovaného vzorku ve studiu na VŠ/VOŠ ve skutečnosti oproti původním představám nižší procento maturantů (43 % oproti 54 % v denní formě a 6 % oproti 11 % v dálkové formě). Naopak pracovní aktivita zhruba odpovídala plánům, celkově nastoupilo po ukončení střední školy do zaměstnaneckého poměru 24 % absolventů a 12 % dále pracovalo dlouhodobě na DPP nebo DPČ. Přibližně čtvrtina (25 %) dotázaných pracovala po maturitě na brigádách. Oproti plánům (7 %) pouze 4 % uvedla, že zahájili práci jako OSVČ. Příliš vysoké nebylo ani procento absolventů, kteří si našli krátkodobou nebo dlouhodobou práci v zahraničí (shodně kolem 4 %). Po třech letech od ukončení studia maturitního oboru většina z těch, kteří zahájili denní studium na VŠ, resp. VOŠ, v tomto studiu pokračovala (44 %), mírně se zvýšilo procento těch, kteří studují v dálkové, resp. v kombinované formě studia (ze 6 % na 9 %). Zároveň se zvýšil podíl těch, kteří se uplatnili jako zaměstnanci 42 % (z toho 16 % na dobu určitou a 26 % na dobu neurčitou). Dalších 15 % pak uvádí dlouhodobou práci na DPP nebo DPČ. Naopak se snížila pracovní aktivita absolventů formou krátkodobých brigád (z 25 % na 19 %). Pracovní uplatnění v zahraničí v rámci sledovaného vzorku bylo spíše okrajovou záležitostí (2 % krátkodobé brigády a 4 % dlouhodobější práce v zahraničí). 25

26 Porovnáme-li kategorii učebních a maturitních oborů, pak dynamika vstupu na trh práce je výrazně odlišná. V období 3 let od ukončení střední školy přibližně 53 % vyučených ze sledovaného vzorku pracuje v zaměstnaneckém poměru, 12 % na DPP nebo DPČ a 8 % jako OSVČ. Formou přivýdělku (brigády) pak pracuje jen kolem 12 % dotázaných. Podíly vyučených, kteří v rámci vzorku zůstávají tři roky od vyučení v denním studiu, jsou již nízké kolem 9 % v denním nástavbovém studiu a 9 % v terciárním vzdělávání. Naopak 53 % maturantů z našeho sledovaného vzorku pokračuje v terciárním vzdělávání (9 % v kombinované formě). S tím souvisejí nižší podíly těch, kteří ve srovnání s vyučenými tři roky od ukončení studia vykonávají pracovní činnost jako zaměstnanci (souhrnně asi 42 %), a zároveň vyšší podíly pracujících formou přivýdělku (15 % DPP a DPČ, 19 % krátkodobé brigády). Ve srovnání s vyučenými je zde nižší podíl těch, kteří pracují jako OSVČ (5 % oproti přibližně 8 %). Naopak procenta pracujících v zahraničí se v rámci vzorku příliš neliší (2 % a 2 %, resp. 3 % a 4 %). 5.1 POKRAČOVÁNÍ V TERCIÁRNÍM VZDĚLÁVÁNÍ PŘIPRAVENOST KE STUDIU NA VŠ/VOŠ Specifikum středního odborného vzdělávání spočívá v tom, že žáky připravuje jak pro přímý vstup na trh práce, tak pro pokračování v terciárním vzdělávání. V současnosti má většina absolventů maturitních oborů zájem studovat VŠ nebo VOŠ, okrajově pak pokračují v terciárním vzdělávání i někteří absolventi učebních oborů, poté, co získali maturitní vzdělání v nástavbovém studiu. V souvislosti s tím vzniká u maturitního odborného vzdělání otázka vyváženosti poměru všeobecných a odborných předmětů a úrovně znalostí a dovedností potřebných pro obě tyto odlišné dráhy. Zatímco v kapitole 4 jsme se zaměřili na obecné hodnocení úrovně kompetencí získaných na střední škole, v tomto případě se soustředíme na otázku, jak jsou podle svého názoru absolventi středních odborných škol připraveni vzhledem k požadavkům studia v terciárním vzdělávání, a na identifikaci slabých míst jejich přípravy z pohledu úspěšného studia na VŠ. Vyučení jsou připravováni především pro vstup na trh práce a jejich odborná příprava má praktický charakter, takže vstup absolventů učebních oborů do terciárního vzdělávání (po absolvování maturitního nástavbového studia) není příliš častý a poměrně nízká je i jejich úspěšnost. Na druhé straně, někteří zejména technicky orientovaní žáci realizují z pohledu kariérové volby tzv. okliku, kdy se rozhodují nejprve pro učební obor na jistotu a až následně se odhodlají k maturitnímu, případně i dalšímu studiu. Údaje o připravenosti vyučených s nástavbovým studiem pro pokračování na VŠ je třeba vztahovat k relativně úzké a specifické skupině těch vyučených, kteří projevili tyto studijní ambice a pokračovali skutečně ve vzdělávání, a nelze je tedy zobecnit na celou populaci vyučených. V rámci sledovaného vzorku z absolventů učebních oborů a nástavbového studia, kteří dále vstoupili do terciárního vzdělávání, uvedlo jen 6 %, že byli velmi dobře připraveni i pro studium na VŠ/VOŠ, dalších 56 % pak bylo, podle vlastního názoru, připraveno velmi dobře. Naopak 22 % bylo připraveno velmi špatně. Z pohledu nároků v terciárním vzdělávání vyučení s nástavbou nejlépe hodnotili své odborné teoretické znalosti (61 % pozitivních hodnocení, z toho 22 % odpovědí velmi dobře). Jen mírně slabší bylo hodnocení znalostí ekonomiky a práva ve skupině vyučených s nástavbou, kteří tyto předměty v průběhu VŠ/VOŠ potřebovali (59 %, z toho 18 % velmi dobře). Nižší pak byla připravenost v oblasti cizího jazyka (55 %, z toho 22 % velmi dobře). Výraznější mezery a nedostatky z hlediska nároků studia na VŠ nebo VOŠ vyučení pociťovali především v oblasti všeobecných znalostí a rozhledu (připraveno bylo jen 52 %, z toho 26 % velmi dobře), zároveň vysoké procento z nich uvedlo, že byli připraveni velmi špatně (37 %). Nedostatky pak měli vyučení i ve znalosti ICT (53 %, ovšem jen 11 % bylo připraveno velmi dobře). Největším problémem pro vyučené, kteří tyto předměty při studiu VŠ potřebovali, 26

27 byla nedostatečná znalost matematiky, případně fyziky, kde kladně odpovědělo jen 40 %, z toho 17 % bylo připraveno velmi dobře. Zároveň ovšem vysoké procento uvedlo, že byli připraveni naopak velmi špatně (39 %). Obr. 5.2: Jak Vás škola připravila vzhledem k požadavkům studia na VŠ/VOŠ? (v % absolventů učebních oborů a nástavbového studia, kteří uvedli, že uvedené dovednosti při studiu VŠ potřebovali) 7 Z absolventů maturitních oborů byly pro studium na VŠ/VOŠ celkově dobře připraveny asi tři čtvrtiny z nich (75 %, z toho 23 % velmi dobře a 52 % spíše dobře). Naopak 17 % bylo připraveno spíše špatně a jako velmi špatnou ohodnotilo svoji připravenost k vysokoškolskému studiu 7 % dotázaných. Zaměříme-li se podrobněji na jednotlivé kompetence, tak absolventi maturitních oborů byli nejlépe připraveni v oblasti odborných teoretických znalostí (85 %, z toho 32 % velmi dobře a 53 % spíše dobře), na druhém místě je hodnocení všeobecných znalostí a rozhledu (75 %, z toho 18 % velmi dobře a 57 % spíše dobře). Výrazné potíže nečinily absolventům středních odborných škol při vstupu na VŠ/VOŠ většinou ani znalosti ICT, kde svoji připravenost jako dobrou nebo velmi dobrou hodnotí dvě třetiny z nich (68 %, z toho 21 % jako velmi dobrou). Na podobné úrovni pak byla připravenost v oblasti ekonomických předmětů a práva u těch, kteří tyto předměty v průběhu studia na VŠ využili (65 %, z toho 27 % velmi dobře). Mírně slabší byla z hlediska nároků studia na VŠ/VOŠ připravenost v oblasti cizího jazyka (59 %, z toho 22 % velmi dobře). Stejně jako v případě absolventů učebních oborů a nástavbového studia, kteří pokračovali na VŠ, nejméně připraveni byli absolventi (z pohledu těch, kteří tyto znalosti potřebovali) v oblasti matematiky, případně fyziky. V těchto předmětech hodnotilo svoji připravenost ze střední školy kladně jen 44 % dotázaných (11 % velmi dobře a 33 % spíše 7 Vzhledem k malému vzorku a málo typické vzdělávací dráze vyučených pokračujících až do terciárního vzdělávání mají údaje jen orientační vypovídací hodnotu o této specifické skupině a nelze je zobecnit na celou populaci vyučených. 27

28 dobře). Vedle znalosti cizího jazyka, která je obecně hodnocena jako slabší, je ve vztahu k pokračování na VŠ největším problémem teoretická příprava v matematice a fyzice. Obr. 5.3: Jak Vás škola připravila vzhledem k požadavkům studia na VŠ/VOŠ? (v % absolventů maturitních oborů kategorie M, kteří uvedli, že uvedené dovednosti při studiu VŠ potřebovali 8 VOLBA OBORU NA VŠ/VOŠ A DŮVODY ZMĚNY ZAMĚŘENÍ STUDIA Na jedné straně platí, že obor zvolený na střední škole je do určité míry určující i pro další vzdělávací dráhu, kdy volba např. humanitně zaměřeného oboru může významně ztížit přijetí na VŠ technického směru a naopak. Na druhé straně, přechod do terciárního vzdělávání představuje pro absolventy jednu z vhodných příležitostí ke korekci profesní dráhy, případně rozšíření profesního portfolia pro uplatnění na trhu práce. Druhá důležitá otázka, na kterou jsme se proto zaměřili, je skutečnost, zda absolventi středních odborných škol pokračují na VŠ, resp. VOŠ, ve vzdělávání ve stejném nebo obdobném oborovém zaměření, které absolvovali na střední škole, a jaké jsou důvody pokračování ve studiu v jiném oboru. V rámci námi sledovaného vzorku byli z hlediska pokračování ve vzdělávání poměrně aktivní i absolventi učebních oborů a nástavbového studia, z nichž 15,4 % uvedlo, že v průběhu 3 let od ukončení střední školy zahájili studium VŠ nebo VOŠ (včetně těch, co vstoupili do studia později nebo ve studiu v současnosti již nepokračují). Přitom 5,6 % z celého sledovaného vzorku začalo studovat VŠ nebo VOŠ v oborovém zaměření, které zhruba odpovídá zaměření na střední škole, vyšší procento (7,7 %) zahájilo studium v oboru, který s původně absolvovaným oborem na střední škole nesouvisí. Zjištění, že relativně vyšší procento zahájilo studium v jiném 8 Vzhledem k malému vzorku v kategorii vyučených a specifickým rozdílům nebylo provedeno porovnání kategorie M a H, ale soustředili jsme se na srovnání připravenosti v jednotlivých kompetencích. 28

29 oboru, souvisí s charakterem učebních oborů, které jsou zaměřeny na přímý vstup do praxe a připravují žáky pro výkon konkrétních dělnických profesí. Z hlediska důvodů, proč si vybrali jiný obor na VŠ, vyučení uváděli, že o původní obor neměli od počátku zájem (55,6 %) nebo ztratili zájem během vyučení (66,7 %). Pro všechny pak platilo, že je nový obor zajímal víc (100,0 %). K dalším důvodům pokračování v jiném oboru patřila vysoká náročnost původního oboru nebo skutečnost, že na terciární úrovni návaznost na původní obor neexistuje (22,2 %). Obr. 5.4: Zahájení studia na VŠ/VOŠ v období 3 let od ukončení SŠ (v % odpovědí absolventů, kteří původně absolvovali učební obor kategorie H a nástavbové studium) 9 V rámci vzorku absolventů maturitních oborů (kategorie M) vstoupilo do studia na VŠ nebo VOŠ 66,5 % 10, přitom přibližně 42,4 % z celého vzorku absolventů této kategorie pokračovalo v původním nebo obdobném oborovém zaměření, 21,3 % zahájilo studium VŠ/VOŠ v oboru, který s původním oborem na střední škole nesouvisí, a 2,9 % uvedlo jinou odpověď, např. studium více oborů. Absolventi maturitních oborů ve srovnání s vyučenými pokračovali častěji v terciárním vzdělávání ve svém oboru. Důvodem pro volbu jiného oborového zaměření byl méně často původní nezájem o obor nebo ztráta zájmu o obor. K volbě jiného oboru, než jaký studovali na střední škole, je vedl zpravidla větší zájem o nově zvolený obor (80,0 %) a častou motivací byla také snaha rozšířit si vzdělání o nový obor (80,6 %). Podstatným faktorem bylo i lepší uplatnění nového oboru na trhu práce (64,4 %). Nejčastější strategií v souvislosti se změnou oboru na VŠ byla snaha věnovat se zajímavějšímu oboru a rozšiřovat možnosti uplatnění na trhu práce směrem do jiných oborů. Výsledky analýz dále ukázaly vzájemné ovlivňování a prolínání vzdělávací a profesní dráhy. Část absolventů středních odborných škol zahájila terciární vzdělávání v jiném oborovém 9 Jedná se o souhrnné údaje za celé sledované období 3 let od ukončení střední školy. Z tohoto důvodu tyto údaje neodpovídají údajům v tabulce, která sleduje studijní a pracovní záměry pouze v daných časových bodech, tedy v závěru studia a po 3 letech. Vzhledem k dynamice procesů, vstupů i výstupů do vzdělávání, zaměstnání a podobně čísla nelze sčítat. 10 Údaj zahrnuje všechny absolventy středního vzdělání kategorie M ze vzorku, kteří během celého sledovaného období 3 let od ukončení střední školy vstoupili do terciárního vzdělávání, z tohoto důvodu údaj neodpovídá procentům těch, kteří pokračovali bezprostředně po maturitě, ani procentu těch, kteří studují 3 roky od ukončení střední školy, kdy část studentů zahájila studium později a část ho naopak opustila dříve. 29

30 zaměření, než jakému se věnovala na střední škole, poté, co získali zkušenosti z brigády nebo práce na částečný úvazek v jiné profesi. Setkání s jiným oborem nebo zajímavá pracovní šance tedy rovněž vedly k rozhodnutí části absolventů (18,8 %) změnit původní profesní směřování nebo si doplnit vzdělání v oboru, ve kterém už zahájili pracovní dráhu. Obr. 5.5: Zahájení studia na VŠ/VOŠ v období 3 let od ukončení SŠ (v % odpovědí absolventů středního vzdělání s MZ kategorie M) Obr. 5.6: Proč jste nepokračoval/a na VŠ/VOŠ v původním oborovém zaměření? (v % odpovědí rozhodně ano + spíše ano, možnost výběru více odpovědí současně). 30

31 5.2 ZAHÁJENÍ PRACOVNÍ DRÁHY ABSOLVENTŮ STŘEDNÍCH ŠKOL KOMBINACE PRACOVNÍCH A STUDIJNÍCH AKTIVIT Přechod absolventů středních škol na trh práce se stává postupným a dlouhodobým procesem, řada absolventů po určitou dobu kombinuje různé formy pracovních a studijních aktivit. Výjimkou nejsou opakované vstupy do vzdělávání, kdy absolventi středních škol zahájí VŠ/VOŠ studium, ze studia odejdou a pracují a pak s novými zkušenostmi nastoupí znovu ke studiu jiného oboru. Pracovní dráhu, ve smyslu získání dlouhodobého pracovního místa na pracovní smlouvu, DPČ nebo jako OSVČ zahájilo v průběhu sledovaného období 3 let od ukončení střední školy 69,2 % vyučených, 12,3 % ovšem kombinovalo dlouhodobou práci se studiem. 30,8 % vyučených ve sledovaném období nezahájilo dlouhodobou pracovní činnost. Ve skupině absolventů maturitních oborů (kategorie M) ve sledovaném období 3 let od ukončení střední školy začalo dlouhodobě pracovat na pracovní smlouvu, příp. DPČ nebo jako OSVČ, 75,5 % dotázaných. Vysoké procento z nich přitom ovšem kombinovalo různé formy dlouhodobé pracovní aktivity se studiem (46,5 %), jen 24,6 % nezahájilo dlouhodobou pracovní aktivitu. Obr. 5.7: Zahájení dlouhodobé pracovní aktivity a kombinace práce a studia ve sledovaném období 3 let od ukončení střední školy (v % odpovědí) Kombinace práce a studia byla realizována různými formami a zahrnovala široké spektrum možností. V rámci našeho vzorku jsme u absolventů, kteří uvedli, že kombinovali práci se studiem, mapovali tyto varianty na základě otevřené otázky. Vzhledem k poměrně malému vzorku vyučených, kteří pokračovali až do terciárního vzdělávání a zároveň s tím ještě dlouhodobě pracovali, jsme se soustředili jen na analýzu absolventů středního odborného vzdělání s MZ kategorie M. Více než třetina absolventů uvedla, že kombinují studium VŠ/VOŠ s méně kvalifikovanou prací, zpravidla se jednalo o práci nebo brigády mimo obor (34,3 %). Výhodou absolventů středních odborných škol, kteří pokračují v terciárním vzdělávání, je to, že již mají odbornou kvalifikaci, kterou mohou uplatnit na trhu práce během studia VŠ/VOŠ. Kombinaci studia VŠ nebo VOŠ s kvalifikovanou prací, která souvisí s oborem absolvovaným na střední škole nebo navazuje na obor studovaný na vysoké škole, uvedla necelá třetina absolventů (31,4 %). Významný podíl absolventů dále uvedl obecně, že kombinují studium VŠ/VOŠ s kvalifikovanou prací. Do této kategorie patří i výkon zaměstnání spolu s kombinovanou formou studia na VŠ nebo VOŠ (21,6 %). Asi 7,8 % absolventů studuje v terciárním vzdělávání a zároveň podniká formou OSVČ. Přínosem kombinace studia se zaměstnáním pak může být určitý synergický efekt, kdy si studenti mohou teoretické poznatky získané na střední škole a později i v terciárním 31

32 vzdělávání vyzkoušet přímo v praxi. Na druhé straně, příliš velká pracovní angažovanost, nabídka zajímavé pracovní příležitosti nebo rozjezd vlastního podnikání mohou vést k rozhodnutí studium nedokončit. V rámci našeho vzorku uvedlo tuto situaci 3,9 % respondentů. Obr. 5.8: Kombinace studia na VŠ/VOŠ s (dlouhodobými) pracovními aktivitami (v % odpovědí absolventů středního odborného vzdělání s MZ 3 roky od ukončení SŠ) Pro ilustraci a získání plastičtější představy o širokém spektru pracovních příležitostí a aktivit studentů uvádíme citaci některých vybraných vyjádření absolventů: Kombinace studia a méně kvalifikované práce/brigády Přes týden studium na VŠ, konec týdne a víkend práce na stavbě. Studuji na VOŠ sociální práci a zároveň mám dlouhodobou brigádu na bazéně. Během studia jsem ve volném čase docházela do obchodního domu pracovat jako prodavačka. Asistentka prodeje KVL/Timeout, obsluha baru Ugo, Oddělení péče pro zákazník epet (backoffice, Call) Jako většina mladých jsem měl brigádu. Pracoval jsem u nás v lahůdkářství, později pro jednu cateringovou společnost. Během celého studia jsem pracovala o víkendech a prázdninách jako servírka či barmanka. HPP, DPČ i DPP Kaufland asistent prodeje, DPČ trenér mažoretek. Kombinace studia s prací související s oborem Studium VŠ a práce na DPP v personálním úseku. Sestra na kardiochirurgii pooperační resuscitační odd. 0,2 úvazek; hlavní plavčík DPČ; zdravotní dohled na kulturních a sportovních akcích, příležitostná činnost; řidič dálkového autobusu DPČ; Zdravotnický záchranář 1,0 úvazek. To vše postupně přibývalo a aktuálně se věnuji všem činnostem. Denní studium VŠ obor Všeobecná sestra. K tomu práce 0,2 úvazek KKN a.s. zdravotnický asistent, interní oddělení, nyní DPČ v KKN + ÚVN 0,2 úvazek, neurologické oddělení. Pracovala jsem jako účetní na plný úvazek a zároveň jsem studovala dálkovou formu VŠ. Po střední škole jsem se hlásila na prezenční studium, na které jsem se však nedostala, tak jsem musela volit dálkové studium na VŠ hledala jsem práci v oboru pedagogiky. Naskytla se mi možnost pracovat na ZŠ jako asistent pedagoga na částečný úvazek. Nyní pracuji na této pozici již třetím rokem, v současné době na plný úvazek. 32

33 Po skončení studia jsem působila 2 roky jako osobní bankéř, při ukončování tohoto pracovního poměru jsem nastoupila vysokou školu obor TZB a začala si vydělávat jako OSVČ v oboru finančního poradenství. Od toho jsem odešla, když jsem si našla práci jako projektant vodohospodářských staveb. Momentálně pracuji jako přípravář staveb / rozpočtář a dále studuji dálkově vysokou školu, ale změnila jsem obor z TZB na Územní technickou a státní správu. Denní studium anglického jazyka + 2 DPP (průvodcovské služby, recepční). Po skončení SOŠ jsem nastoupila na VŠ kombinovanou formou a zároveň jsem začala pracovat jako vychovatelka v ŠD a nyní pracuji jako učitel 1. stupně ZŠ, co také studuji. Kombinace studia andragogiky a zaměstnání v nadnárodní firmě. Po maturitě jsem začala pracovat jako pracovnice v sociálních službách se zaměřením na aktivizaci. V roce 2016 jsem začala dálkově studovat speciální pedagogiku / intervenci v dálkové formě studia. Práce pedagoga volného času, práce na pozici baristy, studium (kombinované) lektorství češtiny jako cizího jazyka, studium (prezenční) učitelství pro 1. stupeň. Začala jsem pracovat na letišti, přičemž studuji letový provoz. Studium VŠ Fa VUT a OSVČ návrh interiérů a technické dokumentace. Studuji obor architektura a zároveň vypomáhám architektonickému ateliéru. Práce v lékárně + brigáda v grafickém centru + studium dálkově farmaceutické VOŠ. DPČ jako Trainee ve společnosti zaměřující se na obor, který studuji na VŠ. Začala jsem pracovat jako pracovník v sociálních službách poskytovatel sociálních služeb, příspěvková organizace a zároveň jsem začala studovat Vyšší odbornou školu sociální v Ostravě. Kombinace studia a OSVČ Při studiu VŠ jsem nejdříve pracovala jako OSVČ ve finančním poradenství, poté jako brigádník na wellness recepci a ke konci studia VŠ jsem byla manažerkou wellness. Začal jsem podnikat jako OSVČ zřízením internetového obchodu. Stále jsem studoval a studuji VŠ. Nejprve práce jako OSVČ a zároveň student VŠ v dálkové formě. Nyní práce jako zaměstnanec jakožto primární zaměstnání a OSVČ jako sekundární, avšak už nikoliv jako student. Kombinace OSVČ (účetnictví a daňová evidence) a studia. Burzovní makléř a zároveň jsem měl vlastní firmu. Vlastní firma, externí konzultant ve více firmách. 5.3 STRATEGIE A ÚSPĚŠNOST HLEDÁNÍ PRVNÍHO ZAMĚSTNÁNÍ STRATEGIE ZÍSKÁNÍ PRVNÍHO ZAMĚSTNÁNÍ Získání zaměstnání závisí na celé řadě faktorů. Určitou roli v úspěšnosti a rychlosti vstupu na trh práce může hrát i využití různých strategií hledání zaměstnání. Ty mohou být založeny jak na formálních, tak i neformálních způsobech. 11 Absolventi středních odborných škol, a to jak učebních, tak maturitních oborů, získali své první (dlouhodobé) zaměstnání nejčastěji prostřednictvím internetu. Takto své první zaměstnání získalo 24 % absolventů učebních oborů a 28 % absolventů maturitních oborů kategorie M. 11 Toto rozdělení vychází z typologie zavedené M. Grannovetterem, který rozlišil formální a neformální kanály získání zaměstnání, přitom k formálním kanálům zařadil úřady práce, personální agentury a reklamu v médiích, k neformálním kanálům pak získání zaměstnání na základě osobních kontaktů a přímou návštěvu uchazeče o zaměstnání ve firmě. 33

34 Na druhém místě z hlediska četnosti získání zaměstnání v kategorii vyučených bylo využití pomoci rodičů a příbuzných. Jejich prostřednictvím získalo své první zaměstnání 20 % vyučených oproti 13 % absolventů maturitních oborů. Pro absolventy maturitních oborů byly pro získání prvního zaměstnání naopak důležitější kontakty se spolužáky, kdy prostřednictvím sociálních sítí a kontaktů s kamarády nebo spolužáky našlo první zaměstnání 17 % z nich (oproti 7 % v kategorii vyučených). Obr. 5.9: Jakým způsobem jste si našel/našla své první zaměstnání? 12 (v % odpovědí) Z výsledků šetření je dále zřejmé, že pro získání zaměstnání je podstatným faktorem především aktivní přístup absolventů a jejich přímý kontakt s budoucím zaměstnavatelem. Na základě osobní návštěvy zaměstnavatele nebo firmy získalo první práci 16 % vyučených a 12 % absolventů maturitních oborů. Významná část absolventů středních odborných škol využila předchozí zkušenosti se zaměstnavatelem, u kterého pracovali na brigádách nebo na zkrácený úvazek již během studia (11 %, resp. 9 %), a také kontakty získané během školní praxe, kdy 10 % vyučených a 7 % absolventů maturitních oborů nastoupilo do firem, kde předtím vykonávali praxi. Celkově tedy 21 % vyučených a 16 % absolventů maturitních oborů nastoupilo do firem, ve kterých pracovali již během studia. Tento způsob zaháčkovávání se na trhu práce už během studia zároveň dokládá změnu charakteru přechodu na trh práce, kdy často souběžně probíhají pracovní a studijní aktivity a žáci zahajují budování kariéry již před ukončením studia. 12 Analýza vychází z původního vzdělání respondentů a nezohledňuje další vzdělávací dráhu. V kategorii H jsou tedy zahrnuti i ti, kteří pokračovali v nástavbovém, případně VŠ vzdělávání a v kategorii M i ti, kteří pokračovali v terciárním vzdělávání. Zahrnuti jsou ti respondenti, kteří uvedli, že začali ve sledovaném období od ukončení střední školy dlouhodobě pracovat na pracovní smlouvu, DPČ, OSVČ. 34

35 Zároveň se ukazuje důležitost osobní zkušenosti, kdy je kontakt se zaměstnavatelem výhodný pro obě strany. Budoucí absolvent má příležitost vytvořit si konkrétní představu o pracovní pozici, obsahu práce a s ní spojených nárocích, dále o fungování firmy, způsobu řízení a podobně. Na druhé straně pak zaměstnavatel získá potřebné informace o schopnostech absolventa, jeho pracovní výkonnosti, spolehlivosti, schopnosti komunikace a kompatibilitě s pracovním kolektivem a dalších. K méně významným způsobům získání zaměstnání patří zprostředkování zaměstnání úřadem práce. Úřad práce pomohl zprostředkovat zaměstnání jen asi 2 % vyučených a 3 % absolventů maturitních oborů. Využití inzerátů v tisku pak bylo z hlediska četnosti téměř zanedbatelné. Porovnáme-li na závěr formální a neformální způsoby získání zaměstnání, pak nejčastějším způsobem získání zaměstnání je internet. Spolu s ostatními, okrajově se vyskytujícími formálními způsoby získání zaměstnání (ÚP, inzerát) činí procento takto získaných zaměstnání 27 %, resp. 31 %. Více než dvě třetiny zaměstnání tedy absolventi získali na základě tzv. neformálních kanálů, kdy se klíčovou stává vlastní aktivita studentů a absolventů a vytváření sítí pracovních kontaktů. Porovnání kategorie vyučených a absolventů středních škol s maturitní zkouškou ukazuje určité rozdíly. V obou kategoriích je nejčastějším způsobem získání zaměstnání internet, ovšem častěji tento způsob využili maturanti (28 % oproti 24 %), zatímco pomoc rodičů naopak vyučení (20 % oproti 13 %). Absolventi učebních oborů dále častěji navštěvovali a osobně oslovovali firmy (16 % oproti 12 %) a více využili i další přímé kontakty se zaměstnavatelem a mírně častěji zahájili rovněž činnost jako OSVČ (5 % oproti 3 %). Absolventi maturitních oborů naopak více využívali informace a pomoc kamarádů nebo spolužáků (17 % oproti 7 %). Porovnáme-li dlouhodobé trendy z hlediska výsledků z předchozích šetření (Trhlíková, 2009, Trhlíková, 2013), můžeme konstatovat, že zde dochází k určitým posunům. Z hlediska způsobů získání prvního zaměstnání byla dlouhodobě na prvním místě pomoc rodiny a příbuzných (kolem 30 % v roce 2009 i v roce 2013), v současnosti ovšem zaujala až 2. příčku. Naopak významně vzrostl podíl absolventů, kteří získali zaměstnání prostřednictvím internetu (v roce 2008 získalo zaměstnání prostřednictvím internetu jen 14 % dotázaných ze vzorku oproti 24 %., resp. 28 % v současnosti). V kategorii absolventů maturitních oborů zůstává vysoký význam sociálních sítí kamarádů a spolužáků (kolem 17 %). Ukazuje se tak posilování vlivu moderních komunikačních prostředků, prostředí internetu a sociálních sítí. Zároveň se ovšem jako významný nový fenomén ukazuje být zahájení pracovní činnosti již během studia, kdy absolventi přecházejí z brigád nebo práce na částečný úvazek do pracovního poměru na celý úvazek (11 %, resp. 9 % oproti přibližně 1 % v roce 2013). Naopak získání zaměstnání prostřednictvím úřadu práce zůstává okrajovou záležitostí. DOBA HLEDÁNÍ PRVNÍHO ZAMĚSTNÁNÍ Doba hledání prvního zaměstnání po skončení střední školy závisí na celé řadě faktorů, z nichž k nejvýznamnějším patří aktuální situace na trhu práce, zejména míra nezaměstnanosti absolventů v jednotlivých oborech a poptávka zaměstnavatelů, a to nejen v celkovém, ale i regionálním pohledu. Sledovaný vzorek absolventů středních škol vstupoval na trh práce v roce 2015, tedy v době klesající nezaměstnanosti po odeznění ekonomické krize. Podíváme-li se na dynamiku vstupu absolventů na trh práce, tedy získání prvního dlouhodobého zaměstnání, kdy byli zahrnuti respondenti, kteří uvedli, že ve sledovaném období 3 let od ukončení střední školy začali dlouhodobě pracovat jako zaměstnanci na pracovní smlouvu, na dohodu o pracovní činnosti nebo začali podnikat jako OSVČ, můžeme konstatovat, že z těch, kteří si hledali zaměstnání, přibližně 86,9 % vyučených a 69,7 % maturantů (kategorie M) uvedlo, že získali první zaměstnání do 3 měsíců. Dalších 9,1 % vyučených a 13,4 % absolventů maturitních oborů (kategorie M) získalo první dlouhodobé zaměstnání s odstupem 3 6 měsíců 35

36 od ukončení studia na střední škole. Přibližně 4 % vyučených a 16,9 % absolventů maturitních oborů si našlo zaměstnání až po více než 6 měsících. Důvody této časové prodlevy mezi ukončením střední školy a získáním prvního dlouhodobého zaměstnání mohou být různé, počínaje obtížným hledáním zaměstnání v regionu nebo v oboru a nezaměstnaností absolventů, přes osobní důvody, zdravotní problémy nebo opakované pokusy o studium. Z výsledků je zřejmé, že přechod absolventů na trh práce ani v období ekonomického růstu a relativně nízké míry nezaměstnanosti neprobíhá plynule ani jednorázově po ukončení střední školy. V rámci sledovaného vzorku tedy vstupovali na trh práce rychleji absolventi učebních oborů. Vzhledem ke skutečnosti, že míra nezaměstnanosti absolventů registrovaných na úřadech práce v roce 2015 v kategorii vyučených byla o 3 procentní body vyšší než v kategorii středního vzdělání s MZ (kategorie M), ukazuje pozvolnější nástup do zaměstnání v kategorii absolventů maturitních oborů spíše větší rozvolněnost při přechodu ze školy do zaměstnání. Ve srovnání s předchozím šetřením (Trhlíková, 2013), kdy byli s odstupem 3 let dotazováni absolventi, kteří vstoupili na trh práce v období ekonomické krize v roce 2008/9, jsou podmínky pro přechod na trh práce podstatně příznivější. V roce 2009 získalo dlouhodobé zaměstnání do 3 měsíců od ukončení střední školy jen 57 % dotázaných z kategorie vyučených (oproti 87 % v současnosti) a 51 % absolventů maturitních oborů (oproti 70 % v současnosti). Obr. 5.10: Jak dlouho Vám trvalo najít si první zaměstnání po skončení střední školy? (v % odpovědí) Zahrnuti jsou pouze respondenti, kteří uvedli, že ve sledovaném období od ukončení střední školy začali dlouhodobě pracovat jako zaměstnanci na pracovní smlouvu, na DPČ nebo začali podnikat jako OSVČ. 36

37 6. PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ VE VZTAHU K OBORU A ÚROVNI VZDĚLÁNÍ 6.1 PRÁCE V OBORU Jedním z důležitých aspektů úspěšného začlenění na trhu práce je otázka, zda absolventi pracují v oboru, který vystudovali, nebo odcházejí za prací do jiného oboru. Zaměříme-li se nejprve na plány budoucích absolventů. Pak v kategorii učebních oborů, případně později nástavbového studia, uvedla v rámci sledovaného vzorku jen těsně nadpoloviční většina vyučených 51,0 %, že jejich záměrem v závěru střední školy bylo pracovat přímo v oboru, ve kterém se vyučili. Dalších 11,0 % vyučených zvažovalo práci ve vystudovaném nebo příbuzném oboru, 8 % se chtělo uplatnit v příbuzném oboru a 22 % plánovalo odejít za prací mimo absolvovaný obor. Přibližně 8 % vyučených uvedlo, že si chtěli hledat zaměstnání v jakémkoli oboru, resp. že obor nebyl hlavním kritériem výběru. Obr. 6.1: Plánované a reálné uplatnění absolventů v oboru (v % odpovědí) 14 Podíváme-li se na reálné uplatnění po vyučení, pak se přímo v oboru, ve kterém se vyučili, uplatnilo 54,4 % vyučených, 20,5 % pracovalo v příbuzném oboru a 25,0 % ve zcela jiném oboru. Po třech letech od vyučení pak došlo k dalšímu odlivu absolventů z oboru, takže přímo v oboru zůstalo jen 36,0 % vyučených, 18,6 % pracuje v příbuzném oboru a 45,3 % odešlo mimo obor. V kategorii absolventů maturitních oborů (kategorie M), kteří ve sledovaném období získali dlouhodobé zaměstnání, mělo v úmyslu pracovat v oboru 54,6 % dotázaných a 15,8 % uvažovalo o zaměstnání ve svém nebo v příbuzném oboru, práci v příbuzném oboru si chtělo hledat 11,4 % z nich a mimo obor chtělo v závěru studia na střední škole odejít 15,3 % 14 Otázka byla vztahována k oboru na střední škole. Zahrnuti byli pouze respondenti, kteří uvedli, že si v období od ukončení střední školy našli dlouhodobou práci na pracovní smlouvu nebo DPČ, případně zahájili činnost jako OSVČ. 37

38 maturantů. Na rozdíl od vyučených bylo procento těch, kterým nezáleželo na tom, v jakém oboru najdou uplatnění, velmi nízké (3 %). Po ukončení střední školy začalo pracovat přímo v oboru jen 42,1 % absolventů maturitních oborů, v příbuzném oboru 26,7 % a do jiného oboru odešlo 31,3 %. V současnosti, tedy 3 roky od ukončení studia na střední škole, pracuje přímo v oboru jen 34,3 % absolventů, 21,4 % pracuje v příbuzném oboru a 44,2 % odešlo mimo obor studovaný na střední škole. Porovnáme-li tedy záměry a skutečnost, přímo v oboru se nakonec uplatnilo nižší procento jak z kategorie vyučených, tak z absolventů maturitních oborů a s odstupem 3 let od ukončení střední školy došlo k dalšímu odlivu mimo obor. Porovnáme-li obě kategorie, vyučené a absolventy maturitních oborů, pak v rámci sledovaného vzorku měli vyučení mírně nižší zájem pracovat v oboru a častěji chtěli odejít mimo obor (22,0 % oproti 15,3 %). Vyšší procento vyučených potom uvedlo, že jim na oboru nezáleží, že si budou hledat práci v jakémkoli oboru (8,0 % oproti 3,0 %). Bezprostředně po ukončení střední školy se uplatnila v oboru nadpoloviční většina vyučených (54,5 %), zatímco v kategorii absolventů maturitních oborů jen 42,1 %. S odstupem 3 let se ovšem procento absolventů pracujících v oboru, resp. mimo obor v kategorii vyučených a absolventů maturitních oborů v rámci sledovaného vzorku příliš neliší (36,0 % oproti 34,3 % pracujících v oboru, 18,6 % a 21,4 % v příbuzném oboru a 45,3 % a 44,2 % mimo obor). DŮVODY PRÁCE V JINÉM OBORU Šetření se dále zaměřilo i na důvody odchodu za prací do jiného oboru. Obecně můžeme rozlišit tři základní kategorie důvodů, proč absolventi odcházejí pracovat mimo obor. První skupina důvodů odráží aktuální situaci na trhu práce, tedy nabídku nebo naopak nedostatek pracovních příležitostí v oboru. Druhou skupinu tvoří pracovní a platové podmínky poskytované zaměstnavateli a třetí pak souvisejí se samotnými absolventy, jejich profesním zájmem, osobní nebo rodinnou situací, nutností dojíždění a podobně. V řadě případů ovšem dochází ke kombinaci těchto důvodů, proto měli absolventi možnost zvolit více odpovědí současně. V současnosti, kdy nabídka pracovních příležitostí je i pro absolventy škol dobrá, je výrazně nejfrekventovanějším důvodem odchodu za prací do jiného oboru lepší nebo zajímavější nabídka práce v jiném oboru. Tento důvod uvádí téměř shodné procento z těch absolventů učebních i maturitních oborů, kteří pracují mimo svůj obor (64,4 % a 64,6 %). V kategorii vyučených pak patří k důležitým faktorům odchodu za prací mimo obor zejména trh práce nespokojenost s platovými podmínkami (53,3 %) a nevyhovující pracovní podmínky (40,0 %). Navzdory příznivé situaci na trhu práce absolventi mezi dalšími podstatnými důvody hledání práce mimo obor uvádějí i potíže se získáním práce ve svém oboru (44,4 % ), což může souviset jak přímo se situací v oboru, tak i regionálními faktory nebo i představou určité konkrétnější práce v oboru. Významné procento vyučených uvádí jako jeden z důvodů práce v jiném oboru, že v původním oboru nikdy pracovat nechtěli (37,8 % z těch, kteří pracují mimo obor). Stejné procento pak uvádí ztrátu zájmu o práci v oboru (37,8 %). Tento důvod je zřejmě možné dát do souvislosti s omezením učňů při volbě oboru v důsledku špatného prospěchu, kdy řada z nich zahájí obor, který je nezajímá. Poměrně významným důvodem práce mimo obor, ve kterém se vyučili, je získání nebo zahájení vzdělávání v jiném oboru, ať už formou nástavbového studia, nebo případně i terciárního vzdělávání (40,0 % z těch, kteří pracují mimo obor). K méně frekventovaným důvodům patří nutnost dojíždění (24,4 %), odchod z oboru, který absolvent považuje za neperspektivní (22,2 %) nebo rodinné důvody (22,2 %). Absolventi maturitních oborů odcházejí pracovat mimo obor, podobně jako vyučení, nejčastěji z důvodu lepší nebo zajímavější nabídky práce v jiném oboru (64,6 %). Na druhém místě je ztráta zájmu o obor (40,6 %) a skutečnost, že vhodnou práci v oboru se jim nepodařilo sehnat (39,6 % z těch, kteří pracují mimo obor). Na dalších místech je pak nízký plat 38

39 v oboru (35,9 %) a získání nebo zahájení vzdělání v jiném oboru (32,3 %). K méně častým důvodům práce mimo obor patří nevyhovující pracovní podmínky (29,2 %) nebo skutečnost, že v oboru nikdy pracovat nechtěli (27,6 %). S nižší frekvencí pak absolventi maturitních oborů uváděli odchod z oboru, který nepovažovali za perspektivní (19,3 %), dojíždění do práce (14,1 %) nebo rodinné důvody (10,4 %). Porovnáme-li důvody odchodu za prací mimo obor, pak v obou kategoriích vzdělání je dominantním důvodem získání lepší nebo zajímavější nabídky práce v jiném oboru (64,4 % a 64,6 %). V kategorii vyučených jsou pak tradičně více zastoupeny důvody související s charakterem a podmínkami práce a jejím oceněním (nevyhovující pracovní podmínky jako jeden z důvodů odchodu mimo obor uvádí 40,0 % vyučených z těch, co pracují mimo obor, oproti 29,2 % absolventů maturitních oborů, nízký plat 53,3 % oproti 35,9 %). V kategorii vyučených jsou mezi důvody hledání práce mimo obor dále častěji uváděny potíže se získáním práce ve svém oboru (44,4 % oproti 39,6 %). Odpověď, že v oboru nikdy pracovat nechtěli, je rovněž častější u vyučených (37,8 % oproti 27,6 %). Ztráta zájmu o obor je naopak v obou kategoriích na zhruba stejné úrovni (37,8 % a 40,6 %). K méně frekventovaným důvodům patří nutnost dojíždění (24,4 % a 14,1 %), který je rovněž více zastoupen v kategorii vyučených. Častěji uvádějí vyučení i neperspektivnost oboru (22,2 % a 19,3 %) a rodinné důvody (22,2 % a 10,4 %). Obr. 6.2: Důvody odchodu za prací mimo obor (v % odpovědí rozhodně ano + spíše ano, absolventi 3 roky od ukončení SŠ, kteří pracují mimo obor, možnost výběru více odpovědí současně) Zahrnuti jsou pouze absolventi, kteří uvedli dlouhodobou práci na pracovní smlouvu jako zaměstnanci, na DPČ a jako OSVČ. 39

40 NUTNOST DOPLNĚNÍ KVALIFIKACE Vztah mezi vzdělávacím systémem a trhem práce se v různých zemích liší. Zatímco v některých zemích je poměrně těsný a kvalifikační požadavky zaměstnavatelů jsou výrazně svázány s kvalifikací získanou ve škole nebo v ostatních formách odborné přípravy, v jiných zemích je tento vztah volnější. V moderní společnosti, charakterizované rychlým technologickým vývojem a s tím spojenými změnami, se do popředí dostává koncept celoživotního učení, které se stává kontinuálním procesem získávání vědomostí jak formálními, tak neformálními způsoby. V souvislosti s tím vzniká otázka potřeby formálního stvrzení znalostí a dovedností získaných v praxi, například prostřednictvím schválené Národní soustavy kvalifikací (NSK). Ta představuje registr profesních kvalifikací existujících na pracovním trhu v ČR a umožňuje zájemcům získat celostátně uznávané osvědčení o jejich profesní kvalifikaci. Z tohoto důvodu nás zajímalo, jak obtížný byl přechod absolventů středních odborných škol za prací do jiného oboru nebo profese a zda byl spojen s nutností doplnění formální kvalifikace nebo jiné formy získání znalostí z nového oboru, např. prostřednictvím zaučení ve firmě nebo jinými neformálními způsoby. V rámci kategorie vyučených, kteří v období 3 let od vyučení začali pracovat v jiném oboru, si formální kvalifikaci muselo doplnit 6,7 % dotázaných, 24,4 % uvedlo, že si nemuseli doplnit formální kvalifikaci, ale museli se odborné znalosti doučit. Převážná většina z těch, kteří v době realizace šetření pracovali mimo obor, uvedla, že odborné znalosti nepostrádali a že si vystačili se všeobecnými znalostmi (64,4 %). V kategorii absolventů maturitních oborů (kategorie M), kteří v období 3 let od ukončení střední školy pracují mimo obor, byly požadavky na doplnění formální kvalifikace častější. Formální kvalifikaci si muselo doplnit 16,7 % absolventů, 37,0 % si nemuselo doplnit formální kvalifikaci, ale museli se odborné znalosti doučit, 41,1 % uvedlo, že si v novém oboru vystačili se všeobecnými znalostmi. Okrajově pak vyučení i absolventi maturitních oborů uváděli odpověď jiné, která zahrnovala např. účast na konkrétním školení zajištěném firmou. Obr. 6.3: Pokud v současnosti pracujete v jiném oboru, musel/a jste si kvalifikaci doplnit? (v % odpovědí) V rámci odpovědi jiné absolventi uváděli, že práce vyžaduje pouze běžné dovednosti a odborná kvalifikace není potřeba (práce s dětmi, úklid) nebo navazuje na hobby, kdy absolvent potřebné znalosti získal v rámci zájmové činnosti a podobně. 40

41 Část absolventů si tedy pro práci mimo obor, respektive pro výkon nové profese musela formální kvalifikaci doplnit. V rámci otevřené otázky absolventi uváděli, jakým způsobem. Absolventi si nejčastěji doplnili, případně doplňují formální kvalifikaci dalším studiem (kolem 30 %), jednalo se např. o dálkové pomaturitní studium, dálkové studium VŠ/VOŠ, kombinované zkrácené studium jiného oboru na střední škole. Přibližně třetina (30 %) absolvovala různé akreditované kurzy nebo školení. Dalších 22 % uvedlo konkrétněji, že absolvovali rekvalifikační kurz nebo zkoušku podle Národní soustavy kvalifikací (např. certifikát pro práci ve výškách). Poměrně často absolventi uváděli (17 %), že museli absolvovat zkoušky v souvislosti s požadavky státní služby nebo jiných institucí, které jsou stanoveny na základě příslušných zákonů (např. základní odborná příprava Policie ČR, státní zaměstnanecká zkouška, certifikát vyžadovaný Českou národní bankou pro pojišťovací zprostředkovatele, akreditovaný kvalifikační kurz Sanitář podle osnov schválených ministerstvem zdravotnictví nebo trenérská licence na základě akreditovaného kurzu MŠMT). Část zkoušek, které absolventi středních škol museli splnit, tedy vyplývala z konkrétních kvalifikačních požadavků stanovených zákonem v jednotlivých resortech, případně v návaznosti na požadavky stanovené pro získání živnostenského oprávnění podle živnostenského zákona. 6.2 SOULAD PRACOVNÍ POZICE S OBOREM A ÚROVNÍ VZDĚLÁNÍ Dalším důležitým hlediskem úspěšnosti uplatnění absolventů na trhu práce je kromě otázky souladu mezi absolvovaným oborem a oborem, ve kterém absolventi pracují, otázka, zda se uplatňují na pozicích, které odpovídají úrovni získaného vzdělání. S ohledem na skutečnost, že řada absolventů ještě studuje a současně s tím i pracuje, jsme absolventy sledovali podrobněji v rozdělení na ty, kteří již dále ve studiu nepokračovali, a lze tedy u nich předpokládat, že jejich pozice na trhu práce by měla být již stabilizovaná, a ty, kteří zahájili další studium a vstoupili na trh práce se zpožděním, případně kombinují různé formy práce a studia. V rámci kategorie vyučených, kteří ve sledovaném období nepokračovali v nástavbovém studiu, vykonává 58 % z nich práci, pro kterou je podle jejich názoru nejvhodnější vyučení v oboru. Tito absolventi tedy pracují na pozicích, které odpovídají jak absolvovanému oboru, tak úrovni vzdělání. Dalších 23 % potom uvádí, že nejvhodnější je vyučení v jiném oboru. V souladu se získanou úrovní vzdělání tedy pracuje 81 % z nich. Na pozicích, pro které je vhodnější vyšší úroveň vzdělání, pracuje 16 % vyučených. Z toho pro 8 % je nejvhodnější (podle jejich názoru) maturitní vzdělání v oboru, pro 4 % maturitní vzdělání v jiném oboru a pro 2 % maturitní zkouška obecně. Přibližně 2 % vyučených uvedla, že pro jejich současnou pracovní pozici není důležité formální vzdělání, případně že záleží na předpokladech, a ne na absolvovaném oboru (rovněž 2 %). Okrajově se vyskytl názor, že nejvhodnějším vzděláním je VŠ (2 %). V kategorii vyučených, kteří ve sledovaném období zahájili maturitní nástavbu, pracuje v současnosti na pozici, která vyžaduje vyučení, asi 54 % z nich, z toho vyučení přímo v oboru je ovšem nejvhodnější pouze pro 21 % z nich a pro 33 % je vhodnější vyučení v jiném oboru. Poměrně vysoké procento z nich pak pracuje na pozici, která vyžaduje maturitní úroveň vzdělání (36 %, z toho 23 % v oboru a 13 % mimo obor). Celkově 8 % uvedlo, že pracují na pozici, která nevyžaduje žádné formální vzdělání (5 %), případně na pozicích, kde nezáleží na oboru, ale na znalostech a předpokladech (3 %). Z kategorie absolventů maturitních oborů, kteří ve sledovaném období nepokračovali v terciárním vzdělávání, pracuje na pozici, pro kterou je nejvhodnější maturitní úroveň vzdělání, 65 % z nich, přitom ovšem jen pro 39 % je nejvhodnější maturitní vzdělání v absolvovaném oboru a pro 21 % maturitní vzdělání v jiném oboru, pro 5 % pak maturitní zkouška obecně. Na pozici, pro kterou by stačilo vyučení, tedy nižší, než je dosažené vzdělání, pracovalo tři roky od ukončení střední školy 17 % dotázaných, z toho 6 % na pozici, pro kterou by bylo nejvhodnější vyučení v oboru, a 11 % na pozici, pro kterou by byl vhodnější jiný obor. 41

42 Zdá se tedy, že práce na nižší pozici je častěji spojena s prací v jiném oboru. Naopak 10 % uvedlo, že pracují na vyšší pozici, pro kterou je vhodnější VŠ nebo VOŠ. Absolventi, kteří ve sledovaném období zahájili studium VŠ nebo VOŠ, pracují 3 roky od ukončení střední školy zatím nejčastěji na pozicích, pro které je nejvhodnější maturitní vzdělání (47 %, z toho 31 % v oboru vzdělání, 14 % v jiném oboru a 2 % s maturitní úrovní bez ohledu na obor). Poměrně vysoké procento (37 %) uvádí, že již nyní pracují na pozicích, pro které je nejvhodnější VŠ vzdělání. Pouze 8 % absolventů maturitních oborů, kteří zahájili studium VŠ nebo VOŠ, v současnosti zastává pozici, pro kterou stačí vyučení (z toho 5 % vyučení v jiném oboru), a 7 % uvádí, že nezáleží na vzdělání ani oboru. Obr. 6.4: Jaké je požadované/nejvhodnější zaměstnání pro Vaši současnou pracovní pozici? (v % odpovědí) 17 Střední s VL kat. H 7. SOUČASNÉ ZAMĚSTNÁNÍ ABSOLVENTŮ Střední s VL + zahájil L5 Střední s MZ - kategorie M Zahájil VŠ/VOŠ Vyučení v mém oboru 58% 58% 21% 21% 6% 6% 3% 3% Vyučení v jiném oboru 23% 23% 33% 33% 11% 11% 5% 5% Maturitní vzdělání v mém oboru 8% 8% 23% 23% 39% 39% 31% 31% Maturitní vzdělání v jiném oboru 4% 4% 13% 13% 21% 21% 14% 14% VOŠ nebo VŠ vzdělání 2% 2% 3% 3% 10% 10% 37% 37% Maturitní zkouška obecně 2% 2% 0% 0% 5% 5% 2% 2% Nevyžaduje formální vzdělání/stačí ZŠ 2% 2% 5% 5% 4% 4% 5% 5% Nezáleží na oboru, ale znalostech/předpokladech 2% 2% 3% 3% 2% 2% 2% 2% Celkový součet 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 7.1 SPOKOJENOST ABSOLVENTŮ STŘEDNÍCH ŠKOL V SOUČASNÉM ZAMĚSTNÁNÍ Jedním z důležitých aspektů úspěšného přechodu na trh páce je zhodnocení spokojenosti absolventů středních škol v zaměstnání a jejich stabilita v zaměstnání. Vzhledem k tomu, že část absolventů ve sledovaném období 3 let od ukončení střední školy pokračovala ve vzdělávání, a tedy vstoupila na trh práce opožděně nebo kombinuje práci se studiem, což mohlo ovlivnit kvalitu i stabilitu pracovního uplatnění, analyzovali jsme tyto skupiny opět odděleně. Zahrnuti byli jen ti respondenti, kteří uvedli, že zahájili dlouhodobou pracovní činnost na pracovní smlouvu, DPČ nebo jako OSVČ. Z hlediska celkové spokojenosti absolventů středních škol vyjádřilo spokojenost se současným zaměstnáním, tedy 3 roky od ukončení střední školy, přibližně 87 % z těch absolventů, kteří pokračovali ve studiu na VŠ nebo VOŠ, 81 % absolventů maturitních oborů, kteří dále neprokračovali, 79 % absolventů učebních oborů kategorie H, kteří pokračovali v nástavbovém studiu, a 71 % absolventů kategorie H. Celková spokojenost v zaměstnání tedy s rostoucí úrovní vzdělání roste. Podíváme-li se ovšem na jednotlivé aspekty spokojenosti v zaměstnání, můžeme konstatovat, že ve většině aspektů se spokojenost absolventů učebních a maturitních oborů neliší nějak významně. Obecně nejvíce spokojeni jsou absolventi s kolektivem spolupracovníků, přitom rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi jsou poměrně nevýrazné (85 90 %). Vysokou spokojenost dále vyjádřili absolventi i s jistotou zaměstnání, což zřejmě souvisí s dnešní příznivou ekonomickou situací a nedostatkem pracovníků. Ani tady nejsou rozdíly příliš vysoké (80 87 %). 17 Zařazeni pouze respondenti, kteří uvedli, že ve sledovaném období 3 let od ukončení střední školy zahájili dlouhodobou práci na pracovní smlouvu, DPČ nebo jako OSVČ. 42

43 Obecně k dobře hodnoceným aspektům pracovního uplatnění pak patří hodnocení pracovní pozice. S pracovní pozicí je spokojeno 83 % absolventů maturitních oborů a 85 % těch, kteří pokračovali v terciárním vzdělávání. V kategorii vyučených se pak v rámci vzorku objevily výraznější rozdíly mezi vyučenými, kteří vstoupili přímo na trh práce (90 % spokojených), a těmi, kteří se ve sledovaném období zahájili nástavbové studium (77 %). Důvod může spočívat v tom, že jejich pozice na trhu práce je méně stabilizovaná, například v důsledku pozdějšího vstupu na trh práce, dosud neukončeného vzdělání, většího očekávání. Podobná situace je v hodnocení zajímavosti práce, kde se opět kladněji vyjádřili vyučení, kteří vstoupili přímo na trh práce (81 %), než ti, kteří pokračovali v nástavbovém studiu (74 %), což naznačuje určité zpoždění. Jako zajímavou pak hodnotí svoji práci nejčastěji ti, kteří pokračovali v terciárním vzdělávání (84 %), a to i ve srovnání s maturanty, kteří dále nepokračovali (79 %). Poměrně dobrá, i když ve srovnání s předchozími aspekty mírně slabší, je spokojenost s pracovními podmínkami. Zatímco v kategorii vyučených i absolventů maturitních oborů, kteří nepokračovali v terciárním vzdělávání, se procento spokojených s pracovními podmínkami pohybuje kolem 77 %, spokojenost s pracovními podmínkami těch, kteří pokračovali v terciárním vzdělávání, je vyšší (85 %). Spokojenost s perspektivou firmy patří k těm aspektům, kde jsou v hodnocení poměrně velké rozdíly. Nejméně spokojeni jsou vyučení (69 %), nejvíce naopak ti, kteří pokračovali v nástavbovém studiu (85 %) a terciárním vzdělávání (81 %). Hodnocení tak zřejmě odráží i konkrétní situaci ve firmách a oborech. Obecně spíše k hůře hodnoceným aspektům zaměstnání patří platové podmínky a využití kvalifikace, poměrně kriticky absolventi hodnotí i způsob řízení a vedení firmy nebo organizace. Spokojenost s platovým ohodnocením patří k tradičně hůře hodnoceným aspektům zaměstnání. I zde se projevuje mírná tendence k růstu spokojenosti spolu s úrovní vzdělání. Nejméně jsou se svým platem spokojeni vyučení (65 %), dále absolventi maturitních oborů kategorie M (68 %). Mírně spokojenější jsou absolventi, kteří pokračovali na VŠ (71 %). Výjimkou v této tendenci jsou v rámci sledovaného vzorku vyučení, kteří pokračovali v nástavbovém studiu (77 %). Nižší spokojenost absolventů s využitím získané kvalifikace může souviset s tím, že absolventi jsou na trhu práce poměrně krátce a dosud získávají potřebné zkušenosti a praxi. Mezi jednotlivými kategoriemi vzdělání přitom nejsou příliš velké rozdíly. Podíly spokojených s využitím kvalifikace v zaměstnání se pohybují mezi 63 % a 67 %. Výjimkou je nízká spokojenost vyučených, kteří pokračovali v nástavbovém studiu, z nichž byla spokojena jen mírně nadpoloviční většina (54 %). Toto zjištění naznačuje, že jejich postavení na trhu práce není zatím stabilizované. K dalším aspektům, se kterými absolventi vyjadřují nižší míru spokojenosti, patří způsob vedení a řízení ve firmách. Zde opět platí mírná tendence k větší spokojenosti s vyšším vzděláním. Se způsobem vedení a řízení ve firmách vyjádřilo spokojenost 58 % vyučených, 64 % vyučených, kteří pokračovali v nástavbovém studiu, stejné procento absolventů maturitních oborů kategorie M a 66 % z těch, kteří pokračovali v terciárním vzdělávání. 43

44 Obr. 7.1: Spokojenost v současném zaměstnání (v % odpovědí velmi spokojen a spíše spokojen) 44

45 Porovnání s předchozím šetřením ukazuje mírně vyšší celkovou spokojenost v zaměstnání. V předchozím šetření z roku 2013 se spokojenost v zaměstnání po 3 letech pohybovala kolem %. I v předchozím šetření byli absolventi relativně nejméně spokojeni s platovým ohodnocením a způsobem vedení a řízení. Z hlediska platových podmínek ovšem spokojenost v současnosti mírně vzrostla (v předchozím šetření se pozitivně vyjádřilo jen % podle vybraných kategorií vzdělání). Spokojenost s vedením a řízením zůstala na zhruba stejné úrovni. Výrazněji pozitivní hodnocení pak najdeme z hlediska jistoty práce (55 67 % kladných odpovědí v minulém šetření). Z hlediska ostatních aspektů nejsou rozdíly příliš výrazné. I v minulém šetření patřil k nejlépe hodnoceným aspektům práce kolektiv ve firmě. 7.2 STABILITA V ZAMĚSTNÁNÍ A DŮVODY ZMĚN ZAMĚSTNÁNÍ Jedním z důležitých ukazatelů úspěšnosti přechodu na trh práce je stabilita v zaměstnání. Vstup absolventů na trh práce je zpravidla spojen s obdobím hledání odpovídajícího pracovního uplatnění a častějšími změnami zaměstnání. Zatímco v období ekonomické krize absolventi měnili zaměstnání spíše pod tlakem ekonomických potíží firmy, v době ekonomického růstu je získání zaměstnání snadnější, což může podpořit snahu vyzkoušet více zaměstnání, získat širší pracovní zkušenosti nebo dosáhnout změnou zaměstnavatele lepších podmínek. Na druhé straně, příliš časté změny zaměstnání mohou naznačovat, že se absolventovi nepodařilo získat perspektivní zaměstnání nebo se pohybuje na nejistých pozicích sekundárního trhu práce, pro který jsou charakteristické dočasné smlouvy, nestabilní pozice a fragmentovaná pracovní kariéra. Doba a rychlost vstupu na trh práce, ve smyslu získání dlouhodobého a stálého zaměstnání, resp. pracovní pozice je ovlivněna i skutečností, zda absolvent pokračoval po ukončení střední školy ve vzdělávání a vstoupil na trh práce později, nebo kombinuje práci a studium. Z tohoto důvodu jsme opět sledovali odděleně kategorie těch absolventů, kteří pokračovali ve studiu, protože v případech kombinace pracovní aktivity se studiem je pak výběr zaměstnání často ovlivněn i potřebou sladit časové a další nároky, mít více flexibilní pracovní dobu a podobně. Z absolventů středních odborných škol, kteří zahájili dlouhodobou pracovní aktivitu, pracovalo ve sledovaném období 3 let od ukončení střední školy ve svém prvním nebo druhém zaměstnání % z nich. Porovnáme-li jednotlivé kategorie, pak ve sledovaném období pracovalo ve svém prvním zaměstnání 40 % vyučených, 37 % ve druhém zaměstnání a 13 % vystřídalo 3 zaměstnání. Dalších přibližně 10 % změnilo zaměstnání vícekrát. V kategorii vyučených, kteří ve sledovaném období zahájili nástavbové studium, byla situace obdobná, v 1. zaměstnání pracuje přibližně 44 %, ve druhém 38 % a ve třetím asi 13 % dotázaných a zbývajících přibližně 5 % vystřídalo více zaměstnání. V kategorii středního vzdělání s maturitní zkouškou byla dynamika střídání zaměstnání vyšší. V rámci sledovaného vzorku pracuje 33 % ve svém prvním zaměstnání, 38 % ve druhém zaměstnání, 24 % ve třetím zaměstnání, 3 % ve čtvrtém a 3 % vystřídala více zaměstnání. V kategorii absolventů, kteří zahájili terciární vzdělávání, docházelo ke změnám v zaměstnání nejčastěji. V prvním zaměstnání od ukončení střední školy pracuje 33 % z nich, ve druhém 35 %, 18 % pracuje ve třetím zaměstnání, 9 % ve čtvrtém zaměstnání. Přibližně 4 % pak vystřídala více zaměstnání. Dynamika změn zaměstnání byla ve sledovaném období 3 let od ukončení střední školy v kategorii absolventů maturitních oborů ve srovnání s učebními obory mírně vyšší. Zatímco v kategorii vyučených (a podobně i vyučených, kteří zahájili nástavbové studium) pracovalo v prvním nebo druhém zaměstnání kolem 80 % z nich, v kategorii absolventů maturitních oborů to bylo jen kolem 70 %. Vyšší procento tedy pracovalo, resp. pracuje ve třetím zaměstnání (24 %, 18 %). V kategorii absolventů, kteří pokračovali 45

46 v terciárním vzdělávání, je zároveň relativně vyšší procento těch, kteří pracují již ve svém čtvrtém zaměstnání. Obr. 7.2: Změny zaměstnání v kolikátém zaměstnání absolvent pracuje v období 3 let od ukončení studia na střední škole v rozdělení podle vybraných kategorií vzdělání (v % odpovědí) DŮVODY ZMĚNY ZAMĚSTNÁNÍ Setrvání pracovníků v zaměstnání je ovlivněno celou řadou vnitřních i vnějších faktorů. Důležitá je přitom jak subjektivní spokojenost v zaměstnání, tak ekonomická situace firmy. V rámci šetření byly sledovány změny vyplývající z osobní iniciativy pracovníka a aktivní snahy získat lepší platové nebo pracovní podmínky, případně možnosti rozvoje kariéry i změny vynucené např. nepříznivou situací ve firmě, zánikem pracovního místa nebo ukončením pracovní smlouvy na dobu určitou. Obr. 7.3: Důvody, které vedly k odchodu z posledního zaměstnání (v % odpovědí rozhodně ano, spíše ano, možnost výběru více odpovědí současně) 18 Střední s VL kat. H Střední s VL + zahájil L5 Střední s MZ - kategorie M Zahájil VŠ/VOŠ Odešel(a) jsem z vlastní iniciativy 57% 57% 68% 68% 79% 79% 73% 73% Skončení pracovního poměru na dobu určitou 9% 9% 5% 5% 7% 7% 12% 12% Zánik firmy, zrušení pracovního místa 4% 4% 5% 5% 4% 4% 4% 4% Byl(a) jsem propuštěn(a) 4% 4% 21% 21% 3% 3% 4% 4% Jiná odpověď 26% 26% 0% 0% 8% 8% 6% 6% Celkový součet 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 18 V kategorii vyučených a vyučených s nástavbou je třeba odpovědi vzhledem k menšímu vzorku považovat za orientační. 46

47 Zcela převažujícím důvodem odchodu z posledního zaměstnání, a to ve všech sledovaných kategoriích, byl odchod ze zaměstnání z vlastní iniciativy. V kategorii vyučených, kteří změnili zaměstnání, odešlo z vlastní iniciativy 57 %, ve skupině vyučených, kteří zahájili ve sledovaném období nástavbové studium, to bylo 68 %. Nejčastěji odcházeli z vlastní iniciativy absolventi maturitních oborů kategorie M a ti, kteří zahájili studium na VŠ nebo VOŠ (79 %, resp. 73 %). Z hlediska vnějších důvodů dále absolventi uváděli skončení pracovního poměru na dobu určitou (9 12 %), rozdíly mezi kategoriemi byly poměrně nízké. Zánik firmy nebo zrušení pracovního místa je málo častým důvodem změny, respektive odchodu ze zaměstnání (4 5 %), přičemž rozdíly mezi sledovanými kategoriemi jsou zanedbatelné. Spíše okrajově se objevuje odpověď byl jsem propuštěn a jiná odpověď. Výjimkou je vyšší zastoupení těchto odpovědí v kategorii vyučených, které může být ovlivněno nižším počtem respondentů. V kategorii jiné jsou uvedeny např. odchody na mateřskou dovolenou, ukončení práce na DPP. 19 Obr. 7.4: Osobní důvody pro změnu (posledního) zaměstnání (v % rozhodně ano + spíše ano, možnost výběru více odpovědí současně) Střední s VL kat. H Střední s VL + zahájil L5 Střední s MZ - kategorie M Zahájil VŠ/VOŠ Nízký plat 62% 62% 50% 50% 70% 70% 54% 54% Nevyužití kvalifikace 54% 54% 17% 17% 59% 59% 49% 49% Špatná perspektiva firmy 69% 69% 50% 50% 56% 56% 42% 42% Nezajímavá práce 54% 54% 33% 33% 55% 55% 45% 45% Nevyhovující pracovní podmínky (pracovní doba, prostředí) 85% 85% 83% 83% 72% 72% 56% 56% Příliš velké pracovní vytížení 54% 54% 50% 50% 50% 50% 40% 40% Nutnost dojíždění 23% 23% 42% 42% 31% 31% 22% 22% Neshody v pracovním kolektivu nebo s nadřízeným 54% 54% 42% 42% 36% 36% 29% 29% Rodinné důvody 8% 8% 0% 0% 13% 13% 9% 9% Malá možnost kariérního růstu 69% 69% 58% 58% 80% 80% 56% 56% Podívejme se podrobněji na důvody odchodu z posledního pracovního místa z vlastní iniciativy. Vzhledem k tomu, že příčiny jsou často vzájemně spojené, odpovídali respondenti na celou baterii otázek. Nejfrekventovanější důvody odchodu z posledního zaměstnání byly důvody související s rozvojem kariéry a zlepšením platových a pracovních podmínek. V kategorii vyučených byly dominantním důvodem změny zaměstnání nevyhovující pracovní podmínky (85 %). Na dalších místech v pořadí pak ovlivnily odchod ze zaměstnání nedostatečná možnost kariérního růstu a snaha získat lepší pracovní pozici (69 %) a nízké platové ohodnocení (62 %). Přibližně stejnou roli hrála i špatná perspektiva firmy (69 %). Více než polovina vyučených pak mezi důvody odchodu z posledního zaměstnání uváděla nevyužití kvalifikace, nezajímavou práci, neshody v pracovním kolektivu nebo s nadřízenými a příliš velké pracovní vytížení. V kategorii vyučených, kteří ve sledovaném období zahájili nástavbové studium, byla situace z hlediska nejčastějších důvodů změny zaměstnání obdobná jako u vyučených, nejčastěji změnili zaměstnání kvůli nevyhovujícím pracovním podmínkám (83 %). S odstupem pak na dalších místech uváděli malé možnosti kariérního růstu (58 %), nízký plat (50 %) a špatnou perspektivu firmy (50 %). Ve skupině absolventů maturitních oborů se na rozdíl od vyučených na první místo osobních důvodů změny zaměstnání dostává malá možnost kariérního růstu (80 %), dále jsou to rovněž nevyhovující pracovní podmínky, kam řadíme i pracovní dobu (72 %) a nízký plat (70 %). Významným důvodem je pak i nevyužití kvalifikace (59 %) a špatná perspektiva firmy (50 %). 19 V rámci této odpovědi nelze vyloučit, že zahrnuje i pracovní aktivitu některých respondentů v tzv. šedé zóně, tedy skončení práce bez řádné pracovní smlouvy. 47

48 Podobně jako u vyučených i tady ovlivnilo přibližně polovinu absolventů v rozhodnutí odejít ze zaměstnání příliš velké pracovní vytížení (50 %). Ve skupině absolventů maturitních oborů, kteří pokračovali v terciárním vzdělávání, jsou uváděny jako nejčastější tři důvody malá možnost kariérního růstu (56 %), nevyhovující pracovní podmínky (56 %) a nízký plat (54 %). Absolventi rovněž měnili místo z důvodu nevyužití kvalifikace (49 %), špatné perspektivy firmy (42 %) a nezajímavé práce (45 %). Ve srovnání s ostatními kategoriemi jsou méně častým důvodem neshody v kolektivu nebo s nadřízeným (29 %). 8. CELKOVÉ HODNOCENÍ ZÍSKANÉHO VZDĚLÁNÍ 8.1 ZNALOSTI A DOVEDNOSTI, KTERÉ ABSOLVENTŮM NA TRHU PRÁCE CHYBĚJÍ V rámci šetření jsme zjišťovali, jaké dovednosti a znalosti absolventům v jednotlivých kategoriích vzdělání při vstupu na trhu práce chyběly. Do analýzy byli zahrnuti absolventi, kteří ve sledovaném období 3 let od ukončení střední školy zahájili dlouhodobou pracovní aktivitu a mají tedy zkušenost se vstupem na trh práce, včetně těch, kteří zároveň studují. Nejčastěji absolventům z hlediska uplatnění a požadavků trhu práce chyběly praktické dovednosti v oboru, lepší znalost cizího jazyka a vyšší úroveň vzdělání. Zaměříme-li se nejprve na nedostatečné praktické znalosti z oboru, ty při vstupu na trh práce postrádalo 48,7 % vyučených, kteří ve sledovaném období zahájili nástavbové studium, 52,5 % absolventů maturitních oborů a 51,2 % absolventů, kteří ve sledovaném období zahájili studium na VŠ. V kategorii vyučených byly chybějící praktické dovednosti uváděny méně často (38,5 %), ovšem i tak zaujímají první příčku z hlediska kompetencí, které vyučení postrádali. Absolventi dále uváděli, že jim na trhu práce chyběla vyšší úroveň vzdělání. Nejčastěji chyběla vyučeným, kteří zahájili nástavbové studium (48,7 % z nich), dále absolventům maturitních oborů (44,0 %) a méně často i těm, kteří ve sledovaném období zahájili studium VŠ nebo VOŠ (37,7 %). Tato odpověď zřejmě souvisí se skutečností, že vyšší úroveň vzdělání je v ČR navzdory ekonomickému růstu zatím stále spojena s nižší mírou nezaměstnanosti absolventů, a obecně rovněž platí, že je zpravidla spojena i s vyšším finančním ohodnocením. 20 K dalším kompetencím, které absolventi středních škol z hlediska požadavků v zaměstnání postrádali nejčastěji, byla dobrá znalost cizího jazyka. S tímto nedostatkem se potýkalo 30,8 % vyučených, 59,0 % z těch vyučených, kteří vstoupili do nástavbového studia, dále 38,0 % absolventů maturitních oborů kategorie M a 36,7 % absolventů, kteří pokračovali na VŠ nebo VOŠ. Výrazně často tak tento problém pociťovali ti, kteří se pokusili o nástavbové studium. S mírně nižší frekvencí absolventi uváděli, že jim chyběly teoretické znalosti v oboru, manažerské dovednosti a schopnost vést lidi a obor, o který by zaměstnavatelé měli zájem. Teoretické znalosti v oboru na trhu práce chyběly 32,7 % absolventů učebních oborů, 41,0 % absolventů učebních oborů, kteří pokračovali v nástavbovém studiu, 30,5 % absolventů maturitních oborů kategorie M. Naopak menší problém s úrovní teoretických znalostí z hlediska požadavků trhu práce měli absolventi, kteří pokračovali v terciárním vzdělávání (23,7 %). 20 Podle údajů ČSÚ činil medián hrubé mzdy v roce 2017 u pracovníků středního vzdělání bez maturity 22,8 tisíce Kč, středního s maturitou 27,5 tisíce, vyššího odborného a bakalářského 30,7 tisíce a vysokoškolského 37,9 tisíce. 48

49 K dalším dovednostem, které absolventi středních škol postrádali, patří manažerské dovednosti, případně schopnost vést lidi. Tento nedostatek uváděli nejčastěji absolventi učebních oborů, kteří zahájili ve sledovaném období nástavbové studium (43,6 %). To zřejmě souvisí se skutečností, že nejfrekventovanějším oborem nástavbového studia je obor Podnikání. Manažerské dovednosti dále postrádalo i 38,0 % absolventů maturitních oborů kategorie M. Menší problém představovaly pro absolventy, kteří pokračovali v terciárním vzdělávání (31,4 %). Nejméně často je pak zmiňovali absolventi učebních oborů (28,8 %). Nezanedbatelné procento absolventů pak uvádělo, že pro hladký vstup na trh práce jim chybělo mít vystudovaný obor, o který by zaměstnavatelé měli větší zájem. S tímto problémem se nejčastěji potýkali ti, kteří pokračovali v nástavbovém studiu (38,5 %), nejméně často vyučení a ti, kteří pokračovali v terciárním vzdělávání (26,1 %). Obr. 8.1: Co Vám při vstupu na trh práce nejvíce chybělo? (v % odpovědí rozhodně ano + spíše ano) 49

50 Méně často pak absolventům chyběly při vstupu na trh práce i další tzv. měkké dovednosti, zejména schopnost prezentace a schopnost komunikace. Schopnost prezentace postrádalo kolem % dotázaných absolventů. Nejčastěji tento hendikep uváděli vyučení (30,8 %). Dále přibližně % absolventů, podle jednotlivých kategorií, uvádělo ve vztahu k trhu práce nedostatek komunikačních dovedností. Nejčastěji na tento problém naráželi absolventi učebních oborů, kteří dále zahájili nástavbové studium (30,8 %), nejméně často pak ti, kteří pokračovali v terciárním vzdělávání. Ke kompetencím, které absolventům na trhu práce zpravidla nezpůsobovaly potíže, patří v rámci sledovaných schopnost týmové práce a dovednost práce na PC. Schopnost týmové práce postrádala jen asi pětina vyučených i absolventů maturitních oborů kategorie M (kolem 20 %), méně často pak ti, kteří pokračovali v terciárním vzdělávání (14,5 %). K dovednostem, se kterými absolventi rovněž neměli často problém, patřila znalost práce na PC. Ta nejčastěji chyběla vyučeným, kteří pokračovali v nástavbovém studiu, a absolventům maturitních oborů kategorie M (20,5 %, resp. 22,0 %). Naopak vyučení pociťovali tento nedostatek, zřejmě i vzhledem k převládajícímu charakteru práce, poměrně málo často (13,5 %). 8.2 SPOKOJENOST VE VZTAHU K TRHU PRÁCE I TERCIÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ V rámci šetření měli absolventi v odpovědi na otevřenou otázku možnost vyjádřit základní zkušenost, která se váže ke vzdělávání na střední škole a k následnému přechodu na trh práce nebo do dalšího vzdělávání. Odpovědi měly často komplexnější charakter, proto byla z důvodu interpretace provedena kategorizace odpovědí. Obr. 8.2: Celkové hodnocení studia na střední škole střední vzdělání s VL, kategorie H (v % odpovědí, původně absolvované vzdělání) 50

51 Souhrnně více než třetina dotázaných absolventů, kteří v rámci vzorku původně studovali učební obor, vyjádřila ve smyslu základního souhrnného hodnocení určitou nespokojenost se získaným vzděláním (38,7%). Nejčastěji uváděli nedostatky ve výuce (29,0 %), kdy si stěžovali na širokou škálu nedostatků, například na nedostatek praxe, špatnou úroveň učitelů nebo zastaralou výuku. Další, méně zastoupená skupina uváděla nedostatečnou připravenost pro trh práce (3,2 %). Zajímavé je to, že část absolventů byla spokojena se střední školou, ovšem výrazně nespokojena s následným pracovním uplatněním (6,5 %). Naopak 50,0 % absolventů učebních oborů v rámci celkového hodnocení dosavadní vzdělávací a profesní dráhy vyjádřilo převážně spokojenost. Z toho 24,2 % uvedlo, že byli obecně se střední školou spokojeni nebo spíše spokojeni, podobné procento (21,0 %) pak vztahovalo spokojenost k uplatnění na trhu práce a 4,8 % hodnotilo kladně připravenost pro další vzdělávání. Kolem 6,5 % absolventů uvádělo jako svůj hlavní problém skutečnost, že si zvolili špatný obor, který je nezajímá, což jim způsobuje problémy na trhu práce, např. v situaci, kdy se snaží najít práci v jiném oboru. Někteří dále uvedli i příliš vysokou finanční náročnost studia (1,6 %) a rovněž potíže s chybějící praxí (3,2 %). Obr. 8.3: Celkové hodnocení studia na střední škole střední vzdělání s MZ, kategorie M (v % odpovědí, původně absolvované vzdělání) V rámci kategorie absolventů maturitních oborů (z hlediska původně studované střední školy) vyjádřilo určitou nespokojenost se získaným vzděláním na střední škole 44,4 % z nich. Podobně jako vyučení uváděli tito absolventi nejčastěji nedostatky ve výuce (24,1 %), například nedostatečnou jazykovou výuku, výuku IT, přístup učitelů, zastaralou výuku, málo všeobecných předmětů, nízké prezentační dovednosti. Dále si stěžovali na nedostatečnou připravenost pro studium VŠ (6,3 %), případně skutečnost, že jejich obor má bez pokračování na VŠ jen velmi špatné uplatnění (3,0 %). Okrajově uváděli nedostatečnou připravenost pro vstup na trh práce (3,8 %). Podobně jako vyučení i část absolventů maturitních oborů uváděla na jedné straně spokojenost se školou a na druhé nespokojenost s uplatněním (7,1 %). 51

52 Naopak 44,2 % absolventů maturitních oborů v rámci celkového zhodnocení dosavadní vzdělávací a profesní dráhy vyjádřilo převážně spokojenost. Z toho 15,7 % uvedlo, že byli obecně se střední školou spokojeni nebo spíše spokojeni, podobné procento (16,5 %) pak vztahovalo spokojenost k uplatnění na trhu práce a 11,9 % hodnotilo kladně připravenost pro vysokou školu. Kolem 6,9 % absolventů uvádělo jako hlavní problém skutečnost, že si zvolili špatný obor, který je nezajímá, což je téměř stejné procento jako u vyučených. Příliš vysokou finanční náročnost studia uvedli absolventi maturitních oborů jen výjimečně (0,3 %). Chybějící praxe byla hlavním problémem, se kterým se při přechodu na trh práce potýkali, pro 4,3 % maturantů. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Na závěr textu uvádíme shrnutí základních výsledků šetření podle jednotlivých témat. Jedním z nejdůležitějších témat v šetření absolventů, která představují významnou zpětnou vazbu pro školskou sféru, je hodnocení úrovně školní přípravy na střední škole a získaných kompetencí z pohledu absolventů škol. Celkovou úroveň školní přípravy na střední škole mírně pozitivněji hodnotí absolventi středních odborných škol zakončených maturitní zkouškou (kategorie M). Kladně se vyjádřilo 88,4 % z nich oproti 82,2 % vyučených. Nejlépe hodnocenými kompetencemi jsou v kategorii vyučených i absolventů maturitních oborů odborné teoretické znalosti (85,5 % kladných odpovědí v kategorii vyučených a 89,0 % v kategorii maturitních oborů). Na dalších místech pak absolventi pozitivně hodnotí zejména úroveň všeobecných znalostí (78,6 % v kategorii vyučených a 83,0 % u maturitních oborů) a odborných praktických znalostí a dovedností (78,6 % v kategorii H a 78,1 % v kategorii M). K poměrně dobře hodnoceným kompetencím v obou kategoriích vzdělání patří tzv. soft skills schopnost pracovat v týmu (76,3 % v kategorii H a 75,6 % v kategorii M), schopnost řešit problémy (71,7 % v kategorii H a 76,4 % v kategorii M) a dále komunikační dovednosti (71,1 % v kategorii H, 75,3 % v kategorii M). Ostatní sledované soft skills, jako jsou prezentační dovednosti a samostatné rozhodování, jsou poměrně dobře hodnoceny absolventy maturitních oborů, ovšem v kategorii učebních oborů je hodnocení slabší (72,3 % oproti 67,1 % a 76,0 % oproti 68,2 %). Schopnost práce na PC hodnotí pozitivně tři čtvrtiny absolventů maturitních oborů (75,9 %), zatímco u vyučených je hodnocení slabší (69,9 %). Dlouhodobě slabým místem školní přípravy obecně zůstává úroveň cizího jazyka. Tu relativně hůře posuzují vyučení (60,7 % kladných hodnocení oproti 68,6 %). Nejsouhrnnějším vyjádřením spokojenosti se zvoleným oborem je odpověď na otázku, zda jsou absolventi spokojeni s volbou svého oboru a zda by si vybrali obor znovu. Součástí zpětného posouzení vzdělávací cesty je proto tzv. míra identifikace s oborem, která ukazuje podíl absolventů, kteří by si v případě, že by mohli svoji studijní volbu zopakovat, vybrali stejný obor studia. Z výsledků analýz vyplývá, že při hypotetické možnosti zopakovat volbu oboru by si stejný studijní obor zvolily téměř tři čtvrtiny (73,6 %) absolventů středního vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie M), zatímco v kategorii absolventů učebních oborů by si stejný obor zvolilo znovu jen 60,6 % z nich. Zaměříme-li se na důvody, proč by absolventi dali přednost jinému oboru, pak v kategorii vyučených i maturitních oborů je dominantním důvodem ztráta zájmu o vystudovaný obor (61,3 % z vyučených a 60,3 % z absolventů maturitních oborů, kteří by si vybrali raději jiný 52

53 obor). Podstatným zjištěním je skutečnost, že v kategorii vyučených jsou jako důvod volby jiného oboru častěji zmiňovány nevyhovující podmínky na trhu práce, zejména nízké platové ohodnocení oboru (50,0 % oproti 43,1 %) a špatné pracovní podmínky (48,4 % oproti 23,4 %). Ukazuje se tak, že nižší spokojenost vyučených s volbou oboru výrazněji souvisí s pracovním uplatněním a podmínkami poskytovanými zaměstnavateli. Rovněž problémy se získáním zaměstnání v oboru jsou mírně častějším důvodem nespokojenosti u vyučených (38,7 % oproti 35,4 %), i když rozdíl není příliš výrazný. V kategorii učebních oborů je ve srovnání s absolventy maturitních oborů mírně častějším důvodem nespokojenosti s oborem skutečnost, že tito absolventi obor původně vůbec studovat nechtěli (43,5 % a 38,8 %), což souvisí s tím, že řada vyučených si volí svůj obor jako náhradní řešení poté, co nejsou přijati na obor, o který měli zájem. Více než třetina z těch, kteří by si vybrali jiný obor, v obou kategoriích, považuje svůj obor za neperspektivní. Poměrně vysoký podíl absolventů, kteří nejsou spokojeni s původně zvoleným oborem, a zejména vysoké procento těch, kteří ztratili o obor zájem nebo obor nechtěli studovat, ukazuje potřebu dalšího rozvoje kariérových informací a poradenství v této oblasti. Kromě spokojenosti s oborem se šetření zaměřilo i na otázku, zda by si absolventi zvolili znovu stejnou kategorii, resp. úroveň vzdělání. Zatímco absolventi maturitních oborů by v naprosté většině znovu zvolili maturitní úroveň vzdělání, ve skupině vyučených se podíl těch, kteří by svoji vzdělanostní volbu zopakovali, pohyboval kolem tří čtvrtin (77,2 % v případě pokračujících v nástavbovém studiu a 74,4 % ve skupině vyučených, kteří dále nestudovali). Přibližně čtvrtina vyučených by tedy raději studovala maturitní obor kategorie L0 nebo klasický čtyřletý maturitní obor. I když se jedná o hypotetickou volbu, potvrzuje se dlouhodobá skutečnost, že vyučení jsou více nespokojeni jak se zvoleným oborem, tak se získanou úrovní vzdělání. Jedním z důležitých cílů šetření bylo zmapovat vstup absolventů středních škol na trh práce. Úspěšnost vstupu na trh práce závisí na řadě faktorů. Jedním z nich je i aktivita a použité strategie při hledání zaměstnání. Jak vyučení, tak absolventi maturitních oborů získali první zaměstnání nejčastěji prostřednictvím internetu, ovšem častěji tento způsob využili maturanti (28 % oproti 24 %). Jak vyučení, tak absolventi maturitních oborů dále k získání prvního zaměstnání často využili kontakty z rodiny nebo blízkého sociálního okolí. Zatímco pomoc rodičů vedla častěji k získání zaměstnání u vyučených (20 % oproti 13 %), absolventi maturitních oborů naopak více využívali informace a pomoc kamarádů nebo spolužáků (17 % oproti 7 %). Výsledky šetření potvrdily, že pro získání zaměstnání je podstatným faktorem aktivní přístup absolventů a jejich přímý kontakt s budoucím zaměstnavatelem. Na základě osobní návštěvy zaměstnavatele nebo firmy získalo první práci 16 % vyučených a 12 % absolventů maturitních oborů. Významná část absolventů středních odborných škol využila předchozí zkušenosti se zaměstnavatelem, u kterého pracovala na brigádách nebo na zkrácený úvazek již během studia (11 %, resp. 9 %), a také kontakty získané během školní praxe, kdy 10 % vyučených a 7 % absolventů maturitních oborů nastoupilo do firem, kde předtím vykonávali praxi. Z hlediska změn ve způsobu hledání a získání zaměstnání se oproti předchozím průzkumům, kde dominovalo získání zaměstnání s pomocí rodičů a příbuzných, ukazuje posilování vlivu moderních komunikačních prostředků, zejména internetu a sociálních sítí. Zároveň se ovšem jako významný fenomén nově objevuje zahájení pracovní činnosti již během studia. Tento způsob zaháčkovávání se na trhu práce už během studia zároveň dokládá změnu charakteru přechodu na trh práce, kdy pracovní aktivity žáků ještě před ukončením studia nemají charakter pouhého přivýdělku, ale stávají se součástí budování pracovní kariéry a hledání vhodného pracovního uplatnění. Jedním z nejdůležitějších aspektů úspěšného začlenění na trhu práce je otázka, zda absolventi pracují v oboru, který vystudovali, nebo odcházejí za prací do jiného oboru, případně jaké jsou příčiny odchodu z původní profese. 53

54 Zaměříme-li se na reálné pracovní uplatnění absolventů učebních oborů, pak se v rámci sledovaného vzorku po škole uplatnilo přímo v oboru, ve kterém se vyučili, 54,4 % vyučených, 20,5 % pracovalo v příbuzném oboru a 25,0 % ve zcela jiném oboru. Po třech letech od vyučení se pak procento pracujících ve svém oboru ještě snížilo, takže přímo v oboru zůstalo pracovat jen 36,0 % vyučených, 18,6 % se uplatňuje v příbuzném oboru a 45,3 % odešlo mimo obor. V kategorii absolventů maturitních oborů byl podíl těch, kteří začali po škole přímo pracovat v oboru, nižší 42,1 %, v příbuzném oboru se uplatnilo 26,7 % a do jiného oboru odešlo 31,3 %. V současnosti, tedy 3 roky od ukončení studia na střední škole, ovšem pracuje přímo v oboru jen 34,3 % absolventů, 21,4 % se uplatnilo v příbuzném oboru a 44,2 % odešlo mimo obor studovaný na střední škole. S odstupem 3 let po ukončení střední školy se tak procento absolventů pracujících v oboru, resp. mimo obor, v kategorii vyučených a absolventů maturitních oborů v rámci sledovaného vzorku příliš neliší. Výsledky šetření ukazují, že můžeme rozlišit v podstatě tři základní kategorie důvodů, proč absolventi odcházejí pracovat mimo obor. Je to aktuální situace na trhu práce, dále pracovní a platové podmínky poskytované zaměstnavateli v oboru a za třetí profesní, osobní a rodinné zájmy absolventů. V současnosti, kdy je nabídka pracovních příležitostí i pro absolventy škol dobrá, je v obou kategoriích vzdělání dominantním důvodem odchodu za prací mimo obor získání lepší nebo zajímavější nabídky práce v jiném oboru (64,4 % v kategorii učebních oborů a 64,6 % v kategorii maturitních oborů). V kategorii vyučených jsou pak tradičně více zastoupeny důvody související s charakterem a podmínkami práce a jejím oceněním (nevyhovující pracovní podmínky jako jeden z důvodů odchodu mimo obor uvádí 40,0 % vyučených z těch, co pracují mimo obor, oproti 29,2 % absolventů maturitních oborů, nízký plat 53,3 % oproti 35,9 %). Odpověď, že v oboru nikdy pracovat nechtěli, je rovněž častější u vyučených (37,8 % oproti 27,6 %). Ztráta zájmu o obor je naopak v obou kategoriích na zhruba stejné úrovni (37,8 % a 40,6 %). K méně frekventovaným důvodům patří nutnost dojíždění (24,4 % a 14,1 %), který je rovněž více zastoupen v kategorii vyučených. Častěji uvádějí vyučení i neperspektivnost oboru (22,2 % a 19,3 %) a rodinné důvody (22,2 % a 10,4 %). Dalším důležitým hlediskem úspěšnosti uplatnění absolventů na trhu práce je kromě otázky souladu mezi absolvovaným oborem a oborem, ve kterém absolventi pracují, otázka, zda se uplatňují na pozicích, které odpovídají úrovni získaného vzdělání. V rámci kategorie vyučených, kteří nepokračovali v nástavbovém studiu, pracuje na pozicích v souladu s učební úrovní vzdělání 81 %, z toho ovšem jen 58 % vykonává práci ve svém oboru. Na pozicích, pro které je vhodnější vyšší úroveň vzdělání, pracuje 16 % vyučených. V kategorii vyučených, kteří ve sledovaném období zahájili maturitní nástavbu, pracuje v současnosti na pozici, která vyžaduje vyučení, asi 54 % (z toho ovšem v oboru jen 21 %) a 36 % je na pozicích, pro které je nejvhodnější maturitní vzdělání. Z kategorie absolventů maturitních oborů, kteří ve sledovaném období nepokračovali v terciárním vzdělávání, pracuje na pozici, pro kterou je nejvhodnější maturitní úroveň vzdělání, 65 % z nich (z toho 39 % v oboru). Na nižší pozici, pro kterou by stačilo vyučení, pracovalo tři roky 17 % dotázaných, často zároveň mimo svůj obor. Naopak 10 % uvedlo, že pracují na pozici, pro kterou je vhodnější VŠ nebo VOŠ. Absolventi, kteří ve sledovaném období zahájili studium VŠ nebo VOŠ, pracují zatím nejčastěji na pozicích, pro které je nejvhodnější maturitní vzdělání (47 %, z toho 31 % v oboru vzdělání). Poměrně vysoké procento (37 %) uvádí, že již nyní pracují na pozicích, pro které je nejvhodnější VŠ vzdělání, a 8 % vykonává méně kvalifikovanou práci. Část absolventů ve všech kategoriích pak uváděla, že pro jejich pracovní pozici není formální vzdělání důležité. 54

55 Jedním z důležitých aspektů úspěšného přechodu na trh práce je zhodnocení spokojenosti absolventů středních škol v zaměstnání a jejich stabilita v zaměstnání. Spokojenost se současným zaměstnání, tedy 3 roky od ukončení střední školy, vyjádřilo přibližně 87 % z těch absolventů, kteří pokračovali ve studiu na VŠ nebo VOŠ, 81 % absolventů maturitních oborů, kteří dále nepokračovali, 79 % absolventů učebních oborů, kteří pokračovali v nástavbovém studiu, a 71 % absolventů kategorie H. Celková spokojenost v zaměstnání tedy s rostoucí úrovní vzdělání roste. Podíváme-li se ovšem na jednotlivé aspekty spokojenosti v zaměstnání, můžeme konstatovat, že ve většině aspektů se spokojenost absolventů učebních a maturitních oborů nějak významně neliší. Absolventi jsou nejvíce spokojeni s kolektivem spolupracovníků (85 90 %) a s jistotou zaměstnání (80 87 %). K dobře hodnoceným aspektům pracovního uplatnění pak patří pracovní pozice (77 90 %) a rovněž zajímavost práce posuzuje většina absolventů kladně (74 84 %). Poměrně dobrá, i když ve srovnání s předchozími aspekty mírně slabší, je spokojenost s pracovními podmínkami. Ve skupině absolventů, kteří pokračovali v terciárním vzdělávání, je přitom vyšší než u ostatních kategorií (85 % oproti 77 %). Spokojenost s perspektivou firmy patří k těm aspektům, kde jsou v hodnocení poměrně velké rozdíly, a lze předpokládat, že se zde odráží i konkrétní situace ve firmách a oborech. Obecně spíše k hůře hodnoceným aspektům zaměstnání patří platové podmínky, využití kvalifikace a poměrně kriticky absolventi hodnotí i způsob řízení a vedení firem nebo organizací. Nižší spokojenost jak s platovým ohodnocením, tak s využitím získané kvalifikace zřejmě souvisí s tím, že absolventi jsou na trhu práce poměrně krátce a dosud získávají potřebné zkušenosti a praxi. Podstatnou zpětnou vazbu ukazují zjištění, jaké dovednosti a znalosti absolventům v jednotlivých kategoriích vzdělání při vstupu na trhu práce chyběly. Nejčastěji absolventům z hlediska dobrého pracovního uplatnění a požadavků trhu práce chyběly praktické dovednosti v oboru, lepší znalost cizího jazyka a vyšší úroveň vzdělání. Praktické znalosti z oboru postrádali při vstupu na trh práce častěji absolventi maturitních oborů (52,5 % a 51,2 % z těch, kteří zahájili studium na VŠ). V kategorii vyučených si na nedostatek praktických znalostí stěžovali častěji ti, kteří pokračovali v nástavbovém studiu, než ti, kteří vstoupili přímo na trh práce. Absolventi dále uváděli, že jim chyběla vyšší úroveň vzdělání. Tuto odpověď uváděli nejčastěji vyučení, kteří zahájili nástavbové studium (48,7 %), dále absolventi maturitních oborů (44,0 %) a méně často i ti, kteří zahájili studium VŠ nebo VOŠ (37,7 %). Tato odpověď zřejmě souvisí se skutečností, že vyšší úroveň vzdělání je v ČR navzdory ekonomickému růstu zatím stále spojena s nižší mírou nezaměstnanosti absolventů, a rovněž obecně platí, že je zpravidla spojena i s vyšším finančním ohodnocením. K dalším kompetencím, které absolventi středních škol nejčastěji z hlediska požadavků v zaměstnání postrádali, byla dobrá znalost cizího jazyka. Výrazně nejčastěji tento problém pociťovali ti, kteří zahájili nástavbové studium (59 %). S mírně nižší frekvencí absolventi uváděli, že jim chyběly teoretické znalosti v oboru, přičemž častěji chyběly vyučeným, zatímco nejnižší problémy uváděli ti, kteří pokračovali v terciárním studiu. Nedostatečné manažerské dovednosti, případně schopnost vést lidi, uváděli nejčastěji absolventi učebních oborů, kteří ve sledovaném období zahájili nástavbové studium (43,6 %). To zřejmě souvisí se skutečností, že nejfrekventovanějším oborem nástavbového studia je obor Podnikání. Vyučení, kteří nepokračovali v nástavbě, tuto dovednost zmiňovali relativně málo často. Nezanedbatelné procento absolventů pak uvedlo, že pro hladký vstup na trh práce jim chybělo mít vystudovaný obor, o který by zaměstnavatelé měli větší zájem (26 38 %). Méně často pak absolventům chyběly další tzv. měkké dovednosti, zejména schopnost prezentace a schopnost komunikace. Ke kompetencím, které absolventům na trhu práce zpravidla nezpůsobovaly potíže, patří schopnost týmové práce a dovednost práce na PC. 55

56 Na závěr můžeme konstatovat, že obě hlavní skupiny absolventů vyučení a absolventi maturitních oborů (kategorie M) se z hlediska vstupu na trh práce a spokojenosti v zaměstnání příliš významně neliší. I když je možné vysledovat mírnou tendenci k růstu spokojenosti v zaměstnání s rostoucí úrovní vzdělání, větší rozdíly nacházíme spíše v jednotlivých aspektech. Na druhé straně, výrazně rozdílná je spokojenost se zvolenou vzdělávací dráhou, a to jak z pohledu volby oboru, tak úrovně vzdělání, kdy zhruba čtvrtina vyučených by raději zvolila maturitní obor. Výsledky zároveň ukazují, že poměrně vysoké procento absolventů učebních i maturitních oborů odchází po ukončení střední školy pracovat mimo vystudovaný obor, nejčastěji z důvodu lepší nebo zajímavější nabídky v jiném oboru. Z výsledků je zřejmé, že je třeba věnovat zvýšenou pozornost kariérovému poradenství a široké informovanosti žáků i jejich rodičů nejen o obsahu oboru, ale i o reálném uplatnění na trhu práce. Zároveň se ukazuje, že absolventi středních škol jsou schopni poměrně flexibilně reagovat na nabídky trhu práce a jejich uplatnění tak významně závisí nejen na absolvovaném oboru a úrovni vzdělání, ale i na pracovních a platových podmínkách nabízených zaměstnavateli. POUŽITÁ LITERATURA Descy, P., Tessaring, M. Training and learning for competence. Second report on current vocational training research in Europe: Synthesis report Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2001, 440 s. In Zpravodaj, Odborné vzdělávání v zahraničí. Příloha I/2003. Dostupné z: Descy, P., Tessaring, M. The value of learning. Evaluation and impact of education and training. Third report on vocational training research in Europe. Synthesis report. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2005, s (Cedefop Reference series, sv. 61). In Zpravodaj, Odborné vzdělávání v zahraničí. Příloha 4/2007. Dostupné z: Grannovetter, M. Getting a Job. A study of Contacts and Carreers. 2. vyd., Chicago: The University of Chicago Press, In Keller, J., Tvrdý, L. Vzdělanostní společnost? Chrám, výtah a pojišťovna. Praha: Slon, Koucký, J., Zelenka, M. Uplatnění absolventů vysokých škol na trhu práce. Expertizní studie. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Pedagogická fakulta. Středisko vzdělávací politiky, Trhlíková, J. Přechod absolventů středních škol na trh práce. Vzdělávací a profesní dráha absolventů SOŠ. Analýza rozhovorů. Praha: NÚV, Trhlíková, J. Přechod absolventů středních škol na trh práce. Srovnání situace absolventů učebních a maturitních oborů. Praha: NÚV, Vojtěch, J., Chamoutová, D. Vývoj vzdělanostní a oborové struktury žáků a studentů ve středním a vyšším odborném vzdělávání v ČR a v krajích ČR a postavení mladých lidí na trhu práce ve srovnání se stavem v Evropské unii 2017/18. Praha: NÚV, Vojtěch, J., Kleňha, D. Přechod absolventů středních škol do terciárního vzdělávání 2017/18. Praha: NÚV, Úlovec, M., Vojtěch, J. Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním Praha: NÚV,

57 Výrazně inovovaný informační systém ISA+ pomáhá žákům základních škol při volbě oboru vzdělání a výběru střední školy, žákům středních škol při rozhodování o pokračování ve vzdělávání a při přechodu na trh práce, výchovným-kariérovým poradcům a učitelům při poskytování kariérového poradenství a výuce témat Úvodu do světa práce, managementu škol při úpravách vlastní vzdělávací nabídky a tvorbě školních vzdělávacích programů. VÝZNAMNÉ MOŽNOSTI SYSTÉMU: možnost výběru oborů i školních vzdělávacích programů (ŠVP), nové videoukázky představují práci v technických profesích i přípravu na ně, profitest pomůže žákům základních škol při výběru oblasti vzdělávání, výběr podle obrázků poskytuje snadnější orientaci ve vzdělávací nabídce SŠ, bez bariér až na trh práce nová sekce věnovaná problematice žáků se zdravotním postižením a tématu předčasných odchodů ze vzdělávání, jak na to - rady a doporučení různé užitečné informace pro uživatele systému, syntetické stránky obsahují soubor informací ke každé skupině oborů, filtry vzdělávací nabídky podle zdravotního postižení, vzdálenosti od bydliště, formy studia, zřizovatele, ŠVP, fulltextové vyhledávání najde na ISA+ odkazy související se zadaným výrazem. O inovaci a obsah systému ISA+ se stará Národní ústav pro vzdělávání v rámci udržitelnosti projektu Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy (VIP Kariéra II - KP).

ŠETŘENÍ ABSOLVENTI A TRH PRÁCE ELEKTROTECHNIKA, TELEKOMUNIKAČNÍ A V.T.

ŠETŘENÍ ABSOLVENTI A TRH PRÁCE ELEKTROTECHNIKA, TELEKOMUNIKAČNÍ A V.T. ŠETŘENÍ ABSOLVENTI A TRH PRÁCE ELEKTROTECHNIKA, TELEKOMUNIKAČNÍ A V.T. ŠETŘENÍ Šetření přechodu absolventů středních škol na trh práce Získání zpětné vazby od absolventů z hlediska kariérové volby, spokojenosti

Více

PŘECHOD ABSOLVENTŮ SŠ NA TRH PRÁCE

PŘECHOD ABSOLVENTŮ SŠ NA TRH PRÁCE PŘECHOD ABSOLVENTŮ SŠ NA TRH PRÁCE PRINCIPY STUDIE z dotazníkového šetření žáků posledních ročníků středních odborných škol realizovaného v roce 2015 zaměřuje se na srovnání vybraných skupin maturitních

Více

Přechod absolventů středních škol na trh práce I. etapa - šetření 2015

Přechod absolventů středních škol na trh práce I. etapa - šetření 2015 Přechod absolventů středních škol na trh práce I. etapa - šetření 2015 Profily vybraných skupin učebních a maturitních oborů Ing. Jana Trhlíková Praha 2016 OBSAH Úvod... 3 1.1 Předmět a cíle... 3 1.2 Sběr

Více

Přechod absolventů středních škol na trh práce I. etapa šetření 2015

Přechod absolventů středních škol na trh práce I. etapa šetření 2015 Přechod absolventů středních škol na trh práce I. etapa šetření 2015 Srovnání vybraných skupin učebních a maturitních oborů Ing. Jana Trhlíková Praha 2016 OBSAH 1. Úvod... 3 1.1 Předmět analýzy a cíle

Více

Přechod absolventů středních škol na trh práce

Přechod absolventů středních škol na trh práce Přechod absolventů středních škol na trh práce vybrané skupiny maturitních a učebních oborů Ing. Jana Trhlíková Praha 2014 OBSAH 1. Úvod... 2 1.1 Předmět analýzy a cíle šetření... 4 1.2 Sběr dat a použitá

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Hlavní město Praha Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2012 činila míra v stejně jako v předchozích dvou letech 4,0 % 1 a celkový počet dosahoval 31 628 evidovaných na úřadech práce. Celková nezaměstnanost

Více

Hlavní město Praha. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

Hlavní město Praha. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium Hlavní město Praha Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2003/04 2004/05

Více

Hlavní město Praha. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

Hlavní město Praha. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium Hlavní město Praha Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2002/03 2003/04

Více

Moravskoslezský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

Moravskoslezský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium Moravskoslezský kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2002/03

Více

Zlínský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

Zlínský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium Zlínský kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2002/03 2003/04

Více

Jihočeský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

Jihočeský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium Jihočeský kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2002/03 2003/04

Více

Středočeský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

Středočeský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium Středočeský kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2003/04 2004/05

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Hlavní město Praha Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. -

Více

Plzeňský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

Plzeňský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium Plzeňský kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2002/03 2003/04

Více

Moravskoslezský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

Moravskoslezský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium Moravskoslezský kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2003/04

Více

Královéhradecký kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

Královéhradecký kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium Královéhradecký kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2002/03

Více

ZLK SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV Celkem

ZLK SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV Celkem Zlínský kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2003/04 2004/05

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Hlavní město Praha Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2011 činila míra v 4,0 % 1 a celkový počet dosahoval 31 551 evidovaných na úřadech práce. i počet se oproti roku 2010 téměř nezměnily. Celková

Více

Přechod absolventů středních škol na trh práce - I. etapa

Přechod absolventů středních škol na trh práce - I. etapa Přechod absolventů středních škol na trh práce - I. etapa Srovnání situace absolventů učebních a maturitních oborů Ing. Jana Trhlíková Praha 2015 OBSAH Úvod... 3 1.1 Předmět analýzy a cíle šetření... 4

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2012 činila míra v Libereckém kraji 9,5 % 1 a celkový počet dosahoval 21 909 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2011 je zaznamenán

Více

Pardubický kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

Pardubický kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium Pardubický kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2002/03 2003/04

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. - V dubnu 2017 činil

Více

SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV

SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV Jihomoravský kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2002/03 2003/04

Více

2004/ /

2004/ / Středočeský kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2002/03 2003/04

Více

JČK SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV Celkem

JČK SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV Celkem Jihočeský kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2003/04 2004/05

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Hlavní město Praha Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. - V dubnu 2017 činil

Více

Karlovarský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

Karlovarský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium Karlovarský kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2002/03 2003/04

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. - V dubnu 2017 činil

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. - V dubnu 2017 činil

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. - V dubnu 2018 činil

Více

Ústecký kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

Ústecký kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium Ústecký kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2002/03 2003/04

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. - V dubnu 2018 činil

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Jihomoravský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

Jihomoravský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium Jihomoravský kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2003/04 2004/05

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. - V dubnu 2018 činil

Více

OLK SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV Celkem

OLK SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV Celkem Olomoucký kraj Přehled o nově přijímaných žácích Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% kraj ČR SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV 2003/04 2004/05

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. - V dubnu 2018 činil

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Hlavní město Praha Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. -

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. - V dubnu 2017 činil

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2012 činila míra v Karlovarském kraji 9,9 % 1 a celkový počet dosahoval 16 712 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2011 je zaznamenán

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. - V dubnu 2018 činil

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. - V dubnu 2017 činil

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v i - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. - V dubnu 2017 činil podíl

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Hlavní město Praha Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. - V dubnu 2017 činil

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo. Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo. Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Hlavní město Praha Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Hl. m. Praha 2,7 % 1 a celkový počet dosahoval 21 189 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008

Více

Celková nezaměstnanost v kraji

Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2012 činila míra v Kraji Vysočina 8,7 % 1 a celkový počet dosahoval 23 033 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2011 je zaznamenán

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

2007 15 167 5,7% 6,8% 2008 12 439 4,6% 5,2% 2009 21 785 7,8% 7,9% 2010 25 763 9,5% 9,2% 2011 22 629 8,3% 8,6% 2012 21 574 7,9% 8,4%

2007 15 167 5,7% 6,8% 2008 12 439 4,6% 5,2% 2009 21 785 7,8% 7,9% 2010 25 763 9,5% 9,2% 2011 22 629 8,3% 8,6% 2012 21 574 7,9% 8,4% Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl na počtu obyvatel Pardubického kraje 6,9 % a celkový počet 1 evidovaných na úřadech práce dosahoval 23 825. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v dubnu

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2012 činila míra v Ústeckém kraji 13,2 % 1 a celkový počet dosahoval 57 515 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2011 je zaznamenán

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v i - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2011 činila míra v Libereckém kraji 9,8 % 1 a celkový počet dosahoval 23 271 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 je zaznamenán

Více

,5% 6,8% ,8% 5,2% ,1% 7,9% ,1% 9,2% ,8% 8,6% ,5% 8,4%

,5% 6,8% ,8% 5,2% ,1% 7,9% ,1% 9,2% ,8% 8,6% ,5% 8,4% Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl na počtu obyvatel Libereckého kraje 8,4 % a celkový počet 1 dosahoval 24 813 lidí evidovaných na úřadech práce. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v i - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v i - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. - V dubnu 2017 činil podíl

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v i - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. - V dubnu 2018 činil podíl

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Hlavní město Praha Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Hl. m. Praha 2,5 % 1 a celkový počet dosahoval 17 954 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006

Více

Celková nezaměstnanost v kraji

Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2012 činila míra ve Zlínském kraji 9,1 % 1 a celkový počet dosahoval 27 680 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2011 je zaznamenán

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2011 činila míra v Plzeňském kraji 7,1 % 1 a celkový počet dosahoval 22 785 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 je zaznamenán

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v i - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. - V dubnu 2018 činil podíl

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji V dubnu 2011 činila míra v Jihočeském kraji 7,4 % 1 a celkový počet dosahoval 25 020 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 míra klesla o

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2010 činila míra v Plzeňském kraji 8,0 % 1 a celkový počet dosahoval 25 644 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 je zaznamenán

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2011 činila míra v Karlovarském kraji 10,3 % 1 a celkový počet dosahoval 17 825 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 je zaznamenán

Více

Celková nezaměstnanost v kraji

Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2011 činila míra ve Zlínském kraji 9,5 % 1 a celkový počet dosahoval 28 774 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 je zaznamenán

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2012 činila míra ve Středočeském kraji 6,9 % 1 a celkový počet dosahoval 48 836 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2011 je zaznamenán

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl na počtu obyvatel Zlínského kraje 7,7 % a celkový počet 1 evidovaných na úřadech práce dosahoval 30 643. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v dubnu

Více

,3% 6,8% ,6% 5,2% ,1% 7,9% ,0% 9,2% ,3% 8,6% ,9% 8,4%

,3% 6,8% ,6% 5,2% ,1% 7,9% ,0% 9,2% ,3% 8,6% ,9% 8,4% Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl na počtu obyvatel Karlovarského kraje 8,6 % a celkový počet 1 docílil 17 667 dosažitelných evidovaných na úřadech práce. - Podíl na obyvatelstvu v ČR

Více

Karlovarský kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Karlovarský kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Karlovarském kraji 8,3 % 1 a celkový počet dosahoval 13 854 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo ,7 9, ,3 12, ,8 12, ,6 8, ,4 6,1

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo ,7 9, ,3 12, ,8 12, ,6 8, ,4 6,1 Hlavní město Praha Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2006 činila míra v 3,0 % 1 a celkový počet dosahoval 21 420 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 je zaznamenán

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2010 činila míra v Libereckém kraji 11,1 % 1 a celkový počet dosahoval 25 839 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 je zaznamenán

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2011 činila míra v Královéhradeckém kraji 7,2 % 1 a celkový počet dosahoval 20 873 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 je zaznamenán

Více

Míra nezaměstnanosti % ČR % Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Míra nezaměstnanosti % ČR % Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl v Královéhradeckém kraji 6,9 % a celkový počet 1 dosahoval 25 285 lidí evidovaných na úřadech práce. - patří tedy mezi kraje spíše s nižší nezaměstnaností

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Karlovarském kraji 10,1 % 1 a celkový počet dosahoval 17 309 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán

Více

Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015. Mgr. Martin Úlovec

Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015. Mgr. Martin Úlovec Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015 Mgr. Martin Úlovec Praha 2015 1 OBSAH 1. Úvodní poznámky... 3 2. Nezaměstnanost absolventů škol a hospodářská krize... 4 3. Počty

Více

Podíl nezaměstnaných na. obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na. obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2013 činil podíl na počtu obyvatel Plzeňského kraje souhrnně 6,2 % a celkový počet 1 dosahoval 24 186 evidovaných na úřadech práce. - Podíl na počtu obyvatel České republiky

Více

Celková nezaměstnanost v kraji

Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v i - V dubnu 2012 činila míra v Jihomoravském i 9,5 % 1 a celkový počet dosahoval 58 839 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2011 je zaznamenán mírný

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2010 činila míra v Karlovarském kraji 11,0 % 1 a celkový počet dosahoval 18 859 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 je zaznamenán

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2011 činila míra v Ústeckém kraji 13,0 % 1 a celkový počet dosahoval 56 451 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 je zaznamenán

Více

Celková nezaměstnanost v kraji

Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2011 činila míra v Kraji Vysočina 9,0 % 1 a celkový počet dosahoval 24 090 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 je zaznamenán

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2010 činila míra ve Zlínském kraji 10,7 % 1 a celkový počet dosahoval 32 578 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 je zaznamenán

Více

Karlovarský kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Karlovarský kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2008 činila míra Karlovarském kraji 6,6 1 a celkový počet nezaměstnaných dosahoval 11 124 nezaměstnaných evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v i - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2013 činil podíl na počtu obyvatel Jihomoravského kraje 8,2 % a celkový počet dosažitelných 1 evidovaných na úřadu práce 64 830. - Podíl na obyvatelstvu ČR činil v dubnu

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Ústeckém kraji 12,4 % 1 a celkový počet dosahoval 53 329 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán

Více

Celková nezaměstnanost v kraji

Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2011 činila míra v Olomouckém kraji 11,3 % 1 a celkový počet dosahoval 35 992 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 je zaznamenán

Více

Podíl nezaměstnaných na. obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na. obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2013 činil podíl na počtu obyvatel Ústeckého kraje 11,2 % a počet 1 činil 63 572 dosažitelných evidovaných na úřadech práce. - je tradičně krajem s nejvyšší nezaměstnaností

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v i - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015

Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015 Nezaměstnanost škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015 Předběžná zpráva - duben 2015 Mgr. Martin Úlovec Ing. Jiří Vojtěch Praha 2015 OBSAH Úvodní poznámky... 3 Počty nezaměstnaných čerstvých...

Více