MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Závěrečná práce dvousemestrového výukového kurzu OVOCNÝ STROM V KRAJINĚ na téma: OBNOVA STROMOŘADÍ PODÉL CESTY Z LOJOVIC KE KŘIVÉ VSI Zpracoval: Martin Tušl Říjen

2 OBSAH 1. ÚVOD CÍL PRÁCE LOKALIZACE A POPIS ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ Území přírodního parku Velkopopovicko Popis a současný stav zájmové lokality Obnova stromořadí v zájmové lokalitě Důvody k obnově stromořadí Volba stromů k výsadbě Výsadba a údržba Plán výsadby Výběr odrůd ovocných stromů Další výsadba stromů Podmínky výsadby a údržba Závěr SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Tištěné zdroje Elektronické zdroje Přílohy

3 1. ÚVOD Součástí kulturní krajiny ve střední Evropě a v Čechách se staly již od 13.století ovocné aleje a stromořadí. Aleje a stromořadí vnímáme dnes zejména jako estetický, krajinotvorný prvek. Zatímco v minulosti byl pro jejich výsadbu důležitější hospodářský význam. Ještě v šedesátých a sedmdesátých letech byly ovocné stromy podél cest a silnic hojně vysazovány a byly hospodářsky využívány. V uplynulých 20 letech byly však aleje a stromořadí zanedbávány jak z důvodu ekonomických tak často i majetkoprávních. V posledních letech dochází k znovuobjevení významu těchto tradičních krajinotvorných prvků. Ve většině případů to však znamená novou výsadbu neboť současné aleje a stromořadí jsou buď výrazně poškozené nebo na konci životnosti. Estetický a krajinotvorný význam je většinou důležitější než hospodářský užitek. Jako téma této práce jsem si zvolil projekt obnovy stromořadí v přírodním parku Velkopopovicko, který získal podporu od Nadace Partnerství. Nadace Partnerství významně podporuje a popularizuje projekty na obnovu a výsadbu ovocných stromů v krajině. Jako podklad ke své práci ke studiu cest v dané lokalitě jsem použil diplomovou práci CESTY BAROKNÍCH KRAJIN K.Ú. VELKÉ POPOVICE A KUNICE autorky Štěpánky Vašíčkové [1] a vzorem mi byla také bakalářská práce na téma OVOCNÝ STROM V KRAJINĚ autorky Zuzany Čuprové [2]. 2. CÍL PRÁCE Cílem této práce je uplatnit teoretické poznatky z ročního kurzu Ovocný strom v krajině Mendelovy Univerzity v Brně při praktické obnově stromořadí podél cesty v Přírodním parku Velkopopovicko. Tento přírodní park se nachází jihovýchodně od Prahy a představuje unikátní oblast zachovalé a málo industrializované kulturní krajiny. Obsahem práce je návrh obnovy smíšeného stromořadí podél historické cesty do Lojovic poblíž Velkých Popovic v okrese Praha-východ. Jedná se o jednu z významných, zachovalých barokních cest v Přírodním parku Velkopopovicko, která byla tradičně lemována stromořadím, jak je patrné na historických mapách. Tato práce volně navazuje na diplomovou práci [1] z níž čerpám četné historické a místopisné informace. 3

4 3. LOKALIZACE A POPIS ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ 3.1. Území přírodního parku Velkopopovicko Cesta, podél které je záměr obnovit stromořadí se nachází v srdci Přírodního parku Velkopopovicko. Jedná se o oblast o rozloze 2127 ha vzdálenou asi 25km vzdušnou čarou jihovýchodně od Prahy, jižně od obce Velké Popovice. Přírodní park Velkopopovicko byl zřízen vyhláškou Okresního úřadu Praha-východ v roce Jedná se o oblast s výjimečně zachovalými prvky kulturní krajiny 19tého století se sítí starých cest, které propojují několik menších osad. Jsou to Lojovice, Klenové, Mokřany, Řepčice, Dubniny, Dub, Krámské, Křivá Ves. Největší osadou je vesnice Lojovice s asi 100 domy, historickým zámkem a tradiční hospodou. Ostatní osady čítají řádově 10 až 30 domů. Kromě zámku v Lojovicích (dnes v soukromých rukou) a několika starých stavení (například velmi zanedbané stavení Dub č.p.1) stojí za zmínku i menší historické objekty, 300 let starý špejchar v Křivé Vsi, kamenné mostky v Mokřanech a Řehenicích či prvky drobné sakrální architektury jako křížek při staré Pražské cestě u Horní Lomnice. Obr1. Oblast přírodního parku Velkopopovicko s vyznačenou lokalitou stromořadí (červený kruh) 4

5 Pro dané území je charakteristický zvlněný reliéf s oblými kopci. Rozbrázděný terénní reliéf vytváří bohatou strukturu údolí, hřbetů, lesních celků, luk, orné půdy [1]. Nejvyšším bodem je vrchol Tejček 475 m n.m severně nad Lojovicemi. Nejnižší bod je v údolí Sázavy v Nespekách 260 mnm. I přes relativně malou nadmořskou výšku se údolí vyznačují zřetelně nižšími teplotami než je obvyklé pro tuto oblast. To je dáno zejména blízkostí chladného sázavského údolí. Zimní teploty jsou obvykle o 2 stupně nižší než v nedalekých Velkých Popovicích, pozdní jarní mrazíky nejsou výjimečné. Severo-jižní orientaci reliéfu krajiny určují Křivoveský a Mokřanský potok, které se spojují na jižním okraji Velkopopovického parku u Řehenic a v Nespekách se vlévají do Sázavy. Oblast v minulosti umožňovala skromné možnosti zemědělství. Oba potoky však byly hojně vyžívány pro rybníkářství. Na potocích je možné napočítat přibližně 15 zbytků hrází a více než 10 existujících rybníků. Údolí Křivoveského potoka je bohaté na prameny a je využíváno jako zdroj vody pro Velkopopovický pivovar. Obr2. Na mapě 1.vojenského mapování (1780) je pěkně vidět síť bývalých rybníků v území okolo Lojovic 5

6 Území je výrazně zalesněno. Jehličnaté lesy tvoří asi polovinu lesního porostu. Listnaté lesy na jih a západ od Lojovic tvoří druhově a věkově bohatou skladbu vysoké krajinné hodnoty. Obr3. Pohled jižním směrem od Brtnice ilustruje charakter krajiny jižně od Velkých Popovic (jaro 2010) Dnes řídce osídlené území bylo v minulosti protkáno hustou sítí místních cest. Většina z těchto historických cest je dnes nepoužívána, v terénu jsou však stále velmi dobře patrné. Síť místních cest z území okolo Lojovic navazovala v 18. a 19.století na východě na starou Pražskou formanskou cestu přes Pyšely do Benešova [zdroj 1 kapitola Historická situace cestní sítě]. Na západní straně Velkopopovického přírodního parku prochází bývalá Linecká silnice z Prahy přes Kamenici a Nespeky dále k Táboru, která si svůj význam zachovala a prakticky v jejím původním průběhu dnes vede jedna z hlavních silnic v okolí. Hlavní místní komunikace v oblasti kolem Lojovic dnes vede z Lojovic severním směrem do Brtnice a dále do Velkých Popovic. Na opačnou stranu pokračuje polní cesta na jihovýchod směrem na Pyšely. Z této hlavní komunikace se okolo Lojovic rozbíhají cesty do sousedních osad. Zpevněné cesty zde obvykle končí a dále pokračují již jen jako polní nebo lesní cesty, které vyúsťují na hlavní silnice kolem Parku. Jednou z průchozích cest je polní cesta, která prochází z Lojovic kolem Křivé Vsi do Dubu a vede dále do Pyšel. Podél této hojně využívané cesty od Lojovic k odbočce na Křivou ves je plánována výsadba stromořadí. 6

7 Obr4. mapa cest od popovického rodáka a kronikáře pana Jana Vinše, jak je podle kronik a svých pamětí zaznamenal kolem roku

8 3.2. Popis a současný stav zájmové lokality Výsadba nového stromořadí je plánována podél cesty z Lojovic až po rozcestí ke Křivé vsi. Kvalitní silnice končí na hranici Lojovic. Štěrková cesta pokračuje severním směrem až po rozcestí ke Křivé vsi. Cesta vede lehce svažitým údolím, jehož středem vede potok pramenící v Lojovicích. Těsně pod Lojovicemi je malý, zanedbaný rybníček. Cesta i rybníček jsou v majetku obce. Na jižní straně cesty se na úrovni rybníčku zvedá asi 2m vysoká mez, která se postupně směrem dolů opět snižuje. Za mezí je obdělávané pole, patřící několika majitelům. Na druhé, severní straně cesty, pokračuje od rybníčku dále dolů údolím louka s malou vodotečí. Louka je kosena a ohrazena jako pastvina. Obr5. Pohled na cestu směrem od Lojovic na jaře 2011 V horním úseku cesty pod Lojovicemi jsou na pravé jižní mezi podél cesty zbytky starého stromořadí. V horní části na úrovni rybníčku je to zejména několik dubů, jejichž koruny jsou patrné již na leteckých snímcích ze šedesátých let. Zachovala se jedna stará jabloň, ve špatném stavu, řídce plodící (pravděpodobně odrůda kožené renety). Souvislá alej je podél cesty zakreslena již v mapách 2.vojenského mapování. Podobná alej je zakreslena i podél souběžné cesty, která byla dříve přímou spojnicí z Lojovic do Křivé vsi. Tato cesta je dnes zarostlá a nepoužívaná, stále je však dobře patrná v krajině. Trasu této cesty lemuje směs jabloní, hrušní a švestek, doplněná obvyklým náletem trnek, hlohu či černého bezu. Ještě v polovině 20.století byla cesta využívána a na leteckém snímku z roku 1953 je patrná pěstěná alej. Lze předpokládat, že dnešní zpustlý porost kolem této cesty představuje zbytky původního osázení. S ohledem na podobnost těchto dvou cest ve starých mapách je podle mého názoru možno usoudit i na původní různorodou druhovou skladbu zaniklého stromořadí podél existující cesty. 8

9 Obr6. 3.vojenské mapování (1880) zobrazuje okolí Lojovic. Výsadba podél dnes zaniklé cesty označena červeně. Přerušovaná, žlutá čára značí místo plánované výsadby. Obr7. stromořadí podél obou cest (viz Obr6) patrné na leteckém snímku z roku

10 4. Obnova stromořadí v zájmové lokalitě 4.1. Důvody k obnově stromořadí Z předcházejících kapitol je zřejmé, že ovocné stromořadí bylo a je tradičním prvkem v kulturní krajině přírodního parku Velkopopovicko. Cesta pod Lojovicemi tvoří významnou osu údolí a přirozeně navazuje na severní okraj Lojovic. Stromořadí bylo historickou součástí této cesty, poskytovalo stín v létě a chránilo cestu i v zimě. Z krajinného hlediska je holá cesta v této krajině nepřirozená a obnovení stromořadí vhodně doplní vizuální vnímání místa. I přes to, že dnes je ekonomický přínos stromořadí nevýznamný, patří čerstvé ovoce ze zdravých stromů stále k příjemnému zpestření jak pro pocestné tak pro místní obyvatele. Samotné sázení stromů a péče o ně může při dobré osvětě přinést zajímavý společenský užitek mezi sousedy v okolí Volba stromů k výsadbě Údolí pod Lojovicemi patří mezi chladnější lokality. Zejména spodní, severní cíp končí v chladné kotlině. Spodní část je nejen chladnější, ale je zde i vyšší hladina spodní vody. Záměrem je vytvořit druhově proměnlivé stromořadí, které bude přirozeně navazovat na současné stromy a charakter krajiny. Z důvodu dobré průjezdnosti cesty, která je hojně využívána pro místní dopravu i zemědělskou techniku, využijeme zvýšené meze a provedeme výsadbu na horní okraj meze na pravé straně cesty při pohledu od Lojovic. To umožní jak údržbu krajnice tak dostatečnou průjezdnou výšku pod stromy. Na levé straně cesty by bylo třeba sázet stromy ve větší vzdálenosti od cesty, což by však zasahovalo příliš daleko do přilehlé louky. V horní časti, navazující na obec Lojovice, budou vysazeny třešně (7 stromů), přirozeně navazující na ovocné stromy v okolí. Kolem cesty na úrovni rybníčku je několik středně vzrostlých dubů, které je vhodné doplnit do souvislého stromořadí. Důležité je ponechat dostatečný prostor kolem elektrického vedení, které prochází kolmo na cestu v úrovni hráze rybníčku. Za posledním dubem pod rybníčkem je stará jabloň, odrůda Boskoopské (kožená reneta); na částečně vyhnilém kmeni vyrůstá jedna kosterní větev, která tvoří zajímavé torzo koruny. Od této jabloně přibližně do poloviny vzdálenosti k rozcestí, doporučuji vysadit vysokokmeny starých odrůd hrušní (10 stromů). Na ně budou navazovat vysokokmeny starých odrůd jabloní (9 stromů). Na rozcestí na spodním konci lojovického údolíčka, zatáčí cesta pravoúhle doprava. Asi po 50 m je další rozcestí, na kterém je umístěna lavička. Na obou rozcestích bychom vysadili po jedné lípě. Lípy budou tvořit přirozené dominanty a vymezení rozcestí. Na obě strany od lip je třeba zachovat dostatečný odstup sousední výsadby, minimálně 10 m, tak aby obě lípy měly v budoucnu dostatek prostoru vyniknout. Mezi lípy podél cesty je možné vysadit několik višní (3-4 stromy), které jsou nenáročné na polohu a pohledově doplní okraj cesty. 10

11 5. Výsadba a údržba Výsadbu proto provedeme formou stromořadí podél pravé krajnice cesty při pohledu od Lojovic. Vzhledem k tomu, že všechny vysazené stromy by v budoucnu měly dosáhnout mohutnějšího vzrůstu, doporučují větší spon výsadby, 8 m pro ovocné stromy a m pro duby. Vzdálenost nové výsadby by měla být alespoň 2m od okraje cesty nebo při horní hraně meze. 5.1 Plán výsadby Obr6. Plán výsadby zakreslený do soutisku katastrální mapy a ortofoto mapy r.2003 Rozmístění stromů podle Obr6. Červený čtvereček a přímka značí zařízení elektrického vedení Červené kroužky s křížkem značí existující stromy, dub letní Modrý kroužek s křížkem značí existující strom, jabloň Boskoopské (kožená reneta ) T výsadba 7 stromků třešeň D1 výsadba 1 stromku dub letní D2 délka 60m výsadba 4 stromků dub letní H délka 80m výsadba 10 stromků staré odrůdy hrušní J délka 70m výsadba 9 stromků staré odrůdy jabloní V délka 35m výsadba 4 stromků vysokokmeny višní L1+L2 lípa malolistá 11

12 5.2 Výběr odrůd ovocných stromů Odrůdy ovocných stromů zvolené k výsadbě vychází z nabídky sadařů Stanislava Bočka a Radima Peška ( na podzim roku Volba odrůd zohledňuje v prvé řadě náročnost na polohu a habitus stromu. Doba zralosti jednotlivých odrůd je zvolena tak, aby stromořadí poskytovalo plody v průběhu celé sezony od července do listopadu. Pozice jednotlivých odrůd ve výsadbě respektuje charakter stromu. V místech vyšší meze jsou zvoleny odrůdy hrušní se širší korunou, ve východní části cesty kde mez mizí, jsou to jabloně s kompaktnější korunou. Následující základní charakteristiky odrůd čerpají z přednáškových materiálů kurzu OVOCNÝ STROM V KRAJINĚ [3]. Pořadí odrůd v plánu výsadby (kap.5.1) z leva doprava (západ-východ) podle pořadí v následujícím seznamu odshora dolů. Číslice před názvem odrůdy určuje počet vysazených stromků, číslo v závorce za názvem odrůdy udává měsíc zralosti. TŘEŠNĚ (T) 4x Karešova - Karešova Třešeň. (7.) Tmavá srdcovka, poloraná zraje v první půli června, česká odrůda z počátku 20. století. Plodí dobře a pravidelně. Vhodná hlavně pro přímý konzum, šťávy apod.. Má dlouhé konzumní období. Díky ranosti uniká vrtuli třešňové červivění. 3x Kordia (8.) Pozdní tmavá chrupka, nalezená v 60.letech 20. století jako náhodný semenáč v Těchlovicích u Hradce Králové. Plody má velké, aromatické a velmi chutné. Plody jsou odolné proti praskání a moniliové hnilobě. Vhodná na přímý konzum, zavařovaní, zpracovaní. Zraje začátkem července. Nejčastěji vysazovaná česká nová odrůda. HRUŠNĚ (H) 2x Muškatelka letní (8.) Stará česká odrůda. Plody jsou malé až střední, vejčité až baňaté, slupka je žluto šedá, na sluneční straně s mírným zarudlým líčkem. Chuť je výrazně šťavnatá, navinule sladká, muškátově kořenitá. Využívá se jako stolní ovoce, na sušení, povidla i pálení. Vytváří mohutné zdravé dlouhověké stromy, ke všem škodlivým činitelům mimořádně odolné. Hodí se do zahrad i sadu, do výsadeb v krajině. 2x Clappova máslovka (8.) Vznikla v USA před rokem 1860 jako semenáč odrůdy Hájenka, brzy se rozšířila i v Evropě a u nás. Plody jsou středně velké až velké, baňaté kuželovité, barvy lesklé zelenožluté s červeným líčkem. Chuť je šťavnatá, máslovitá, navinule sladká, příjemně kořenitá. Vynikající pro přímý konzum i zavařování a 12

13 moštování. Velmi nenáročná a přizpůsobivá různým stanovištím, na nevhodných uzavřených stanovištích ale může trpět strupovitostí. Dodnes oblíbená tržní odrůda, pěstovaná ve všech možných výsadbách. Vytváří středně velké koruny, později i převisající. Hodí se do domácích zahrad, sadu i alejí. 2x Jačmenka, krajově také Majdalenka (8.) Krajová letní odrůda Bílých Karpat. Plody střední,žlutozelené barvy, chuť šťavnatá, jemně kořenitá, s výrazným hruškovitým aroma. Zraje v polovině srpna, velmi využívaná pro aromatický destilát, sušení. Tvoří větší vzdušné stromy. 2x Charneuská (9. 11.) Vznikla jako náhodný semenáč začátkem 19. století v Belgii. Plody má středně velké, lahvovité protáhlé, často ke kalichu zhranatělé. Barvu mají světle zelenavou, po dozrání až světle žlutou. Chutná šťavnatě, sladce, lahodně kořenitá. Středně mrazuodolná, může růst i ve vyšších polohách, na vhodně orientovaných stanovištích, na nevhodných nevzdušných stanovištích může být napadána strupovitostí. Hodí se pro přímý konzum, kompotování, pálení a sušení. Proto je i místně zvaná i Fíkovka, Křehule. Vhodná do zahrad, sadu i stromořadí. 2x Konference ( ) Vznikla koncem 19. století v Anglii jako náhodný semenáč. Plod je středně velký až větší, tvaru lahvicovitého, dlouze protáhlého. Barva je zelenavě žlutá. Chutná hodně šťavnaté, příjemně sladce, aromaticky, velmi dobře. Doposud tržní stolní odrůda, vhodná i na kompoty. Růst stromu je středně silný až slabší, koruny jsou vzpřímené, jehlancovité. Odrůda značně odolná strupovitosti, dobře odolává zimním i jarním mrazům. Vhodná do zahrad, sadu i stromořadí. JABLONĚ (J) 2x Kalvil červený podzimní ( ) Velmi stará odrůda, zřejmě z Francie. Zmínky pochází už z r Lidově se jí u nás říká také Jahodové a Malinové. Plody jsou střední až větší, výrazně kalvilovitě žebernaté, barvy sytě červené s fialovým ojíněním. Často až do černého odstínu. Chutná šťavnatě, dobře, příjemně navinule, má zajímavou malinovou příchuť. Dužnina bývá narůžovělá až načervenalá. Stolní odrůda hodící se i ke zpracování. Odrůda vysoce odolná mrazu, je náchylná na strupovitost a moniliozu, na vhodných a vzdušných polohách bývá ale ovoce velice krásné a velmi málo postihováno strupovitostí. Hodí se pro pěstování i ve vyšších chráněných polohách. Žádá vlhčí, humózní pudy, v půdách suchých a lehkých roste slabě a plodí drobnější ovoce. Plodí brzy, hojně, střídavě. Strom tvoří vznosnou, široce kulovitou, řidší korunu. Charakterem růstu se hodí do všech typu výsadeb i k silnicím. 2x Vilémovo (11.-3.) Původem z Německa, 1864, semenáč o. Harbertova reneta. Roste bujně a zdravě. Dobře zaceluje rány. Odolnost k rakovině. Koruna mohutná, široce kulovitá, pravidelná. 13

14 2x Croncelské (8.-9.) Francie, Croncels u Troyes, školkar Baltet, Pravděpodobně semenáč cv. Antonovka.Rozšílení po celé Evropě, u nás nejvíce do pol. 20. století. Růst ve školce silný, rovný (kmenotvorná), na stanovišti zpočátku silný, později střední. Dosahuje vysokého stáří. Červené pupeny. Dobrý opylovač. Koruna pravidelná, vznosně kulovitá. 1x Astrachán červený (7.-8.) Stará ruská odrůda z Povolží, pěstována již v 18. století, Švédsko, Norsko, Finsko, sev. Německo. Ve školce silný, zdravý, rovný (očkování) růst. Později slabší, dostatečné přírůstky. Dobře obrůstá plodným obrostem. Vysoká mrazuodolnost. Koruna kulovitá, později ploše kulovitá až převislá, středně hustá. 2x Watervlitské mramorované (12.-5.) Původem z Belgie, poč. 19.stol. Roste v mládí bujně,později středně. Odolnost k strupovitosti a k mrazu vyšší polohy. Krátké plodonosné dřevo. Koruna je vznosně kulovitá až pyramidální. VIŠNĚ (V) - výběr a výsadba bude provedena později. 5.3 Další výsadba stromů Součástí projektu obnovy stromořadí s Nadací Partnerství je i obnova cesty mezi Lojovicemi a osadou Krámský. Tato cesta je dnes v horní části úvozu zatarasena skládkou domovního odpadu. Z poskytnutého grantu Nadace Partnerství a za úsilí dobrovolníků probíhají práce na odstranění této skládky, zpevnění cesty a úpravy okolí včetně výsadby několika stromů na doplnění linie podél cesty. Cesta je dnes z větší části lemována vzrostlým duby a javory, které budou v dolní partii doplněny 2-3 nově vysazenými duby. 5.4 Podmínky výsadby a údržba Výsadba stromů by měla probíhat na konci vegetačního období v průběhu konce října a listopadu. Zapěstované, prostokořené sazenice s výškou kmenu minimálně 130cm, ideálně 150cm, je třeba vysadit do jam o šířce cm a hloubce 70cm. Každý stromek je nezbytné zajistit kůlem umístěným na jižní straně kmínku a upevněným v jámě před zasypáním kořenů. Vysázené stromky volně upevníme ke kůlům a zabezpečíme proti okusu do výšky minimálně 120cm. Půdu v okolí stromků o průměru 100cm je vhodné pokrýt v průběhu roku mulčem z pokosené, zavadlé trávy případně v kombinaci s kompostem. Po výsadbě provedeme zakrácení větví. U ovocných stromů je potřeba provádět další dva až tři roky výchovný řez k zapěstování koruny. U dubů a lípy provedeme výchovný řez podle potřeby. V průběhu léta prvního roku po výsadbě bude třeba zajistit zálivku vysazených stromků podle klimatických podmínek, typicky však tři až čtyřikrát během léta s vydatností vždy cca 15l na stromek. 14

15 6. Závěr Tato práce byla napsána jako praktické využití znalostí získaných během dvousemestrového kurzu OVOCNÝ STROM V KRAJINĚ, který jsem absolvoval v roce Během práce jsem zhodnotil zájmové území, vytipoval vhodnou lokalitu a navrhl způsob výsadby. Snažil jsem se o komplexní pojetí počínaje analýzou místních podmínek, přes způsob výsadby až po stručný popis údržby. Při této práci jsem vycházel z dobré znalosti místního prostředí. Při psaní práce jsem si obnovil poznatky z kurzu a rozšířil si znalosti o okolí Velkých Popovic, historii a krajině. Spolu se sousedy a příznivci z okolí budeme dále pečovat o nově vysazenou alej a společně si dále rozšiřovat zkušenosti a znalosti. Prostředky k realizaci jsem získal prostřednictvím Popovického spolku okrašlovacího (PSO) od Nadace Partnerství. Získané poznatky a zkušenosti bych chtěl dále využít v dalších podobných projektech v okolí. Konkrétně bych se spolu s PSO rád zaměřil na cesty, které jsou vytipované v diplomové práci CESTY BAROKNÍCH KRAJIN K.Ú. VELKÉ POPOVICE A KUNICE [1]. Do připravovaného územního plánu Velkých Popovic také navrhujeme několik dalších cest, které doplňují síť pěších tras mezi osadami. Tyto cesty mají potenciál obnovit živou kostru cest v zájmovém území přírodního parku Velkopopovicko. Další rozvoj je ve velké míře závislý na tom, jak se podaří prosadit tyto záměry do nového územního plánu obce Velké Popovice, který se bude připravovat v následujících dvou letech. Mnohé z cest a přilehlé pozemky mají několik majitelů a možnost obnovy těchto cest závisí na jejich vstřícném postoji. 15

16 7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 7.1 Tištěné zdroje 1. CESTY BAROKNÍCH KRAJIN K.Ú. VELKÉ POPOVICE A KUNICE autorka Štěpánka Vašíčková, OVOCNÝ STROM V KRAJINĚ autorka Zuzana Čuprová, Přednášky z kurzu OVOCNÝ STROM V KRAJINĚ od různých autorů 7.2 Elektronické zdroje 1. NIKM - I. etapa národní inventarizace kontaminovaných míst Ortofoto mapa z roku Ústředního archivu zeměměřičství a katastru (ÚAZK) Císařské povinné otisky stabilního katastru 1: Současná mapa turistická 4. Laboratoř geoinformatiky Fakulty životního prostředí Univerzity J.E.Purkyně v Ústí nad Labem Prezentace starých mapových del z území Cech, Moravy a Slezska 1.vojenské mapování josefské a (rektifikace), měřítko 1: vojenské mapování Františkovo , měřítko 1: vojenské mapování - Františko-josefské (Morava a Slezsko), (Čechy), měřítko 1 : Český úřad zeměměřičský a katastrální Katastrální mapa Lojovice 16

17 8. Přílohy 17