Plán péče o Evropsky významnou lokalitu CZ Ostrava - Šilheřovice na období

Transkript

1 Implementace soustavy Natura 2000, I. Etapa Zpracování inventarizačních průzkumů a plánů péče Plán péče o Evropsky významnou lokalitu CZ Ostrava - Šilheřovice na období Zhotovitel zakázky: Mgr. RADIM KOČVARA, Odborný garant: RNDr. PETR KOČÁREK Ph.D. Zpracovatel: Mgr. Radim Kočvara & Mgr. Adrián Czernik

2 1. Základní údaje evropsky významné lokalitě 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: CZ (kód ÚSOP 3293) kategorie ochrany: přírodní památka název území: Ostrava - Šilheřovice druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: Nařízení vlády orgán, který předpis vydal: Vláda ČR číslo předpisu: 132/2005 Sb. datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu: Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Moravskoslezský Opava Hlučín Hlučín Šilheřovice Šilheřovice Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území a ochranného pásma (1: ) 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Evropsky významná lokalita (přírodní památka): Katastrální území: Šilheřovice Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 1309 ostatní plocha ostatní komunikace /1 ostatní plocha ostatní komunikace /2 vodní plocha koryto vodního toku umělé /1 ostatní plocha ostatní komunikace /2 vodní plocha koryto vodního toku umělé vodní plocha koryto vodního toku umělé ostatní plocha ostatní komunikace /1 ostatní plocha ostatní komunikace /3 ostatní plocha ostatní komunikace /1 ostatní plocha zeleň /2 ostatní plocha zeleň /3 ostatní plocha ostatní komunikace nádvoří ostatní plocha zeleň ostatní plocha zeleň ostatní plocha zeleň ,00 Kč

3 1448/1 ostatní plocha zeleň /2 ostatní plocha zeleň ostatní plocha zeleň vodní plocha vodní nádrž umělá ostatní plocha ostatní komunikace /1 ostatní plocha zeleň /2 ostatní plocha zeleň /3 nádvoří /4 ostatní plocha ostatní komunikace ostatní plocha zeleň ostatní plocha ostatní komunikace nádvoří ostatní plocha zeleň ostatní plocha ostatní komunikace ostatní plocha zeleň ostatní plocha zeleň ostatní plocha zeleň /1 ostatní plocha zeleň /2 nádvoří /3 ostatní plocha zeleň ostatní plocha zeleň ostatní plocha ostatní komunikace ostatní plocha zeleň ostatní plocha ostatní komunikace ostatní plocha zeleň ostatní plocha zeleň ostatní plocha zeleň ostatní plocha zeleň ostatní plocha zeleň ostatní plocha zeleň ostatní plocha zeleň nádvoří ostatní plocha zeleň ostatní plocha zeleň ostatní plocha zeleň ostatní plocha zeleň nádvoří ostatní plocha zeleň ostatní plocha zeleň ostatní plocha zeleň ostatní plocha zeleň ostatní plocha zeleň ostatní plocha zeleň ostatní plocha zeleň /1 ostatní plocha zeleň /2 nádvoří ostatní plocha zeleň ostatní plocha zeleň vodní plocha vodní nádrž umělá

4 1490 nádvoří ostatní plocha zeleň ostatní plocha zeleň ostatní plocha zeleň ostatní plocha ostatní komunikace nádvoří ostatní plocha zeleň ostatní plocha zeleň /1 ostatní plocha zeleň /2 ostatní plocha ostatní dopravní plocha vodní plocha vodní nádrž umělá nádvoří ostatní plocha zeleň nádvoří nádvoří ostatní plocha ostatní komunikace ostatní plocha zeleň ostatní plocha ostatní komunikace ostatní plocha ostatní komunikace ostatní plocha zeleň ostatní plocha ostatní komunikace /1 ostatní plocha zeleň /2 nádvoří ostatní plocha zeleň /1 ostatní plocha zeleň /2 ostatní plocha zeleň /3 ostatní plocha zeleň /4 nádvoří /6 nádvoří /7 ostatní plocha ostatní komunikace /8 ostatní plocha zeleň ostatní plocha ostatní komunikace Celkem Ochranné pásmo: Katastrální území: Šilheřovice Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 1302/1 ostatní plocha jiná plocha vodní plocha koryto vodního toku umělé ostatní plocha jiná plocha ostatní plocha ostatní komunikace vodní plocha koryto vodního toku umělé ostatní plocha silnice

5 1396 ostatní plocha ostatní komunikace /1 lesní pozemek ostatní plocha silnice Celkem Poznámka: Výměra dělených parcel v ZCHÚ i OP byla získána z GIS Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem EVL a ochranného pásma (1:2880) 1.4 Výměra území Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha OP plocha v ha lesní pozemky --- 0,8648 Způsob využití pozemku vodní plochy 2,6895 1,4956 zamokřená plocha --- trvalé travní porosty orná půda ZCHÚ plocha v ha rybník nebo nádrž 2,2793 vodní tok 0,4102 ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy 91,4276 5,1213 neplodná půda --- zastavěné 1, plochy a nádvoří plocha celkem 95,1903 7,4817 ostatní způsoby využití 91, Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: --- chráněná krajinná oblast: --- jiný typ chráněného území: --- Natura 2000 ptačí oblast: --- evropsky významná lokalita: --- Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území (1: ) 1.6 Kategorie IUCN III. - přírodní památka 5

6 1.7 Předmět ochrany EVL Předmět ochrany EVL podle zřizovacího předpisu páchník hnědý (Osmoderma eremita) Hlavní předmět ochrany EVL současný stav A. druhy název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ stupeň ohrožení popis biotopu druhu páchník hnědý Osmoderma eremita desítky jedinců CR dutiny vzrostlých listnatých stromů v zámeckém parku a alejích Poznámka: Stupeň ohrožení u bezobratlých živočichů je uváděn podle Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí (Farkač, Král & Škorpík 2005): CR kriticky ohrožený. Zdroj informací: Stanovský J., 2007: EVL Šilheřovice, Inventarizační průzkum entomologický, páchník hnědý Osmoderma eremita, Ms. [depon. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]. Kočárek, P., (2010): Závěrečná zpráva z entomologického inventarizačního průzkumu páchníka hnědého (Osmoderma barnabita), Zkoumané území: Šilheřovický park, k.ú. Šilheřovice, Ms. [dep on. in: TJ Mitall]. 1.8 Předmět ochrany MZCHÚ nebo PO, se kterými je EVL v překryvu EVL Ostrava - Šilheřovice není v překryvu s žádným MZCHÚ ani ptačí oblastí. 1.9 Cíl ochrany Uchování a posílení stávající populace evropsky významného druhu páchníka hnědého (Osmoderma eremita) v příznivém stavu z pohledu zájmu ochrany přírody. 2. Rozbor stavu zvláště chráněného úze mí s ohlede m na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Poloha: Lokalita se nachází v zámeckém parku a zahrnuje také blízké přilehlé aleje. Geomorfologie: Lokalita leží v celku Opavská pahorkatina, podcelku Hlučínská pahorkatina, okrsku Vřesinská pahorkatina. Území leží v nadmořské výšce cca 206 až 240 m n. m. Geologie: Podloží lokality tvoří kvartérní sprašové hlíny, písky a štěrky. Půdní typ: V půdním pokryvu převládají illimerizované půdy na sprašových hlínách. Hydrologie: V území EVL se vyskytuje několik umělých vodních nádrží, které byly vybudovány jako okrasná jezírka. Součástí území je také několik menších bezejmenných toků, které jsou narovnány, zahloubeny a slouží jako meliorační kanály. Nejbližší tok představuje cca 10 m severně vzdálený Šilheřovický potok, který protéká v bezprostřední blízkosti zámeckého parku. Jedná se o kompletně zregulovaný tok se silným organickým znečištěním. 6

7 Klimatologie: Lokalita leží v mírné teplé klimatické oblasti MT10. Ta je charakterizována dlouhým teplým a mírně suchým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem a krátkou mírně teplou a velmi suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky (průměrně 50 až 60 dní za rok). Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje nejčastěji v rozmezí 7,5 až 8,5 C a průměrný roční úhrn atmosférických srážek dosahuje 600 až 700 mm. Vegetace: Dle fytogeografického členění leží území EVL na rozhraní fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum, fytogeografického okresu 74. Slezská pahorkatina, podokresu 74b. Opavská pahorkatina a obvodu Karpatského mezofytika, fytogeografického okresu 83. Ostravská pánev. Zámecký park má charakter lesoparku s výskytem celé řady cizokrajných dřevin. Větší část porostů tvoří mozaika biotopů L3.2 polonské dubohabřiny a L5.4 acidofilní doubravy. V porostu se hojně vyskytuje dub letní (Quercus robur), buk lesní (Fagus sylvatica), lípa srdčitá (Tilia cordata), javor klen (Acer pseudoplatanus) a celá řada dalších druhů. Stromový podrost je mimo aktivně obhospodařované plochy místy poměrně ruderalizován s výskytem invazních druhů. Trávníky jsou intenzívně koseny pro účel golfu. Aleje s výskytem páchníka hnědého mimo zámecký park jsou tvořeny převážně lípou srdčitou. Zoologická charakteristika: Ze zoogeografického hlediska se tato lokalita nachází na rozhraní dvou bioregionů Opavský bioregion 2.2 polonské podprovincie a Ostravského bioregionu 2.3c polonské podprovincie. Území je významné výskytem páchníka hnědého (Osmoderma eremita). Systematické zoologické inventarizační průzkumy v území zaměřené na ostatní druhy entomofauny nebo obratlovce zde doposud nebyly prováděny. Přehled zvláště chráněných druhů živočichů název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ stupeň ohrožení popis biotopu druhu páchník hnědý Osmoderma eremita desítky jedinců SOH dutiny vzrostlých listnatých stromů v zámeckém parku a alejích Poznámka: SOH silně ohrožený. 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Území nebylo v minulosti zvláště chráněným územím, také zde nejsou známy žádné dřívější ochranářské aktivity. b) zemědělské hospodaření Všechny okolní pozemky mimo zámecký park byly v minulosti využívány jako pole popřípadě louky. Lze se jen domnívat a předpokládat, že v okolí byla jemnější mozaika těchto krajinných prvků. Patrně v 70. až 80. letech došlo k ucelení části polí a narovnání toků včetně meliorace okolních pozemků. Patrně došlo také k rušení některých polních cest a ke kácení zde přítomných výsadeb stromů. To vše představovalo negativní vlivy. Zemědělské pozemky byly v minulosti obhospodařovány klasicky za použití agrochemikálií. Vliv těchto látek nelze zpětně vyhodnotit, ale lze se domnívat, že mohly mít negativní vliv přinejmenším na stromy, které zde tvoří biotop páchníka. 7

8 c) rybníkářství V rámci zámeckého parku se vyskytuje několik menších vodních ploch včetně Evelinina jezera, které plnily a plní estetickou funkci parku. Cílené rybníkářství zde nebylo patrně prováděno. d) myslivost Území je součástí honitby Bažantnice Šilheřovice. Z minulosti nejsou známy žádné negativní vlivy, které by měly zásadní vliv na předmět ochrany. V blízkém lesním komplexu se nachází bažantnice, která byla založena v roce 1852 rodinou Rotschildů a byla v jejich vlastnictví do roku V roce 1952 byla bažantnice obnovena Lidovou mysliveckou společností. V současné době je bažantnice ve správě společnosti Lesy Beskydy a.s. e) rekreace a sport V roce 1968 byla v území zámeckého parku zahájena výstavba golfového 18. jamkového hřiště. V roce 1969 byla vybudována poslední 18. jamka. V roce 1970 byl v území pořádán první ročník Ostravského turnaje. Území slouží dodnes jako golfové hřiště. Negativní vlivy spojené s golfem v minulosti lze spíše pouze odhadovat a spojovat s nutností kácení rizikových dřevin (nebezpečí vývratu, pádu apod.) ohrožujících hráče a potažmo návštěvníky zámeckého parku. Území dlouhodobě slouží také jako oblíbené návštěvní místo. Rekreace a sport v současné době nemá přímo negativní vliv na páchníka. Za potenciálně rizikové lze označit kácení poškozených dřevin z důvodu bezpečnosti návštěvníků parku. f) jiné způsoby využívání Samotné území představuje zámecký park a přilehlé aleje polních cest. Zámecký park byl založen po roce 1820 Fridrichem Eichendorfem. Od roku 1844 do roku 1945 bylo území v panství rodiny Rotschildových, kdy byl park upraven a vybudovány skleníky. Za dosavadní negativní vlivy ve vztahu k předmětu ochrany, lze označit dřívější kácení a odstraňování dřevin s dutinami, nebo části doupných dřevin, které byly vyvráceny nebo zlomeny. Součásti zámeckého parku je řada budov, které tvoří zámek v romantickém historizujícím slohu, Lovecký zámeček, Mléčnice, Oranžérie a několik dalších staveb a objektů. Vlastní budova zámku byla po roce 1945 využívána jako domov mládeže či hornické učiliště a později patřila Restauracím a jídelnám a sloužila jako učňovské středisko a internát. V současné době je v zámku Střední odborné učiliště a Hotelová škola. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Dle územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Hlučín (srpen 2010) limity využití území, výkres záměrů na provedení změn v území není v území EVL Ostrava - Šilheřovice nebo jeho nejbližším okolí znám záměr, který by zasahoval nebo se dotýkal tohoto území EVL. V rámci projednání zadání územního plánu Šilheřovice je znám záměr na vybudování komunikace II/466, která má procházet přes část EVL, konkrétně stromořadí, které je označováno jako alej I. Podél aleje II prochází trasa vedení vysokého napětí VN 209. Tato část EVL se nachází v ochranném pásmu vedení. V rámci ochranného pásma dle zákona č. 458/2000 Sb. 46 VN se provádějí výřezy dřevin. Pro území parku je připravován projekt revitalizace a obnovy parku (Kočárek, Eliášová in verb 2010) 8

9 V případě jakýchkoliv záměrů, které by se mohly negativně dotknout území EVL a předmětu ochrany je potřeba vyhodnotit vliv na toto území a zpracovat naturové posouzení dle 45i zákona č. 114/1992 Sb. Dále je dle potřeby a povahy záměru doporučeno zpracovat biologické hodnocení dle 67 zákona č. 114/1992 Sb. Přehled relevantních odkazů je uveden v použité literatuře. 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Tuto kategorii reprezentuje několik menších vodních ploch, které však plní estetickou funkci a nemají zásadní vliv na předmět ochrany EVL Základní údaje o útvarech neživé přírody Základní údaje o zemědělské půdě Zemědělské plochy tvoří intenzívně obhospodařovaná pole. V rámci hranic a území EVL se však jedná pouze o úzké pruhy a fragmenty, které těsně navazují na aleje stromů podél komunikací Základní údaje o ostatních plochách Členění ploch vychází z entomologického inventarizačního průzkumu (Stanovský 2007). Z pohledu managementu lze území rozdělit na dvě základní dílčí plochy A (alej I, II, III) a B (zámecký park) Plocha A, alej I Oboustranná alej kolem komunikace táhnoucí se jihozápadním směrem od osady Paseky o celkové délce 1300 m je tvořena celkově 121 stromy, převažuje lípa srdčitá, ojediněle je zastoupen dub letní. V aleji bylo zjištěno 16 lip vhodných pro výskyt páchníka. Alej I se v současnosti jeví v optimálním stadiu, poskytujícím solidní perspektivu výskytu páchníka a dalších dutinových druhů v horizontu rámcově několika desítek let. Ohrožujícím faktorem je však izolace této aleje od zbylé části EVL. Dle současných odborných poznatků jsou imága páchníka hnědého velmi málo aktivní, velmi neochotně létají doletová vzdálenost páchnika je do 200 m. Hrozí tedy reálné nebezpečí, že po dožití stromů v této části území nebudou mít imága možnost přesunout se do navazujících vhodných částí EVL vzdálených 870 m (alej II) a tako mikropopulace zcela zanikne. Plocha A, alej II Nachází se cca 870 m severně od aleje I, skládá se ze dvou částí, jižní část táhnoucí se směrem jihovýchod-severozápad je dlouhá 1250 m, na tuto část navazuje od severovýchodu alej o délce cca 400 m. Zatímco jižní část je rozvolněná, prakticky bez podrostu, pro část severní je typický dosti hustý podrost keřů a mladších jedinců dřevin. Severozápadní část tvooří stejnověký porost lip ve stáří cca let. Alej je v současné době pro výskyt 9

10 páchník nejcennější, je tvořena téměř výhradně lípou srdčitou, významná část stromů v této aleji se však blíží hranici fyzické životnosti. Z celkového počtu 136 stromů v aleji bylo vytipováno celkem 27 (20 %) vhodných stromů, včetně 2 torz kmenů s dutinami. Plocha A, alej III Nachází se jižně od parku a lemuje zpevněnou cestu spojující areál parku s komplexem Černého lesa. Celková délka této aleje je cca 850 m. V současnosti je tvořena 69 stromy, převážně lípami, z nichž 4 nacházející se v jižní části přiléhající k Černému lesu, jsou vhodné pro výskyt páchníka. Alej III je tvořena většinou mladšími dosud zdravými jedinci a z hlediska výskytu xylofágních brouků je nutno ji považovat v rámci vymezené lokality za záložní biotop, perspektivní v delším časovém horizontu. Plocha B, zámecký park Rozsáhlý park o výměře cca 90 ha se rozkládá okolo zámku na jižním okraji obce Šilheřovice v mírně zvlněném terénu ukloněném k severu. Jedná se o krajinářský park anglického typu s rozlehlým golfovým hřištěm (loukami), lemovanými nebo ojediněle přerušovanými skupinami vzrostlých dřevin. Z hlediska dendrologického je park tvořen převážně domácími a běžnějšími exotickými dřevinami. Z území je uváděno 28 druhů jehličnanů a 85 druhů listnatých dřevin. Park je v současné době využíván jako golfové hřiště. Průzkumem v roce 2007 bylo zjištěno 18 stromů vhodných pro výskyt páchníka (Stanovský 2007). Tento počet je nutno považovat za orientační, protože nelze vyloučit výskyt vhodných dutin i v dalších stromech, v silnějších větvích a vyšších částech kmenů, které i přes provedený podrobný průzkum mohly uniknout pozornosti. V roce 2010, byl zjištěn v rámci zámeckého parku recentní výskyt páchníka v 10 stromech a u 79 stromů byl zaznamenán potenciální výskyt (podle Kočárek 2010). Stromový porost tvoří převážně dub letní (Quercus robur), buk lesní (Fagus sylvatica), lípa srdčitá (Tilia cordata), javor klen (Acer pseudoplatanus) a další druhy dřevin. Z hlediska stavu stromů v zámeckém parku je možné konstatovat vcelku příznivé rozložení stromů atraktivních v současné době a stromů perspektivních v delším časovém horizontu, kdy zvláště většina dubů je dosud v relativně dobrém zdravotním stavu, umožňujícím, nedojde-li k významným změnám vodního režimu nebo jiným fatálním klimatickým zvratům, jejich delší existenci. U těchto stromů lze předpokládat postupnou tvorbu dutin a zvyšování atraktivnosti pro dutinové brouky včetně páchníka (podle Stanovský 2007). Příloha: - tabulka Popis dílčích ploch a objektů příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů příloha č. M3 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Území nebylo v minulosti zvláště chráněným územím. Cílené zásahy a opatření pro ochranu páchníka hnědého byly tedy omezeny pouze na inventarizaci území z pohledu výskytu páchníka hnědého při nutnosti ořezu a kácení dřevin (AOPK ČR krajské středisko Ostrava, KÚ MSK). V několika případech došlo k částečnému zakrytí stříškami dutin stromů, aby byla zajištěna delší životnost stromů. V roce 2010 byl v území zámeckého parku proveden inventarizační průzkum s ohledem na výskyt páchníka hnědého (Kočárek 2010). Tento průzkum byl realizován s ohledem na 10

11 záměr revitalizace parku. Revitalizace parku by měla respektovat předmět ochrany páchníka hnědého a přinést o území podporu jeho ochrany. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Jediným předmětem ochrany je v území páchník hnědý (Osmoderma eremita). Z tohoto pohledu není kolize v EVL předpokládána. Reálnou kolizi mohou však představovat požadavky na ošetřování, kácení a zabezpečení dřevin z důvodu bezpečnosti návštěvníků. Do této kategorie je potřeba zahrnout také nutné a okamžité zásahy při živelných událostech. Všechny tyto činnosti musí být konzultovány a odsouhlaseny příslušným orgánem ochrany přírody při součinnosti s entomologem. 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v EVL Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky Vodní nádrže nevyžadují z pohledu předmětu ochrany jakýkoliv management. b) péče o zemědělskou půdu Z pohledu péče o zemědělskou půdu je nezbytně nutné neprovádět činnosti vedoucí k poškozování alejí zejména používání insekticidů. c) péče o ostatní plochy Většina navržených opatření je uvedena v kapitole e) péče o živočichy. Péče o území se vztahuje především na plochy EVL s výskytem stromů (biotopů) páchníka hnědého zámecký park, alej I, II a III. d) péče o rostliny Péče o stromy musí probíhat v souladu s ekologickými nároky páchníka hnědého (Osmoderma eremita), které jsou uvedeny v kapitole e) a d). Přestože jediným předmětem ochrany v území je páchník hnědý, je pro další funkci území jako evropsky významné lokality a její snazší obhospodařování navržena redukce a likvidace invazních druhů rostlin. Likvidace invazů je nutná rovněž s ohledem na realizaci svozových míst a ponechání padlých dřevin v rámci parku a alejí. Obývané dřeviny z pohledu biologie páchníka hnědého vyžadují oslunění. Níže uvedené invazní druhy rostlin svým vzrůstem dosahují dvou až tří metrů a mnohdy vytvářejí neprostupné a zcela zastíněné kompaktní porosty, které velmi snadno přerostou a zastíní padlé kmeny nebo doposud stojící stromy. Stromový podrost v zámeckém parku je mimo aktivně obhospodařované plochy sečením často ruderalizován a místy se zde vyskytují invazní druhy rostlin. Z těchto druhů se zde pomístně až masívně vyskytuje křídlatka japonská (Reynoutria japonica), popřípadě křídlatka česká (Reynoutria xbohemica), zlatobýl kanadský (Solidago canadensis), omezeně třapatka dřípatá (Rudbeckia laciniata) a netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera). V rámci aleje III byl zaznamenán větší výskyt netýkavky žláznaté a zlatobýlu kanadského. U aleje I a 11

12 II byl zaznamenán pomístně výskyt zlatobýlu kanadského. Z dlouhodobého hlediska je možno predikovat, že se ostatní jmenované druhy invazních rostlin do těchto segmentů alejí rozšíří, pokud nebude provedena jejich včasná likvidace v jejich současných plochách výskytu. S ohledem na výskyt invazních druhů rostlin je doporučeno v území a jeho nejbližším okolí provádět monitoring a následnou likvidaci těchto geograficky nepůvodních druhů. Do monitoringu a likvidaci je potřeba zahrnout minimálně alespoň ochranné pásmo EVL. likvidace zlatobýlu kanadského (Solidago canadensis) Typ managementu aplikace herbicidu, kosení Vhodný interval 3 až 4x ročně Minimální interval 2 až 3x ročně Prac. nástroj/hosp. zvíře postřikovač, křovinořez Kalendář pro management duben - říjen Upřesňující podmínky Bodovou aplikaci herbicidu provést v období růstu zejména před nakvetením, možno také v květu. Aplikaci herbicidu provádět za bezvětří a slunečných dní. Používat herbicidy, které zanechávají minimum reziduí v půdě (např. Roundupbiaktiv). Kosení provést po úplném proschnutí rostlin. Biomasu odstranit z ploch (např. kompost). Likvidaci zlatobýlu provést v celém území. V případě jednotlivých exemplářů je možné i vytrhávání ještě neošetřených rostlin. Biomasu odstranit do 14 dnů od pokosení. likvidace křídlatky (Reynoutria sp.) Typ managementu aplikace herbicidu, kosení Vhodný interval 3-4x ročně Minimální interval 2-3x ročně Prac. nástroj/hosp. zvíře postřikovač/ křovinořez, kosa, ručně vedená sekačka Kalendář pro management srpen - říjen Upřesňující podmínky Aplikace herbicidu v období květu - konec srpna, září až říjen Uschlou biomasu pokosit a spálit, nebo odvézt na kompost. Postřik provádět za bezvětří. Aplikaci herbicidu provádět pouze bodově s nejvyšší opatrností na okolní porosty křovin a dřevin. Pro likvidaci křídlatky využít tzv. Beskydský způsob. likvidace třapatky dřípaté (Rudbeckia laciniata) Typ managementu aplikace herbicidu, kosení Vhodný interval 3 až 4x ročně Minimální interval 2 až 3x ročně Prac. nástroj/hosp. zvíře postřikovač, křovinořez Kalendář pro management duben - říjen Upřesňující podmínky Bodovou aplikaci herbicidu provést v období růstu zejména před nakvetením, možno také v květu. Aplikaci herbicidu provádět za bezvětří a slunečných dní. Používat herbicidy, které zanechávají minimum reziduí v půdě (např. Roundupbiaktiv). Kosení provést po úplném proschnutí rostlin. Biomasu odstranit z ploch (např. kompost). Biomasu odstranit do 14 dnů od pokosení. 12

13 likvidace netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera) Typ managementu vytrhávání rostlin s kořeny Vhodný interval 3-4x ročně Minimální interval 2-3x ročně Prac. nástroj/hosp. zvíře ručně Kalendář pro management duben - srpen Upřesňující podmínky Vytrhané rostliny odvézt mimo území EVL. Vytrhávání provádět co nejvíce do konce června, tedy ještě před kvetením netýkavky. Aplikace herbicidů není doporučena. e) péče o živočichy Jediným předmětem ochrany této EVL je páchník hnědý (Osmoderma eremita), veškerá adekvátní péče musí být proto prováděna s ohledem na tento druh. Biotop druhu představují vzrostlé stromy, respektive jejich dutiny s trouchem. Území, ve kterém se druh vyskytuje, je rozděleno do čtyř základních ploch zámecký park, alej I, II a III. Opatření pro zachování výskytu páchníka v území EVL a jeho okolí je možno rozdělit na aktuální a perspektivní. Opatřeními aktuálními jsou myšleny zásahy směřující k prodloužení životnosti, respektive zpomalení rozpadu stávajících vhodných stromů. Z těchto opatření je vhodným údržba stromů zastřešením největších, shora otevřených dutin, aby bylo zabráněno zatékání srážkové vody, urychlující rozpad stromů a šíření saproparazitických hub. Při údržbě nesmí dojít k úplnému zaslepení otvorů do dutiny, aby nebylo bráněno vyvinutým imágům v opuštění dutin. Potřebné je rovněž nadkrytí torz kmenů stříškami, aby se zpomalil rozpad těchto torz a prodloužila doba, po kterou jsou tyto torza vhodná pro vývoj dutinových brouků. Dutiny stromů nesmí být vypalovány, zděny nebo jinak sanovány (chemicky, mechanicky). Plochy po ořezech větví ošetřovat pouze v nejnutnějších případech. Pokud dojde ke zlomům kmenů vlivem např. větru, je nutné ponechat tento zlomený kmen na místě, pokud byl již napaden hnilobou, nebo se v něm vytvořila dutina. Vhodné je rovněž ponechávat na místě silnější duté nebo hnilobou napadené větve listnatých dřevin. V případě, že tyto části dřevin (kmeny, větve) budou svou lokalizací zasahovat do aktivních golfových drah, komunikací nebo jiných míst nutných k pohybu a pojezdu, je potřeba tyto části stromů umístit co nejblíže původnímu místu (pádu, vývratu), ale tak, aby nepřekážely v obhospodařování území. Dosud zdravé části padlých kmenů, tenčí zdravé větve mohou být odklizeny mimo území EVL. V případě nutnosti odstranění stromu vhodného pro výskyt páchníka z bezpečnostních důvodů, je doporučeno v zámeckém parku a jednotlivých alejí I, II, III založit svozová místa pro deponaci dutých kmenů. V rámci parku se jedná o plochu na parcelách 1452/1 a 1453 v jihovýchodním cípu území. Svozové místo musí být polostinné a alespoň část dne osluněno přímým slunečním světlem. Při rekonstrukci či obnově porostů v zámeckém parku je možno provádět údržbu území směřující k architektuře vegetace středního lesa. Jedná se však pouze o husté části porostů. Z opatření perspektivních je nutná postupná dosadba mezer vznikajících v alejích v současnosti zvláště v aleji II a to zejména lipami srdčitými (Tilia cordata). Z hlediska vývoje v čase lze očekávat postupný rozpad nejstarších stromů jak v parku, tak i v aleji II. Alej III je tvořena převážně mladšími zdravými lipami, u nichž lze předpokládat postupný přechod do optimálního stadia pro výskyt páchníka v horizontu cca let. Před jakýmkoliv záměrem kácení vzrostlých dřevin, rekonstrukcí alejí by měly být stromy zkontrolovány na přítomnost páchníka. V případě výskytu druhu je potřeba zvážit nutnost rozsahu ořezu popřípadě pokácení stromů nebo jen snížení jeho těžiště. 13

14 Na území EVL nebo v jeho bezprostřední blízkosti nepoužívat insekticidy. Příloha: - tabulka Popis dílčích ploch a objektů příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů příloha č. M Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) nelesní plochy Tyto plochy představují téměř všechny plochy se stromovým porostem (zahrada, park, ostatní plochy), v rámci nichž se vyskytuje páchník hnědý. S ohledem na předmět ochrany je výčet navrhovaných zásahů a činností v území podřízen a totožný s péčí o živočichy - šetrné a neinvazivní ošetřování dřevin, ponechávání zlomených částí stromů na místech, nebo jejich odstranění do blízkého okolí na svozové plochy. Nutná je výsadba vzrostlých autochtonních dřevin (průměr obvodu cm), a to zejména dubů letních (Quercus robur) a lip lípa srdčitá (Tilia cordata), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos). V podrostu je potřeba důsledně dbát na odstraňování invazních druhů rostlin. Ploch A, alej I, II, III Péče o tyto plochy je při ochraně páchníka hnědého podobná jako v zámeckém parku. Nicméně péče o aleje je z pohledu charakteru liniových prvků a jejich údržby specifičtější. V rámci všech alejí je nezbytně nutné provést oboustranné dosadby autochtonních dřevin - lip, dubů popřípadě dalších dřevin po konzultacích s entomology. Také je nezbytně nutné u již vysazených lip odstranit nebo opravit úvazy těchto stromků neboť dochází k jejich zarůstání do kmenů a zaškrcování. V průběhu plánu péče je potřeba provést kompletní redukci keřového patra alejí, které významněji zastiňuje kmeny stromů. Při výřezech ponechávat v dostatečných rozestupech cca 5 až 10 m náletové dřeviny (lípy, duby). Výřezy křovin provést alespoň 2x za období platnosti plánu péče tj až 2013 a 2019 až Biomasu z výřezu zcela odstranit z ploch. V bakalářských prácí (blíže viz Viktrýnová 2008, Svobodová 2008) bylo zjištěno, že se v rámci jednotlivých alejí I a II z dlouhodobého hlediska nenachází dostatek vhodných stromů k přežití jednotlivých populací páchníka. Jednotlivé vhodné stromy v rámci alejí se nacházejí často ve větších vzdálenostech než je doletová schopnosti druhu tj. cca 200 m. V rámci alejí se z dlouhodobého hlediska nenachází dostatečně věkově diferenciované stromy s dutinami, které by sloužily jako biotop druhu. Druhý problém spočívá ve vzdálenosti mezi alejí I a II, která dosahuje cca 870 m. Proto bude nutné tyto jednotlivé aleje a populace páchníka pečlivě sledovat a bude potřeba mezi těmito alejemi alespoň umisťovat padlé zastřešené duté kmeny (svozová místa), které mohou sloužit jako přechodné útočiště pro páchníky. Pokud to bude nutné je potřeba zavést management s cílem poškozování zdravých vzrostlých dřevin (ořezy větví až ke kmeni bez ošetření, navrtávání stromů např. sukovníky apod.), což částečně uspíší vznik dutin, které by se za běžných podmínek vytvořily až u starších stromů. Z dlouhodobého hlediska je proto potřeba pečovat o jednotlivé obsazené stromy i stromy potenciálně vhodné. Zároveň však je nezbytně nutné pro přežití izolovaných populací páchníka v aleji I a II, popřípadě III provést jejich propojení a sloučení všech těchto alejí do jednoho komunikujicího celku tak, aby tyto aleje kontinuálně na sebe navazovaly a byly propojeny se zámeckým parkem, který je možno považovat za současnou zdrojovou lokalitu druhu. 14

15 Veškeré zásahy a úpravy musí být vždy konzultovány s entomologem znalým biologických nároků páchníka hnědého. Plocha B, zámecký park V rámci parku je nezbytné zachovat všechny vzrostlé stromy, ať již se jedná o stromy s dutinami (tedy vymapované potenciálně vhodné dřeviny), tak stromy v dobrém zdravotním stavu bez dutin. Dutiny nesmí být žádným způsobem ošetřovány a ponechány by měly být také proschlé pahýly větví v korunovém patře. Bezpečnostní ošetřování dřevin je doporučeno pouze v okolí cest a stezek, přičemž plochy mimo stezky by měly být opatřeny cedulemi o zákazu vstupu z důvodu rizika pádu větví. V případě odumření nebo pádu stromu je nutné jej nahradit výsadbou nového stromu. Doporučena je výsadba autochtonních dřevin, a to zejména dubů letních (Quercus robur) a lip lípa srdčitá (Tilia cordata) a lípa velkolistá (Tilia platyphyllos). Pro výsadby je zcela nevhodné používat výsadbu nepůvodních druhů lip lípa stříbrná (Tilia tomentosa) nebo další nepůvodní druhy. V rámci parku provést výřezy keřového patra u stromů obsazených páchníky a také u stromů, které byly vytipovány jako potenciálně vhodné. Biomasu odstranit mimo území EVL. Pokud dojde k rozlomení kmene s dutinami nebo k jeho odumření, je potřeba ponechat torzo kmene na místě, přičemž korunová část kmene bez dutin a větve mohou být odstraněny. Odumřelý dutý strom poskytuje vhodné podmínky pro vývoj páchníka ještě několik let po úhynu, zejména v případě dubu. Dospělí páchníci, kteří se v takovémto stromě líhnou další 2 3 roky, mají zvýšenou tendenci strom opouštět a vyhledávat jiné dutiny v živých stromech. Pokud bude nezbytné odstranění dutého stromu z bezpečnostních důvodů, je doporučeno rozřezání kmene na 2 3 m dlouhé klády a ty, které obsahují dutiny, deponovat na svozové místo. Svozové místo je dopředu určená lokalita v rámci parku, na kterou budou v případě potřeby (viz výše) svezeny a deponovány kmeny obsazené vývojovými stadii páchníka hnědého. Mělo by se jednat o polostinné místo, v jehož okolí (v doletové vzdálenosti páchníka 200 m) se nacházejí duté stromy potenciálně vhodné pro jeho vývoj. Jelikož je u kmenů obsazených páchníkem nezbytné zachování optimálních vlhkostních poměrů v dutině, kmen nesmí ležet celou svou délkou na zemi a měl by se země dotýkat pouze na jednom místě (bázi). Optimální řešení svozového místa je položení dlouhého rovného kmene neobsazeného páchníkem podélně na zem a přes ten je pak možné příčně pokládat kmeny obsazené páchníkem. Kmeny zde musí zůstat deponovány min. po dobu 3 let eventuelně po dobu přirozeného samovolného rozpadu. Svozové místo by mělo být opatřeno informační cedulí pro veřejnost, která informuje o významu takovéto deponace stromů. Na deponované kmeny musí být také z důvodu bezpečnosti zakázán vstup. Informační cedule by měla zabránit zcizení dřeva a vysvětlit návštěvníkům důvody neobvyklé skládky. Optimální svozové místo by se mělo nacházet při jižním okraji zámeckého parku, jak je navrženo v práci Kočárka. Doporučeno je také zvážit oplocení svozového místa (upraveno podle Kočárek 2010). Příloha: - tabulka Popis dílčích ploch a objektů příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů příloha č. M3 15

16 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Kromě činností stanovených v 37 odst. 2 zákona lze v ochranném pásmu jen se souhlasem orgánu ochrany přírody: kácet, ořezávat a ošetřovat dřeviny, odstraňovat kmeny skácených nebo padlých stromů z ochranného pásma. Péče o tyto plochy je shodná jako v kapitole a) péče o rostliny, 31.1 e) péče o živočichy a kapitole a) nelesní plochy. Z dlouhodobého hlediska je potřebné v ochranném pásmu vysazovat solitérní dřeviny vzrostlých dřevin dubů a lip v rozestupu cca 15 m. Plochy je nutné udržovat jako aleje s osluněnými kmeny. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Provést geodetické zaměření a zhotovení podrobného záznamu PP i OP. Provést stabilizaci hranic hraničníky v lomových bodech v terénu a instalaci označníků při vstupech do parku (16 ks). 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti páchníka v alejích I, II, III bylo vymezeno ochranné pásmo, které zahrnuje stávající liniovou zeleň podél komunikací a dva remízy v polích. Protože doletová schopnost páchníka hnědého je relativně velmi nízká (200 m) je zapotřebí posílit zastoupení zeleně ve stávajících komplexech zemědělské půdy. K tomu jsou navrženy linie podél příkopků vodních toků. Dále je nezbytné po dohodě s vlastníkem lesa (bažantnice) jednat o úpravě porostního pláště tak, aby se mohly vyvinout solitéry s vlastnostmi, vhodnými pro vývoj páchníka. Bližší ochranné podmínky v PP Ve smyslu 44 zákona 114/1992 Sb., lze následující činnosti vykonávat pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody: 1) provádět změny druhu pozemků nebo způsobu jejich využití, 2) povolovat a umísťovat stavby a zařízení, 3) provádět terénní úpravy, 4) kácet, ořezávat a ošetřovat dřeviny, 5) používat insekticidy 6) odstraňovat kmeny skácených nebo padlých stromů z chráněného území. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Využití parku ke sportu - provozu golfového hřiště a rekreaci není nutné striktně regulovat nebo omezovat, nebude-li v rozporu s ochranným režimem EVL. V rámci území EVL instalovat malé informační cedule v dostatečném množství upozorňující na nebezpečí pádu stromů popřípadě větví a tím spojeným úrazům. Případné zákazy vstupu by měl být náležitě viditelné a umístěné k svozovým místům s dřevní hmotou a do částí parku, kde prokazatelně hrozí pády větví a stromů v důsledku zhoršeného stavu dřevin. 16

17 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Lokalitu je vhodné využít pro vzdělávání formou naučné stezky, informačních panelů v zámeckém parku (5 ks). Také je území vhodné k využití pro vzdělávací účely (exkurze studentů v rámci výuky, exkurze pro veřejnost v rámci ekologické výchovy atd.). 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území V rámci EVL Ostrava - Šilheřovice je potřebný pravidelný monitoring stavu biotopu s periodou ne delší než čtyři roky. V rámci tohoto monitoringu bude zhodnocen stav dřevin ohodnocených jako vhodné pro výskyt páchníka a míra obsazenosti dutin páchníkem na základě metodiky AOPK pro monitoring páchníka hnědého (Král 2005). V rámci průzkumu je také potřeba na počátku platnosti plánu péče provést dendrologický průzkum posuzující zdravotní stav všech dřevin a finanční ohodnocení zásahů a péče s ohledem na ochranu páchníka hnědého. Tento průzkum musí být prováděn za součinnosti entomologa odborníka na ekologii páchníka hnědého a po konzultacích se zoologem AOPK ČR krajského středisko Ostrava, to proto, aby nedošlo k rozporným výsledkům a závěrům. Další navazující monitoring bude probíhat v rámci tohoto plánu péče v roce 2013, 2017 a 2021 (v rámci přípravy nového plánu péče). Další monitoring je potřeba zaměřit na výskyt invazních druhů rostlin. Provést jejich vymapování, následnou likvidaci a vyhodnocení provedených zásahů. Vymapování invazních druhů rostlin provést alespoň 2x za období plánu péče. Nejlépe na počátku (2012) a na konci po provedených zásazích (2016). 17

18 4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy vyhotovení geometrického plánu včetně ,- vytyčovacích prací cca m (22 km) výroba a instalace označníků 16 ks ,- výroba a instalace informačního panelu 5 ks ,- výroba a instalace zákazových tabulek cca 50 ks ,- inventarizační průzkum entomologický ,- (monitoring) 3x inventarizační průzkum dendrologický ,- (monitoring) 1x inventarizační průzkum a mapování invazních ,- druhů rostlin 2x likvidace invazních druhů rostlin křídlatek, ,- třapatky dřípaté, netýkavky žláznaté, zlatobýlu kanadského* výsadba solitérních alejových stromů v rámci aleje ,- I, II, III, OP* údržba dřevin v rámcí aleje I, II, III, OP* , - realizace svozového místa a deponií* ,- výsadba dřevin a údržba stromového patra , - zámeckého parku* Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ,- Opakované zásahy ,- Opakované zásahy celkem (Kč) , - N á k l a d y c e l k e m (Kč)* ,- Poznámka: *Bez podrobného dendrologického ohodnocení a posouzení stavu dřevin je velmi obtížné stanovit cenovou kalkulaci pro údržbu lokality a podporu předmětu ochrany. Podobně to platí pro nacenění dalších položek včetně likvidace invazních druhů rostlin. Uvedené ceny jsou pouze hrubým odhadem. Cenová kalkulace ostatních položek vychází částečně z ceníků AOPK ČR Použité podklady a zdroje informací Culek, M., (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha, 347 pp. Culek, M. [ed], (2005): Biogeografické členění České republiky, II. díl, AOPK ČR, Praha, 590 pp. Demek, J. [ed], (1987): Zeměpisný lexikon ČSR, hory a nížiny. Academia, Praha. Farkač J., Král D. & Škorpík M. [eds.] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky, Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. Kočárek, P., (2010): Závěrečná zpráva z entomologického inventarizačního průzkumu páchníka hnědého (Osmoderma barnabita), Zkoumané území: Šilheřovický park, k.ú. 18

19 Šilheřovice, Ms. [Depon. in: TJ Mitall]. Konvička M., Čížek L. & Beneš J., 2004: Ohrožený hmyz nížinných lesů: ochrana a management, Sagittaria, Olomouc, 79 pp. Marhoul P. & Turoňová D., [eds.], (2008): Zásady managementu stanovišť druhů v Evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000, AOPK ČR, Praha, 163 pp. Plesník, J., Hanzal V., Brejšková L., (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, 22: Quit, E., (1971): Klimatické oblasti Československa, Geografický ústav ČSVA, Brno. Stanovský J., (2007): EVL Šilheřovice, Inventarizační průzkum entomologický, páchník hnědý Osmoderma eremita,ms. [depon. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]. Svobodová, R., (2008): Bezobratlí stromových dutin v lipách vzhledem k jejich společnému výskytu s párníkem hnědým (Osmoderma eremita), bakalářská práce, Ostravská Univerzita v Ostravě, Přírodověděcká fakulta katedra biologie a ekologie, Ostrava. Viktorýnová, J., (2008): Mikrobiotopové nároky páchníka hnědého (Osmoderma eremita) v lipových alejích v Šilheřovicích a návrh ochranářského managementu, bakalářská práce, Ostravská Univerzita v Ostravě, Přírodověděcká fakulta katedra biologie a ekologie, Ostrava. URL: design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id= (3.2010) URL: (3.2010) URL: (3.2010) URL: (3.2010) URL: (3.2010) URL: (3.2010) URL: (3.2010) URL: (3.2010) URL: (3.2010) URL: (3.2010) URL: yuziti_uzemi.pdf (3.2010) URL: e/novy%20up/zadani/priloha_2_2_vykres.pdf (9.2010) URL: (9.2010) Vlastní terénní šetření, září 2010 Radim Kočvara, Adrián Czernik Vlastní terénní šetření, srpen 2010, Petr Kočárek 19

20 4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR EVL KÚ MSK MZCHÚ OP PP TJ VN ZCHÚ - Agentura ochrany přírody a krajiny - Česká republika - Evropsky významná lokalita - Krajský úřad Moravskoslezského kraje - maloplošné zvláště chráněné území - ochranné pásmo - přírodní památka - tělovýchovná jednota - vysoké napětí - zvláště chráněné území 20

21 5. Obsah 1. Základní údaje evropsky významné lokalitě Základní identifikační údaje Údaje o lokalizaci území Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Výměra území Překryv území s jinými chráněnými územími Kategorie IUCN Předmět ochrany EVL Předmět ochrany EVL podle zřizovacího předpisu Hlavní předmět ochrany EVL současný stav Předmět ochrany MZCHÚ nebo PO, se kterými je EVL v překryvu Cíl ochrany Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Základní údaje o útvarech neživé přírody Základní údaje o zemědělské půdě Základní údaje o ostatních plochách Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Plán zásahů a opatření Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v EVL Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Zaměření a vyznačení území v terénu Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Návrhy na vzdělávací využití území Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Závěrečné údaje Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Použité podklady a zdroje informací Seznam používaných zkratek Obsah Zpracovatelé Přílohy Zpracovatelé Mgr. Radim Kočvara, Zářičí 92, Chropyně, burunduk@seznam.cz Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, Vřesina, adrian.czernik@centrum.cz Odborná konzultace: RNDr. Petr Kočárek, Ph.D Datum zpracování: 30. září

22 7. Přílohy Tabulky: Příloha T2 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodům 2.4.5, a k bodu 3.1.2). T3 - Seznam parcel včetně vlastníků k dílčím plochám Mapy: Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma (M2 A, B, C, D, E, F, G, H) Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů (M3 A, B, C, D, E, F, G) 22

23 Tabulka T2 k bodům 2.4.5, a k bodu 3.1.2). Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy nebo objektu název výměra (ha) stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče plocha A alej I, II, III 5 aleje plocha B zámecký park 90,2 park Dlouhodobý cíl péče: Zachovat v příznivém stavu biotop páchníka hnědého. Dlouhodobý cíl péče: Zachovat v příznivém stavu biotop páchníka hnědého. doporučený zásah naléhavost termín provedení interval provádění provedení dendrologického 1 od x na začátku plánu inventarizačního průzkumu a péče posouzení zdravotního stavu dřevin v součinnosti s entomologem realizace svozových míst 2 celoročně dle aktuální potřeby úpravy a ošetřování dřevin pro podporu biotopů páchníka hnědého výsadba a doplnění nových vzrostlých alejových stromů instalace informačních cedulí a zákazových tabulek chemická a mechanická likvidace, křídlatek včetně odstranění biomasy mechanická likvidace netýkavky žláznaté včetně odstranění biomasy chemická a mechanická likvidace zlatobýlu kanadského včetně odstranění biomasy chemická a mechanická likvidace třapatky dřípaté včetně odstranění biomasy 1 celoročně dle aktuální potřeby 1 v první polovině platnosti plánu péče postupně v průběhu 5 let 1 celoročně Na začátku plánu péče, dále dle potřeby a aktuálnosti v jednotlivých částech parku 2 srpen říjen 3 až 4x ročně po celou dobu platnosti plánu péče a aktuálnosti 2 duben srpen od duben říjen od až 4x ročně po celou dobu platnosti plánu péče a aktuálnosti 3 až 4x ročně po celou dobu platnosti plánu péče a aktuálnosti 2 duben říjen 3 až 4x ročně po celou dobu platnosti plánu péče a aktuálnosti provedení dendrologického 1 od x na začátku plánu inventarizačního průzkumu a péče posouzení zdravotního stavu dřevin v součinnosti s entomologem realizace svozového místa 2 celoročně dle aktuální potřeby 23