FOTOTROFNÍ DETERIOGENY A JEJICH ELIMINACE Z POVRCHŮ NANOČÁSTICEMI STŘÍBRA. JANA ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, PAVLÍNA ADÁMKOVÁ a VLADIMÍRA ŠKOPOVÁ. Obsah. 1.
|
|
- Eduard Toman
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 FOTOTROFNÍ DETERIOGENY A JEJICH ELIMINACE Z POVRCHŮ NANOČÁSTICEMI STŘÍBRA JANA ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, PAVLÍNA ADÁMKOVÁ a VLADIMÍRA ŠKOPOVÁ Ústav technologie vody a prostředí, Fakulta technologie ochrany prostředí, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Technická 5, Praha 6 jana.ambrozova@vscht.cz, adamkovp@vscht.cz, skopovav@vscht.cz Došlo , přijato Klíčová slova: biodeteriorace, nanotechnologie, stříbro, toxicita, řasy a sinice Obsah 1. Úvod 2. Fototrofní deteriogeny 3. Stříbro a jeho působení na organismy 4. Účinnost preparátů se stříbrem 5. Závěr 1. Úvod Na povrchy staveb, konstrukcí a památek působí fyzikální, chemické a biologické vlivy, speciálním případem je antropogenní činnost. Materiál staveb není vůči těmto vlivům zcela odolný, což bohužel dokazuje stav některých historických budov. Závažným problémem je biologická degradace (biodeteriorace). Biodeteriorace je jakákoliv nepřijatelná změna vlastností materiálu způsobená životní aktivitou mikroorganismů, tzv. deteriogenů (sinic, řas, lišejníků, mechorostů, bakterií a mikromycet), které ve většině případů esteticky poškozují budovy, funkčně je degradují a typicky vegetačně zabarvují. Průběh deteriorace a následná kolonizace povrchu organismy závisí na jeho fyzikálních charakteristikách a lithotypu (mramor, vápenec, travertin, dolomit, pískovec a žula), mikroklimatu a podmínkách prostředí. Správná identifikace organismu, určení fáze kolonizace povrchu a vztahy mezi populacemi jsou základem úspěšného pochopení ekologie studovaného povrchu a tím pádem i vhodné metody ošetření již napadeného povrchu 1 3. K ošetřování povrchů se používají mechanické, fyzikální a chemické postupy, které je možné kombinovat s aplikací permeabilizérů (dezintegrace lipopolysacharidické vrstvy buněčné stěny a zvýšení citlivosti organismu k hydrofóbním antibiotikům), inhibitorů pigmentů (tricyclazol, arbutin, capropamid, cerulenin) a exopolysacharidů (deriváty na bázi bismutu) a fotodynamických činidel (methylénová modř, hydroxylové radikály uvolňované působením UV na roztok peroxidu vodíku) 4. Tento kombinovaný přístup je daleko účinnější, protože z praxe je známá rezistence biofilmů vůči biocidům, způsobená prodloužením doby penetrace antimikrobiálního činidla do extracelulární matrix biofilmu, zpomalením růstové rychlosti organismů osidlující biofilm a fyziologickými změnami způsobenými interakcí mikroorganismů ve společenství biofilmu 5. Chemické postupy ošetřování povrchů využívají víceméně potenciálně nebezpečné a někdy toxické biocidy. Z ekotoxikologického hlediska je perspektivní využívání, ve své podstatě ekologicky šetrných technologií a postupů na bázi nanotechnologie. Nanotechnologie vychází z předpokladu, že každý povrch má své specifické vlastnosti, které je možné prostřednictvím nanovrstev modifikovat. Povrchy materiálů se díky aplikaci nanovrstev stávají mechanicky i chemicky odolné, snižuje se sací schopnost materiálu, jsou chráněny před korozí, nedovolují kolonizaci povrchu mikroorganismy (bakterie, plísně) a jejich usazování, plochy jsou čisté a hygienicky nezávadné. Nanotechnologie našly uplatnění v mnoha odvětvích průmyslu, existuje mnoho možností jejich využití, zejména pak přímé využití nanočástic kovů (stříbro, zlato, měď, zinek, titan). Nanočástice se aplikují v nanovrstvě na povrch ošetřovaného materiálu, nebo se aplikují ve formě částic rozptýlených v roztoku. Při aplikaci zvolených kovových částic se uvažuje oligodynamický efekt, který je vlastností kovů bránit růstu a množení virů, bakterií, řas, mikromycet a parazitů. Možnost aplikace nanomateriálů či přímo nanočástic kovů na povrchy konstrukcí a staveb z důvodu ochrany objektů před jejich biodeteriorací se zvažuje i v památkářství a je i záměrem řešeného projektu NAKI. Předpokládá se přímá aplikace nanočástic na povrchy, které jsou již napadeny mikroorganismy a nebo se předpokládá omezení jejich výskytu preventivním zásahem, a to aniž by došlo k výraznému poškození ošetřovaného povrchu. 2. Fototrofní deteriogeny Povrchy staveb, konstrukcí a památek jsou zajímavým biotopem s biocenózami adaptovanými na extrémní podmínky. Jak již bylo řečeno v úvodní části článku, je pro volbu vhodného ošetření povrchu a nebo preventivní zásah žádoucí správně identifikovat biodeteriogen, strategii jeho přežívání a fyzikální a chemické podmínky specifikující jeho výskyt
2 Jako první v potravním řetězci kolonizují podklady fototrofní a chemotrofní bakterie, sinice a řasy, vzniká biofilm a podklad pro další organismy 7. Biofilm se vytváří ve speciálně nutričně chudém prostředí tak, že nejprve dochází k transportu organických molekul a buněk k povrchu, dále pak k adsorpci organických molekul za vzniku podmíněného povrchu, na který se adsorbují buňky. Tyto buňky rostou a vzniká systém extracelulární polymerové substance, který představuje hydratovaná polyaniontová polysacharidická matrix produkovaná polymerasami navázanými na lipopolysacharidickou složku buněčné stěny 8. Každý z organismů, přítomných v biofilmech, působí na povrchy různým způsobem. Pokud je povrchová vrstva biofilmu tvořena fotosynteticky aktivními organismy, je zajištěn přísun živin pro další, v biofilmu přítomné a troficky závislé, organismy. Bakterie a mikromycety remineralizují organickou hmotu a podporují nový nárůst sinic a řas. Na organickém materiálu biofilmů tvořených sinicemi a řasami se vyživují heterotrofní organismy, které využívají zdroj uhlíku a dusíku a intracelulární produkty uvolněné lyzí buněk řas a sinic 9. Fotosynteticky aktivní mikroorganismy jsou potenciálně nejvíce agresivní k povrchům vzhledem ke své fotolitotrofní povaze 2,10. Srážení uhličitanů je typické pro sinice a zelené řasy (např. fontány mají podobné prostředí jako je v tekoucích vodách), u mnoho taxonů řas je známá produkce organických kyselin 1,9,11. Slizovité obaly u sinic fungují jako rezervoáry vody a umožňují kolonizaci podkladu i v suchém prostředí (rody Gloeocapsa, Gloeothece, Phormidium, Chroococcus, Plectonema, Scytonema, Lyngbya, Microcoleus) 12. Tím je zajištěna biologická aktivita biofilmu, zvýšena kapacita retence vody v biomase biofilmu a umožnění růstu biofilmu, tvorbě organické hmoty a procesy humifikace usnadňují přisednutí mechů a vyšších rostlin 9,11,13,14. Další z otázek při kolonizaci povrchu materiálu je, zda organismus při kolonizaci povrchu preferuje specifický typ podkladového materiálu (lithotypu), který je v literatuře definovaný jako bioreceptivity index. Tento index by měl udávat informaci o potenciálním nebezpečí kolonizace určitého lithotypu a mohl by se stát velmi cenným nástrojem při volbě vhodné metody, přípravku či technologie ošetření materiálu 9,15,16. Kamenné podklady, na území Evropy, kolonizuje mnoho druhů půdních řas, nejrozšířenějšími jsou zástupci rodů Chlorella, Stichococcus, Chlorococcum (nevyskytuje se na dolomitech) a Klebsormidium 17. Rod Chlorella se vyskytuje také na cihlách, rod Chlorococcus na maltě 3. Řasy z rodů Stichococcus a Apatococcus se vyskytují na vápenitých podkladech a na stavbách 17. Druh Stichococcus bacillaris je nenáročný na živiny a vyskytuje se i na žule, která je všeobecně kolonizována velmi málo druhy díky hodnotě ph a velmi malé porozitě 11. Na vlhkých kamenech se vyskytují rozsivky (Nitzschia, Navicula), zlativky 3 a některé drobné chlorokokální řasy 18. Na travertinu se díky porozitě, hrubosti a propustnosti podkladu vyskytují řasy rodů Oocystis, Staurastrum 11 a Cosmarium, který je navíc velmi citlivý, nenarušuje integritu substrátu a variabilně reaguje na teplotní a chemické změny 1. Jednobuněčné sinice preferují vápenité podklady, vláknité sinice bez heterocyst raději křemité 2. Přichycené organismy vytvářejí charakteristická zabarvení a inkrustace. U šedých povrchů převažují mikromycety, vyskytují se bakterie (Micrococcus, Bacillus, Geodermatophillus) a řasy s extracelulární polymerovou substancí. Černé povlaky jsou způsobené většinou sinicemi, které mají velký význam při kolonizaci uhličitanového povrchu, kde se vlivem produkce organických kyselin projevuje jejich korozívní aktivita 3. Žluté a oranžové povrchy způsobují v některých případech pigmentující bakterie Micrococcus a Bacillus, řasy a sinice jsou lokalizovány v hlubších vrstvách, mikromycety se většinou v tomto typu povlaku nevyskytují 19. Na krustách černých sulfátů (sulfidy z ovzduší) roste sinice Gloeothece. Pod černými povlaky na kamenitých substrátech se vyskytují kryptoendolitické typy řas Trentepohlia, Chlorella a Klebsormidium Stříbro a jeho působení na organismy Stříbro se využívá v různých odvětvích průmyslu, zejména pro své dezinfekční účinky, které jsou známé již od starověku. Ve své podstatě je inertní, nicméně i přes to reaguje např. s vodou, čímž dochází k jeho ionizaci. Ionizované stříbro je vysoce reaktivní, váže se na tkáňové proteiny a způsobuje strukturální změny v bakteriálních buněčných stěnách a jaderných membránách eukaryotických buněk, což vede k deformaci a následné smrti buňky 20. Volné ionty stříbra jsou silně fungicidní, algicidní a baktericidní, a to již v relativně nízkých dávkách. Ionty stříbra působí na látkovou výměnu organismů, metabolismus, dýchání na buněčné úrovni 21. Toxické účinky stříbra na mikroorganismy mají nejen stříbrné ionty, ale i sloučeniny obsahující stříbro 22,23. V přítomnosti kyslíku je kovové stříbro rovněž baktericidní, protože oxid stříbrný je dostatečně rozpustný a uvolňuje volné ionty stříbra, které inhibují enzymy uplatňující se v cyklech fosforu, síry a dusíku 24. Mechanismus účinku je závislý na vazbě přípravku na povrch materiálu a jeho proniknutí do buňky. Avšak využití stříbra a jeho solí má své limity, protože mikroorganismy jsou schopné uvolňovat stříbrné ionty z kovu a tím zvyšovat jejich koncentraci. Některé studie uvádí, že rozhodujícím faktorem pro toxicitu stříbra je kladný náboj iontu. Vlivem elektrostatické přitažlivosti mezi kladně nabitým stříbrem a záporně nabitým povrchem buněčné membrány dojde k navázání částice na povrch buňky 22. Dosavadní výzkum prokázal, že toxicita zřejmě souvisí se zastoupením jednotlivých forem stříbra spíše než celková koncentrace stříbra. Stříbro reaguje s aminovými, imidazolovými, fosfátovými a karboxylovými skupinami membrán či enzymů, čímž způsobuje jejich denaturaci 25. Tento princip působení je i důvodem, proč si patogenní organismy nemohou na přípravky a preparáty s koloidním stříbrem vyvinout rezistenci. Toxicita a účinky stříbra jsou ve své podstatě neselektivní, jiné účinky vykazuje při expozici na 661
3 prokaryotickou nebo eukaryotickou buňku, jednobuněčný nebo mnohobuněčný organismus, popř. trofickou úroveň (destruent, producent, konzument). Nanočástice stříbra byly jedny z prvních nanočástic kovů, které vstoupily na komerční trh. Toxicita stříbra závisí na koncentraci nanočástic a velmi úzce souvisí s polopropustností buněčné membrány 26. Antimikrobiální aktivita se projevuje ve třech úrovních. Částice stříbra se naváží na povrch buňky, kde mohou jednak ovlivnit propustnost membrány a také buněčné dýchání. Nanočástice stříbra mohou být absorbovány buněčným obalem, proniknout do nitra buňky, kde mohou reagovat se sloučeninami obsahujícími síru a fosforové skupiny, jako je např. DNA a tím naruší některé z funkcí, zjm. funkce, které odpovídají za dělení buňky 21. Buňka chráněná obaly zůstává nadále vitální, stříbro působí nejprve bakteriostaticky, teprve dalším zvyšováním koncentrace roztoků s ionty stříbra se jeho účinek mění na baktericidní. Přítomnost buněčné stěny ovlivňuje citlivost mikroorganismů na působení stříbra 27. Zvýšený podíl stříbra se sorbuje na povrchu buňky, proniká dovnitř a akumuluje se v cytoplazmatické membráně, kde jsou přítomny hlavní enzymatické systémy buňky. Stříbro blokuje elektronový přenos mezi enzymy dýchacího řetězce, reaguje s SH- skupinami oxidačních enzymů, zastavuje se intenzivní metabolismus buňky a buňka postupně odumírá 28. Toxickým působením může dojít ke vzniku nepravidelných pórů ve vnější membráně a tím ke změně její propustnosti, což je způsobeno uvolňováním lipopolysacharidových molekul a membránových proteinů 22. Není přesně známo, zda je toxický efekt způsoben vlastní nanočásticí nebo je to způsobeno vznikajícími stříbrnými ionty 29. Stříbrné nanočástice generují uvnitř mikroorganismů volné radikály, které ničí buněčné funkce 22. U různých druhů organismů byla pozorována indukce oxidativního stresu, a také toxické působení na fotosystém II (cit. 29 ). Buňky vystavené oxidativnímu stresu mají poškozené proteiny, nižší mastné kyseliny i DNA, zvýšený podíl peroxidovaných mastných kyselin, a to vede k nezvratnému poškození až ke smrti. Při oxidativním stresu byla zaznamenána snížená exprese genu kódujícího malou podjednotku fotosyntetického enzymu. Toxicita nanočástic stříbra závisí na množství a síle přítomných ligandů 30,31, dále význam má i velikost buněk 32. Přítomnost látek, s nimiž se mohou tvořit kovalentní, koloidní, nebo komplexní vazby, ovlivňuje do značné míry také účinky stříbra. Obecně platí, že přítomnost komplexotvorných látek (např. ethylendiamintetraacetát) nebo tvrdost vody (zejména přítomnost Ca 2+ ) ovlivňuje toxicitu kovů 23. Při posuzování inhibičních účinků se musí brát zřetel na teplotu, při vyšší teplotě se zvyšuje příjem kovů buňkou. Při 25 C se projevoval toxický efekt, inhibice elektronového záchytu. Při stejné koncentraci byl při 31 C inhibiční účinek vyšší. Teplota ovlivňuje účinnost nanočástic stříbra na fotosystém II. Se zvyšující se teplotou se zvyšuje vliv na strukturální vlastnosti fotosyntetického aparátu. Stříbrné nanočástice vyvolávají silný pokles fotosyntézy, což se projevuje na celkovém kvantovém výtěžku primárního fotosystému a na elektronovém transportu Účinnost preparátů se stříbrem Na trhu jsou běžně dostupné výrobky reklamující přítomnost nanočástic stříbra, koloidního či iontového stříbra, spolu s deklarovanou účinností eliminace patogenních organismů, zejména bakterií a plísní. Pro potřeby řešeného projektu NAKI č. DF11P01OVV012, jehož výzkum je zaměřen na vývoj nových materiálů a technologií a ověření jejich funkčnosti, byl nejprve prozkoumán trh nabízející komerční výrobky řady firem, uvádějících u svých přípravků přítomnost nanočástic stříbra. Nabízené produkty mají často atest na deklarovanou účinnost eliminace patogenních organismů, bakterií a plísní, nicméně testy na řasách a vyšších organismech většinou doložené nejsou. Další otázkou je, zda je skutečně účinná avizovaná přítomná složka nanostříbra. Informace o charakteru, specifikaci a použití přípravků byly získány z volně dostupných portálů web stran společností. Cílem průzkumu bylo zjistit, jaké přípravky jsou dodávány, k čemu jsou určeny a jaké je jejich skutečné složení, zejména pokud jde o typ Tabulka I Komerční přípravky pro řasové testy inhibice Přípravek Deargen-200 Silver Sanitex Bioteq Koloidní stříbro Silver Water Antibakterin Specifikace získaná z web stran (či dodacího listu) obsahuje komplexní ionty stříbra, složení koncentrátu je destilovaná voda, elektrolytické ionty stříbra, ligandy a synergické potravinářské látky (kyselina citrónová, peroxid vodíku, a další). Koncentrace stříbra je 200 mg l 1 neobsahuje izopropylalkohol, vyrábí se v koncentracích 10 a 30 ppm (dle použití). Balení o obsahu 500 ml vystačí na plochu cca 15 až 20 m 2 zasaženého prostoru 8000 ppm nanostříbra, nanočástice stříbra zakotvené na anorganickém nosiči a hydrosolů stříbra metalické stříbro suspendované v čisté lékařské vodě, velikost částic se pohybuje od 1,5 do 5 nm. Produkt je dodáván v koncentraci 10 ppm a objemu 300 ml. Aplikuje se na suchý a čistý povrch ve vzdálenosti 20 cm, spotřeba je 10 až 20 ml na m 2, doba působení 24 h přírodní kosmetika bez parfemace a jakýchkoliv chemických přísad obsahuje koncentraci stříbra 40 ppm a dodává se v objemu 500 ml 662
4 stříbra (koloidy, ionty, velikost částic). Přípravky, které byly zvoleny pro laboratorní a terénní testování, jsou specifikovány v tab. I. Zvolené přípravky byly použity ke zjištění účinnosti eliminace fototrofních deteriogenů přímo z povrchů v terénu, a dále pak i v řasových testech inhibice růstu v laboratorních podmínkách. Vybrané preparáty byly nejprve postupně aplikovány v terénu, v reálném prostředí, přímo na beton (o různé porozitě a sklonu povrchu vzhledem k terénu celkem 8 ploch), na plast a polykarbonát (celkem 5 ploch), na kámen (celkem 5 ploch), na hliník (celkem 3 plochy), na kanadský šindel (střešní krytina vyrobená z organických vláken a bitumenu živice, celkem 2 plochy) a na dřevo (celkem 3 plochy). Na základě makroskopického posouzení vzhledu zasažené plochy byla předběžně zjištěna eliminace již vytvořeného fototrofního nárostu různé velikosti plochy, mocnosti vrstvy a stáří. Přípravky obsahující stříbro se při testech přímé aplikace na plochy porostlé mikroorganismy (řasy, sinice, mikromycety, mechorosty, lišejníky) osvědčily. Nicméně smyslem a podstatou každého testu inhibice (eliminace) mikroorganismů je zjištění efektivně účinných inhibičních koncentrací (EC 50 ), které se zjistí na základě laboratorního testu s akvatickou kulturou. Výsledky z dále uvedeného testování nejsou placenou či neplacenou reklamou, nebo doporučením pro použití přípravků. Bližší informace o složení (viz tab. I), se nepodařilo bohužel zjistit, proto byla koncentrace stříbra dodatečně u jednotlivých výrobků stanovena pracovištěm centrálních laboratoří VŠCHT Praha. Řasový test toxicity byl zvolen proto, že se chlorokokální řasy velmi často na vlhkých a smáčených plochách budov vyskytují a jsou obtížným typem biodeteriogenu, což vyplynulo z literární rešerše a studia biodeteroiorace. Test toxicity na řasách, obecně, spočívá ve zjištění inhibice růstu buněk řas vystavených působení zkoušené látky (koncentrace). Po dobu 96 h se denně prošetřuje vzorek testované látky s nasazeným organismem pod mikroskopem na rastru počítací komůrky, čímž se zjistí počet buněk (či cenobií) v objemu 1 ml. Ze zjištěných počtů buněk (či cenobií) řas v průběhu testu se zjistí inhibice růstu a případná EC 50. Při úvaze přípravy řasového testu dle ČSN ISO 8692 (cit. 34 ), jeho průběžného vyhodnocení a konečné zjištění účinné inhibiční koncentrace byl pro testy zvolen modelový organismus, chlorokokální řasa Desmodesmus (Scenedesmus) quadricauda kmen Greifswald 15 ze sbírky řas BÚ AV ČR Třeboň. Tato jednobuněčná zelená řasa patří v systematickém přehledu mezi tzv. zelenivky (Chlorophyceae) řádu Chlorellales. Vyskytuje se často ve volné vodě i v nárostech na povrchu smáčených či ve vodě ponořených předmětů. Výhodou tohoto druhu řasy je neschopnost tvorby odpočinkových stádií, v laboratorních podmínkách není problém s kultivací a namnožením buněk. Při testech poskytuje jednoduchý způsob vyhodnocení míry odezvy na zkoušenou látku a interpretaci výsledků. Desmodesmus quadricauda je také organismem, na kterém byl vyvinut původní řasový test toxicity a test na stanovení trofického potenciálu vody. V laboratoři použitý test toxicity (účinnosti inhibice růstu řas) byl na základě ČSN ISO 8692 modifikován. Modifikace spočívá ve volbě jiného typu zřeďovací vody (Knoppův roztok), výchozí koncentrace řasového inokula (80 tisíc buněk), objemu testovaného roztoku (25 ml), použití fluorescenčního nástavce a stanovení koncentrace chlorofylu-a. Z důvodu předpokládané reakce preparátu se zřeďovacím médiem a interference složek v roztoku byl jako typ zřeďovací vody zvolen tzv. Knoppův roztok, který obsahuje v předepsaném poměru KNO 3 (100 g l 1 ), K 2 HPO 4 (10 g l 1 ), MgSO 4 7 H 2 O (10 g l 1 ) a FeCl 3 (0,1 g/100 ml). Vyhodnocení testu je založeno na mikroskopickém hodnocení vzorků a umožňuje sledovat případnou destrukci buněk či morfologické odchylky buněk řas od původního vzhledu. Při použití fluorescenčního nástavce lze aktuálně zjistit i vitalitu buněk na základě autofluorescence chlorofylu-a. Chlorofyl-a, resp. jeho koncentrace (stanovení podle ČSN ISO , cit. 35 ), udává nepřímo objemovou biomasu organismu, a v podstatě udává informace o nárůstu, stimulaci či inhibici řasy zkoušenou látkou. Vyšší koncentrace řasového inokula v menším objemu testovaného roztoku zaručuje správné výsledky stanovení koncentrace chlorofylu-a na začátku testu, přesnější výpočet inhibice růstu a možnost více sad paralelního stanovení v rámci jednoho testu. Koloidní či iontové stříbro nemá vliv na zastoupení fotosyntetických barviv a případnou interferenci při stanovení koncentrace chlorofylu-a 36. Přípravek Koncentrace stříbra EC a 50 výrobce centrální laboratoře VŠCHT Praha [mg l 1 ] [mg l 1 ] Deargen mg l ,72 Silver Sanitex 0,01 g kg 1 5,42 1,12 Bioteq 8000 ppm Koloidní stříbro 10 ppm 5,9 0,59 Silver Water 3,69 0,15 Antibakterin 40 ppm 42,5 1,43 a EC 50 představuje koncentraci zkoušené látky mající za následek 50 % úhyn či 50 % snížení růstu nebo růstové rychlosti ve vztahu ke kontrolnímu vzorku. 663
5 Zjištěné EC 50 v mg l 1 a informace o toxickém účinku na chlorokokální řasu Desmodesmus quadricauda v roztoku uvádí tab. II. Z komerčních přípravků byly nejúčinnější ty přípravky, které obsahovaly stříbrné nanočástice, než přípravky s obsahem koloidních částic stříbra. Velikost částic koloidního stříbra se pohybuje v rozmezí od 1 do 1,5 m, nanočástice se pohybují v rozmezích velikostí od 1 m do 100 nm, a velikost buněk rodu Desmodesmus se pohybuje v rozmezí m, tudíž částice stříbra mohou pronikat i do buňky, což uvádí i literatura. V důsledku intracelulárního rozpouštění dochází k toxickému působení nanočástic uvnitř buňky a tak mohou být napadeny i vnitřní organely a struktury. V rámci vodní expozice bylo již dříve prokázáno, že nanočástice mohou být více toxické než odpovídající ionty. Při mikroskopickém hodnocení vykazovaly buňky řas značnou destrukci a poškození, viz obr. 1. Účinnost přípravků se projevila již po 24 h expozice řasového testu. Při mikroskopickém hodnocení se buňky jevily více poškozeny při aplikaci přípravku Deargen-200 než u přípravku Silver Sanitex a Bioteq. V případě přípravku Deargen-200 byla pozorována reakce mezi stříbrnými ionty a chloridovými ionty z pracovního roztoku, viditelná jako postupné šedavé zakalování vzorku v průběhu testu. Vznikající chlorid stříbrný zpomaloval toxické působení přípravku. Přípravek Bioteq byl z důvodu zabarvení, které by inhibovalo fotosyntézu a tudíž i vlastní průběh testu, otestován pouze v nižších koncentracích (u ostatních přípravků byla volena koncentrace tak, aby byl zaznamenán účinek v rozmezí od 5 do 100 %, v případě tohoto přípravku se jednalo pouze o koncentrace do 25 % ředění). Přípravky Silver Water, Koloidní stříbro a Antibakterin obsahují koloidní stříbro, jejich účinky na buňky řas nebyly v porovnání s přípravkem Deargen-200 a Bioteq významně destruující. V mikroskopu byly při analýze pozorovány buňky, u nichž došlo k proniknutí jednotlivých částic stříbra do buňky (viz obr. 1), avšak celkově nebyly zaznamenány buňky s narušenou strukturou buněčné stěny, jako v případě přípravku Deargen-200. Z přípravků obsahující koloidní stříbro byl vysoce účinný přípravek Silver Water, dále pak přípravek Antibakterin, nejméně účinným se ukázal přípravek Koloidní stříbro. Při detailnějším pozorování cenobií pod mikroskopem (viz obr. 1) byly patrné rozdíly v účincích, na buňkách řas pozorovány větší tmavé útvary, tudíž lze usuzovat na nabalování stříbra na povrchu buněk řas, částečně lze spekulovat i na pronikání nanočástic dovnitř buněk. Buněčná stěna řas je několikavrstevná, obsahuje glykoproteiny, celulosu, polysacharidy a sporopolenin. Povrch buňky není hladký, jsou zde četné, drobné záhyby. Při pozorování zasažených řas pod větším zvětšení objektivu bylo patrné, že se většina částic stříbra spíše nabalila na povrch této vrstvy. Stříbro a) b c d) e f Obr. 1. Patrné účinky komerčních přípravků na buňky cenobií Desmodesmus quadricauda při mikroskopickém hodnocení vzorků. a) Deargen-200 (10násobné zvětšení objektivu, značná destrukce buněk cenobia), b) Bioteq, (10násobné zvětšení objektivu, vyblednutí buněk) c) Silver Water (20násobné zvětšení objektivu, akumulace částic stříbra na povrchu buněk), d) Silver Sanitex (20násobné zvětšení objektivu, akumulace částic stříbra na povrchu buněk, destrukce), e) Antibakterin (100násobné zvětšení objektivu, akumulace částic stříbra na povrchu buněk), f) iontové stříbro (100násobné zvětšení objektivu, akumulace částic stříbra na povrchu buněk, zčernání) 664
6 se pravděpodobně zachytilo na tomto nerovném povrchu, a tím bránilo řase v jejím metabolismu. I když může být stínící efekt sporný, je velice pravděpodobné, že za větší míru mortality buněk mohl právě popsaný efekt navazování/nabalování stříbra na buňky. Z literatury je známo, že při zmenšování velikosti jednotlivé částice je tendence ke zvýšení toxicity, a to i v tom případě, že daný materiál je relativně inertní. Většina testovaných komerčních preparátů neobsahovala pouze čisté stříbro, ale také další komponenty. Do jaké míry mohou ovlivnit toxicitu těchto přípravků, není zcela jasné a nelze jednoznačně říci, že účinnou látkou v preparátech je právě přítomná forma stříbra. Z toho důvodu je potřeba provést testy toxicity s roztoky, ve kterých bude pouze definovaná koncentrace jednoho velikostního typu nanočástice, aby se skutečně zjistila účinnost nanočástice specifikované velikosti. Vlivem interakce mezi nanočásticí a buněčnou stěnou může dojít k poškození buněčné membrány. Koloidní stříbro je ve vodném roztoku méně stabilní než nanostříbro. Toxicita jednotlivých přípravků na řasy může být ovlivněna také délkou trvání testu. Na začátku testu se může projevovat pomalý počáteční růst vlivem prvotního stresu, ale po určité době se mohou buňky řas adaptovat na přítomnost toxikantu. Vliv na případný toxický účinek nanočástice má také buněčný obal, zejména jeho složení, který může vyvolávat agregaci částic, a tím ovlivnit inhibiční účinky. Řasy mohou k regulaci akumulace stříbrných iontů a jeho subcelulární distribuce využít polysacharidy, které zároveň mohou zmírnit jeho toxické účinky na řasy, vysoká produkce polysacharidů může chránit buňky před toxickým působením těžkých kovů. Při používání nanočástic stříbra je nutné zvažovat nejen eliminaci cílového organismu, ale i případný negativní dopad na ekosystém v širším slova smyslu. S tím souvisí i přenos nanočástic mezi mikroorganismy potravními řetězci, rozdílné působení jen na určité organely, orgány, orgánové soustavy nebo jejich bioakumulace v organismech a abiotickém prostředí. Při vlastním testování účinků nanočástice kovů je totiž většinou vybrán typický organismus, na kterém se zjistí případné účinky, ale vlastní působení nanočástice v životním prostředí s biocenózami již zohledněno není. Do úvahy pak přistupuje v budoucnosti i případné řešení kontaminantů nanočástic naakumulovaných v životním prostředí, jejich negativní působení na populace organismů a nutnost jejich cíleného odstraňování. Řasy mají mimořádný potenciál pro akumulaci rozpuštěných těžkých kovů, zejména pro stříbro. U řas se díky adsorpci rychle váže stříbro na povrchu buňky. Adsorpce živými i mrtvými buňkami je možná, pokud je stříbro ve formě iontu, nebo se vyskytuje v polárních sloučeninách. Při pokusech se stříbrem a zelenými řasami Desmodesmus obliquus narůstala akumulace stříbra poměrně rychle. Bylo dokonce zjištěno, že jakmile je stříbro začleněno do buněčné stěny, zůstává silně vázané, a to i po narušení buněčné stěny pomocí ultrazvuku, při praní v prostředí s ph 2,0, nebo při využití trávicích enzymů. Proto je nepravděpodobné, že by stříbro šlo oddělit od složek buněčné stěny trávicí metodou. Stříbro začleněné do vnitřních komponent buňky má obzvláště vysokou afinitu na sulfhydrylové skupiny, a proto se váže především na proteiny 23. Inhibiční testy s přípravky byly zatím provedeny na modelovém organismu chlorokokální řasy Desmodesmus quadricauda. Studie zaměřené na výskyt řas zjistily, že nejčastějšími kolonizátory povrchů jsou kromě jednobuněčných řas (Chlorellales) také řasy vláknité (Klebsormidium flaccidum, Ulothrix) 3. Testování na vláknitých řasách, u kterých není jednoduché provedení testu, jako v případě chlorokokálních řas, a je nutná jeho modifikace, bude pro posouzení účinku přípravků významné. Důležité je vypracovat postup vhodné metody pro případné ověřování účinnosti přípravků na reálných plochách, což je pro budoucnost ověřování účinnosti preparátů podstatné. 5. Závěr Komerčně dostupné přípravky s částicemi stříbra vykazovaly účinnost eliminace fototrofních nárostů na exponovaných plochách v terénu. Bylo zjištěno, že na výslednou toxicitu má vliv koncentrace a velikost částic a složení jednotlivých přípravků. V rámci vodní expozice bylo již dříve prokázáno, že nanočástice mohou být více toxické než odpovídající ionty. Laboratorními testy inhibice růstu řas a případné eliminace fototrofních organismů bylo zjištěno, že nejvyšší toxicitu vykazuje přípravek, který obsahuje nanočástice stříbra s větší reakční plochou než ostatní částice. Řešené téma je velmi perspektivní a do budoucna je zapotřebí provést další testy s laboratorně připravenými suspenzemi stříbra a dalších kovů, nanočástic i koloidních částic a zjistit tak účinek formy, typu a koncentrace kovu. Kromě laboratorních testů s chlorokokálními řasami v roztoku bude nutné přistoupit i k ověření účinku látek na dalších typech řas a fototrofních organismů. Nanočástice stříbra lze využít namísto agresivních chemikálií, které mohou tvořit jiné nebezpečné látky a způsobovat zdravotní obtíže. Je možné jimi ošetřovat vlhké a světlu vystavené plochy ve vodárenských provozech. Vzhledem k tomu, že není přesně známo, jakým způsobem a do jaké míry působí nanočástice kovů na okolní prostředí, nemohou být prozatím použity na plochy, které jsou v přímém kontaktu s vodou a prostředím, ale nikoliv v přímém styku s upravovanou a pitnou vodou (dle vyhlášky č. 409/2005 Sb. 37 ). I přes toto omezení je možnost použití velmi široká. Publikace byla vytvořena v rámci projektu č. DF11P01OVV012 programu NAKI. LITERATURA 1. Macedo M. F., Miller A. Z, Dionísio A., Saiz-Jimenez C.: Microbiology 155, 3476 (2009). 2. Tomaselli L., Lamenti G., Bosco M., Tiano P.: Int. Biodeterior. Biodegrad. 46, 251 (2000). 665
7 3. Ortega-Calvo J. J., Ariño X., Hernandez-Marine M., Saiz-Jimenez C.: Sci. Total. Environ. 167, 329 (1995). 4. Polo A., Cappitelli F., Brusetti L., Principi P., Villa A., Giacomucci L., Ranalli G., Sorlin, C.: Microb. Ecol. 60, 1 (2010). 5. Young M. E., Alakomi H. L., Fortune I., Gorbushina A. A., Krumbein W. E., Maxwell I., McCullagh C., Robertson P., Saarela M.: Environ. Geol. 56, 631 (2008). 6. Miller A. Z., Laiz L., Gonzalez J. M., Dionísio A., Macedo M. F., Saiz-Jimenez C.: Sci. Total. Environ. 405, 278 (2008). 7. Bolívar F. C., Sánchez-Castillo P. M.: Int. Biodeterior. Biodegrad. 40, 205 (1997). 8. Morton L. H. G., Greenway D. L. A., Gaylarde C. C., Surman S. B.: Int. Biodeterior. Biodegrad. 41, 247 (1998). 9. Miller A. Z., Dionisio A., Macedo M. F.: Int. Biodeterior. Biodegrad. 57, 136 (2006). 10. Pentecost A.: Br. Phycol. J. 27, 145 (1992). 11. Schumann R., Häubner N., Klausch S., Karsten U.: Int. Biodeterior. Biodegrad. 55, 213 (2005). 12. Crispim C. A., Gaylarde C. C.: Microb. Ecol. 49, 1 (2005). 13. Prieto B., Silva B., Rivas T., Wierzchos J., Ascaso C.: Int. Biodeterior. Biodegrad. 40, 191 (1997). 14. Ascaso C., Wierzchos J., Castello R.: Int. Biodeterior. Biodegrad. 42, 29 (1998). 15. Bellinzoni A. M., Caneva G., Ricci S.: Int. Biodeterior. Biodegrad. 51, 203 (2003). 16. Lamenti G., Tiano P., Tomaselli, L.: J. Appl. Phycol. 12, 427 (2000). 17. Flores M., Lorenzo J., Gómez-Alarcón G.: Int. Biodeterior. Biodegrad. 40, 241 (1997). 18. Zurita Y. P., Cultrone G., Castillo P. S., Sebastián E., Bolívar F. C.: Int. Biodeterior. Biodegrad. 55, 55 (2005). 19. Urzì C., Realini M.: Int. Biodeterior. Biodegrad. 42, 45 (1998). 20. Lansdown A. B.: Silver. I: Journal of Wound Care 11, 125 (2002). 21. Guang Y.: Carbohydr. Polym. 87, 839 (2012). 22. Kim J. S.: Biol. Med. 3, 95 (2007). 23. Panáček A., Kvítek L., Prucek R.: J. Chem. Phys. 110, (2006). 24. Ratte H. T.: Environ. Toxicol. Chem. 1, 89 (1999). 25. Percival S. L., Bowler P.G., Russel D.: J. Hosp. Infection 60, 1 (2005). 26. Sondi I., Salopek-Sondi B.: J. Colloid Interface Sci. 275, 177 (2004). 27. Oukarroum A., Polchtchikov S.: Environ. Sci. Pollut. Res. 18, 877 (2011). 28. Bing W., Yin W., Yi-Hsuan L., Horst, A.; Zhipeng W., Da-Ren Ch.: Environ. Sci. Technol. 44, 1484 (2010). 29. Navarro E., Baun A., Behra R.: Ecotoxicology 17, 372 (2008). 30. Oukarroum A.: Ecotoxicol. Environ. Saf. 78, 80 (2012). 31. Křížková S., Adam V., Kizek R.: Chem. Listy 103, 559 (2009). 32. Hiriart-Baer V. P.: Aquat. Toxicol. 78, 136 (2006). 33. Aruoja V., Dubourguier H. C, Kasemets K., Kahru A.: Sci. Total. Environ. 407, 1461 (2009). 34. ČSN ISO 8692: Kvalita vod Zkouška inhibice růstu sladkovodních zelených řas (2012) 35. ČSN ISO : Jakost vod Měření biochemických ukazatelů. Spektrofotometrické stanovení koncentrace chlorofylu-a (1996) 36. Vyslyšelová P.: Bakalářská práce. Univerzita Palackého, Olomouc Vyhláška č. 409/2005 Sb. o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody. J. Říhová Ambrožová, P. Adámková, and V. Škopová (Department of Water Technology and Environmental Engineering, Institute of Chemical Technology Prague): Phototrophic Deteriogens and Their Elimination from Surfaces by Nanoparticles This review deals with the current state of biodeterioration caused mainly by phototrophic organisms. Due to their metabolic activity, growth and life strategy, the microorganisms cause, erosion, degradation and colouring of building surface. Physical and chemical effects also contribute to biodeterioration. Identification of biodeteriogens and determination of the degree of surface colonization are the basis of conservation of building surface. Chemical methods of surface treatment might be hazardous and, therefore, the use of environment-friendly methods based on nanotechnologies seem more promising. This review deals with toxicity of Ag compounds, colloids, particles and ions. Some commercial products were tested both outdoors and in laboratory. The algal toxicity test has been modified and carried out on chlorococcal algae Desmodesmus quadricauda Greifswald 15. The preparations containing Ag nanoparticles are highly effective in solution and on materials surface. Their toxicity was mainly affected by their concentration and particle size. Ag nanoparticles are more toxic than Ag ions. The highest toxicity was found with preparations containing Ag nanoparticles with reactive surface. 666
Oxidační účinek ferátů na autotrofní a heterotrofní mikroorganismy
Oxidační účinek ferátů na autotrofní a heterotrofní mikroorganismy Iana Rishko 1), Veronika Simonova 2), Jana Říhova Ambroz ova 1), Petra Najmanova 2) 1)VŠCHT U TVP, Technická 3, Praha 6, 166 28, e-mail:
Vyhodnocení účinnosti ftalocyaninových preparátů na inhibici růstu řas
Vyhodnocení účinnosti ftalocyaninových preparátů na inhibici růstu řas Pavla Loučková, Jana Říhová Ambrožová, Eva Bezděková, Jana ekovářová VŠCHT Praha, Ústav technologie vody a prostředí Marie Karásková,
STUDIUM BIOCIDNÍCH ÚČINKŮ NANOČÁSTIC STŘÍBRA
ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (BRATISLAVA) Vol. 23, 1(2015): 05-15 ISSN 1339-9802 (online), ISSN 1335-0285 (tlačené vydanie) STUDIUM BIOCIDNÍCH ÚČINKŮ NANOČÁSTIC STŘÍBRA Jana Říhová Ambrožová,
Středoškolská technika 2018
Středoškolská technika 2018 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT Posílení toxicity nanočástic stříbra vlivem komplexotvorných látek a následný vliv na strukturu fotosyntetizujících
prokaryotní Znaky prokaryoty
prokaryotní buňka Znaky prokaryoty Základní stavební jednotka bakterií a sinic Mikroskopická velikost viditelné pouze v optickém mikroskopu Buňka neobsahuje organely Obsahuje pouze 1 biomembránu cytoplazmatickou
Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR
Celkový dusík Základní informace Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR Základní charakteristika Použití Zdroje úniků Dopady na životní prostředí Dopady na zdraví člověka, rizika
Potravinářské aplikace
Potravinářské aplikace Nanodisperze a nanokapsle Funkční složky (např. léky, vitaminy, antimikrobiální prostředky, antioxidanty, aromatizující látky, barviva a konzervační prostředky) jsou základními složkami
MYKOTOXINY. Jarmila Vytřasová. Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd
MYKOTOXINY Jarmila Vytřasová Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd Centralizovaný rozvojový projekt MŠMT č. C29: Integrovaný systém vzdělávání v oblasti
Řasový test ekotoxicity na mikrotitračních destičkách
Řasový test ekotoxicity na mikrotitračních destičkách 1 Účel Řasové testy toxicity slouží k testování možných toxických účinků látek a vzorků na vodní producenty. Zelené řasy patří do skupiny necévnatých
Ošetření povrchů nátěry využívající nanotechnologii
Ošetření povrchů nátěry využívající nanotechnologii Jana Říhová Ambrožová 1, Jaroslav Říha 2, Marie Karásková 3, Pavlína Adámková 1 1 VŠCHT ÚTVP Praha, Technická 5, 166 28 Praha 6, jana.ambrozova@vscht.cz
MTI Cvičení č. 2 Pasážování buněk / Jana Horáková
MTI Cvičení č. 2 Pasážování buněk 15.11./16.11.2016 Jana Horáková Doporučená literatura M. Vejražka: Buněčné kultury http://bioprojekty.lf1.cuni.cz/3381/sylabyprednasek/textova-verze-prednasek/bunecnekultury-vejrazka.pdf
Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech
kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
Mnohobuněčné kvasinky
Laboratoř buněčné biologie PROJEKT Mnohobuněčné kvasinky Libuše Váchová ve spolupráci s laboratoří Prof. Palkové (PřFUK) Do laboratoře přijímáme studenty se zájmem o vědeckou práci Kontakt: vachova@biomed.cas.cz
Izolace nukleových kyselin
Izolace nukleových kyselin Požadavky na izolaci nukleových kyselin V nativním stavu z přirozeného materiálu v dostatečném množství požadované čistotě. Nukleové kyseliny je třeba zbavit všech látek, které
Látka toxická pro mikroorganismy a vyšší živočichy i v nízké koncentraci. Do prostředí se dostává: Používá se například:
Látka toxická pro mikroorganismy a vyšší živočichy i v nízké koncentraci. Do prostředí se dostává: při rozkladu organických zbytků lesních požárech většina má průmyslový původ Používá se například: při
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
NÁVRH METODIKY PRO TESTOVÁNÍ ODOLNOSTI STAVEBNÍCH HMOT PROTI NAPADENÍ PLÍSNĚMI
NÁVRH METODIKY PRO TESTOVÁNÍ ODOLNOSTI STAVEBNÍCH HMOT PROTI NAPADENÍ PLÍSNĚMI PROPOSAL OF METHODOLOGY FOR TESTING RESISTANCE OF BUILDING MATERIALS AGAINST MOLD INFESTATION Ilona Kukletová, Ivana Chromková
Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.
Úvod do biochemie Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Co je to biochemie? Biochemie je chemií živých soustav.
MITHON SP TEKUTÝ ALGICIDNÍ PŘÍPRAVEK
MITHON SP TEKUTÝ ALGICIDNÍ PŘÍPRAVEK Mithon SP je tekutý, nepěnivý chemický přípravek sloužící k preventivnímu ošetření proti růstu řas a k jejich likvidaci. Tento přípravek je vhodný pro ošetření vody
05 Biogeochemické cykly
05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.
Fouling a biofouling membrán při provozu MBR, metody potlačení Mgr. Ing. Bc. Lukáš Dvořák, Ph.D.
Fouling a biofouling membrán při provozu MBR, metody potlačení Mgr. Ing. Bc. Lukáš Dvořák, Ph.D. lukas.dvorak@tul.cz Obsah fouling biofouling rozdělení foulingu negativní vlivy (bio)foulingu při provozu
STUDIUM BIOCIDNÍCH ÚČINKŮ NANOČÁSTIC STŘÍBRA
STUDIUM BIOCIDNÍCH ÚČINKŮ NANOČÁSTIC STŘÍBRA Jana Říhová Ambrožová, Pavlína Čiháková, Vladimíra Škopová Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav technologie vody a prostředí, Technická 5, 166
Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku
Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N
EKOTOXIKOLOGICKÉ BIOTESTY
EKOTOXIKOLOGICKÉ BIOTESTY Klára A. Mocová Laboratoř Ekotoxikologie a LCA Ústav chemie ochrany prostředí VŠCHT Praha Toxikologie vs. ekotoxikologie Toxikologie zkoumá vlivy škodlivých látek na člověka testy
Stanovení biomarkerů oxidativního stresu u kapra obecného (Cyprinus carpio L.) po dlouhodobém působení simazinu Hlavní řešitel Ing.
Stanovení biomarkerů oxidativního stresu u kapra obecného (Cyprinus carpio L.) po dlouhodobém působení simazinu Hlavní řešitel Ing. Alžběta Stará Vedoucí projektu dr. hab. Ing. Josef Velíšek, Ph.D. 1 Úvod
Vliv selenu, zinku a kadmia na růstový vývoj česneku kuchyňského (Allium sativum L.)
Vliv selenu, zinku a kadmia na růstový vývoj česneku kuchyňského (Allium sativum L.) Botanická charakteristika: ČESNEK KUCHYŇSKÝ (ALLIUM SATIVUM L.) Pravlastí je Džungarsko (severní Čína) v Střední Asii,
Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů
Minerální výživa na extrémních půdách Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů Procesy vedoucí k acidifikaci půd Zvětrávání hornin s následným vymýváním kationtů (draslík,
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě.
Amoniakální dusík Amoniakální dusík se vyskytuje téměř ve všech typech vod. Je primárním produktem rozkladu organických dusíkatých látek živočišného i rostlinného původu. Organického původu je rovněž ve
CHEMICKÁ A BIOLOGICKÁ KOROZE STAVEBNÍCH HMOT... Biologická koroze (biokoroze) obecně Základní pojmy, členění, charakteristika Podmínky pro působení
CHEMICKÁ A BIOLOGICKÁ KOROZE STAVEBNÍCH HMOT... Biologická koroze (biokoroze) obecně Základní pojmy, členění, charakteristika Podmínky pro působení biodeteriogenů Biokoroze stavebních materiálů Vznik a
Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly
Ekosystém tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém se sestává z abiotického prostředí a biotické složky (společenstva) a jejich vzájemných interakcí. Ekosystém si geograficky můžeme definovat
J. Kubíček FSI Brno 2018
J. Kubíček FSI Brno 2018 Fosfátování je povrchová úprava, kdy se na povrch povlakovaného kovu vylučují nerozpustné fosforečnany. Povlak vzniká reakcí iontů z pracovní lázně s ionty rozpuštěnými z povrchu
Způsoby potlačení tvorby biofilmů event. jejich degradace. Doležalová Fehérová 2015/2016
Způsoby potlačení tvorby biofilmů event. jejich degradace Doležalová Fehérová 2015/2016 Biofilmy Přisedlé společenstvo mikroorganismů Tvořeny buňkami produkujícími extracelulární polymerní látky Extracelulární
Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:
Biotechnologie interakce, polarita molekul. Hydrofilní, hydrofobní a amfifilní molekuly. Stavba a struktura prokaryotní a eukaryotní buňky. Viry a reprodukce virů. Biologické membrány. Mikrobiologie -
APLIKACE FOTOAKTIVNÍCH NÁTĚRŮ S FTALOCYANINY PRO ZVÝŠENÍ KVALITY PROSTŘEDÍ ÚPRAVEN PITNÉ VODY
APLIKACE FOTOAKTIVNÍCH NÁTĚRŮ S FTALOCYANINY PRO ZVÝŠENÍ KVALITY PROSTŘEDÍ ÚPRAVEN PITNÉ VODY Jaroslav Lev 1, Jana Říhová Ambrožová 2, Marie Karásková 3, Lubomír Kubáč 3, Jiří Palčík 1, Marek Holba 1,4
Doprava, zdraví a životní prostředí Brno,
Doprava, zdraví a životní prostředí Brno, 10.11. 11.11.2014 Detekce toxických látek pomocí biosenzoru Martina Bucková 1, Roman Ličbinský 1, Blanka Šebestová 2, Jan Krejčí 2 1 Centrum dopravního výzkumu,v.v.i.
Úvod do mikrobiologie
Úvod do mikrobiologie 1. Lidské infekční patogeny Subcelulární Prokaryotické o. Eukaryotické o. Živočichové Priony Chlamydie Houby Červi Viry Rickettsie Protozoa Členovci Mykoplasmata Klasické bakterie
Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících
Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Libor Pechar a kolektiv Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie a ENKI o.p.s., Třeboň
Biologické metody v technických normách. Ing. Lenka Fremrová
Biologické metody v technických normách Ing. Lenka Fremrová 1 Tvorba norem na mezinárodní úrovni (EN, ISO, EN ISO) na národní úrovni (ČSN) na odvětvové úrovni (TNV) 2 Evropský výbor pro normalizaci (CEN)
Inhibitory koroze kovů
Inhibitory koroze kovů Úvod Korozní rychlost kovových materiálů lze ovlivnit úpravou prostředí, ve kterém korozní děj probíhá. Mezi tyto úpravy patří i použití inhibitorů koroze kovů. Inhibitor je látka,
Sada Životní prostředí UW400 Kat. číslo Stanovení obsahu kyslíku, nasycení kyslíkem a hodnoty BSK5
Sada Životní prostředí UW400 Kat. číslo 100.3720 Stanovení obsahu kyslíku, nasycení kyslíkem a hodnoty BSK5 Teorie a hodnocení Obsah kyslíku ve vodě má pro přežití organismů nesmírný význam. Podle něho
INOVATIVNÍ ŘEŠENÍ PŘI ZJIŠŤOVÁNÍ A ODSTRAŇOVÁNÍ BIOFILMŮ VÝROBEK ŠETRNÝ K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ
INOVATIVNÍ ŘEŠENÍ PŘI ZJIŠŤOVÁNÍ A ODSTRAŇOVÁNÍ BIOFILMŮ VÝROBEK ŠETRNÝ K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ INOVATIVNÍ ŘEŠENÍ PŘI ZJIŠŤOVÁNÍ A ODSTRAŇOVÁNÍ BIOFILMŮ Konečné řešení komplexního problému V potravinářském
Struktura proteinů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová
Struktura proteinů - testík na procvičení Vladimíra Kvasnicová Mezi proteinogenní aminokyseliny patří a) kyselina asparagová b) kyselina glutarová c) kyselina acetoctová d) kyselina glutamová Mezi proteinogenní
BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ
BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za
Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií
Téma bakalářské práce: Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií Nové odvětví molekulární biologie se zabývá RNA molekulami, které se nepřekládají do proteinů, ale slouží
1. ročník Počet hodin
SOUSTAVY LÁTEK A JEJICH SLOŽENÍ rozdělení přírodních látek a vlastnosti chemických látek soustavy látek a jejich složení STAVBA ATOMU historie pohledu na atom složení a struktura atomu stavba atomu VELIČINY
NANO ČISTIČKA VZDUCHU
FN VIRY, BAKTERIE, ALERGENY, ZÁPACH, CIGARETOVÝ KOUŘ, SBS, SMOG NANO ČISTIČKA VZDUCHU 1 NEVIDITELÁ ČISTIČKA VZDUCHU NANOČISTIČKA NENÍ PRAKTICKY VIDĚT A PŘITOM VELMI ÚČINNĚ ČISTÍ VZDUCH 2 NANOČISTIČKA NA
BODIT TACHOV. Omezení zdravotních problémů u králíků pomocí aditiv - SURIANCE antibakteriální prostředek
BODIT TACHOV Omezení zdravotních problémů u králíků pomocí aditiv - SURIANCE antibakteriální prostředek Použité aktivní principy Okyselovadla Definice HA H + + A - ph pka Klasifikace Organické kyseliny
Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech
Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Organismy se skládají z molekul rozličných látek Jednotlivé látky si organismus vytváří sám z jiných látek,
BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka
primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka přirozená jezera (ledovcová, tektonická, ) tůně rybníky přehradní nádrže umělé tůně (lomy, pískovny) Dělení stojatých
VY_32_INOVACE_ / Prvoci Prvoci jednobuněční živočichové
1/7 3.2.02.9 jednobuněční živočichové cíl - popsat stavbu, tvar, pohyb, výskyt a rozmnožování prvoků - uvést zástupce - jednobuněční živočichové, tvoří je jedna buňka, která vykonává všechny životní funkce
ODSTRAŇOVÁNÍ KYANIDŮ Z MODELOVÝCH VOD
ODSTRAŇOVÁNÍ KYANIDŮ Z MODELOVÝCH VOD Jana Muselíková 1, Jiří Palarčík 1, Eva Slehová 1, Zuzana Blažková 1, Vojtěch Trousil 1, Sylva Janovská 2 1 Ústav environmentálního a chemického inženýrství, Fakulta
Kyslík a vodík. Bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, asi 14krát lehčí než vzduch. Běžně tvoří molekuly H2. hydridy (např.
1 Kyslík a vodík Kyslík Vlastnosti Bezbarvý reaktivní plyn, bez zápachu, nejčastěji tvoří molekuly O2. Kapalný kyslík je modrý. S jinými prvky tvoří sloučeniny oxidy (např. CO, CO2, SO2...) Výskyt Nejrozšířenější
Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy
Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy Martin Pivokonský 7. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Tel.: 221
Pevné lékové formy. Vlastnosti pevných látek. Charakterizace pevných látek ke zlepšení vlastností je vhodné využít materiálové inženýrství
Pevné lékové formy Vlastnosti pevných látek stabilita Vlastnosti léčiva rozpustnost krystalinita ke zlepšení vlastností je vhodné využít materiálové inženýrství Charakterizace pevných látek difraktometrie
Nanomateriály z pohledu ochrany zdraví při práci Jaroslav Mráz Státní zdravotní ústav, Praha
1 Nanomateriály z pohledu ochrany zdraví při práci Jaroslav Mráz Státní zdravotní ústav, Praha 2 Nanomateriály (NM) z pohledu ochrany zdraví při práci Základní pojmy Základní charakteristiky vyráběných
Jméno a příjmení: Datum odevzdání protokolu:
Jméno a příjmení: Datum odevzdání protokolu: Seznam odevzdaných úloh: Číslo úlohy Název úlohy 1. Biologický rozbor vzorku studny (včetně posouzení jejího charakteru dle platné legislativy) 2. Stanovení
Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.
Toxikodynamika toxikodynamika (řec. δίνευω = pohánět, točit) interakce xenobiotika s cílovým místem (buňkou, receptorem) biologická odpověď jak xenobiotikum působí na organismus toxický účinek nespecifický
PŘEDMLUVA...ii. OBSAH...ii 1. ÚVOD...1
OBSAH PŘEDMLUVA...ii OBSAH...ii 1. ÚVOD...1 2. CHEMIE PŘÍRODNÍCH A PITNÝCH V O D... 3 2.1. Voda jako chemické individuum...3 2.2. LAtky obsažené ve vodě...4 2.3. Koncentrace latek a jeji vyjadřování...
ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ. Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno
ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno KATEGORIE HNOJIVÝCH VÝROBKŮ (DLE FUNKCE) 1. Hnojivo 2. Materiál k vápnění
Mineralogie důlních odpadů a strategie remediace
Mineralogie důlních odpadů a strategie remediace Acid rock drainage V přírodě vzniká i bez lidského zásahu gossany, zářezy řečišť v sulfidy bohatých horninách Častěji vzniká v důsledku lidské činnosti
Název opory DEKONTAMINACE
Ochrana obyvatelstva Název opory DEKONTAMINACE doc. Ing. Josef Kellner, CSc. josef.kellner@unob.cz, telefon: 973 44 36 65 O P E R A Č N Í P R O G R A M V Z D Ě L Á V Á N Í P R O K O N K U R E N C E S C
Zkouška inhibice růstu řas
Zkouška inhibice růstu řas VYPRACOVALI: TEREZA DVOŘÁKOVÁ JINDŘICH ŠMÍD Porovnáváme : Zkouška inhibice růstu sladkovodních řas Scenedesmus subspicatus a Senastrum capricornutum : sekce C.3. Zkouška inhibice
Organické látky. Organická geochemie a rozpuštěný organický uhlík
Organická geochemie a rozpuštěný organický uhlík struktura, nomenklatura a funkční skupiny huminové látky a další přírodní OC reaktivita DOC/POC distribuce kyselost (acidita) Přírodní a znečišťující organické
FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB
FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace
ON-LINE KVANTIFIKACE SINIC V SUROVÉ VODĚ
ON-LINE KVANTIFIKACE SINIC V SUROVÉ VODĚ Mgr. ZLATICA NOVOTNÁ Doc. Ing. BLAHOSLAV MARŠÁLEK, CSc. Ing. MARTIN TRTÍLEK Ing. TOMÁŠ RATAJ CENTRUM PRO CYANOBAKTERIE A JEJICH TOXINY, BÚ AVČR Photon System Instrument,
NORMY PRO BIOLOGICKÉ METODY
NORMY PRO BIOLOGICKÉ METODY Ing. Lenka Fremrová Sweco Hydroprojekt a.s. 1 ČSN EN 16698 Návod pro kvantitativní a kvalitativní odběr vzorků fytoplanktonu z vnitrozemských vod Norma popisuje postupy odběru
Stanovení mikroskopického obrazu ve vodě Petr Pumann
Stanovení mikroskopického obrazu ve vodě Petr Pumann Determinační kurz 2009 15.-18.6.2009 Dolní Věstonice Co se nachází při mikroskopickém rozboru vody? sinice a řasy prvoci (bezbarví bičíkovci, nálevníci)
Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany Ivo Frébort Polysacharidy Funkce: uchovávání energie, struktura, rozpoznání a signalizace Homopolysacharidy a
MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně
MIKROORGANISMY A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘED EDÍ Ústav inženýrstv enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně Důvody využívání mikroorganismů v procesech ochrany životního prostřed edí jsou prakticky všudypřítomné
S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou nadprodukcí (tzv. hypertrofie) přechází definice v devadesátých letech do podoby
Eutrofizace je definována jako proces zvyšování produkce organické hmoty ve vodě, ke které dochází především na základě zvýšeného přísunu živin (OECD 1982) S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou
MITHON SVA KONZERVAČNÍ PŘÍPRAVEK PRO KAPALINY POUŽÍVANÉ PŘI OBRÁBĚNÍ KOVŮ
MITHON SVA KONZERVAČNÍ PŘÍPRAVEK PRO KAPALINY POUŽÍVANÉ PŘI OBRÁBĚNÍ KOVŮ Mithon SVA je určen ke konzervaci nebo k potlačení nežádoucího mikrobiálního napadení kapalin používaných při obrábění kovů. Tento
Carbovet - mechanismus vyvazování mykotoxinů neschopných adsorpce
Dos 1654 July 25 nd, 2011 Carbovet - mechanismus vyvazování mykotoxinů neschopných adsorpce Catherine Ionescu Pancosma R&D, Carbovet expert 1 Představení Většina zákazníků požaduje vysvětlení jaký je mechanismus
Opakování
Slabé vazebné interakce Opakování Co je to atom? Opakování Opakování Co je to atom? Atom je nejmenší částice hmoty, chemicky dále nedělitelná. Skládá se z atomového jádra obsahujícího protony a neutrony
Lékařská chemie a biochemie modelový vstupní test ke zkoušce
Lékařská chemie a biochemie modelový vstupní test ke zkoušce 1. Máte pufr připravený smísením 150 ml CH3COOH o c = 0,2 mol/l a 100 ml CH3COONa o c = 0,25 mol/l. Jaké bude ph pufru, pokud přidáme 10 ml
PŘÍPRAVKY NA BÁZI LIGNOSULFONÁTŮ
PŘÍPRAVKY NA BÁZI LIGNOSULFONÁTŮ LIGNOSULFONÁTY Lignin představuje heterogenní amorfní polymer potřebný pro pevnost a tuhost dřevnatých buněčných stěn rostlin. Po celulóze je to druhá nejrozšířenější látka
POSSIBLE USING OF FLOTATION FOR REMOVAL OF PHYTO PLANKTON WITHIN PROCESSING OF DRINKING WATER
OVĚŘENÍ POUŽITÍ FLOTACE PŘI ODSTRAŇOVÁNÍ FYTOPLANKTONU V PROCESU ÚPRAVY PITNÉ VODY EVA KYNCLOVÁ POSSIBLE USING OF FLOTATION FOR REMOVAL OF PHYTO PLANKTON WITHIN PROCESSING OF DRINKING WATER ABSTRAKT Biologické
FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN
FYZIOLOGIE ROSTLIN Fyziologie rostlin, Biologie, 2.ročník 25 Podobor botaniky, který studuje životní funkce a individuální vývoj rostlin. Využívá poznatků z dalších odvětví biologie jako je morfologie,
Normy pro chemické výrobky používané k úpravě vody a pro vliv materiálů na vodu určenou k lidské spotřebě
HYDROPROJEKT CZ a.s. Normy pro chemické výrobky používané k úpravě vody a pro vliv materiálů na vodu určenou k lidské spotřebě Ing. Lenka Fremrová 1 Technické komise CEN a ISO působící ve vodním hospodářství
Cílená konstrukce bioaugmentačních preparátů a jejich pozice v procesu efektivních bioremediací
Cílená konstrukce bioaugmentačních preparátů a jejich pozice v procesu efektivních bioremediací Průmyslová ekologie 2011 Bioaugmentace cílené vnesení mikrobiální populace v podobě tzv. biopreparátu (inokula)
LRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 3. TESTY ŽIVOTASCHOPNOSTI A POČÍTÁNÍ BUNĚK
LRR/BUBCV CVIČEÍ Z BUĚČÉ BILGIE 3. TESTY ŽIVTASCHPSTI A PČÍTÁÍ BUĚK TERETICKÝ ÚVD: Při práci s buňkami je jedním ze základních sledovaných parametrů stanovení jejich životaschopnosti (viability). Tímto
Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m
Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou organismů s nepravým buněčným jádrem bakterií a
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou organismů s nepravým buněčným jádrem bakterií a sinic. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.
CALCIUM CARBONATE PARTICLES AND THEIR APPLICATIONS VÁPENATÉHO A JEJICH APLIKACE
SYNTHESIS OF MICRO AND NANO-SIZED CALCIUM CARBONATE PARTICLES AND THEIR APPLICATIONS SYNTÉZA MIKRO A NANOČÁSTIC UHLIČITANU VÁPENATÉHO A JEJICH APLIKACE Autoři článku: Yash Boyjoo, Vishnu K. Pareek Jian
Aplikace nano-sorbentů pro stabilizaci Pb a Zn v kontaminované půdě
Aplikace nano-sorbentů pro stabilizaci Pb a Zn v kontaminované půdě Martina Vítková, Z. Michálková, L. Trakal, M. Komárek Katedra geoenvironmentálních věd, Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská
Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků
Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků Prof. MVDr. Lenka VORLOVÁ, Ph.D. a kolektiv FVHE VFU Brno Zlín, 2012 Mléčné výrobky mají excelentní postavení mezi výrobky živočišného původu - vyšší biologická
PŘÍPRAVEK S MOŽNOSTÍ APLIKACE V CELÉM ROZSAHU ph
MITHON TN PRŮMYSLOVÝ BIOCIDNÍ PŘÍPRAVEK S MOŽNOSTÍ APLIKACE V CELÉM ROZSAHU ph Mithon TN se vyznačuje velmi dobrou stabilitou v širokém rozmezí hodnot ph od 1 do 11 a při teplotě až do 70 C. Je vhodný
Změny v revidované ČSN Jakost vod Biologický rozbor Stanovení biosestonu
Změny v revidované ČSN 75 7712 Jakost vod Biologický rozbor Stanovení biosestonu P.Pumann, A.Sládečková, B.Desortová, L.Havel, K.Kolář, L.Fremrová, E.Janeček, P.Marvan Vodárenská biologie 31.1.-2.2.2006
Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch
Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch Atom, složení a struktura Chemické prvky-názvosloví, slučivost Chemické sloučeniny, molekuly Chemická vazba
Úprava podzemních vod ODKYSELOVÁNÍ
Úprava podzemních vod ODKYSELOVÁNÍ 1 Způsoby úpravy podzemních vod Neutralizace = odkyselování = stabilizace vody odstranění CO 2 a úprava vody do vápenato-uhličitanové rovnováhy Odstranění plynných složek
Mendělejevova tabulka prvků
Mendělejevova tabulka prvků V sušině rostlin je obsaženo přibližně 45% uhlíku, 42% kyslíku, 6,5% vodíku, 1,5% dusíku a 5% minerálních prvků. Tzv. organogenní prvky (C, O, H, N) představují tedy 95% veškerých