MYKOTOXINY. Jarmila Vytřasová. Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "MYKOTOXINY. Jarmila Vytřasová. Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd"

Libor Doležal
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 MYKOTOXINY Jarmila Vytřasová Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd Centralizovaný rozvojový projekt MŠMT č. C29: Integrovaný systém vzdělávání v oblasti výskytu a eliminace reziduí léčiv v životním prostředí

Centralizovaný rozvojový projekt MŠMT č.

heterotrofní: využívají organické látky nemají chlorofyl, tzn.

2 MIKROSKOPICKÉ HOUBY (MIKROMYCETY) vláknité mikromycety (plísně) + kvasinky kvasinky: jednobuněčné plísně: mnohobuněčné eukaryotní, heterotrofní organismy heterotrofní: využívají organické látky nemají chlorofyl, tzn. nejsou schopny fotosyntézy, rostou i ve tmě mykologie vědní obor zaměřený na studium hub a houbovitých mikroorganismů

3 VLÁKNITÉ MIKROMYCETY PLÍSNĚ Vlastnosti plísní hlavním rezervoárem plísní je půda odkud se dostávají do vzduchu, na organické materiály. barviva produkovaná plísněmi je chrání před UV a proto se vyskytují často jako vzdušná kontaminace. jsou aerobní rostou převážně na povrchu substrátu. na uhlík nenáročné vysoce efektivně ho využívají. široké enzymové vybavení sacharolytické, proteolytické, lipolytické enzymy

barviva produkovaná plísněmi je chrání před UV a proto se vyskytují často jako vzdušná kontaminace.

4 IDENTIFIKACE PLÍSNÍ 1) Čistá kultura 2) Makroskopické znaky obrovské kolonie rychlost růstu charakter povrchu barva mycelia barva spor přítomnost výpotku sklerocia

5 IDENTIFIKACE PLÍSNÍ 3) Mikroskopické znaky nativní preparát sklíčková kultura charakter mycelia uspořádání a tvar fruktifikačních orgánů přítomnost chlamydospor sklerócií

VÝZNAM PLÍSNÍ Pozitivní: kulturní plísně potravinářství (sýry, masné produkty, tokajské víno, asijské fermentované výrobky tempeh, sojová omáčka atd.

6 VÝZNAM PLÍSNÍ Pozitivní: kulturní plísně potravinářství (sýry, masné produkty, tokajské víno, asijské fermentované výrobky tempeh, sojová omáčka atd.) produkce enzymů, antibiotik, organických kyselin houbové preparáty proti hmyzu, parazitickým houbám (např. Biorepel Pythium oligandrum) čištění odpadních vod likvidace odpadů bezodpadové technologie koloběh prvků v přírodě

) produkce enzymů, antibiotik, organických kyselin houbové preparáty proti hmyzu,

7 VÝZNAM PLÍSNÍ Negativní: mykózy alergie spóry hub v ovzduší produkce mykotoxinů degradace potravin a různých průmyslových materiálů (biodeteriorace)

8 Primární (obecný) METABOLISMUS PLÍSNÍ - zajištění výživy a energie (sacharidů, lipidů, Krebsův cyklus ) Sekundární (speciální) - specifický význam pro producenta (antibiotika, mykotoxiny Plísně mají bohaté enzymové vybavení

Sekundární (speciální) - specifický význam pro

9 MYKOTOXINY Historie: 1960 (úhyn krůťat v Anglii - arašídová moučka Asp. flavus = aflatoxin Definice sekundární metabolity plísní vylučované do prostředí (plesnivé potraviny nevhodné pro lidskou výživu!)

10 MYKOTOXINY Pravidla pro produkci mykotoxinů určitý mykotoxin může být produkován i několika rody toxinogenních mikromycetů dva i více mykotoxinů mohou být produkovány jedním druhem tox. plísně tox. plíseň v potravinách ještě neznamená přít. mykotoxinů (produkce mykotoxinu závisí na mnoha faktorech) ne všechny kmeny potenciálně toxinogenních mikromycetů jsou toxinogenní

plísně tox. plíseň v potravinách ještě neznamená přít.

11 MYKOTOXINY Produkce mykotoxinů dána geneticky, podmíněna řadou faktorů Fyzikální faktory teplota (27-30 C, min.12 C, ale i -5 C) relativní vlhkost (min. 75%) mechanické poškození substrátu záření

12 MYKOTOXINY Chemické faktory produkce mykotoxinů složení substrátu ph substrátu (opt. 5,7-7,8) většinou nutná přít. O 2 přít. fungicidních a fungistat. látek

13 MYKOTOXINY Biologické faktory produkce mykotoxinů vlastnosti kmene plísně konkurenční růst plísní (inhibice jinými druhy) Produkce mykotoxinů velmi variabilní: vývojový cyklus tř. Deuteromycetes nedokonale znám výměna jader a genet. informací (hyfové můstky biochem. a morfologická variabilita)

14 MYKOTOXINY Účinky mykotoxinů hepatotoxické, nefrotoxické karcinogenní, mutagenní, teratogenní imonosupresivní hemoragické projevy alergie akutní otravy Prokázané karcinogeny: aflatoxiny, fumonisin B1, fusarin C, ochratoxin A

imonosupresivní hemoragické projevy alergie akutní

15 MYKOTOXINY Mykotoxiny sledované v potravinách (od r. 2006) aflatoxiny (B1, B2, G1, G2, M) ochratoxin (A) fumonisiny (B1, B2, B3) trichotheceny (DON, T-2, HT-2) zearalenon patulin Regulace přívodu mykotoxinů- stan. max. limitů v jednotlivých potravinách (Platná legislativa: Nař. Komisí č. 1881/2006 ES, č. 1126/2007 ES, č. 165/2010 )

trichotheceny (DON, T-2, HT-2) zearalenon patulin Regulace přívodu mykotoxinů- stan.

16 MYKOTOXINY Nejdůležitější producenti mykotoxinů: Aspergillus, Penicillium, Fusarium, Alternaria, Claviceps

17 AFLATOXINY MYKOTOXINY deriváty kumarinu(= difuroylkumariny) Typy: B 1, B 2 G 1, G 2 M 1, M 2 a další ( víc než 10)

18 Toxicita aflatoxinů MYKOTOXINY nejúč. přírodní karcinogen (!) nebezpečný pro malé dětí a mláďata zvířat karcinogenní, mutagenní, teratogenní hepatotoxický imunosupresivní efekt Nejcitlivější: ryby, mladá drůbež, mláďata hosp. zvířat, králíci, morčata, mladé krysy Relativně odolné: ovce, myši

teratogenní hepatotoxický imunosupresivní efekt Nejcitlivější: ryby,

19 MYKOTOXINY Metabolismus aflatoxinů rychlost a způsob závisí na: vnímavosti živočicha (druhové i individ.) pohlaví, stáří druhu diety (např. těžké kovy, NO 3-, PCB, atd. poškozují detoxikační systémy jater ukládání aflatoxinů ) množství přijatého toxinu (nařízení EU regul. limity v potravě)

) pohlaví, stáří druhu diety (např. těžké kovy, NO 3-, PCB, atd.

20 Producenti aflatoxinů Asp. flavus Asp. parasiticus Asp. tamarii Asp. nomius

Podobné dokumenty

Mykologická analýza potravin

Mykologická analýza potravin a. Souhrn V roce 2010 byl zahájen druhý dvouletý cyklus nově uspořádaného Monitoringu dietární expozice člověka a tím i pozměněného projektu "MYKOMON". Vzhledem k detailnějšímu