duben 2019 Být spokojeným v Bohu Témata besídek Datum Malá besídka Ježíšovo zatčení v

Transkript

1 sboru Církve bratrské v Hradci Králové Být spokojeným v Bohu Často hovoříme o tom, jak se Bůh o člověka vždy dobře stará a mnohé zkušenosti životů věřících lidí to potvrzují. Ale jsme vždy spokojeni s tím, jak se Bůh o nás stará, co nám dává a co nám naopak nedává? Být v Bohu spokojeným člověkem je jedna z důležitých lekcí v Boží škole života, kterou nás Bůh učí. A k tomu přidám na úvod jeden příběh ze života. Mladý křesťan po absolvování vysoké školy nastoupil do zaměstnání, brzy se tam zapracoval a byl spokojený. Dělal práci, která ho bavila, vztahy mezi spolupracovníky byly pěkné a postupně se vypracoval až na vedoucí pozici s dobrým platem. Čas plynul a po několika letech se oženil. Jeho manželka byla věřící a pocházela z rodiny, která byla díky svému finančnímu zajištění zvyklá na vysokou životní úroveň. Její rodiče byli nevěřící a brzy začali své dceři předhazovat, že její manžel není žádný chlap, když nedokáže domů přinést pořádnou výplatu. Dcera napřed statečně odolávala, ale potom začala svému manželovi naznačovat, že na námitkách jejích rodičů je něco pravdy. Aby dodala váhu svým argumentům, tak začala porovnávat jejich životní úroveň se standartem jejich rodičů. Byly to dva velmi rozdílné světy. Do pěkného manželského vztahu vstoupilo postupně napětí a posléze hádky. Do celé situace vstoupil tchán a nabídl onomu křesťanovi vedení jedné z firem, kterou vlastnil. Plat tam byl více než dvojnásobný oproti původnímu zaměstnání. Mnohem vyšší tam byly ale rovněž pracovní nároky. Mnoho přesčasů, práce o víkendech včetně delších služebních cest. Z našeho křesťana se v očích jeho manželky i jejích rodičů stal konečně chlap, který nosil domů pořádný balík peněz. Vysoké pracovní nároky s minimem odpočinku měly za následek rostoucí somatické i psychické problémy. Postupné odcizení obou manželů vedlo k hluboké manželské krizi. Vše nakonec skončilo dobře jen díky velkému Božímu milosrdenství, ale to už je jiný příběh. Být člověkem spokojeným s tím, co nám Bůh dává i nedává, to je něco, čemu Bůh Témata besídek Datum Malá besídka Ježíšovo zatčení v 7.4. Getsemane Pohřeb a zmrtvýchvstání Pohřeb a zmrtvýchvstání Nanebevstoupení Střední besídka 7.4. Král Joáš Chizkijášova modlitba Velikonoční příběh Chizkijášova nemoc Velká besídka 7.4. Nehemiáš Není (Teen Challenge) misijní cesta ap. Pavla Není (evangelizační shromáždění) Povedeš mě podle svého rozhodnutí a pak do slávy mě přijmeš. Ž 73,24 Dobrý boj jsem bojoval, běh jsem dokončil, víru zachoval. Nyní je pro mne připraven vavřín spravedlnosti, který mi dá v onen den Pán, ten spravedlivý soudce. 2Tm 4,7-8 Svět dneška je plný dobrých rad, zaručených návodů, jak žít, a různých duchovních vůdců, kteří ukazují jistý směr ke spáse. Avšak díky víře můžeme být vděčni za jediný pravý pevný bod, kterého se můžeme přidržet za všech okolností. Ať už tápeme v temnotách každodenních starostí, nebo jsme obklopeni leskem světských radostí, vždy je tu pomocná ruka, která nás nepřetržitě vede. Je to takový maják, který svým světlem zastíní vše nesprávné a lživé a vede nás neomylně po cestě k pravdě a k životu. Známe ten blízký tichý hlas, který ale umí být hlučnější a důraznější než kterýkoliv vichr a bouře. Stačí zavřít oči a odevzdat se Pánu. On ví Prosíme tě, Pane, dej, ať nikdy neztratíme z dohledu tvé světlo a nezabloudíme. Ať pro nás nikdy není nic lákavější než tvé slovo. Ga 2,16-21 * 1S 17,31-58

2 člověka učí. Že to nemá s námi snadné, si ukážeme na jednom příběhu ze SZ. 4 M 11, 1 24a, 31-34: Lid si začal Hospodinu stěžovat na těžkosti. Hospodin to slyšel a vzplanul hněvem. Tu vyšlehl mezi nimi Hospodinův oheň a pohltil okraj tábora. Lid volal k Mojžíšovi. I modlil se Mojžíš k Hospodinu a oheň uhasl. Proto pojmenovali ono místo Tabéra (to je Spáleniště), že mezi nimi vyšlehl Hospodinův oheň. Chátru přimíšenou mezi nimi popadla žádostivost. Rovněž Izraelci začali znovu s pláčem volat: "Kdo nám dá najíst masa? Vzpomínáme na ryby, které jsme měli v Egyptě k jídlu zadarmo, na okurky a melouny, na pór, cibuli a česnek. Jsme už celí seschlí, nevidíme nic jiného než tu manu." Mana byla jako koriandrové semeno a měla vzhled vonné pryskyřice. Lid ji chodíval sbírat, pak ji mleli mlýnkem nebo drtili v hmoždíři, vařili v kotlíku nebo z ní připravovali podpopelné chleby; měla chuť jako pečivo zadělané olejem. Když v noci padala na tábor rosa, padala na něj i mana. Mojžíš slyšel, že lid pláče, každý u vchodu do svého stanu, čeleď vedle čeledi. Hospodin vzplanul velikým hněvem. I Mojžíš na to hleděl s nevolí a vyčítal Hospodinu: "Proč zacházíš se svým služebníkem tak zle? Proč jsem u tebe nenalezl milost, žes na mě vložil všechen tento lid jako břímě? Copak jsem všechen tento lid počal já? Copak jsem ho porodil já, že mi říkáš: Nes jej v náručí, jako chůva nemluvňátko, do země, kterou jsi přisáhl dát jeho otcům? Kde vezmu maso, abych je dal všemu tomuto lidu? Volají ke mně s pláčem:»dej nám maso, chceme jíst.«nemohu sám unést všechen tento lid, je to nad mé síly. Když už se mnou chceš takto jednat, raději mě zabij, jestliže jsem u tebe nalezl milost, abych se nemusel dívat na svoje trápení." Hospodin Mojžíšovi odvětil: "Shromažď mi sedmdesát mužů z izraelských starších, o nichž víš, že jsou staršími a správci v lidu. Vezmi je ke stanu setkávání, ať se tam postaví s tebou. Sestou- s t r a n a 2 pím a budu tam s tebou mluvit. A odeberu z ducha, který je na tobě, a vložím jej na ně. Ponesou pak břímě lidu s tebou, neponeseš je už sám. A lidu řekneš: Posvěťte se pro zítřek. Budete jíst maso, protože jste s pláčem volali k Hospodinu:»Kdo nám dá najíst masa? Jak dobře nám bylo v Egyptě!«Hospodin vám dá maso a najíte se. Nebudete je jíst jen jeden den, ani dva dny, ani pět dní, ani deset dní, ba ani dvacet dní, ale po celý měsíc, až vám poleze z chřípí a zhnusí se vám. To proto, že jste zavrhli Hospodina, který je mezi vámi, když jste před ním s pláčem volali:»proč jsme jen odešli z Egypta?«" Mojžíš namítl: "Šest set tisíc pěších je v lidu, uprostřed něhož jsem, a ty řekneš: Dám jim maso a budou jíst po celý měsíc! To se pro ně budou porážet ovce a skot, aby se na všechny dostalo? Nebo se pro ně vychytají všechny ryby v moři, aby se na všechny dostalo?" Hospodin Mojžíšovi odvětil: "Což ruka Hospodinova je na to krátká? Hned uvidíš, uskuteční-li se mé slovo, nebo ne." Mojžíš tedy vyšel ven a oznámil Hospodinova slova lidu./31/v tom se zvedl vítr seslaný Hospodinem, přihnal od moře křepelky a rozhodil je po táboře, asi do vzdálenosti jednodenní cesty na tu i na onu stranu kolem tábora, do výše kolem dvou loket nad zemí. Lid se hned pustil do sbírání křepelek a sbíral je po celý den i po celou noc a po celý příští den; i ten, kdo nasbíral málo, měl deset chómerů. Rozložili si je okolo tábora. Ještě měli v zubech maso, ještě nebylo ani rozžvýkáno, když Hospodin vzplanul proti lidu hněvem a počal lid bít převelikou ranou. Proto dali tomu místu jméno Kibrót-taava (to je Hroby žádostivosti), že tam pohřbili z lidu ty, kdo propadli žádostivosti. Přečtený text nám přibližuje situaci, kdy Izraelci putovali po úžasném Božím vysvobození z Egypta pouští do zaslíbené země. Bůh Svému lidu zaslíbil, že se o něj bude cestou do zaslíbené země starat. Najít potravu pro tak početný národ v pouštní krajině bylo lidsky viděno nemožné. Bůh dával svému lidu potravu v podobě many. Když ji dal Izraelcům poprvé brzy po přechodu Rákosového moře, byl to pro ně velký

3 zázrak a důkaz Boží láskyplné péče o Svůj lid. Jak Mana vypadala, nám přibližuje přečtený oddíl. Mana byla jako koriandrové semeno, měla vzhled vonné pryskyřice, chutnala jako pečivo zadělané olejem. Bůh dával manu svému lidu pravidelně a byl jí vždy dostatek, přestože izraelský národ v té době byl již velmi početnou skupinou čítají několiksettisíc lidí. Izraelci byli zpočátku s tímto zaopatřením velice spokojeni, Mana jim chutnala, byl to pro ně slovy Bible chléb z nebe, který jim Bůh dával a bylo tomu tak po celých 40 let putování pouští do zaslíbené země. Přečtený text přibližuje situaci, kdy spokojenost vystřídalo reptání. Nejprve příslušníci jiných národů, kteří vyšli s Izraelci z Egypta, začali toužit po mase, ovoci, zelenině a dalších lahůdkách, které byly součástí jídelníčku během pobytu v Egyptě. Stýskání si je nakažlivý postoj, to vidíme na Izraelcích, kteří tomuto postoji rychle podlehli a začali s lítostí a nostalgií vzpomínat na pobyt v Egyptě jako na období blahobytu spojeného se skvělou stravou. Na celé situaci vidíme, jak tenká hranice vede mezi spokojeností a nespokojeností. Jeden sociolog napsal, že dnešní svět je plný nespokojených lidí. A najít spokojeného člověka je malý zázrak. I nám křesťanům hrozí, že můžeme onu tenkou hranicí mezi spokojeností a reptáním ve vztahu k Bohu překročit. Důvody se vždycky najdou. Vždyť koho by bavilo jíst každý den totéž, byť se mana dala upravit na několik různých způsobů. Ale pořád to byla mana a zase mana. A tak začali Izraelci vzpomínat na pestrý a bohatý jídelníček, který zažili v Egyptě. Na skvělé pokrmy připravené z ryb s bohatou přílohou zeleniny, na šťavnaté vodní melouny, které tak dobře chutnaly. Jak asi v porovnání s tímto skvostným jídelníčkem mohla dopadnout mana, asi tušíte. Z Boží strany to nebylo nic moc. Pokud začneme porovnávat to, co nám Bůh dává v oblasti hmotné, vztahové či jiné s druhými, leckdy dospějeme k podobnému závěru, k jakému dospěli Izraelci. Protože si člověk pro srovnání většinou vybere situace a lidi, o kterých má za to, že jsou na tom lépe než my. Že tento pohled může být hodně zkreslující a neobjektivní, to vidíme na tom, jak Izraelci vnímali svůj pobyt v Egyptě. Na dobu, kdy byli jako otroci v Egyptě vystaveni každý den kruté šikaně a útisku vzpomínají jako na skvělé časy, kdy jim vlastně nic nechybělo, ba naopak, měli to, co nyní nemají. Bible uvádí, že nálada v táboře se rychle změnila, z pokojné radostné atmosféry na reptání a pláč. V pozadí této velké změny byla nespokojenost s Boží péčí o Svůj lid. Bůh na adresu izraelského lidu říká: Zavrhli jste Hospodina, který je mezi vámi, když jste před ním s pláčem volali:»proč jsme jen odešli z Egypta?" Reptající nespokojený křesťan je velkým břemenem pro své okolí, které musí poslouchat jeho stesky a nářky. Vidíme to na Mojžíšovi, který volá k Bohu o pomoc s tím, že unést reptající Izraelce bylo nad jeho síly. Jak Bůh reagoval na celou situaci? Reagoval stejně jako kdysi v ráji, dal člověku to, po čem tolik toužil. Autor 78 Žalmu popisuje to, co se odehrálo dál, následujícími slovy: Hospodin dal na nebi vanout východnímu větru, jižní vítr přivedl svou mocí a déšť masa na ně spustil, tolik jako prachu, pernatého ptactva jak mořského písku, nechával je padat rovnou do tábora okolo příbytků jejich. Najedli se víc než do sytosti, dopřál jim to, čeho byli chtiví. Nepřešla je chtivost. Měli ještě pokrm v ústech, když proti nim vyšlehl hněv Boží. Zahubil jejich velmože, izraelské junáky v prach srazil /Ž 78, 26 31/. Přílet a chytání křepelek není na Sinajském poloostrově zcela výjimečnou událostí. Křepelky na svém tahu po přeletu moře odpočívají před další cestou, jsou často tak vyčerpané, že padají k zemi a je možné je snadno pochytat. Má to ale jeden háček. Jejich maso je těžko stravitelné a brzy se na prudkém slunci kazí. Pokud strávníka nevede při jeho počínání zdravý rozum, ale pouze touha po tom, se pořádně najít, může vše skončit velkými zdravotními problémy, nebo dokonce i smrtí. Bůh dal lidu to, po čem tolik toužil, a s t r a n a 3

4 to v množství, které nikdo nečekal. Na konci toho všeho však nebyla radost z naplněných tužeb, ale velké rozčarování a smutek z toho, když Izraelci zjistili, co tím vlastně získali. Nebylo to nic pozitivního. Závěr Spokojenost v Bohu se neodvíjí od toho, co všechno nám Bůh dal či nedal. Ap. Pavel si určitě nežil nad poměry, spíše naopak, a přece mohl o sobě napsat: Naučil jsem se být spokojen s tím, co mám. Dovedu trpět nouzi, dovedu mít hojnost. Ve všem a do všeho jsem zasvěcen: být syt i hladov, mít nadbytek i nedostatek. Všecko mohu v Kristu, který mi dává sílu /Fp 4, 11b 13/. Někde jsem četl větu Bůh vyplňuje všechny naše skutečné potřeby, ale ne všechny naše tužby. Za touto větou je skryt odkaz na velkou Boží lásku a moudrost, s jakou Bůh řídí a spravuje naše životy. Vyzvu k tomu, abychom v tom Bohu vždy cele důvěřovali, můžeme pro sebe znovu přijmout. To není výzva k pasivnímu přístupu k životu s tím, co přináší. Můžeme Boha v různých oblastech našeho života prosit o mnohé věci, které se nám můžou zdát tak skvělé, ale potřebujeme odvahu víry přijmout to, když nám Bůh nedá všechno, co bychom si někdy přáli mít. Žalm 23: Žalm Davidův. Hospodin jest můj pastýř, nebudu míti nedostatku. Na pastvách zelených pase mne, k vodám tichým mne přivodí. Duši mou občerstvuje, vodí mne po stezkách spravedlnosti pro jméno své. Byť mi se dostalo jíti přes údolí stínu smrti, nebudu se báti zlého, nebo ty se mnou jsi; prut tvůj a hůl tvá, toť mne potěšuje. Strojíš stůl před obličejem mým naproti mým nepřátelům, pomazuješ olejem hlavy mé, kalich můj naléváš, až oplývá. Nadto i dobrota a milosrdenství následovati mne budou po všecky dny života mého, a přebývati budu v domě Hospodinově za dlouhé časy. Ze života sboru. Šťastné manželství. Jak na to? Jedete-li po silnici I. třídy č. 37, tak mezi Trhovou Kamenicí a Ždírcem nad Doubravou u cedule Kraj Vysočina musíte odbočit doprava. Právě tady, u rybníka Dlouhý, je překrásné konferenční centrum Immanuel, kde se vše odehrálo. Zábavně-vzdělávací manželská akce pro rodiny s dětmi. Osobnostmi třetího březnového víkendu byli manželé Broučkovi, jako organizátoři, manželé Grohmanovi, jako řečníci, a především Pán Bůh Immanuel, který tam byl s námi. Poté, co jsme dorazili, byl první příjemnou aktivitou víkendu oběd (couse-couse, rýže, plněný paprikový lusk mletým masem, zeleninová čočková polévka). Po obědě, jsme si dali zákusek v podobě semináře Šťastné manželství. Jak na to? A jde to vůbec?. Zjistili jsme, v jakém ročním období se naše manželství nachází: jaro (zamilovanost), léto (pohoda), podzim (únava a stres) či zima (chladno). Což bylo pro někoho radostné, a pro někoho méně. Každopádně jsme se však dozvěděli více o našem manželství, v jakém stavu se nachází a že do fáze podzim nebo zima se jednou dostane více méně každý pár. Jde však o to, zda jsme ochotní na vztahu pracovat a z kritičtějších chvil se opět dostat do jarní či letní fáze. Následně jsme si společně určili, které aktivity jsou typické pro ženy a které pro muže (v tabulce). ŽENY (spíše) MUŽI (spíše) Mluví Mlčí Potřebují kolem sebe lidi Krása, výzdoba Pocity, emoce Všechno si pamatují Všechno souvisí se vším Rutinní opakující se činnosti Chtějí dokonalost Potřebují samotu a klid Síla, těžká práce Rozum, fakta Nic si nepamatují Nemyslí na nic (krabice ničeho) Originální projekty (výzva) Chtějí vyřešit problém s t r a n a 4 Martin Legát Narozené v ráji Narozeni v divočině mezi zvířaty

5 Vzhledem k venkovními dešti jsme trochu s programem zamíchali a po krátké přestávce následoval další seminář. Tentokráte oddělený pro muže a pro ženy. Muži projednávali opomíjenou roli otců ve společnosti a důležitost mužského pojetí výchovy (zima, déšť a vítr vítány, důležité je dosáhnout cíle určení). Ženy (princezny) se pak zaměřily na důležitost nejen vnitřní, ale také vnější krásy. Žena má poslání krásu stvořenou Bohem předávat dál. Večerní program byl zaměřen na zpětnou vazbu, naše otázky a povzbuzení do společných manželských večerů včetně motivační láhve dobrého vína. A protože se nám semináře moc líbili, tak jsme se už první večer snažili přednášející nevtíravou formou motivovat k dalším návštěvám hradeckého sboru (v různých podobách). Nedělní shromáždění se dotklo manželského vztahu Marie a Josefa a ochoty mluvit s Bohem. Po nedělním obědě následovala cesta Po stopách guatemalské panenky. Guatemalská panenka je důležitá proto, aby jí ženy řekly, co chtějí sdělit svému muži. Otupí se tak prvotní emocionální reakce ženy a muži tak mohou své protějšky vyslechnout v klidnější atmosféře. A abychom nezapomněli na děti. Těm se líbilo (mimo jiné).: nafukování balónků, modelování z tekutého písku, bitva Nerf, výhled z okna na rybník, procházení hlubokých kaluží v holinách, koulování, hezké prostory hotelu, hřiště s točitou skluzavkou, pingpong, stolní hokej (typ šprtec), houpačka s výhledem na rybník a snídaně. Kromě organizátorů a řečníků patří velký dík manželům Stránským pečujícím o děti a Slávkovi Š. a Honzovi P. za krásné chvály. Chvála Pánu za velmi vydařený a požehnaný společný čas! P. Bachmann Anketa Co pro tebe znamenají Velikonoce? Jak je budeš letos slavit/trávit? Velikonoce jsou největší křesťanský svátek. Jde o to se zastavit a znovu to prožít. Těším se na večer chval. A také odpočinek a čas s rodinou. Nechci, aby mi Velikonoce Kristova oběť a vzkříšení zevšedněly ať tím, že o tom budu POŘÁD mluvit a slyšet či tím, že o tom nebudu mluvit a přemýšlet vůbec KŠ, 40 let Informace ze schůze staršovstva dne Staršovstvo se sešlo ke své pravidelné schůzi dne Hospodář sboru br. P. Kouba informoval starší o průběžných výsledcích hospodaření sboru a o tom, jak by se investice do opravy sborového výtahu promítla do sborového rozpočtu. Statik posoudil stop sálu se závěrem, že by nemělo dojít již k žádnému pohybu, a je tedy možné strop opravit. Opravu zajistí hospodářská komise sboru. V další části schůze proběhl delší rozhovor s br. D. Neumannem. Jeho obsahem byly kritické podněty br. Neumanna na adresu kazatele sboru a staršovstva. Starší jsou vděčni za bratrovu službu a snahu, aby sbor fungoval jako opravdová církev. Staršovstvo vnímá, že i když má s bratrem na některé věci rozdílené názory, tak to není překážka ke službě Bohu v tomto sboru, protože nám jde ve skutečnosti o totéž. Podněty, přednesenými br. Neumannem, se bude staršovstvo zabývat. Další část schůze byla věnovaná přípravě členského shromáždění, které by mělo proběhnout v neděli za účasti místopředsedy RCB, br. P. Rause. Starší vyslechli informaci br. V. Broučka o přípravě víkendu mladých rodin. V závěru schůze byl věnován prostor řešení některých organizačních záležitostí. Schůze staršovstva byla ukončena několika modlitbami. Martin Legát Do tohoto čísla přispěli: M. Legát, P. Bachmann, B. Klimešová a Š. Potočková Grafické zpracování: M. Čáslavský Uzávěrka květnového čísla: Příspěvky posílejte na: spotockova@centrum.cz s t r a n a 5

6 PROGRAM SBORU Datum Den Místo Čas Slovo Poznámka Narozeniny 1 Po Staršovstvo P.Stránská 2 Út Vernerová Marie 3 St modlitební setkání Kučera Jiří, Pištorová Marie 4 Čt Klozová Vladislava, Koubová Veronika 5 Pá Všestary dorost mládež 6 So Singels Ščyhol Svatoslav 7 Ne HK - VP M.Legát. Bachmannová Veronika, Ducháčová Radka 8 Po Jelínková Jana 9 Út Nechanice M.Legát 10 St Patchwork modlitební setkání 11 Čt 12 Pá Všestary mládež 13 So : dorost - přespávačka Vlková Michaela 14 Ne Program Teen Challenge Boudyšová Jana 15 Po 16 Út 17 St modlitební setkání Rec Kryštof 18 Čt Boudyš Petr 19 Pá Velikonoční shromáždění M.Legát.... Všestary So 21 Ne HK M.Legát.... Hořice M.Legát.... Večer chval Po 23 Út Nechanice M.Legát Boudyšová Marie 24 St Opatovice M.Legát modlitební setkání 25 Čt 26 Pá Všestary dorost mládež 27 So sborová brigáda 28 Ne HK D.Fajfr.. Hořice Po 30 Út Hrouda Zdeněk Kazatel sboru: Martin Legát tel Starší sboru: Vojta Brouček tel Pavel Kouba tel Martin Polívka tel Petra Stránská tel Jakub Škrobák tel Jan Verner tel Sbor Církve bratrské v Hradci Králové V Kopečku 89, , Hradec Králové číslo účtu: /0800 s t r a n a 6