půdy na vodostálost Ing. Jaroslava Bartlová, Ph.D. Degradace půdy Půdní struktura

Transkript

1 Vliv různr zného zpracování půdy na vodostálost půdních agregátů Ing. Jaroslava Bartlová, Ph.D. Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko, Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko bartlova@vupt.cz Degradace půdy je vše, co snižuje kvalitu půdy, která přestává plnit své přirozené funkce Degradaci půdy může způsobovat mnoho faktorů: biologická degradace (poškození populací půdních organismů, snížení obsahu a kvality organické hmoty) minimální zastoupení jetelovin nesprávné zjednodušené osevní postupy eroze půdy (vodní, větrná) acidifikace, salinizace a alkalizace půdy extrémní vodní režim (přemokření, zaplavení, sucho) nejčastější - degradace fyzikálních vlastností půdy (poškození struktury, utužení, slévavost povrchu) Půdní struktura má významný vliv na schopnost půdy podporovat rostlinný růst, koloběh uhlíku a živin; na příjem, zadržení a pohyb vody; zároveň ovlivňuje schopnost půdy odolávat erozi je podmíněna schopností půdy spojovat částice tuhé fáze nebo desagregovat větší celky půdní hmoty a tím vytvářet strukturní agregáty pevnost stmelení strukturních agregátů půdní stabilita jednou z nejrozšířenějších technik k hodnocení půdní struktury je stanovení odolnosti agregátů k rozpadu při vystavení působení vody - vodostálost půdních agregátů

2 Vodostálost půdních agregátů je závislá na půdním typu a druhu, obsahu organických látek, biologické aktivitě půdy, hnojení, způsobu zpracování půdy, vegetačním pokryvu, dynamice počasí, atd. Byly hodnoceny: závislosti vodostálosti půdních agregátů na způsobu zpracování půdy MATERIÁL L A METODY Projekt řešen v letech Sledovány byly 3 lokality v různých výrobních oblastech s odlišnými půdními a klimatickými podmínkami: - Hrušovany nad Jevišovkou - Unčovice - Lesonice Hrušovany nad Jevišovkou - kukuřičná výrobní oblast, - nadmořská výška 210 m, dlouhodobé průměrné roční srážky 461 mm - černozem modální, půdní druh v ornici i podorničí jílovohlinitý, - těžká půda Zdroj: Pokorný, 2007

3 Unčovice - řepařská výrobní oblast - nadmořská výška 227 m, dlouhodobé průměrné roční srážky 536 mm - černozem luvická, v celém profilu je zemina hlinitá - středně těžká půda Zdroj: Pokorný, 2007 Lesonice - bramborářská výrobní oblast - nadmořská výška 510 m, dlouhodobé průměrné roční srážky 567 mm - hnědozem oglejená, v ornici je zemina hlinitá, v podorničí je jílovito-hlinitá - středně těžká až těžká půda Zdroj: Pokorný, 2007 Varianty zpracování půdy klasické zpracování půdy - orbou pluhem do 0,22 m hloubkové zpracování půdy - hloubkové kypření podrývákem do 0,-0, m minimalizační zpracování půdy - mělké kypření diskovým podmítačem do 0,15 m Minimální velikost parcel pro každou variantu byla x 100 m

4 Osevní postup rok 2007 předplodina řepka ozimá (Brassica napus) rok 2008 pšenice ozimá (Triticum aestivum) rok 2009 kukuřice setá (Zea mays): kukuřice na zrno Hrušovany nad Jevišovkou kukuřice na siláž - Unčovice, Lesonice rok 2010 pšenice (Triticum aestivum): pšenice ozimá Unčovice, Lesonice pšenice jarní Hrušovany nad Jevišovkou rok 2011 ječmen jarní (Hordeum vulgare) Odběr r a úprava půdnp dních vzorků na jaře začátku a na podzim na konci vegetačního období z 2 vrstev profilu ornice (0-0,3 m), podorničí (0,3-0,6 m) Stanovení vodostálosti půdnp dních agregátů - zjišťována metodou mokrého prosévání (Kandeler 1996) - byl stanoven procentický podíl nerozplavených agregátů z celkové navážky vzorku podle daného vzorce - ve 3 opakování Statistické hodnocení Zdroj: Murer, analýzy rozptylu s následným testováním jednoduchých kontrastů metodou Tukeye - grafické vyjádření sloupcovými grafy s intervaly spolehlivosti

5 Hrušovany nad Jevišovkou Výsledky ornice podorničí Unčovice ornice podorničí Lesonice ornice podorničí

6 ZÁVĚR - Při odlišném zpracování půdy došlo ke změně vodostálosti půdních agregátů - Nejlepší vodostálost Hrušovany n. J., nejhorší Lesonice - Na lokalitě v Hrušovanech n. J. a Lesonicích pozitivní vliv bezorebného zpracování půdy - Vliv hloubky odběru - Využití bezorebných technologií může na sledovaných, či podobných lokalitách omezit degradační vlivy v půdním prostředí Děkuji za pozornost