Vliv redukovaného zpracování půdy na výskyt drátovců a zavíječe kukuřičného

Transkript

1 Vliv redukovaného zpracování půdy na výskyt drátovců a zavíječe kukuřičného Effect of reduced soil tillage on occurrence wireworms and corn borer Jiří Rotrekl ABSTRAKT Z výsledků, které jsme získali za dobu dosavadního řešení vlivu zpracování půdy na výskyt drátovců a zavíječe kukuřičného lze konstatovat, že vliv různě zpracované půdy při zakládání porostů ovlivňje početnost těchto škůdců. Výskyt larev kovaříkovitých brouků byl vždy významně vyšší ve variantách redukovaného zpracování půdy. Z pokusů, kde se hodnotil výskyt housenek zavíječe v kukuřici jsme získali výsledky, které potvrzují, že klasické zpracování půdy významně snižuje napadení housenkami zavíječe ve všech sledovaných parametrech na kukuřici v klasickém osevním postupu i na kukuřici pěstované v monokultuře. ÚVOD Redukované zpracování půdy má řadu výhod předvším v oblasti úspory času a nákladů v technologii pěstování dané kultury. Za negativní lze považovat vyšší výskyt chorob škůdců, ale i plevelů. Při řešení této problematiky v ozimé řepce bylo plně prokázáno, že redukované zpracování půdy výrazně zvyšuje početnost bejlomorky kapustové (Dasineura brassicae) v době odkvétání a výskyt slimáčků rodu Deroceras v období vzcházení řepky. V tomto příspěvku se budeme věnovat vlivu zpracování půdy na výskyt drátovců (Coleoptera:Elateridae) a zavíječe kukuřičného (Ostrinia nubilalis). MATERIÁL A METODY V sedmihonném osevním postupu jsme v jarním období umístili pasti na drátovce do ozimé pšenice, která byla vyseta po zaorané dvouleté vojtěšce. Byly vybrány dvě varianty: klasické zpracování, které prezentovala podmítka do hloubky cca 10 cm a následná středně hluboká orba (20 24 cm) a minimalizační zpracování půdy, kde bylo provedeno přímé setí secím strojem na hloubku vlastního setí. Jednotlivé pasti na drátovce jsme kladli v několika opakováních ve vybraných variantách. Past se sestávala z rovnostranného trojúhelníku o straně 60 cm a v jeho vrcholcích jsme do hloubky okolo 10 cm zapravili návnadu. Návnada byla připravena ze směsi naklíčené pšenice a kukuřice. Abychom dosáhli optimální podmínky, které drátovcům vyhovují, byla past pokryta černou fólií. Ta udržovala vlhkost a zvyšovala teplotu v místě, kde byla návnada. Pasti byly vyloženy obvykle ve druhé dekádě dubna a několikát byl hodnocen počet drátovců (obr. 1) v jednotlivých pastích. Výskyt zavíječe kukuřičného byl hodnocen také na dvou variantách klasické zpracování a minimalizační zpracování půdy, obdobně jako u drátovců. Výskyt housenek v rostlinách kukuřice byl hodnocen v první polovině září s tím, že jsme odebrali z jednotlivých variant a opakování rostliny kukuřice, rozřezávali stonky a hodnotili jsme jejich napadení (obr.2). Při rozboru byly zaznamenávány housenky, které byly nalezeny pod palicí, nad palicí a v palici kukuřice. Hodnocen byl i počet chodeb v rostlinách. Později, v době těsně před sklizní jsme počítali polámané rostliny nad palicí a pod palicí, celkem z každé varianty okolo rostlin. Obdobně byl hodnocen výskyt housenek zavíječe kukuřičného i na monokultuře kukuřice s různým zpracováním půdy. Všechny získané výsledky byly zpracovány analýzou variance (F testem).

2 Obr. 1. Drátovec - larva kovaříka rodu Agriotes VÝSLEDKY Drátovci Výsledky získané z hodnocení početnosti drátovců v ozimé pšenici na jaře roku 2006 jsou v tabulce 1. Uváděné hodnoty jsou průměrné počty drátovců na jeden metr čtvereční. Obecně je možno konstatovat, že v posledních třech letech nebyla početnost drátovců na sledované lokalitě vysoká. Přesto je vidět vysoce průkazný rozdíl v početnosti drátovců na ploše při redukovaném zpracování půdy a při klasické orbě. Práh škodlivosti drátovců se pohybuje od 10 do 20 jedinců na jeden metr čtvereční podle pěstované plodiny. Hodnoty dosahované ve variantě redukovaného zpracování půdy jim odpovídají, hodnoty zjištěné v klasické přípravě půdy jsou na velmi nízké úrovni. Tabulka 1 Vliv různého zpracování půdy při zakládání ozimé pšenice na počet drátovců v jarním období - Žabčice 2006 Datum hodnocení 24.dubna 3. května 10. května Počet drátovců rodu Agriotes na metr čtvereční varianta orba varianta minimalizace

3 Obr. 2. Housenka zavíječe kukuřičného (Ostrinia nubilalis) ve stonku kukuřice Zavíječ kukuřičný Odebrané rostliny kukuřice z obou variant jsme podle napadení housenkami zavíječe kukuřičného rozdělili do čtyř stupňů: 1 bez housenek, 2 s jednou housenkou, 3 se dvěma housenkami a 4 se třemi housenkami. Hodnocené rostliny v osevním postupu AGRO 1 v obou variantách měly převážně jednu či dvě housenky (tabulka 2). Průměrný počet housenek na rostlinu byl u orby 0,73 a u minimalizace 1,33. Při statistickém zpracování dosažených výsledků se potvrdilo s 90 % pravděpodobností, že orba měla o 30,6 % nižší počet housenek v hodnocených rostlinách kukuřice ve srovnání s minimalizačním zpracováním půdy (F = 6,153). Tabulka 2 Napadení kukuřice zavíječem kukuřičným při různém zpracováním půdy v osevním postupu Žabčice 2005 celkový počet Varianta/ Počet rostlin zařazených ve stupni dle napadení housenek stupeň ORBA MINIMALIZACE Těsně před sklizní kukuřice na zrno jsme hodnotili počet zlomených rostlin, které způsobil žír housenek zavíječe. Celkem bylo hodnoceno rostlin na variantu. Výsledky jsou shrnuty v tabulce 3. Ve variantě orba byl opět zjištěn nižší počet zlomených rostlin ve srovnání s minimalizací (orba 66 rostlin, minimalizace 104 rostlin)(f = 2,383) s tím, že i

4 počet zlomených rostlin pod palicí byl významně nižší u orby (orba 38 rostlin, minimalizace 68 rostlin) (F = 3,887) Tabulka 3 Počet a procento zlomených rostlin způsobené žírem housenek zavíječe kukuřičného v různých variantách zpracování půdy osevní postup Žabčice 2005 Varianta Celkem Počet a procento Počet a procento zlomených rostlin zlomených rostlin rostlin pod palicí nad palicí počet % počet % počet % ORBA , , ,4 MINIMALIZACE , ,6 Stejným způsobem jako v osevním postupu AGRO 1 jsme hodnotili výskyt zavíječe kukuřičného i v monokultuře kukuřice (čtvrtý rok po sobě). Výsledky, kdy jsme zařazovali rostlin podle stupně napadení housenkami zavíječe, jsou uvedeny v tabulce 4. Podobně jako v předchozím hodnocení varianta orba ovlivnila nižší napadení housenkami s 30,8 % účinností ve srovnání s minimalizací (F=3,000). Podobných výsledků bylo dosaženo i při hodnocení počtu chodeb na napadených rostlinách (účinnost 36,6 %)(F = 2,473). Tabulka 4 Napadení kukuřice zavíječem kukuřičným při různém zpracováním půdy - monokultura Žabčice 2005 celkový počet Varianta Počet rostlin zařazených ve stupni dle napadení housenek stupeň orba minimalizace Tabulka 5 uvádí počet chodeb, počet housenek a procento napadených rostlin pěstovaných ve variantách orba a minimalizace. Celkový počet chodeb způsobených zavíječem byl ve variantě minimalizace o 57,8 % vyšší než u orby (F = 2,460). Také chodby pod palicí měly rostliny pěstované po minimalizaci zpracování půdy více než u orby (F = 3,585). Průměrný počet housenek byl nižší u orby (průměrně 0,8 housenek na rostlinu) než u minimalizace (průměrně 1,3 housenky na rostlinu). Celkové napadení rostlin bylo u orby nižší o 16,7 %. Tabulka 5 Vliv zpracování půdy na počet housenek, počet chodeb a procento napadených rostlin monokultura Žabčice 2005 Varianta Počet chodeb v rostlinách Počet housenek % napadených pod celkem palicí v palici nad palicí celkem na jednu rostlinu rostlin ORBA ,8 80,0 MINIMALIZACE ,3 96,7

5 ZÁVĚR Z výsledků, které jsme získali v období dosavadního řešení vlivu zpracování půdy na výskyt drátovců lze konstatovat, že výskyt larev kovaříkovitých brouků byl vždy významně vyšší ve variantách redukovaného zpracování půdy i když jejich výskyt na dané lokalitě nebyl vysoký. U pěstované kukuřice v osevním postupu byly ve variantě orba hodnocené parametry vždy lepší ve srovnání s minimalizační variantou : - nižší napadení rostlin o 10 % - nižší počet housenek na rostlinu (orba 0,73, minimalizace 1,33 housenek) - nižší počet chodeb v hodnocených rostlinách (orba 39, minimalizace 56) - nižší procento zlomených rostlin (orba 3,2 %, minimalizace 5,0 %) - nižší procento zlomených rostlin pod palicí o 7,8 % Při hodnocení napadení kukuřice pěstované jako monokultura při různém zpracování půdy jsme dospěli k obdobným závěrům: - ve variantě orba bylo napadeno o 16,7 % méně rostlin kukuřice housenkami zavíječe - ve srovnání s minimálním zpracováním půdy byl u orby dosažen nižší počet housenek (orba 24 housenek, minimalizace 39 housenek) i nižší počet chodeb v rostlinách (u orby 48, u minimalizace 77 chodeb u hodnocených rostlin) - u orby byl zjištěn nižší počet chodeb pod palicí (orba 28 chodeb, minimalizace 49 chodeb pod palicí u hodnocených rostlin) PODĚKOVÁNÍ Výsledky uvedené v tomto článku byly získány při řešení výzkumného projektu 1G46055 Možnosti omezení dopadu sucha pomocí optimalizace pěstebních technologií u vybraných polních plodin, který financuje MZe ČR prostřednictvím Národní agentury pro zemědělský výzkum. Kontakt: Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský spol. s r.o. Troubsko Troubsko, Zahradní 1 rotrekl@vupt.cz