Motto: Pěstitel školky není jenom zahradník, nýbrž sběratel, což ho zařazuje mezi těžké maniaky. Karel Čapek

Transkript

1 Motto: Pěstitel školky není jenom zahradník, nýbrž sběratel, což ho zařazuje mezi těžké maniaky Karel Čapek

2 Školkařství v kontextu s historickým vývojem českého zahradnictví K-Školkařství okrasných rostlin LS 2019, přednáška 1.

3 Část I. - Širší souvislosti

4 Historický vývoj zahrad Od Egypta po socialistický realismus požadavky na školkařský materiál

5 Období od starověku do konce středověku Thalet z Milétu ( př.n.l.) Hippokrates ( /7 př.n.l.) Corpus Hippocraticum Theofrastus z Efesu ( př.n.l.) Peri fyton historias, Peri fyton aition) Plinius Starší (23 76 n.l.) Historia naturalis Pedacius Dioscorides (2. pol. 1.stol. n.l.) De Materia medica, Codex Aniciae Juliane (1512) 383 rostlin Claudius Galenos ( n.l.) 30 knih o farmacii

6

7 Období let Rozvoj ilustrace rostlin

8 Evropská lékařská škola Johanes Salernitana (12. stol.) soubor herbářů Compendiana Salernitana 1153 Bologna, nejstarší univerzita 1522 Padova, lékařská fakulta profesionální ilustrátoři herbářů Padova, první stálá botanická zahrada 1553 Padova, založení katedry botaniky

9 Herbáře 1481 Herbarium Apulei Platonica 1484 Mohuč (140 vyobrazení) 1485 German Herbarius vzor po 500 let 1517 Kniha lékařská, Jan Czerny, Litomyšl Conrad von Gesner, Opera botanica

10 Česká botanika 16. století Adam Zálužanský ( ) - Methodi Herbariae Libri Tres Pietro Andrea Mathioli ( ) - Herbář jinak bylinář velmi užitečný.., Benátky 1544 Taedáš Hájek z Hájku ( ) - Nový herbář (1562) Daniel Adam z Veleslavína ( ) - nové vydání Mathioliho herbáře (1596) Carol Clusius ( ) - založil císařskou botanickou zahradu ve Vídni (1573) Mathias de l Oberl (Lobelius) Plantarum seu stirpium historia (1576), Plantarum seu stirpium icones (1581), dřevorytů Hugo Vennius (Velius) z Flander měl založit v Jelením příkopu bylinářskou a botanickou zahradu, 1541 požár Prahy

11

12 17. století - doba zrodu moderní vědy Francouzská botanická škola při Jardin de Plantes (17. stol.) Královská akademie věd, zal v Paříži

13 18. století - systematické dovršení vývoje přírodních věd Carl Linné ( ) - moderní botanické názvosloví Nicolaus Joseph Jacquin ( ) - ředitel Schönbrunnské botanické zahrady Sir John Hill ( ) - The Vegetable Systém (26 dílů, rostlin) F. W. Schmidt ( ) - Flora Boemica iconibus illustrata Alexandr von Humboldt ( ) - nová tradice herbářů

14 Česká botanika 19. století Jan Svatopluk Presl - ( ) Karel Bořivoj Presl - ( ) Flora Čechica (1819) Jan Evangelista Purkyně - ( ) Emanuel Purkyně - ( ) Ladislav Josef Čelakovský - ( ) Prodromus květeny české založení nové botanické zahrady Na Slupi Polívka, Domin

15 P. Norbert Adam Boccius ( )

16 Franz Andreas Bauer ( ) Ferdinad Lucas Bauer ( )

17 Část II. Vývoj školkařství

18 století (po příchodu Slovanů) Mikulčice - období Velké Moravy ( století) - semena dřevin, převážně ovocných a révy vinné španělský kupec Ibrahim Ibn Jakub (z let ) chvála vyspělosti zahradnictví u nás český kronikář a děkan pražské kapituly Kosmas (Cosmas ) chvála českých zahrad v kronice (Chronica Boemorum)

19 století st. - velký zájem o pěstování okrasných rostlin. Vznik cenných zahrad (šlechta) 14. st. - český král a římský císař Karel IV. ( ) rozkvět zahradnictví, podpora pěstování ovocných plodin a révy vinné husitské nájezdy - útlum zahradnictví st. - četné písemné záznamy, např. o zahradě pražského lékárníka Angela (1360), o růžové zahradě při faře kostela sv. Jindřicha v Praze (1418), záznamy o rozvoji mimoprodukčního zahradnictví (zejména ovocnářství a zelinářství)

20 16. století tištěné herbáře (zmínky o sortimentu květin a dřevin) Herbář Tadeáše Hájka z Hájku ( ) i pěstované dřeviny + habitus, květy, plody. Lépe zpracovaný, než slavný herbář Pietra Andrea Mathioliho ( ). svazek 12 knih (kolem roku 1305), boloňský agronom Petrus de Crescentius ( ) Ruralium commodorum libri. Český překlad: XV. XVI. st. římský císař a český král Rudolf II. ( ) - restaurace zahradnictví tisk speciální zahradnické literatury či kapitol o okrasných rostlinách

21 17. století v 16. st. a ještě v prvních dvou desetiletích 17. st. bylo české zahradnictví na vysokém stupni vyspělosti pěstování okrasných rostlin - rozmach i na venkov existence okrasné zahrady se skleníkem v Loučné nad Desnou (Jeseníky) i na dalších panstvích Čech, Moravy a Slezska. třicetiletá válka ( ) = pohroma, po ukončení války rozšíření sortimentu rostlin

22 . zlepšování technologií pěstování zámecký zahradník Jan Tulipán v Libochovicích nad Ohří již kolem roku 1674 používal při školkování ovocných dřevin zakrslých typů a tvarovaných forem. jezuitský kněz Bohuslav Balbín ( ) ve spise Miscelanea historica regni Bohemiae (1680) s nadšením popisuje úroveň tehdejšího zahradnictví

23 Pěstování rostlin z různých oblastí a také z různých klimaticko pedologických podmínek = požadavek na speciálně připravované odborníky zahradníky, ale i potřebné technické a stavební vybavení

24 Založení Cechu okrasných zahradníků (Praha 1679)

25 Cechovní korouhev (1795) Zdroj: Muzeum hlavního města Prahy

26

27 Ferule (žezlo cechmistra), 1700 Zdroj: Muzeum hlavního města Prahy

28 Desky pokrovní knihy (seznam zemřelých členů cechu) Zdroj: Muzeum hlavního města Prahy

29

30 Pohřební štít cechu zahradníků Zdroj: Muzeum hlavního města Prahy

31 st. velký rozmach Marie Terezie ( ) a její syn císař Josef II. - reformní snahy (mj. lepší využívání půdního fondu + rozvoj zahradnictví) císařovna v roce 1750 potvrdila stanovy zahradnických cechů pro Čechy a v roce 1752 pro Moravu březen zavedena nová šlechtická titulatura. Šlechtické rody, budovaly svá sídla, zámecké zahrady a parky. Zahrady = vizitka významnosti i majetnosti rodu výměna zboží, dovoz neznámého rostlinného materiálu = vzestup zájmu o okrasné zahradnictví vč. školkařství

32

33 Osobnosti hrabě Kašpar Maria Šternberk ( ) zámek v Březině u Rokycan (sbírka 6000 druhů a odrůd dřevin) Camil Rohan ( ) - zámek Sychrov na Liberecku (obsáhlé sbírky okrasných konifer a listnáčů), předseda České společnosti pro zvelebení zahradnictví v Praze hrabě Josef Emanuel Malabaila Canal ( ) a baron Jakub Sommer ( ) velká zásluha o výsadbu mnohých pražských sadů a alejí

34 kněz z řádu Milosrdných bratří, P. Norbert Adam Boccius ( ), lékař, botanik, představený kláštera a nemocnice ve Valticích sortimenty, pokrokové metody pěstování Theobald Walberg Valášek ( ) zakládal rostlinné sbírky Herba viva na Lichtensteinských statcích sbírka odrůd poděbradského kněze děkana P. Matěje Rösslera ( ), nazývaná Sains pareil + publikace Pomona Bohemica (sortiment) hrabě Bedřich Berchtold z Buchlova a Buchlovic ( ) lékař, botanik, publikoval popisy rostlin a způsoby pěstování

35 Shrnutí století Zámky Kláštery Zámožní měšťané

36 Shrnutí Městské sady a parky, lázně Zahrady zámecké, panské, soukromé Sbírky Zásobní zahrady Postupná specializace

37 Publikace o školkařství kněz, lékař a botanik Bartoloměj Klaret (zemřel 1378) - kapitoly O stromech a O stromech ovocných (množení) pol.15. st. - rukopis Jana Pitrkaffa z Hradiště u Tuchovic, pojednávající o pěstování a ošetřování ovocných druhů spis Kniha o štěpování od Jošta z Rožmberka (1598) Jiří Holík (Georgius Holyk Bohemus exul., ) významné dílo, množení dřevin, kněz, pak zahradník. Kniha Garten Bau (švédská Riga, 1684, za 100 let 21 vydání

38 Publikace o školkařství kniha P. Václava Skřivánka, faráře v Platanech u Prahy Naučení o štěpařství (1798) kniha P. Jana Teplého, děkana a biskupského tajemníka v Přelouči - Naučení, šlechtění a ošetřování ovocných stromů (1822) kniha kněze P. Františka Pixy - Klíč štěpařský (1848), Krátké navedení k chování, šlechtění a ošetřování ovocných stromů (1857)

39 Vznik školkařských firem 1849 Praha (A. F. Walter) 1871 Vanovice (F. Vlk) 1877 Victoria Želešice 1891 Říčany u Prahy (F. Thomayer) 1885 Řečany nad Labem (Herran) 1900 Olomouc, Kostelec 1908 Chrudim (J. Vaněk) 1925 Žehušice 1926 Horákovy školky v Bystřici pod Hostýnem 1908 (třetí v Evropě) ustavena Společnost pro šíření dendrologie Rakouska Uherska

40 Meziválečné období školkařské podniky v Molitorově (dnes Kouřim Molitorov), majitel Jaroslav Veselý ( ) školky v Chrudimi - Josef Vaněk ( ) (zahradník, školkař, nakladatel) Průhonice u Prahy - nejvýznamnější centrum, hrabě Arnošt Emanuel Silva - Tarouca ( ) - v roce 1909 založení Spolkové zahrady dendrologické (dnes Čs. Dendrologické společnost). Osobnosti: Doc. Dr. Bohumil Kavka ( ), Prof. Dr. Ing. Jaromír Scholz ( ), Ludvík Večeřa ( ), František Zeman ( )

41 Meziválečné období knížecí liechtensteinské školky v Lednici na Moravě, již v 18. a 19.století dodávaly výsadbový materiál zámecké objekty Nového Dvora u Opavy (vznikly v letech 1906 až 1926) - majitel panství Guido Riedl (později přesídlil do Bílé Lhoty u Litovle) školky rodiny Pávů v Lysé nad Labem. Školky založil Hynek Páv ( ) v Lužanech u Jičína, později v Lysé nad Labem. Podnož Pávův červený šípek školky Viktoria v Želešicích u Brna

42 Export do celé Evropy

43 více než 951 zahradnictví s produkcí okrasných rostlin (mimo zámecká zahradnictví) zahradnických závodů

44 Osobnosti František Thomayer ( ) - dal impuls k moderním výsadbám sadů, parků a alejím v Praze A.F. Walter ( ), zahradník v Praze na Smíchově, později v Praze Chuchli Josef Vik ( ), rodák z Hořic v Podkrkonoší, významný pražského zahradník a vynikající školkař (školka Ďáblice). Zasloužil se o pražské výsadby

45 Vznik Československého svazu školkařů (1919)

46

47 obnova základních funkcí státu (odstranění válečných škod a zabezpečení výživy obyvatelstva) nedostatek odborných pracovníků (produkce technologicky méně náročných výpěstků) zpočátku nefunkční podniky (národní správci, válečná výroba), restrukturalizace nové normy pro množitelský a výsadbový materiál vznik nových podniků (Školky Litomyšl, 1946)

48 po roce 1948 změna vlastnictví podniků, rušení, vznik nových podniků centralizace řízení, komunální podniky, JZD, SS

49 přerušení činnosti Československého svazu školkařů po roce 1948 likvidace soukromých firem a vlastnictví oddělení vývoje školkařství u nás a v západní Evropě izolace, netržní principy časté reorganizace podniků

50 Horákovy školky 1950 znárodnění Začlenění do: Státní statek Gottwaldov Zemědělské učiliště Bystřice pod Hostýnem Státní statek Hulín Státní statek Kroměříž

51 50. léta 20. století rozvoj socialistické výstavby, zvýšená potřeba zeleně (obnova původní zeleně, nové stavby) výrazný nedostatek výsadbového materiálu centralizované plánování: max. 2-3 okrasné školky na každý kraj rozloha školek ha školkařský cyklus 5 let (každý rok školkování na 6-12 ha)

52

53 Tehdejší největší školky, produkce Žehušice (120 ha) Litomyšl (80 ha) Lednice-Olomučany (30 ha) Bystřice pod Hostýnem, Brno (15 ha) Produkce školek (celkem cca 300 ha) 150 tis. alejových stromů tis. krycích křovin 190 tis. solitérních keřů 900 tis. ks růží tis. ks konifer 350 tis. ks trvalek

54 60. léta 20. století možnosti rozvoje školkařských podniků, investice spolupráce se zahraničím, import nových trendů a technologií obnovení obchodních styků s evropskými školkaři zavedení kultur v kontejnerech (školkařský podnik Křimice)

55 : 328 školek, celkem cca 500 ha půdy 57% státní podnik, 9% komunální podnik, 34% JZD Koniferové školky Žehušice (František Machala) Okrasné školky Litomyšl (Josef Peňáz) SS Bystřice pod Hostýnem (Antonín Horák, Jaroslav Horák)

56 Rozvoj výstavnictví Olomouc výstavy od vznik firmy Olomoucké výstavní sady od roku 1970 Flora Olomouc 1966 nultý ročník Flora Bratislava Litomyšl výstavy od roku 1957

57 Rozvoj výstavnictví 1968, Lednice Krajská zahradnická výstava Centrum československého zahradnictví (Horticentrum)

58 Zájmové sdružení zahradnických podniků založení sekce sadovnická sekce školkařská

59 Obnova školkařského svazu 1968 (leden) založení Svazu moravských školkařských závodů (sekce okrasných a ovocných školek) 1968 (červen) přejmenování na Svaz československých školkařských závodů 1970 normalizace, začlenění Svazu do Zájmového sdružení zahradnických podniků jako jeho sekce

60 Zvýšení poptávky po školkařských výpěstcích Rozvoj školek, nárůst výroby, zvyšování odborné úrovně Aktivní práce školkařského svazu, školkařské dny, vzdělávání Rozvíjen kontakt se zahraničím (export, přednášky, zájezdy)

61 80. léta 20. století školky pod 5 ministerstvy, plocha cca 750 ha Rozvoj specializace školek budování množáren (10 ha) a laboratoří in vitro modernizace školkařských norem vertikální typ školek

62 Děkuji Vám za pozornost