Plán odpadového hospodářství

Transkript

1 Plán odpadového hospodářství Na základě naplnění povinnosti stanovené v 44 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů (obec, která produkuje ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než t ostatního odpadu, zpracovává v samostatné působnosti plán odpadového hospodářství (dále také POH ) pro odpady, které produkuje, a odpady, se kterými nakládá) si obec Dolní Lutyně nechala vypracovat Plán odpadového hospodářství obce pro období pěti let POH obce Dolní Lutyně byl zpracován na základě smlouvy mezi Svazkem měst a obcí okresu Karviná (SMOOK) a zpracovatelem Ing. Petrem Šulcem ze společnosti envirodesign, IČ: , Podbělohorská 69, Praha 5, jako dílčí část dokumentu pro optimalizaci odpadového hospodářství devíti obcí, které jsou součástí SMOOK. POH je strategický dokument pro odpadové hospodářství obce, vycházející z priorit předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností, zvyšování podílu úpravy vznikajících odpadů s následným využitím (recyklací) takto upravených odpadů a optimalizace nakládání s odpady při všech činnostech obce. Skládá se z části analytické, závazné a směrné a musí být v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje a jejími změnami. Účelem POH je, v souladu s POH ČR a POH MSK, stanovit: výhled pro systém odpadového hospodářství obce Dolní Lutyně na období 5 let, cíle a opatření pro předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství, nebezpečných vlastností a optimalizace nakládání se vznikajícími odpady, opatření pro splnění cílů závazné části POH kraje, podmínky pro realizaci navrženého systému OH původce, způsob informačního a organizačního zabezpečení řízení OH obce Dolní Lutyně. POH má působnost pro celé správní území obce a jeho platnost je stanovena na období 5 let.

2 Obec Dolní Lutyně Název dokumentu Období Kraj Plán odpadového hospodářství obce Moravskoslezský kraj Datum zpracování Únor 2017 Zpracovatel IČ: envirodesign Ing. Petr Šulc Sídlo: Podbělohorská 69, Praha 5 1

3 Objednatel a administrátor : Sídlo: Svazek měst a obcí okresu Karviná (SMOOK) Poštovní 615, Karviná Fryštát Doručovací adresa: Karola Sliwky 149/17, Karviná Fryštát IČO, DIČ: Zastoupený: Kontaktní osoba CZ Ing. Jan Lipner předseda představenstva Ing. Lukáš Raszyk člen představenstva RNDr. Česlav Valošek sekretář svazku V rámci SMOOK spolupracují města a obce okresu Karviná: Albrechtice, Bohumín, Dětmarovice, Dolní Lutyně, Doubrava, Havířov, Horní Bludovice, Horní Suchá, Chotěbuz, Karviná, Orlová, Petrovice u Karviné, Petřvald, Rychvald, Stonava a Těrlicko. Tučně uvedená města a obce jsou součástí společného projektu zpracování POH, administrovaného SMOOK Tab. 1 - Obce SMOOK, jejichž POH je řešena společně: Obec ORP Okres Rychvald Dolní Lutyně Bohumín Albrechtice Horní Bludovice Havířov Horní Suchá Karviná Těrlicko Karviná Stonava Petřvald Karviná Orlová 2

4 Název dokumentu Plán odpadového hospodářství obce Obce Dolní Lutyně Období Kraj Moravskoslezský kraj Datum zpracování Únor 2017 Identifikační údaje obce: Obec Dolní Lutyně sídlo Třanovského Dolní Lutyně IČ/DIČ / CZ Statutární zástupce: Tel: DS www Mgr. Pavel Buzek, starosta obce obecniurad@dolnilutyne.org pptbvfj IČZÚJ Zástupce úřadu obce, zodpovědný za POH: new.dolnilutyne.org Lucie Gorgolová 3

5 Základní členění dokumentu ANALYTICKÁ ČÁST ZÁVAZNÁ ČÁST SMĚRNÁ ČÁST (SAMOSTATNÝ DOKUMENT NEPŘEDKLÁDANÝ KÚ MSK) SPOLEČNÁ ČÁST POH SMOOK Obsah: SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK 8 SEZNAM LEGISLATIVNÍCH PŘEDPISŮ: 9 ÚVOD K PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ 10 Účel POH ANALYTICKÁ ČÁST POH OBCE DOLNÍ LUTYNĚ Název obce a základní údaje o obci Název obce, kontaktní údaje Statistické údaje o obci Posouzení druhů, množství a zdroje vznikajících komunálních a jiných odpadů Vyhodnocení stávajících obecních systémů sběru a nakládání s komunálními odpady na území obce Způsoby nakládání s odpady obce a způsob jejich využití nebo odstranění Účinnost separace Předcházení vzniku odpadů Analýza nákladů a příjmů na odpadové hospodářství obce Dolní Lutyně Vyhodnocení souladu odpadového hospodářství obce Dolní Lutyně se závaznou částí plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje Posouzení nezbytných změn a doplnění obecního systému sběru a nakládání s komunálním odpadem ZÁVAZNÁ ČÁST Strategické cíle odpadového hospodářství obce Dolní Lutyně na období Realizace Programu předcházení vzniku odpadů ČR na úrovni obce Dolní Lutyně Obecné zásady pro nakládání s odpady Zásady pro nakládání s odpady Zásady pro nakládání s vybranými druhy odpadů

6 2.4. Nakládání s komunálními odpady Nakládání se směsným komunálním odpadem Živnostenské odpady Biologicky rozložitelné odpady a biologicky rozložitelné komunální odpady Stavební a demoliční odpady Nebezpečné odpady Výrobky s ukončenou životností s režimem zpětného odběru Obaly a obalové odpady Odpadní elektrická a elektronická zařízení Odpadní baterie a akumulátory Vozidla s ukončenou životností Odpadní pneumatiky Specifické skupiny nebezpečných odpadů Odpady a zařízení s obsahem polychlorovaných bifenylů Další skupiny odpadů Vedlejší produkty živočišného původu a biologicky rozložitelné odpady z kuchyní a stravoven Odpady z železných a neželezných kovů Opatření k omezení černých skládek Seznam indikátorů k vyhodnocení POH a vyhodnocení stavu OH SMĚRNÁ ČÁST Předpoklady plnění cílů POH Přehled nástrojů pro prosazování a kontrolu OH obce Kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl POH zpracován Systémy sběru, shromažďování a výkupu odpadů Návrhy na zlepšení obecního systému nakládání s komunálními odpady Popis organizačního zabezpečení řízení odpadového hospodářství obce Zodpovědnost za vyhodnocování a aktualizaci POH Zpracovatel POH obce Dolní Lutyně

7 Seznam grafů v textové části: Graf č. 1 Celková produkce odpadů v letech Graf č. 2 Celková produkce ostatních odpadů v letech Graf č. 3 Celková produkce nebezpečných odpadů v letech Graf č. 4 Poměr vyprodukovaných OO a NO v letech Graf č. 5 Přehled hmotnostně nejvýznamnějších složek celkové produkce odpadů (rok 2015)...17 Graf č. 6 Celková produkce komunálních odpadů v letech Graf č. 7 Produkce SKO a objemného odpadu v letech Graf č. 8 Celková produkce zpětně odebraných výrobků v letech Graf č. 9 Celková produkce vytříděného papíru, plastů, skla a nápojových kartonů v letech Graf č. 10 Celková produkce kovů v letech Graf č. 11 Celková produkce biologicky rozložitelného odpadu v letech Graf č. 12 Celková produkce stavebních odpadů v letech Graf č. 13 Měrná produkce odpadů v období Graf č. 14 Měrná produkce ostatníchodpadů v období Graf č. 15 Měrná produkce nebezpečných odpadů v období Graf č. 16 Měrná produkce komunálních odpadů v období Graf č. 17 Měrná produkce SKO a objemného odpadu v období Graf č. 18 Měrná produkce zpětně odebraných výrobků v období Graf č. 19 Měrná produkce vytříděného papíru, plastů, skla a nápojových kartonů v období Graf č. 20 Měrná produkce kovů v období Graf č. 21 Měrná produkce biologicky rozložitelného odpadu v období Graf č. 22 Měrná produkce stavebních odpadů v období Graf č. 23 Způsob nakládání s celkovou produkcí odpadů v roce 2015 (%)...29 Graf č. 24 Způsob nakládání s nebezpečnými odpady v roce 2015 (%)...30 Graf č. 25 Způsob nakládání s komunálními odpady v roce 2015 (%)...31 Graf č. 26 Způsob nakládání se stavebními odpady v roce 2014 (%)...32 Graf č. 26 Vývoj počtu nádob na separovaný sběr odpadů v letech

8 Seznam příloh: Příloha 1 - Vývoj počtu obyvatel v období Příloha 2 Produkce odpadů v letech (t/rok)...81 Příloha 3 - Měrná produkce odpadů v období (kg/ob. a rok)...84 Příloha 4 Stanovení potenciálu využitelných odpadů...87 Příloha 5 - Množství BRKO dle metodiky pro posuzování plnění cílů omezování množství BRKO, ukládaného na skládky Příloha 6 - Přehled míst zpětného odběru v obci Dolní Lutyně...91 Příloha 7 - vybavenost pro tříděný sběr odpadů...92 Příloha 8 - Způsoby nakládání s odpady dle vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění...93 Příloha 9 Přehled cílů POH s ohledem na možnost splnění...95 Příloha 10 Průměrné složení KO dle POH ČR...97 Příloha 11 Přehled zařízení pro nakládání s odpady...98 Příloha 12 Přehled zařízení pro nakládání s odpady Příloha 13 Přehled starých zátěží s obsahem NO na pozemcích obce

9 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AOS BAT BPS BRKO BRO ČIŽP ČR ČOI ČOV ČSÚ DHIM DPH DS EHS EMS EMAS EP ES EU EVVO FN HZS IČO IČZÚJ ISOH IT KIC KHS KO KÚ KS MěÚ MMR MP MPO MS MSK MŽP NK NNO NO OEEZ OH OP OPŽP ORP OSVČ OÚ PC PCB PČR autorizovaná obalová společnost nejlepší dostupná technika bioplynová stanice biologicky rozložitelný komunální odpad biologicky rozložitelný odpad Česká inspekce životního prostředí Česká republika Česká obchodní inspekce čistírna odpadních vod Český statistický úřad drobný hmotný investiční majetek daň z přidané hodnoty druhotné suroviny Evropské hospodářské společenství systém environmentálního managementu systém ekologického řízení a auditu Evropský parlament Evropské společenství Evropská Unie environmentální vzdělávání, výchova a osvěta fixní náklady hasičský záchranný sbor identifikační číslo osoby identifikační číslo základní územní jednotky Informační systém odpadového hospodářství informační technologie krajské integrované centrum krajská hygienická stanice komunální odpad krajský úřad kolektivní systém městský úřad Ministerstvo pro místní rozvoj městská policie Ministerstvo průmyslu a obchodu mobilní sběr (odpadů) Moravskoslezský kraj Ministerstvo životního prostředí nápojový karton (kompozitní obal) nestátní nezisková organizace nebezpečný odpad odpady z elektrických a elektronických zařízení odpadové hospodářství operační program Operační program životní prostředí obec s rozšířenou působností osoba samostatně výdělečně činná obecní úřad osobní počítač polychlorované bifenyly Policie České republiky 8

10 PET PK PO POH POH-ČR POH-MSK POPs PR PVO SD SEA SFŽP SMOOK SKO SN TAČR ÚP VN VOK ZEVO ŽO ŽP polyethylentereftalát podzemní kontejner (shromažďovací prostředek umístěný pod povrchem terénu) požární ochrana plán odpadového hospodářství obce (obce) plán odpadového hospodářství České republiky plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje perzistentní organická látka public relation - propagace předcházení vzniku odpadů sběrný dvůr posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí Státní fond životního prostředí Svazek měst a obcí okresu Karviná směsný komunální odpad sběrná nádoba (shromažďovací prostředek, např. popelnice, kontejner) Technologická agentura České republiky úřad práce variabilní náklady velkoobjemový kontejner zařízení pro energetické využití odpadů živnostenský odpad životní prostředí Pro potřeby tohoto dokumentu je v textu užívaný termín obec totožný s plným názvem obec Dolní Lutyně, případně zkratkou ODL. SEZNAM LEGISLATIVNÍCH PŘEDPISŮ: Vyhláška č. 93/2016 Sb. Vyhláška č. 94/2016 Sb. Vyhláška č. 437/2016 Sb. Vyhláška č. 383/2001 Sb. Vyhláška č. 384/2001 Sb. Zákon č. 185/2001 Sb. Zákon č. 477/2001 Sb. Vyhláška o katalogu odpadů Vyhláška o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů Vyhláška o podmínkách využití upravených kalů na zemědělské půdě, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška o nakládání s PCB, ve znění pozdějších předpisů Zákon o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon o obalech, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 22/1997 Sb. Zákon o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 76/2002 Sb. Zákon o integrované prevenci, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 201/2012 Sb. Zákon o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů 9

11 ÚVOD K PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ Plán odpadového hospodářství obce (dále také POH ) je zpracováván na základě smlouvy mezi Svazkem měst a obcí okresu Karviná (dále také SMOOK ) a zpracovatelem. POH je zpracováván jako dílčí část dokumentu pro optimalizaci odpadového hospodářství deseti obcí, které jsou součástí SMOOK. POH je zpracován v souladu s 44 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění, nařízením vlády č. 352/2014 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období (kterým je vyhlášena závazná část POH ČR na období ) a Obecně závaznou vyhláškou Moravskoslezského kraje, kterou se vyhlašuje závazná část Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje pro období Při zpracování POH byly využity metodiky MŽP (Metodický návod odboru odpadů , Metodický návod pro zpracování POH obcí , zpracovaný v rámci výzkumného úkolu spolufinancovaného Technologickou agenturou České republiky [číslo TD Plánování odpadového hospodářství na municipální úrovni ]). POH důsledně staví na hierarchii nakládání s odpady: ❶ předcházení vzniku odpadů (zamezit vzniku) ❷ příprava k opětovnému použití ❸ recyklace odpadů (materiálové využití) ❹ jiné využití odpadů (např. energetické) 1 ❺ odstranění odpadů (např. skládkování nebo spalování bez energetického využití) Zpracovatel POH zařadil jako samostatnou přílohu POH společnou část, která tvoří společnou nadstavbu nad jednotlivými POH a jejím účelem je technickoekonomicky optimalizovat nakládání se směsným komunálním odpadem s přihlédnutím k hlediskům urbanistickým, demografickým, konsenzuálnímu pohledu na optimálně ekonomicky výhodný systém nakládání s odpady jednotlivých obcí a měst v rámci společného přístupu ke zpracování POH, předpokládaného vývoje legislativy (EU i ČR) a k hlediskům logistickým. Tato nadstavba je zpracována nad rámec obsahu POH a není součástí dokumentu POH předkládaného KÚ MSK. Účel POH POH je strategický (řídící, plánovací) dokument pro odpadové hospodářství obce (v postavení původce odpadů), vycházející z priorit předcházení vzniku odpadů, omezovaní jejich množství a nebezpečných vlastností, zvyšování podílu úpravy vznikajících odpadů s následným využitím (recyklací) takto upravených odpadů a optimalizace nakládání s 10

12 odpady při všech činnostech původce obce. Plán odpadového hospodářství obce Dolní Lutyně je zpracován na základě naplnění povinnosti stanovené v 44 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech v platném znění, pro období následujících pěti let. Účelem POH je, v souladu s POH ČR a POH MSK, stanovit: výhled pro systém odpadového hospodářství obce Dolní Lutyně na období 5 let cíle a opatření / programy pro předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství, nebezpečných vlastností a optimalizace nakládání se vznikajícími odpady POH je zpracováván za účelem stanovení cílů a souboru opatření (programů) k jejich dosažení ve stanovených termínech. POH obsahuje hlavní cíle POH, které musí být v souladu se závaznou částí POH kraje, resp. POH ČR a další cíle, stanovené obcí. POH zahrnuje pouze takové cíle, jejichž naplnění může obec v rámci svých kompetencí garantovat nebo ovlivnit použitím vhodných nástrojů řízení OH nebo realizací navržených opatření (programů). POH definuje nástroje a opatření (programy) k dosažení cílů POH, včetně odpovědnosti za jejich realizaci, nutné zdroje a termíny kontroly jejich dosažení. Pro vybrané skupiny odpadů stanoví POH zásady pro předcházení a omezování vzniku odpadů, optimalizaci nakládání s nimi a cíle, nástroje a opatření (programy) pro dosažení těchto cílů. Pro cíle definuje cílové hodnoty vybraných indikátorů, které je možné hodnotit (měřit). Cíle jsou rozděleny na cíle dlouhodobé (5 a více let) střednědobé (2 5 let), krátkodobé (do 2 let) a operativní (ihned), opatření pro splnění cílů závazné části POH kraje ve způsobech využití odpadů a nakládání s nimi, v reálném časovém a ekonomickém scénáři Opatření a programy pro naplnění cílů jsou uspořádány do časového scénáře (v tabelární formě) v členění: a) opatření (programy) základní (podporující hlavní cíle vyplývající z právních předpisů, POH ČR, POH kraje nebo vyplývající z odkazu na významné odborné argumenty) a b) opatření (programy) doporučené, jejichž aplikace vychází z dalších, specifických cílů a podmínek obce a povede prokazatelně k naplnění cílů POH ve smyslu předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností a 11

13 optimalizace nakládání s nimi (např. dobrovolné nástroje, optimalizace rozhodovacích procesů orgánů obce), Pro navrhované základní opatření (programy) je posouzen jejich dopad z hlediska ekonomické náročnosti, environmentální účinnosti a sociální akceptovatelnosti, včetně posouzení možných rizik realizace. podmínky pro realizaci navrženého systému OH původce způsob informačního a organizačního zabezpečení řízení OH obce Dolní Lutyně Použitá metodika: POH obce Dolní Lutyně je zpracován dle Metodického návodu pro zpracování Plánu odpadového hospodářství obce, vydaného Ministerstvem životního prostředí ČR (dále jen Metodický návod), z prosince 2015, a vychází z analýzy stávajícího stavu odpadového hospodářství na území obce Dolní Lutyně. POH obce Dolní Lutyně je ze zákona o odpadech závazným podkladem pro rozhodovací a jiné činnosti obce v oblasti odpadového hospodářství. Datové zdroje: Aktualizace Studie sídelní struktury Moravskoslezského kraje, Institut regionálních informací, s.r.o., 2014, POH MSK 2016, ISOH, datové podklady poskytnuté obcí. Působnost a doba platnosti POH POH dle 44 odst. 1 zákona o odpadech zpracovává obec ve své samostatné působnosti - pro odpady: - které obec produkuje - se kterými obec nakládá Závazná část plánu odpadového hospodářství obce je v souladu s 44 odst. 10 zákona o odpadech: - závazným podkladem pro činnosti obce v oblasti odpadového hospodářství - podkladem pro zpracovávání územně plánovací dokumentace obce. POH má působnost pro celé správní území obce. V souladu s 44 odst. 8 zákona o odpadech je stanovena platnost na období 5 let - na období POH musí být změněn: ❶ při každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován, a to nejpozději do 6 měsíců od změny podmínek. ❷ v případě změny POH MSK. 12

14 1. ANALYTICKÁ ČÁST POH OBCE DOLNÍ LUTYNĚ 1.1. Název obce a základní údaje o obci Název obce, kontaktní údaje Obec Dolní Lutyně sídlo Třanovského Dolní Lutyně IČ/DIČ / CZ Statutární zástupce: Tel: DS www Mgr. Pavel Buzek, starosta obce obecniurad@dolnilutyne.org pptbvfj IČZÚJ Zástupce úřadu obce, zodpovědný za POH: new.dolnilutyne.org Lucie Gorgolová Statistické údaje o obci Kraj: Moravskoslezský ZUJ: Statut: obec ORP: Bohumín Počet částí: 2 Rozloha (ha) 2488,161 Střední nadmořská výška (m n.m.): 217 Seznam částí obce: Dolní Lutyně, Věřňovice Hustota obyvatelstva (ob./km 2 ): 205,33 Podíl počtu obyvatel v RD (%) 0,962 Obydlené RD 1395 Obydlené BD 1364 Převažující typ zástavby obce venkovská Obec Dolní Lutyně má 2 místní části s počtem obyvatel (2015). Ze 13

15 statistiky počtu obyvatel vyplývá trend rostoucího počtu obyvatel. Vývoj počtu obyvatel je přehledně zpracován v příloze č. 1. Pro potřeby stanovení BRKO ukládaného na skládky byl odvozen počet obyvatel z trendu let ve výši obyvatel Posouzení druhů, množství a zdroje vznikajících komunálních a jiných odpadů [Přehled druhů a kategorií produkovaných odpadů za posledních 5 let převzatý z evidence odpadů obce, z evidence oprávněných osob (odpady předávané občany obce mimo systém OH obce) a jiných zdrojů (formou vstupní tabulky); identifikace trendů v datech a jejich dynamiky (graficky)] Produkce odpadů Vývoj celkové produkce odpadů obce Dolní Lutyně v období je znázorněn v grafu č. 1. Graf č. 1 Celková produkce odpadů v letech , , , , , , , , , ,000 Celková produkce odpadů (t/r) Celkem Vývoj celkové produkce odpadů obce Dolní Lutyně má od roku 2012 stoupající tendenci. Při porovnání roku 2011 a 2015 lze konstatovat, že celkově došlo k nárůstu vyprodukovaných odpadů o cca 15 % (224,9 t). Přehled jednotlivých druhů odpadů vyprodukovaných na území obce Dolní Lutyně v období let je uveden v příloze č

16 Vývoj celkové produkce ostatních odpadů obce Dolní Lutyně v období let je znázorněn v grafu č. 2. Graf č. 2 Celková produkce ostatních odpadů v letech , , , , , , , , , ,000 Ostatní odpady celkem (t/r) Vývoj celkové produkce ostatních odpadů obce Dolní Lutyně je téměř identický s vývojem celkové produkce odpadů (graf č. 1). Množství v jednotlivých letech se liší v průměru o 2,5 t. což je méně než 0,3 % (rok 2015) hmotnosti ostatních odpadů. Jedná se tedy o zcela zanedbatelný rozdíl. Vývoj výskytu nebezpečných odpadů obce Dolní Lutyně v období znázorňuje graf č. 3. Graf č. 3 Celková produkce nebezpečných odpadů v letech ,000 Nebezpečné odpady celkem (t/r) 4,000 3,000 2,000 Nebezpečné odpady Skupina 20 - kategorie N 1,000 0, Obec Dolní Lutyně vyprodukovala v letech minimální množství nebezpečných odpadů v porovnání s odpady kategorie ostatní. Celkové množství NO se pohybovalo v rozmezí 2,064 t v roce 2010 po 4,734 t 15

17 v roce Do roku 2013 docházelo k poklesu množství NO ( minimum 1,416 t). Od roku 2014 se produkce zvyšuje na maximum za dané období ve výši 4,734 (2015). Na produkci NO se největší měrou podílí odpady: Název odpadu t/rok 2015 Kovové obaly obsahující nebezpečnou výplňovou hmotu (např. azbest) včetně prázdných tlakových nádob 1,110 Jiné motorové, převodové a mazací oleje 1,010 Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné 0,990 Nevýznamný hmotnostní podíl NO na celkové produkci odpadů názorně dokládá následující graf. V průměru za sledované období tvoří NO pouze 0,2 % hmotnosti všech odpadů. Graf č. 4 Poměr vyprodukovaných OO a NO v letech , , , , , , , , , ,000 ostatní a nebezpečné odpady (t/r) Nebezpečné odpady Ostatní odpady celkem Pro lepší přehled o zastoupení hmotnostně nejvýznamnějších skupin odpadů z celkové produkce odpadů je níže uveden graf č. 5, který udává procentuální zastoupení obou kategorií (O,N) odpadů. 16

18 Graf č. 5 Přehled hmotnostně nejvýznamnějších složek celkové produkce odpadů (rok 2015) Odpadní tiskařský toner neuvedený pod číslem Asfaltové směsi neuvedené pod číslem Jedlý olej a tuk Plasty Kompozitní obaly Kovy Pneumatiky Železo a ocel Papír a lepenka Sklo Dřevo neuvedené pod číslem Plasty Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a Směsný komunální odpad Produkce ostatních odpadů - rok 2015 (t/r) 0, , , , , , , ,000 Produkce nebezpečných odpadů - rok 2015 (t/r) Rozpouštědla Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně Nepoužitelná cytostatika Baterie a akumulátory, zařazené pod čísly Olej a tuk neuvedený pod číslem Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice Kyseliny Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek Jiné motorové, převodové a mazací oleje Kovové obaly obsahující nebezpečnou 0,000 0,200 0,400 0,600 0,800 1,000 1,200 Z grafu je zřejmé, že podstatnou část odpadů tvoří směsný komunální odpad ( ), který se na celkovém množství v roce 2015 podílel 69 % hmotnosti. Z hlediska NO je situace vyrovnanější a vznikající odpady lze zařadit do tří pásem s průměrným výskytem 1 t, 0,5 t a 0,05 t (v grafu barevně odlišena). V následujícím textu jsou uvedeny samostatné grafy pro jednotlivé skupiny odpadů, včetně komentářů k trendům produkovaného množství. Vývoj celkové produkce komunálních odpadů obce Dolní Lutyně v období let je znázorněn v grafu č

19 Graf č. 6 Celková produkce komunálních odpadů v letech , , , , , , , , ,000 Komunální odpady součet podskupiny skupiny 20 (t/r) V celkovém vyprodukovaném množství komunálních odpadů je v souladu s metodikou zahrnut i odděleně shromažďovaný komunální obalový odpad, tj (papírové a lepenkové obaly), (plastové obaly) a (skleněné obaly). Z dané podskupiny nejsou v obci vykazovány uvedené odpady. Vykazován je pouze nápojový karton ( ). Po analytickém rozboru celkové produkce komunálních odpadů (KO) obce Dolní Lutyně můžeme konstatovat, že trend produkce KO je klesající. Porovnáním roku 2010 a 2015 došlo k poklesu produkce z hodnoty 1499 t na 1418 t, tedy snížení o 80,8 t. SKO tvořil v průměru 84 % celkové produkce odpadů skupiny 20. Objemný odpad není odděleně sbírán. Vývoj produkce směsného komunálního odpadu (SKO) obce Dolní Lutyně v období let znázorňuje graf č

20 Graf č. 7 Produkce SKO a objemného odpadu v letech Směsný komunální odpad (t/r) Směsný komunální odpad se na tvorbě celkového komunálního odpadu podílejí v průměru z 84 %. Graf 7 dokládá, že zde dochází k poklesu SKO. Za sledované období ( ) poklesla produkce SKO o 200,5 t (cca 14,5 % k produkci v roce 2011). Předpokládá se, že tento trend bude nadále pokračovat. Vývoj množství zpětně odebraných výrobků v obci Dolní Lutyně v období znázorňuje následující graf č. 8. Graf č. 8 Celková produkce zpětně odebraných výrobků v letech Zpětný odběr EEZ, BAT (/rok) Obec Dolní Lutyně spolupracuje s kolektivními systémy ASEKOL a.s., ELEKTROWIN a.s., EKOLAMP s.r.o. a ECOBAT s.r.o., prostřednictvím kterých je na území obce realizován zpětný odběr elektrozařízení, výbojek a zářivek, baterií a akumulátorů. 19

21 Kromě sběrného místa ve sběrném dvoře mohou občané využít k odložení drobných elektrozařízení (drobné počítačové vybavení, kalkulačky, mobilní telefony, elektronické hračky aj.) a baterií stacionární kontejner od společnosti ASEKOL a.s. (červený kontejner), kterých je umístěn v ulici U Kina 250. Sběrná místa na území obce, evidovaná v IS MŽP, jsou uvedena v příloze č. 6. Za sledované období podařilo odebrat v místech zpětného odběru více než 46 t vyřazených spotřebičů, drobných elektrozařízení a baterií, v roce 2015 to bylo maximum 16,8 t. Trend je stoupající. S ohledem na rozšiřování sběrné sítě OEEZ a zákaz (od roku 2015) výkupu elektroodpadů ve sběrnách surovin, dařilo se na území obce zachovat stoupající trend. A to i přes skutečnost, že v regionu okresu Karviná není pravděpodobně taková obměna elektrospotřebičů s ohledem na vyšší parametry nezaměstnanosti a celkově nižší průměrnou kupní sílu obyvatelstva. Vývoj celkového množství vytříděného papíru, skla a plastů na území obce Dolní Lutyně v období je znázorněn v grafu č. 9. Graf č. 9 Celková produkce vytříděného papíru, plastů, skla a nápojových kartonů v letech Produkce vytříděných materiálově využitelných odpadů (t/r) Kompozitní obaly Plasty Sklo Papír a lepenka Graf dokládá pozitivní vývoj množství uvedených vytříděných složek komunálního odpadu. Při porovnání roku 2010 a 2015 graf vykazuje nárůst vytříděných komodit o 111,95 t (2011) na 171,62 (2015), což představuje nárůst o 59,67 t (+53 %). Nejvyšší nárůst hmotnosti byl zjištěn u plastů, ve výši 31,17 t. 20

22 Vývoj celkového množství vytříděných kovů v obci Dolní Lutyně v období je znázorněn v následujícím grafu č. 10. Graf č. 10 Celková produkce kovů v letech Celková produkce kovů (t/r) Železo a ocel Kovy Graf vývoje odděleného sběru kovů ukazuje zásadní změny v letech 2014 a 2015, kdy byl zahájen jejich sběr. Tento jev patrně souvisí s tlakem na změnu právní úpravy a samotnou změnou legislativy (zavedení bezhotovostní platby za vykoupený odpad s účinností od ). Pro přehlednost jsou do grafu zařazeny i odpady podskupiny 17 04, které jsou výrazně vyšší než kovy z KO. V roce 2015 činilo množství odpadu celkem 10,5 t, zatímco množství odpadu bylo 1,76 t. Vývoj celkové produkce biologicky rozložitelného odpadu v období znázorňuje graf č. 11. Graf č. 11 Celková produkce biologicky rozložitelného odpadu v letech Produkce bioodpadů (t/r) Bioodpady - veř. Zeleň Bioodpady na SD

23 Graf zobrazuje množství BRO od obyvatel odkládaných na SD. Současně graf zobrazuje i množství BRO z údržby veřejné zeleně, produkované obcí Dolní Lutyně. V obci je sběr BRO zajištěn ve sběrném dvoře. Vývoj celkové produkce stavebních odpadů v období je znázorněn v grafu č. 12. Graf č. 12 Celková produkce stavebních odpadů v letech , , , , , ,000 50,000 0,000 Stavební odpady - skupina 17 (mimo 17 04) (t/r) Stavební odpady jsou komodita, která se v evidenci odpadů vyskytuje od roku V roce 2015 činila produkce 288 t (v souladu s metodikou bez kovů podskupiny 17 04). Měrná produkce odpadů Měrná produkce odpadů obce Dolní Lutyně za posledních 5 let je uvedena v tabulce č. 3 v příloze č. 3. Vývoj měrné produkce odpadů obce Dolní Lutyně v období znázorňuje v graf č

24 Graf č. 13 Měrná produkce odpadů v období , , , , , , , , ,000 Měrná produkce odpadu - celkem (kg/ob a rok) V přepočtu na jednotlivé obyvatele vzrostla celková produkce odpadů z 300,1 kg (r. 2011) na 334,8 kg (r. 2015). Svým charakterem odpovídá grafu celkové produkce odpadů. Tento údaj v sobě, na rozdíl od celkové produkce odpadů, promítá i demografické změny. Měrná produkce ostatních odpadů je výskytem shodná grafem s měrné produkce celkového množství odpadů. Rozdíl mezi nimi je 0,92 kg/obyv. (2015). Graf č. 144 Měrná produkce ostatníchodpadů v období , , , , , , , , ,000 Měrná produkce ostatních odpadů (kg/ob a rok) Měrná produkce NO je znázorněna v následujícím grafu. 23

25 Graf č. 15 Měrná produkce nebezpečných odpadů v období Měrná produkce NO (kg/ob a rok) 1,000 0,900 0,800 0,700 0,600 0,500 0,400 0,300 0,200 0,100 0, Nebezpečné odpady Skupina 20 - kategorie N Pro nebezpečné odpady je patrný stejný charakter produkce jak v absolutním množství, tak i v měrné produkci na obyvatele. Průměrně bylo vyprodukováno 0,5 kg/ob a rok. V roce 2015 činila měrná produkce nebezpečných odpadů 0,92 kg/ob a rok. Měrná produkce komunálních odpadů v období je znázorněna v grafu č. 16. Graf č. 16 Měrná produkce komunálních odpadů v období Měrná produkce KO ( ) (kg/ob a rok) 305, , , , , , , , , , součet podskupiny skupiny 20 Trend, který ukazuje graf výše je obdobný jako graf celkové produkce KO (sk ), upravený v důsledku demografických změn. Průměrná hodnota činila 288 kg/ob. a rok, konečná pak 275 kg/ob. a rok. 24

26 Měrná produkce SKO a objemného odpadu za období je znázorněna v grafu č. 17. Graf č. 17 Měrná produkce SKO a objemného odpadu v období ,000 Směsný komunální odpad - měrná produkce (kg/ob a r) 250, , , ,000 50,000 0, Komentář ke grafu, hodnotící tyto druhy odpadů v celkové hmotnosti, je platný i pro měrné hmotnosti. Trend snižování SKO je zde zachován a lze jej kvantifikovat úbytkem ve výši 47,1 kg/ob a rok. Trend je stabilní, dává tak předpoklad k jeho trvání v dalších letech, při rozvoji tříděného sběru v obci. Měrná produkce zpětného odběru v období je znázorněna v grafu č. 18. Graf č. 18 Měrná produkce zpětně odebraných výrobků v období ,5 Měrná produkce ZPO (kg/ob a rok) 3 2,5 2 1,5 1 0,

27 Měrná produkce zpětných odběrů zachovává trend stejné komodity v absolutním množství. V roce 2015 vykazuje měrnou výtěžnost 4,3 kg/ ob. a rok. Výtěžnost OEEZ a baterií má rostoucí trend v měrné produkci na obyvatele. Měrná produkce separovaného odpadu v období je znázorněna v grafu č. 19. Graf č. 199 Měrná produkce vytříděného papíru, plastů, skla a nápojových kartonů v období ,000 30,000 25,000 20,000 15,000 10,000 5,000 0,000 Měrná produkce vytříděných materiálově využitelných odpadů (kg/ob a r) Kompozitní obaly Plasty Sklo Papír a lepenka Měrná produkce vytříděného papíru, skla a plastů má rostoucí charakter a zachovává trend grafu pro celková množství vytříděných využitelných komodit papír, sklo a plasty (graf č. 9). Navýšení měrné produkce je způsobeno zejména zlepšujícími se návyky obyvatel třídit odpad. v průběhu hodnoceného období došlo k nárůstu o 11 kg na obyvatel a rok (48,8 %), na hodnotu 33,3 kg/ob a rok. Měrnou produkci kovů v období znázorňuje graf č

28 Graf č. 20 Měrná produkce kovů v období ,500 Měrná produkce kovů (kg/ob a rok) 2,000 1,500 1,000 Železo a ocel Kovy 0,500 0, Měrná produkce kovů je výrazně rostoucí z 0 na 2,04 kg/ob. a rok, za poslední dva roky u kovů podskupiny U odpadu činí v roce 2015 rok. Měrná produkce BRO v období je znázorněna v grafu č. 21. Graf č. 21 Měrná produkce biologicky rozložitelného odpadu v období ,000 Měrná produkce bioodpadů (kg/ob a rok) 200, , ,000 Bioodpady - veř. Zeleň Bioodpady na SD 50,000 0, V této oblasti je hodnocen pouze rok Měrná produkce bioodpadů odkládaných ve SD je ve výši 162 kg/ob a rok. 27

29 Měrná produkce stavebních odpadů v období je znázorněna v následujícím grafu. Graf č. 22 Měrná produkce stavebních odpadů v období ,000 Měrná produkce stavebních odpadů Skupina 17 (mimo 17 04) (kg/ob a rok) 50,000 40,000 30,000 20,000 10,000 0, Měrná produkce stavebních odpadů vykazuje vzestup od roku 2014 a činí 55,94 kg/ob. a rok. 28

30 1.3. Vyhodnocení stávajících obecních systémů sběru a nakládání s komunálními odpady na území obce [pro směsný komunální odpad, biologicky rozložitelné komunální odpady, papír, plasty, sklo, kovy, obalové odpady, nebezpečné složky komunálních odpadů, a jejich soulad se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje] Způsoby nakládání s odpady obce a způsob jejich využití nebo odstranění Nakládání se všemi odpady vyprodukovanými na katastrálním území obce Dolní Lutyně za období je v souladu s POH MSK a POH ČR. Nakládání s odpady se dle vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů, dělí na 3 skupiny, podle způsobu nakládání. (R - Využívání odpadů, D - Odstraňování odpadů a N Ostatní nakládání). Podrobný rozpis je uveden v příloze č. 12. Kód způsobu nakládání vyplývá z evidence odpadů, tzn. pokud odpad není obcí přímo využíván nebo odstraňován, jedná se o předání k dalšímu nakládání (N). S ohledem na skutečnost, že s odpadem nenakládá přímo obec, byly způsoby dalšího nakládání zjištěny u oprávněných osob, kterým byly odpady předány. Způsob nakládání s celkovou produkcí odpadů v roce 2015 je uveden v následujícím grafu. Graf č. 23 Způsob nakládání s celkovou produkcí odpadů v roce 2015 (%) 14,43% 16,70% R - VYUŽITÍ N - JINÉ NAKLÁDÁNÍ D- ODSTRANĚNÍ 68,87% Z grafu je patrné, že přes 68 % celkové produkce odpadů bylo 29

31 odstraněno, zejména skládkováním (SKO) a spalováním (NO). 14 % hmotnosti odpadů bylo využito - převážně se jednalo o recyklaci (papír, plasty, sklo, kovy) a téměř 17 % odpadů bylo předána pod kódem N. Rozdíl v nakládání s celkovou produkcí a ostatními odpady je patrný ze způsobu nakládání s NO (graf č. 23). Graf č (%) Způsob nakládání s nebezpečnými odpady v roce 9,57% 0,00% R - VYUŽITÍ N - JINÉ NAKLÁDÁNÍ D- ODSTRANĚNÍ 90,43% Z grafu č. 23 vyplývá, že 90,4 % vyprodukovaných nebezpečných odpadů bylo odstraněno (D) a 9,6 % bylo využito (recyklace, zpětné získávání složek apod.). V bilanci nejsou zahrnuty EEZ a baterie a akumulátory, které dle platné právní úpravy nejsou odpady a nejsou tak zahrnuty do evidence odpadů. 30

32 Graf č. 25 Způsob nakládání s komunálními odpady v roce 2015 (%) 16,29% 0,01% R - VYUŽITÍ N - JINÉ NAKLÁDÁNÍ D- ODSTRANĚNÍ 83,69% Způsob nakládání s komunálními odpady je obdobný jako u celkové produkce odpadů. Podíl odpadů odstraňovaných skládkováním činí 83,7 %. 16,3 % tvořily odpady využité (recyklace, zpětné získávání složek apod.). S 0,01 % KO bylo nakládáno pod kódem (N). Bilance odpadů obce nezahrnuje BRO. Způsob nakládání se SKO a objemným odpadem Veškeré SKO za sledované období jsou ukládány na skládku odpadů (D). Způsoby nakládání se stavebními odpady uvádí následující graf č

33 Graf č (%) Způsob nakládání se stavebními odpady v roce 3,51% 0,04% R - VYUŽITÍ N - JINÉ NAKLÁDÁNÍ D- ODSTRANĚNÍ 96,45% Stavební odpady, vznikající na území obce Dolní Lutyně jsou odevzdávány v rámci systému obce (SD) 96,5 % stavebních odpadů s ohledem na charakter je skládkováno, 3,51 % je využíváno (R). 0,04 je předáváno pod kódem (N). Způsob nakládání s BRO Veškerý evidovaný biologicky rozložitelný odpad je předáván k využití na kompostárnu a je kompostován (N). Způsob nakládání se ZPOV (mimo režim odpadů) Veškerý zpětný odběr je předáván kolektivním systémům a následně připravován k opětovnému použití, nebo je zpracován a recyklován (R). Pro využití výrobků s ukončenou životností jsou stanovena kritéria, vycházející z evropské právní úpravy Účinnost separace Účinnost separace využitelných složek ze směsného komunálního odpadu v roce 2015 se provádí výpočty několika ukazatelů OH. Výpočet je proveden na základě poměrného zastoupení dvou typů zástaveb sídlištní a venkovská. Jejich podíl je stanoven na základě počtu obyvatel trvale bydlících v příslušném typu zástavby. Venkovská zástavba je charakterizována specifickou skladbou KO a pro potřeby POH ji vyjadřuje obydlená zástavba rodinných domů. Sídlištní zástavba je charakterizována bytovými domy. Každý z obou typů zástavby je také charakterizován specifickou skladbou KO. 32

34 Stanovení výtěžnosti je provedeno metodikou stanovenou MŽP a je uvedeno v příloze č. 4 Stanovení podílu skládkovaného BRKO je provedeno v příloze č. 5. Předpoklady metodik, použitých pro výpočty účinnosti separace využitelných složek ze směsného komunálního odpadu a Výpočet koeficientu BRO pro SKO v obci jsou uvedeny v následujícím textu. Potenciál produkce vybraných využitelných složek SKO v obci Dolní Lutyně (t/rok). Jedná se o teoretické množství obsažené v sumě všech směsných komunálních odpadů obce Dolní Lutyně a separovaných odpadech. U bioodpadů se počítá jen ve vztahu k obsahu v SKO. Shromážděné množství - složky odpadu (t/rok) - Jedná se o celkové množství dané složky odpadu, která se vyprodukovala v obci Dolní Lutyně jako odděleně shromážděný odpad (např. veškerý odděleně shromážděný papír). Účinnost separace složky odpadu - se uvádí v procentech, je to podíl skutečně vytříděných složek KO dané komodity vztažený k potenciálu produkce těchto odpadů. Účinnost separace NO - v případě nebezpečného odpadu z KO - pokud stanovujeme účinnost separace nebezpečných složek KO (NO ze skupiny 20), do produkovaného množství nezahrnujeme zpětný odběr výrobků s ukončenou životností mimo Baterie a akumulátory pod kódem Výpočet produkce směsného KO bez vlivu separace je následující: Parametr 1 Produkce SKO bez vlivu separace = produkce SKO + produkce papíru + produkce plastů + produkce skla + produkce kovů + produkce textilu + produkce bioodpadu z rodinných domů * 0,25 + produkce bioodpadu ze sídlištní zástavby * 1 + bioodpady shromážděné na sběrných dvorech * 0,15 2 Podíl v SKO bez vlivu separace (složka) = Podíl v sídlištní/smíšené skladbě (složka) * (1 - podíl vytápění na pevná paliva) + podíl ve venkovské skladbě (složka) * podíl vytápění na pevná paliva 3 Potenciál produkce (odpadu) = podílu v SKO bez vlivu separace (složka) * produkce SKO bez vlivu separace 33

35 Výpočet BRKO v produkovaném SKO: Parametr 4 Množství BRKO v produkovaném SKO = potenciál produkce (BRKO) - produkce papíru - produkce textilu * 0,75 - produkce bioodpadu z rodinných domů * 0,25 - produkce bioodpadu ze sídlištní zástavby * 1 - bioodpady shromážděné na sběrných dvorech * 0,15 Výpočet koeficientu BRO pro SKO v obci: Parametr 5 Koeficient BRO pro SKO = Množství BRKO v produkovaném SKO/ Produkce SKO 6 Podíl v SKO (odpad) = (potenciál produkce (odpad) produkce (odpad)) / produkce SKO 7 Účinnost separace (odpad) = produkce (odpad) / potenciál produkce (odpad) Předcházení vzniku odpadů Předcházení vzniku odpadů je považováno za nejúčinnější a nejhospodárnější řešení problematiky OH. V obci Dolní Lutyně je tato oblast řešena především ekologickou výchovou. Počet sběrných nádob a počet sběrných míst (sběrných hnízd) v obci Dolní Lutyně názorně dokládá následující graf. Technická vybavenost a parametry sběru složek KO je uvedena v příloze č

36 Název osy Graf č. 278 Vývoj počtu nádob na separovaný sběr odpadů v letech Počet sběrných nádob na separovaný sběr odpadů (ks) Papír Plast Sklo barevné Kovy Náp.kartony Textil Počet sběrných hnízd Důležitý prvek infrastruktury obce pro nakládání s komunálními odpady představuje sběrný dvůr Analýza nákladů a příjmů na odpadové hospodářství obce Dolní Lutyně Z analýzy nákladů na OH obce (viz následující tabulka) vyplývá, že náklady na zajištění tříděného sběru stoply od roku 2012 o 15 % (o 72 tis. Kč). Nejvíce se zvýšili náklady u tříděného sběru papíru a 2,7 krát, při tom se jedná ale o nárůst pouze 43 tis. Kč. Náklady na tříděný sběr skla se pohybují po celou dobu blízko hodnoty 80 tis. Kč a při porovnání roku 2011 a 2015 došlo u skla k poklesu o 5 %. V případě nebezpečných odpadů se jedná o nárůst nákladů za posuzované období o 15 %, při konečné výši 54 tis Kč (2015). Nárůst byl zaznamenán v případě SKO, kde mezi roky náklady stouply o 44 % na hodnotu 2,84 mil. Kč. Celkové výdaje ve sledovaném období ( ) vzrostly o + 44 % a v roce 2014 činily 3,43 mil Kč (bez nákladů na informování obyvatel a 35

37 provozu sběrného dvora). Provoz sběrného dvora v roce 2015 představoval nákladovou položku 351 tis. Kč. Příjmy ve sledovaném období tvořily zejména příjmy z poplatku od občanů s mírným nárůstem 22 % a v roce 2015 činily 2,93 mil. Kč. Celkové příjmy za rok 2015, včetně příjmů od KS za zpětný odběr EEZ pak činily 3,2 mil. Kč, bez příjmu od AOS EKOKOM. Příjmy se podílejí v průměru ( ) na celkových nákladech OH z 91 %. Přehled nákladů na OH (Kč) v hodnoceném období Výdaje Tříděný sběr celkem Tříděný sběr papíru Tříděný sběr plastů Tříděný sběr skla Tříděný sběr nápojových kartonů Tříděný sběr kovů Tříděný bioodpadů sběr Nebezpečné odpady Objemný (mimo SD) odpad Směsný komunální odpad Úklid černých skládek

38 Přehled příjmů souvisejících s OH (Kč) v hodnoceném období Příjmy Poplatek od občanů Poplatek - rekreační objekty Poplatek - živnostenské odpady Příjmy z prodeje druhotných surovin Příjmy od AOS EKOKOM Příjmy celkem Tab. Přehled měrných nákladů na OH (Kč/ob a rok) v hodnoceném období a podíl vybraných druhů nákladů na celkových měrných nákladech na OH rok celkové náklady na obyvatele (Kč/ob a rok) 678,07 649,99 634,93 670,13 679, Vyhodnocení souladu odpadového hospodářství obce Dolní Lutyně se závaznou částí plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje Vyhodnocení souladu odpadového hospodářství obce Dolní Lutyně se závaznou částí Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje se provádí porovnáním cílů a opatření POH Moravskoslezského kraje se stavem odpadového hospodářství obce Dolní Lutyně. Toto vyhodnocení je uvedeno v příloze č. 9 - Porovnání OH obce Dolní Lutyně se závaznou částí POH MSK Posouzení nezbytných změn a doplnění obecního systému sběru a nakládání s komunálním odpadem POH je z hlediska všech cílů a opatření, resp. programů, k jejich dosažení 37

39 v souladu se závaznou částí POH MSK, krom cílů: a) Směsný komunální odpad (po vytřídění materiálově využitelných složek, nebezpečných složek a biologicky rozložitelných odpadů) zejména energeticky využívat v zařízeních k tomu určených v souladu s platnou legislativou. Zdůvodnění: V této chvíli, na území Moravskoslezského kraje není vybudované žádné zařízení na energetické využití SKO. Po jeho vybudování se vyhodnotí veškeré ekologické a ekonomické ukazatele a zjistí, zda je vhodné do zařízení odpady odvážet. b) Dosahovat vysoké úrovně tříděného sběru odpadních elektrických a elektronických zařízení (dále jen OEEZ ). c) Do 31. prosince 2015 dosáhnout úrovně tříděného sběru OEEZ na jednoho občana za kalendářní rok v hodnotě uvedené v tabulce č. 3 (do 31. prosince 2015 > 5,5 kg / obyv./ rok) d) V letech dosáhnout minimálních úrovní sběru OEEZ uvedených v tabulce č. 4. Zdůvodnění: Počet míst, kde mohou obyvatelé obce Dolní Lutyně odevzdat OEEZ roste, pokles v třídění v letech se podařilo zastavit. V roce 2015 se na území obce v rámci zpětného odběru vytřídilo 4,3 kg/obyv. OEEZ a baterií a akumulátorů. V této bilanci navíc nejsou uvedena množství zajištěná individuálně působícími povinnými osobami a množství nesmluvních KS, které na území obce mají rovněž sběrná místa. V dalších letech se předpokládá nižší růst než v letech , nebo další pokles. Tento trend je způsoben především kupní silou obyvatel a způsobem jakým se občané OEEZ zbavují. Za splnění uvedených cílů jsou zodpovědné povinné osoby, obec Dolní Lutyně má odpovědnost za rozvoj spolupráce s povinnými osobami. e) Zvýšit úroveň tříděného sběru odpadních pneumatik. Dosáhnout požadované úrovně sběru pneumatik viz tabulka č. 10. Zdůvodnění: V současné době zpětný odběr pneumatik nemá žádný zavedený systém, do kterého by se mohly zapojit obce. Měrná produkce odpadních pneumatik v úrovni 1,168 kg/obyv. a rok (2015) není řešena zpětným odběrem. V roce 2015 odevzdáno 6,02 t pneumatik bez vazby na zpětný odběr. 38

40 f) Snižovat množství biologicky rozložitelných odpadů z kuchyní a stravoven a vedlejších produktů živočišného původu ve směsném komunálním odpadu, které jsou původem z veřejných stravovacích zařízení (restaurace, občerstvení) a centrálních kuchyní (nemocnice, školy a další obdobná zařízení). Zdůvodnění: Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven ( ), potenciálně vznikající ve stravovacích zařízeních na území obce Dolní Lutyně, není v systému odpadového hospodářství obce Dolní Lutyně evidován, tedy nevzniká. Příloha č. 9 uvádí zda je obec Dolní Lutyně odpovědno za splnění cíle zcela, částečně, nebo zda je odpovědný jiný subjekt a zda u daného cíle je soulad nebo nesoulad s POH MSK. V případě uvedení nehodnoceno ve sloupci soulad s POH MSK znamená, že obec Dolní Lutyně nemá možnosti (ani povinnosti) svou činností tyto cíle ovlivnit nebo se dané odpady v OH obce nevyskytují. 39

41 2. ZÁVAZNÁ ČÁST Závazná část Plánu odpadového hospodářství obce Dolní Lutyně (POH) je v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje a závaznou částí POH ČR. Závazná část POH je založena na principu dodržování hierarchie nakládání s odpady. Závazná část POH obsahuje opatření, pro předcházení vzniku odpadů v souladu s POH MSK a dále stanovuje cíle a opatření k jejich dosažení v rámci obecního systému nakládání s odpady a soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů POH obce. Formálně je závazná část POH OS členěna na dvě části. První část je zaměřena na strategické cíle v oblasti odpadového hospodářství a na naplnění Programu prevence vzniku odpadů. Druhá část je zaměřena na konkrétní odpadové toky. Část I 2.1. Strategické cíle odpadového hospodářství obce Dolní Lutyně na období Níže uvedené strategické cíle a zásady vycházejí ze závazné části POH ČR a POH MSK a jsou aplikovány pro podmínky odpadového hospodářství obce Dolní Lutyně. Strategické cíle 1, 2, 3 a 4 (dle POH ČR a POH MSK): 1) Předcházení vzniku odpadů a snižování měrné produkce odpadů. 2) Minimalizace nepříznivých účinků vzniku odpadů a nakládání s nimi na lidské zdraví a životní prostředí. 3) Udržitelný rozvoj společnosti a přiblížení se k evropské "recyklační společnosti". 4) Maximální využívání odpadů jako náhrady primárních zdrojů a přechod na oběhové hospodářství. Pro naplnění strategických cílů odpadového hospodářství ČR a Moravskoslezského kraje bude obec Dolní Lutyně plnit cíle, zásady a opatření uvedené v části II. 40

42 2.2. Realizace Programu předcházení vzniku odpadů ČR na úrovni obce Dolní Lutyně Prevence v odpadovém hospodářství, jako velmi významný prvek, bude směřovat jak ke snižování množství vznikajících odpadů, tak ke snižování jejich nebezpečných vlastností, které mohou mít nepříznivý dopad na životní prostředí a zdraví obyvatel. Za prevenci v této oblasti je rovněž považováno opětovné využití výrobků a příprava k němu. Hlavní cíl Koordinovaným a jednotným přístupem vytvořit podmínky k nižší spotřebě primárních zdrojů a postupnému snižování produkce odpadů. Cíle 22, 23, 24, 25, 26 a 27 (POH ČR a POH MSK): Dílčí cíle a) Po celou dobu realizace Programu předcházení vzniku odpadů zajistit komplexní informační podporu o problematice, včetně zavedení problematiky předcházení vzniku odpadů do vzdělávacích programů škol, výchovných, osvětových a vzdělávacích aktivit, související s ochranou a tvorbou životního prostředí. b) Zajistit účinné zapojení veřejné správy na všech úrovních do problematiky předcházení vzniku odpadů s cílem postupného snižování množství odpadů při výkonu veřejné správy. c) Na všech úrovních podpořit, propagovat a dostatečně informovat o dostupných dobrovolných nástrojích (dobrovolné dohody, systémy environmentálního řízení, environmentálního značení, čistší produkce) s cílem jejich postupného rozšiřování. d) Vytvořit podmínky ke stabilizaci produkce jednotlivých složek komunálních odpadů a jejímu následnému snižování na všech úrovních veřejné správy a na úrovni občanů. e) Podporovat využívání servisních a charitativních středisek a organizací za účelem prodlužování životnosti a opětovného používání výrobků a materiálů. Opatření V souladu s Programem předcházení vzniku odpadů, hlavním cílem a cíli dílčími, jsou stanovena průřezová opatření na úrovni veřejné správy, nebo zaměřená na občany či jiné relevantní subjekty. 41

43 Přehled opatření k realizaci Programu předcházení vzniku odpadů Číslo Název opatření a zásady aplikace opatření ❶ Koordinovaný přístup v oblasti předcházení vzniku odpadů na území OS Zásady provádět systémovou koordinaci aktivit na území obce Dolní Lutyně v oblasti předcházení vzniku odpadů směřovat koordinační aktivity v souladu s opatřeními pro oblast předcházení vzniku odpadů definovanými v POH MSK systematicky začleňovat do aktivit realizovaných v rámci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, oblast předcházení vzniku odpadů spolupracovat s neziskovým sektorem v oblasti předcházení vzniku odpadů Naplňuje b), d) dílčí cíle ❷ Podpora informační základny v oblasti předcházení vzniku odpadů v rámci OS Zásady podporovat osvětové aktivity s cílem zvýšení povědomí o oblasti předcházení vzniku odpadů informačně propojovat aktivity realizované v oblasti předcházení vzniku odpadů na území ❸ ❹ OS a), c) Naplňuje dílčí cíle Podpora postupů vedoucí k předcházení vzniku odpadů na území OS s ohledem na stabilizaci a snižování produkce komunálního odpadu Zásady dodržovat hierarchii nakládání s odpady v obecním systému Naplňuje dílčí cíle a), d), e) podporovat a propagovat udržitelný rozvoj a environmentální aspekty začlenit aspekty předcházení vzniku odpadů do konceptů odpadového hospodářství a veřejných zakázek podporovat systém pravidelného vzdělávání zástupců samospráv v oblasti předcházení vzniku odpadů zajistit pravidelné informování občanů a dalších subjektů o možnostech předcházení vzniku odpadů v dané lokalitě Informační a technická podpora zajišťující prodloužení životnosti některých výrobků, zajišťující zpětný odběr některých výrobků, vč. přípravy na opětovné využití; zejména v případě oděvů, textilu, obuvi, nábytku, nádobí, 42

44 ❺ koberců, elektrických a elektronických zařízení v rámci OS Zásady podporovat postupy vedoucí k prodloužení životnosti vybraných výrobků (zejména oděvů, textilu, obuvi, nábytku, nádobí a dalšího vhodného spotřebního zboží vč. elektrických a elektronických zařízení) podporovat aktivity vedoucí u vybraných výrobků k přípravě na opětovné využití podporovat koordinované a dlouhodobě udržitelné postupy a aktivity; podporovat postupy směřující primárně k využití vybraných výrobků v sociální či charitativní oblasti Naplňuje dílčí cíle a), d), e) Informační a technická podpora domácího a komunitního kompostování za účelem podpory snižování produkce biologicky rozložitelných odpadů a ukládání těchto odpadů na skládky Zásady podporovat domácí kompostování informovat o přínosech domácího a komunitního Naplňuje dílčí cíle kompostování a), d) ❻ Podpora přístupů zohledňující udržitelný rozvoj a environmentální aspekty se zaměřením na předcházení vzniku odpadů v rámci veřejné správy (obecní úroveň) Zásady uplatňovat přístupy udržitelného rozvoje a environmentální aspekty v rámci činnosti veřejné správy, včetně veřejných zakázek podporovat systém pravidelného vzdělávání veřejné správy v oblasti předcházení vzniku odpadů Naplňuje dílčí cíle b), c), d) podporovat výrobní a průmyslovou sféru ve snaze optimalizovat procesy řízení výroby z hlediska předcházení vzniku odpadů 43

45 Část II 2.3. Obecné zásady pro nakládání s odpady Zásady pro nakládání s odpady V zájmu splnění strategických cílů odpadové politiky ČR je nutno postupovat dle níže uvedených zásad pro nakládání s odpady. Zásady (dle POH ČR a MSK): a) Předcházet vzniku odpadů prostřednictvím plnění Programu předcházení vzniku odpadů (MŽP) a dalšími opatřeními podporujícími omezování vzniku odpadů. b) Při nakládání s odpady uplatňovat hierarchii nakládání s odpady. S odpady nakládat v následujícím pořadí: ❶ předcházení vzniku, ❷ příprava k opětovnému použití, ❸ recyklace, ❹ jiné využití (například energetické využití) a ❺ na posledním místě (bezpečné) odstranění, a to při dodržení všech požadavků, právních předpisů, norem a pravidel pro zajištění ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Při uplatňování hierarchie nakládání s odpady podporovat možnosti, které představují nejlepší celkový výsledek z hlediska životního prostředí. Zohledňovat celý životní cyklus výrobků a materiálů, a zaměřit se na snižování vlivu nakládání s odpady na životní prostředí. c) Podporovat způsoby nakládání s odpady, které využívají odpady jako zdroje surovin, kterými jsou nahrazovány primární přírodní suroviny. d) Podporovat nakládání s odpady, které vede ke zvýšení hospodářské využitelnosti odpadu. e) Podporovat přípravu na opětovné použití a recyklaci odpadů. f) Nepodporovat skládkování nebo spalování recyklovatelných materiálů. g) U zvláštních toků odpadů je možno připustit odchýlení se od stanovené hierarchie nakládání s odpady, je-li to odůvodněno zohledněním celkových dopadů životního cyklu u tohoto odpadu a nakládání s ním. h) Při uplatňování hierarchie nakládání s odpady reflektovat zásadu předběžné opatrnosti předcházet nepříznivým vlivům nakládání s odpady na lidské zdraví a životní prostředí. 44

46 i) Při uplatňování hierarchie nakládání s odpady zohlednit zásadu udržitelnosti včetně technické proveditelnosti a hospodářské udržitelnosti. j) Při uplatňování hierarchie nakládání s odpady zajistit ochranu zdrojů surovin, životního prostředí, lidského zdraví s ohledem na hospodářské a sociální dopady. k) Jednotlivé způsoby nakládání s odpady v rámci České republiky musí vytvářet komplexní celek zaručující co nejmenší negativní vlivy na životní prostředí a vysokou ochranu lidského zdraví. Zásady pro nakládání s vybranými druhy odpadů 2.4. Nakládání s komunálními odpady Za účelem splnění cílů evropské směrnice 2008/98/ES, o odpadech, plnit tyto stanovené cíle. Číslo cíle POH 1 OS Název cíle Udržovat a rozvíjet zavedený tříděný sběr minimálně pro odpady z papíru, plastů, skla a kovů. Související cíle Cíl 5 - Do roku 2015 zavést tříděný sběr minimálně pro POH ČR odpady z papíru, plastů, skla a kovů. Zásady dodržovat zásady stanovené pro KO v nadřazených POH stanovit rozsah a způsob odděleného sběru složek komunálních odpadů v obci s ohledem na technické, environmentální, ekonomické a regionální možnosti a podmínky dalšího zpracování odpadů, s ohledem na vyšší kvalitu a objem takto sbíraných odpadů, přičemž oddělený sběr musí být dostatečný pro zajištění cílů POH pro komunální odpady zařazovat tříděný odpad, získaný v rámci odděleného sběru v OS jako komunální odpady (s obsahem obalové složky), tj. skupinu 20 Katalogu odpadů kontrolovat využívání tříděného sběru využitelných složek komunálních odpadů, minimálně pro papír, plasty, sklo a kovy ze strany obyvatel požadovat a kontrolovat dodržování hierarchie nakládání s odpady dodržovat nastavené podmínky, za kterých může dojít k odchýlení se od hierarchie nakládání s odpady. Opatření Kontrolovat využívání systému tříděného sběru využitelných složek komunálních odpadů, minimálně pro papír, plasty, sklo a kovy občany obce V závislosti na ekonomické dostupnosti požadovat dodržování hierarchie nakládání s odpady předávanými oprávněným osobám Průběžně vyhodnocovat obecní systém pro nakládání s komunálními odpady a jeho kapacitní možnosti a navrhovat opatření k jeho zlepšení Aktualizovat v případě potřeby povinnosti a podmínky 45

47 Odpovědnost Cílová hodnota Způsob vyhodnocení tříděného sběru komunálních odpadů v obecně závazné vyhlášce obce Na úrovni obce informovat jednou ročně občany a ostatní účastníky obecního systému nakládání s komunálními odpady o způsobech a rozsahu odděleného sběru komunálních odpadů, využití a odstranění komunálních odpadů a o nakládání s dalšími odpady v rámci obecního systému. Součástí jsou také informace o možnostech prevence a minimalizace vzniku komunálních odpadů. Minimálně jednou ročně zveřejnit kvantifikované výsledky odpadového hospodářství obce obec Dolní Lutyně Funkční tříděný sběr pro papír, plast, sklo, kovy Slovní popis s výsledky tříděného sběru Číslo cíle POH OS Název cíle Související POH ČR cíle 2 Do roku 2020 zvýšit nejméně na 50 % hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci alespoň u odpadů z materiálů jako je papír, plast, kov, sklo, pocházejících z domácností, a případně odpady jiného původu, pokud jsou tyto toky odpadů podobné odpadům z domácností. Cíl 6 - Do roku 2020 zvýšit nejméně na 50 % hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci alespoň u odpadů z materiálů jako je papír, plast, kov, sklo, pocházejících z domácností, a případně odpady jiného původu, pokud jsou tyto toky odpadů podobné odpadům z domácností. Zásady zařazovat tříděný odpad, získaný v rámci odděleného sběru v obcích, jako komunální odpady (s obsahem obalové složky), tj. skupinu 20 Katalogu odpadů, ve všech částech sběrného systému průběžně vyhodnocovat systém nakládání s komunálními odpady na obecní úrovni v závislosti na vývoji plnění tohoto cíle modifikovat způsoby zajištění OH s cílem splnění předepsaných cílů Poskytovat obyvatelům relevantní informace ke zvýšení třídění KO Opatření průběžně vyhodnocovat obecní systém pro nakládání s komunálními odpady a jeho kapacitní možnosti a realizovat opatření k jeho zlepšení na úrovni obce informovat průběžně občany a ostatní účastníky obecního systému nakládání s komunálními odpady o způsobech a rozsahu odděleného sběru komunálních odpadů, využití a odstranění komunálních odpadů a o nakládání s dalšími odpady v rámci obecního systému. Součástí jsou také informace o možnostech prevence a minimalizace vzniku komunálních odpadů. Minimálně jednou ročně zveřejnit kvantifikované výsledky odpadového hospodářství obce zvážit provedení vlastního rozboru skladby KO (ověření množství papíru, plastů, skla a kovů v SKO) za účelem objektivizace plnění cíle. 46

48 Odpovědnost Cílová hodnota Způsob vyhodnocení obec Dolní Lutyně Postupné cíle: % % % Podíl výskytu papíru, plastu, kovu a skla v komunálním odpadu původem z obcí a množství odděleně sebraných odpadů papíru, plastů, skla a kovů z obcí předaných k využití. Číslo cíle POH 3 OS Název cíle Zvyšování informovanosti o obecním systému pro nakládání s komunálními odpady. Související cíle Cíl 6 - Do roku 2020 zvýšit nejméně na 50 % hmotnosti POH ČR celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci alespoň u odpadů z materiálů jako je papír, plast, kov, sklo, pocházejících z domácností, a případně odpady jiného původu, pokud jsou tyto toky odpadů podobné odpadům z domácností. Zásady poskytovat občanům a ostatním účastníkům obecního systému nakládání s komunálními odpady vhodnou formou informace vedoucí k posílení tříděného sběru papíru, plastu, kovu a skla Opatření informovat průběžně občany a ostatní účastníky obecního systému nakládání s komunálními odpady o způsobech a rozsahu odděleného sběru komunálních odpadů, využití a odstranění komunálních odpadů a o nakládání s dalšími odpady v rámci obecního systému. Informovat průběžně občany a ostatní účastníky obecního systému nakládání s komunálními odpady o možnostech prevence a minimalizace vzniku komunálních odpadů zveřejňovat kvantifikované výsledky odpadového hospodářství obce vést dlouhodobé komunikační kampaně zaměřené na správné nakládání s odpady pro širokou veřejnost a samosprávy obcí Odpovědnost obec Dolní Lutyně Cílová hodnota Není stanovena Způsob Průzkum změny chování ve vztahu k třídění odpadů vyhodnocení 47

49 2.5. Nakládání se směsným komunálním odpadem Číslo cíle POH 4 OS Název cíle Směsný komunální odpad (po vytřídění materiálově využitelných složek, nebezpečných složek a biologicky rozložitelných odpadů) zejména energeticky využívat v zařízeních k tomu určených v souladu s platnou legislativou. Související cíle Cíl 7 - Směsný komunální odpad (po vytřídění materiálově POH ČR využitelných složek, nebezpečných složek a biologicky rozložitelných odpadů) zejména energeticky využívat v zařízeních k tomu určených v souladu s platnou legislativou. Zásady Omezovat skládkování směsného komunálního odpadu Opatření Podporovat společné logistické řešení v rámci SMOOK v případě možnosti využití zbytkových KO v zařízeních pro energetické využití SKO pokud povede k úspoře nákladů podporovat budování odpovídající efektivní infrastruktury nutné k zajištění nakládání se směsným komunálním odpadem podporovat výstavbu efektivního zařízení k energetickému využití odpadů na území MSK, průběžně vyhodnocovat systém nakládání se směsným komunálním odpadem Odpovědnost obec Dolní Lutyně Cílová hodnota Nestanovena Způsob vyhodnocení Podíl produkovaných SKO a množství skládkovaných SKO z této produkce, sledování trendů. Číslo cíle POH OS Název cíle Související cíle POH ČR Zásady 5 Snížení produkce směsných komunálních odpadů Cíl 7 - Směsný komunální odpad (po vytřídění materiálově využitelných složek, nebezpečných složek a biologicky rozložitelných odpadů) zejména energeticky využívat v zařízeních k tomu určených v souladu s platnou legislativou. Snižovat produkci směsného komunálního odpadu rozšířením odděleného sběru využitelných složek komunálních odpadů, včetně biologicky rozložitelných odpadů. Opatření podporovat budování odpovídající efektivní infrastruktury nutné k zajištění odděleného sběru, efektivní přepravy a následného využití vytříděných složek komunálních odpadů průběžně vyhodnocovat systém nakládání s komunálním odpadem i uplatňovat preventivní opatření v části I Předcházení vzniku odpadů, která mohou mít vliv na snižování množství směsného komunálního odpady Odpovědnost obec Dolní Lutyně Cílová hodnota Nestanovena Způsob vyhodnocení Podíl produkovaných SKO a množství skládkovaných SKO z této produkce, sledování trendů. 48

50 2.6. Živnostenské odpady Za účelem zajištění plnění požadavku zejména evropské rámcové směrnice o odpadech pro tříděný sběr minimálně odpadů z papíru, plastů, skla a kovů, posoudit vhodnost, přijmout a dodržovat zásady a realizovat opatření na úseku zapojení původců živnostenských odpadů do systému nakládání s KO. Číslo cíle POH 6 OS Název cíle Podpora zavedení systému společného nakládání s komunálními a živnostenskými odpady v obcích. Související cíle Cíl není, vztahuje se k požadavku: POH ČR Za účelem zajištění plnění požadavku zejména evropské rámcové směrnice o odpadech pro tříděný sběr minimálně odpadů z papíru, plastů, skla a kovů a recyklačního cíle směrnice o odpadech. Zásady Poskytnout původcům živnostenských odpadů, tj. právnickým osobám a fyzickým osobám oprávněným k podnikání, produkujícím komunální odpad na území obce (zejm.: živnostníci, neprůmyslové výrobní sféra, administrativa, služby a obchod) možnost zapojení do systému nakládání s komunálními odpady v obci. Stanovit v rámci systému nakládání s komunálními odpady také systém nakládání s živnostenskými odpady, pro původce zapojené do obecního systému nakládání s komunálními odpady - stanovit způsob sběru minimálně pro oddělený sběr papíru, plastů, skla, kovů, biologicky rozložitelný odpad a směsný komunální odpad. Umožnit zapojení do systému nakládání s komunálními odpady právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání dle možností a kapacity daného systému. Zpoplatnit zapojení podnikajících právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání do obecního systému nakládání s komunálními odpady. Opatření průběžně vyhodnocovat systém pro nakládání s komunálními odpady v souvislosti s možností zapojit do obecního systému nakládání s komunálními odpady právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání s odpady podobnými komunálním, které produkují ve vztahu k ekonomice systému a plnění cílů POH OS. na úrovni obce vhodnou formou informovat alespoň jednou ročně právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání a účastníky obecního systému nakládání s komunálními odpady o způsobech a rozsahu odděleného sběru odpadů a o nakládání s nimi Odpovědnost obec Dolní Lutyně Cílová hodnota Nestanovena Způsob vyhodnocení Slovní popis. Počet zapojených původců odpadů do systému obce, změny v produkci KO a jeho složek. 49

51 2.7. Biologicky rozložitelné odpady a biologicky rozložitelné komunální odpady Za účelem splnění cílů směrnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpadů omezit množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky. Číslo cíle POH 7 OS Název cíle Snižování množství biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládky. Související cíle Cíl 8 - Snížit maximální množství biologicky rozložitelných POH ČR komunálních odpadů ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů vyprodukovaných v roce Zásady: podporovat technicky a osvětovými kampaněmi domácí kompostování a komunitní kompostování biologicky rozložitelných odpadů u fyzických osob a případně podnikatelů zapojených do systému obce podporovat rozšiřování odděleného sběru biologicky rozložitelných odpadů a zajištění jejich využití podporovat využití kompostů vyrobených z biologicky rozložitelných komunálních odpadů, tj. biologických odpadů získaných z odděleného sběru biologicky rozložitelných komunálních odpadů, k aplikaci do půdy. Podporovat budování a rozvoj infrastruktury nutné k zajištění využití biologicky rozložitelných odpadů Opatření na úrovni obce informovat občany a ostatní účastníky obecního systému nakládání s komunálními odpady o způsobech a rozsahu odděleného sběru biologicky rozložitelných odpadů a o nakládání s nimi. Součástí jsou také informace o možnostech prevence a minimalizace vzniku biologicky rozložitelných odpadů. Zveřejňovat kvantifikované výsledky odpadového hospodářství obce upravovat obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, odděleného sběru a nakládání s biologicky rozložitelnými odpady na území obce a to minimálně pro biologicky rozložitelné odpady rostlinného původu, dále povinnost obcí určit místa, kam mohou fyzické osoby a původci napojení na systém obce odděleně odkládat biologicky rozložitelné odpady, minimálně biologicky rozložitelné odpady rostlinného původu podporovat využití kompostů vyrobených z biologicky rozložitelných komunálních odpadů, v rámci péče o veřejnou zeleň a vegetační úpravy při výstavbě podporovat využití kompostu obyvateli Odpovědnost obec Dolní Lutyně Cílová hodnota V roce 2020 smí být uloženo na skládky odpadů max t BRKO (35 % hm. z produkce roku 1995). Způsob Výpočet dle produkce KO. vyhodnocení 50

52 2.8. Stavební a demoliční odpady Za účelem splnění recyklačního cíle směrnice 2008/98/ES, o odpadech a přiblížení se recyklační společnosti zabezpečit: Cíl vychází ze směrnice 2008/98/ES o odpadech. Číslo cíle POH 8 OS Název cíle Omezovat vznik stavebních a demoličních odpadů a podporovat jejich využívání Související cíle Cíl 9 - Zvýšit do roku 2020 nejméně na 70 % hmotnosti POH ČR míru přípravy k opětovnému použití a míru recyklace stavebních a demoličních odpadů a jiných druhů jejich materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou materiály nahrazeny v souladu s platnou legislativou stavebním a demoličním odpadem kategorie ostatní s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v Katalogu odpadů pod katalogovým číslem (zemina a kamení). Zásady: Omezovat vznik stavebních a demoličních odpadů a nakládání s nimi s ohledem na ochranu lidského zdraví a životního prostředí Opatření V rámci veřejných zakázek omezovat vznik stavebních a demoličních odpadů a požadovat jejich využití Odpovědnost obec Dolní Lutyně Cílová hodnota Není stanovena Způsob vyhodnocení Slovní popis vyhodnocení látkových toků a způsobů nakládání se stavebními odpady v systému obce. Číslo cíle POH OS Název cíle Související cíle POH ČR 9 Podporovat využívání stavebních a demoličních odpadů Cíl 9 - Zvýšit do roku 2020 nejméně na 70 % hmotnosti míru přípravy k opětovnému použití a míru recyklace stavebních a demoličních odpadů a jiných druhů jejich materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou materiály nahrazeny v souladu s platnou legislativou stavebním a demoličním odpadem kategorie ostatní s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v Katalogu odpadů pod katalogovým číslem (zemina a kamení). Zásady: Maximálně využívat upravené stavební a demoliční odpady a recykláty ze stavebních a demoličních odpadů. Zamezit využívání neupravených stavebních a demoličních odpadů, s výjimkou výkopových zemin a hlušin bez nebezpečných vlastností. Podporovat zpracování a využívání veškerých využitelných hmot, vznikajících v rámci demoličních činností. Opatření Podporovat povinné používání recyklátů splňujících požadované stavební normy, jako náhrady za přírodní zdroje, v rámci stavební činnosti financované z veřejných 51

53 Odpovědnost Cílová hodnota Způsob vyhodnocení zdrojů pokud je to technicky a ekonomicky možné. V rámci veřejných zakázek na výstavbu požadovat využívání upravených stavebních odpadů nebo výrobků z nich obec Dolní Lutyně Zajistit využití 70 % hmotnosti stavebních a demoličních odpadů přijatých do systému obce Slovní popis vyhodnocení látkových toků a způsobů nakládání se stavebními odpady v systému obce Nebezpečné odpady Za účelem minimalizace nepříznivých účinků vzniku nebezpečných odpadů a nakládání s nimi na lidské zdraví a životní prostředí zabezpečit níže uvedené cíle. Číslo cíle POH 10 OS Název cíle Snižování měrné produkce nebezpečných odpadů Související cíle Cíl 10 - Snižovat měrnou produkci nebezpečných odpadů. POH ČR Zásady: Motivovat veřejnost k využívání substitučních výrobků, které nemají nebezpečné vlastnosti Opatření Informovat veřejnost o možnostech využití jiných materiálů, které nemají nebezpečné vlastnosti Odpovědnost obec Dolní Lutyně Cílová hodnota Není stanovena Způsob vyhodnocení Podíl produkce nebezpečných odpadů (v % hm.) ve vztahu k předchozímu roku. Číslo cíle POH 11 OS Název cíle Zvyšovat podíl materiálově využitých nebezpečných odpadů Související cíle Cíl 11 - Zvyšovat podíl materiálově využitých nebezpečných POH ČR odpadů. Zásady: Nakládat s nebezpečnými odpady v souladu s hierarchií nakládání s odpady. Podporovat technologie na recyklaci a využití nebezpečných odpadů a technologie na snižování nebezpečných vlastností odpadů Snižovat množství nebezpečných odpadů ve směsném komunálním odpadu. Opatření na úrovni obce informovat občany a ostatní účastníky obecního systému nakládání s komunálními odpady o způsobech a rozsahu odděleného sběru nebezpečných odpadů a o nakládání s nimi. Provozovat dostupný systém sběru nebezpečných odpadů Odpovědnost obec Dolní Lutyně Cílová hodnota Není stanovena Způsob vyhodnocení Množství nebezpečných odpadů materiálově využitých, nebo předaných k materiálovému využití; Podíl (v %hm.) nebezpečných 52

54 odpadů materiálově využitých, nebo předaných k materiálové využití z celkové produkce nebezpečných odpadů obce Číslo cíle POH 12 OS Název cíle Minimalizovat negativní účinky při nakládání s nebezpečnými odpady na lidské zdraví. Související POH ČR cíle Cíl 12 - Minimalizovat negativní účinky při nakládání s nebezpečnými odpady na lidské zdraví. Zásady: Nakládat s nebezpečnými odpady v souladu s hierarchií nakládání s odpady. Podporovat technologie na recyklaci a využití nebezpečných odpadů a technologie na snižování nebezpečných vlastností odpadů Snižovat množství nebezpečných odpadů ve směsném komunálním odpadu. Opatření na úrovni obce informovat občany a ostatní účastníky obecního systému nakládání s komunálními odpady o způsobech a rozsahu odděleného sběru nebezpečných odpadů a o nakládání s nimi informovat veřejnost o možnostech využití jiných materiálů, které nemají nebezpečné vlastnosti provozovat dostupný systém sběru nebezpečných odpadů Odpovědnost obec Dolní Lutyně Cílová hodnota Není stanovena Způsob vyhodnocení Počet případů, při nichž byla zjištěna možnost negativních dopadů nakládání s NO na lidské zdraví Číslo cíle POH OS Název cíle Související POH ČR cíle 13 Odstranit staré zátěže, kde se nacházejí nebezpečné odpady. Cíl 13 - Odstranit staré zátěže, kde se nacházejí nebezpečné odpady. Zásady: Nakládat s nebezpečnými odpady v souladu s hierarchií nakládání s odpady. Snižovat množství nebezpečných odpadů ve směsném komunálním odpadu. Evidovat staré zátěže a zjišťovat přítomnost nebezpečných odpadů odstraňovat staré zátěže s ohledem na přítomnost nebezpečných odpadů Nevyužívat nebezpečné odpady a nebezpečný odpad, který přestal být odpadem, na povrchu terénu. Opatření na úrovni obce informovat občany a ostatní účastníky obecního systému nakládání s komunálními odpady o způsobech a rozsahu odděleného sběru nebezpečných odpadů a o nakládání s nimi podporovat bezpečné odstranění starých zátěží. provozovat dostupný systém sběru nebezpečných odpadů 53

55 Odpovědnost Cílová hodnota Způsob vyhodnocení obec Dolní Lutyně Není stanovena Počet a objem starých zátěží s obsahem NO Výrobky s ukončenou životností s režimem zpětného odběru Vycházet z odpovědnosti výrobce vybraných výrobků v souladu s principem znečišťovatel platí zahrnující finanční odpovědnost za odpad z výrobků s ukončenou životností, zajištění zpětného odběru výrobků a environmentálně šetrného nakládání s odpady z výrobků, a to v souladu s právem Evropské unie Obaly a obalové odpady Za účelem splnění recyklačního cíle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech a splnění cílů recyklace a využití stanovených směrnicí Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES z 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech zabezpečit a dosáhnout: Číslo cíle POH OS Název cíle Související POH ČR cíle 14 Rozvíjet systém společného sběru tříděných odpadů a obalových odpadů v systému nakládání s odpady obce Cíl 14 a) Zvýšit celkovou recyklaci obalů na úroveň 70 % do roku b) Zvýšit celkové využití odpadů z obalů na úroveň 80 % do roku c) Zvýšit recyklaci plastových obalů na úroveň 50 % do roku d) Zvýšit recyklaci kovových obalů na úroveň 55 % do roku e) Dosáhnout 55 % celkového využití prodejních obalů určených spotřebiteli do roku f) Dosáhnout 50 % recyklace prodejních obalů určených spotřebiteli do roku Cíl 15: V letech dosáhnout míry recyklace a využití obalových odpadů v hodnotách uvedených Uvedené cíle jsou závazné pro povinné osoby podle zákona o odpadech. Zásady: zachovat a rozvíjet stávající integrovaný systém třídění 54

56 komunálních odpadů, včetně jejich obalové složky a podporovat další rozvoj tohoto systému, podporovat nakládání s obalovými odpady dle hierarchie způsobů nakládání s odpady, Opatření důsledně kontrolovat zajištění tříděného sběru v obci pro využitelné složky komunálních odpadů, minimálně komodit: papír, plasty, sklo a kovy, průběžně vyhodnocovat nakládání s obaly v rámci systému obce k nakládání s komunálními odpady a kapacitní možnosti a navrhovat opatření k jeho zlepšení, průběžně vyhodnocovat systém nakládání s komunálními odpady Odpovědnost obec Dolní Lutyně, AOS Cílová hodnota Není stanovena Způsob vyhodnocení Slovní popis, stanovení/výpočet hmotnosti obalových odpadů v tříděném sběru Odpadní elektrická a elektronická zařízení Za účelem splnění cílů nové směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních podpořit zabezpečení a dosažení: Číslo cíle POH OS Název cíle Související cíle POH ČR 15 Zajistit podmínky pro vysokou míru využití, recyklace a opětovného použití elektroodpadů Cíl 14 - Dosahovat vysoké úrovně tříděného sběru odpadních elektrických a elektronických zařízení. Cíl 17 - Do 31. prosince 2015 dosáhnout úrovně tříděného sběru OEEZ na jednoho občana za kalendářní rok v hodnotě > 5,5 kg/obyv./rok) Cíl 18 - letech dosáhnout minimálních úrovní sběru odpadních elektrických a elektronických zařízení uvedených Cíl 19: Zajistit vysokou míru využití, recyklace a přípravy k opětovnému použití elektroodpadu. Cíl 20: V letech dosáhnout požadovaných % využití, recyklace a přípravy k opětovnému použití z celkové hmotnosti zpracovávaného elektroodpadu na sebraných odpadních elektrických a elektronických zařízeních dle platné legislativy. Cíl 21: Od roku 2018 dosáhnout požadované míry (%) využití, recyklace a přípravy k opětovnému použití na celkové hmotnosti zpracovávaného elektroodpadu (sebraných odpadních elektrických a elektronických zařízení) dle platné legislativy. Uvedené cíle jsou závazné pro povinné osoby podle zákona o 55

57 odpadech Zásady: Spolupracovat s povinnými osobami v rámci systému zpětného odběru, např. s ohledem na kvalitu a kontrolu evidovaných dat, dostupnost sběrné sítě pro spotřebitele nebo realizaci osvětových a informačních kampaní s cílem zvýšení množství odděleně sebraného elektrozařízení. Opatření Ve spolupráci s povinnými osobami zvyšovat dostupnost a počet míst sběrné sítě pro elektrozařízení, zejména malá a tyto sběrná místa zveřejňovat na portálu veřejné správy v registru míst zpětného odběru. Využívat a podporovat informační kampaně kolektivních systémů. Lépe zabezpečit stávající sběrnou infrastrukturu proti krádežím a nelegální demontáži Důsledně kontrolovat a vyhodnocovat provoz sběren a výkupen kovového odpadu Využívat pro potřeby obce zařízení v režimu opětovného použití Odpovědnost obec Dolní Lutyně, Povinné osoby Cílová hodnota Výtěžnost > 5,5 kg/obyv./rok k ; v letech dle cíle 18 POH ČR Způsob Slovní popis, údaje povinných osob a MŽP vyhodnocení Odpadní baterie a akumulátory Za účelem splnění cílů směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech podpořit zabezpečení a dosažení: Číslo cíle POH 16 OS Název cíle Zvýšit úroveň tříděného sběru odpadních přenosných baterií a akumulátorů a přispívat k vysoké recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů Související POH ČR cíle Cíl 22 - Zvýšit úroveň tříděného sběru odpadních přenosných baterií a akumulátorů Cíl 23 - Dosahovat vysoké recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů. Uvedené cíle jsou závazné pro povinné osoby podle zákona o odpadech. Zásady: Spolupracovat s povinnými osobami v rámci systému zpětného odběru, dostupnost sběrné sítě pro spotřebitele nebo realizaci osvětových a informačních kampaní s cílem zvýšení úrovně tříděného sběru odpadních přenosných baterií a akumulátorů. Posilovat vazbu sběrné sítě na obecní systém nakládání s komunálními odpady a sběrná místa zveřejňovat na 56

58 portálu veřejné správy v registru míst zpětného odběru. Opatření Ve spolupráci s povinnými osobami zvyšovat dostupnost a počet míst sběrné sítě pro oddělený sběr odpadních přenosných baterií a akumulátorů a tato sběrná místa zveřejňovat na portálu veřejné správy v registru míst zpětného odběru. Využívat a podporovat informační kampaně kolektivních systémů. Odpovědnost obec Dolní Lutyně, Povinné osoby Cílová hodnota Není stanovena Způsob vyhodnocení Číselná hodnota vyjádřená v (kg/obyvatele a v %) porovnaná s údaji uveřejněnými MŽP, případně kolektivními systémy, o průměrné hmotnosti přenosných baterií a akumulátorů uvedených na trh v předchozích třech kalendářních letech v České republice Vozidla s ukončenou životností Za účelem splnění cílů směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností podporovat činnosti vedoucí k dosažení cílů ČR pro využití, materiálové a opětovné použití frakcí z autovraků. Číslo cíle POH OS Název cíle Související POH ČR cíle 17 Podporovat dosahování vysoké míry využití při zpracování vozidel s ukončenou životností (autovraků) Cíl 24: Dosahovat vysoké míry využití při zpracování vozidel s ukončenou životností (autovraků). V roce 2015 a dále dosáhnout požadovaných % pro využití, recyklaci a opětovné použití při zpracování vybraných vozidel s ukončenou životností (vybraných autovraků) dle platné legislativy Uvedené cíle jsou závazné pro povinné osoby podle zákona o odpadech. Zásady: Spolupracovat s povinnými osobami v rámci systému zpětného odběru, dostupnost sběrné sítě pro spotřebitele nebo realizaci osvětových a informačních kampaní s cílem zvýšení úrovně využití autovraků. Posilovat vazbu sběrné sítě na obecní systém nakládání s komunálními odpady a sběrná místa zveřejňovat na portálu veřejné správy v registru míst zpětného odběru. Opatření Ve spolupráci s povinnými osobami zvyšovat dostupnost a počet míst sběrné sítě pro autovraky a tyto sběrná místa zveřejňovat na portálu veřejné správy v registru míst zpětného odběru. Využívat a podporovat informační kampaně kolektivních systémů. Odpovědnost obec Dolní Lutyně, Povinné osoby Cílová hodnota Není stanovena Způsob vyhodnocení Číselná hodnota vyjádřená v (kg/obyvatele a v %) porovnaná s údaji uveřejněnými MŽP, případně kolektivními systémy, o 57

59 průměrné hmotnosti přenosných baterií a akumulátorů uvedených na trh v předchozích třech kalendářních letech v České republice Odpadní pneumatiky V zájmu odpadového hospodářství obce Dolní Lutyně podporovat zvýšení úrovně tříděného sběru odpadních pneumatik a míry využití při zpracování odpadních pneumatik. Číslo cíle POH OS Název cíle Související POH ČR cíle 18 Zvýšit úroveň tříděného sběru odpadních pneumatik Cíl 25 - Zvýšit úroveň tříděného sběru odpadních pneumatik. Cíl 26: Dosahovat vysoké míry využití při zpracování odpadních pneumatik. Od roku 2018 a dále dosáhnout požadovaných % pro využití, recyklaci a opětovné použití při zpracování odpadních pneumatik dle platné legislativy Uvedené cíle jsou závazné pro povinné osoby podle zákona o odpadech. Zásady: Spolupracovat s povinnými osobami v rámci systému zpětného odběru, dostupnost sběrné sítě pro spotřebitele nebo realizaci osvětových a informačních kampaní s cílem zvýšení úrovně tříděného sběru odpadních pneumatik. Posilovat vazbu sběrné sítě na obecní systém nakládání s komunálními odpady a sběrná místa zveřejňovat na portálu veřejné správy v registru míst zpětného odběru. Dodržovat hierarchii nakládání s odpady Opatření Ve spolupráci s povinnými osobami zvyšovat dostupnost a počet míst sběrné sítě pro odpadní pneumatiky a tato sběrná místa zveřejňovat na portálu veřejné správy v registru míst zpětného odběru. Využívat a podporovat informační kampaně kolektivních systémů. Důsledně kontrolovat dodržování hierarchie nakládání s odpady. Odpovědnost obec Dolní Lutyně, Povinné osoby Cílová hodnota Není stanovena Způsob vyhodnocení Číselná hodnota vyjádřená v ( %) porovnaná s údaji uveřejněnými MŽP, případně kolektivními systémy, o průměrné hmotnosti pneumatik uvedených na trh v České republice. 58

60 2.11. Specifické skupiny nebezpečných odpadů Odpady a zařízení s obsahem polychlorovaných bifenylů Číslo cíle POH 19 OS Název cíle Předat veškerá zařízení a odpady s obsahem polychlorovaných bifenylů do konce roku 2025 oprávněným osobám, nebo zařízení, a odpady s obsahem polychlorovaných bifenylů do této doby dekontaminovat. Související POH ČR cíle Cíl 30 - Předat veškerá zařízení a odpady s obsahem polychlorovaných bifenylů do konce roku 2025 oprávněným osobám, nebo zařízení, a odpady s obsahem polychlorovaných bifenylů do této doby dekontaminovat. Cíl 31 - Odstranit odpady s obsahem polychlorovaných bifenylů v držení oprávněných osob k nakládání s odpady do konce roku Zásady: Zajistit evidování kontaminovaná zařízení a zařízení s obsahem polychlorovaných bifenylů a objemem náplně menším než 5 l v majetku obce (včetně zřizovaných či zakládaných subjektů) Opatření Evidovat lehce kontaminovaná zařízení a zařízení s obsahem polychlorovaných bifenylů a objemem náplně menším než 5 l v majetku obce (včetně zřizovaných či zakládaných subjektů) Lehce kontaminovaná zařízení a zařízení s obsahem polychlorovaných bifenylů a objemem náplně menším než 5 l předat oprávněným osobám k nakládání s tímto druhem odpadu nebo dekontaminovat nejdéle do konce roku 2025 (včetně zřizovaných či zakládaných subjektů) Informování povinných osob o povinnosti a termínu splnění povinnosti předat lehce kontaminovaná zařízení a zařízení s obsahem polychlorovaných bifenylů a objemem náplně menším než 5 l oprávněným osobám k nakládání s tímto druhem odpadu nebo dekontaminovat nejdéle do konce roku 2025 Odpovědnost obec Dolní Lutyně, Povinné osoby Cílová hodnota Není stanovena Způsob vyhodnocení Množství zařízení s obsahem polychlorovaných bifenylů v majetku obce (včetně zřizovaných či zakládaných subjektů). Množství zařízení s obsahem polychlorovaných bifenylů v majetku obce (včetně zřizovaných či zakládaných subjektů) předané do roku 2021 oprávněným osobám k nakládání s tímto druhem odpadu nebo dekontaminovat nejdéle do konce roku

61 Odpady s obsahem persistentních organických znečišťujících látek Číslo cíle POH OS Název cíle Související POH ČR cíle 20 Zlepšení nakládání s odpady perzistentních organických znečišťujících látek a minimalizace nepříznivých účinků na lidské zdraví a životní prostředí. Cíl 32 - Zvýšit povědomí o perzistentních organických znečišťujících látkách a jejich účincích na lidské zdraví a životní prostředí. Cíl 33 - Kontrolovat výskyt perzistentních organických znečišťujících látek zejména u odpadů uvedených v příloze V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách, ve znění nařízení Komise (EU) č. 756/2010. Zásady: Informovat o možnosti výskytu perzistentních organických znečišťujících látek v odpadech Opatření V rámci úřední činnosti napomáhat identifikaci zdrojů možných úniků perzistentních organických znečišťujících látek Odpovědnost obec Dolní Lutyně Cílová hodnota Není stanovena Způsob Slovní popis vyhodnocení Odpady s obsahem azbestu Číslo cíle POH OS Název cíle 21 Minimalizovat možné negativní účinky při nakládání s odpady s obsahem azbestu na lidské zdraví a životní prostředí. Související cíle Cíl 34: Minimalizovat možné negativní účinky při nakládání s POH ČR odpady s obsahem azbestu na lidské zdraví a životní prostředí. Zásady: Informovat o možnosti výskytu azbestu v odpadech Opatření V rámci úřední činnosti (stavební řízení, posuzování vlivů na životní prostředí, povolování zařízení k nakládání s odpady) sledovat výskyt azbestu a vyžadovat plnění pravidel pro bezpečné nakládání s tímto odpadem Odpovědnost obec Dolní Lutyně Cílová hodnota Není stanovena Způsob Slovní popis vyhodnocení 60

62 2.12. Další skupiny odpadů Vedlejší produkty živočišného původu a biologicky rozložitelné odpady z kuchyní a stravoven Za účelem zlepšení nakládání s uvedenými odpady, produkty a minimalizace nepříznivých účinků na lidské zdraví a životní prostředí přijmout následující cíl a opatření: Číslo cíle POH OS Název cíle Související POH ČR cíle 22 Správně nakládat s biologicky rozložitelnými odpady z kuchyní a stravoven a vedlejšími produkty živočišného původu a snižovat tak negativní účinky spojené s nakládáním s nimi na lidské zdraví a životní prostředí. Cíl 36 - Snižovat množství biologicky rozložitelných odpadů z kuchyní a stravoven a vedlejších produktů živočišného původu ve směsném komunálním odpadu, které jsou původem z veřejných stravovacích zařízení (restaurace, občerstvení) a centrálních kuchyní (nemocnice, školy a další obdobná zařízení). Cíl 37 - Správně nakládat s biologicky rozložitelnými odpady z kuchyní a stravoven a vedlejšími produkty živočišného původu a snižovat tak negativní účinky spojené s nakládáním s nimi na lidské zdraví a životní prostředí. Zásady: Podporovat zařízení pro zpracování odpadních olejů a tuků, zvláště zařízení sloužících k výrobě energie (bioplynové stanice, zpracování na bionaftu nebo jiné produkty pro technické využití). Podporovat osvětové kampaně k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady z kuchyní a stravoven a vedlejšími produkty živočišného původu v souladu s právními předpisy v této oblasti. Opatření Podporovat sběr použitých stolních olejů a tuků původem z veřejných stravovacích zařízení, centrálních kuchyní a domácností. Podporovat systémy sběru a svozu použitých stolních olejů a tuků od původců, z domácností, z veřejných stravovacích zařízení a centrálních kuchyní a domácností. Důsledně kontrolovat nakládání s biologicky rozložitelnými odpady z kuchyní a stravoven a s vedlejšími produkty živočišného původu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009. Odpovědnost obec Dolní Lutyně Cílová hodnota Není stanovena Způsob vyhodnocení Slovní popis nakládání s biologicky rozložitelnými odpady z kuchyní a stravoven a vedlejšími produkty živočišného původu. 61

63 Odpady z železných a neželezných kovů Číslo cíle POH 23 OS Název cíle Podporovat náhradu primárních surovin zpracovanými kovovými odpady a výrobky s ukončenou životností. Související POH ČR cíle Cíl 38 - Zpracovávat kovové odpady a výrobky s ukončenou životností na materiály za účelem náhrady primárních surovin. Zásady: Pohlížet na kovové odpady železných a neželezných kovů a odpady drahých kovů jako na strategické suroviny pro průmysl České republiky v souladu se Surovinovou politikou České republiky Opatření Podporovat rozšiřování počtu míst odděleného sběru železných a neželezných kovů Podporovat rozšiřování počtu míst zpětného odběru výrobků s ukončenou životností Odpovědnost obec Dolní Lutyně Cílová hodnota Není stanovena Způsob vyhodnocení Slovní popis nakládání s biologicky rozložitelnými odpady z kuchyní a stravoven a vedlejšími produkty živočišného původu Opatření k omezení černých skládek [Opatření k omezení odkládání odpadů mimo místa k tomu určená a zajištění nakládání s odpady, jejichž vlastník není znám nebo zanikl] V zájmu dosažení cíle omezit odkládání odpadů mimo místa k tomu určená, přijmout na úrovni obce opatření: Číslo cíle POH OS Název cíle Související POH ČR cíle 24 Omezení odkládání odpadů mimo místa k tomu určená a zajištění nakládání s odpady, jejichž majitel není znám anebo zanikl Cíl 41 - Omezit odkládání odpadů mimo místa k tomu určená. Cíl 42 - Zajistit správné nakládání s odpady odloženými mimo místa k tomu určená a s odpady, jejichž vlastník není znám nebo zanikl. Zásady: Efektivně využívat programy osvěty a výchovy za účelem zapojení veřejnosti do programů a akcí vedoucích k formování pozitivního postoje k udržení čistoty prostředí a správného nakládání s odpady. Zaměřit kontrolní činnost na neoprávněné využívání obecních systémů k nakládání s odpady ze strany právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání. Zavést komunikační kanál, přes který by občané měli 62

64 možnost hlásit nelegálně uložené odpady na veřejných prostranstvích nebo přechodné uložení odpadů v okolí sběrných hnízd a kontejnerů. Opatření Informovat občany a podnikatelské subjekty o možnostech sankcionování za aktivity spojené s odkládáním odpadů mimo místa k tomu určená. Efektivně využívat udělování pokut za znečišťování veřejných prostranství ( 47 zákona č. 200/1990, o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů) Umožnit právnickým a fyzickým osobám oprávněným k podnikání jejich zapojení na základě vzájemné dohody do systému obce pro nakládání s odpady, pokud o to projeví zájem. Optimalizovat systém a logistiku sběru a svozu odpadů na úrovni obce (směsného komunálního odpadu, vytříděných složek komunálních odpadů, objemného nebo nebezpečného odpadu, odpadů z odpadkových košů z veřejných prostranství a zajištění čištění veřejných prostranství). Využívat institutu veřejně prospěšných prací či institutu veřejné služby ze strany pro zajištění úklidu a obsluhy veřejných prostranství, včetně aktivit spojených s odstraňováním odpadů odložených mimo místa k tomu určená Odpovědnost obec Dolní Lutyně Cílová hodnota Není stanovena Způsob vyhodnocení Slovní popis. Počet nově vzniklých černých skládek a počet odklizených černých skládek a rekultivovaných starých zátěží. 63

65 2.14. Seznam indikátorů k vyhodnocení POH a vyhodnocení stavu OH Číslo Název indikátoru 1 Míra recyklace papíru, skla, plastů a kovů obsažených v komunálníc h odpadech 2 Množství BRKO ukládaného na skládky na občana 3 Množství BRKO ukládaného na skládky 4 Celková produkce odpadů 5 Produkce odpadů kategorie nebezpečný odpad 6 Produkce odpadů kategorie ostatní odpad 7 Produkce SKO na obyvatele 8 Produkce SKO Vyjádření indikátoru Indikátor je vyjádřen v % Indikátor je vyjádřen v kg/občan a rok Indikátor je vyjádřen v % Indikátor je vyjádřen v t/rok Indikátor je vyjádřen v t/rok Indikátor je vyjádřen v t/rok Indikátor je vyjádřen v kg/občan a rok Indikátor je vyjádřen v t/r Zdroj dat Evidence odpadů, skladba SKO Evidence odpadů, skladba SKO Evidence obyvatel Evidence odpadů skladba SKO Evidence odpadů Evidence odpadů Evidence odpadů Evidence odpadů evidence obyvatel Evidence odpadů Požadov aná hodnota Rok splnění Zjištěná hodnota v roce 2015 (při zpracování POH) 50 % ,08 % 53 kg/občan a rok k roku % z vyprodukov aného BRKO v roce 1995 Snižovat produkci Snižovat produkci Snižovat produkci Snižovat produkci Snižovat produkci ,7 kg/ob a rok ,7 % průběžně 1725,86 t/rok průběžně 4,734 t/rok průběžně 1721,126 t/rok průběžně 229,707 kg/ob a rok průběžně 1184,14 t/rok Pozn.: metodika stanovení indikátorů 1-3 je uvedena v tabulce níže 64

66 Stanovení indikátorů 1, 2 a 3 shora uvedené tabulky Indikátor č. Způsob stanovení Poznámka 1 Zdrojem dat pro výpočet indikátoru je množství vytříděných odpadů, papíru, kovů, skla a plastů (pouze tyto komodity). Do výpočtu se zahrnují všechny toky odpadů z kontejnerů, sběrných dvorů, škol, výkupen druhotných surovin a dalších. Tyto odpady pochází od občanů a z činností obce a jsou evidovány v rámci evidence obce. Dalším zdrojem informací je skladba směsných komunálních odpadů, která vychází z Metodického návodu pro zpracování plánu odpadového hospodářství obce zpracovaného v prosinci 2015 společností Ing. Pavel Novák, s.r.o. (příloha č. 3). Pokud jsou k dispozici vlastní rozbory SKO, mohou se využít tyto výsledky. Množství SKO vychází z evidence odpadů. Výpočet bude stanoven metodikou MŽP. Indikátor slouží k určení míry vytřídění výše uvedených odpadů ve srovnání s jejich celkovou produkcí (vytříděných i obsažených v SKO). Čím je procento vyšší, tím menší část je obsažena v SKO. 2 Zdrojem dat pro výpočet množství odpadů ukládaných na skládku je evidence odpadů a data z evidence obyvatel. Výpočet bude prováděn dle Metodického návodu pro zpracování plánu odpadového hospodářství obce (příloha č. 3). Pokud jsou k dispozici vlastní rozbory SKO, mohou se využít tyto výsledky. Pro potřeby výpočtu je stanoveno, že ve srovnávacím roce 1995 bylo na skládkách uloženo 148 kg/obyv. BRKO. 35% z tohoto množství je 51,8 kg/obyv. Indikátor slouží k určení podílu BRKO ukládaného na skládky. Do BRKO jsou počítána množství odpadů z Katalogu odpadů přepočtené jednotlivými koeficienty na BRKO. Provede se součet všech číselných hodnot množství odpadu pro jednotlivé druhy odpadů , , , , , , , , , u kterých byl vykázán kód skládkování, tj. kódy XD1, XD5 nebo XD12. Provede se přepočet na BRKO. V dalším kroku se provede přepočet na občana. 3 Pro výpočet tohoto indikátoru je potřeba znát srovnávací hodnotu z roku 1995, tj. 148 kg/obyv. BRKO. Zdrojem dat pak bude průběžná evidence odpadů. Dalším zdrojem informací je skladba směsných komunálních odpadů, která vychází z Metodického návodu pro zpracování plánu odpadového hospodářství obce (příloha č. 3). Pokud jsou k dispozici vlastní rozbory SKO, mohou se využít pro tyto výsledky. Postup výpočtu stanoví Matematické vyjádření soustavy indikátorů, které je každoročně aktualizováno MŽP (INISOFT s.r.o.). Lze předpokládat, že toto bude provedeno i pro výpočty pro následující období. V současné době je způsob výpočtu stanoven následovně: (Skutečné množství BRKO uložené na skládkách v kg/obyv x 100)/ (148 (hodnota roku 1995)) 65

67 3. SMĚRNÁ ČÁST 3.1. Předpoklady plnění cílů POH Stabilita právního prostředí (předvídatelnost, srozumitelnost a výkladová jednoznačnost). Odpovědnost státu zajistit podmínky pro získání finančních zdrojů na dobudování systémů sběru, třídění a úpravy zejména komunálních a spalitelných odpadů a za jejich materiálové a energetické využívání. Odpovědnost státu za zajištění systému předcházení vzniku odpadů, center opětovného použití a zajištění stabilního právního prostředí pro tuto oblast. Stabilita ekonomiky v ČR. Stabilita politického prostředí v ČR. Stabilita prostředí při řízení obce. Připravenost řešit krizové stavy a živelné pohromy. Odpovědnost státu za podporu a rozšiřování systému environmentální osvěty a vzdělávání vedoucí ke zvýšené odpovědnosti populace za zdraví lidí a životní prostředí do všech cílových skupin obyvatelstva. Stabilita vzorců chování a rozhodování domácností Stabilita výrobních a obalových technologií a materiálů. Ceny primárních zdrojů energie nebudou v příštích 10 letech významně klesat. Stabilita komoditních cen druhotných surovin 66

68 3.2. Přehled nástrojů pro prosazování a kontrolu OH obce Právní nástroje Nástroj Kompetence Využitelnost POH obcí nebo svazku obcí obce regulace nakládání s odpady na území svazku obcí, obce Uplatňování kontrolních pravomocí veřejné správy Veřejná správa regulace a vymáhání povinností v oblasti nakládání s odpady na území kraje Ekonomické nástroje Nástroj Kompetence Využitelnost Místní poplatek/poplatek/úhrada obce zdroj financování systémů komunálních odpadů za provoz systému komunálních odpadů Smluvní úhrada za užívání systému obce obce zdroj financování systémů komunálních odpadů Pokuty a přestupky dle zákona č.185/2001 Sb. Podpory systémů zpětného odběru použitých výrobků a obalů v rámci kraje Dotace a podpory z fondů EU (strukturální, kohezní) Dotace a podpory ze Státního fondu životního prostředí Dotace a podpory z rozpočtu Moravskoslezského kraje Investice z ostatních veřejných rozpočtů obce, OÚ obcí s rozšířenou působností, KÚ, ČIŽP povinné osoby (výrobci, osoby uvádějící obal na trh), autorizované společnosti, kolektivní systémy MŽP ČR, SFŽP ČR SFŽP ČR Kraj obce nástroj pro vymahatelnost povinností dle zákona o odpadech poplatky/odměny za oddělený sběr a využití složek KO, vybavenost kontejnery pro separovaný sběr obalových odpadů a vyjmenovaných použitých výrobků projekty integrovaných systémů OH celostátního významu projekty integrovaných systémů OH celostátního a regionálního významu projekty vzdělávání a osvěty, menší investiční akce (sběrné dvory apod.), projekty domácího kompostování projekty lokálního významu 67

69 3.2.3 Administrativní nástroje Nástroj Kompetence Využitelnost Určení míst pro odkládání KO a oddělené soustřeďování složek komunálního odpadu, minimálně nebezpečných odpadů, papíru, plastů, skla, kovů a biologicky rozložitelných odpadů obce podpora intenzifikace shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování KO, případně i systému nakládání se stavebními odpady nebo zajištění zpětného odběru určených výrobků Obecně závazné vyhlášky o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Smlouva o zapojení původců do systému nakládání s komunálním odpadem Upřednostňování výrobků z recyklovaných materiálů a ekologicky šetrných výrobků při zadávání zakázek na úrovni všech orgánů veřejné správy Stanovení postupů minimalizace vzniku odpadů při zadávání zakázek na úrovni všech orgánů veřejné správy Využívání opětovně použitých elektrozařízení v rámci správy obce Evidence odpadů a roční hlášení o odpadech Ohlašování údajů o zařízení k nakládání s odpadem nebo dopravní firmě do 2 měsíců od zahájení/ukončení provozu Stavební povolení dle zák. č.183/2006 Sb. (Stavební zákon) Stanovisko k investiční výstavbě dle zák. č.183/2006 Sb. v územním a stavebním řízení Vyjádření k vydání souhlasu k provozování obce obce obce obce obce Původci, oprávněné osoby, OÚ obcí s rozšířenou působností Oprávněné osoby, OÚ obcí s rozšířenou působností (kraje) stavební úřady OÚ obcí s rozšířenou působností Obce, na jejichž území má být zařízení provozováno vymáhání systémů shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování KO, případně i systému nakládání se stavebními odpady nebo zajištění zpětného odběru podpora jednotného řešení problematiky tzv. živnostenských odpadů podpoření ekologicky šetrných výrobků, zelené zadávání Snižování produkce stavebních odpadů, zelené zadávání Snižování produkce odpadů zdroj informací pro hodnocení plnění cílů POH a příslušných indikátorů zdroj informací pro hodnocení plnění cílů POH a příslušných indikátorů regulace správného nakládání se stavebními a demoličními odpady a terénních úprav regulace správného nakládání se stavebními a demoličními odpady regulace a vytváření jednotné a přiměřené sítě 68

70 zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů a s jeho provozním řádem Kontrolní činnost na úseku odpadového hospodářství Zabezpečení jednotného výkonu státní správy v oblasti práva životního prostředí (nakládání s odpady) Podporování žádoucích aktivit, vedoucích k prevenci vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností obce, OÚ obcí s rozšířenou působností, KÚ, ČIŽP MŽP, krajský úřad, OÚ obcí s rozšířenou působností MŽP, krajský úřad, OÚ obcí s rozšířenou působností, obce pro nakládání s odpady tematické prověrky jednotlivých sektorů nakládání s odpady podpoření jednotného řešení problematiky nakládání s odpady zajištění podpory aktivit v souladu s hierarchií nakládání s odpady Informační nástroje Nástroj Kompetence Využitelnost Využívání informační a vzdělávací podpory orgánů státu a MSK obec Využívání informačních zdrojů, školení, pro potřeby zvyšování odbornosti veřejné správy na úrovni obce Sjednocení postupu orgánů veřejné správy při kontrolách Využívání Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty MSK OÚ s rozšířenou působností, obce OÚ Zaměření kontrolní činnosti na problematické jevy v oblasti OH obce ovlivnění chování veřejnosti podporujícího plnění cílů POH kraje Dobrovolné nástroje Nástroj Kompetence Využitelnost Zařazení kritérií pro podporu cílů a zásad POH do výběrových řízení na veřejné zakázky obce Zelené zadávání - podpora využití recyklovaných materiálů, apod. 69

71 3.3. Kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl POH zpracován POH musí být změněn v souladu s 44 odst. 8 zákona o odpadech při každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován, a to nejpozději do 6 měsíců od změny podmínek: ❶ při každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován, a to nejpozději do 6 měsíců od změny podmínek; tzn.: jde o takovou změnu legislativy, která vyvolá rozpor POH s legislativou (zejména s dopadem na cíle a na opatření) ❷ v případě změny POH MSK, tzn. změny POH MSK, která vyvolá rozpor s tímto POH. Zda byly splněny podmínky pro provedení změny POH bude předmětem jednání s MSK, případně MŽP ČR Systémy sběru, shromažďování a výkupu odpadů V této části POH jsou uvedeny optimalizační podmínky pro rozvoj, doplnění, zkapacitnění sběrné infrastruktury a infrastruktury pro dotříďování materiálově využitelných odpadů. Tyto podmínky jsou vodítkem pro postupy, které umožňují podporu v souladu s POH MSK. Sběrná síť U rozšiřování stávající sběrné sítě - aktuální nedostatečnost sítě z hlediska hustoty nebo kapacity: Velká donášková vzdálenost do stanovišť pro více než 30 % obyvatel obce (zpravidla větší než 150 metrů). Vysoký počet obyvatel na stanoviště nádob pro odvozový sběr v l nádobách (zpravidla více než 200 obyv.). Vysoký počet obyvatel na stanoviště nádob pro odvozový sběr v nádobách l (zpravidla více než 15). V případě zavedení nového systému sběru bude výhodou návaznost na stávající systém již sbíraných komodit. Při změně systému sběru (např. z pytlového na odvozový (nádobový) bude posuzován odhadovaný dopad na zvýšení účinnosti sběru. Způsoby shromažďování a přepravy biologicky rozložitelných odpadů musí vyhovovat hygienickým požadavkům na manipulaci s odpady a podmínkám bezpečné přepravy. 70

72 Sběrné dvory Neexistence sběrného dvora na území obce nebo nedostatečná kapacita existujícího zařízení v obci. Prokázání dostatečného množství příslušných druhů zdrojových odpadů ve spádové oblasti zařízení pokrývající jeho plánovanou kapacitu, nebo kapacitu rozšíření. Musí být zajištěno minimálně místo pro oddělené soustřeďování papíru, skla, plastů, kovů, objemného odpadu, nebezpečných složek KO, biologicky rozložitelných odpadů, prostor pro místo zpětného odběru elektrických a elektronických zařízení, baterií a akumulátorů. V rámci provozu sběrného dvora bude dále zajištěno: vytřídění (oddělené uložení) materiálově využitelných složek z objemných odpadů; zajištění roztřídění (odděleného uložení) zbytkové části objemných odpadů (po vytřídění) na odpady spalitelné a nespalitelné. Zajištění odbytu (např. výčet možných odběratelů) vytříděných/ sesbíraných odpadů. Zařízení pro úpravu odpadů (třídící, dotřiďovací technologie) Technický parametr Podíl separovaných složek komunálních odpadů nebo odpadů jim podobných na vstupu do zařízení nebo na navýšení jeho kapacity (u rozšíření). Celková kapacita pro zpracování papíru a plastů Minimální splnění 50 % tun/rok Předpoklad zajištění vstupů příslušných druhů odpadů, s nimiž bude nakládáno (smlouvy či jiné dohody s obcemi, svazky obcí či svozovými společnostmi) ve spádové oblasti. Smluvní nebo jiné zajištění odbytu (např. výčet možných odběratelů, smlouva o smlouvě budoucí) výstupů ze zařízení (druhotných surovin, výmětů). Přednost má komplexní zpracování separovaných komunálních odpadů, jejich výstupem bude tzv. neodpad (u těch odpadů, u kterých jsou přijata kritéria pro jejich vyvedení z režimu zákona o odpadech) nebo upravený odpad, ve formě druhotné suroviny již připravené ke koncovému zpracování a budou sloužit jako náhrada primárních zdrojů s pozitivní cenou připravený ke koncovému zpracování na výrobek. Zjištění energetické využití pro výměty, které již nelze dále materiálově využít, budou uplatněny na (s výjimkou linek na třídění skla) před jejich odstraněním. 71

73 Zařízení pro úpravu, materiálové a energetické využití SKO a objemných odpadů S ohledem na absenci infrastruktury OH pro zajištění omezení a úplného vyloučení skládkování zbytkových odpadů, uvažuje POH MSK následující varianty možného řešení: Varianty centrálního řešení: KIC v původní variantě. ZEVO v kombinaci s MBÚ (preferovaná varianta POH MSK). Varianty decentralizovaného přístupu: Menší ZEVO na úrovni velkých měst. MBÚ na úrovni velkých měst. Varianty decentralizovaného přístupu jsou nejméně pravděpodobné s ohledem na možnosti realizace dané především legislativními a ekonomickými podmínkami. Logistické dopady Z důvodu nutnosti dosáhnout do roku 2020 odklonu min. 65 % BRKO ze skládek a ukončit do roku 2024 skládkování neupraveného SKO, recyklovatelných a využitelných odpadů je smysluplné, dle POH MSK, aby byly v MSK vybudovány překládací stanice (PS) pro lisování odpadu a překládku SKO ze svozových vozidel do velkokapacitních kontejnerů. Tato zařízení by měla primárně sloužit pro efektivní zajištění dostatečného množství vstupních zbytkových komunálních odpadů do koncového zařízení ZEVO, případně do dalších zařízení pro nakládání s těmito odpady, tj. MBÚ, MÚ, apod., na území MSK nebo mimo něj. Optimální limit dojezdové vzdálenosti na PS je cca 20 - max. 25 km. Na větší vzdálenost již je ekonomicky účelné odpad přeložit do velkokapacitních kontejnerů nebo velkokapacitních vozidel, což umožňuje efektivnější odvoz SKO ke konečnému využití tak, aby se minimalizovalo zatížení dopravní sítě kraje a snížil se tak negativní dopad přepravy odpadů na životní prostředí. POH MSK uvažuje s územím obce jako spádovým územím pro ZEVO, nebo pro překládací stanici: 72

74 Zdroj: POH MSK Z hlediska POH obce je rozhodující infrastruktura pro tříděný sběr odpadů a zajištění jejich odbytu v návaznosti na řešení navazující zpracovatelské infrastruktury na úrovni svazku obcí či na úrovni krajské Návrhy na zlepšení obecního systému nakládání s komunálními odpady V analytické části bylo zjištěno nízký podíl separace papíru, plastů, skla a kovů. Aby bylo možné splnit cíle POH ČR a MSK v této oblasti je nutné zajistit posílení sběrné sítě (kapacity) a zajistit možnost posílení vstupů, například spoluprací se zařízení pro sběr a výkup odpadů, zahrnut do bilancí sběru ve školách a podobně. Zásady a opatření uvádí cíl č. 2 POH. Následující tabulka uvádí hmotnostní podíl dopočtený na základě metodiky MŽP k zajištění splnění cíle rámcové směrnice o odpadech. Materiálově využitelný odpad Skutečnost 2015 (t/rok) Účinnost separace v % potenciálu (% hm.) Papír 138,01 46,32 Plast 157,96 80,61 Sklo 79,95 54,24 kovy 39,08 1,76 Celková míra separace je 44,08 %, což je vyšší hodnota, která by měla 73

75 umožnit budoucí splnění separačních cílů MVO (2020). Porovnání výtěžnosti MVO v obci (2015) a MSKK (2013) MSK Porovnání OBEC MSK a Průměrná produkce v MSK 1000 t/r Kg/ob OBEC Kg/ob Celková produkce produkce NO produkce OO produkce KO t/r Kg/ob Kg/ob Produkce SKO z obcí Produkce objemného odpadu Produkce SKO a objemného odpadu Papír ( a ) ,3 Plast ( a ) ,13 Sklo ( a ) ,52 Nápojový kartón ( ) ,312 Kov ( a ) ,37 zdroj: POH MSK, Analytická část (tab. 5, 15, 17 a 30) Návrh opatření ke zlepšení systému nakládání s odpady v obci: S ohledem na zjištěné skutečnosti je vhodné posílit opatření pro zajištění vyšší výtěžnosti tříděného sběru (papír, sklo, plast i kovy). 1) Vykazovat MVO mimo systém obce školy, výkupny; aktivně podporovat tyto nenákladové systémy sběru (ve vztahu k rozpočtu obce) s vysokou efektivitou výtěžnosti MVO; smluvně zajistit spolupráci při vykazování odpadů 2) Posílit systém tříděného sběru odpadů (optimalizovat frekvenci svozu, počet sběrných míst); průběžně vyhodnocovat a optimalizovat 3) Realizovat opatření k prevenci vzniku odpadů, zejména SKO a nevyužitelných odpadů, podporovat domácí kompostování 4) Do systému obce umožnit zapojení původců, kteří produkují zejména MVO; nezapojovat původce pouze pro řešení SKO 5) Kontrolovat využívání sběrných míst pro sběr MVO, zajistit operativní svoz v případě naplnění kapacity před pravidelným svozem 74

76 6) Realizovat v zástavbě RD prioritně odvozný způsob sběru MVO a bioodpadů, v zástavbě BD pak donáškový (max. 200 obyv. na jedno sběrné místo) 7) Posílit sběr donáškovým způsobem u textilu, OEEZ, baterií (alespoň 1 sběrné místo/1000 obyvatel) 8) Průběžně informovat obyvatele o možnostech třídění odpadů a o potřebě snižování množství SKO 9) Informovat občany obce o možnostech předcházení vzniku odpadů zejm. environmentální vzdělávání žáků všech stupňů škol i dospělých občanů (letáková osvětová kampaň, články v místním periodiku, výukové programy), podpora domácího kompostování obcí (například příspěvkem na pořízení domácích kompostérů pro občany), podpora sběru použitého textilu a šatstva a jeho znovupoužití, podpora organizace bazarů a bleších trhů a jiné. 10) Zajistit průběžné vzdělávání pracovníků OH (školení, další vzdělávání); průběžné předávání zkušeností mezi pracovníky OH obce, umožňující vzájemnou zastupitelnost úředníků; kontrolní činnosti; využití externích specializovaných služeb; převaha proaktivního nad reaktivním způsobem výkonu agendy OH obce 11) Pravidelně vyhodnocovat POH; sledovat trendy v oblasti předcházení vzniku odpadů, třídění odpadů na municipální úrovni, využívat výměny zkušeností/benchmarking; Využívat zkušenosti z dobré praxe pro návrhy rozvoje systému OH obce 12) Využívat podpůrné programy veřejné správy 3.6 Přehled cílů POH, které bude obec Dolní Lutyně realizovat Předkládaný POH stanoví následující cíle v návaznosti na POH MSK a POH ČR. Přehled Cílů POH OS: Číslo Název cíle POH OS cíle 1 Udržovat a rozvíjet zavedený tříděný sběr minimálně pro odpady z papíru, plastů, skla a kovů. 2 Do roku 2020 zvýšit nejméně na 50 % hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci alespoň u odpadů z materiálů jako je papír, plast, kov, sklo, pocházejících z domácností, a případně odpady jiného původu, pokud jsou tyto toky odpadů podobné odpadům z domácností. 3 Zvyšování informovanosti o obecním systému pro nakládání s komunálními odpady. 4 Směsný komunální odpad (po vytřídění materiálově využitelných složek, nebezpečných složek a biologicky rozložitelných odpadů) 75

77 zejména energeticky využívat v zařízeních k tomu určených v souladu s platnou legislativou. 5 Snížení produkce směsných komunálních odpadů 6 Podpora zavedení systému společného nakládání s komunálními a živnostenskými odpady v obcích. 7 Snižování množství biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládky. 8 Omezovat vznik stavebních a demoličních odpadů a podporovat jejich využívání 9 Podporovat využívání stavebních a demoličních odpadů 10 Snižování měrné produkce nebezpečných odpadů 11 Zvyšovat podíl materiálově využitých nebezpečných odpadů 12 Minimalizovat negativní účinky při nakládání s nebezpečnými odpady na lidské zdraví. 13 Odstranit staré zátěže, kde se nacházejí nebezpečné odpady. 14 Rozvíjet systém společného sběru tříděných odpadů a obalových odpadů v systému nakládání s odpady obce 15 Zajistit podmínky pro vysokou míru využití, recyklace a opětovného použití elektroodpadů 16 Zvýšit úroveň tříděného sběru odpadních přenosných baterií a akumulátorů a přispívat k vysoké recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů 17 Podporovat dosahování vysoké míry využití při zpracování vozidel s ukončenou životností (autovraků) 18 Zvýšit úroveň tříděného sběru odpadních pneumatik 19 Předat veškerá zařízení a odpady s obsahem polychlorovaných bifenylů do konce roku 2025 oprávněným osobám, nebo zařízení, a odpady s obsahem polychlorovaných bifenylů do této doby dekontaminovat. 20 Zlepšení nakládání s odpady perzistentních organických znečišťujících látek a minimalizace nepříznivých účinků na lidské zdraví a životní prostředí. 21 Minimalizovat možné negativní účinky při nakládání s odpady s obsahem azbestu na lidské zdraví a životní prostředí. 22 Správně nakládat s biologicky rozložitelnými odpady z kuchyní a stravoven a vedlejšími produkty živočišného původu a snižovat tak negativní účinky spojené s nakládáním s nimi na lidské zdraví a životní prostředí. 23 Podporovat náhradu primárních surovin zpracovanými kovovými odpady a výrobky s ukončenou životností. 24 Omezení odkládání odpadů mimo místa k tomu určená a zajištění nakládání s odpady, jejichž majitel není znám anebo zanikl 3.7 Popis organizačního zabezpečení řízení odpadového hospodářství obce Smluvní zajištění služeb pro OH obce Dolní Lutyně: Obec Dolní Lutyně uzavřelo za účelem zajištění povinností na úseku odpadového hospodářství smlouvy se subjekty: ❶ Marius Pedersen a.s. - k zajištění odpadového hospodářství obce na úseku svozu SKO, nakládání s využitelnými složkami KO, 76

78 ❷ zajištění zpětného odběru OEEZ smlouvy s provozovateli kolektivních systémů ASEKOL, ELEKTROWIN a EKOLAMP na úseku realizace zpětného odběru elektrozařízení. ❸ zajištění sběru obalových odpadů smluvní zajištění povinností obce vyplývajících ze smlouvy s AOS EKOKOM, a.s. v oblasti tříděného sběru obalových odpadů ❹ BM servis, a.s., TROJEK a.s., TSR Czech Republik, s.r.o. zajištění nakládání se stavební sutí, kovovými odpady atd. Obecně závazné vyhlášky se vztahem k řízení OH obce Dolní Lutyně: ❶ Obecně závazná vyhláška č. 1/2014 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a systému nakládání se stavebním odpadem (o nakládání s komunálním a stavebním odpadem) ❷ Obecně závazná vyhláška č. 1/2011 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů 3.8 Zodpovědnost za vyhodnocování a aktualizaci POH Zodpovědnost za sledování základních změn a vyhodnocování POH je v rámci obce zajištěno dle tabulky: Zodpověd nost za sledování zásadních změn na úseku POH funkce Referent životního prostředí zásadních změn podmínek, na jejichž základě byl POH zpracován, včetně zodpovědnosti za přepracování POH Referent prostředí životního vedení evidence a každoroční vyhodnocování plnění cílů POH a vyhodnocování produkce odpadů Referent prostředí jméno Lucie Gorgolová Lucie Gorgolová Lucie Gorgolová Telefon životního gorgolova@dolnilutyne.org gorgolova@dolnilutyne.org gorgolova@dolnilutyne.org Adresa: Obec Dolní Lutyně Třanovského Dolní Lutyně 77

79 Časový harmonogram Problematika Sledování změn právních předpisů na úseku nakládání s odpady, obaly a výrobky s ukončenou životností Sledování změn OZV MSK, kterou se vyhlašuje POH MSK Vedení evidence odpadů Vyhodnocování produkce odpadů vyhodnocování plnění cílů POH Vyhodnocování zásadních změn podmínek, na jejichž základě byl POH zpracován Změna POH Frekvence průběžně průběžně Měsíčně Ročně Ročně Čtvrtletně Do 6 měsíců po vzniku povinnosti 3.9 Zpracovatel POH obce Dolní Lutyně Zpracovatel POH: Ing. Petr Šulc, envirodesign Sídlo: Podbělohorská 69, Praha 5 IČ: Zastoupený: Ing. Petr Šulc Telefon: sulc@envirodesign.eu Plán odpadového hospodářství obce Dolní Lutyně byl vytvořen na základě podkladů předaných obcí Dolní Lutyně. Za správnost podkladů zodpovídá obec Dolní Lutyně. 78

80 Obec Dolní Lutyně Název dokumentu Období Kraj Plán odpadového hospodářství obce Přílohová část Moravskoslezský kraj Datum zpracování Únor 2017 Zpracovatel IČ: envirodesign Ing. Petr Šulc Sídlo: Podbělohorská 69, Praha 5 79

81 Příloha 1 - Vývoj počtu obyvatel v období Vývoj počtu obyvatel obce Dolní Lutyně 5600 Dolní Lutyně Vývoj počtu obyvatel obce Dolní Lutyně rok Počet ob rok Počet ob Pro potřeby výpočtu počtu obyvatel v roce 2020 byla použita hodnota obyvatel, vypočtená statistickými funkcemi z dat

82 Příloha 2 Produkce odpadů v letech (t/rok) Kód odpadu Kategorie Název odpadu O/N Odpady jinak blíže neurčené 0,012 0, O Odpadní tiskařský toner neuvedený pod číslem ,016 0, N Jiné motorové, převodové a mazací oleje 0,05 1, O Kompozitní obaly 2,89 1,58 1,84 1,895 1, N N N Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné 1,118 0,99 Kovové obaly obsahující nebezpečnou výplňovou hmotu (např. azbest) včetně prázdných tlakových nádob 0,1 1,11 Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami 0,026 0,002 0,015 0, O Pneumatiky 2,335 3,171 3,918 7,138 6, O Cihly 87, O Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem O Plasty 0, O Asfaltové směsi neuvedené pod číslem ,203 0, O Železo a ocel 6,35 10, O Papír a lepenka 14,36 19,66 19,48 33,27 37, O Sklo 47,86 45,11 46,87 47,43 54, N Rozpouštědla 0,03 0,148 0,02 81

83 N Kyseliny 0,001 0, N Pesticidy 0,064 0,01 0, N Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť 0,009 0,0121 0,0165 0, N Vyřazená zařízení obsahující chlorofluorouhlovodíky 0,33 0,21 0, O Jedlý olej a tuk 0, N Olej a tuk neuvedený pod číslem ,37 0,221 0,34 0,184 0, N Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky 1,22 1,308 0,641 0,323 0, N Nepoužitelná cytostatika 0,003 0,005 0,005 0,008 0, N N Baterie a akumulátory, zařazené pod čísly , nebo pod číslem a netříděné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie 0,029 0,008 0,008 0,042 0,063 Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod čísly a ,08 0, O Dřevo neuvedené pod číslem ,18 58, O Plasty 46,84 52, ,8 78, O Kovy 1, O Směsný komunální odpad 1384,6 1340, , , ,14 Celkem (t/rok) 1500, , , , ,860 82

84 Přehled hodnocených skupin komunálních odpadů v letech (t/rok) Položka Celkem 1500, , , , ,860 Nebezpečné odpady 2,064 1,806 1,416 2,686 4,734 Ostatní odpady celkem 1498, , , , ,126 Podskupina 1501 celkem 2,890 1,580 1,840 1,895 1,610 Skupina 17 (mimo 17 04) 0,000 0,000 0,000 87, ,370 Podskupina ,000 0,000 0,000 6,350 10,490 Skupina 20 celkem 1495, , , , ,209 Skupina 20 - kategorie N 2,026 1,804 1,399 1,418 1,599 Skupina 20 - kategorie O 1493, , , , ,610 součet podskupiny skupiny , , , , ,819 83

85 Příloha 3 - Měrná produkce odpadů v období (kg/ob. a rok) Kód odpadu Kategorie Název odpadu O/N Odpady jinak blíže neurčené 0,002 0,000 0,000 0,000 0, O Odpadní tiskařský toner neuvedený pod číslem ,000 0,000 0,000 0,003 0, N Jiné motorové, převodové a mazací oleje 0,000 0,000 0,000 0,010 0, O Kompozitní obaly 0,578 0,313 0,360 0,370 0, N N N Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné 0,000 0,000 0,000 0,218 0,192 Kovové obaly obsahující nebezpečnou výplňovou hmotu (např. azbest) včetně prázdných tlakových nádob 0,000 0,000 0,000 0,020 0,215 Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami 0,005 0,000 0,003 0,000 0, O Pneumatiky 0,467 0,628 0,767 1,393 1, O Cihly 0,000 0,000 0,000 17,064 0, O Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem ,000 0,000 0,000 0,000 55, O Plasty 0,000 0,000 0,000 0,000 0, O Asfaltové směsi neuvedené pod číslem ,000 0,000 0,000 0,040 0, O Železo a ocel 0,000 0,000 0,000 1,240 2, O Papír a lepenka 2,871 3,891 3,813 6,494 7, O Sklo 9,568 8,927 9,174 9,258 10,522 84

86 N Rozpouštědla 0,000 0,006 0,000 0,029 0, N Kyseliny 0,000 0,000 0,000 0,000 0, N Pesticidy 0,013 0,002 0,029 0,000 0, N Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť 0,002 0,002 0,003 0,000 0, N Vyřazená zařízení obsahující chlorofluorouhlovodíky 0,066 0,042 0,031 0,000 0, O Jedlý olej a tuk 0,000 0,000 0,000 0,000 0, N Olej a tuk neuvedený pod číslem ,074 0,044 0,067 0,036 0, N Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky 0,244 0,259 0,125 0,063 0, N Nepoužitelná cytostatika 0,001 0,001 0,001 0,002 0, N N Baterie a akumulátory, zařazené pod čísly , nebo pod číslem a netříděné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie 0,006 0,002 0,002 0,008 0,012 Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod čísly a ,000 0,000 0,016 0,139 0, O Dřevo neuvedené pod číslem ,000 0,000 0,000 4,720 11, O Plasty 9,364 10,310 11,157 14,991 15, O Kovy 0,000 0,000 0,000 0,000 0, O Směsný komunální odpad 276, , , , ,707 Celkem (t/rok) 300, , , , ,788 85

87 Přehled - měrná produkce hodnocených skupin komunálních odpadů v letech (kg/ob. a rok) Položka Celkem 300, , , , ,788 Nebezpečné odpady 0,413 0,357 0,277 0,524 0,918 Ostatní odpady celkem 299, , , , ,875 Podskupina 1501 celkem 0,578 0,313 0,360 0,370 0,312 Skupina 17 (mimo 17 04) 0,000 0,000 0,000 17,104 55,940 Podskupina ,000 0,000 0,000 1,240 2,035 Skupina 20 celkem 299, , , , ,725 Skupina 20 - kategorie N 0,405 0,357 0,274 0,277 0,310 Skupina 20 - kategorie O 298, , , , ,415 součet podskupiny skupiny , , , , ,038 86

88 Příloha 4 Stanovení potenciálu využitelných odpadů Výpočet byl proveden v souladu s metodikou MŽP podle následujícího modelu: Produkce SKO bez vlivu separace = produkce SKO + produkce papíru + produkce plastů + produkce skla + produkce kovů + produkce textilu + produkce bioodpadu z rodinných domů * 0,25 + produkce bioodpadu ze sídlištní zástavby * 1 + bioodpady shromážděné na sběrných dvorech * 0,15 Podíl (odpad) v SKO bez vlivu separace = Podíl v sídlištní/smíšené skladbě (složka) * (1 - podíl vytápění na pevná paliva) + podíl ve venkovské skladbě (složka) * podíl vytápění na pevná paliva Potenciál produkce (odpadu) = podílu v SKO bez vlivu separace (odpad) * produkce SKO bez vlivu separace Podíl v SKO (odpad) = [potenciál produkce (odpad) produkce (odpad)] / produkce SKO Účinnost separace (odpad) = produkce (odpad) / potenciál produkce (odpad) Množství BRKO v produkovaném SKO = potenciál produkce (BRKO) ( produkce papíru) (produkce textilu * 0,75) (produkce bioodpadu z rodinných domů * 0,25) (produkce bioodpadu ze sídlištní zástavby * 1) (bioodpady shromážděné na sběrných dvorech * 0,15) Koeficient BRO pro SKO = Množství BRKO v produkovaném SKO/ Produkce SKO Hmotnostní podíl odpadů dle typu vytápění (% hm.) dle metodiky pro zpracování POH obcí Odpad Zástavba bez tuhých paliv Zástavba s tuhými palivy papír a lepenka 24,12 7,79 plasty 17,17 9,75 sklo 9,5 4,87 kovy 1,9 2,6 bioodpad 18,63 11,69 textil 4,23 2,27 minerální odpad 1,48 6,82 nebezpečný odpad 0,44 0,32 spalitelný odpad 11,49 9,42 elektro 0,51 0,32 zbytek 0-40mm 10,53 44,15 celkem Podíl bytů vytápěných tuhými palivy v obci Dolní Lutyně dle ČSÚ: 0,926 87

89 Vypočtená množství vymezených odpadů pro výpočet (dle skutečnosti r. 2015) Výpočtem stanovená účinnost třídění (na základě poměru skutečného vytříděného množství a množství potenciálního výskytu odpadu v SKO) uvádí následující tabulka: Odpad Potenciální množství (t/rok) Produkce (t/rok 2015) Účinnost třídění (% hm.) Požadave k r (% hm.) Požadavek r (% hm.) Požadave k r (% hm.) 138,01 46,32 33,56% 46% 48% 50% papír plast sklo kov 157,96 80,61 51,03% 46% 48% 50% 79,95 54,24 67,84% 46% 48% 50% 39,08 1,76 4,50% 46% 48% 50% Celková míra separace je 44,08 %. 60,00% Účinnost separace - papír, plast, sklo, kovy (%hm. z potenciálního výskytu v SKO) 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% papír + plast + sklo kovy 88

90 Příloha 5 - Množství BRKO dle metodiky pro posuzování plnění cílů omezování množství BRKO, ukládaného na skládky. Metodika výpočtu postupného snižování množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO): Měrná BRKO množství Cílová množství BRKO Rok (kg/obyv. a rok) Počet obyvatel (t/rok) , Podíl BRO pro výpočet skládkovaného BRO: Papír a lepenka Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven Oděvy 0, Textilní materiály 0, Dřevo neuvedené pod číslem Biologicky rozložitelný odpad Směsný komunální odpad koeficient stanoven výpočtem* 0, Odpad z tržišť 0, Uliční smetky 0, Objemný odpad 0,3 Zdroj: Matematické vyjádření soustavy indikátorů, POH ČR 89

91 Výpočtem stanovené BRKO ukládané na skládky v roce 2015: Odpad Hmotnost skládkovaného BRKO (2015) (t/rok) Měrné množství skládkovaného BRKO 2015 (kg/ob) Množství BRKO ukládaného na skládky (% hm.) Indikátor - Č. 2 Č. 3 bioodpad ,7 66,7 Požadované hodnoty ,8 35 Rozdíl (nutno snížit o) ,9 31,7 Ke splnění podmínky ukládání max. 35 % BRKO na skládky v roce 2020 obci Dolní Lutyně v roce 2015 chybělo 31,7 %. Produkce S ohledem na snižování množství SKO lze předpokládat splnění limitu ještě před rokem

92 Příloha 6 - Přehled míst zpětného odběru v obci Dolní Lutyně Typ místa IČO místa Název místa Umístění Ostatní Jiří Prudel & synové - UNIVERSAL SHOP Dětmarovická 404 Ostatní Obecní úřad Dolní Lutyně Třanovského 10 Ostatní Dolní Lutyně - U Kina U Kina 250 Ostatní Dolní Lutyně - Červinská Červinská 118 Poslední prodejce Josef Melnik, SMC copier Hlavní Sběrný dvůr Obec Dolní Lutyně Třanovského Sběrný dvůr Obec Dolní Lutyně - SD Neradská 791 Ostatní REMA Systém, a.s., pobočka Česká pošta (Dolní Lutyně) Koperníkova K Výšině 211 Koperníkova

93 Příloha 7 - vybavenost pro tříděný sběr odpadů Počet sběrných hnízd Papír Plast Sklo barevné Kovy Textil Bioodpady Směsný komunální odpad (veř.místa) Četnost odvozu MVO: Způsob sběru četnost Poznámka Papír - pytle 1x za 2měs Plasty - pytle 1x za 5 týdnů Sklo - kontejnery 1x za měsíc Vybavenost pro sběr SKO (2016): Druh sběrných nádob Počet (ks)/vlastnictví Četnost odvozu 110 l 444/obec 1/14 dní 120 l 1650/svozová společnost 1/14 dní 92

94 Příloha 8 - Způsoby nakládání s odpady dle vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění Způsob nakládání s odpady Kód Využívání odpadů Využití odpadu způsobem obdobným jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie Získání /regenerace rozpouštědel Recyklace nebo zpětné získávání organických látek, které se nepoužívají jako rozpouštědla (včetně biologických procesů mimo kompostování a biologickou dekontaminaci) Recyklace/zpětné získání kovů a sloučenin kovů Recyklace/zpětné získání ostatních anorganických materiálů Regenerace kyselin nebo zásad Zpětné získávání látek používaných ke snižování znečištění Zpětné získání složek katalyzátorů Rafinace olejů nebo jiný způsob opětného použití olejů Aplikace do půdy, která je přínosem pro zemědělství nebo zlepšuje ekologii Využití odpadů získaných některým ze způsobů uvedených pod označením R1 až R10 Úprava odpadů před využitím některým ze způsobů uvedených pod označením R1 až R11 Skladování odpadů před využitím některým uvedených pod označením R1 až R12 (s výjimkou dočasného skladování na místě vzniku před sběrem) k 31. prosinci vykazovaného roku R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8 R9 R10 R11 R12 R13 Odstraňování odpadů Ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (skládkování) Úprava půdními procesy, např. biologický rozklad kapalných odpadů či kalů v půdě Hlubinná injektáž, např. injektáž čerpatelných kapalných odpadů do vrtů, solných komor nebo prostor přírodního původu Ukládání do povrchových nádrží, např. vypouštění kapalných odpadů nebo kalů do prohlubní, vodních nádrží, lagun Ukládání do speciálně technicky provedených skládek, např. ukládání do utěsněných oddělených prostor, které jsou uzavřeny a izolovány navzájem i od okolního prostředí Biologická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým z postupů uvedených pod D1 D2 D3 D4 D5 D8 93

95 označením D1 až D12 Fyzikálně-chemická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým z postupů uvedených pod označením D1 až D12, např. odpařování, sušení, kalcinace Spalování na pevnině Trvalé uložení, např. ukládání v kontejnerech do dolů Úprava složení, míšení nebo směšování odpadů před jejich odstraněním některým ze způsobů uvedených pod označením D1 až D12 Přebalení odpadů před jejich odstraněním některým ze způsobů uvedených pod označením D1 až D13 Skladování odpadů před jejich odstraněním některým ze způsobů uvedených pod označením D1 až D14 (s výjimkou dočasného skladování na místě vzniku odpadu před sběrem) k 31. prosinci vykazovaného roku Ostatní Využití odpadů na povrchu terénu s výjimkou využití odpadů na skládce Předání kalů ČOV k použití na zemědělské půdě Předání jiné oprávněné osobě (kromě přepravce, dopravce) nebo jiné provozovně Zůstatek na skladu k 31. prosinci vykazovaného roku Přeshraniční doprava odpadu z členského státu EU do ČR Přeshraniční doprava odpadu do členského státu EU z ČR Předání (dílů, odpadů) pro opětovné použití Zpracování autovraku Prodej odpadu jako suroviny ( druhotné suroviny ) Využití odpadu na rekultivace skládek Ukládání odpadů jako technologický materiál na zajištění skládky Kompostování Biologická dekontaminace Protektorování pneumatik Dovoz odpadu ze státu, který není členským státem EU Vývoz odpadu ze státu, který není členským státem EU Zpracování elektroodpadu D9 D10 D12 D13 D14 D15 N1 N2 N3 N5 N6 N7 N8 N9 N10 N11 N12 N13 N14 N15 N16 N17 N18 94

96 Příloha 9 Přehled cílů POH s ohledem na možnost splnění Číslo cíle Název cíle POH OS 1 Udržovat a rozvíjet zavedený tříděný sběr minimálně pro odpady z papíru, plastů, skla a kovů. 2 Do roku 2020 zvýšit nejméně na 50 % hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci alespoň u odpadů z materiálů jako je papír, plast, kov, sklo, pocházejících z domácností, a případně odpady jiného původu, pokud jsou tyto toky odpadů podobné odpadům z domácností. 3 Zvyšování informovanosti o obecním systému pro nakládání s komunálními odpady. 4 Směsný komunální odpad (po vytřídění materiálově využitelných složek, nebezpečných složek a biologicky rozložitelných odpadů) zejména energeticky využívat v zařízeních k tomu určených v souladu s platnou legislativou. 5 Snížení produkce směsných komunálních odpadů 6 Podpora zavedení systému společného nakládání s komunálními a živnostenskými odpady v obcích. 7 Snižování množství biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládky. 8 Omezovat vznik stavebních a demoličních odpadů a podporovat jejich využívání 9 Podporovat využívání stavebních a demoličních odpadů 10 Snižování měrné produkce nebezpečných odpadů 11 Zvyšovat podíl materiálově využitých nebezpečných odpadů 12 Minimalizovat negativní účinky při nakládání s nebezpečnými odpady na lidské zdraví. 13 Odstranit staré zátěže, kde se nacházejí nebezpečné odpady. Vztah k možnosti ovlivnění plnění ano ano ano Závisí na dobudování infrastruktury pro využívání SKO a Objemného odpadu na úrovni MSK ano ano ano Pouze z produkce stavebních odpadů obyvatel z vlastních staveb Pouze z produkce stavebních odpadů obyvatel z vlastních staveb ano ano ano ano od a od a Soulad nakládání s odpady obce se závaznou částí POH MSK soulad soulad soulad Nesoulad zodpovědnost kraje a ČR za dobudování infrastruktury soulad soulad soulad soulad soulad soulad soulad soulad soulad 95

97 14 Rozvíjet systém společného sběru tříděných odpadů a obalových odpadů v systému nakládání s odpady obce 15 Zajistit podmínky pro vysokou míru využití, recyklace a opětovného použití elektroodpadů 16 Zvýšit úroveň tříděného sběru odpadních přenosných baterií a akumulátorů a přispívat k vysoké recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů 17 Podporovat dosahování vysoké míry využití při zpracování vozidel s ukončenou životností (autovraků) 18 Zvýšit úroveň tříděného sběru odpadních pneumatik 19 Předat veškerá zařízení a odpady s obsahem polychlorovaných bifenylů do konce roku 2025 oprávněným osobám, nebo zařízení, a odpady s obsahem polychlorovaných bifenylů do této doby dekontaminovat. 20 Zlepšení nakládání s odpady perzistentních organických znečišťujících látek a minimalizace nepříznivých účinků na lidské zdraví a životní prostředí. 21 Minimalizovat možné negativní účinky při nakládání s odpady s obsahem azbestu na lidské zdraví a životní prostředí. 22 Správně nakládat s biologicky rozložitelnými odpady z kuchyní a stravoven a vedlejšími produkty živočišného původu a snižovat tak negativní účinky spojené s nakládáním s nimi na lidské zdraví a životní prostředí. 23 Podporovat náhradu primárních surovin zpracovanými kovovými odpady a výrobky s ukončenou životností. 24 Omezení odkládání odpadů mimo místa k tomu určená a zajištění nakládání s odpady, jejichž majitel není znám anebo zanikl Částečně, zodpovědnost AOS Ne zodpovědnost AOS Částečně, zodpovědnost povinných osob Zodpovědnost povinných osob Zodpovědnost povinných osob Pouze pro vlastní odpady Pouze pro vlastní odpady Pouze pro vlastní odpady a odpady od obyvatel Částečně ano ano soulad soulad nehodnoceno - zodpovědnost povinných osob nehodnoceno - zodpovědnost povinných osob nehodnoceno - zodpovědnost povinných osob soulad soulad soulad nehodnoceno soulad soulad 96

98 Příloha 10 Průměrné složení KO dle POH ČR Název grafu 2,4% 0,2% 0,7% 3,6% 1,7% 0,2% 2,2% 5,8% 8,4% 9,1% 9,2% 56,5% SKO Objemný odpad Papír Kovy BRKO Sklo Plasty Uliční smetky Dřevo Textil Jiné Zbytek z KO 97

99 Příloha 11 Přehled zařízení pro nakládání s odpady A. Zařízení na území obce B. Zařízení na území ORP Bohumín sběr a výkup C. Zařízení na území okresu Karviná A. Zařízení na území obce Dolní Lutyně Identifikační kód Provozovatel Na území obce nebylo zjištěno žádné zařízení Platnost B. Zařízení na území ORP Bohumín sběr a výkup Identifikační kód Provozovatel Platnost CZT01167.A.S.A., spol. s r.o.- sběrný dvůr Rychvald CZT00565 Antonín Krhut - sběrna Vrbice nad Odrou CZT00819 AWT ROSCO a.s. - elektroflotace neomezeno CZT01264 AWT ROSCO a.s. - vypařovací a dezinfekční stanice Bohumín neomezeno CZT01100 BM servis a.s. - autovrakoviště Bohumín CZT00810 BM servis a.s. - kompostárna neomezeno CZT00808 BM servis a.s. - skládka SOO neomezeno CZT00388 BM servis a.s. - třídírna separovaného odpadu Bohumín CZT01426 DAFESTA s.r.o.- sběr a zpracování elektra Bohumín CZT00972 DAFESTA s.r.o.- šrotiště Bohumín CZT00890 MS UTILITIES & SERVICES - biodegradční plochy neomezeno CZT01263 MS UTILITIES & SERVICES a.s. - rekultivace boxu B skládky neomezeno CZT00889 MS UTILITIES & SERVICES a.s. - skládka průmyslových odpadů neomezeno CZT01079 MS UTILITIES & SERVICES a.s.-terénní úprava skládky Bohumín CZT01130 Pavel Žůrek - úprava elektro Bohumín CZT00200 TOMA RECYCLING a.s. - recyklační linka na PET Nový Bohumín CZT01249 TROJEK, a.s. - stacionární sběrna Nový Bohumín(nová) CZT00979 TSR Czech Republic s.r.o. - stacionární sběrna Bohumín CZT01191 Universal Recycling s.r.o.- sběrna Rychvald CZT01403 VIADRUS a.s. - slévárna oceli a neželezný kovů Bohumín neomezeno CZT01402 VIADRUS a.s. - slévárna šedé litiny Bohumín neomezeno CZT00892 VIADRUS a.s.- sběrna recyklační provoz

100 C. Zařízení na území okresu Karviná Přehled zařízení na území okresu Karviná úprava odpadů Identifikační kód Provozovatel Platnost CZT01376 AK5 VRAKY s.r.o. - autovrakoviště AK5 Karviná CZT00981 Autoservis Czudek, s.r.o. - Autovrakoviště Chotěbuz CZT01100 BM servis a.s. - autovrakoviště Bohumín CZT00810 BM servis a.s. - kompostárna neomezeno CZT00388 BM servis a.s. - třídírna separovaného odpadu Bohumín CZT01426 DAFESTA s.r.o.- sběr a zpracování elektra Bohumín CZT00661 Dáša Koláčková - autovrakoviště Prostřední Suchá CZT00839 Depos Horní Suchá, a.s.-kompostárna Horní Suchá neomezeno CZT01082 EKO trade plus s.r.o.-sklad a lisování plastů Č.Těšín CZT01193 FORTEL-TRI spol. s r.o.- autovrakoviště Těrlicko CZT00311 Hildegarda Bartovská - autovrakoviště CZT00043 Ing. Karel Kotula - kompostárna Havířov-Bludovice CZT01410 Jana Miková - zpracování elektra Orlová-Poruba CZT01368 Michal Sikora - zpracování elektra Havířov-Šumbark CZT01130 Pavel Žůrek - úprava elektro Bohumín CZT01177 Plastic Europe s.r.o. - zpracování odpadů Šumbark CZT01372 SILVA CZ, s.r.o. - stac. drtící linka pro dřevní odpad Orlov CZT00483 Šance pro region s.r.o.-chráněná dílna Petrovice u Karviné CZT00050 Technické služby Havířov a.s.- dotřiďovací linka Havířov Přehled zařízení na území okresu Karviná - Využití odpadů Identifikační kód Provozovatel Platnost CZT00535.A.S.A., spol. s r.o.-terénní úpravy - Mosty u Českého Těšín CZT00104 AWT Rekultivace a.s.-asanace odkaliště Nový York CZT01309 ČEZ Energetické produkty, s.r.o.- terénní úpravy Kašpárkovic CZT00043 Ing. Karel Kotula - kompostárna Havířov-Bludovice CZT01263 MS UTILITIES & SERVICES a.s. - rekultivace boxu B skládky neomezeno CZT01079 MS UTILITIES & SERVICES a.s.-terénní úprava skládky Bohumín CZT00050 Technické služby Havířov a.s.- dotřiďovací linka Havířov CZT00200 TOMA RECYCLING a.s. - recyklační linka na PET Nový Bohumín CZT01403 VIADRUS a.s. - slévárna oceli a neželezný kovů Bohumín neomezeno CZT01402 VIADRUS a.s. - slévárna šedé litiny Bohumín neomezeno CZT00153 Vladislav Durczok - ternénní úpravy pískovna Petrovice Přehled zařízení na území okresu Karviná - Odstranění odpadů Identifikační kód Provozovatel Platnost CZT00808 BM servis a.s. - skládka SOO neomezeno CZT00838 Depos Horní Suchá, a.s. - skládka S-OO3 Solecká neomezeno CZT00889 MS UTILITIES & SERVICES a.s. - skládka průmyslových odpadů neomezeno 99

101 Přehled zařízení na území okresu Karviná kompostování odpadů Identifikační kód Provozovatel Platnost CZT00810 BM servis a.s. - kompostárna neomezeno CZT00839 Depos Horní Suchá, a.s.-kompostárna Horní SUchá neomezeno CZT00043 Ing. Karel Kotula - kompostárna Havířov-Bludovice Přehled zařízení na území okresu Karviná třídění odpadů Identifikační kód Provozovatel Platnost CZT00388 BM servis a.s. - třídírna separovaného odpadu Bohumín CZT00050 Technické služby Havířov a.s.- dotřiďovací linka Havířov Přehled zařízení na území okresu Karviná - terénní úpravy Identifikační kód Provozovatel Platnost CZT00535.A.S.A., spol. s r.o.-terénní úpravy - Mosty u Českého Těšín CZT00104 AWT Rekultivace a.s.-asanace odkaliště Nový York CZT01309 ČEZ Energetické produkty, s.r.o.- terénní úpravy Kašpárkovic CZT01079 MS UTILITIES & SERVICES a.s.-terénní úprava skládky Bohumín Přehled zařízení na území okresu Karviná Skládky odpadů Identifikační kód Provozovatel Platnost CZT00808 BM servis a.s. - skládka SOO neomezeno CZT00838 Depos Horní Suchá, a.s. - skládka S-OO3 Solecká neomezeno CZT00889 MS UTILITIES & SERVICES a.s. - skládka průmyslových odpadů neomezeno Přehled zařízení na území okresu Karviná Sběr a skladování odpadů Identifikační kód Provozovatel CZT01167.A.S.A., spol. s r.o.- sběrný dvůr Rychvald CZT01376 AK5 VRAKY s.r.o. - autovrakoviště AK5 Karviná CZT01237 ALUCO CZECH s.r.o. - stacionární sběrna Dolní Suchá CZT00565 Antonín Krhut - sběrna Vrbice nad Odrou CZT00981 Autoservis Czudek, s.r.o. - Autovrakoviště Chotěbuz CZT01095 BESCO METAL CZ, s.r.o.- sběrna Dolní Marklovice Platnost CZT00999 BG - KOVOMET, s.r.o. - sběrna Karviná CZT01100 BM servis a.s. - autovrakoviště Bohumín CZT00824 BOHEMIACOAL s. r. o. - sběrna Mosty u Českého Těšína CZT00550 ČECOMET, společnost s ručením omezeným -sběrna Karviná CZT01426 DAFESTA s.r.o.- sběr a zpracování elektra Bohumín CZT00972 DAFESTA s.r.o.- šrotiště Bohumín CZT00661 Dáša Koláčková - autovrakoviště Prostřední Suchá CZT00435 Demonta T, s.r.o. - sběrna Karviná-Mizerov CZT00443 Demonta T, s.r.o. - sběrna Petřvald u Karviné CZT00436 Demonta T, s.r.o.- sběrna Karviná - Fryštát CZT00437 Demonta T, s.r.o.- sběrna Havířov

102 CZT00438 Demonta T, s.r.o.- sběrna odpadů Český Těšín Na Horkách CZT00442 Demonta T, s.r.o.- sběrna odpadů Český Těšín Tování CZT00770 Depos Horní Suchá, a.s. - sběrný dvůr Albrechtice CZT00221 Depos Horní Suchá, a.s. - sběrný dvůr Horní Suchá CZT00085 Depos Horní Suchá, a.s. - sběrný dvůr Petřvald u Karviné CZT00236 Depos Horní Suchá, a.s. - Sběrný dvůr Těrlicko neomezeno CZT01082 EKO trade plus s.r.o.-sklad a lisování plastů Č.Těšín CZT01193 FORTEL-TRI spol. s r.o.- autovrakoviště Těrlicko CZT00183 FORTEL-TRI spol. s r.o.- sběrna Těrlicko CZT01161 HAVISTEEL s.r.o. - sběrna Havířov-Šumbark CZT00311 Hildegarda Bartovská - autovrakoviště CZT00952 Ing. Rudolf Stařičný - sběrna Karviná CZT00646 Jan Rangl (ml) - stacionární zařízení Petrovice u Karviné CZT00657 Jan Rangl - sběrna Havířov CZT00983 Jana Miková - sběrna Orlová-Poruba CZT01410 Jana Miková - zpracování elektra Orlová-Poruba CZT01335 JARTER plus s.r.o. - sběrna Albrechtice u Českého Těšína CZT00593 Jiří Slovák - sběrna Doubrava CZT01057 Jiří Slovák - sběrna Orlová, ul. Lazecká CZT01160 JK RIMEX s.r.o. - sběrna Karviná CZT00133 KOVONYT, s.r.o. - stacionární sběrna Albrechtice neomezeno CZT01000 Marek Swaczyna - sběrna Horní Suchá CZT00946 METAL FAKTOR s.r.o.- sběrna odpadů Petřvald CZT01253 Michal Sikora - sběrna Havířov CZT01368 Michal Sikora - zpracování elektra Havířov-Šumbark CZT01130 Pavel Žůrek - úprava elektro Bohumín CZT01034 Petr Štěpnička - sběrna odpadů Karviná CZT00537 Petr Widenka-sběrna Mosty u Českého Těšína CZT01074 Rec-Eko Group s.r.o. - sběrna Havířov, ul. Staniční CZT00067 ROKA steel s.r.o. - stacionární sběrna Havířov CZT01083 ROSH a.s.- sběrna odpadů Orlová CZT00724 SMO, městská akciová společnost Orlová-sběrný dvůr CZT01117 SMO, městská akciová společnost Orlová-sběrný dvůr Horní Lut CZT00483 Šance pro region s.r.o.-chráněná dílna Petrovice u Karviné CZT01322 Technické služby Havířov a.s.- sběrný dvůr elektro CZT01116 Technické služby Havířov a.s.-sběrný dvůr HA-Šumbark CZT00695 Technické služby Havířov a.s.-sběrný dvůr,sklad upotřebených CZT00306 Technické služby Karviná, a.s.-sběrný dvůr Karviná, Boh CZT01249 TROJEK, a.s. - stacionární sběrna Nový Bohumín(nová) CZT00979 TSR Czech Republic s.r.o. - stacionární sběrna Bohumín CZT00993 TSR Czech Republic s.r.o.-sběrna Havířov- Bludovice CZT01191 Universal Recycling s.r.o.- sběrna Rychvald CZT00892 VIADRUS a.s.- sběrna recyklační provoz CZT00706 Viktor Kolpak - TRANSVICTORIA - sběrna Orlová CZT01175 Zdeněk Gregor- sběrna Doubrava Přehled zařízení na území okresu Karviná Sběrné dvory 101

103 Identifikační kód Provozovatel CZT01167.A.S.A., spol. s r.o.- sběrný dvůr Rychvald CZT00770 Depos Horní Suchá, a.s. - sběrný dvůr Albrechtice CZT00221 Depos Horní Suchá, a.s. - sběrný dvůr Horní Suchá CZT00085 Depos Horní Suchá, a.s. - sběrný dvůr Petřvald u Karviné Platnost CZT00236 Depos Horní Suchá, a.s. - Sběrný dvůr Těrlicko neomezeno CZT00724 SMO, městská akciová společnost Orlová-sběrný dvůr CZT01117 SMO, městská akciová společnost Orlová-sběrný dvůr Horní Lut CZT01116 Technické služby Havířov a.s.-sběrný dvůr HA-Šumbark CZT00695 Technické služby Havířov a.s.-sběrný dvůr,sklad upotřebených CZT00306 Technické služby Karviná, a.s.-sběrný dvůr Karviná, Boh Příloha 11: Zdroj dat KÚ MSK 102

104 Příloha 12 Přehled kódů nakládání s odpady Produkce 2015 Kat. Název odpadu (t) O Odpadní tiskařský toner neuvedený pod číslem ,026 D1 Kód odpadu Kód způsobu nakládání s odpady N Jiné motorové, převodové a mazací oleje 1,01 D O Kompozitní obaly 1,61 R12 Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly N těmito látkami znečištěné 0,99 D10 Kovové obaly obsahující nebezpečnou výplňovou hmotu N (např. azbest) včetně prázdných tlakových nádob 1,11 D10 Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné 0, N oděvy znečištěné nebezpečnými látkami D O Pneumatiky 6,02 R O Cihly O Plasty 0,25 R O Asfaltové směsi neuvedené pod číslem ,12 D O Železo a ocel 10,49 R O Papír a lepenka 37,76 R O Sklo 54,24 R N Rozpouštědla 0,02 D N Kyseliny 0,59 D O Jedlý olej a tuk 0,2 D N Olej a tuk neuvedený pod číslem ,39 D10 Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující N nebezpečné látky 0,49 D N Nepoužitelná cytostatika 0,046 D10 Baterie a akumulátory, zařazené pod čísly , nebo pod číslem a netříděné baterie a 0, N akumulátory obsahující tyto baterie R12 Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod čísly a N 23 R O Dřevo neuvedené pod číslem ,5 R O Plasty 78,01 R O Kovy 1,76 R O Biologicky rozložitelný odpad 1144,150 N O Směsný komunální odpad 1184,14 D1 D1 103

105 Příloha 13 Přehled starých zátěží s obsahem NO na pozemcích obce Na pozemcích obce se nenachází žádné staré zátěže (černé skládky) s obsahem NO (2015). 104

106 Svazek měst a obcí okresu Karviná Název dokumentu Plán odpadového hospodářství SMOOK Společná část k POH obcí a měst: Albrechtice, Dolní Lutyně, Horní Bludovice, Horní Suchá, Karviná, Petřvald, Rychvald, Stonava a Těrlicko Období Kraj Moravskoslezský kraj Datum zpracování Březen 2017 Zpracovatel IČ: envirodesign Ing. Petr Šulc Sídlo: Podbělohorská 69, Praha 5 1

107 Identifikační údaje objednatele: Objednatel a administrátor: Sídlo: Svazek měst a obcí okresu Karviná (SMOOK) Poštovní 615, Karviná Fryštát Doručovací adresa: Karola Sliwky 149/17, Karviná Fryštát IČO, DIČ: Zastoupený: Kontaktní osoba: , CZ Tel: Mob: www: Ing. Jan Lipner předseda představenstva Ing. Lukáš Raszyk člen představenstva RNDr. Česlav Valošek sekretář svazku valosek@rikka.cz SPOLEČNÁ ČÁST POH SMOOK Společná část tvoří nadstavbu nad jednotlivými POH obcí a měst (pořízenými v souladu s 44 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění) a jejím účelem je technickoekonomicky optimalizovat nakládání se směsným komunálním odpadem s přihlédnutím k hlediskům: urbanistickým demografickým logistickým (svozové trasy, svozová technika, sběrné nádoby, technická infrastruktura území pro nakládání s odpady - sběrné dvory, překládací stanice, dotřiďovací linky, recyklační zařízení pro stavební odpady, kompostárny, a další zařízení současná, či nová). předpokládaného vývoje legislativy (EU i ČR) konsenzuálnímu pohledu na optimálně ekonomicky výhodný systém nakládání s odpady 2

108 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK BObH BPS BRKO BRO ČIŽP ČR ČOV ČSÚ DS EHS EK EP ES EU FN IČO IČZÚJ ISOH IT KIC KO KÚ KS MěÚ MSK MŽP NK NO OEEZ OH ORP OÚ PČR PK POH POH-ČR POH-MSK PVO RSZ MŽP ŘSD SD SFŽP SKO SN TAČR VN VOK ZEVO ŽO ŽP balíček úprav směrnic EU pro přechod k oběhovému hospodářství bioplynová stanice biologicky rozložitelný komunální odpad biologicky rozložitelný odpad Česká inspekce životního prostředí Česká republika čistírna odpadních vod Český statistický úřad druhotné suroviny Evropské hospodářské společenství Evropská komise Evropský parlament Evropské společenství Evropská Unie fixní náklady identifikační číslo osoby identifikační číslo základní územní jednotky Informační systém odpadového hospodářství informační technologie krajské integrované centrum komunální odpad krajský úřad kolektivní systém městský úřad Moravskoslezský kraj Ministerstvo životního prostředí nápojový karton (kompozitní obal) nebezpečný odpad odpady z elektrických a elektronických zařízení odpadové hospodářství obec s rozšířenou působností obecní úřad Policie České republiky podzemní kontejner (shromažďovací prostředek umístěný pod povrchem terénu) plán odpadového hospodářství obce (města) plán odpadového hospodářství České republiky plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje předcházení vzniku odpadů registr spisů a zařízení (ISOH) Ředitelství silnic a dálnic ČR sběrný dvůr Státní fond životního prostředí směsný komunální odpad sběrná nádoba (shromažďovací prostředek, např. popelnice, kontejner) Technologická agentura České republiky variabilní náklady velkoobjemový kontejner zařízení pro energetické využití odpadů živnostenský odpad životní prostředí 3

109 Obsah SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK URBANISTICKÁ ČÁST Charakteristika zájmového území: Správní členění zájmového území Geomorfologie okresu Karviná Klimatické podmínky okresu Karviná Vodní prvky okresu Karviná Hospodářství okresu Karviná Cestovní ruch v okrese Karviná Životní prostředí v okrese Karviná Silniční síť okresu Karviná DEMOGRAFICKÁ ČÁST TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA PRO NAKLÁDÁNÍ S SKO LOGISTICKÁ ČÁST PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ LEGISLATIVY (VE VZTAHU K SKO) Předpokládaný vývoj legislativy Evropské unie stávající stav Oběhové hospodářství předpokládaný vývoj legislativy EU Předpokládaný vývoj legislativy v ČR Stávající stav Očekávaný vývoj PŘÍLOHOVÁ ČÁST Seznam příloh Příloha 1 Administrativní rozdělení SO ORP Karviná, Bohumín, Havířov a Orlová Příloha 2 Zařízení k nakládání s odpady na území okresu Karviná Příloha 3 Návrhy změn směrnic v rámci přechodu na oběhové hospodářství Seznam grafů Graf č. 1 podíl složek KO v závislosti na druhu paliv v bytě (RD) Graf č. 2 Počet obyvatel v ORP ve vztahu k SČ-POH SMOOK Graf č. 3 vývoj počtu obyvatel ve městech a obcích SČ-POH SMOOK do 10 tis. obyvatel Graf č. 4 vývoj počtu obyvatel ve statutárním městě Karviná Graf č. 5 Vývoj celkového počtu obyvatel v SČ-POH SMOOK Graf č. 6 - Vývoj celkového počtu obyvatel v okresu Karviná Graf č. 7 Vývoj poplatků v období (a dále) dle návrhu zákona o odpadech

110 Seznam obrázků Obrázek 1- Moravskoslezský kraj správní členění... 8 Obrázek 2 Okres Karviná administrativní členění... 9 Obrázek 3 Vztah zájmového území k Ostravské aglomeraci a jejímu širšímu a užšímu jádru... 9 Obrázek 4 Ortofotomapa zájmového území Obrázek 5 Návaznost zájmového území na regionální a nadregionální komunikační síť Obrázek 6 Komunikační síť užšího jádra Ostravské aglomerace Obrázek 7 Přehled typů významných nadregionálních a regionálních komunikací v Ostravské aglomeraci Obrázek 8 Předpokládaná měrná produkce SKO v ČR v roce Obrázek 9 - Lokality vhodné pro analýzu možné výstavby ZEVO nebo Monobloku (stávající teplárenské zdroje)dle Směrné části POH MSK Obrázek 10 - Lokality vhodné pro analýzu možné výstavby zařízení MBÚ dle Směrné části POH MSK Obrázek 11 - Možné spádové oblasti pro překládací stanice v Moravskoslezském kraji (se zohledněním realizace současných záměrů) dle POH MSK Obrázek 12 - Možné spádové oblasti pro překládací stanice v Moravskoslezském kraji bez zohlednění současných záměrů na koncová zařízení dle POH MSK Seznam tabulek Tabulka 1 - města a obce SMOOK, města a obce SČ- POH... 6 Tabulka 2 Města a obce SČ-POH dle správního území ORP... 6 Tabulka 3 Přeměna topných systémů na ekologická paliva Tabulka 4 vybrané údaje o silniční a dálniční síti v ČR a MSK Tabulka 5 Města a obce okresu Karviná (počet obyvatel k ) Tabulka 6 - Čtyři možné varianty rozvoje sítě pro nakládání se zbytkovým KO po jeho vytřídění: Tabulka 7 - Předpoklady realizace překládacích stanic Tabulka 8 Podíl produkce SKO ve vztahu k produkci SKO v ORP (SKO z produkce obcí) Tabulka 9 - Podíl produkce SKO ve vztahu k produkci SKO ve 4 zájmových ORP (SKO z produkce obcí) Tabulka 10 Počet obyvatel dle vztahu k společnému projektu SČ POH SMOOK Tabulka 11 - Parametr biologické stability dle návrhu zákona o odpadech Tabulka 14 - Podíl komunálního odpadu papíru, plastů, skla a kovů předaného k recyklaci 101 odst. 3 návrhu zákona o odpadech Tabulka 15 - Podíl komunálního odpadu předaného k recyklaci podle 101 odst Tabulka 12 - Sazba pro jednotlivé dílčí základy poplatku za ukládání odpadů na skládku (v Kč/t) dle návrhu zákona o odpadech Tabulka 13 - Dělení částí výnosu ve výši dílčích poplatků (v %; rozpočet obce, na jejímž území se skládka nachází/rozpočet Státního fondu životního prostředí České republiky) dle návrhu zákona o odpadech

111 1. URBANISTICKÁ ČÁST SMOOK sdružuje 16 měst a obcí na území okresu Karviná, ve čtyřech správních obvodech ORP. V rámci SMOOK spolupracuje 16 měst a obcí okresu Karviná (tab. č. 1). Tabulka 1 - města a obce SMOOK, města a obce SČ- POH Členská města a obce SMOOK, pro které je zpracovávána společná část POH Albrechtice, Dolní Lutyně, Horní Bludovice, Horní Suchá, Karviná, Petřvald, Rychvald, Stonava a Těrlicko. Ostatní členská města a obce SMOOK Bohumín, Dětmarovice, Doubrava, Havířov, Chotěbuz, Orlová a Petrovice u Karviné. Společná část POH (dále také SČ-POH ) je nadstavbou devíti POH měst a obcí, která byla zpracována v rámci společného projektu, administrovaného SMOOK. Společná část tvoří samostatnou nadstavbovou přílohu, která navazuje na jednotlivá POH měst a obcí a není součástí jednotlivých POH měst a obcí, předkládaných na KÚ MSK. SČ-POH je zpracována pro města a obce ve 4 správních obvodech ORP (tab. č. 2) z celkového počtu pěti ORP. Tabulka 2 Města a obce SČ-POH dle správního území ORP ORP Bohumín Havířov Karviná Orlová Města Rychvald Karviná Petřvald Obce Dolní Lutyně Albrechtice Horní Bludovice Horní Suchá Těrlicko Stonava Pozn.: předmětem řešení není území ORP Český Těšín 6

112 1.2 Charakteristika zájmového území: Vymezení řešeného území: Zájmové území zahrnuje 6 obcí a 3 města z území okresu Karviná. Nejedná se však o souvislé, vzájemně navazují území jednotlivých měst a obcí. Na území okresu Karviná jsou další 4 obce a 4 města, která na řešení společné části POH SMOOK neparticipují. Okres Karviná má rozlohu 356 Km 2. Počet obyvatel v rámci projektu společné části POH SMOOK je 92,5 tis. obyvatel (36 % počtu obyvatel okresu Karviná) Správní členění zájmového území Okres Karviná je situován v severovýchodní části Moravskoslezského kraje (MSK). Zaujímá rozlohu 356 km 2. Severně a východně hraničí s Polskou republikou. Státní hranice je více než z poloviny tvořena vodními toky. Ve třech úsecích v délce 26,5 km řekou Olší, Petrůvkou v délce 7 km a Odrou v délce 9 km. Západní část okresu hraničí se statutárním městem Ostrava. Okres Karviná je s ohledem na rozlohu čtvrtým nejmenším okresem v ČR. V rámci MSK je okres Karviná druhým nejmenším okresem v kraji. V současných hranicích vznikl okres Karviná v roce 1960 při celkové reorganizaci správního rozdělení republiky. V roce 2007 se území okresu rozrostlo o obec Horní Bludovice, jež byla převedena z okresu Frýdek- Místek. Okres se skládá z celkem 17 obcí, z nichž 7 má statut města. Počtem obyvatel největší jsou statutární města Havířov a Karviná. Od roku 2000 je okres součástí Moravskoslezského kraje. 7

113 Obrázek 1- Moravskoslezský kraj správní členění Zdroj: MV ČR Pět velkých měst okresu Karviná tvoří od roku 2003 střediska správních obvodů ORP: Bohumín, Český Těšín, Havířov, Karviná a Orlová Z hlediska počtu obcí a měst, které se účastní SČ-POH SMOOK, se jedná o 53 % subjektů (zahrnující 36 % obyvatel okresu). Administrativní členění okresu Karviná je uvedeno na obr. č. 2. Administrativní rozdělení správních obvodů ORP Bohumín, Havířov, Karviná na Orlová je uvedeno v příloze č. 1. 8

114 Obrázek 2 Okres Karviná administrativní členění Zdroj: MV ČR, ČSÚ Okres Karviná (s výjimkou území ORP Český Těšín) náleží do užšího jádra Ostravské aglomerace obrázek 3. Obrázek 3 Vztah zájmového území k Ostravské aglomeraci a jejímu širšímu a užšímu jádru Zdroj: Socioekonomický atlas Moravskoslezského kraje (2012) 9

115 1.2.2 Geomorfologie okresu Karviná Povrch území je plochý, mírně zvlněný, bez hor a terénních hran. Nejvyšší bod okresu je kopec Šachta v Českém Těšíně Mistřovicích (423 m nad mořem) a nejnižší 198 m nad mořem (i v rámci Moravskoslezského kraje) se nachází severně od Bohumína v místě soutoku Odry s Olší. Reliéf okresu je tvořen ze dvou odlišných součástí dělených přibližně tratí Havířov Chotěbuz. Větší severní část náleží k Ostravské pánvi. Je mírně zvlněná s mnoha vodními plochami, poddolovaným a místy silně narušeným terénem. Menší území jižně od této trati tvoří Těšínská pahorkatina, s charakterem blíže k Beskydám. Je výškově členitější a je méně narušena lidskou činností. Pod pokrývkou třetihorních a čtvrtohorních usazenin jsou uloženy karbonské uhlonosné sedimenty Ostravské pánve. Hlavní tektonickou poruchu Ostravské pánve tvoří orlovská vrása. Ta je v podstatě předělem mezi dvěma geologickými útvary Karpatskou soustavou a Českým masivem. Z celkové rozlohy okresu Karviná připadá na zemědělskou půdu 51,1 %, z toho na ornou půdu 69,6 %. Půdní kategorie jsou zastoupeny půdami hnědozemními, středně těžkými i středně hlubokými. Obrázek 4 Ortofotomapa zájmového území Zdroj: Google 10

116 1.2.2 Klimatické podmínky okresu Karviná Klimatické podmínky okresu náleží do mírného pásma a jsou mírně kontinentální. Většinou plochý terén nevyvolává zásadní podnební zvláštnosti (např. dešťové stíny). Charakteristická je otevřenost terénu západním a severním větrům. Průměrná teplota se pohybuje kolem 8 C. Letních dnů s teplotou nad 25 C bývá průměrně 45 a mrazových dnů s teplotou pod -0,1 C je okolo Vodní prvky okresu Karviná Vodní soustava okresu náleží k povodí Odry a k Baltskému úmoří. Stojatých i tekoucích vod je v okrese nad úrovní celostátního průměru. Vodní toky: Největším vodním tokem je řeka Odra tvořící v délce 12 km okresní hranici, z toho po 9 km státní. Nejdelším tokem je řeka Olše, pramenící v Polsku. Dalšími význačnějšími toky jsou řeka Stonávka, napájející Těrlickou přehradu a řeka Lučina. Ostatní vodní toky v délce několika km jsou většinou přítoky Stonávky a Lučiny. Stojaté vody: Stojaté vody jsou v okrese zastoupeny desítkami malých i větších vodních ploch. Žádná není přírodní, ale jsou důsledkem antropogenní činnosti (rybníky, plochy po vytěžených štěrkopíscích, zvodnělé poklesové kotliny v důsledku poddolování). Rozlohou převládají vodní plochy do 5 ha. Z větších jsou to Kališok u Bohumína, rybníky Větrov, Nový stav a Záblatský. Největší vodní plochou v okrese je údolní nádrž Těrlická přehrada na řece Stonávce, která jí protéká v délce 5 km. Při normálním stavu má kapacitu 27,4 mil. m3, maximální hloubka činí 24 m, celková plocha činí 267,6 ha. Důlní vody: Specifikou Karvinska je množství důlních slaných vod, vyvěrajících téměř ve všech dolech v okrese. K léčebným účelům se využívá minerální darkovská voda, která patří k nejsilnějším jodobromovým solankám vyšší vydatnosti v Evropě (využívání: Lázně Darkov a Rehabilitační ústav Karviná) Hospodářství okresu Karviná Hospodářství a zaměstnanost okresu, jeho ekonomický potenciál a současná struktura je silně ovlivněn předchozím dlouholetým historickým vývojem. Industriální rozvoj Karvinska byl nastartován nálezem černého uhlí na vrchu Čechovice v Karviné v roce Postupně se těžba rozvíjela v 19. století budováním dolů, pří současném 11

117 rozvoji průmyslu (koksárenský, železářský, hutní, chemický) a dopravní infrastruktury. V polovině 20. století ovlivnila vývoj okresu orientace na těžký průmysl. Rozvíjely se důlní kapacity a vyvolána byla poptávka po nových pracovních silách. Jejich příliv byl posílen nadprůměrně honorovanou prací v dolech a perspektivou získání bytu. Návazně probíhala výstavba bytů, obchodní sítě, dopravní infrastruktury a objektů školství, zdravotnictví a kultury. Vzniklo nové město Havířov a nové městské části s převážně sídlištní zástavbou v Karviné, Orlové, Českém Těšíně a Bohumíně. Dynamicky se stavěly bytové a rodinné domky i v dalších obcích okresu, s výjimkou území ovlivněných důlní těžbou. Počátkem devadesátých let se v krátkém časovém období změnila národohospodářská koncepce s útlumem těžkého průmyslu i hornictví. Uvolňované pracovní síly byly v prvé polovině devadesátých let zčásti absorbovány přechodem do drobného podnikání, do služeb, drobné řemeslné výroby a obchodní sítě, a část přešla do starobního důchodu. Aktivity na podporu zaměstnanosti se na přelomu ukázaly jako nedostačující. Dále se snižovala zaměstnanost a postupně narůstala nezaměstnanost. Její výše dosáhla na konci roku 2009 na 14,39 % a byla tak 8. nejvyšší v ČR a druhá nejvyšší v MSK. Z údajů MPSV ČR vyplývá, že nezaměstnanost na konci roku 2015 činila v okrese Karviná 10,7 %, a byla tak nejvyšší v MSK Cestovní ruch v okrese Karviná Cestovní ruch je odpovídající silně urbanizovanému životnímu prostředí Karvinska. Jeho obyvateli je využívaná příměstská pěší turistika a cykloturistika a možnost krátkodobé rekreace u přírodních nádrží. Pro návštěvníky je území okresu zajímavé Lázněmi Darkov, zámkem v Karviné-Fryštátě, zámečky v Rychvaldu a Petrovicích, dřevěnými kostelíky v Albrechticích a Petrovicích, historickými centry měst Bohumína, Českého Těšína, Karviné a Orlové. Návštěvnost zvyšuje také cyklistický okruh vedoucí okresem Euroregion Těšínské Slezsko. Poloha okresu na hranicích s Polskem a v blízkosti Slovenska působí na to, že spíše tranzitní. V okrese je 5 hraničních přechodů Životní prostředí v okrese Karviná Životní prostředí se v okrese významně zlepšilo v důsledku útlumu produkce těžkého průmyslu v ostravsko-karvinské průmyslové oblasti a investicemi do technologií čištění spalin průmyslových provozů. Na zlepšení stavu ŽP se podílí i čističek odpadních vod, ale také přecházením 12

118 na topení ekologicky méně zatěžujícími formami zdrojů energie. I přes tyto nesporné přínosy je ŽP v Ostravské aglomeraci stále významným faktorem, vyžadujícím zvýšenou pozornost. V rámci analytické části POH jednotlivých obcí byl ověřován i dopad kotlíkových dotací administrovaných MSK. Z informací na webu MSK bylo zjištěno, že v zájmových obcích a městech byla provedena změna (v souvislosti s poskytovanými dotacemi) ve 160 případech. Porovnáním údajů ze SLDB 2011 se jedná o 5,4 % odstraněných kotlů na tuhá paliva. Cca desetina kotlů na tuhá paliva byla vyměněna v Albrechticích a Dolní Lutyni. V Horní Suché překročila 10 % (tab. č. 3). Tabulka 3 Přeměna topných systémů na ekologická paliva název obce ČSÚ - SLDB 2011, obydlené byty podle způsobu vytápění v obci, v rodinných domech, kotelna v domě na tuhá paliva celkem realizovaných výměn kotlů % výměn Albrechtice ,1 Dolní Lutyně ,9 Horní Bludovice ,2 Horní Suchá ,4 Karviná ,3 Petřvald ,7 Rychvald ,8 Stonava ,7 Těrlicko ,6 Celkem ,4 Zdroj: ČSÚ, MSK Podpora přechodu od vytápění tuhými palivy na jiné druhy přináší pro dané objekty změny ve složení odpadů (graf č. 1). 13

119 Graf č. 1 Podíl složek KO v závislosti na druhu paliv v bytě (RD) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Porovnání produkce složek odpadu dle způsobu vytápění bytů zbytek 0-40mm elektro spalitelný odpad nebezpečný odpad minerální odpad textil bioodpad kovy sklo plasty papír a lepenka Zástavba bez tuhých paliv Zástavba s tuhými palivy Zdroj: MŽP, metodika pro zpracování POH obcí Z grafu č. 1 jsou zřejmé rozdíly v zastoupení (%) jednotlivých látkových podílů v odpadu. Přechodem na ekologická paliva dochází k vyššímu zastoupení materiálově využitelných odpadů (MVO) papír, sklo a plasty, bioodpadu v produkovaném KO Silniční síť okresu Karviná Komunikační síť je významným parametrem pro řešení logistiky. Ve vztahu k SKO je tedy velmi významným faktorem, který (kromě ceny a poplatku za skládkování SKO) ovlivňuje cenu služeb. V Moravskoslezském kraji se začátkem roku 2016 rozkládala síť km silnic a dálnic, z nichž 100 km připadalo na dálnice. S výjimkou okresu Bruntál pak zasahovala dálniční síť do všech okresů MSK. Okres Karviná má nejmenší celkovou délku komunikací. Hustota silniční sítě (tzn. délka silnic vztažená na rozlohu okresu) je druhá nejhustší (po Ostravě) a činí v okrese Karviná 846 m/km 2 (obr. č. 5 a 6). 14

120 Obrázek 5 Návaznost zájmového území na regionální a nadregionální komunikační síť Zdroj: Geoportál Ředitelství silnic a dálnic ČR Zájmové území uzavírají ze tří stran dálniční komunikace D1 a D48 (obě směřující na hranice s Polskem) a D56, která je propojuje na západní straně. Východní část vymezuje silnice první třídy 67, téměř kopírující státní hranici. D1 a D56 propojuje silnice první třídy č. 11, spojující Ostravu, Havířov a Český Těšín (zde navazuje na D48). Propojení silnic první třídy 11 a 67 zajišťuje silnice první třídy č. 59. Tabulka 4 vybrané údaje o silniční a dálniční síti v ČR a MSK Zdroj: ŘSD ČR 15

121 Obrázek 6 Komunikační síť užšího jádra Ostravské aglomerace Zdroj: ŘSD ČR Nejvíce jsou V MSK zastoupeny silnice III. třídy a to z 55 % (průměr ČR 61 %). Silnice II. třídy se na celkové délce silnic a dálnic v MSK podílejí z 24 % (průměr ČR je 26 %). Dle krytu vozovky jednoznačně ve všech krajích převládal živičný povrch, přitom povrch živičný těžký byl dominantní MSK. Obrázek 7 Přehled typů významných nadregionálních a regionálních komunikací v Ostravské aglomeraci Zdroj: ŘSD ČR 16

122 2. DEMOGRAFICKÁ ČÁST Počet obyvatel okresu Karviná činil v roce 2015 celkem obyvatel, což je 21 % obyvatelstva MSK ( ). Okres Karviná je třetí nejlidnatější okres v ČR a druhý nejlidnatější okres v MSK. Počet obyvatel okresu Karviná je uveden v tab. č. 5. Tabulka 5 Města a obce okresu Karviná (počet obyvatel k ) Název obce Kód obce SČ-POH SMOOK Albrechtice ostatní obce SMOOK Bohumín mimo SMOOK Český Těšín Dětmarovice Dolní Lutyně Doubrava Havířov Horní Bludovice Horní Suchá Chotěbuz Karviná Orlová Petrovice u Karviné Petřvald Rychvald Stonava Těrlicko Celkem (dle vztahu k SČ-SMOOK) CELKEM Zdroj: ČSÚ, zpracovatel V řešené SČ-POH je zastoupeno 9 obcí a měst s celkovým počtem obyvatel , kteří představují 36 % všech obyvatel okresu. Podíl počtu obyvatel obcí v SČ-POH SMOOK v jednotlivých ORP dokládá graf č. 2. Z grafu je zřejmé, že ORP s nejvyšší mírou zastoupeného obyvatelstva je ORP Karviná (86 %), následuje ORP Bohumín (37 %), ORP Orlová (19 %) a ORP Havířov (17 %). V ORP Český Těšín není žádná obec zapojena do SČ-POH. 17

123 Graf č. 2 Počet obyvatel v ORP ve vztahu k SČ-POH SMOOK Podíl obcí v ORP ve vztahu k SP-POH SMOOK (%) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Bohumín Český Těšín Havířov Karviná Orlová podíl obcí mimo SMOOK podíl ostatních obcí SMOOK podíl obcí v SP-POH SMMOK Zdroj: Zpracovatel Specifické rysy demografického vývoje MSK Moravskoslezský kraj patří mezi nejvíce urbanizovaná území v rámci České republiky a do roku 2008 byl i nejlidnatějším krajem. Maximálního počtu obyvatel dosáhl MSK v roce 1994, kdy počet obyvatel činil V roce 2015 činil počet obyvatel , což je o 5 % méně. Většinu měst Moravskoslezského kraje postihl trend úbytku obyvatelstva, který stále pokračuje. Pokles počtu obyvatel velkých měst přináší snížení příjmů z rozpočtového určení daní a vedení měst musí tento fakt promítnout do strategických materiálů a zejména zefektivnit hospodaření. Dále bude pokračovat trend suburbanizace (přesun obyvatel, jejich aktivit a některých funkcí z jádrového města do zázemí) a rovněž i zvyšující se podíl seniorů. Proces koncentrace obyvatelstva do zázemí Ostravy probíhal především v období 1869 až Nejsilnější koncentrace obyvatelstva byla v době první vlny industrializace, tedy mezi roky 1869 až Následně byl proces koncentrace slabší. V letech 1991 až 2011 se proces změnil území, ve kterém žilo 50 % obyvatelstva kraje, se začalo totiž mírně rozšiřovat. Moravskoslezském kraji žije výrazná převaha obyvatel ve městech nad 20 tis. obyvatel, jedná se o 60 % obyvatel, což je o 17 % více než činí republikový průměr. Na silnou koncentraci obyvatel v MSK do měst, 18

124 zejména v rámci Ostravské aglomerace, ukazuje i hustota zalidnění, která dosahuje hodnoty 229,1 obyvatel na km 2 a je nejvyšší v ČR, přitom průměr ČR je cca 133. Tyto skutečnosti byly zaznamenány i okrese Karviná, kde dokonce 81 % obyvatel žije ve městech nad 20 tis obyvatel (jedná se o města s funkcí ORP). Od roku 1991 dochází v ČR ke snižování počtu obyvatel ve městech nad 10 tis. obyvatel a narůstá počet obyvatel v menších obcích. Tyto procesy jsou velmi výrazné i v Moravskoslezském kraji, kde ve městech od 10 tis. do 20 tis. obyvatel došlo v letech k úbytku 22 % obyvatel. Naopak ve městech a obcích pod 10 tis. obyvatel byl v analytické části jednotlivých POH registrován spíše trend růstu počtu obyvatel. To dokládá graf č. 3. Uvedené obecné trendy jsou potvrzené i ze zájmových obcí POH SMOOK, kde v obcích a městech do 10 tis. obyvatel přibylo celkem (v letech ) obyvatel, a naopak ve městě Karviná došlo k celkovému úbytku obyvatel (graf č. 4). Zájmové území tak má celkovou bilanci úbytku obyvatel obyvatel (graf č. 5). Graf č. 6 znázorňuje úbytek obyvatel v okresu Karviná v letech (9 557). Ve stejném období došlo k poklesu obyvatel v obcích a městech SČ POH o 2712 obyvatel, což je pouze 28 % z úbytku obyvatel v okrese Karviná. Celkový podíl počtu obyvatel obcí a měst SČ-POH SMOOK činí přitom 36 % obyvatel okresu (2016). Uvedené grafy zahrnují širší období ( ) než jednotlivá POH obcí a měst ( ). 19

125 Graf č. 3 Vývoj počtu obyvatel ve městech a obcích SČ-POH SMOOK do 10 tis. obyvatel 8000 Počet obyvatel v městech a obcích do 10 tis. ob. ( ) Albrechtice Dolní Lutyně Horní Bludovice Horní Suchá Petřvald Rychvald Stonava Těrlicko Graf č. 4 Vývoj počtu obyvatel ve statutárním městě Karviná Zdroj: Zpracovatel, ČSÚ Počet obyvatel ve statutárním městě Karviná ( ) Karviná Zdroj: Zpracovatel, ČSÚ 20

126 Graf č. 5 Vývoj celkového počtu obyvatel v SČ-POH SMOOK Počet obyvatel v zájmovém území SČ-POH ( ) Zdroj: Zpracovatel, ČSÚ Graf č. 6 - Vývoj celkového počtu obyvatel v okresu Karviná Vývoj počtu obyvatel okres Karviná ( ) Zdroj: ČSÚ 21

127 Demografický vývoj v horizontu roku 2030 zpracoval Institut regionálních informací, s.r.o. a pro zájmová ORP předpokládá další úbytek obyvatel. V ORP Bohumín podle uvedené prognózy dojde k poklesu počtu obyvatel na (93 % roku 2012), v ORP Havířov je prognóza snížení na 88 % počtu roku 2012, což představuje obyvatel. V ORP Karviná je uvažován rovněž pokles na úroveň 88 % stavu roku 2012 na hodnotu obyvatel a v ORP Orlová by mělo dojít k nejvyššímu úbytku obyvatel na 85 % stavu roku 2012, což je obyvatel v roce Společně se společenským zájmem na předcházení vzniku odpadů a na jejich přednostním využití je tak předpoklad, že množství SKO v zájmových obcích a městech bude klesat, a to jak v absolutní hodnotě (t/r), tak v parametru měrné produkce (kg/ob a rok). 22

128 3. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA PRO NAKLÁDÁNÍ S SKO Technická infrastruktura území (tzn. vybavení území zařízeními pro nakládání s SKO) je jedním z limitujících faktorů pro nastavení části logistiky přepravy odpadu z místa vzniku (svozu) do místa dalšího nakládání s SKO (zařízení pro nakládání s odpady). Obce v okresu Karviná (stejně jako obce v MSK) nemají jinou možnost k řešení problematiky nakládání s SKO než skládkování. Na území okresu jsou provozovány dvě skládky S-OO. Další skládky S-OO jsou situovány vně okresu Karviná. Přehled skládek S-OO v MSK dokládá následující tabulka. Tabulka 6 Přehled skládek S-OO na území MSK IČZ Ulice Obec Provozovatel IČO CZT00490 Chemická 1/2039 Ostrava - Mariánské Hory a Hulváky BorsodChem MCHZ, s.r.o CZT00793 Staříč 315 Staříč SKLADEKO s.r.o CZT00796 CZT00802 Panské Nové Dvory Frýdek-Místek Frýdecká skládka, a.s Životice u Nového Jičína ASOMPO, a.s CZT00808 Revoluční Bohumín BM servis a.s CZT00831 Bohumínská Ostrava - Slezská Ostrava OZO Ostrava s.r.o CZT00832 Leskovská 572 Horní Benešov SMOLO HB s.r.o CZT00838 Solecká 1/1321 Horní Suchá Depos Horní Suchá, a.s CZT00840 Nové Těchanovice Technické služby města Vítkova, p.o CZT00847 Markvartovice SOMA Markvartovice a.s CZT00862 CZT00869 Zábřeh, Dolní Benešov, skládka Holasovice II, č.p. 202 Dolní Benešov TALPA - RPF, s.r.o Holasovice ELIO Slezsko a.s CZT00871 Rejchartice Dvorce ITALPE s.r.o CZT00880 Zahradní 762 Paskov Biocel Paskov a.s CZT00889 Revoluční Bohumín MS UTILITIES & SERVICES a.s Zdroj: Cenia - ISOH 23

129 Legislativní omezení skládkování neupraveného SKO od roku 2024 s velkou pravděpodobností zásadně změní současnou podobu nakládání s SKO v celém MSK. Řešení budoucího nakládání s SKO bude záviset na celé řadě faktorů, které jsou (většinou) velice obtížně predikovatelné. Mezi hlavní faktory budoucího vývoje nakládání s SKO lze zařadit: Existenci a kapacitu zařízení, která nahradí skládky odpadů a umožní úpravu SKO (a využití jeho lehké frakce k výrobě alternativního paliva) nebo jeho energetické využití v ZEVO. Na tyto základní neznámé navazují další skutečnosti: o Náklady na přepravu odpadů na zařízení k úpravě odpadů nebo k využití odpadů. o Ekonomické nástroje předpokládané změny poplatků za skládkování v ČR a jejich časový vývoj. o Dostupnost investiční podpory projektů zařízení pro nákladní s SKO v České republice (EU i národní). o Stávající a nové kapacity zařízení v přilehlých regionech ČR (např. SAKO Brno), Polska a Slovenska (ZEVO, MBÚ). o Cena na bráně v zařízeních pro nakládání s SKO v ČR o Cena na bráně v zařízeních v zahraničí (zejména Polsko) vliv investiční či provozní podpory příslušného státu, nad-kapacity zařízení, podmínky přeshraniční přepravy SKO k využití. o Poptávka po výstupech ze zpracování odpadů (teplo, elektřina, paliva z odpadů, popílky a struska). Z hlediska odklonu SKO od skládkování jsou podstatné zejména ekonomické podmínky, které budou výrazně ovlivňovat rozpočty obcí. Právě výrazný růst poplatku za skládkování neupravených odpadů má vytvořit podmínky pro ekonomickou srovnatelnost skládkování, úpravy a energetického využití SKO. Graf č. 7 - Dílčí základ poplatku za skládkování dle návrhu MŽP po MRPŘ (2016) Dílčí základ poplatku za ukládání odpadů (Kč/t) využitelný odpad ( 39 odst. 1) nebezpečný odpad zbytkový odpad Zdroj: EKLEP, MŽP ČR, vlastní zpracování Z grafu je zřejmé, že poplatek za uložení NO by měl být snížen oproti stávající výši na 2 tis. Kč/t. Naopak využitelný odpad by měl být zatížen progresivním nárůstem, a to již od roku 2018 (900 Kč/t) a v roce 2024 se výše poplatku má vyrovnat s poplatkem za NO (2 000 Kč/t). V případě 24

130 zbytkového odpadu (tím není SKO po vytřídění využitelných a nebezpečných odpadů) je navrhován od roku 2026 růst na 600 Kč/t a cílová hodnota je uvažována ve výši 800 Kč/t v roce 2030 a dalších. To znamená, že i v případě úpravy SKO cestou MBÚ dojde nejen k navýšení ceny v důsledku úpravy SKO, ale i v důsledku nutnosti uložení nevyužitelného zbytkového odpadu na skládce. Ekonomická analýza POH ČR na období (MŽP, 2014) uvádí pro energetické využití odpadů částky min Kč/t, max Kč/t (průměr 2094 Kč/t). Vývoj průměrné ceny za energetické využívání SKO v ČR (hodnocena byla zařízení ZEVO Praha, Brno, Liberec v letech ) je znázorněn v následujícím grafu. V letech se cena ustálila na cca 1200 Kč/t. Nová zařízení budou budována za jiných ekonomických podmínek, proto je nutné počítat s vyšší cenou SKO na bráně. Graf č. 8 - Vývoj průměrných nákladů na energetické využívání SKO Vývoj průměrných nákladů na energetické využívání SKO (Kč/t) Zdroj: UIRMO, EKOKOM Nicméně, i přes nevyjasněné podmínky pro nakládání s SKO v MSK v následujících 5-7 letech, lze konstatovat, že pro nakládání s SKO budou využity jiné technologie, jejichž dostupnost bude dána buď ❶ realizací na území okresu Karviná, nebo v jeho blízkém okolí, nebo ❷ bude v lokalitě vzdálené, vyžadující využití překládací stanice. Pokud by však nebylo zajištěno žádné z uvažovaných řešení, lze uvažovat i změně přístupu v rámci ČR a sladění principů omezení skládkování SKO v souladu s aktuálně projednávaným balíčkem úprav směrnic EU k oběhovému hospodářství a posunutí termínu ekonomické regulace skládkování SKO. Je otázkou, zda by v takovém scénáři vývoje došlo k přehodnocení náběhu poplatků za ukládání odpadů na skládky dle návrhu zákona o odpadech. POH MSK počítá s oběma zmíněnými variantami a pro logistiku přepravy SKO v rámci obcí SČ POH SMOOK ani z jedné z nich nevyplývají žádné významné změny. Stávající skládky S-OO na území okresu Karviná, umožňující příjem SKO, jsou podrobně uvedeny v následujících dvou tabulkách. 25

131 Přehled zařízení na území okresu Karviná - Odstranění odpadů (skládky odpadů) Tabulka 7 Specifikace skládky S-OO BM servis - Bohumín Identifikační kód Provozovatel Platnost CZT00808 BM servis a.s. - skládka S-OO neomezeno Detail zařízení IČZ CZT00808 Typ zařízení Stacionární zařízení Typ povolení 14 ods. 1 IPPC MZPXXFIMS18M Adresa Ulice Revoluční Obec Bohumín PSČ ZÚJ Souřadnice N 49 53,357 E 18 21,462 Provozovatel IČO Název BM servis a.s. Adresa sídla Krátká 775, Bohumín, Zdroj: RSZ MŽP 26

132 Tabulka 8 - Specifikace skládky S-OO Depos Horní Suchá Identifikační kód Provozovatel Platnost CZT00838 Depos Horní Suchá, a.s. - skládka S-OO Solecká Neomezeno Detail zařízení IČZ CZT00838 Typ zařízení Stacionární zařízení Typ povolení 14 ods. 1 IPPC MZPR98EKB5FG Adresa Ulice Solecká 1/1321 Obec Horní Suchá PSČ ZÚJ Souřadnice N 49 48,675 E 18 28,918 Provozovatel IČO Název Depos Horní Suchá, a.s. Adresa sídla Solecká 1321/1, Horní Suchá, Zdroj: RSZ MŽP 27

133 4. LOGISTICKÁ ČÁST Logistika je vědou o řízení toku zboží, energií, informací a ostatních zdrojů k zákazníkovi. V případě odpadů se ale jedná o tzv. zpětnou (reverzní) logistiku, která musí umožnit převzetí příslušného (předem vytříděného či zbytkového) odpadu od zákazníka (občana) a zajištění jeho toku k dalšímu nakládání (úpravě, využití nebo odstranění). Přitom musí být reverzní logistika šetrná k životnímu prostředí a ekonomicky optimální (realizovaná při minimálních výdajích). V případě SKO, který je předmětem SČ-POH SMOOK, se zpětná logistika musí zaměřit na: způsob sběru SKO (nádoby, pytle) optimalizaci svozových tras dodržování termínu odvozu optimalizaci koncového zařízení (svozová vzdálenost, cena) Logistika svozu komunální odpadu se zaměřuje na činnosti sběru odpadu, tzn. sběr z určitého místa a jeho přeprava do určitého místa konečného nakládání, resp. následného nakládání s odpadem (zařízení, překládací stanice). Z hlediska logistiky svozu SKO se jedná o zmapování svozových míst, tvorbu svozových tras (svozových programů) a výběr/použití co nejekonomičtější trasy. V tomto pojetí logistiky svozu SKO jde i o optimalizaci časové náročnosti. Cílem je co nejvyšší svozový výkon použité techniky, který ovlivňují (zejména) následující skutečnosti: druh zástavby a s tím související počet zastávek (počet sběrných nádob, objem sběrných nádob, pytlů) šířka a významnost komunikace (sběr prováděný jedním nebo dvěma průjezdy), méně významná je kvalita pozemní komunikace počet členů osádky svozového vozidla využití nástavby vozidla (množství naloženého odpadu) trasa (optimalizovaná na minimální ujetou vzdálenost při minimálním čase) čas svozu (kolize s dopravními špičkami atd.) dlouhodobá dopravní omezení Logistika musí vycházet z hierarchie nakládání s odpady, kde má absolutní přednost předcházení vzniku odpadů (prevence vzniku), které následuje příprava odpadu k jeho opětovnému použití, dále pak materiálové využití, dále pak další využití (např. energetické) a jako poslední, nejméně preferovaná možnost, odstranění odpadu (např. skládkování). Povinnost zajištění vytřídění minimálně 50 % potenciálního výskytu papíru, plastů, skla a kovů z KO do roku 2020 se projeví snížením produkce SKO. Tento 28

134 fakt podpoří i předpoklad snížení počtu obyvatel okresu Karviná k roku 2030 v úrovni cca 90 % počtu obyvatel dle stavu v roce 2012 (viz část 2). Úbytek obyvatelstva lze očekávat spíše v městech. V obcích do 10 tis. obyvatel byl zaznamenán mírný nárůst počtu obyvatel, který ale nemůže zvrátit obecný trend ubývání obyvatel v rámci okresu Karviná. POH ČR uvádí klesající prognózu celkového množství SKO z obcí do roku 2024 o 5,1 % vůči roku 2013, což činí lineární pokles SKO cca 0,4 % každoročně do roku S ohledem na pokles počtu obyvatel v okrese Karviná, lze očekávat vyšší míru úbytku SKO, než činí předpokládaný republikový průměr. Pro porovnání lze uvést, že pokles komunálního SKO ve čtyřech sledovaných ORP v letech činil 11 % hm. SKO. Ve městech a obcích SČ POH SMOOK mezi roky 2011 až 2015 činil pokles komunálního SKO dokonce 13 % hm. SKO, což je průměrný meziroční pokles o 3,25 % hm. SKO. Zákonný tlak na zvyšování třídění v dalších létech povede nepochybně k vyšší míře poklesu, než předpokládá POH ČR. Na obrázku níže je znázorněna očekávaná produkce SKO na obyvatele v roce Prognóza vychází ze studie Analýza potenciálu energetického využití odpadů v ČR včetně ekonomického a regionálního vyhodnocení, kterou zpracovala pro MŽP v roce 2015 společnost Ernst & Young, s.r.o. Z mapy je zřejmé, že nejvyšší produkci lze očekávat v okolí větších měst. Ve městech samotných je naopak produkce relativně nízká. Tato skutečnost je zřejmá v obrázku 14 i pro okres Karviná. Obrázek 8 Předpokládaná měrná produkce SKO v ČR v roce Zdroj: VUT Brno Logistické výkony se budou z oblasti SKO částečně přesouvat do oblastí nakládání s MVO a BRO. S ohledem na odklon od skládkování odpadů 29

135 (2024) budou přepravní výkony dosud soustředěné na sběr a svoz SKO z obcí a jejich přepravu na poměrně blízké skládky, nahrazeny přepravními výkony na překládací stanici nebo zařízení k úpravě či energetickému využití odpadů. Tato skutečnost by však neměla zásadně ovlivnit řešení pro okres Karviná, jehož obce a města se nacházejí ve spádové oblasti ZEVO (KIC) či dalších zařízení v přepravně dostupné vzdálenosti pro svozovou techniku. Logistické řešení nakládání s SKO v okrese Karviná bude ovlivňovat koncepce realizace zařízení na úpravu a na využití SKO v MSK. Koncepce je součástí POH MSK. POH MSK počítá s ohledem na nedostatečnou technickou infrastrukturu pro úpravy a využívání SKO s následujícími scénáři vývoje: Tabulka 9 - Čtyři možné varianty rozvoje sítě pro nakládání se zbytkovým KO po jeho vytřídění (zvýrazněna je varianta preferovaná POH MSK): KIC v původní variantě / výstavba ZEVO v lokalitě Důl Barbora - Karviná ZEVO v kombinaci s MBÚ / přímé energetické využití odpadů (např. KIC), ale i cestou spalování odpadů nebo spolu-spalování (včetně využití paliv z odpadů) v rámci stávajících energetických zdrojů s doplněním systému nakládání s SKO formou MBÚ. Menší ZEVO na úrovni velkých měst / výstavba menších ZEVO s omezenou kapacitou - varianta je nejméně pravděpodobná s ohledem na možnosti realizace dané především legislativními a ekonomickými podmínkami. MBÚ na úrovni velkých měst / výstavba několika zařízení pro mechanicko-biologickou úpravu SKO na úrovni velkých měst bez realizace ZEVO pro energetické využívání SKO. Kapacity budoucích zařízení MBÚ by měly od roku 2024 pokrýt většinu produkce SKO MSK. Zdroj: POH MSK POH MSK vyhodnotil jako nejvhodnější variantu ZEVO v kombinaci s MBÚ (varianta představuje energetické využití odpadů, včetně paliv z odpadů) s možným doplněním systému o MBÚ (jedná se ale pouze o úpravu odpadů, a nikoliv koncové zařízení pro využívání SKO). Pro tuto variantu hovoří řada otazníků a rizik spojených s rozvojem sítě zařízení na využívání SKO, chybějící ekonomické zdroje (investiční či provozní podpora), nejistoty legislativního prostředí. Pro pokračování projektu KIC a realizace ZEVO v modifikované podobě je nezbytné nalézt partnera, privátního investora a aktualizovat projekt na současnou situaci (kapacitu, zvolenou technologii, lokalitu). Přitom nejistý vývoj především v odpadové legislativě (nepředvídatelnost práva), vnáší do úvah řadu neznámých, které se bezprostředně týkají hlavních parametrů 30

136 pro posouzení záměru případným investorem. Tato situace proto vyústila v několik záměrů (subjektů, podnikajících v odpadovém hospodářství v MSK) - ke zvážení budoucí realizace projektů zařízení pro zpracování SKO a to především cestou MBÚ. Realizace MBÚ je úzce spojena s poptávkou po výhřevné frakci (výstup z úpravy SKO v MBÚ). Kapacita MBÚ musí být odvozena od budoucích kapacit energetických zdrojů pro spolu-spalování či spalování odpadů (popř. paliv z odpadů) v MSK či mimo kraj. Město v Karviná zvažuje realizaci společného projektu s městem Havířov na dotříďování SKO (s lokalizací v ORP Havířov). Bohužel i v této oblasti je řada neznámých. ZEVO a MBÚ Na následujících obrázcích jsou uvedeny potenciální lokality pro realizaci ZEVO a MBÚ v MSK. Obrázek 9 - Lokality vhodné pro analýzu možné výstavby ZEVO nebo Monobloku (stávající teplárenské zdroje) dle Směrné části POH MSK Zdroj: POH MSK 31

137 Obrázek 10 - Lokality vhodné pro analýzu možné výstavby zařízení MBÚ dle Směrné části POH MSK Zdroj: POH MSK Z obou obrázků je zřejmé, že jak potenciální zařízení pro energetické využití SKO či pro úpravu SKO v MBÚ jsou situována zejména na území okresu Karviná či v jeho blízkosti. Překládací stanice V případě, že v ekonomicky přijatelné dojezdové vzdálenosti od svozového území není k dispozici vhodné zařízení k předání SKO, je nutné zefektivnit logistiku vložením dalšího infrastrukturního prvku - překládací stanice. POH MSK předpokládá, že k dosažení zvolené varianty nakládání s SKO bude nutné využít stávající a vybudovat nové překládací stanice, které umožní efektivnější dopravu SKO (např. formou velkokapacitních kontejnerů). Koncept překládacích stanic vychází z ekonomiky přepravy SKO svozovou technikou, z ekonomiky provozu překládacích stanic a z ekonomiky následné kapacitní dopravy SKO na vhodná zařízení (ZEVO, MBÚ). Limitní vzdálenost umístění překládací stanice vychází z nákladů na pořízení investice, průměrné hmotnosti SKO ve svozových vozidlech, průměrné hmotnosti SKO při kapacitní přepravě mezi překládací stanicí a zařízením k převzetí odpadů. Dalším faktorem je i produkce odpadů ve spádové 32

138 oblasti překládací stanice. Limitní vzdálenost má dopad i na časové využití svozové techniky. Tato vzdálenost by neměla být vyšší než cca 55 km, přičemž POH MSK počítá s cca poloviční vzdáleností (20 25 km). Zejména vysoká hustota obyvatel v centrální části Ostravské aglomerace a malé vzdálenosti mezi jednotlivými obcemi a městy, nižší dojezdovou vzdálenost na překládací stanici podporují. Tabulka 10 - Předpoklady realizace překládacích stanic maximální vzdálenosti v rámci technické infrastruktury Parametr Maximální trasová vzdálenost od největšího města spádové oblasti Maximální vzdálenost železniční vlečky od místa předpokládané výstavby překládací stanice Maximální svozová vzdálenost spádové oblasti Maximální vzdálenost k energetickému zdroji nebo zařízení MBÚ km (max.) Zdroj: POH MSK Pro umístění nových překládacích stanic je nutné zajistit následující předpoklady: Logistické Parametry dopravní trasy do zařízení na zpracování zbytkových KO (tzn. kategorie silnic tvořící nejdelší část dopravní trasy). Technické Umístění překládací stanice do stávajících zařízení pro nakládání s odpady s využitím stávající infrastruktury a přirozených svozových oblastí s napojením na inženýrské sítě a zajištění splnění hygienických a environmentálních požadavků vybrané lokality. Zajištění vstupů na zařízení Zajištění vstupů na zařízení (např. smlouvy s obcemi, svazky obcí či svozovými společnostmi). Prokázání dostatečného množství zdrojových odpadů ve spádové oblasti zařízení (bilance odpadů v území v dojezdové vzdálenosti). Zajištění výstupů ze zařízení Zajištění (dlouhodobé) odbytu výstupů ze zařízení (odpadů ke koncovému odstranění/ využití), splňující požadavky na přednostní využití odpadů a omezení jejich skládkování. Zajištění předání odpadů v případě poruchy či odstávky smluvních zařízení 33

139 Lokality stávajících překládacích stanic: Třinecko - Nehlsen - Třinec (30 tis. t/r) a Jablunkov 10 tis. tun/r), Frýdlant nad Ostravicí AVE CZ (150 tis. tun/r), Vrbno pod Pradědem - Technické služby Vrbno (4 tis. tun/r). Lokality nových překládacích stanic Z pohledu POH MSK jsou optimální oblasti pro výstavbu nových překládacích stanic okolí Novojičínska/Kopřivnice a oblast území ORP Krnov, Bruntál a Rýmařov. Žádný záměr v těchto lokalitách není připravován. Překládací stanice pro okres Karviná V centrální části kraje, v okolí měst Ostrava, Karviná, Frýdek-Místek, Havířov, Opava atd., nebude potřeba budovat žádné překládací stanice. Vyplývá to z předpokladu dostatku koncových zařízení (s možností ekonomického přímého transportu SKO). Tento předpoklad ukazuje následující obrázek. Pokud by záměry nebyly realizovány, pak další obrázek znázorňuje možné pokrytí zájmového území okresu Karviná překládací stanicí (pro dojezdové vzdálenosti 25 a 20 km). Jak již bylo uvedeno, pro logistiku z obou možných variant nevyplývají žádné zásadní změny. Přeprava odpadů (doprava z místa svozu do místa předání) bude probíhat v obdobných přepravních vzdálenostech jako v současnosti. Obrázek 11 - Možné spádové oblasti pro překládací stanice v Moravskoslezském kraji (se zohledněním realizace současných záměrů) dle POH MSK Zdroj: POH MSK 34

140 Obrázek 12 - Možné spádové oblasti pro překládací stanice v Moravskoslezském kraji bez zohlednění současných záměrů na koncová zařízení dle POH MSK svozová vzdálenost max. 25 km svozová vzdálenost max. 20 km Zdroj: POH MSK Předpokládané projekty MBÚ: OZO Ostrava s.r.o. Frýdecká skládka, a.s. EKO - Chlebičov a.s. - Marius Pedersen (Opava) Zdrojové odpady ve spádových oblastech budou (zřejmě) směřovat přímo do těchto plánovaných zařízení bez využití překládací stanice. Stávající logistické řešení v obcích SČ POH SMOOK Svoz komunálních odpadů (SKO, MVO, BRO) v každém z řešených měst a v každé z řešených obcí zajišťuje na základě smlouvy jedna svozová společnost. Jejich přehled je uveden v následujících tabulkách. Svozové společnosti Na obsluze území obcí a měst ve SČ POH SMOOK (svoz SKO) se v současné době podílejí 4 subjekty. Tabulka 11 Přehled svozových firem (2015) 35

141 Obec/město Albrechtice Dolní Lutyně Horní Bludovice Horní Suchá Karviná Petřvald Svozová společnost (SKO) Depos Horní Suchá a.s. Marius Pedersen a.s. FCC ČR, s.r.o. Depos Horní Suchá a.s. TS Karviná s.r.o. Depos Horní Suchá a.s. Rychvald FCC ČR Depos Horní Stonava Suchá a.s. Depos Horní Těrlicko Suchá a.s. Zdroj: Zpracovatel Obsluhovaný počet obyvatel (2015) Průměrná hustota obyvatel (ob/km 2 ) , , , , , , , , ,32 Působnost svozových společností v rámci jednotlivých měst a obcí SČ POH SMOOK zobrazuje následující obrázek. Na svozu 9 obcí se podílí 4 svozové společnosti. Obrázek 13 Územní působnost svozových společností v řešených obcích Zdroj: Zpracovatel Vzhledem ke skutečnosti, že řešená města a obce, nejsou v souvislém území, byl pro potřeby této studie zjištěn stav ve všech obcích a městech 36

142 okresu Karviná. Na obsluze 17 obcí a měst se podílí celkem 8 svozových společností. Obrázek 14 Svozové společnosti v rámci okresu Karviná Zdroj: Zpracovatel Následující obrázek 21 dokládá, že svozové společnosti působí většinou v jednom městě/obci nebo izolovaně s výjimkou svozové oblasti společnosti DEPOS Horní Suchá a.s., která obsluhuje navazující obce Albrechtice, Horní Suchá, Stonava a Těrlicko. Obrázek 22 znázorňuje územní působnost svozových společností podle majetkové účasti měst a obcí ve svozových společnostech. Definovány byly tři skupiny: ❶ společnosti se 100 % majetkovou účastí města (TS Havířov, TS Karviná, BM servis, SMO), ❷ společnost s majetkovou účastí obcí (DEPOS Horní Suchá) a ❸ poslední skupinu tvoří svozové společnosti bez účasti obcí (FCC Česká republika, Marius Pedersen a Nehlsen Třinec). 37

143 Obrázek 15 územní působnost svozových společností v okrese Karviná Zdroj: Zpracovatel Obrázek 16 územní působnost svozových společností podle majetkové účasti Zdroj: Zpracovatel 38

144 Hustota obyvatel Hustota obyvatel je parametrem, který ovlivňuje efektivitu svozu odpadů. Čím vyšší je hustota obyvatel, tím efektivnější je svoz odpadů. To je dáno jednak nižší měrnou hmotností produkovaného odpadu ve městech a využitím sběrných nádob s vyšším objemem. Na naložení stejné hmotnosti SKO je nutné v oblasti s vyšší hustotou obyvatel méně zastávek (vyšší objem sběrných nádob) a současně i kratší svozová trasa. Čím nižší je hustota obyvatel v obci pak jsou počty nakládek vyšší (menší objem sběrných nádob) a ujetá vzdálenost k naplnění nástavby svozového vozidla je díky tomu vyšší. Průměrná hodnota hustoty obyvatel v zájmovém území SČ POH SMOOK činí 319,14 ob/km 2. Nejvyšší hustota obyvatel je ve Statutárním městě Karviná, která trojnásobná k hodnotě průměru. Jak již bylo uvedeno v demografické části, průměrná hustota obyvatel v MSK je 229,1 ob/km 2. Tabulka 12 Přehled svozových firem podle počtu obsluhovaných obyvatel (2015) Obsluhovaný počet obcí Obsluhovaný počet obyvatel Podíl počtu obyvatel (%) Hustota obyvatel (ob/km2) Svozová společnost TS Karviná, s.r.o , ,58 Depos Horní Suchá, a.s ,08 329,3 FCC Česká republika, s.r.o ,27 331,43 Marius Pedersen a.s ,45 205,33 Zdroj: Zpracovatel V rámci ostatních měst a obcí okresu Karviná působí při svozu SKO svozové společnosti dle následující tabulky jedná se šest společností. Tabulka 13 Přehled svozových firem v ostatních obcích a městech okresu Karviná Název obce Bohumín Český Těšín Dětmarovice Doubrava Havířov Chotěbuz Orlová Petrovice u Karviné Zdroj: zpracovatel Svozová společnost BM servis, a.s. FCC Česká republika, s.r.o. FCC Česká republika, s.r.o. Marius Pedersen a.s. Technické služby Havířov a.s. Nehlsen Třinec, s.r.o. SMO, městská akciová společnost Marius Pedersen a.s. Pro přehlednost je zpracována následující tabulka, která souhrnně uvádí svozové společnosti ve vazbě na jednotlivá města a obce okrasu Karviná. 39

145 Jedná se o osm svozových společností. Tabulka uvádí i celkový počet obyvatel, které jednotlivé společnosti obsluhují v rámci okresu Karviná. Tabulka 14 Svozové společnosti a obsluhovaná města a obce Počet Název obce Svozová společnost obyvatel* Bohumín BM servis, a.s Albrechtice Horní Suchá Petřvald Stonava Těrlicko Český Těšín Dětmarovice Horní Bludovice Rychvald Dolní Lutyně Depos Horní Suchá a.s FCC Česká republika, s.r.o Doubrava Marius Pedersen a.s Petrovice u Karviné Chotěbuz Nehlsen Třinec, s.r.o Orlová SMO, městská akciová společnost Havířov Technické služby Havířov a.s Karviná Technické služby Karviná s.r.o Pozn.: * rok 2015 Zdroj: zpracovatel Z tabulek vyplývá, že na území zabezpečují svoz SKO jednak společnosti, které vlastní města (Technické služby Karviná, BM servis, a.s., Technické služby Havířov a.s. a SMO, městská akciová společnost), které působí ve městech s funkcí ORP. Dále na území okresu působí i společnost DEPOS Horní Suchá, a.s., spoluvlastněná komunálními subjekty, která v rámci území okresu obsluhuje obce pod 10 tis obyvatel. Svozové společnosti bez majetkového podílu obcí působí v území jsou tři - FCC Česká republika, s.r.o., Marius Pedersen a.s. a Nehlsen Třinec, s.r.o. Společností FCC Česká republika, s.r.o. je zajišťována obsluha pátého města s funkcí ORP - Českého Těšína. Údaje z tabulky 12 jsou zpracovány v grafu 9. Sestupně jsou zde uvedeny jednotlivé společnosti dle počtu obsluhovaných obyvatel. 40

146 Graf č. 9 Svozové společnosti dle počtu obsluhovaných obyvatel v okrese Karviná Technické Technické služby Havířov služby Karviná a.s. s.r.o. Svozové společnosti působící v okrese Karviná dle počtu obsluhovaných obyvatel FCC Česká republika, s.r.o. SMO, městská akciová společnost Depos Horní Suchá a.s. BM servis, a.s. Marius Pedersen a.s. Nehlsen Třinec, s.r.o. Zdroj: Zpracovatel V rámci okresu Karviná zajišťují svoz odpadů pro 71 % obyvatelstva městské společnosti, jejichž jediným vlastníkem je příslušné město. Pro 20 % obyvatel zajišťují svoz SKO společnosti bez majetkové účasti měst a obcí. Zbývajících 9 % připadá na společnost vlastněnou více komunálními subjekty. To znamená, že služby pro 4/5 obyvatel okresu zajišťují subjekty komunálních společností a 1/5 pak společnosti privátní. Tyto skutečnosti jsou zřejmé z grafu 10. Graf č. 10 Podíly skupin svozových společností dle majetkové účasti obcí podle počtu obsluhovaných obyvatel Svozové společnosti působící v okrese Karviná podle majetkové účasti obcí (% obsluhovaných ovyvatel) 20% 9% 71% městské společnosti společnosti s účastí obcí společnosti bez účasti obcí Zdroj: Zpracovatel 41

147 Podíl produkce SKO v obcích SČ POH SMOOK na celkové produkci SKO v ORP S ohledem na skutečnost, že řešená města a obce v rámci SČ POH SMOOK netvoří souvislé území, je zpracována tato část, která umožňuje bilanci celkového množství SKO v rámci celého území správních obvodů ORP Bohumín, Havířov, Karviná a Orlová. Logistické náklady jsou nejnižší, pokud jsou obsluhovaná místa s produkcí SKO v co nejkratší vzdálenosti. Tabulka 15 Podíl produkce SKO ve vztahu k produkci SKO v ORP (SKO z produkce obcí) ORP, města a obce (t) Bohumín (ORP) 8 213, , , , ,0 Petřvald 1 991, , , , ,3 Bohumín 4 828, , ,5 Podíl obcí SČ POH SMOOK 0,29 0,29 0,24 Havířov (ORP) , , , , ,0 Albrechtice 887,3 888,8 884,4 813,9 781,2 Horní Bludovice 385,5 492,3 427,3 438,8 638,2 Horní Suchá 1 125, , , , ,4 Těrlicko 1 119, , , , ,5 Havířov , , ,3 Podíl obcí SČ POH SMOOK 0,18 0,18 0,18 Karviná (ORP) , , , , ,0 Karviná , , , , ,9 Stonava 290,0 298,9 302,6 289,6 292,8 Dětmarovice, Petrovice 1 943, , ,1 Podíl obcí SČ POH SMOOK 0,86 0,86 0,86 Orlová (ORP) , , , , ,0 Orlová 6 590, , , , ,2 Petřvald 1 991, , , , ,3 Dolní Lutyně 1 384, , , , ,1 Doubrava 427,8 477,2 x Podíl obcí SČ POH SMOOK 0,32 0,33 0,38 Pozn.: x - dopočtený údaj produkce SKO pro obec Doubrava v roce 2013 má zápornou hodnotu, proto není uváděn. Důvodem je zřejmě chybný údaj celkové produkce SKO v ORP Orlová (je zde patrný výrazný pokles oproti rokům předcházejícím). Zdroj: evidence odpadů obcí (ISPOP), POH MSK Protože území zájmových obcí na sebe zcela nenavazují, ale mezi některými obcemi se nachází obce neřešené v rámci SČ POH SMOOK, je zpracováno vyhodnocení celkové produkce SKO v ORP 1 a je dopočten podíl zájmových 1 S výjimkou ORP Český Těšín, ve kterém není řešeno žádné město ani obec 42

148 obcí a měst na celkové produkci SKO v příslušném ORP. Tento dopočet je proveden pro roky (překrývající se období, pro které je zpracována analytická část POH MSK i analytická část POH měst a obcí). Roky 2009, 2010, 2014 a 2015 nejsou vzájemně bilancované, ale jsou uvedeny s ohledem na doložení trendu produkce SKO. Vzhledem k tomu, že hodnoty podílu na celkové produkci SKO v jednotlivých ORP se výrazně liší (interval 0,18-0,86), je zpracována následující tabulka, která vyhodnocuje produkci SKO ve všech čtyřech zastoupených ORP (Bohumín, Havířov, Karviná, Orlová). Vůči těmto hodnotám jsou vypočítány celkové podíly 9 zájmových měst a obcí, pro něž je zpracovávána tato společná část POH SMOOK. Tabulka 16 - Podíl produkce SKO ve vztahu k produkci SKO ve 4 zájmových ORP (SKO z produkce obcí) ORP (Bohumín, Havířov, Karviná, Orlová) , , , , ,0 obce SČ POH SMOOK , , , , ,0 Podíl zájmových obcí na produkci SKO 0,41 0,39 0,40 Zdroj: Evidence odpadů obcí, POH MSK Při souhrnném zpracování činí podíl celkové produkce SKO v zájmových obcích v průměru 40 % z celkové produkce SKO ve všech čtyřech zájmových ORP. Z uvedené hodnoty lze odhadnout celkovou produkci SKO z obecních systémů v ORP Bohumín, Havířov, Karviná, Orlová ve výši cca 45 tis. t SKO za rok (2015). Tabulka 17 - Měrné náklady SKO obce v SČ POH SMOOK (2015): Obec/město Albrechtice Dolní Lutyně Horní Bludovice Horní Suchá Karviná Petřvald Svozová společnost Měrné náklady SKO (Kč/ob a rok) Měrná produkce SKO (kg/ob a rok) (Kč/kg) (=sl.3/sl.4) Depos Horní Suchá MP FCC ČR Depos Horní Suchá TS Karviná Depos Horní Suchá 414,40 198,44 2,09 495,05 229,71 2,16 792,61 281,00 2,82 996,45* 233,04 x 414,80 170,42 2,43 780,96 250,40 3,12 43

149 Rychvald FCC ČR Stonava Depos Horní Suchá Těrlicko Depos Horní Suchá Pozn.: * veškeré náklady na KO 706,98 213,07 3, ,99* 154,28 x 444,06 240,99 1,84 Zdroj: Zpracovatel Vývoj produkce SKO v jednotlivých zájmových obcích a městech znázorňuje graf 11. Z grafu jsou patrné proporce produkce SKO mezi jednotlivými obcemi a městy a současně i vývoj produkce SKO v jednotlivých obcích a městech v období Graf 12 dokládá snižování celkové produkce SKO v rámci SČ POH SMOOK. Obce jsou seřazeny sestupně podle počtu obyvatel v roce Graf č. 11 Vývoj produkce SKO v jednotlivých městech a obcích ve SČ POH SMOOK 14000, , , , , , ,000 0,000 Vývoj produkce SKO (t/r) Zdroj: evidence obcí, zpracovatel Graf č Celková produkce SKO v řešených obcích v období , , , , , ,000 Celková produkce SKO v řešených obcích (t/r) Zdroj: evidence obcí, zpracovatel 44

150 Název osy Graf 13 znázorňuje vývoj měrné produkce SKO (hmotnost SKO, připadající na jednoho obyvatele v příslušném roce). Oproti grafu 11 je tento graf zpracován pro jednotlivé roky, ve kterých je možné porovnat měrnou produkci SKO. Pořadí sloupců (obcí) je dáno počtem obyvatel (v roce 2016). Spojnicovým grafem je znázorněna průměrná měrná produkce SKO (kg/ob a rok) v daném roce. Graf č Vývoj měrné produkce SKO v rámci SČ POH SMOOK 300,00 250,00 200,00 150,00 100,00 50,00 0,00 Vývoj měrné produkce SKO (kg/ob a rok) Karviná Rychvald Petřvald Dolní Lutyně Horní Suchá Těrlicko Albrechtice Horní Bludovice Stonava Zdroj: evidence obcí, zpracovatel Následující graf porovnává celkovou produkci SKO v letech v ORP Bohumín, Havířov, Karviná, Orlová s celkovou produkcí SKO měst a obcí SČ POH SMOOK. Jak již bylo uvedeno v tab. 16, podíl obcí SČ POH SMOOK na celkové produkci SKO v uvedených ORP je cca 40 %. Graf č. 14 Porovnání vývoje produkce SKO ve ORP správních obvodech ORP a zájmových obcích , , , , , ,0 0,0 Vývoj produkce SKO (t/r) ORP (Bohumín, Havířov, Karviná, Orlová) obce SČ POH SMOOK Zdroj: evidence obcí, POH MSK, zpracovatel 45

151 Tabulka 18 uvádí srovnání měrných nákladů SKO (Kč/ob a rok), měrné produkce SKO (kg/ob a rok) a jednotkové ceny v řešených obcích s údaji studie Hodnocení nákladů na hospodaření s komunálními odpady v obcích ČR (IURMO, 2015) dle velikostních kategorií obcí a dále s průměrnými hodnotami za MSK a ČR. Studie IURMO vychází zejména z dat AOS EKOKOM. Tabulka 18 Porovnání údajů s daty IURMO Obec/město Měrné náklady SKO (Kč/ob a rok) Měrná produkce SKO (kg/ob a rok) Jednotková cena (Kč/t) Kč/ob a rok ČR (IURMO 2015) kg/ob a rok Kč/t sloupec (=sl.1/sl.2*1000) Města obyvatel Karviná 414,8 170, ,8 184,9 2670,7 Obce obyvatel Rychvald 706,98 213, Petřvald 780,96 250, Dolní Lutyně 495,05 229, Horní Suchá x 233,04 x Těrlicko 444,06 240, Obce obyvatel Albrechtice 414,4 198, Horní Bludovice 792,61 281, Stonava x 154,28 x 493,7 212,8 2320,1 486,0 208,7 2328,9 Obce v MSK (bez ohledu na velikost) Obce v MSK 470,3 191,9 2450,1 Obce v ČR (bez ohledu na velikost) medián 497,6 201,8 2439,5 průměr 524,3 198,9 2636,2 Pozn.: x údaj pro SKO nebyl k dispozici Zdroj: Zpracovatel, IURMO (2015) 3.2 Svozové trasy: Jak bylo popsáno v části 1.2.3, okres Karviná má nejmenší celkovou délku komunikací v MSK, přitom hustota komunikační sítě je velmi vysoká (846 m/km 2 ) a je tak po Ostravě druhá nejhustší. Tato skutečnost je dána tím, že okres Karviná je součástí užšího centra Ostravské aglomerace s poměrně malými vzdálenostmi jednotlivých obcí a měst, nebo jejich přímou návazností. 46

152 V rámci řešeného území nejsou lokalizovány žádné zásadní geografické či morfologické překážky, kterým by bylo nutné přizpůsobit logistiku. Obrázek 17 Obce a města v projektu SČ POH SMOOK Zdroj: Google.cz, zpracovatel Obce a města SMOOK nezapojené do projektu (Bohumín, Dětmarovice, Doubrava, Havířov, Chotěbuz a Petrovice u Karviné a Orlová) představují dalších cca 138,5 tis. obyvatel. Český Těšín, který není ani členem SMOOK představuje dalších 25 tis. obyvatel. Obce řešené v projektu SČ POH SMOOK představují celkem 92,5 tis. Obyvatel, s podílem 36 % na celkovém počtu obyvatel okresu, který má celkem 255, 9 tis. obyvatel. Obce ve SČ POH SMOOK, ani zadavatel, neuvedli preference ke společnému logistickému řešení. Tuto skutečnost je možné interpretovat tak, že obecně není mezi účastníky studie koncensus na nějaké z forem společného postupu řešení logistiky. Obecně takový koncensus pravděpodobně není ani ve SMOOK, neboť projektu se zúčastnilo pouze 9 z 16 obcí. Důvody mohou být v jednotlivých obcí různé, ale mezi předpokládané důvody lze zařadit: a) Odlišné zájmy v zajištění služeb - Velká města (ORP) mají své komunální společnosti, které přímo řídí - V části obcí je zajišťováno nakládání s odpady prostřednictvím smluvních subjektů na základě veřejných zakázek 47

153 - V části obcí je zajišťováno nakládání s odpady prostřednictvím společnosti s majetkovou účastí více obcí b) Nejasný vývoj zákonných povinností obcí v souvislosti s regulací skládkování neupravených odpadů odklon od skládkování k úpravě odpadů a/nebo energetickému využívání odpadů (na úrovni EU i ČR) c) Nejasný výhled ekonomických dopadů v souvislosti s realizací regulace skládkování a odklonu odpadů od skládkování d) Nejasný způsob realizace odklonu SKO od skládkování dle POH MSK e) Nejasná možnost využití dotačních titulů pro financování vlastních či společných projektů Na základě shora uvedených skutečností nelze uvažovat o převažujícím zájmu na společné logistické řešení. Takové řešení by mohlo přicházet v úvahu, pokud by SMOOK byl organizátorem projektu realizace zařízení pro využití SKO. Z informací od obcí při zpracování jejich POH je zřejmé, výrazným prvkem pro případnou úpravu logistiky nakládání se SKO může být společný projekt Havířov-Karviná na dotříďovací linku SKO (TS Havířov). Pokud by tento projekt byl realizován, bude vytvořen prostor pro případné sladění logistiky, případně i poskytovatele logistických služeb. Zejména s ohledem na vysoké zastoupení komunálních společností (71 % obyvatel okresu Karviná obsluhují komunální společnosti) by takové řešení mohlo být realizováno, pokud byl nalezen koncensus participace jednotlivých společností. Organizačně by bylo toto řešení pro zúčastněné obce jednodušší s ohledem na možnost zadávání veřejné zakázky režimem In House. Nebezpečí takového postupu může být v nákladech, které nejsou ověřeny soutěží. Tabulka 19 Počet obyvatel dle vztahu k společnému projektu SČ POH SMOOK Ostatní obce a města SMOOK Obce a města mimo SMOOK Oblasti dle vztahu k SČ-SMOOK SČ-POH SMOOK Počet obyvatel Podíl (%) CELKEM

154 Tabulka 20 Vzájemné vzdálenosti jednotlivých obcí SČ POH SMOOK Rychvald Dolní Lutyně 6,3 Vyhodnocení Parametr Albrechtice 17,9 18,9 Max. 22,4 Horní 3, ,4 9,0 Min. Bludovice Horní Suchá 13,7 14,8 5,6 9,2 Průměr 12,4 Těrlicko 20,5 21,4 6,6 5,1 6,6 Medián 12,7 Karviná 15,1 12,5 11,1 19,3 11,3 16,9 Stonava 14,5 15,6 3,7 12,7 5 10,3 6,7 Orlová 6,6 4,2 16,1 17, , ,9 Petřvald 7,6 10,8 16,0 13,3 11,9 13,1 13,9 12,7 6,6 Rychvald Dolní Lutyně Albrechtice Horní Bludovice Horní Suchá Těrlicko Karviná Stonava Orlová Zdroj: Google.cz, Zpracovatel Z tabulky 20 je zřejmé, že vzájemné vzdálenosti obcí v řešeném území (po pozemních komunikacích) jsou velmi nízké, v průměru představují 12,4 km a nepřekračují 22,4 km. Blízkost obcí je předpokladem pro optimalizované logistické řešení. Nejvíce jsou V MSK zastoupeny silnice III. třídy a to z 55 % (průměr ČR 61 %). Silnice II. třídy se na celkové délce silnic a dálnic v MSK podílejí z 24 % (průměr ČR je 26 %). Dle krytu vozovky jednoznačně ve všech krajích převládal živičný povrch, přitom povrch živičný těžký byl dominantní MSK. Z důvodu nutnosti dosáhnout do roku 2020 odklonu min. 65 % BRKO ze skládek a ukončit do roku 2024 skládkování neupraveného SKO, recyklovatelných a využitelných odpadů je smysluplné, dle POH MSK, aby byly v MSK vybudovány překládací stanice (PS) pro lisování odpadu a překládku SKO ze svozových vozidel do velkokapacitních kontejnerů. Tato zařízení by měla primárně sloužit pro efektivní zajištění dostatečného množství vstupních zbytkových komunálních odpadů do koncového zařízení ZEVO, případně do dalších zařízení pro nakládání s těmito odpady, tj. MBÚ, MÚ, apod., na území MSK nebo mimo něj. Optimální limit dojezdové vzdálenosti na PS je cca 20 - max. 25 km. Na větší vzdálenost již je ekonomicky účelné odpad přeložit do velkokapacitních kontejnerů nebo velkokapacitních vozidel, což umožňuje efektivnější odvoz SKO ke konečnému využití tak, aby se minimalizovalo zatížení dopravní sítě kraje a snížil se tak negativní dopad přepravy odpadů na životní prostředí. Z pohledu obce je rozhodující infrastruktura pro tříděný sběr odpadů a zajištění odbytu vytříděných komodit v návaznosti na řešení navazující zpracovatelské infrastruktury na úrovni svazku obcí či na úrovni krajské. Z ekonomického hlediska bude limitujícím faktorem využití potenciálu snižování produkce SKO, neboť zvyšování poplatku za skládkování odpadů (dle návrhu zákona o odpadech) či platby za předání SKO k úpravě či Km Petřvald 49

155 energetickému využití, případně i platby za přepravu na vzdálená zařízení, významně zvýší náklady na odpadové hospodářství obce. Sběrné nádoby, pytlový sběr V rámci projektu SMOOK by měly být používány typizované sběrné, umožňující požití běžné svozové techniky, vybavené standardními vyklapěči. Pro sběr skla (v husté zástavbě) je vhodné využít kontejnery se spodním výsypem, obsluhované nosiči kontejnerů s hydraulickou rukou. Tento způsob je šetrnější ke skleněnému střepu a umožňuje jednodušší třídění. Podzemní, nebo částečně zapuštěné kontejnery je možné umístit v zástavbě městského centra, zejména z estetických důvodů. Mechanismus obsluhy by měl být kompatibilní s nadzemními kontejnery se spodním výsypem. Pytlový sběr je vhodné nadále užívat v oblastech s nižší hustotou obyvatel (zástavba RD), kde by bylo užití donáškového systému neefektivní a snížilo by výtěžnost MVO. 50

156 Obrázek 18 - Přehled zařízení pro nakládání s odpady Zdroj. KÚ MSK 51

157 5. PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ LEGISLATIVY (ve vztahu k SKO) 5.1 Předpokládaný vývoj legislativy Evropské unie Tato část dokumentu je zpracována ve dvou úrovních. První část se věnuje stávající právní úpravě v rámci práva EU, která má vztah k povinnostem obcí při nakládání s KO, jehož součástí je i SKO. Tato právní úprava směřuje jednotlivé státy EU k recyklační společnosti. Tato část je transponována do právního řádu ČR. Druhá část se věnuje vývoji, který je očekáván v právu EU. V průběhu zpracování došlo k ukončení projednávání tzv. balíčku oběhového hospodářství (dále také BObH ) v EP. V závěru roku 2015 předložila EK návrh úprav vybraných stávajících směrnic v oblasti OH (BObH). Tyto návrhy úprav byly obecně podrobeny kritice jako málo ambiciózní. V tomto duchu probíhalo i projednávání v EP. EP v prvním čtení k BObH připravil vlastní pozměňovací návrhy, které dne v prvním čtení schválil. Nejvýznamnější změny jsou uvedeny v části Znění schválených pozměňovacích návrhů EP je uvedeno v Příloze č. 3 (na přiloženém CD) stávající stav Pro nakládání s SKO je z pohledu právní úpravy EU jsou rozhodující následující dvě směrnice: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (rámcová směrnice o odpadech) Směrnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpadů Rámcová směrnice o odpadech Zdůvodnění právní úpravy je patrné z preambule Rámcové směrnice o odpadech. Pro oblast nakládání s SKO jsou podstatné body 28, 29, 32 a 35 Rámcové směrnice o odpadech: (28) Tato směrnice by měla pomoci EU přiblížit se "recyklační společnosti", a to prostřednictvím úsilí o zamezení vzniku odpadů a o využívání odpadu jako zdroje. Zejména šestý akční program Společenství pro životní prostředí vyzývá k opatřením zaměřeným na zajištění třídění, sběru a recyklace prioritních toků odpadu. V souladu s tímto cílem a jako prostředek k usnadnění a zlepšení možností jejich využití by měly být odpady sbírány odděleně, je-li to proveditelné z technického, environmentálního a hospodářského hlediska až do okamžiku, než se pro ně uplatní jejich využití, jež přináší celkově nejlepší výsledek pro životní prostředí. 52

158 Členské státy by měly podporovat třídění nebezpečných složek z různých toků odpadů, je-li to nezbytné, s cílem dosáhnout environmentálně šetrného nakládání s odpady. (29) V souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a cílem vytvoření recyklační společnosti by měly členské státy podporovat používání recyklovatelného materiálu, např. recyklovatelného papíru, a pokud je to možné, neměly by podporovat skládkování nebo spalování těchto recyklovatelných materiálů. (32) K tomu, aby se Společenství jako celek stalo soběstačným v oblasti odstraňování odpadů a ve využívání směsného komunálního odpadu sebraného v soukromých domácnostech a aby se členské státy přiblížily tomuto cíli i jednotlivě, je nezbytné přijmout opatření k vytvoření sítě spolupráce, pokud jde o zařízení na odstraňování odpadů a zařízení pro využití směsného komunálního dopadu sebraného v soukromých domácnostech, a to rovněž s ohledem na zeměpisné podmínky a na potřebu specializovaných zařízení pro některé druhy odpadů. (35) V souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a za účelem snížení emisí skleníkových plynů pocházejících z odpadu na skládkách je důležité usnadnit oddělený sběr a vhodné zpracování biologického odpadu za účelem vytvoření ekologicky bezpečného kompostu a dalších materiálů vytvořených z biologického odpadu. Po posouzení nakládání s biologickým odpadem Komise případně předloží návrh legislativního opatření. Uplatňování hierarchie nakládání s odpady (se všemi odpady, tedy i s SKO) je základním předpokladem pro přechod k recyklační společnosti a je plně implementována do našeho OdpZ. Článek 4 Hierarchie způsobů nakládání s odpady 1. Jako pořadí priorit pro právní předpisy a politiku v oblasti předcházení vzniku odpadů a nakládání s nimi se použije tato hierarchie způsobů nakládání s odpady: a) předcházení vzniku, b) příprava k opětovnému použití, c) recyklace, d) jiné využití, například energetické využití, a e) odstranění. 2. Při uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady uvedené v odstavci 1 přijmou členské státy opatření, která podpoří možnosti, jež představují nejlepší celkový výsledek z hlediska životního prostředí. To může u zvláštních toků odpadů vyžadovat odchýlení se od hierarchie, jeli to odůvodněno zohledňováním životního cyklu u celkových dopadů vzniku tohoto odpadu a nakládání s ním. 53

159 Členské státy zajistí, že vypracování právních předpisů o odpadech a odpadových politik bude představovat zcela transparentní proces, který bude dodržovat pravidla vnitrostátního plánování ohledně konzultací a zapojení občanů a zainteresovaných subjektů. Členské státy v souladu s články 1 a 13 zohlední obecné zásady ochrany životního prostředí, a to zásadu předběžné opatrnosti a udržitelnosti, technickou proveditelnost a hospodářskou životaschopnost, ochranu zdrojů i celkové dopady na životní prostředí, lidské zdraví a hospodářské a sociální dopady. Základní požadavky na nakládání se složkami KO jsou uvedeny v článku 11. Přičemž ve vztahu k SKO je podstatný odst. 2, písm. a), který stanovuje minimální úroveň přípravy na opětovné použití a recyklace pro papír, sklo, plast a kov, které by jinak zůstaly součástí SKO. Článek 11 Opětovné použití a recyklace 1. Členské státy přijmou vhodná opatření na podporu opětovného použití výrobků a činností úpravy za účelem opětovného použití, zejména tvorbou a podporou sítí pro opravy a opětovné použití, využíváním ekonomických nástrojů, kritérií pro veřejné zakázky, množstevních cílů nebo jiných opatření. Členské státy přijmou opatření na podporu vysoce kvalitní recyklace a schválí za tímto účelem systémy tříděného sběru, pokud je to proveditelné z hlediska technického, hospodářského a z hlediska životního prostředí a je-li to nutné pro zaručení nezbytných norem kvality pro příslušná odvětví zabývající se recyklací. S výhradou čl. 10 odst. 2 bude do roku 2015 stanoven tříděný sběr přinejmenším pro odpady z: papíru, kovu, plastu a skla. 2. Za účelem dosažení souladu s cíli této směrnice a přiblížení se k evropské recyklační společnosti s vysokou úrovní hospodárnosti využívání zdrojů přijmou členské státy opatření nezbytná k dosažení těchto cílů: a) zvýšit do roku 2020 nejméně na 50 % hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití 2 a recyklace 3 alespoň u odpadů z materiálů, jako jsou papír kov, plast a sklo, pocházejících z domácností a případně odpady jiného původu, pokud jsou tyto toky odpadů podobné odpadům z domácností; b) zvýšit do roku 2020 nejméně na 70 % hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklace odpadů a jiných druhů materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou jiné materiály nahrazeny odpadem, u nikoliv nebezpečných stavebních a 2 Čl. 3 odst. 16) "přípravou k opětovnému použití" způsoby využití zahrnující kontrolu, čištění nebo opravu a spočívající v tom, že jsou výrobky nebo čísti výrobků, které se staly odpady, upraveny tak, že budou opětovně použity bez dalšího předzpracování; 3 Čl. 3 odst. 17) "recyklací" jakýkoli způsob využití, jímž je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky, ať pro původní nebo pro jiné účely. Zahrnuje přepracování organických materiálů, ale nezahrnuje energetické využití a přepracování na materiály, které mají být použity jako palivo nebo jako zásypový materiál; 54

160 demoličních odpadů s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených na seznamu odpadů v kategorii Směrnice o skládkách odpadů pak řeší problematiku odklonu biologicky rozložitelných odpadů od skládkování, tedy odklonu biologicky rozložitelných odpadů především z SKO Směrnice o skládkách odpadů Pro objasnění cílů směrnice o skládkách odpadů z hlediska dopadů na nakládání s SKO v obcích jsou podstatné body 16 a 17 preambule směrnice: (16) vzhledem k tomu, že je mimo jiné nutné v zájmu snížení globálního oteplování přijmout opatření ke snížení vzniku methanu na skládkách pomocí omezeného skládkování biologicky rozložitelného odpadu a je povinností zavést kontrolu skládkových plynů (17) vzhledem k tomu, že opatření přijatá pro omezení skládkování biologicky rozložitelných odpadů by měla být zaměřena rovněž na podporu odděleného sběru biologicky rozložitelného odpadu, třídění odpadu obecně, jakož i na jeho využívání a recyklaci; V článku 5 odst. 2 pak směrnice o skládkách odpadů stanovuje postupné termíny pro omezení ukládání biologicky rozložitelných odpadů na skládky. Tyto požadavky jsou současně plně implementovány do právního řádu ČR a mají stanovené limitní termíny dle tabulky: Tabulka 21 Harmonogram omezování ukládání BRO na skládky Směrnice o skládkách odpadů a) nejpozději do pěti let ode dne stanoveného v čl. 18 odst. 1 bylo množství komunálních biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládku sníženo na 75 % (hmotnostních) z celkového množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů vyprodukovaných v roce 1995 nebo během posledního roku před rokem 1995, pro který jsou k dispozici normalizované údaje Eurostat; b) nejpozději osm let ode dne stanoveného v čl. 18 odst. 1 bylo množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky sníženo na 50 % (hmotnostních) z celkového množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů vyprodukovaných v roce 1995 nebo v průběhu posledního roku před rokem 1995, pro který jsou k dispozici normalizované údaje Eurostat; c) nejpozději patnáct let ode dne stanoveného v čl. 18 odst. 1 bylo množství biologicky rozložitelných Termín 4 platný v ČR dle přílohy č. 4 bod. 7 písm d) vyhlášky č. 294/2005 Sb. 4, o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, v platném znění. 55

161 komunálních odpadů ukládaných na skládku sníženo na 35 % (hmotnostních) z celkového množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů vyprodukovaných v roce 1995 nebo v průběhu posledního roku před rokem 1995, pro který jsou k dispozici normalizované údaje Eurostat. Zdroj: EK, Sbírka zákonů Závěr: Obě uvedené relevantní směrnice ve svém aktuálně platném a účinném znění jsou transponovány do právní úpravy ČR. Jsou tedy zahrnuty i do POH ČR na roky , do POH MSK na období Jsou samozřejmě zahrnuty i v POH měst a obcí, zpracovaných v rámci společného řešení SMOOK Oběhové hospodářství předpokládaný vývoj legislativy EU proběhlo hlasování Evropského parlamentu o pozměňovacích návrzích k balíčku k oběhovému hospodářství (1. čtení), který v roce 2015 předložila k projednání Evropská komise. Balíček zahrnuje novelizaci následujících směrnic (ve čtyřech skupinách): 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech 2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/31/ES o skládkách odpadů 3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností, 4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech 5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních 6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech 56

162 Všechny zásadní pozměňovací návrhy, které byly obsahem zpráv, byly v EP v prvním čtení schváleny. EP tedy chce, jak již bylo uvedeno, ambicióznější cíle (i zcela nové cíle) v dotčených oblastech úpravy odpadového hospodářství členských zemí EU. (úplný přehled schválené texty změn směrnic je uveden v příloze č. 3) Nejdůležitější návrhy změn ve vazbě na SKO: Návrh novely Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech do roku 2020 zavést povinný tříděný sběr textilu do zřídit oddělené systémy sběru a příjmu nebezpečného odpadu produkovaného v domácnostech, aby zajistily, že nebezpečný odpad je zpracován řádně a nekontaminuje jiné druhy komunálního odpadu do roku 2025 zvýšit úroveň přípravy k opětovnému použití a míru recyklace komunálního odpadu nejméně na 60 % hmotnosti vytvořeného komunálního odpadu, včetně alespoň 3 % celkového komunálního odpadu připraveného k opětovnému použití do roku 2030 zvýšit úroveň přípravy k opětovnému použití a míru recyklace komunálního odpadu nejméně na 70 % hmotnosti vytvořeného komunálního odpadu, včetně alespoň 5 % celkového komunálního odpadu připraveného k opětovnému použití do roku 2030 snížit množství odstraňovaného komunálního odpadu na nejvýše 10 % celkového množství vzniklého komunálního odpadu Návrh novely Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/31/ES o skládkách odpadů Do bude možné přijímat na skládkách (ostatních odpadů) pouze zbytkový KO Od bude možné na skládky (ostatních odpadů) ukládat pouze 5 % celkové produkce KO V preambuli návrhu novely směrnice se uvádí: Komise a členské státy by měly zajistit, aby byly tyto cíle v souladu s integrovanou politikou, jež zajistí řádné uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady, zlepší přechod k prevenci, opětovnému využití a recyklaci a zabrání tomu, aby se skládkování nahradilo spalováním. Návrh novely směrnic: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností, Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech 57

163 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních Návrh novely směrnic, které upravují režim nakládání s výrobky v rámci rozšířené odpovědnosti výrobce nemají zásadní dopad na nakládání s SKO, respektive nestanovují nové termíny a limity. Mají však záměr zajistit účinné a nízkoenergetické řízení druhotných surovin a upřednostňovat úsilí v oblasti výzkumu a vývoje směřující k tomuto cíli. Komise by rovněž měla zvážit předložení návrhu o klasifikaci odpadu, který by podpořil zavádění unijního trhu s druhotnými surovinami. Návrh novely směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech Členské státy tam, kde je to environmentálně přínosné z hlediska životního cyklu, podporují používání biologických recyklovatelných obalů a biologicky rozložitelných kompostovatelných obalů tak, že přijímají opatření, jako jsou tato: a) prosazování jejich používání mimo jiné prostřednictvím ekonomických nástrojů; b) zlepšování tržních podmínek pro tyto produkty; c) přezkum stávajících právních předpisů, které brání používání těchto produktů. Členské státy budou usilovat o dosažení těchto cílů pro opětovně použitelné obaly: a) nejpozději do 31. prosince 2025 opětovně použít alespoň 5 % hmotnosti veškerých obalových odpadů; b) nejpozději do 31. prosince 2030 opětovně použít alespoň 10 % hmotnosti veškerých obalových odpadů. nejpozději 31. prosince 2025 bude alespoň 70 % hmotnosti veškerých vytvořených obalových odpadů recyklováno nejpozději 31. prosince 2025 bude dosaženo těchto minimálních cílů v hmotnostním vyjádření pro recyklaci, pokud jde o níže uvedené konkrétní materiály obsažené v obalovém odpadu: i) 60 % plastů; ii) 65 % dřeva; iii) 80 % železných kovů; iv) 80 % hliníku; v) 80 % skla; vi) 90 % papíru a lepenky; nejpozději 31. prosince 2030 bude alespoň 80 % hmotnosti veškerých vytvořených obalových odpadů recyklováno nejpozději 31. prosince 2030 bude dosaženo těchto minimálních cílů v hmotnostním vyjádření pro recyklaci, pokud jde o níže uvedené konkrétní materiály obsažené v obalovém odpadu: i) 80 % dřeva; ii) 90 % železných kovů; iii) 90 % hliníku; iv) 90 % skla; Pro účely výpočtu, zda bylo dosaženo cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. f) až i), se hmotnost recyklovaného obalového odpadu počítá jako hmotnost odpadu vstupujícího do procesu konečné recyklace v daném roce. Zvláštní opatření pro systémy zpětného odběru a sběru 58

164 Členské státy přijmou nezbytná opatření k zavedení: a) tříděného shromažďování alespoň obalů a obalového odpadu vyrobených z papíru, kovu, plastu nebo skla; b) kompozitních obalů, jak jsou vymezeny v rozhodnutí Komise 2005/270/ES, které musí být shromažďovány v rámci stávajících systémů sběru splňujících normy kvality vyžadované pro konečnou recyklaci. Předcházení vzniku odpadů je nejúčinnějším způsobem zvyšování účinnosti využívání zdrojů, snižování dopadu odpadů na životní prostředí a podpory velmi kvalitních recyklovaných materiálů. Z toho důvodu by členské státy měly přijmout přístup založený na životním cyklu, aby snížily dopad produktů na životní prostředí. Členské státy by měly přijmout opatření k podpoře pro systémy přebírání opakovaně použitelných obalů a dosáhnout snížení spotřeby nerecyklovatelných obalů a nadměrných obalů. Za tímto účelem by měly členské státy uplatnit vhodné ekonomické nástroje či jiná opatření a přijmout další opatření s cílem poskytovat pobídky pro uplatňování hierarchie nakládání s odpady. Členské státy by měly být schopny použít nástroje a opatření, které jsou uvedeny v příloze IVa směrnice 2008/98/ES. Úsilí o zabránění vzniku odpadů by kromě toho nemělo narušit úlohu obalů v ochraně hygieny a bezpečnosti spotřebitelů. Ve valné většině případů nezávisí poskytování obalů na koncovém zákazníkovi, který si je ani nevybírá, ale spíše na výrobci. Systémy rozšířené odpovědnosti výrobců jsou vhodnými prostředky jak pro prevenci vytváření obalového odpadu, tak i pro vývoj systémů, které zaručí návrat nebo sběr použitých obalů či obalového odpadu od zákazníků, jiných koncových uživatelů nebo z odpadkových toků a opakované použití nebo využití, včetně recyklace, sebraných obalů nebo obalového odpadu. Podpora udržitelného biohospodářství může přispět ke snižování závislosti Evropy na dovážených surovinách. Zlepšování tržních podmínek pro udržitelné biologické obaly a pro kompostovatelné biologicky rozložitelné obaly a přezkum stávajících předpisů bránících používání těchto materiálů může nabídnout při výrobě obalů příležitost dále stimulovat výzkum a inovace a nahradit vstupní suroviny založené na fosilních palivech obnovitelnými zdroji, když je to z hlediska životního cyklu přínosné, a dále podporovat organickou recyklaci. Souhrn očekávaných změn s dopadem na produkci SKO: do r rozšířit povinně tříděné komodity (papír, sklo, plasty a kovy) o textil do roku 2025 zvýšit úroveň přípravy k opětovnému použití a míru recyklace komunálního odpadu nejméně na 60 % hmotnosti vytvořeného komunálního odpadu, včetně alespoň 3 % celkového komunálního odpadu připraveného k opětovnému použití do roku 2030 zvýšit úroveň přípravy k opětovnému použití a míru recyklace komunálního odpadu nejméně na 70 % hmotnosti vytvořeného komunálního odpadu, včetně alespoň 5 % celkového komunálního odpadu připraveného k opětovnému použití do roku 2030 snížit množství odstraňovaného komunálního odpadu na nejvýše 10 % celkového množství vzniklého komunálního odpadu Do bude možné přijímat na skládkách (ostatních odpadů) pouze zbytkový KO Od bude možné na skládky (ostatních odpadů) ukládat pouze 5 % celkové produkce KO 59

165 do 31. prosince 2025 opětovně použít alespoň 5 % hmotnosti veškerých obalových odpadů do 31. prosince 2025 bude alespoň 70 % hmotnosti veškerých vytvořených obalových odpadů recyklováno do 31. prosince 2030 opětovně použít alespoň 10 % hmotnosti veškerých obalových odpadů do 31. prosince 2030 bude alespoň 80 % hmotnosti veškerých vytvořených obalových odpadů recyklováno Členské státy přijmou nezbytná opatření k zavedení: a) tříděného shromažďování alespoň obalů a obalového odpadu vyrobených z papíru, kovu, plastu nebo skla; b) kompozitních obalů 5.2 Předpokládaný vývoj legislativy v ČR Zákon o odpadech po tzv. infringementové novele zákona o odpadech č. 223/2015 Sb., která byla MŽP připravena zejména z důvodu nesprávné a nedostatečné transpozice předpisů EU do práva ČR, obsahuje ustanovení, která jsou kompatibilní s právem EU (některá novelizovaná ustanovení jsou ale v zákonu o odpadech pouze formální, bez reálné možnosti jejich naplnění. To se týká například ustanovení o obchodování s odpady a zprostředkování obchodu s odpady). Zákon o odpadech (a navazující legislativa např. NV č. 352/2014 Sb.) je přísnější než návrhy novelizací směrnic EU (viz Příloha č. 3.2), zejména se to týká ukončení skládkování neupraveného SKO k roku Potenciální legislativní vývoj české právní úpravy OH je založen jednak na pozastaveném projednávání návrhu zákona o odpadech (a jeho prováděcích předpisů) a na náběhu povinností dle nové právní úpravy v EU. Bohužel příprava nového zákona o odpadech neprobíhá koordinovaně s přípravou BObH. Zákon o odpadech (stávající) za období své účinnosti (od ) prošel více než 40 ti novelami. Od roku 2006 bylo zpracováno MŽP několik návrhů nové právní úpravy v oblasti OH, ale ani jedna z nich neprošla celým legislativním procesem. Poslední návrh nového zákona o odpadech byl zpracován na konci roku Věcná problematika stávajícího zákona byla rozdělena do dvou návrhů zákonů (1/zákon o odpadech a 2/zákon o výrobcích s ukončenou životností [elektrozařízení, baterie, pneumatiky, autovraky]). V roce 2016 proběhlo mezirezortní připomínkové řízení. Při vypořádání připomínek nebyly odstraněny všechny rozpory. V závěru roku 2016 a na počátku roku 2017 byly oba návrhy předloženy opakovaně k projednání v Legislativní radě vlády (LRV). LRV shledala velké množství nesouladů a uplatnila požadavky na úpravy. Z obou zákonů byla vyňata část změn souvisejících předpisů a zařazena jako třetí nový zákon. V únoru 2017 MŽP sdělilo, že další kroky v rámci legislativního procesu provede MŽP až 60

166 po volbách do Poslanecké sněmovny Některé principy nového zákona pro oblast KO ale předjímá již účinný POH ČR (NV č. 352/2014 Sb.) Stávající stav Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění. 9a Hierarchie způsobů nakládání s odpady (1) V rámci odpadového hospodářství musí být dodržována tato hierarchie způsobů nakládání s odpady: a) předcházení vzniku odpadů, b) příprava k opětovnému použití, c) recyklace odpadů, d) jiné využití odpadů, například energetické využití, e) odstranění odpadů. (S definovanými podmínkami odchýlení se od uvedené hierarchie) 10 Předcházení vzniku odpadů (1) Každý má při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti povinnost předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti; odpady, jejichž vzniku nelze zabránit, musí být využity, případně odstraněny způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a životní prostředí a který je v souladu s tímto zákonem a se zvláštními právními předpisy. 16 odst. 1 b) zajistit přednostní využití odpadů v souladu s 9a, 17 odst. 3 (3) Obec je povinna zajistit místa pro odkládání veškerého komunálního odpadu produkovaného fyzickými nepodnikajícími osobami na jejím katastrálním území. Obec je povinna zajistit místa pro oddělené soustřeďování složek komunálního odpadu, minimálně nebezpečných odpadů, papíru, plastů, skla, kovů a biologicky rozložitelných odpadů. Ministerstvo může stanovit vyhláškou podrobnosti rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů. 21 (4) Na skládky je zakázáno ukládat odpady stanovené prováděcím právním předpisem, odpady, které mohou mít při jejich smíšení negativní vliv na životní prostředí, a neupravené odpady, s výjimkou odpadů stanovených prováděcím právním předpisem, a odpadů, u nichž ani úpravou nelze dosáhnout snížení jejich objemu nebo snížení nebo odstranění jejich nebezpečných vlastností. 61

167 (7) Na skládky je od roku 2024 zakázáno ukládat směsný komunální odpad a recyklovatelné a využitelné odpady stanovené prováděcím právním předpisem. Nařízení vlády č. 352/2014 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období Komunální odpady Za účelem splnění cílů směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech plnit tyto stanovené cíle. Cíle: a) Do roku 2015 zavést tříděný sběr minimálně pro odpady z papíru, plastů, skla a kovů. b) Do roku 2020 zvýšit nejméně na 50 % hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci alespoň u odpadů z materiálů jako je papír, plast, kov, sklo, pocházejících z domácností, a případně odpady jiného původu, pokud jsou tyto toky odpadů podobné odpadům z domácností. Cíle vycházejí ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech. Způsob sledování cíle bude stanoven v souladu s platnými předpisy Evropské unie^2). Tabulka 1: Pro cíl b) se navrhuje stanovení postupných hodnot v určených letech. Rok cíl 46 % 48 % 50 % Směsný komunální odpad Směsný komunální odpad je odpad zařazený dle Katalogu odpadů pod kód a pro účely stanovení cíle jde o zbytkový odpad po vytřídění materiálově využitelných složek, nebezpečných složek a biologicky rozložitelných odpadů, které budou dále přednostně využity. Cíl: Směsný komunální odpad (po vytřídění materiálově využitelných složek, nebezpečných složek a biologicky rozložitelných odpadů) zejména 62

168 energeticky využívat v zařízeních k tomu určených v souladu s platnou legislativou. Zásady: a) Významně omezit skládkování směsného komunálního odpadu. b) Snižovat produkci směsného komunálního odpadu zavedením nebo rozšířením odděleného sběru využitelných složek komunálních odpadů, včetně biologicky rozložitelných odpadů. Opatření: a) Legislativně definovat možnosti a podmínky energetického využití směsného komunálního odpadu, především ve vazbě na rámcovou směrnici o odpadech a v ní stanovené energetické účinnosti zařízení a s ohledem na ochranu ovzduší. b) Průběžně upravovat poplatek za skládkování využitelných komunálních odpadů tak, aby jeho výše znevýhodňovala skládkování těch druhů odpadů, které bude od roku 2024 zakázáno skládkovat, v souladu s hierarchií nakládání s odpady, včetně směsného komunálního odpadu, a to i s ohledem na přizpůsobení odpadového hospodářství vnějším podmínkám jako jsou legislativa Evropské unie, uplatnění nových technologií, konkurenční prostředí a podobně, při zachování vysoké míry diverzifikace a tržních principů s vyváženou mírou nákladů pro původce odpadů a s ohledem na sociální únosnost pro občany. c) Směsný komunální odpad zařadit mezi odpady, u nichž se předpokládá zákaz skládkování od roku d) Podporovat budování odpovídající efektivní infrastruktury nutné k zajištění a zvýšení energetického využití odpadů (zejména směsného komunálního odpadu). e) V adekvátní míře energeticky využívat směsný komunální odpad v zařízeních pro energetické využití odpadů bez jeho předchozí úpravy, nebo po jeho úpravě následným spalováním/spoluspalováním za dodržování platné legislativy. f) Průběžně vyhodnocovat systém nakládání se směsným komunálním odpadem na obecní a regionální úrovni Biologicky rozložitelné odpady a biologicky rozložitelné komunální odpady 63

169 Za účelem splnění cílů směrnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpadů omezit množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky a dosáhnout: Cíl: Snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů vyprodukovaných v roce Zásady: a) V obcích povinně stanovit systém odděleného sběru biologicky rozložitelných odpadů a nakládání s nimi, minimálně pro biologicky rozložitelné odpady rostlinného původu. b) Podporovat a rozvíjet systém sběru biologicky rozložitelných komunálních odpadů. c) Podporovat maximální využívání biologicky rozložitelných odpadů a produktů z jejich zpracování. d) Podporovat budování a rozvoj infrastruktury nutné k zajištění využití biologicky rozložitelných odpadů. Opatření pro nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady a ostatními biologicky rozložitelnými odpady: a) Legislativně vymezit pojmy v této oblasti. b) Pro jednotlivé skupiny biologicky rozložitelných odpadů stanovit jejich vlastnosti a požadavky na sběr a nakládání s nimi. c) Legislativně zakotvit povinnost obcí stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, odděleného sběru a nakládání s biologicky rozložitelnými odpady na území obce, a to minimálně pro biologicky rozložitelné odpady rostlinného původu, dále povinnost obcí určit místa, kam mohou fyzické osoby a původci napojení na systém obce odděleně odkládat biologicky rozložitelné odpady, minimálně biologicky rozložitelné odpady rostlinného původu. d) Legislativně zakotvit povinnost fyzických osob a původců napojených na systém obce, biologicky rozložitelné odpady odděleně shromažďovat, třídit a předávat k využití podle systému stanoveného obcí, pokud odpady sami nevyužijí v souladu se zákonem o odpadech. 64

170 e) Legislativně zakotvit povinnost obcí stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování a odděleného sběru papíru, a povinnost obcí určit místa, kam mohou fyzické osoby a původci napojení na systém obce odkládat papír, který produkují jako odpad. f) Legislativně stanovit povinnost fyzických osob a původců napojených na systém obce, papír odděleně shromažďovat, třídit a předávat k využití podle systému stanoveného obcí, pokud odpad sami nevyužijí v souladu se zákonem o odpadech. g) Systém bude vycházet z technických možností a způsobů využití biologicky rozložitelných odpadů v obci v návaznosti na nakládání s komunálními odpady v regionu. Přičemž mechanicko-biologická úprava a energetické využití biologicky rozložitelné složky obsažené ve směsném komunálním odpadu nenahrazují povinnost obce zavést systém odděleného sběru biologicky rozložitelných odpadů a jejich následné využití. h) Důsledně kontrolovat zajištění odděleného sběru biologicky rozložitelných odpadů. i) Na úrovni obce informovat jednou ročně občany a ostatní účastníky obecního systému nakládání s komunálními odpady o způsobech a rozsahu odděleného sběru biologicky rozložitelných odpadů a o nakládání s nimi. Součástí jsou také informace o možnostech prevence a minimalizace vzniku biologicky rozložitelných odpadů. Minimálně jednou ročně zveřejnit kvantifikované výsledky odpadového hospodářství obce. j) Podporovat technicky a osvětovými kampaněmi domácí, komunitní a obecní kompostování biologicky rozložitelných odpadů u fyzických osob. Program podpory domácího, komunitního a obecního kompostování a jeho naplňování ve spolupráci s obcemi se doporučuje zapracovat do krajských plánů odpadového hospodářství. k) Podporovat výstavbu zařízení pro aerobní rozklad, anaerobní rozklad, energetické využití a přípravu k energetickému využití biologicky rozložitelných odpadů. Vytvořit přiměřenou síť těchto zařízení v regionech pro nakládání s odděleně sebranými biologickými rozložitelnými odpady z obcí a od ostatních původců, včetně kalů z čistíren odpadních vod. l) Stanovit minimální požadavky na technologie pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů a na vlastnosti výstupních produktů, za účelem dosažení vysokého využití produktů a splnění všech nároků na ochranu lidského zdraví a životního prostředí. m) Podporovat využití kompostů vyrobených z biologicky rozložitelných komunálních odpadů, to jest biologických odpadů získaných z odděleného sběru biologicky rozložitelných komunálních odpadů, k aplikaci do půdy. Vytvořit podmínky k odbytu výstupních produktů ze zpracování odděleně 65

171 sebraných biologicky rozložitelných odpadů, to jest kompostu a digestátu, především pro využití v zemědělské výrobě a také v obcích. n) Ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství motivovat zemědělce k částečné náhradě průmyslových hnojiv hnojivy vyrobenými z odpadů, která splňují kvalitativní požadavky na běžná hnojiva. o) Legislativně umožnit a podporovat energetické využití biologicky rozložitelných odpadů obsažených ve směsném komunálním odpadu, který je obecně s ohledem na heterogenitu materiálu a koncentraci rizikových látek a prvků nevhodný pro přímé kompostování, jejich zpracování v bioplynových stanicích nebo zpracování jinými biologickými metodami. p) Podporovat výstavbu zařízení pro energetické využití směsného komunálního odpadu. q) Podporovat energetické využívání směsného komunálního odpadu v zařízeních pro energetické využití odpadů bez jeho předchozí úpravy, nebo po jeho úpravě následným spalováním/spoluspalováním za dodržování platné legislativy. r) Důsledně kontrolovat provoz zařízení na zpracování a využívání biologicky rozložitelných odpadů provozovaných v areálu skládky odpadů s cílem zamezit skládkování těchto odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky. s) Důsledně kontrolovat nakládání s odpadem ze stravovacích zařízení a s odpady vedlejších živočišných produktů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009. t) Legislativně umožnit využívat v zemědělských bioplynových stanicích biologicky rozložitelné odpady podobné cíleně pěstované biomase (například travní seče a podobně). u) Průběžně vyhodnocovat systém nakládání s biologicky rozložitelnými odpady na regionální úrovni. v) Průběžně upravovat poplatek za skládkování komunálních odpadů tak, aby jeho výše znevýhodňovala skládkování recyklovatelných a využitelných druhů odpadů v souladu s hierarchií nakládání s odpady, včetně těch, které obsahují biologicky rozložitelnou složku, a to i s ohledem na přizpůsobení odpadového hospodářství vnějším podmínkám jako jsou legislativa Evropské unie, uplatnění nových technologii, konkurenční prostředí a podobně, při zachování vysoké míry diverzifikace a tržních principů s vyváženou mírou nákladů pro původce odpadů a občany. w) Legislativně stanovit od roku 2024 zákaz skládkování směsného komunálního odpadu, recyklovatelných a využitelných odpadů. 66

172 x) Zajistit kvalitní datovou základnu o produkci biologicky rozložitelných odpadů a nakládání s nimi, včetně údajů o zařízeních ke zpracování biologicky rozložitelných odpadů. y) U zemědělských odpadů^3),^4) podporovat jejich zpracování technologiemi jako je anaerobní rozklad (digesce, fermentace), aerobního rozklad (kompostování) nebo jinými biologickými metodami. z) Legislativně stanovit parametry pro výstupy ze zařízení zpracovávající bioodpad, které budou využívány do životního prostředí. Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění Příloha č. 4 Podmínky, které musejí splňovat odpady ukládané na skládky 10. Odpady obsahující biologicky rozložitelnou složku s výjimkou směsných komunálních odpadů a odpady, které přestaly být biologicky rozložitelné po úpravě, ukládané na skládku musí splnit parametr biologické stability AT4 uvedený v tabulce 4.3. Tento parametr je kritickým ukazatelem, který se v případě opakovaných dodávek sleduje s četností podle tabulky č Tabulka č Parametr Limitní hodnota Jednotka spotřeba kyslíku po 4 dnech (AT4)*) 10 mg O2/g sušiny *) AT4 - test respirační aktivity, testovací metoda pro hodnocení stability bioodpadu na základě měření spotřeby O2 za 4 dny podle přílohy č. 12. Příloha č.5 B. Odpady, které lze na skládky ukládat jen za určitých podmínek 1. Využitelné odpady pouze v souladu s Plánem odpadového hospodářství kraje a vytříděné využitelné složky komunálního odpadu (papír, sklo, plast, kovy a nápojové kartony), pouze pokud není jejich využití technicky a ekonomicky možné. 2. Neupravené odpady jen tehdy, jedná-li se o odpady inertní, pro které je úprava technicky neproveditelná, a odpady, u nichž nelze ani úpravou dosáhnout snížení jejich objemu nebo snížení nebo odstranění jejich nebezpečných vlastností. 67

173 3. Neupravené směsné komunální odpady pouze, pokud byly při jejich shromažďování vytříděny nebezpečné složky komunálního odpadu, komodity určené ke zpětnému odběru podle 38 odst. 1 zákona a zajištěno oddělené soustřeďování využitelných složek podle 16 odst. 1 písm. b) a 17 odst. 3 zákona. V případě obecního systému nakládání s komunálním odpadem se považuje podmínka vytřídění jednotlivých složek za splněnou, pokud je v obci zajištěno oddělené soustřeďování složek komunálního odpadu v rozsahu 17 odst. 3 zákona. 4. Biologicky rozložitelné odpady pouze, jedná-li se o biologicky rozložitelnou složku směsných komunálních odpadů. V případě, že je tato složka ze směsných komunálních odpadů oddělena, může být uložena pouze, pokud splní požadavky bodů 10 a 11 přílohy č. 4. Příl.6 Způsoby a postupy, které se považují za úpravu odpadů před jejich uložením na skládku Způsoby a postupy považované za úpravu odpadů definovanou v 4 písm. k) zákona před jejich odstraněním jsou uvedeny v příloze č. 4 zákona pod kódy D8, D9, D13, D14. Nejběžnější způsoby úpravy odpadů prováděné před jejich odstraněním způsoby uvedenými v příloze č. 4 zákona pod kódy D1, D5 a D12 jsou následující: D8 - Biologická úprava - je řízené působení biologicky aktivní složky na odpad za účelem změny vlastností odpadu spočívající např. ve snížení obsahu či uvolňování škodlivých látek obsažených v odpadu do roztoku, snížení objemu či hmotnosti odpadu nebo významné snížení patogenních biologických činitelů za účelem odstranění nebezpečné vlastnosti H9 - infekčnost. Technologie patřící do této skupiny úpravy odpadů využívají k úpravě odpadů přirozené i vybrané mikrobiální kultury. Účinnost úpravy, zejména pokud se jedná o selektivní biodegradaci škodlivých látek v odpadu (např. ropných látek), musí být sledována ve vztahu k celkové hmotnosti upravovaného odpadu tak, aby byl vyloučen vliv ředění tohoto odpadu dalšími látkami (výrobky, materiály, odpady), přidávanými k němu v rámci technologie úpravy. Účinnost technologie s cílem snížení nebo odstranění patogenních biologických činitelů musí být sledována pomocí fyzikálních, chemických a biologických ukazatelů. D9 - Fyzikálně-chemická úprava - např. odpařování, sušení, kalcinace, změna reakce (změna ph - neutralizace), změna chemického složení, odvodnění, srážení, filtrace, zpevňování (solidifikace), zapouzdření (enkapsulace), zeskelnění (vitrifikace), zatavení do skla (vitrifikace), 68

174 zatavení do asfaltu (bitumenace), zatavení do síry, kombinace uvedených postupů atd., při nichž může dojít k úplné nebo částečné stabilizaci odpadu. Význam pojmů stabilizace odpadů, částečná stabilizace odpadů a solidifikace odpadů je uveden v Katalogu odpadů^3). D13 - Úprava složení odpadů. Úprava složení odpadu zahrnuje i třídění odpadu - tj. oddělení jednotlivých složek odpadu, prováděné především za účelem jejich využití, s nimiž je zpravidla dále nakládáno rozdílným způsobem, přičemž nejméně jedna vytříděná složka je odstraňována uložením na skládku. Při smíšení odpadů musí být dodržen zákaz "ředění a míšení" nebezpečných odpadů podle 12 odst. 5 zákona a další omezení vyplývající z této vyhlášky a citovaného zákona. D14 - Jiné způsoby úpravy odpadů - zahrnuje způsoby úpravy odpadů, jejichž přiřazení k výše uvedeným kódům není možné (např. balení odpadů včetně jejich umístění do speciálních kontejnerů), nebo kombinace postupů zahrnutých pod výše uvedenými postupy. Vyhláška č. 321/2014 Sb., o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů, 1 Způsob zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů Oddělené soustřeďování složek komunálních odpadů může obec provádět Prostřednictvím: a) sběrných dvorů, b) zařízení podle 14 odst. 1 zákona a v případě biologicky rozložitelných komunálních odpadů také prostřednictvím malých zařízení podle 33b zákona, c) velkoobjemových kontejnerů, d) sběrných nádob, e) pytlového způsobu sběru, nebo f) kombinací způsobů podle písmen a) až e). 2 Biologicky rozložitelné komunální odpady (1) Obec je povinna zajistit místa pro oddělené soustřeďování minimálně pro biologické odpady rostlinného původu, a to minimálně v období od 1. dubna do 31. října kalendářního roku. (2) Tato povinnost je splněna také v případě, že biologický odpad rostlinného původu je s ohledem na následný způsob využití^1) soustřeďován společně s biologickým odpadem živočišného původu. (3) Biologickým odpadem rostlinného původu se rozumí biologicky rozložitelný komunální odpad, který neobsahuje, ani nepřišel do kontaktu s biologickým odpadem živočišného původu nebo s vedlejšími produkty živočišného původu. 69

175 (4) Biologickým odpadem živočišného původu se rozumí biologicky rozložitelný komunální odpad, který obsahuje nebo přišel do kontaktu s biologicky rozložitelným odpadem živočišného původu z kuchyní a stravoven. (5) Obec při soustřeďování odpadu, především odpadu ze stravovacích zařízení, musí zajistit podmínky na ochranu veřejného zdraví a životního prostředí, a to systémem shromažďování, typem nádob a četností odvozu odpadu. (6) Povinnost zajistit místa pro oddělené soustřeďování biologicky rozložitelného komunálního odpadu je splněna také v případě, že obec má na svém území zavedený systém komunitního kompostování, do kterého je umožněno odevzdávat veškeré rostlinné zbytky z údržby zeleně a zahrad vznikající na území obce. 3 Papír, plasty, sklo a kovy (1) Obec je povinna zajistit celoročně místa pro oddělené soustřeďování odpadů papíru, plastů, skla a kovů. (2) Povinnost podle odstavce 1 je splněna také v případě, že jsou s ohledem na systém dalšího nakládání některé z těchto odpadů soustřeďovány společně, pokud tím nedojde ke zhoršení využitelnosti sebraných odpadů v porovnání s tím, pokud by tyto odpady byly soustřeďovány samostatně. 4 Nebezpečné komunální odpady Povinnost zajištění místa pro oddělené soustřeďování nebezpečných odpadů obec splní určením místa k soustřeďování nebezpečných odpadů ve stanovených termínech, minimálně však dvakrát ročně. Vyhláška č. 381/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění 5 Shromažďování odpadů (1) Jako shromažďovací prostředky nebezpečných odpadů mohou sloužit zejména speciální nádoby, kontejnery, obaly, jímky a nádrže, které splňují technické požadavky kladené na shromažďovací prostředky nebezpečných odpadů touto vyhláškou a které splňují požadavky stanovené zákonem a zvláštními právními předpisy na ochranu životního prostředí a zdraví lidí.^3) (2) Shromažďovací prostředky odpadů musí splňovat tyto základní technické požadavky: a) odlišení shromažďovacích prostředků odpadů (tvarově, barevně nebo popisem) od prostředků nepoužívaných pro nakládání s odpady, nebo používaných pro jiné druhy odpadů, b) zajištění ochrany odpadů před povětrnostními vlivy, pokud jsou shromažďovací prostředky určeny pro použití mimo chráněné prostory a nejsou-li určeny pouze pro odpady inertní, c) odolnost proti chemickým vlivům odpadů, pro které jsou určeny, d) v případě, že shromažďovací prostředky slouží i jako přepravní obaly, musí splňovat požadavky zvláštních právních předpisů 70

176 upravujících přepravu nebezpečných věcí a zboží,^2) e) shromažďovací prostředky pro komunální odpad musí odpovídat příslušným technickým normám,^4) f) svým provedením samy o sobě nebo v kombinaci s technickým provedením a vybavením místa, v němž jsou umístěny, zabezpečují ochranu okolí před druhotnou prašností, zejména u pevných odpadů vzniklých při spalování nebezpečných odpadů ve spalovnách odpadů a odpadů s obsahem azbestu, g) zabezpečují, že odpad do nich umístěný je chráněn před nežádoucím znehodnocením, zneužitím, odcizením, smícháním s jinými druhy odpadů nebo únikem ohrožujícím zdraví lidí nebo životní prostředí, h) umožní svým provedením bezpečnost při obsluze a čištění a dezinfekci po svém vyprázdnění, zejména u odpadů ze zdravotnických zařízení. (3) Při volbě shromažďovacího místa nebo umístění shromažďovacího prostředku musí být zohledněny otázky bezpečnosti při jeho obsluze, požární bezpečnosti, jeho dostupnosti a možnosti obsluhy mechanizačními a dopravními prostředky. (4) V blízkosti shromažďovacího prostředku nebezpečného odpadu nebo shromažďovacího místa nebezpečného odpadu nebo na nich musí být umístěn identifikační list shromažďovaného odpadu. Obsah identifikačního listu je uveden v příloze č. 3. (5) Shromažďovací prostředek nebezpečného odpadu musí být označen v souladu s 26 a popřípadě jménem a příjmením osoby odpovědné za obsluhu a údržbu shromažďovacího prostředku. (6) Shromažďovací prostředek může být vyprázdněn pouze do přepravního obalu určeného pro nakládání se shromažďovaným druhem odpadu nebo může sám být přepravním obalem nebo může být umístěn nebo vyprázdněn do skladu jako skladovací prostředek nebo umístěn či vyprázdněn do zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů nebo do zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů. Po vyprázdnění musí umožňovat čištění a desinfekci. (7) Na shromažďování nebezpečných odpadů, které mají nebezpečné vlastnosti uvedené v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů^20) zákona, popřípadě stejné nebezpečné vlastnosti jako mají chemické látky nebo přípravky, na které se vztahuje zvláštní právní předpis,^5) se také vztahují obdobné technické požadavky jako na shromažďování těchto chemických látek a přípravků podle zvláštních právních předpisů. (8) Požadavky stanovené v odstavcích 1 až 7 se vztahují i na shromažďování odpadů původcem, který není provozovatelem zařízení Očekávaný vývoj Charakteristika připravované nové úpravy OH Jak již bylo uvedeno, návrh nového zákona o odpadech a návrh nového zákona o výrobcích s ukončenou životností a zákon o změnách souvisejících 71

177 zákonů, nejsou v současné době aktivně projednávány v legislativním procesu, který se zastavil v LRV. Tzn. uvedené zákony dosud nebyly projednány vládou ČR a nebyly tak ani přeloženy Parlamentu ČR. Při zpracování výhledu předpokládaných principů právní úpravy ve vztahu k nakládání s SKO vychází zpracovatel z verze návrhů zákonů ve veřejné části EKLEP z března Lze předpokládat, že většina dále popisovaných ustanovení (ve smyslu principu, nikoli vlastní textace) bude v definitivní podobě návrhů zákonů zachována, pokud bude splněno vyjádření MŽP o návratu k jejich projednávání po volbách do Poslanecké sněmovny (2017). Návrh zákona o odpadech a o změně některých zákonů (zákon o odpadech): Návrh nového zákona o odpadech, dle předkladatele návrhu (MŽP), upravuje oblast odpadového hospodářství počínaje předcházením vzniku odpadu přes různé způsoby nakládání s ním po pravidla jeho odstraňování, a to s ohledem na prosazení hierarchie nakládání s odpady a při zajištění co nejvyšší míry ochrany životního prostředí a zdraví lidí za současné sociální únosnosti a ekonomické udržitelnosti. Upravují se i práva a povinnosti osob při nakládání s odpady a působnost orgánů veřejné správy v odpadovém hospodářství. Oblast odpadového hospodářství, upravená stávajícím zákonem o odpadech, je nově rozdělena do zákona o odpadech a zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností. Důvodem jsou zejména specifika problematiky výrobků s ukončenou životností, která se v mnoha ohledech vymyká systematice základního odpadového režimu. Nově také bude ze zákona o odpadech vyčleněn poplatek za komunální odpad, který bude pouze v zákoně o místních poplatcích. Klíčové body a cíle návrhu: - poplatek za ukládání odpadů na skládku - poplatek za komunální odpad - provoz zařízení pro nakládání s odpady - povolení provozu zařízení určeného pro nakládání s odpady - sběr odpadu - řešení problematiky nelegálně soustředěného odpadu (tzv. černých skládek) 72

178 Návrh zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností a o změně souvisejících zákonů (zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností): Tento návrh zákona upravuje pravidla pro předcházení vzniku odpadů z vybraných výrobků, práva a povinnosti výrobců při uvádění vybraných výrobků na trh, práva a povinnosti osob při nakládání s výrobky s ukončenou životností a působnost správních úřadů na úseku předcházení vzniku odpadů z vybraných výrobků a nakládání s výrobky s ukončenou životností. Vybranými výrobky s ukončenou životností jsou elektrozařízení, baterie a akumulátory, pneumatiky a vozidla. Klíčové body a cíle návrhu: - zjednodušený odpadový režim - model tzv. uzavřené sběrné sítě - jednotná a jasná pravidla pro provozování kolektivních systémů - oddělení kolektivních systému od zpracovatelů a zajištění zpracování výrobků s ukončenou životností - koordinační centrum S ohledem na zadání SČ POH budou v dalším textu představeny zásadní principy navrhovaných změn, vyplývající z návrhu nového zákona o odpadech. Návrh zákona o výrobcích s ukončenou životností má v daném ohledu žádný nebo minimální dopad a žádným způsobem nemění princip možné spolupráce povinných osob a obcí. Návrh zákona o odpadech má novou, logičtější strukturu. 1. Problematika zákazu ukládání vybraných odpadů na skládky Návrh zavádí od roku 2024 zákaz ukládání odpadů na skládky, pokud: - jejich výhřevnost (v sušině) je vyšší než 6,5 MJ/kg - nesplní parametr biologické stability AT4 - účelně recyklovatelné za stávajícího stavu vědeckého a technického pokroku Tabulka 22 - Parametr biologické stability dle návrhu zákona o odpadech Parametr Limitní hodnota Jednotka spotřeba kyslíku po 4 dnech (AT4)*) 10 mg O2/g sušiny - *) AT4 - test respirační aktivity, testovací metoda pro hodnocení stability bioodpadu na základě měření spotřebyo2 za 4 dny 73

179 Uvedený zákaz se od roku 2016 neuplatní, pokud v dojezdové vzdálenost (silniční, železniční) od obce do 100 km, pokud se v dané vzdálenosti nenachází zařízení pro využití nebo recyklaci takového druhu odpadu, které má volnou kapacitu a původce odpadu uzavřel smlouvu o smlouvě budoucí na přebírání takového druhu odpadu s provozovatelem zařízení na využití příslušného druhu odpadu (zařízení musí mí stavební povolení a musí být ve výstavbě). Cílem je zajistit kapacitu pro budoucí zařízení a tím podpořit realizaci takových zařízení v logisticky výhodné lokalitě. Odlišně od zákazu skládkování se může postupovat v případě, kdy: - se jedná o uložení odpadů v důsledku krizové situace, nebo - pokud má původce odpadů uzavřenou smlouvu s provozovatelem zařízení na využití odpadů, ale takové zařízení je z technických důvodů mimo provoz nebo je jeho provoz z technických důvodů omezen v případě nebezpečných odpadů, stanovených prováděcím předpisem, bude zakázáno skládkování takových NO, které lze spalovat ve spalovnách NO v ČR. Na skládky bude dále zakázáno (mimo jiné) ukládat: - odpad vybraných výrobků s ukončenou životností, - biologicky rozložitelný odpad a výstupy z jeho úpravy nebo zpracování, s výjimkou biologicky rozložitelných odpadů a výstupů z jejich úpravy, které není možné zpracovat jiným způsobem, stanovených prováděcím právním předpisem, - neupravený odpad, s výjimkou inertního odpadu, u kterého je úprava technicky neproveditelná, a odpadu, u něhož ani úpravou nelze dosáhnout snížení jeho objemu nebo snížení nebo odstranění jeho nebezpečných vlastností. 2. Problematika obchodování s odpady a zprostředkování nakládání s odpady V souladu se stávajícím právem EU je v návrhu zákona zprovozněn institut obchodníka s odpady a zprostředkování nakládání s odpady (stávající zákon tyto prvky sice obsahuje, ale nestanovuje model jejich uplatnění). 3. Problematika mobilních zařízení a zařízení ke sběru odpadů 74

180 Nově je v návrhu zákona upravena povinnost (mimo zařízení ke skladování odpadů) uložit odpad nejdéle na 9 měsíců, v mobilním zařízení max. 48 hod. Mobilní zařízení bude smět přijímat odpady pouze od jejich původců a nesmí odpady z mobilního zařízení předat do jiného mobilního zařízení. Cílem je zajistit transparentní nakládání s odpady. 4. Problematika výkupu kovového odpadu Kromě stávajících povinností provozovatelů zařízení přibývá povinnost monitorovat prostor zařízení kamerovým systémem, uchovávat jej 30 dnů a poskytnout jej na vyžádání kontrolním orgánům. 5. Komunální odpad Komunální odpad má v návrhu zákona samostatný oddíl. Uvedený oddíl stanovuje povinnosti obcí při nakládání s KO. Mezi základní povinnosti patří: - zajistit místa pro odkládání veškerého komunálního odpadu vznikajícího na jejím katastrálním území při činnosti nepodnikajících fyzických osob. - zajistit místa pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu, a to alespoň nebezpečných odpadů, papíru, plastů, skla, kovů a biologického odpadu, v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem - zveřejňovat kvalifikované výsledky OH - Obec je v kalendářním roce 2025 a následujících povinna předat k recyklaci alespoň 60 % komunálních odpadů, kterých je v daném kalendářním roce původcem. (bude možné zahrnout i další komunální odpady, vznikající na jejím území při činnosti nepodnikajících fyzických osob) Návrh stanoví povinnosti občanům (nepodnikatelským subjektům): - nakládat s komunálním odpadem v souladu s obecním systémem. 75

181 - odpad třídit, odděleně soustřeďovat a odkládat na místa určená obcí pro daný druh, kategorii nebo materiál odpadu, nebo jej předávat do zařízení určeného pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu. OSVČ a právnické osoby (nezapojené veškerým KO do systému obce) jsou povinny v kalendářním roce 2025 a následujících povinna předat k recyklaci alespoň 60 % komunálních odpadů. Původce KO, která produkuje komunální odpad nebo obalový odpad papíru, plastů, skla a kovů, může tyto odpady předávat do obecního systému (obec jej eviduje jako odpad skupiny 20). Pokud podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba předá do obecního systému veškerý komunální odpad, jehož je původcem, nevede evidenci odpadů podle tohoto zákona ani neplní ohlašovací povinnosti podle tohoto zákona pro odpad, se kterým se do obecního systému zapojila. Cílem je zatraktivnění zapojení původců odpadů do obecních systémů pro nakládání s KO. Skladba odpadů v podnikatelské sféře obsahuje vyšší míru materiálově využitelných odpadů. To by mohlo na druhé straně vytvořit vyšší zájem obcí o zapojení původců s ohledem na zlepšení podmínek plnění separačních kvót rámcové směrnice o odpadech a POH ČR. 6. Problematika poplatku za ukládání odpadu na skládku Tato část je nejproblematičtější částí návrhu zákona, protože se jedná jednak o ekonomický nástroj, který má být použit k odklonu odpadů od skládkování, který musí být současně i sociálně únosný. Návrh vývoje jednotlivých druhů základů poplatku přehledně znázorňuje následující graf a tabulka č. X Komunální odpad ukládaný na skládku před rokem 2024 s výjimkou nebezpečných složek se v druhém, třetím a čtvrtém poplatkovém období příslušného kalendářního roku a v prvním poplatkovém období bezprostředně následujícího kalendářního roku nezahrne do základu dílčího poplatku za ukládání využitelných odpadů, ale do dílčího základu poplatku za ukládání zbytkových odpadů, pokud: - poplatník v bezprostředně předcházejícím kalendářním roce předal k recyklaci alespoň podíl komunálního odpadu papíru, 76

182 plastů, skla a kovů, kterého byl v daném kalendářním roce původcem, uvedený v následující tabulce a současně Tabulka 23 - Podíl komunálního odpadu papíru, plastů, skla a kovů předaného k recyklaci 101 odst. 3 návrhu zákona o odpadech % 40 % 45 % 50 % Zdroj: EKLEP - předal k recyklaci alespoň podíl komunálního odpadu, kterého byl v daném kalendářním roce původcem, vymezený v následující tabulce. Tabulka 24 - Podíl komunálního odpadu předaného k recyklaci podle 101 odst % 40 % 45 % Zdroj: EKLEP Obrázek 19 Vývoj poplatků v období (a dále) dle návrhu zákona o odpadech 2500 Dílčí základ poplatku za ukládání odpadů (Kč/t) - návrh a dále využitelný odpad ( 39 odst. 1) nebezpečný odpad zbytkový odpad Zdroj: Zpracovatel 77

183 Tabulka 25 - Sazba pro jednotlivé dílčí základy poplatku za ukládání odpadů na skládku (v Kč/t) dle návrhu zákona o odpadech Dílčí základ poplatku za ukládání Poplatkové období v roce a dále využitelného odpadu ( 39 (1)) zbytkového odpadu nebezpečného odpadu vybraného technologického odpadu Zdroj: EKLEP Tabulka 26 - Dělení částí výnosu ve výši dílčích poplatků (v %; rozpočet obce, na jejímž území se skládka nachází/rozpočet Státního fondu životního prostředí České republiky) dle návrhu zákona o odpadech Dílčí poplatek za ukládání Poplatkové období v roce a dále využitelného odpadu 52/48 38/62 30/70 25/75 22/78 19/81 15/85 15/85 15/85 15/85 15/85 15/85 15/85 zbytkového odpadu 80/20 80/20 80/20 80/20 75/35 75/35 75/35 75/35 60/40 60/40 50/50 50/50 40/60 nebezpečného odpadu 50/50 50/50 50/50 50/50 50/50 50/50 50/50 50/50 50/50 50/50 50/50 50/50 50/50 vybraného technologického odpadu 100/0 100/0 100/0 100/0 100/0 100/0 100/0 100/0 100/0 100/0 100/0 100/0 100/0 Zdroj: EKLEP 78

184 Výnos poplatku za ukládání odpadů na skládku má být příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky a rozpočtu obce, na jejímž území se skládka nachází. (Procenta, kterými se tyto rozpočty podílejí na výnosu dílčích poplatků, jsou stanovena v příloze k návrhu zákona) viz předcházející tabulka. 7. Problematika školního sběru Nově je upravena možnost škol realizovat sběr papíru, plastů a kovů (nikoli skla) z domácností, aniž by se jednalo o zařízení k nakládání s odpady. Výsledky sběru oznamují školy obci, která je zahrnuje do svého hlášení o odpadech. Cílem je posílit výtěžnost materiálově využitelných odpadů v komunálních systémech nakládání s odpady. Obcím v souvislosti se zavedením tohoto modelu nevznikají žádné náklady (ani příjmy), pouze administrativní povinnost vykázání takto vytříděných odpadů ve svém hlášení za předcházející rok. 8. Problematika biologicky rozložitelných odpadů komunální kompostování: Obec bude moci obecně závaznou vyhláškou stanovit systém komunitního kompostování a způsob využití kompostu vzniklého komunitním kompostováním k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce, a to jako opatření pro předcházení vzniku odpadů. Rovněž bude obec moci (na základě veřejnoprávní smlouvy s jinou obcí) poskytnout tento systém i pro jiné obce. Tyto obce budou povinny zahrnout dotčenou komunitní kompostárnu do obecně závazné vyhlášky své obce, kterou stanoví systém nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. Cílem je zefektivnit využití již vybudovaných (případně i připravovaných) kompostáren. Obce budou mít ohlašovací povinnost a prostřednictvím ISPOP budou MŽP zasílat hlášení o komunitních kompostárnách provozovaných na jejím území. 9. Problematika ohlašování přepravy NO Nemění se oproti stávajícímu modelu po novele 223/2015 Sb. 10. Problematika ohlašování odpadů Evidenci o odpadech vedou povinné osoby, včetně obchodníků. 79

185 hlášení o druzích a množství odpadů a způsobech nakládání s nimi v uplynulém kalendářním roce podává povinná osoba prostřednictvím ISPOP, pokud v daném kalendářní roce překročila limit 600 kg NO nebo 100 t ostatních odpadů; pokud se bude jednat o odpady stanovené prováděcím předpisem, povinnost ohlašovat je bude bez ohledu na množství. Provozovatelé zařízení a obchodníci mají povinnost ohlašovat odpady, pokud nebyl provoz zařízení po celý rok přerušen; hlášení podává i provozovatel zařízení, který po celý rok nenakládal s odpady, ale provoz zařízení nebyl přerušen. Na obec, která je povinna podat hlášení podává hlášení o obecním systému za uplynulý kalendářní rok. Uchovávat evidenci bude musí povinná osoba po dobu 3 let (nyní 5 let). 11. Problematika POH obcí Zcela byla vypuštěna povinnost zpracování obecních POH (bez ohledu na množství produkovaných odpadů). Závazná část plánu odpadového hospodářství kraje je závazným podkladem pro rozhodovací a koncepční činnosti příslušných správních úřadů, krajů a obcí v oblasti odpadového hospodářství a podkladem pro zpracovávání územně plánovací dokumentace kraje. Dle navrhovaných přechodných opatření zůstávají POH obcí dle stávající právní úpravy platné po dobu, na kterou byly zpracovány a po celou tuto dobu se na ně vztahují povinnosti provedení změn dle stávající právní úpravy. 12. Problematika oprávnění obecního úřadu jako správního orgánu OH: Obecní úřad (v rámci přenesené povinnosti) - kontroluje, zda právnické osoby a podnikající fyzické osoby využívají systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem pouze na základě písemné smlouvy s obcí a v souladu s ní a zda nepodnikající fyzická osoba nakládá s komunálním odpadem v souladu s tímto zákonem, - kontroluje, zda právnické osoby a podnikající fyzické osoby mají zajištěno převzetí odpadu, který samy nezpracují v souladu s tímto zákonem, osobou oprávněnou k převzetí daného druhu a kategorie odpadu podle tohoto zákona, 80

186 Přílohová část Příloha 1 Administrativní rozdělení SO ORP Karviná, Bohumín, Havířov a Orlová 81

187 Zdroj: ČSÚ 82