ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ KUTNÁ HORA

Transkript

1 ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ KUTNÁ HORA ORP: 2112 VYPRACOVALI: Ing. Vlastimil Kapička Mgr. Věra Klimentová ZPRACOVÁNO K DATU: 3/2009 SPOLUPRACOVAL: Ing. arch. Miroslav Tůma

2 ZPRACOVATELÉ ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO ORP KUTNÁ HORA Kontakt: ORP: Kutná Hora Titul: Ing. Jméno: Vlastimil Příjmení: Kapička Telefon: kapicka@mu.kutnahora.cz Ulice čp.: Havlíčkovo náměstí 552 PSČ, Obec: Kutná Hora IČO: Zpracovatelé: Titul: Ing. Jméno: Vlastimil Příjmení: Kapička Telefon: kapicka@mu.kutnahora.cz Ulice čp.: Havlíčkovo náměstí 552 PSČ, Obec: Kutná Hora a Titul: Mgr. Jméno: Věra Příjmení: Klimentová Telefon: klimentova@mu.kutnahora.cz Ulice čp.: Havlíčkovo náměstí 552 PSČ, Obec: Kutná Hora Spolupráce: Titul: Ing. arch. Jméno: Miroslav Příjemní: Tůma Telefon: miratuma@ .cz Ulice čp.: Interbrigády 948/4 PSČ, Obec: Praha 6 č.aut.čka:

3 OBSAH 1. Úvod, základní informace o zpracování 1.1 Zadání Způsob zpracování Podklady a jejich využití Průzkumy Vyhodnocení udržitelného rozvoje území metodou SWOT analýzy 8 2. Charakteristika území ORP KH 2.1 Poloha ORP v ČR a středočeském kraji Základní geografická charakteristika Základní územně-ekonomická charakteristika území ORP KH (poloha, doprava, přírodní podmínky apod.) Územní plán velkého územního celku Střední Polabí Zpracovaná ÚPD+ÚPP obcí - přehledný kartogram Charakteristiky obcí v blocích podle obvodů pověřených obcí 3.1 Obvod Kutná Hora Poloha obvodu pověřeného OÚ na území ORP KH Základní geografické charakteristiky obvodu Přehled zpracované ÚPD a ÚPP Obce obvodu Kutná Hora Kutná Hora Bernardov Bludov Bohdaneč Černíny Červené Janovice Církvice Hlízov Chlístovice Kobylnice Křesetice Malešov Miskovice Nové Dvory Opatovice I Paběnice Petrovice I Suchdol Svatý Mikuláš Štipoklasy Třebětín Úmonín Vidice Záboří nad Labem Zbraslavice 3.2 Obvod Uhlířské Janovice Poloha obvodu pověřeného OÚ na území ORP KH Základní geografické charakteristiky obvodu Přehled zpracované ÚPD a ÚPP Obce obvodu Uhlířské Janovice

4 Uhlířšké Janovice Čestnín Košice Ledečko Nepoměřice Onomyšl Petrovice II Podveky Rašovice Rataje nad Sázavou Samopše Soběšín Staňkovice Sudějov Úžice Vavřinec Zbizuby 3.3 Obvod Zruč nad Sázavou Poloha obvodu pověřeného OÚ na území ORP KH Základní geografické charakteristiky obvodu Přehled zpracované ÚPD a ÚPP Obce obvodu Zruč nad Sázavou Zruč nad Sázavou Dolní Pohleď Horka II Chabeřice Kácov Pertoltice Řendějov Slavošov Vlastějovice 4. Blok SWOT analýz 4.1 Obvod Kutná Hora město Kutná Hora: hodnocení + doporučení obvod Kutná Hora: hodnocení + doporučení Obvod Uhlířské Janovice Obvod Zruč nad Sázavou Závěr: Souhrnné hodnocení + doporučení Grafické přílohy 4

5 1. Úvod a základní informace o zpracování ÚAP ORP KUTNÁ HORA 1. 1 Zadání Územně analytické podklady zakládá zákon č.183/2006 Sb. ve znění pozdějších platných předpisů ("nový stavební zákon") jako zcela nový nástroj územního plánování, který přináší nový způsob práce s informacemi o území, maximálně využívající širokých možností výpočetní techniky : shromažďování, vyhodnocování, trvalé udržování a inovace informací a dat o území a jejich propojení s grafickými výstupy ÚPD a UPP. Celostátně časově sjednocené pořízení, periodické aktualizace a vyhláškou č. 500/2006 Sb. předepsaný výčet 119 jevů A v rámci územně plánovací činnosti na úrovni ORP a 37 jevů B na úrovni krajů ( jako podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území a pořizování ÚPD) by měl postupně sjednotit územně plánovací činnost po obsahové i po metodické stránce, při současném respektu ke krajovým, regionálním a lokálním specifikům. - Lhůty zpracování prvních ÚAP upravuje 185 odst.3, NSZ: ÚAP obcí zpracuje úřad územního plánování do 24 měsíců od nabytí účinnosti NSZ, tedy do 31. prosince ÚAP kraje zpracuje krajský úřad na základě územně analytických podkladů obcí ( 29 odst. 4, NSZ) do 30 měsíců od nabytí účinnosti NSZ, tedy do 30. června Nebudou-li do uplynutí lhůty zpracovány ÚAP, bude pořízení územně plánovací dokumentace vždy předcházet etapa průzkumů a rozborů v podrobnosti a měřítku ÚAP. 5

6 1. 2 Způsob zpracování Územně analytické podklady ORP Kutná Hora jsou zpracovány v intencích metodického návodu Pořizování Územně analytických podkladů: Postup úřadů ÚP a KÚ při pořizování ÚAP pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje,který pro tento účel vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj a vypracoval ÚÚR Brno. Zpracování ÚAP Shromáždění a vyhodnocení dat k jednotlivým jevům, jejich digitalizace do požadovaného formátu GIS včetně digitálního zpracování grafických příloh. Získaná data a informace o jednotlivých jevech jsou ve zjednodušené formě popsána v textové části průvodní zpráva o územně analytických podkladech. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje ÚAP část A dle přílohy č.1 vyhláška č.500/2006 Sb.jsou zpracovány pro jednotlivé obce v tabulární formě, řazeny abecedně, uspořádány do tří souborů (bloků) podle příslušnosti k pověřenému obecnímu úřadu 1. Kutná Hora 25 obcí 2. Uhlířské Janovice 17 obcí 3. Zruč nad Sázavou 9 obcí Celkem 51 obcí Rozbor udržitelného rozvoje území(rurú) ORP je zpracován metodou analýzy SWOT. Grafická část elaborátu je vyhotovena v měřítku 1: a obsahuje: A: výkres hodnot území B: výkres limitů rozvoje C: výkres záměrů D: problémový výkres Výběr odpovídajících jevů je zpracován (vložen) nad katastrální mapou 1:2880 v rastrovém zobrazení. Jednotlivé výkresy pracují s nezbytnými jevy,které jsou graficky vyjádřeny tak, aby příslušný výkres podával celkový obraz o území ORP a nechal vyniknout jevům determinujícím znázorňovanou problematiku Podklady a jejich využití Prvotním podkladem, na kterém je stavěna datová báze ÚAP je GIS Kutná Hora z let Dále to jsou údaje poskytnuté ze zákona správci sítí a dalšími subjekty zodpovědnými za užívání území.(veškeré doklady o poskytnutých údajích archivuje úřad územního plánování Kutná Hora). Základním podkladem pro evidování a rozbor sledovaných jevů na území jednotlivých obcí je územně plánovací dokumentace. Jedná se především o vymezení ploch s rozdílným způsobem využití,záměrů o území,vymezení zastavěného území a dalších jevů. Protože ÚAP není pořízena pro všechny obce bylo třeba informace i jevech doplnit podrobným průzkumem území. Zastavěné území obcí, kde není platný územní plán byla vymezena v souladu s ustanoveními stavebního zákona. Doplňujícím podkladem pro rozbory a vyhodnocení udržitelného rozvoje území byly následující elaboráty: 6

7 situační analýza (profil okresu ) - Kutná Hora (1998) využita z hlediska struktury analyzovaných jevů a z hlediska popisů jevů neměnných (přírodní podmínky, sídelní struktura atd.) strategická studie: - strategie rozvoje mikroregionu Posázavský kruh - strategie rozvoje Sdružení obcí Kutnohorský venkov - strategie rozvoje Svazku obcí mikroregionu Uhlířskojanovicko a Střední Posázaví - strategie rozvoje mikroregionu Zbraslavicko - strategický plán rozvoje města Kutné Hory - strategie rozvoje mikroregionu Kutnohorsko Dále byly využívány údaje Českého statistického ústavu dostupné na internetu, webové stránky obcí a kraje. Pro rozbory a vyhodnocení urbanistických hodnot sídel dobře posloužily ortofotomapy, poskytované na internetu(poskytovatelé:seznam,centrum) Jako podklad pro vyhodnocení prvků nadregionálního dopravního systému technické infrastruktury,přírodních jevů (ÚSES)jejich koordinace a rozvojových záměrů posloužil Územní plán Velkého územního celku Střední Polabí, schválený v prosinci Průzkumy ÚAP mapuji také jevy, které je třeba ověřit přímo v území,které mnohdy zpracovaná ÚPD nedostatečně popisuje. Jedná se o vyhodnocení urbanistických hodnot sídelní struktury - kvalifikovaný popis tohoto jevu a vymezení ploch, kterými ORP tuto kvalitu přiznává a považuje za vhodné zabývat se jí při pořizování nové ÚPD nebo změně ÚPD stávající. Urbanistická hodnota území může být různého charakteru: - založení sídla (půdorys) - hodnotní stavby a přírodní prvky (přístup může být ochrana, ale také využití potenciálu) - terénní expozice,panorama zástavby Průzkum byl dále zaměřen na hodnocení rozvoje výstavby krajinářských úprav a podobně. Zvláštní pozornost jsme věnovali vytypování architektonických, stavebních a krajinných dominant. Současně byly vyznačeny místa (body) výhledu. Sledovali jsme místa výhledu na urbanistické pozoru hodnosti,ale také krajinářské pohledy, protože zdejší krajina poskytuje jak velká a hluboká panoramata rovinatých území,tak dramatická panoramata a průhledy v Posázaví. Dalším jevem problémového charakteru bylo vytipování tzv.brounfields území vhodných pro přístavbu. Specifickým problémem je podchycení a vymezení ( rámcové) rozsáhlých ploch lesů (PUPFL),ale i lokálních ploch, postižených vichřicemi Kiril a Ema. Tato území,díky konfiguraci terénu,jsou dlouhodobě ohrožena erozi, zpracování dřeva se promítá v krajině a na silniční síti. Třebaže budou škody vesměs odstraněny obnovou porostu, tak z hlediska krajinného rázu došlo min na 15 let k jeho změnám. Protože příslušné orgány neposkytly hodnocení krajinného rázu byla vytypovaná alespoň místa horizonty výhledně architektonické,stavební a krajinné dominanty. Při průzkumu jsme sledovali také aktuálnější atributy udržitelného rozvoje území: stavební aktivity nové,udržovanost stávající zástavby a péče o zeleň. Výsledky průzkumů jsou zakresleny ve výkresech hodnot,záměrů a v problémovém výkresu (výkresy A,C,D). Komentáře ke zjištěným jevům jsou v textových částech jednotlivých obcí. Vyhodnocení udržitelného území je provedeno metodou analýzy SWOT. 7

8 1. 5 Vyhodnocení udržitelného rozvoje území metodou SWOT analýzy Analýza SWOT je provedena nejprve pro území v gesci pověřených úřadů Kutná Hora,Uhlířské Janovice a Zruč nad Sázavou. Tento postup byl svolen proto, že územní, ekonomické i ekologické podmínky rozvoje území příslušných k jednotlivým pověřeným úřadům jsou výrazně odlišné. Také Území příslušné k pověřenému území Kutná Hora se vyznačuje významnými rozdíly podmínek: vlastní Kutná Hora se spádovým územím a Zbraslavicko + Červenojanovicko. Zpracovávat RURÚ pro obce jednotlivě jsme považovali za nadbytečné neboť jako podklad RURÚ pověřených obcí se vycházelo z výsledků analýz SWOT strategických studií předmětných území, ve kterých je SWOT analýza po jednotlivých obcích provedena. Výsledky rozboru udržitelného rozvoje a doporučení, které by měly být řešeny v ÚPD obcí jsou popsány v závěrečné souhrnné kapitole. 8

9 2. Charakteristika území ORP Kutná Hora 2. 1 Poloha ORP v ČR a Středočeském kraji 9

10 2. 2 Základní geografická charakteristika Obec s rozšířenou působností Kutná Hora se rozkládá na severním okraji Českomoravské vrchoviny mezi středními toky řek Sázavy a Labe. Je, společně s ORP Čáslav, okrajovým obvodem středočeského kraje.leží v jihovýchodním cípu středočeského kraje. Nejdelší hranici má na severozápadě se správním obvodem Kolín, na jihozápadě sousedí s obvody Benešov a Vlašim, na východě s obvodem Čáslav, na jihozápadě asi 20 km tvoří hranici s krajem Vysočina. Nadmořská výška se pohybuje od 202 m n.m. (Hlízov) do 559 m n.m. (Třebětín), celkem 25 obcí na jih od Kutné Hory má nadmořskou výšku nad 400 m n.m. Svoji rozlohou ha se řadí na 5. místo v kraji (5,8 %), ale počtem obyvatelstva (48 929) až na 10. místo kraje (4,3 %). Podíl zemědělské půdy je 62,9 %, orná půda činí na celkové rozloze 51,2 % a je mírně nad podílem v rámci Středočeského kraje. Území kutnohorského regionu nemá jednotný přírodní ráz. Jeho utváření ovlivňovaly různé geologické vlivy. Patří ke třem horopisným celkům Českomoravské vrchovině, Čáslavské kotlině a Polabské nížině. Skalní podklad Kutnohorska je tvořen velmi starými horninami, kristalinikem, který je součástí tzv. jádra Českého masivu. Během geologického vývoje docházelo k vrásnění a vznikaly horninové a rudné žíly s ložisky zinkových, olověných, stříbrných, měděných, případně antimonových rud. Jsou známá hlavně v okolí Kutné Hory, ale i v Posázaví. Severní část území náleží do povodí řeky Labe, sem odvádí své vody Vrchlice a Doubrava. Jižní část patří do povodí řeky Sázavy. Největšími vodními nádržemi jsou přehrada Želivka a Vrchlice. Klimatické podmínky regionu jsou celkem příznivé. Dlouhodobý průměr srážek činí 590 mm s maximem srážek v červenci a s minimem v únoru. Správní obvod obce s rozšířenou působností KUTNÁ HORA je vymezen územím obcí: Bernardov, Bludov, Bohdaneč, Církvice, Černíny, Červené Janovice, Čestín, Dolní Pohleď, Hlízov, Horka II, Chabeřice, Chlístovice, Kácov, Kobylnice, Košice, Křesetice, Kutná Hora, Ledečko, Malešov, Miskovice, Nepoměřice, Nové Dvory, Onomyšl, Opatovice I, Paběnice, Pertoltice, Petrovice I, Petrovice II, Podveky, Rašovice, Rataje nad Sázavou, Řendějov, Samopše, Slavošov, Soběšín, Staňkovice, Sudějov, Suchdol, Svatý Mikuláš, Štipoklasy, Třebětín, Uhlířské Janovice, Úmonín, Úžice, Vavřinec, Vidice, Vlastějovice, Záboří nad Labem, Zbizuby, Zbraslavice, Zruč nad Sázavou. Správní obvod tvoří 51 obcí, z nichž tři mají statut města: Kutná Hora, Uhlířské Janovice a Zruč nad Sázavou. Zde sídlí pověřené obecní úřady a žije v nich bezmála 60 % všeho obyvatelstva správního obvodu. Ve 45 obcích s méně než 1000 obyvateli a které tvoří 88 % všech obcí, žije jedna třetina všech obyvatel obvodu a tento stav se od SLDB v roce 1991 a 2001 v podstatě nezměnil. 10

11 Klima v okolí Kutné Hory - sídla ORP 2. 3 Základní územně ekonomická charakteristika území ORP Charekter ORP je zemědělsko - průmyslový, v němž průmyslové podniky jsou soustředěny především do určitých center s vyšší koncentrací obyvatelstva. Jedná se o oblast Kutné Hora, Uhlířských Janovic a Zruče nad Sázavou. Z hlediska přírodních a ekonomických podmínek patří ORP k zemědělským produkčním oblastem s poměrně vysokou intenzitou výroby. Zemědělství zde determinuje nejen ekonomický, ale i krajinný a sídelní profil regionu. Vývojový pohled dokumentuje snižování rozlohy zemědělské a orné půdy (o 3,6% ), které je však výrazně nižší než celostátní průměr. Ekonomiku charakterizuje především průmysl a zemědělství, v posledních letech pak široký rozmach terciální sféry, spojený zejména s poskytováním služeb v této turisticky atraktivní oblasti. V Kutné Hoře, která byla zapsána do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO, je soustředěna celá řada historicky cenných památek, například chrám sv. Barbory, Vlašský dvůr, Hrádek a některé další. Severovýchodně od Kutné Hory se nachází empírový zámek Kačina, ve kterém je nyní zřízeno zemědělské muzeum. Celá oblast nabízí i řadu možností pro pěší i cyklo turistiku. Nejvýznamnějšími zaměstnavateli jsou ČKD Kutná Hora a.s. a Philip Morris ČR a.s. vykazující více než 1000 zaměstnanců. Obvod je poznamenán dlouhodobě nejvyšší mírou nezaměstnanosti a nejvyšším počtem uchazečů na jedno volné místo, proto také obyvatel vyjíždí za prací mimo obvod, z toho 70 % denně. Domovní fond je starý, intenzita 11

12 bytové výstavby není vysoká, převládá výstavba bytů v rodinných domech. Úroveň vzdělanosti, až na počet vysokoškoláků, je zhruba na krajském průměru. Základní demografické údaje od začátku 90. let vykazují spíše negativní trend. Počet zemřelých překračuje počet živě narozených, přírůstek stěhováním, na rozdíl od okolních správních obvodů, je rovněž negativní a tak i celkový přírůstek je záporný. Průměrný věk dosáhl 40,0 let a je proti krajskému průměru mírně vyšší. Z hlediska věkové struktury lze sledovat pokles počtu obyvatel ve skupině mladších 15 let (vliv klesajícího počtu živě narozených dětí) a naopak růst skupiny starších 65 let. Index stáří je vysoký a dosáhl hodnoty 98,4.Významnou příčinou migračního úbytku obyvatel byl nedostatek pracovních příležitostí a nedostačující bytová výstavby. Obyvatelé se stěhovali především do Prahy, dále do okresů Kolín a Pardubice. Úbytek obyvatelstva však nebyl na území ORP rozložen rovnoměrně. Relativně lepší podmínky (bydlení, pracovní příležitost, dostupnost služeb, vzdělání apod.) ve městech měli vliv na vylidňování menších obcí. Věková skladba venkovského obyvatelstva je podstatně horší než ve městech. Nepříznivě ji ovlivňuje stěhování mladého obyvatelstva do měst, kde jsou relativně lepší životní podmínky. Silniční doprava je ve značné míře prováděna individuelně osobními automobily. Veřejná doprava je zajišťována veřejnou linkovou osobní dopravou a železniční doprava ČD a to v rozsahu platných jízdních řádů. Jiný druh dopravy (letecká, lodní) není provozována. V ORP Kutná Hora je celkem 905,518 km silnic. Z toho je 56,140 km silnic I. třídy, 231,965 km silnic II. třídy a 617,413 km silnic III. třídy. Na tuto silniční síť je napojena síť místních a účelových komunikací. Poloha regionu skýtá dobrou dostupnost sítě ČR D1 a D11. ORP Kutná Hora leží na rozvodí řeky Labe a Vltavy. Z části je území náležející povodí Labe, vody jsou odváděny řekou Doubravou, Vrchlicí a Klejnárkou., Z území povodí Vltavy jsou vody odváděny řekou Sázavou. Území je poměrně chudé na zásoby podzemní vody, zejména na hranicích rozvodí. Podzemní voda obsahuje zvýšený obsah Fe,Mn a Rn. Zásobování vodou je zajištěno převážně, 84,4 % veřejných vodovodů, ze zdrojů povrchových vod. Z celkového množství vody z povrchových zdrojů 87,57% zásobuje skupinový vodovod Čáslav - Kutná Hora - Kolín. Tento skupinový vodovod řeší zásobování vodou v polabské části, zejména město Kutnou Horu a okolí. Hlavním zdrojem vody je údolní nádrž Vrchlice na stejnojmenné říčce Územní plán velkého územního celku Střední Polabí Územní plán velkého územního celku Střední Polabí byl schválen v prosinci 2006 ( ještě v souladu se zák. č. 50/1976 sb.v tehdy platném znění).v této podobě je použit pro zpracování ÚAP jako závazný podklad pro popis a řešení širších územních vztahů. ÚP VÚC řeší území zahrnující téměř ceelé okresy Nymburk, Kolín a Kutnou Horu. Jako mikroregionální středisko vyššího stupně klasifikuje Kolín s maximálním regionem (včetněkutnohorska a Čáslavska) Jako mkroregionální středisko středního stupně klasifikuje Kutnou Horu (81,2 tis. obyv. v regionuzahrnujícím i Čáslavsko) - území ORP Kutná Hora je celé součástí řešeného území ÚP VÚC Stř. Polabí. Subregionální střediska:uhlířskéjanovice, Zruč nad Sázavou jsou subregionální střediska. ÚP VÚC Stř. Polabí řeší a navrhuje: a) koridory a plochy pro stavby dopravní a technické infrastruktury, b) limity využití území, c) vymezení nadregionálních a regionálních územních systémů ekologické stability ( ÚSES ), d) vymezení koridorů a ploch pro veřejně prospěšné stavby. 12

13 Dále vyjmenované plochy a koridory pro navrhované stavby dopravní a technické infrastruktury jsou převzaty do ÚAP jako závazné záměry, které je nutné územně chránit a zahrnout do řešení ÚPD obcí ORP KH: 1. trasa silnice I/38: v úsecích ; mimo sídla v úseku Malín - Čáslav, 2. obchvaty na trase silnice II/333 Suchdol, Miskovice a Kutná Hora ( VÚC předpokládá, že současná trasa silnice I/2 bude přeřazena zpět do kategorie II. tř.) 3. novou trasu silnice I/2 od silnice I/38 (MÚK Hlízov) na Záboří nad Labem k hranicím Středočeského a Pardubického kraje, 4. přeložky a úpravy na silnicích II. třídy č. 38,111,125,126, 336,337,338, 339, 5. přeložky na silnicích III. třídy 6. železniční stavby (Hlízovskou spojku a nové napojení Kutné Hory); koridor územní rezervy pro vysokorychlostní trať Zpracovaná ÚPD + ÚPP obcí ve správním obvodu ORP Kutná Hora Území obce s rozšířenou působností Kutná Hora zaujímá rozlohu 643 km2, z této výměry je ha zemědělské půdy, což představuje 62,4 % a ha, to je 37,6%, nezemědělské půdy. Území ORP je rozděleno do správních území 51 obcí s celkovým počtem katastrálních území 156. Tři obce mají statut města. Území ORP je ze 70,6% pokryto platnou územně plánovací dokumentací (územní plán obce). Z celkového počtu 51 obcí má platný územní plán 36 obcí, přičemž 4 z nich mají pouze územní plán sídelního útvaru a to pouze pro katastrální území vlastní obce. Z 15 obcí, které nemají zpracovaný územní plán (což je 29,4 %) pouze 4 obce (Bohdaneč, Křesetice, Černíny, Úžice) mají vymezeno zastavěné území dle ustanovení 59 odst.2 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen "stavební zákon") a v souladu s ustanovením 171 zákona č.500/2004 Sb. správního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Vymezení zastavěného území je platné do doby vydání územního plánu obcí, který toto zastavěné území převezme. Celkem pět obcí má zahájené pořizování a zpracování územního plánu obce v různých úrovních rozpracovanosti. Ke dni zpracování územně analytických podkladů bylo k 36 platným územním plánům pořízeno celkem 43 změn územních plánů, kde 82% změn má charakter změny funkčního využití územními plány stanovených ploch, převážně na nové funkční využití ploch s funkcí bydlení. 13

14 14

15 15

16 16

17 3. Charakteristiky obcí v blocích podle obvodů pověřených obcí 3. 1 Obvod Kutná Hora Do území obvodu pověřené obce Kutná Hora spadají správní území následujících obcí: Kutná Hora, Bernardov, Bludov, Bohdaneč, Černíny, Červené Janovice, Církvice, Hlízov, Chlístovice, Kobylnice, Křesetice, Malešic, Mozkovice, Nové Dvory, Opatovice I, Paběnice, Petrovice I, Suchdol, Svatý Mikuláš, Štipoklasy, Třebětín, Úmoním, Vidice, Záboří nad Labem, Zbraslavice Poloha obvodu pověřeného OÚ na území ORP KH Celé území pověřené obce Kutná Hora náleží ke Středočeskému kraji. Obvod pověřené obce Kutná Hora se rozkládá v severovýchodní části ORP Kutná Hora, sdružuje celkem 25 území samostatných obcí o rozloze 364,4 km2 a hustotě obyvatelstva 31,09 obv./km2. V obvodu pověřené obce Kutná Hora je ustanoven mikroregion Kutnohorský venkov, který vznikl jako přirozený celek spádového vnitřně konzistentního území. Členy mikroregionu, 12 samostatných obcí spojují historické a kulturní tradice, ale zejména také společné problémy. 17

18 Dalšími ustanovenými svazky obcí jsou - mikroregion Zbraslavicko a mikroregion Kutnohorsko. Název: Sdružení obcí Kutnohorský venkov Sídlo svazku: Obecní úrad Suchdol, Zámek 1, Suchdol Název: Mikroregion Zbraslavicko Sídlo svazku: Obecní úřad Zbraslavice, Náměstí 7, Zbraslavice Název: Mikroregion Kutnohorsko Sídlo svazku: Městský úřad Kutná Hora, Havlíčkovo nám. 552, Kutná Hora Centrem celého obvodu i celého ORP je sídlo Kutná hora. Dalšími významnými obcemi jsou Červené Janovice a Zbraslavice, převážně pro svůj rekreační potenciál Základní geografické charakteristiky obvodu V rámci obvodu pověřené obce je město Kutná Hora z hlediska rozmístění, přesto, že leží excentricky v jeho severní části, a počtu obyvatel silným centrem celého obvodu (29 % obyvatel celého ORP). V rámci kraje je sídlo Kutná Hora pátým největším městem Středočeského kraje. Je sídlem orgánů státní správy a institucí (dotčených orgánů státní správy). Je významným centrem politického, hospodářského a kulturního života nejen ORP a Obvodu, ale i východní poloviny Středních Čech. Kulturně-historická atraktivita města a přírodní rekreační potenciál v jižním zázemí města nabízejí široké možnosti rozvoje různých forem cestovního ruchu. Město Kutná Hora má vzhledem ke své poloze v rámci České republiky (blízkost Prahy) dobré vstupní podmínky pro rozvoj cestovního ruchu v několika strategických oblastech. Díky své poloze, kulturním a historickým památkám, zápisem do seznamu památek UNESCO, tradici cíle domácích i zahraničních turistů apod. je možné jej řadit do národního turistického potenciálu Česka a ve spolupráci s dalšími místy UNESCO, či Sdružením měst Česká inspirace i do nadnárodního potenciálu Česka. Z pohledu regionálního není město sídlem žádné významné státní instituce nad rámec pověřené obce. Pro domácí i zahraniční návštěvníky je velmi atraktivní především historické centrum města a dvě decentralizované stavby Kostnice a Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Srůstem Kutné Hory se Sedlcem a Malínem vznikl sídelní útvar se silnými regionálními vazbami a ekonomickým potenciálem, který se výrazně podílí na objemu celkové oblastní průmyslové výroby. Region s centry Kolín - Kutná Hora-Čáslav dosud nebyl vymezen a definován, je však nesporné, že jeho význam v rámci středočeského kraje bude čím dál více posilovat. Území kutnohorského regionu se nachází v nadmořských výškách od 200 do 573 m. Podle geologického složení nemá jednotný přírodní ráz. Jeho utváření ovlivňovaly různé geologické vlivy. Patří ke třem horopisným celkům Českomoravské vrchovině, Čáslavské kotlině a Polabské nížině. Skalní podklad Kutnohorska je tvořen velmi starými horninami, kristalinikem, který je součástí tzv. jádra Českého masivu. Celé území náleží do povodí řeky Labe, sem odvádí své vody Vrchlice a Doubrava. Klimatické podmínky regionu jsou celkem příznivé. Dlouhodobý průměr srážek činí 590 mm s maximem srážek v červenci a s minimem v únoru. Charekter obvodu je zemědělsko - průmyslový, v němž průmyslové podniky jsou soustředěny především do center s vyšší koncentrací obyvatelstva. Jedná se o oblast Kutné Hora a okolí. Oproti přirozenému přírůstku v sedmdesátých letech (596 osob) došlo i v obvodu Kutná Hora v osmdesátých letech k výraznému přirozenému úbytku (minus 1973 osob). Hodnota přirozeného přírůstku je trvale nižší než republikový průměr. Průmysl v obvodu se svým podílem na republikové hodnotě základních ukazatelů řadí mezi třetinu nejméně průmyslově významných oblastí ČR. Tento charakter průmyslové výroby 18

19 bezprostředně souvisí s její odvětvovou strukturou. K nejvýznamnějším patří odvětví strojírenství (ČKD Kutná Hora a.s.), potravinářský průmysl (Tabák a.s.), elektrotechnický (FOXCON), textilní a v omezené míře kožedělný. Počtem pracovníků i hodnotou základních prostředků se přitom většinou jedná o malá až nejmenší průmyslová místa. Z hlediska přírodních a ekonomických podmínek patří obvod Kutná Hora k zemědělským produkčním oblastem s poměrně vysokou intenzitou výroby. Zemědělství zde determinuje nejen ekonomický, ale i krajinný a sídelní profil. Z celkové plochy připadá na zemědělskou půdu ha, tj. 65%. Vývojový pohled dokumentuje snižování rozlohy zemědělské a orné půdy (o 3,6% ), které je však výrazně nižší než celostátní průměr. Podle zemědělské rajonizace leží v základní oblasti řepařské. Nově se uplatňuje členění území podle produkčně ekonomické skupiny (PES), které vyjadřují předpoklady produkční schopnosti a ekonomické úspěšnosti Přehled zpracované ÚPD a ÚPP Z celkového počtu 25 obcí v obvodu má zpracovaný a platný územní plán 17 obcí, což je 68% z celkové plochy obvodu Kutná Hora. 10 územních plánu je doplněno změnami. Blíže viz. následující tabulka. Obec územní plán změny úz.plánů vypracován rozpracován platné rozpracované BERNARDOV PRaR BLUDOV BOHDANEČ přip.zadání CÍRKVICE ,2 3 ČERNÍNY ČERVENÉ JANOVICE HLÍZOV ,2 3 CHLÍSTOVICE KOBYLNICE KŘESETICE přip.zadání KUTNÁ HORA ,3, MALEŠOV ,2,3 MISKOVICE ÚPSÚ 1,2 3 NOVÉ DVORY ,2 3 OPATOVICE I. přip.zadání PABĚNICE ANO 2 3 PETROVICE I. příp.zadání SUCHDOL ,2,3 4 SVATÝ MIKULÁŠ ŠTIPOKLASY TŘEBĚTÍN zadání ÚMONÍN VIDICE ZÁBOŘÍ NAD LABEM ZBRASLAVICE ÚPSÚ příp.zadání 1, 2,

20 20

21 Obce obvodu Kutná Hora Obec: Kutná Hora oc: 49 56'53.991"N, 15 16'8.06"E Popis: První písemná zpráva pochází z roku 990. Město se nachází v nadmořské výšce 254 metrů. Na území žije obyvatel. správní obvod pověřeného obecního úřadu Kutná Hora správní obvod obce s rozšířenou působností Kutná Hora správní území obce Kutná Hora správní území obce Kutná Hora 21

22 Název obce KUTNÁ HORA Názvy místních částí Hlouška,Kaňk,Karlov,Kutná Hora-Vnitřní Město,Malín,Neškaredice,Peštejnec,Poličany,Sedl ec,šipší,vrchlice,žižkov Označení jevu dle vyhlášky stavebního zákona 1 Zastavěné území 2 Plochy výroby 3 Plochy občanského vybavení:veřejná knihovna,pošta,kino,divadlo,muzeum,galerie,kulturní zařízení,středisko pro volný čas dětí a mládeže,sakrální stavba,smuteční síň,mateřská škola,základní škola,sou,gymnázium,sš,specializovaná škola,zuš,voš,úspd,úspm,dps koupaliště,krytý bazén,hřiště,tělocvična,stadion,zimní stadion,ostatní zařízení pro tělovýchovu,nemocnice,zdravotní zařízení,lékárna,rzs,policie, 4 Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnocených území 5 Památková rezervace včetně ochranného pásma:op MPR Kutná Hora;MPR Kutná Hora 6 Památková zóna včetně ochranného pásma 7 Krajinná památková zóna 8 Nemovitá kulturní památka, případně soubor, včetně ochranného pásma: Vnitřní Město: MPR /A62 Kutná Hora-Vnitřní Město; soubor ohradních a opěrných zdí (není zapsáno v Ústředním seznamu; viz poznámka 1/) MPR /B116 Kutná Hora-Vnitřní Město; soubor ohradních a opěrných zdí (není zapsáno v Ústředním seznamu; viz poznámka 1/) MPR 36927/2-1043/A1 S Kutná Hora-Vnitř. Město; soubor městského opevnění; (viz poznámka 2/) MPR 33635/2-1043/A4 S Kutná Hora-Vnitř. Město; chrám sv.barbory Barborská NKP+UNESCO MPR 31957/2-1043/A5 S Kutná Hora-Vnitř. Město; kostel sv. Jakuba Jakubská MPR 14664/2-1043/A6 S Kutná Hora-Vnitř. Město; kostel Matky Boží Na Náměti Na Náměti MPR 36971/2-1043/A7 S Kutná Hora-Vnitř. Město; kostel sv. Jana Nepomuckého Husova MPR 41595/2-1043/A60 S Kutná Hora-Vnitř. Město; Kamenná kašna, Husova MPR 38738/2-1043/A61 S Kutná Hora-Vnitř. Město; morový sloup, Šultysova MPR 23477/2-1043/B117S Kutná Hora-Vnitř.Město; socha sv.anny (dočasně v muzeu)anenské nám. MPR / S Kutná Hora-Vnitř. Město; výklenková kaplička u čp. 521,U jelena MPR / S Kutná Hora-Vnitř. Město; výklenková kaplička u čp. 292,Vocelova MPR / S Kutná Hora-Vnitř. Město; park U Tří pávů, Palackého nám. MPR / S Kutná Hora-Vnitř. Město; socha sv.václava u čp.146, Václavské nám. MPR / S Kutná Hora-Vnitř. Město; socha sv. Jana Křtitele, Jánské nám. MPR / S Kutná Hora-Vnitř. Město; pomník K.H.Borovského, Havlíčkovo nám. MPR / S Kutná Hora-Vnitř. Město; pomník národního odboje, Národního odboje MPR / S Kutná Hora-Vnitř. Město; pomník obětem I. Světové války,barborská MPR / S Kutná Hora-Vnitř. Město; část rudného dolu Oselského pásma MPR / S Kutná Hora Žižkov; socha sv. Šebestiána, Pirknerovo nám MPR 29408/2-1043/A3 S Kutná Hora-Vnitř. Město; čp.28 palác Hrádek, Barborská MPR 25097/2-1043/A21 S Kutná Hora-Vnitř. Město; čp.41 měšťanský dům, Komenského nám. MPR 29963/2-1043/A9 S Kutná Hora-Vnitř. Město; čp.51 jezuitská kolej, Barborská MPR 36782/2-1043/B3 S Kutná Hora-Vnitř. Město; čp.58 okresní soud, Národního odboje MPR 32014/2-1043/A29 S Kutná Hora-Vnitř. Město; čp.123 měšťanský dům, dúm u Rytířů Husova MPR / S Kutná Hora-Vnitř. Město; čp.145 knihovna, Husova 22