Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115"

Vítězslav Horák
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Číslo projektu: Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo šablony: V/2 Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek: Anotace: CZ.1.07/1.5.00/ Pracovní list rozbor dokumentu 4. Maturitní seminář z dějepisu JEZ_52_PL_Zrušení nevolnictví. Rozbor dokumentu_13 Jaroslava Ježková Seminář z dějepisu Datum: České dějiny v 18. století Pracovní list je zaměřen na rozbor a následné porozumění. Jedná se jednak o zásadní dokument josefínských reforem. Jako zajímavost je přiložen pohled na Josefa II. Z deníkového záznamu současníka. Žáci si ověří pochopení oficiálního pramene, na základě předchozích znalostí vyvodí další detaily. Dále se seznámí s proměnou pohledu na Josefa II.

Rozbor dokumentu_13 Jaroslava Ježková Seminář z dějepisu Datum: 12.9. 2013 České dějiny v 18. století Pracovní list je zaměřen na rozbor a následné porozumění.

2 1781, 1. listopad Patent o zrušení nevolnictví Patent císaře Josefa II. z 1. listopadu 1781, kterým zrušeno jest nevolnictví, jinak člověčenství aneb tělesná poddanost. My Josef Druhý, z boží milosti volený římský císař, po všecky časy rozmnožitel říše, král v Germanii, v Uhřích, v Čechách etc., arcikníže rakouské, kníže burgundské a lotarynské etc.vzkazujeme společným našim věrno nejposlušnějším stavům, vrchnostenským ouředníkům, rychtářům, konšelům a ostatním poddaným v Čechách, v Moravě a v Slezsku,, a dáváme vám tuto nejmilostivěji k vyrozumění: Poněvadž jsme rozvážili, že vyhlazení a vyzdvižení tělesné poddanosti neb člověčenství a uvedení mírné, dle případu našich rakouských dědičných zemí spořádané poddanosti, k zvelebení vorby a společnýho polního hospodářství, jakož i taky k přičindlivému vyhledávání užitku velmi prospěšné jest, a že se taková proměna s zdravým (sic) rozumem, tak taky s láskou bližního srovnává: protož jsme pohnuti byli tělesnou poddanost nebo člověčenství hned od této chvíle zcela vyzdvihnouti, místo ní ale mírnou poddanost uvédsti, a tudy gruntovním vrchnostem a jejich ouředníkům jakož i poddaným následující pravidlo k nejbedlivějšímu zachování příkazně předepsati: 1. Má jeden každý poddaný právo, jedině na předběžné ohlášení a neodplatně k obdržení mající ceduli, v stav manželský vstoupiti. 2. Jednomu každýmu poddanýmu na vůli se zanechává, že on s pozorováním toho, co naše nejvyšší ustanovení strany okršleckýho verbování předpisuje, i také z panství se odstěhovati, a někde jinde v zemi se usaditi anebo službu hledati může; však ale mají oni poddaní, kteří se ze svých panství odebrati, a jinde buďto s nějakým hospodářstvím a domem zaopatřiti, anebo jenom jakožto podruzi se usaditi chtějí, rovně neodplatný list svého propuštění žádati, a tudy se vykázati povinni budou, že z předešlýho vrchnostenského závazku propuštěni jsou. 3. Můžou se poddaní dle libosti řemeslům a kunstům etc. učiti, a bez vejhostných listů 1, který beztoho již zcela přestávají, k svému vyživení potřebný vejdělek tu, kdeby ho najíti mohli,hledati. 4. Nebudou poddaní povinni, budoucně nějaké dvorské služby víceji konati. 5. Budou oni poddaní, kteří od otce a matky osiřeli jsou, z té příčiny, že gruntovní vrchnost jejich vrchní poručenství neodplatně obstarává, povinni, sirotčí léta jenom v těch místech, kde v obyčeji jsou, na dvorské služby vynaložiti, které ale nikde dýle nežli tři léta trvati nemají. 6. Všechny ostatní roboty, naturální a peněžité daně, jenž z podacích gruntův k vykonání jsou a ku kterému [sic] poddaní i taky po vyzdvižené tělesné poddanosti zavázáni zůstanou, v našich Českých zemích dle robotních patentův beztoho vyměřené a ustanovené jsou : tak i mimo nich nikde něco víceji poddaným uložiti nemůže, tím mírněji, ale poněvadž oni nyní za tělesný poddaný více uznáni býti nemohou, bude se mocti jménem předešlé tělesné poddanosti něco jiného od nich žádati. Konečně vyrozumívá se samo od sebe, že poddaní svým gruntovním vrchnostem i taky po vyzdvižené tělesné poddanosti dle oných, v nápodobných případnostech beztoho pozůstávajících našich nejvyšších příkazův s poslušenstvím dáleji zavázáni zůstanou. Podle čehož se tedy gruntovní vrchnosti a poddaní budoucně říditi, naši představení krajský a jiný ouřadové zemský ale v takových vyskytovati se mohoucích případnostech toto nařízení za

vzkazujeme společným našim věrno nejposlušnějším stavům, vrchnostenským ouředníkům, rychtářům, konšelům a ostatním poddaným v Čechách, v Moravě a v Slezsku,, a dáváme vám tuto nejmilostivěji k

3 nevyhnutedlné pravidlo držeti, a na téhož vyplnění tu nejbedlivější pozornost vynaložiti povinni budou. Neb v tom pozůstává naše nejvyšší i přísná vůle a poručení. Dáno v našem hlavním a sídelním městě Vídni 1. dne měsíce listopadu 1781, království našich římského osmnáctého a dědičných zemských prvního roku. Josef (L. S.) Henricus Comes á Blümegen, Reg. Boh. Sup. & A. A. Pr. Gancellarius. Jindřich hrabě z Auerspergku Maria Josef hrabě z Auerspergku Ad mandátum Sacrae Caes. Regiae Majestatis proprium Jan Václav z Margelíku Patent uložen ve Státním ústředním archivu ve fondu Sbírka patentů, č Vejhostný list právní doklad středověku umožňující propuštění poddaného Úkoly: 1. Uveďte důvody, které vedly panovníka k vydání dekretu. 2. Co všechno bylo v pojmu nevolnictví obsaženo? Najděte v jednotlivých odstavcích. 3. Najděte v dokumentu zásadní fakta, která znáte z historie. 4. Na jaké dokumenty středověku patent poukazuje (a ruší je)? 5. V jazykové stránce najděte doklady staré češtiny a vývoje jazyka. 6. Pokuste se nahradit archaické výrazy dnešními. 7. Pokuste se převést některý odstavec do současné češtiny. 8. Popište formální náležitosti uvedeného dokumentu. Rozporuplné názory na Josefa II. 1780:... Panovník se zlobil na nevděčnou Vídeň a řekl prý veřejně: "Vidím, že obyvatelé Vídně nejsou mé matce vděčni a že nejsou nakloněni ani mně; Češi snad mě budou více milovat!" Přijď, panovníku, přebývej u nás, bud druhým Karlem IV.! Budeme Tě zrovna tak zbožňovati,jako naši předkové zbožňovali a milovali Karla IV. Josef IL, nejstarší syn Marie Terezie, římský císař, následoval ve vládě po matce. Zdar mu a velká vítězství! Zaznamenáme v této knize jeho veliké činy a vše, co se v Čechách za jeho vlády stane. Tento zápisník se nedosune jako knihy tištěné do rukou censorových, a proto může obsahovat pravdu a vylíčit a potomkům zachovati každou věc tak, jak jest :...Cisař Josef II. byl muž neobyčejný; za vzor si zvolil Bedřicha II. pruského, ačkoliv neměl jeho rozum ani odvahu. Všecko, co podnikal, mělo posílit a rozmnožit vojenský stav. Občany a duchovními opovrhoval. Chtěl u prostého lidu vymýtit všecky předsudky nepomysliv, že mnoho jich je nutných a že udržují vládce na trůně. Všechno staré chtěl zavrhnout a jinak zařídit, i maličkosti. Chtěl být tvůrcem nového světa. Tyto změny prováděl násilně a velmi chvatně. Všecko se mělo stát rychle a ihned. Nedbal spravedlivých výsad a starých zákonů, vládl libovolně a despoticky, a tak pobouřil a popudil proti sobě všechny své poddané, dokonce i sedláky. Proto od něho odpadli Nizozemci, Uhři ho nenáviděli, Čechové ho neměli rádi a Rakušané se mu posmívali; sousedé mu přáli záhubu a připravovali mu ji, neboť opovrhoval všemi ostatními vládci, spoléhaje na svou velikou armádu a na množství děl. Ale jakmile vytáhl do pole, bylo vidět, že nemá vojenské nadání. Co generálové udělali dobře, to svévolně kazil.... Miloval slovní hříčky a vtipy, kterými vyřizoval nejdůležitější věci. Chtěl býti považován za vtipného,

Sup. & A. A. Pr. Gancellarius. Jindřich hrabě z Auerspergku Maria Josef hrabě z Auerspergku Ad mandátum Sacrae Caes.

4 byl však pouhý šprýmař a nerozuměl- ničemu důkladně, nýbrž jen povrchně. Přitom měl bohužel zlé srdce. Nemohl snésti, věděl-li, že se někomu dobře daří. Zločinci trestu nikdy nezmírnil, zato mu často trest zvýšil. Zemřel příjicí, která jeho tělo úplně zničila. Na konec se také pomátl jeho duch. Když pozoroval, že se mu novoty nedaří, obával se, že jej budou pokládat za blázna, a byl tomu velmi blízek.... Co udělal dobrého, jest, že odstranil vládu mnichů a zmenšil jejich počet. Zřízení generálních seminářů byla také výborná věc, avšak Leopold na žádost biskupů je zrušil. Fr. M. Pelcl Paměti (Převzato: České a československé dějiny III. Dokumenty a materiály, Praha, 1992, ISBN ) 1. Kdo byl F.M. Pelcl? 2. Zkuste odhadnout, proč vítá nástup Josefa II. 3. Srovnejte postoj F.M. Pelcla v rozmezí 10 let. 4. Na která nařízení Josefa II. Je v textu poukazováno? 5. Která historická fakta jsou v textu zmiňována? 6. Které povahové vlastnosti panovníka F.M. Pelcl kritizuje? 7. O kterých osobnostech se v textu hovoří? 8. V čem jsou obě vzpomínky subjektivní? 9. Jaké poučení nám uvedený text dává?

Když pozoroval, že se mu novoty nedaří, obával se, že jej budou pokládat za blázna, a byl tomu velmi blízek.... Co udělal dobrého, jest, že odstranil vládu mnichů a zmenšil jejich počet.

Podobné dokumenty

DĚJEPIS 8. ROČNÍK ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE, VLÁDA MARIE January TEREZIE 13, 2015 A JOSEFA II..

DĚJEPIS 8. ROČNÍK ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE, VLÁDA MARIE January TEREZIE 13, 2015 A JOSEFA II.. ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE České země zůstaly i nadále součástí Habsburské monarchie. Od r. 1663 hrozilo akutní nebezpečí ze strany osmanských Turků, 1683 byla Turky obléhána Vídeň, Turci byli vyhnáni.