Historie české správy. OBDOBÍ PŘECHODU OD FEUDALISMU KE KAPITALISMU ( ) 3. část

Transkript

1 Historie české správy OBDOBÍ PŘECHODU OD FEUDALISMU KE KAPITALISMU ( ) 3. část

2 Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr. Daniel Kubát V/2_Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol VY_52_INOVACE_13 Historie české správy Období (3. část) Vrchnostenská správa, církevní správa Prezentace Prezentace je určena k výkladu nového tématu Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

3

4 hovoříme o tzv. kontribuční agendě od roku 1748 měli krajští hejtmani dohlížet na vybírání berní hejtmani dohlíželi na vrchnost a měli právo ji postihnout v případech přesunutí berní z dominikálu na rustikál, při zabírání rustikální půdy měli zajistit poddaným odškodnění ojediněle býval feudál dočasně zbaven správy panství a jeho úředníci vězněni hejtmani dohlíželi i na vztah mezi vrchností a jejím úřednictvem Úřednictvo patrimonií bylo od roku 1773 podřízeno státnímu dozoru

5 Za vlády Josefa II. byl vydán patent o zrušení nevolnictví (1781) omezení pravomocí vrchnostenských úřadů při povolování stěhování, sňatků, odchodů na řemeslo atd., dochází i k soudní reformě v dominiích zřízen nový úředník justiciář (proškolený právník, který složil zkoušky u apelačního soudu), byl vrchností placen, jmenován i propouštěn

6 Panská kancelář jako centrum a výkonný orgán vrchnostenské správy se rozpadla na tři celky: a) hospodářský úřad pro vlastní ekonomický provoz velkostatku b) soudní úřad pro spornou i nespornou agendu pozemkových knih c) hlavní úřad pro přenesenou veřejnou správu politickou, vyhlašovali se zde zákony, policejní, berní, kamerální, školní a studijní, církevní, kulturní, obchodní, řemeslnické a vojenské, spadal sem dozor nad obecními záležitostmi (zdravotnictvím, silnicemi, vodními stavbami)

7 Zrušení poddanství a tím patrimonií v roce 1848 znamenalo také konec vrchnostenské správy.

8

9 Církevní oddělení při spojené českorakouské kanceláři rozhodovalo samostatně omezovalo pravomoci církve v manželském právu, zrušilo inkvizici, podrobilo náboženské spisy státní cenzuře, veškerý písemný styk duchovenstva s kurií mohl probíhat jen prostřednictvím státní rady, klášterní statky postaveny pod dozor státu Církevní oddělení přetvořeno v roce 1780 v dvorskou duchovní komisi při kanceláři vydávala přímé příkazy biskupům, předávali je pak dále vikářům a farářům, manželské soudnictví bylo odňato církvi V roce 1777 bylo olomoucké biskupství povýšeno na arcibiskupství, bylo zřízeno biskupství v Brně

10 Josefínské reformy v církevní správě 1781 toleranční patent dovoloval tři další křesťanské konfese augsburskou, helvetskou, řeckopravoslavnou, jejich příslušníkům zaručoval občanskou rovnoprávnost tři vyznání byla trpěna, nebyla však zrovnoprávněna s katolickým, s tím souvisí i vznik nových konzistoří ve Vídni konzistoř augsburská a konzistoř helvetská (členové jmenováni státem, prezídium bylo katolické) díky tolerančnímu patentu měli nyní Židé přístup ke všem řemeslům, úřadům, studiím atd.

11 1781 rušení klášterů vše začalo omezením jejich zahraničních styků, pak podřízením biskupům, zákaz přijímat nové členy, nakonec zrušeny všechny kláštery, které se nevěnovaly péči o nemocné, školství a vyučování (jezuitský řád zrušen už roku 1773) 1782 nová organizace farností v každé osadě, která měla alespoň 700 obyvatel a byla vzdálena od existujícího farního kostela hodinu pěšky, měla být zřízena nová farnost nebo lokálie (menší kostel s farními právy podřízený většímu farnímu kostelu), vzniká tak více než 550 nových farností

12 1784 zřízeno biskupství v Českých Budějovicích 1784 v Praze vzniká jednotná církevní správa židovských obcí, zřízení pětičlenné duchovní rady v čele s pražským vrchním rabínem při pražské synagoze vzniká židovská náboženská škola dohled v jednotlivých krajích rabín, do veřejného života židovských obcí zavedena jako úřední řeč němčina a Židé byli povinni přijmout německá příjmení

13 Faráři ustanovováni dále biskupem po složení zvláštních zkoušek podléhali vikářům a nově krajským úřadům publikovali úřední nařízení a vyhlášky, vedli matriky (od roku 1781) dohlíželi na zdravotní stav obyvatel farnosti, oznamovali násilí na poddaných krajským úřadům byl jim vyhrazen plat ze státní pokladny

14 Zdroje: