ROZVOJ MIKROREGIONU HLINECKO, ZHODNOCENÍ KULTURNÍCH HODNOT ÚZEMÍ

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa ROZVOJ MIKROREGIONU HLINECKO, ZHODNOCENÍ KULTURNÍCH HODNOT ÚZEMÍ The Development of the Hlinecko Region, the Evaluation of the Cultural Values in the Area Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. arch. Lea VOJTOVÁ, Ph.D. Autor: Barbora KOZÁČKOVÁ Brno, 2010

2 Jméno a příjmení autora: Barbora Kozáčková Název diplomové práce: Rozvoj mikroregionu Hlinecko, zhodnocení kulturních hodnot území Název práce v angličtině: The Development of the Hlinecko Region, the Evaluation of the Cultural Values in the Area Katedra: regionální ekonomie a správy Vedoucí diplomové práce: Ing. arch. Lea Vojtová, Ph.D. Rok obhajoby: 2010 Anotace Předmětem diplomové práce Rozvoj mikroregionu Hlinecko, zhodnocení kulturních hodnot území je analyzovat a vyhodnotit potenciál mikroregionu, především s ohledem na kulturní hodnoty a mikroregionální specifika. První kapitola je věnována teoretickému vymezení mikroregionu, územního plánování a regionálního rozvoje. Druhá a třetí kapitola jsou zaměřeny na analýzu současné situace ve svazku obcí Sdruţení obcí mikroregionu Hlinecko. Čtvrtá kapitola se věnuje problematice cestovního ruchu a přírodního a kulturního dědictví na území mikroregionu. Pátá kapitola zkoumá, do jaké míry jsou jednotlivé obce obeznámeny s dotačními tituly a v jakém rozsahu těchto moţností vyuţívají. Poslední šestá kapitola obsahuje zhodnocení situace v mikroregionu formou SWOT analýzy, navrhuje zásady pro optimální a udrţitelný rozvoj území a aplikuje tyto zásady na mikroregion Novoměstsko. Annotation The subjekt of this diploma thesis The Development of the Hlinecko Region, the Evaluation of the Cultural Values in the Area is to analyse and evaluate potential of the microregion, especially with regard on the cultural values and microregional specifics. The first chapter is devoted to teoretical determination of the microregion, landscape planning and regional develepment. The second and third chapters are focused on analysis of the contemporary situation in the municipalities of the Association of the Municipalities of the Microregion Hlinecko. The fourth chapter devotes the problems of the tourism and natural and cultural heritage in the area of the microregion. The fifth chapter examines the extent to which individual municipalities are aware of subsidy entitlement and to what extent these options are used. The last sixth chapter includes the evaluation of the situation in the microregion by SWOT analysis, proposes fundamentals for optimal and sustainable development in the area and applies this fundamentals on the microregion Novoměstsko. Klíčová slova regionální rozvoj, územní plánování, strategické plánování, kulturní hodnoty, kulturní dědictví, regionální specifika, udrţitelný rozvoj, Hlinecko Keywords regional development, landscape planning, strategic planning, cultural values, cultural heritage, regional specifics, sustainable development, Hlinecko

3 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Rozvoj mikroregionu Hlinecko, zhodnocení kulturních hodnot území vypracovala samostatně pod vedením Ing. arch. Ley Vojtové, Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 26. dubna 2010 vlastnoruční podpis autora

4 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. arch. Lee Vojtové, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji Městskému úřadu v Hlinsku, především Stavebnímu úřadu a Odboru vnitřních věcí za poskytnuté informace a konzultace. Dále bych chtěla poděkovat své rodině za podporu a finanční výpomoc při studiu.

5 OBSAH ÚVOD TEORIE MIKROREGIONU Vymezení mikroregionu Rozvojové strategie mikroregionů Územní plánování a udrţitelný rozvoj Regionální rozvoj SDRUŢENÍ OBCÍ MIKROREGIONU HLINECKO Zaloţení mikroregionu Předmět činnosti Organizační struktura Hospodaření svazku obcí Majetek svazku obcí Rozpočet svazku obcí ANALÝZA SOUČASNÉ SITUACE MIKROREGIONU Demografická situace Trh práce Bydlení Obchod a sluţby Školství Zdravotnictví Sociální péče Průmysl Zemědělství Ţivotní prostředí Doprava a technická infrastruktura Ekonomická situace Stav územně plánovacích dokumentací obcí CESTOVNÍ RUCH, KRAJINA A KULTURNÍ HODNOTY Formy a druhy cestovního ruchu Přírodní atraktivity Velkoplošná chráněná území Maloplošná chráněná území... 49

6 4.3 Kulturně historické atraktivity Kulturní zařízení a kulturní akce Sportovní a rekreační zařízení Turistické trasy Naučné stezky Cyklotrasy Stravování a ubytování Soubor lidových staveb Vysočina Charakteristika jednotlivých expozičních celků Program, otevírací doba, vstupné Zajímavosti Návštěvnost a dopravní dostupnost Vývoj expozičních celků SLS Vysočina Boj o záchranu Betléma DOTAČNÍ POLITIKA MIKROREGIONU Programy obnovy obcí a Koncepce rozvoje mikroregionu Hlinecko Společná dotační politika Dotační politika jednotlivých obcí Město Hlinsko Ostatní obce SWOT ANALÝZA, ZÁSADY PRO OPTIMÁLNÍ, UDRŢITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ A POROVNÁNÍ S MIKROREGIONEM NOVOMĚSTSKO SWOT analýza Zásady pro optimální, udrţitelný rozvoj území Porovnání s mikroregionem Novoměstsko ZÁVĚR SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK SEZNAM PŘÍLOH

7 ÚVOD V současné době se na území České republiky nachází obcí, z nichţ většina spadá do kategorie pod obyvatel. Z toho plyne, ţe tyto obce jsou samy o sobě slabé a nesamostatné z pohledu zajištění dostatečných finančních prostředků pro jejich běţné fungování a podmínek pro další rozvoj jejich území. Komunální rozpočty jsou omezené, proto se obce sdruţují do větších celků, dobrovolných svazků obcí, aby společně řešily problémy, společně dosahovaly úspěchů, pokryly akce a projekty, na které by samostatně neměly finanční prostředky a bezesporu je také snadnější a úspěšnější jednání s vrcholnými institucemi krajů i státu v ohledu získávání tolik potřebných finančních prostředků. Jedním z cílů této práce je analyzovat současnou situaci v mikroregionu ve všech rozvojových oblastech neboli doplnit stávající rozvojový dokument mikroregionu, Koncepci rozvoje mikroregionu Hlinecko na realizační období , o širší souvislosti v její analytické části. Následně by tato část práce mohla slouţit jako základ pro definování nových cílů a priorit. Návrhová část je v Koncepci rozebrána podrobně pro jednotlivé obce, proto jí nebude v této práci věnována větší pozornost. Kaţdé území je jedinečné a má svá specifika. V našem případě se jedná o přítomnost přírodních a kulturních hodnot. Mikroregion Hlinecko leţí v severní části Českomoravské vrchoviny na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí CHKO Ţďárské vrchy a CHKO Ţelezné hory s řadou přírodních památek a rezervací. Je to oblast bohatá na kulturní památky především v oblasti lidové architektury. Toto kulturní dědictví reprezentuje hlavně Soubor lidových staveb Vysočina, jenţ se rozkládá ve třech částech obce Vysočina Veselý Kopec, Svobodné Hamry a Moţděnice a v městské čtvrti Betlém v Hlinsku. Kulturní hodnoty neodmyslitelně souvisí s cestovním ruchem, který ovlivňuje místní ekonomiku a socioekonomický rozvoj regionů, ale také ţivotní styl obyvatel. Spotřebovávají značnou část finančních prostředků ze státního rozpočtu a rozpočtů obcí, ale v určité míře tyto prostředky do rozpočtů zase vracejí. Kulturní hodnoty jsou dokladem historického vývoje lidstva, jsou nenahraditelné a proto je nutné jim věnovat značnou pozornost. Přispívají k rozvoji ducha i mysli, k rozvoji poznání, vzdělání, estetického vnímání a morálních funkcí člověka. Uchování tohoto památkového fondu předpokládá v současnosti i v budoucnosti 7

8 velký tlak na oblast financí v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu a rozvojem obcí, měst a regionů. Regionální rozvoj je dlouhodobý proces, který směřuje k rovnoměrnému a udrţitelnému zlepšování situace a zvyšování kvality ţivota v jednotlivých obcích a jejich okolí. S problematikou finančních prostředků úzce souvisí, proto jí je věnována pozornost v páté kapitole této práce. Podává informace o tom, které obce a v jakém rozsahu jsou aktivní v oblasti dotační politiky především České republiky, ale i Evropské unie a které se díky těmto moţnostem rozvíjí. Cílem této práce je tedy analyzovat současnou situaci v mikroregionu Hlinecko ve všech rozvojových oblastech, zdůraznit přítomnost významných kulturních hodnot lidové architektury v území se záměrem nalákat turisty a ukázat, ţe tradice zde stále ţije. Dále analyzovat území z hlediska dotační politiky jednotlivých obcí a navrhnout zásady pro optimální a udrţitelný rozvoj území. 8

9 1 TEORIE MIKROREGIONU Sídelní struktura České republiky (ČR) se vyznačuje velkým mnoţstvím venkovských obcí. V současnosti se zde nachází celkem obcí a s jistotou převaţují právě malé obce do 199 obyvatel a obce s obyvateli, které tvoří více neţ polovinu ze všech obcí. Tyto malé obce se potom často spojují do dobrovolných sdruţení obcí, do mikroregionů či euroregionů, aby byly silnější, táhly společná břemena, mohly intenzivně spolupracovat a v neposlední řadě mohly z dané situace profitovat. V roce 2008 bylo na našem území evidováno celkem 570 mikroregionů. Z celkového počtu obcí bylo k obcí součástí nějakého mikroregionu a pouze 776 obcí bylo mimo jakýkoliv mikroregion 1. Můţeme říci, ţe počet mikroregionů v jednotlivých letech stoupá. Obec tedy nemusí být členem ţádného svazku nebo naopak můţe patřit do dvou či více svazků obcí. 1.1 Vymezení mikroregionu Podle zákona se mikroregionem rozumí spolupráce mezi obcemi na základě 46 aţ 53 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Dle uvedeného zákona mezi sebou obce spolupracují na základě smlouvy, která je uzavřena ke splnění nějakého konkrétního úkolu nebo pro vytvoření dobrovolného svazku obcí, spolupráce se téţ realizuje zakládáním právnických osob dvěma nebo více obcemi. Svazek obcí je právnická osoba a obce do něj vstupují z důvodu plnění úkolů v širším nadobecním měřítku. Jedná se např. o oblast školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, veřejného pořádku, ochrany ţivotního prostředí, cestovního ruchu, zabezpečování čistoty v obcích, poskytování veřejného osvětlení, shromaţďování a odvoz komunálních odpadů a mnoho dalších oblastí, jejichţ výčet je uveden v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích. Přílohou kaţdé smlouvy o vytvoření svazku obcí jsou jeho stanovy. Mezi nutné údaje, které jsou v nich uvedeny patří: a) název a sídlo členů svazku obcí, b) název a sídlo svazku obcí a předmět jeho činnosti, c) orgány svazku obcí, způsob jejich ustavování, jejich působnost a způsob jejich rozhodování, d) majetek členů svazku obcí, který do svazku vkládají, e) zdroje příjmů svazku obcí, f) práva a povinnosti členů svazku obcí, 1 Ústav územního rozvoje Monitoring mikroregionů a rozvojových dokumentů mikroregionů, 9

10 g) způsob rozdělení zisku a podíl členů na úhradě ztráty svazku obcí, h) podmínky přistoupení ke svazku obcí a vystoupení z něj, včetně vypořádání, majetkového podílu, i) obsah a rozsah kontroly svazku obcí obcemi, které svazek obcí vytvořily. Definic, co je to vlastně (mikro)region, existuje celá řada. Region a mikroregion se od sebe odlišují především ve velikosti území, ale i v rozsahu větší nebo menší spádovosti území i v závaţnosti řešených cílů. Z definic např.: Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, regionem rozumí územní celek vymezený pomocí administrativních hranic krajů, okresů, obcí nebo sdruţení obcí, jehoţ rozvoj je podporován podle tohoto zákona. Z regionalistického pohledu jde o oblast, která je určována geografickými, geologickými, historickými, sociálně-ekonomickými podmínkami a administrativním vymezením. Či Region je určitý územní celek, který je menší neţ stát, jehoţ je součástí. 2 Mikroregion vzniká pro územně ucelenou oblast vymezenou přirozenými přírodními, technickými nebo historickými hranicemi nebo pojícími prvky. V obecné formě se jedná o spádové území, které vyuţívá principu soudrţnosti, kde více obcí propojuje a provazuje své zájmy a záměry jednotlivých akcí a aktivit s cílem vymezení a realizování ţádoucích změn ve všech obcích nebo části obcí takto vymezeného území. 3 Jedná se o specifické právní, politické, ekonomické i kulturní útvary, jejichţ postavení se odlišuje v jednotlivých zemích Evropské unie, a které aktivně reprezentují lokální i regionální rozvoj. S tímto souvisí i pojem regionalizace, coţ je soustava metod, jeţ jsou vyuţívány pro vymezení regionů. Jejím cílem je získání a zpracování dat o řešeném území tak, aby byly rozpoznány charakteristiky a specifika území a aby mohly být navrţeny rozvojová opatření, aktivity a koncepce. Regiony jsou členěny na administrativní a účelové. Administrativní regiony jsou tvořeny z důvodu výkonu státní správy a územní samosprávy a 2 KADEŘÁBKOVÁ, J., KHENDRICHE TRHLÍNOVÁ, Z. Region a regionální vědy, LABOUNKOVÁ, V., PŮČEK, M., ROHREROVÁ, L. a kolektiv. Metodická příručka pro zpracování strategických rozvojových dokumentů mikroregionů, 2009, 10

11 měly by být časově stabilní. Účelové regiony jsou vymezovány podle vybraných kritérií plynoucích z důvodu, ze kterého je region vytvořen (např. politická situace, kulturní situace, chráněná území, ekologická situace, atd.). Většinou je definován kvůli řešení specifických problémů na základě společných charakteristických prvků. Těmito specifickými situacemi mohou být např.: sociální problémy nezaměstnanost, kriminalita, migrace; zhoršené ţivotní prostředí; ochrana území s přítomností přírodního a kulturního bohatství chráněné krajinné oblasti, národní parky, UNESCO. Tyto účelové regiony by měly existovat po omezenou časovou dobu, tedy pouze do té doby, neţ bude vyřešen problém, ke kterému byly zřízeny, avšak v souladu s účelem definování regionu, jako např. v případě národního parku. Při vytyčování regionů většinou dochází ke slučování více administrativních jednotek nebo k rozdělování administrativních jednotek do menších, příkladem mohou být mikroregiony, euroregiony nebo regiony soudrţnosti. Mohou vznikat shora z podnětu státu či nadnárodních institucí, ale i z iniciativy obcí a měst mikroregiony a euroregiony a mají vlastní organizační strukturu Rozvojové strategie mikroregionů Rozmach vzniku mikroregionů započal jiţ v 90. letech 20. století jako reakce na činnost ministerstva pro místní rozvoj, které charakterizovalo a vyhlásilo pravidla pro získávání finančních prostředků z dotačního programu obnovy venkova a obce se tedy za tímto účelem začaly sdruţovat. 5 Dle Rektoříka se obce nejčastěji sdruţují z těchto důvodů: - podávání společných projektů za účelem spolufinancování potřebné infrastruktury jednotlivými obcemi, např. kanalizace do společné ČOV, - řešení problémů z minulých let, které sahají nad rámec jedné obce, např. staré skládky, - realizace cílů a naplňování zájmů pro zlepšení kvality ţivota v obcích, - společná ochrana práv a zájmů při styku s orgány státní správy, podnikateli, atd., - společný způsob podpory a spolupráce v regionu mezi místní státní správou, místní samosprávou, podnikateli a občany, - soulad při tvorbě územních plánů a investičních záměrů a při obnovení venkovského charakteru obcí, 4 KADEŘÁBKOVÁ, J., KHENDRICHE TRHLÍNOVÁ, Z. Region a regionální vědy, REKTOŘÍK, J., ŠELEŠOVSKÝ, J. a kolektiv. Strategie rozvoje měst, obcí, regionů a jejich organizací,

12 - získávání aktuálních informací nezbytných pro další rozvoj území, - výměna zkušeností a informací mezi jednotlivými obcemi v mikroregionu. Mikroregiony vypracovávají rozvojové strategie, ve kterých identifikují potřeby, směr rozvoje, rozvojové aktivity a také jich vyuţívají ke strategickému rozhodování, tedy řešení mikroregionálních problémů a definování a realizaci mikroregionálních programů. Jedná se o Strategický rozvojový dokument mikroregionu, coţ je koncepční dokument, který popisuje sledované území, vychází ze znalosti místních podmínek a specifik a definuje jeho moţnosti a cíle. Dokument je zpracováván v dlouhodobém měřítku na 8-12 let. Dokument obsahuje analytickou část, kde definuje situační analýzu mikroregionu, slabé a silné stránky, příleţitosti a hrozby, tedy SWOT analýzu a vymezuje rozdílnosti v jednotlivých částech mikroregionu. Dále obsahuje návrhovou část, ve které se stanovuje vize a formulují se cíle a priority rozvoje mikroregionu. Následuje vypracování odpovídajících rozvojových projektů, a akční plán, coţ je prováděcí dokument, který se zabývá naplněním cílů dokumentu, tedy kdo, co, kde a kdy má udělat. Poslední částí je zpracování finančního rámce kvůli omezení finančního rizika a zajištění efektivnosti vyuţívání finančních prostředků mikroregionu. Jedná se tedy o souhrn jednotlivých dílčích kroků směřujících k dosaţení udrţitelného rozvoje v území. 6 Dle uvedené metodiky by dokument měl obsahovat především řešení v těchto oblastech: hospodářství regionu, zaměstnanost a trh práce, lidské zdroje, inovace, doprava, technická infrastruktura, občanská vybavenost, regionální marketing a podpora investování do regionu, ţivotní prostředí a přírodní zdroje, sociální rozvoj, vzdělanost a kultura, turistika a cestovní ruch, stav územně plánovacích dokumentací (ÚPD) obcí mikroregionu, vnější vztahy mikroregionu, brownfieldy a průmyslové zóny. 1.3 Územní plánování a udrţitelný rozvoj Cílem územního plánování je, dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění, mimo jiné i vytváření předpokladů pro výstavbu a udrţitelný rozvoj území. Snaţí se tedy nalézt rovnováhu mezi příznivým ţivotním prostředím, ekonomickým rozvojem a soudrţností obyvatel území. Jeho podstatou je, ţe uspokojuje potřeby občanů v současnosti, aniţ by ohroţoval potřeby a moţnosti pro ţivot budoucích generací. Územní plánování sleduje potenciál rozvoje území tím, ţe řeší jeho účelné vyuţití a prostorové 6 LABOUNKOVÁ, V., PŮČEK, M., ROHREROVÁ, L. a kolektiv. Metodická příručka pro zpracování strategických rozvojových dokumentů mikroregionů,

13 uspořádání, chrání a rozvíjí jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty s ohledem na veřejné zdraví, geologickou stavbu území, ţivotní prostředí a ochranu jeho hlavních sloţek půdy, vody, ovzduší. Poţadovaná rovnováha si tedy vytyčuje tři pilíře udrţitelného rozvoje ekologický, sociální a ekonomický. Ekologický pilíř hovoří o hospodaření s přírodními zdroji, které musí být usměrňovány tak, aby nebyla záporně ovlivněna moţnost spotřeby budoucích generací. Proto intenzita vyuţívání obnovitelných zdrojů nesmí být rychlejší neţ jejich znovuobnovení, intenzita vyuţívání neobnovitelných zdrojů nesmí být rychlejší neţ vývoj jejich náhrady a intenzita znečišťování ţivotního prostředí nesmí převýšit jeho asimilační (samočisticí) kapacitu. Tyto podmínky ale nejsou z dlouhodobého hlediska splněny, i kdyţ se o to snaţí řada legislativních opatření na národní, evropské i mezinárodní úrovni. Sociální pilíř se týká soudrţnosti lidí tak, aby kaţdý dosahoval určité ţivotní úrovně. Proto jsou všechny členské státy OSN podrobeny porovnání podle tzv. indexu lidského rozvoje (Human Development Index, HDI). Jedná se o údaj, který je měřen pomocí tří indikátorů předpokládaná délka ţivota při narození, přístup ke vzdělání (sloţený ještě z dílčích indikátorů) a hrubý produkt na obyvatele v paritě kupní síly. Vývoj těchto indikátorů sleduje Rozvojový program OSN pomocí podkladů obdrţených od členských států. Ekonomický pilíř se snaţí najít cestu, jak dosáhnout trvalého ekonomického růstu. Pokud ho dosahuje pomocí intenzifikace, inovace, vyšší kvalitou či produktivitou lidského faktoru a ne zvyšováním vyuţití přírodních zdrojů, jedná se o kladnou stránku udrţitelnosti. 7 Maier a kol. dále tvrdí, ţe aby bylo trvale udrţitelného rozvoje dosahováno, je třeba, aby se jeho prosazování rozšířilo z orgánů veřejné správy i mezi populaci a tedy potencionální investory. Tato politika udrţitelného rozvoje potom musí být zakomponována do všech záměrů, projektů a činností na všech rozhodovacích úrovních nadnárodní, národní, regionální i místní a musí být zaloţena na znalosti místních podmínek, moţností a potřeb při řešení konkrétních případů. Území je neobnovitelný a nenahraditelný zdroj, se kterým se musí šetrně nakládat, neboť jeho zdroje nejsou neomezené, co se týče plochy, prostoru, zdrojů kvalifikované pracovní síly či kapitálu. Kaţdé území je svým způsobem něčím specifické, obsahuje různý pracovní potenciál, průmyslový potenciál i různý přírodní potenciál samotnou přírodu a suroviny. V územním plánu je přesně vymezeno, k čemu jaká rozvojová nebo stávající plocha slouţí a 7 MAIER, K., ČTYŘOKÝ, J., VOREL, J., FRANKE, D. Územní plánování a udrţitelný rozvoj,

14 jaké je její moţné vyuţití. Rozvoj území neboli změna jeho funkčního vyuţití a vymezení souvisí především s výstavbou, kdy dochází k návrhu zastavění nezastavěného území či k přepracování územně plánovacích dokumentací za účelem změny vyuţití území z nezastavitelného na zastavitelné území. Tato změna můţe mít potom za následek zásah do krajiny a dochází tak ke sníţení přírodního potenciálu. Vyuţití území má pro udrţitelný rozvoj podstatný význam a zásadním předpisem, který udrţitelný rozvoj monitoruje, je tedy platný stavební zákon a platná územně plánovací dokumentace obcí. K tomu, aby byl správným směrem nastolen rozvoj území, je vţdy efektivní vyuţívání nástrojů územního plánování s ohledem na plány zásad pro ochranu památkových hodnot v území i na cestovní ruch. Stavební zákon rozlišuje tyto nástroje územního plánování: 1. územně plánovací podklady slouţí jako základ pro vypracování politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace, tvoří je: a. územně analytické podklady hodnotí současný stav a budoucí vývoj území, b. územní studie prověřuje moţné změny vyuţití území, 2. politika územního rozvoje je pořizována pro celé území ČR a je závazná pro pořizování a vydávání jednotlivých sloţek územně plánovací dokumentace a územního rozhodnutí, 3. územně plánovací dokumentace a. zásady územního rozvoje stanovují poţadavky na účelné uspořádání a vyuţití území kraje, b. územní plán stanovuje základní koncepci rozvoje území obce a jeho účelné funkční vyuţití, c. regulační plán stanovuje podrobné podmínky pro vyuţití konkrétních pozemků, 4. územní řízení na základě tohoto nástroje se vydává územní rozhodnutí, 5. územní rozhodnutí je rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení, o změně vyuţití území, o změně stavby a o změně vlivu stavby na vyuţití území, o dělení nebo scelování pozemků, o ochranném pásmu, 6. územní opatření o stavební uzávěře omezuje stavební činnost za určitých podmínek a územní opatření o asanaci území vydává se na území postiţené ţivelnou pohromou nebo nějakou havárií a je třeba stanovit podmínky pro odstranění těchto dopadů, 7. úprava vztahů v území týká se předkupního práva a náhrady za změnu v území. 14

15 1.4 Regionální rozvoj Definic, co je to rozvoj, existuje opět široká škála. Pánové Beran a Dlask ve své publikaci uvádějí např., ţe rozvoj je proces zlepšování pomocí rozšiřování, zvětšování a zdokonalování. Jsou to tedy změny, které se dlouho a s různou intenzitou vyvíjejí a jsou ovlivněny řadou faktorů, populačním růstem, hospodářským rozvojem, vyvinutím nových technologií (např. nové zpracování surovin), ale i nové metody administrativy, správy, rozloţení daňových povinností, dopravy a obchodu, vymýšlením nových vynálezů a inovací v nejrůznějších oborech, které je třeba následně prosadit v praxi. Vše závisí na disponibilních zdrojích práce, půda, kapitál. Právě inovace jsou klíčovým zdrojem pro rozvoj regionů. Jedná se zejména o technické inovace, inovace dopravních systémů, inovace konceptů výstavby měst a vyuţití informačních systémů pro sniţování potřeby dopravy. Rozvoj dopravní infrastruktury je tedy determinující prvek pro rozvoj území, na který je navázán rozvoj výstavby, bydlení a s ním spojené sluţby, správa, výroba a další potřeby v sídlech. Především se jedná o silniční dopravu, která je asi nejvíce pruţná, ale v opačném případě vyţaduje velkou pozornost z hlediska investic do údrţby, obnovy, zlepšování a zvýšení uţitné hodnoty komunikační sítě. Ale aby byla zajištěna udrţitelnost rozvoje v dlouhodobém časovém horizontu, je třeba brát v úvahu také aspekty ekologické, aspekty energetické spotřeby, spolehlivost průjezdu silnic a dálnic, atd. Dopravní dostupnost je tedy jeden z důleţitých předpokladů rozvoje a vytváří podmínky pro další vývoj. Dopravní infrastruktura umoţňuje mobilitu pracovních sil, přibliţuje ji k výrobním zdrojům a prostředkům, umoţňuje i mobilitu vyprodukovaných statků od výrobce ke spotřebiteli. Mezi další rozvojové činitele bezesporu patří inovace v průmyslu, ostatní infrastruktuře, bydlení, ekologii, atd., coţ můţe podněcovat tvorbu nových pracovních míst a tím ulehčení veřejnému rozpočtu v podobě vyplácení podpor v nezaměstnanosti a dalších sociálních dávek. 8 Publikace Region a regionální vědy rozvojem území rozumí, dochází-li v území v delším časovém horizontu (zpravidla let) ke kontinuálnímu růstu daňové výtěţnosti, hrubého produktu, zvyšování příjmů obyvatel, navyšování příjmů samospráv i růstu zájmu soukromého sektoru o lokalizaci v daném území. Rozvojem je chápáno i zvyšování rozsahu i kvality veřejných sluţeb, zvyšování kvality technické i občanské infrastruktury, včetně bytového fondu, prodluţování střední délky ţivota, kladné saldo migrace, růst míry zaměstnanosti a eliminace sociálních problémů. 8 BERAN, V., DLASK, P. Management udrţitelného rozvoje regionů, sídel a obcí,

16 Regionální vs. Lokální rozvoj Oba tyto procesy jsou chápány jako komplexní a dynamický proces postavený na aktivitě a schopnosti místních aktérů a zainteresovaných osob navrhnout potřebné priority a strategie tak, aby docházelo k rovnoměrnému rozvoji území, tedy aby z dlouhodobého hlediska docházelo k posilování ekonomické výkonnosti, k podpoře sociální stability a ke zvyšování kvality ţivota obyvatel v jednotlivých obcích, regionech i mikroregionech pomocí rozvojových projektů a procesů. Potenciál rozvoje je tedy dán nejen jeho přírodními zdroji, ale i sociokulturním přístupem jednotlivých obcí. Regionální rozvoj je tedy chápán v souvislosti s regionální politikou a jejími nástroji a je realizován na ústřední úrovni řízení či vyšších územně samosprávných celků. Lokální rozvoj se váţe k řízení na úrovni obcí a měst či jejich dobrovolných sdruţení, mikroregionů i euroregionů a je spojen s aktivitami jejich místních aktérů. 9 Regionální rozvoj je podporován na základě zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. Vymezuje jednotlivé oblasti podpory a také dva základní střednědobé dokumenty na období 3-7 let. Strategie regionálního rozvoje je základní dokument politiky regionálního rozvoje. Vyjadřuje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje, poskytuje potřebná východiska a stanovuje rozvojové cíle a zásady pro vypracování regionálních programů rozvoje. Druhým dokumentem je Státní program regionálního rozvoje, který udává směr podpory regionálního rozvoje pro jeden nebo společně pro více podporovaných regionů. Je vypracován aţ na základě schválené Strategie regionálního rozvoje a vymezuje konkrétní region, cíl, stanovuje oblasti, které budou podpořeny, podmínky, formy a způsob poskytnutí finanční podpory, finanční prostředky potřebné pro jednotlivá opatření a časové období jeho platnosti. Finanční podpora se poskytuje ve formě dotací, zvýhodněných úvěrů nebo návratných finančních výpomocí. 9 KADEŘÁBKOVÁ, J., KHENDRICHE TRHLÍNOVÁ, Z. Region a regionální vědy,

17 2 SDRUŢENÍ OBCÍ MIKROREGIONU HLINECKO Svazek obcí Sdruţení obcí mikroregionu Hlinecko (dále SOMH) se z větší části nachází na území NUTS II Severovýchod v Pardubickém kraji na území okresu Chrudim a částečně na území NUTS II Jihovýchod v kraji Vysočina na území okresu Ţďár nad Sázavou. V současnosti sdruţuje 28 obcí: Bojanov, Dědová, Hamry, Hlinsko, Hodonín, Holetín, Horní Bradlo, Chlumětín (okres Ţďár nad Sázavou), Jeníkov, Kameničky, Kladno, Krásné, Krouna, Miřetice, Mrákotín, Otradov, Pokřikov, Raná, Studnice, Svratouch, Tisovec, Trhová Kamenice, Včelákov, Vítanov, Vojtěchov, Vortová, Všeradov, Vysočina Obrázek č. 1: Poloha mikroregionu Hlinecko v rámci ČR Pramen: Městský úřad Hlinsko (MěÚ), Stavební úřad úsek územního plánování a GIS Od roku 2003 má město Hlinsko statut obce s rozšířenou působností. Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem (POÚ) a obce s rozšířenou působností (ORP) je vymezen pro 22 okolních obcí, v následujícím obrázku č. 2 vyznačen růţovou barvou. V Trhové Kamenici sídlí matrika a působí i pro Všeradov a Vysočinu. Obce Bojanov, Hodonín, Horní Bradlo a 10 Koncepce rozvoje mikroregionu Hlinecko, realizační období , VN KONZULT, s.r.o., listopad 2008, 11 Obce Bojanov, Hodonín, Horní Bradlo a Krásné jsou členy i dalšího mikroregionu Mikroregion Centrum Ţelezných hor. 17

18 Krásné spadají pod POÚ Nasavrky a ORP Chrudim. Obec Mrákotín spadá pod POÚ Skuteč a ORP Chrudim. Obce z ORP Chrudim jsou v obrázku znázorněny ţlutou barvou. Obec Chlumětín spadá pod POÚ i ORP Ţďár nad Sázavou a je vyznačena oranţovou barvou. 12 Obrázek č. 2: Správní uspořádání obcí mikroregionu Hlinecko k Pramen: MěÚ Hlinsko, Stavební úřad úsek územního plánování a GIS Následující tabulka č. 1 uvádí počty obyvatel v jednotlivých obcích na území mikroregionu. Jediným městem je město Hlinsko, které plní městotvornou a městoobsluţnou funkci. Nad 1000 obyvatel zde figurují dvě obce Krouna a Miřetice. Ostatní jsou malé venkovské obce, které plní převáţně obytnou funkci. Tabulka č. 1: Počet obyvatel v jednotlivých obcích mikroregionu Hlinecko k Bojanov 648 Chlumětín 165 Mrákotín 369 Trhová Kamenice 902 Dědová 159 Jeníkov 492 Otradov 284 Včelákov 565 Hamry 260 Kameničky 825 Pokřikov 267 Vítanov 450 Hlinsko Kladno 235 Raná 379 Vojtěchov 416 Hodonín 96 Krásné 166 Studnice 468 Vortová 263 Holetín 762 Krouna Svratouch 899 Všeradov 168 Horní Bradlo 466 Miřetice Tisovec 305 Vysočina 695 Pramen: interní informace z MěÚ Hlinsko, Odbor správní - evidence obyvatel, MěÚ Chrudim, Odbor správní evidence obyvatel, Obec Chlumětín 12 Portál veřejné správy ČR,

19 Tabulka č. 2 naznačuje velikostní kategorie obcí a počty obyvatel v nich, z toho jsou poté vypočteny procentuální podíly. Nejvíce obcí se nachází v kategorii obyvatel, coţ je typické vzhledem k sídelní struktuře celé ČR, kdy právě v této kategorii se nachází nejvíce obcí. Necelá polovina ze všech obyvatel ţije v Hlinsku, zbytek obyvatel je rozmístěn do ostatních menších obcí. Tabulka č. 2: Sídelní struktura v mikroregionu Hlinecko k Počet obcí Počet obyvatel Velikostní kategorie obcí počet % počet % do , , , , , , , , , ,2 Pramen: interní informace z MěÚ Hlinsko, Odbor správní - evidence obyvatel, MěÚ Chrudim, Odbor správní evidence obyvatel, Obec Chlumětín, vlastní výpočty 2.1 Zaloţení mikroregionu Mikroregion Hlinecko byl zaloţen v roce 1999 za účelem vytvoření společné politiky na získávání finančních prostředků z národních zdrojů i evropských fondů. Konkrétně se jednalo o odpadové hospodářství, ke kterému později přibyla i problematika cestovního ruchu. Na tuto orientaci navazují i projekty, které SOMH připravuje, realizuje a realizovalo - o nich bude pojednáno později. 13 Mezi další cíle, jichţ chce SOMH dosáhnout patří: rozvoj ekonomiky území, rozvoj vzdělanosti, rozvoj kulturních tradic, sportu a ochrany ţivotního prostředí společně s dotvořením infrastruktury mikroregionu. Dále klade důraz na vytvoření trvalého partnerství mezi jednotlivými obcemi mikroregionu, mezi veřejnou správou, podnikatelskou veřejností, neziskovým sektorem a dalšími zainteresovanými institucemi. 14 Dle koncepce z roku 2000 společná rozvojová vize mikroregionu zní: Hospodářský růst regionu na principu podpory lidských činností směřujících k trvalé ochraně a udrţování zdravého ţivotního prostředí a rovnováhy ekologických systémů, při dosaţení rovnováhy pracovních a ubytovacích moţností a vytvoření podmínek spravedlivého a rovnoprávného přístupu obyvatel k poskytování vzdělávacích, zdravotních, sociálních a ostatních veřejných sluţeb ve všech obcích a při zvyšování kvality dopravních sítí a technické infrastruktury umoţnit rozvoj ţádoucích hospodářských aktivit. 13 Koncepce rozvoje mikroregionu Hlinecko, realizační období Koncepce rozvoje mikroregionu Hlinecko, prosinec

20 Členství obcí ve Sdruţení obcí mikroregionu Hlinecko vzniklo na základě podpisu písemné smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí na základě zákona č. 128/2000 Sb., o obcích a schválením stanov na dobu neurčitou. Svazek obcí je právním nástupcem zájmového sdruţení právnických osob Sdruţení obcí mikroregionu Hlinecko, se sídlem Poděbradovo náměstí 1, Hlinsko, IČO a přebral veškerá práva a povinnosti, jakoţto i majetek svého předchůdce Předmět činnosti Předmětem činnosti svazku obcí je vzájemná spolupráce jednotlivých členů Sdruţení obcí mikroregionu Hlinecko, jakoţ i prosazování společných zájmů, tj. rozvoj členských měst a obcí, jejich vyrovnání se evropským standardům a vývojovým trendům 21. století ve všech oblastech lidského ţivota. 2. Rozhodujícími problémy, které bude svazek obcí řešit, je zejména rozvoj zaměstnanosti, ekonomiky, infrastruktury, ţivotního prostředí, cestovního ruchu a dalších oblastí, vymezených ustanoveními 50 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění, jeţ korespondují s cíli a posláním svazku obcí. 3. Za předmět činnosti svazku obcí se povaţují i takové akce a aktivity, které se z objektivních důvodů týkají třeba jen jedné členské obce, pokud korespondují se zájmy obcí jako celku. 4. Činnosti svazku obcí uvedené v odstavci 1 budou realizovány hlavně prostřednictvím dotací za státního rozpočtu a rozpočtu měst a obcí, jakoţ i dotací z rozpočtu Evropské unie. 2.3 Organizační struktura 17 Stanovy dále vymezují orgány svazku, kterými jsou valná hromada, výbor svazku a revizní komise. Dále jsou zřízeny funkce předsedy a jednatele svazku obcí. Nejvyšším orgánem svazku je valná hromada, kterou tvoří statutární zástupci obcí, starostové. Valná hromada je svolávána předsedou výboru svazku obcí alespoň jednou ročně. Valná hromada je usnášeníschopná při přítomnosti nadpoloviční většiny všech členů a 15 Stanovy dobrovolného svazku obcí Sdruţení obcí mikroregionu Hlinecko, ze dne , 16 Převzato z: Stanovy dobrovolného svazku obcí SOMH. 17 Subkapitoly 2.3 a 2.4 zpracovány dle: Stanovy dobrovolného svazku obcí SOMH. 20

21 k platnému rozhodnutí, usnesení nebo volbě je třeba nadpoloviční většina hlasů všech členů svazku. Kaţdý člen má jeden platný hlas. Mezi další pravomoci valné hromady patří: a) rozhoduje o způsobu hlasování v průběhu jednání valné hromady, b) projednává a schvaluje zprávu výboru svazku obcí a pracovních skupin o činnosti za uplynulé období, dále plán činnosti pro následující období a zprávu revizní komise, c) volí formou hlasování členy výboru svazku a členy revizní komise, stanoví jejich počet i délku volebního období, počet členů obou orgánů musí být lichý, d) stanoví výši členských příspěvků na následující období, e) dle návrhu výboru svazku rozhoduje o přijetí či vyloučení členů, f) rozhoduje o mimořádném pouţití majetku svazku obcí, g) rozhoduje ve věcech odvolání se členů proti rozhodnutí výboru svazku obcí či revizní komise, popř. řeší vzniklé spory. Výbor svazku obcí volí ze svých řad předsedu, místopředsedu, jednatele a hospodáře. Dalším členem s hlasovacím právem je předseda revizní komise. Výbor rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů všech jeho členů. Výbor dále: a) rozhoduje o činnosti svazku obcí a pracovních skupin, b) rozhoduje o námětech a připomínkách členů, c) vede pravidelnou evidenci veškerého majetku svazku a jednou ročně předkládá valné hromadě zprávu o jeho vyuţívání, d) projednává otázku členství, přijetí nových členů, popř. jejich vyloučení, e) v případě projednávání specifických záleţitostí můţe přizvat i další zástupce členů svazku obcí nebo odborníky bez hlasovacího práva. Výbor svazku obcí dále řeší smírčí spory mezi členy svazku nebo mezi členy a orgány svazku. Je-li urovnání sporu v nedohlednu, předá výbor spor valné hromadě a ta rozhodne o způsobu řešení dané situace. Předseda svazku obcí: a) řídí činnost výboru a jednání valných hromad, b) zastupuje svazek obcí navenek, c) podepisuje se za svazek tak, ţe k názvu svazku obcí připojí předseda svůj podpis. V nepřítomnosti je zastupován místopředsedou nebo jednatelem. 21

22 Podpisové právo mají předseda, místopředseda, jednatel i hospodář a k záleţitostem, které se týkají finančních operací je třeba minimálně dvou podpisů. Jednatel zabezpečuje úřední agendu, vyhotovuje záznamy z jednání a vede archiv svazku obcí. V určitých záleţitostech můţe jednat jménem svazku obcí, pokud ho tím předseda nebo místopředseda pověří. Hospodář je odpovědný za hospodaření, za vedení evidence peněţních prostředků a za řádné vedení a evidenci veškerého majetku svazku obcí. Provádí a zaznamenává pokladní operace, jedná s peněţními ústavy, zajišťuje výkaznictví a přezkoumání hospodaření. Je odpovědný za předkládání účtů, dokladů a evidence o hospodaření s veškerým majetkem příslušným orgánům ke kontrole. Po uplynutí účetního období provede účetní uzávěrku a podá Přiznání k dani z příjmů právnických osob. Revizní komise má minimálně tři členy a ze svých řad volí předsedu, dále a) provádí kontrolu hospodaření s majetkem a s jeho finančními prostředky, b) kontroluje jednotu hospodaření svazku s jeho rozpočtem, c) provádí kontrolu hospodaření zpravidla vţdy po skončení čtvrtletí, nejdéle však do konce následujícího měsíce po skončení čtvrtletí. Zprávy o výsledcích jednotlivých kontrol předkládá výboru svazku nejdéle do konce následujícího měsíce po skončení čtvrtletí, d) kontroluje plnění a dodrţování zásad a článků stanov, programu činnosti svazku a usnesení valných hromad a výboru svazku obcí, e) prověřuje případné podněty členů svazku obcí a o výsledcích informuje následně se konající valnou hromadu. Je povinna prověřit všechny podněty podané členskými obcemi a zjištěné výstupy projednat na nejbliţší valné hromadě a následně podat obci informace o výsledku šetření. 2.4 Hospodaření svazku obcí Při vstupu do svazku obce nevkládaly ţádný majetek. V současnosti příjmy svazku obcí tvoří 18 : 18 Převzato z: Stanovy dobrovolného svazku obcí SOMH. 22

23 a) příspěvky členů svazku, jejichţ výši stanovuje na návrh výboru svazku valná hromada, podle počtu stálých obyvatel v obci (vţdy dle posledních platných údajů Českého statistického úřadu), mimořádné příspěvky členů svazku, b) finanční prostředky získané ze státních dotačních titulů a z dotací a grantů Evropské unie, strukturálních fondů a dalších, určených pro Českou republiku, c) finanční prostředky získané vlastní činností svazku obcí, obchodních společností zaloţených nebo vlastněných svazkem obcí, příjmy plynoucí z majetku svazku, d) příspěvky od státních, regionálních a ostatních institucí a orgánů, e) dary a odkazy institucí nebo jednotlivců (peněţité i věcné), f) ke své činnosti svazek obcí vyuţívá (mimo financí) téţ materiál, prostory a technické vybavení všeho druhu, získané koupí, darem, bezúplatným převodem, dědictvím nebo pronájmem a movitý a nemovitý majetek získaný koupí za doby trvání svazku. Hospodářské prostředky svazku jsou účelově vázány na poslání a cíle svazku obcí a nesmí být pouţívány k jiným účelům. Zisk je pouţíván výlučně na rozvoj a investice, není rozdělen členům svazku. Naopak jedná-li se o ztrátu, o způsobu úhrady rozhoduje valná hromada. 2.5 Majetek svazku obcí Sdruţení obcí mikroregionu Hlinecko má ve svém vlastnictví: areál a vybavení technických sluţeb, který je pronajímán firmě Technické sluţby Hlinsko 19, s.r.o., jejichţ předmětem činnosti je odpadové hospodářství, tedy svoz komunálního odpadu, sběr a svoz nebezpečného odpadu, sběr a třídění separovaného odpadu a provoz řízené skládky odpadů, ale i údrţba veřejné zeleně a čištění a zimní údrţba komunikací. skládka v Srní slouţí k ukládání komunálního odpadu a interního odpadu z mikroregionu. Ostatní odpady je zde moţné ukládat po sepsání řádné smlouvy. 2.6 Rozpočet svazku obcí V současné době (únor 2010) má mikroregion na svém bankovním účtu peněţní prostředky ve výši cca 700 tis. Kč, které pouţije na spolufinancování projektů v roce V březnu 2010 byl na valné hromadě schválen rozpočet na tento rok. Všechny obce platí členské příspěvky, a to ve výši 15 Kč na obyvatele, vţdy ke konci března aktuálního roku. Další očekávané příjmy a výdaje jsou uvedeny v rozpočtu schváleném pro rok 2010: 19 Technické sluţby Hlinsko, s.r.o., 23

24 Tabulka č. 3: Rozpočet SOMH na rok 2010 Sdružení obcí mikroregionu Hlinecko ROZPOČET na rok 2010 VÝDAJE POLOŽKA ODPA NÁZEV POLOŽKY v tis. Kč Osobní výdaje, dohody o provedení práce Knihy, učební pomůcky Nákup materiálu - cestovní ruch Sluţby peněţních ústavů, poplatky bance Sluţby školení a vzdělávání Cestovné Pohoštění Věcné dary Nákup ostatních sluţeb Úroky Daň z nemovitosti + z příjmu PO, DPH Drobný hmotný majetek Oprava techniky Stavby - odplynění skládky 1000 Výdaje celkem 3102 PŘÍJMY POLOŽKA ODPA NÁZEV POLOŽKY v tis. Kč 4121 Neinvest. dotace od obcí, členské příspěvky Příjmy z prodeje zboţí Příjmy z úroků na bankovním účtu Nájemné skládka Nájemné areál Pronájem ost. hmotného majetku Dotace město Prodej majetku 100 Příjmy celkem 4902 FINANCOVÁNÍ 8124 Splátka úvěru 1800 Pramen: MěÚ Hlinsko Odbor vnitřních věcí jednatelka SOMH Z uvedeného rozpočtu je patrné, ţe příjmy převyšují výdaje, coţ je pozitivní. Tento přebytek bude pouţit na splátky úvěru, který se bral na období na nákup budov technických sluţeb od města Hlinska ve výši 6 mil. Kč. Z výdajů nejvyšší částku dosahuje oprava techniky a odplynění skládky. Naopak u příjmů dominují příjmy z pronájmu skládky, areálu a techniky Technickým sluţbám Hlinsko s.r.o. a dotace od města Hlinska, coţ je kompenzace příspěvků za ukládání odpadu na skládce, která jde ze zákona městu, ale majitelem technických sluţeb je SOMH. 24

25 3 ANALÝZA SOUČASNÉ SITUACE MIKROREGIONU Na základě publikace Malý lexikon obcí ČR 2009 jsou v následující tabulce č. 4 znázorněny základní údaje za obce mikroregionu Hlinecko. Mezi údaje patří počet místních částí 20, ze kterých se obec skládá, počet katastrů a katastrální výměra v hektarech. Dále se jedná o údaje, zda má obec poštu, školu a zdravotní zařízení. Tyto kategorie jsou hodnoceny číslem 1, pokud se daná jednotka v obci nachází nebo číslem 0, pokud se v obci nenachází. Nebere v úvahu počet těchto jednotek, ale pouze pokud se tam nachází či nikoli. U kategorie škola, jsou v některých obcích Holetín, Horní Bradlo, Miřetice, Raná a Svratouch údaje označeny symbolem *. To znamená, ţe se v obci nenachází plnohodnotná základní škola s devítiletým stupněm vzdělání, ale pouze málotřídní škola s ročníkem. Málotřídní školy jsou charakteristické tím, ţe jsou nejméně v jedné třídě vyučování ţáci dvou nebo více ročníků. Jedná se např. o spojení 2. a 3., popř. 4. a 5. třídy. Důvodem spojení je malý počet ţáků i pedagogů. 21 Dalším údajem jsou informace o počtu dokončených bytů v letech celkem a kolik z toho činí rodinné domy. Poslední údaj v tabulce pojednává o tom, zda je obec obcí, městem nebo městysem a je ohodnocena patřičným číslem, viz. tabulka č Seznam viz příloha č

26 Tabulka č. 4: Základní charakteristika obcí Název obce Počet částí Počet katastrů Katastr. výměra v ha Pošta Škola Zdrav. zařízení (ano = 1, ne = 0) Dokončené byty obec z toho 2. městys celkem v rodinných domech 3. město Bojanov Dědová Hamry Hlinsko Hodonín Holetín * Horní Bradlo * Chlumětín Jeníkov Kameničky Kladno Krásné Krouna Miřetice * Mrákotín Otradov Pokřikov Raná * Studnice Svratouch * Tisovec Trhová Kamenice Včelákov Vítanov Vojtěchov Vortová Všeradov Vysočina Pramen: Český statistický úřad (ČSÚ), Malý lexikon obcí ČR 2009, Dále budou rozebrány jednotlivé rozvojové oblasti mikroregionu. 3.1 Demografická situace K na území mikroregionu ţilo celkem tis. obyvatel, coţ představuje nepatrné zvýšení oproti posledním rokům. V následujícím grafu č. 1 je zachycen vývoj počtu obyvatel od dob vzniku mikroregionu, tedy od roku a ukazuje, ţe aţ do roku 2005 docházelo k trvalému poklesu počtu obyvatel. Od roku 2006 dochází k lehkému kolísání, avšak stav se drţí stále okolo 23,4 tis. obyvatel. Tento graf doprovází tabulka č. 5, která udává data obsaţená v grafu č Graf je pouze orientační, protoţe nebere v úvahu, ţe během let se měnily členské obce mikroregionu. Je tedy vytvořen pouze na základě údajů za současné členské obce, i kdyţ některé nejsou členy od roku

27 Graf č. 1: Vývoj počtu obyvatel v mikroregionu Hlinecko v letech (k ) Vývoj počtu obyvatel v mikroregionu Hlinecko v letech (vždy k ) Počet obyvatel Pramen: ČSÚ, Databáze demografických údajů za obce ČR, MěÚ Hlinsko, Odbor správní - evidence obyvatel, MěÚ Chrudim, Odbor správní evidence obyvatel, Obec Chlumětín Tabulka č. 5: Doprovodná tabulka ke grafu č. 1 Rok Počet obyvatel Následující graf č. 2 popisuje věkovou strukturu za celkové obyvatelstvo mikroregionu v pětiletých věkových skupinách. Počet obyvatel v postreprodukčním věku mírně převyšuje počet dětí v dětské sloţce. Největší sloţkou je reprodukční sloţka, tedy obyvatelstvo ve věku od 15 do 64 let. V dětské i reprodukční sloţce je obojí pohlaví téměř rovnoměrně rozdělené, lehce převyšují muţi, v postreprodukční sloţce jednoznačně převyšují ţeny. Věková struktura obyvatel přibliţně odpovídá trendům v chrudimském okrese i celé ČR. To znamená, ţe v budoucím vývoji nelze očekávat nějaké závratné změny ve vývoji potřeb obyvatel vyplývající z demografického vývoje. 27

28 Věk Graf č. 2: Věková pyramida mikroregionu Hlinecko k Věková pyramida mikroregionu Hlinecko k Počet obyvatel Muţi Ţeny Pramen: MěÚ Hlinsko, Odbor správní - evidence obyvatel, MěÚ Chrudim, Odbor správní evidence obyvatel; Obec Chlumětín Tabulka č. 6: Doprovodná tabulka ke grafu č. 2 Ţ M Celkem Dětská Reprodukční Postreprodukční Kdyby bylo vytvořeno více pyramid za jednotlivá např. desetiletá období bylo by moţné porovnávat pohyb obyvatelstva. To ale není předmětem této práce. 3.2 Trh práce Mikroregion Hlinecko je tzv. pracovním mikroregionem, neboť převáţná část dojíţďky za prací se uskutečňuje v rámci tohoto mikroregionu, jehoţ centrem je město Hlinsko. Okolní obce tvoří jeho spádovou oblast, která je tak s městem funkčně propojena a převáţně odpovídá jeho správnímu obvodu obce s rozšířenou působností. To naznačuje další obrázek č. 3, ovšem se starší vypovídací schopností na základě výsledků Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) z roku

29 Obrázek č. 3: Hlavní směr vyjíţďky za prací v mikroregionu Hlinecko Pramen: Data: ČSÚ, Vyjíţdějící a hlavní směr dojíţďky podle obcí v Pardubickém kraji a kraji Vysočina, ; Zpracování: MěÚ Hlinsko, Stavební úřad úsek územního plánování a GIS Tabulka č. 7 nám podává informace o míře nezaměstnanosti v jednotlivých obcích mikroregionu a na základě takto získaných dat byly vypočteny údaje za celý mikroregion. 29

30 Tabulka č. 7: Nezaměstnanost v jednotlivých obcích mikroregionu k Nezaměstnanost v jednotlivých obcích mikroregionu k Dosaţitelní uchazeči EAO Míra nezaměstnanosti Volná místa Bojanov ,3 % 1 Dědová ,5 % 0 Hamry ,6 % 0 Hlinsko ,3 % 16 Hodonín ,0 % 0 Holetín ,7 % 0 Horní Bradlo ,3 % 0 Chlumětín ,3 % 0 Jeníkov ,1 % 0 Kameničky ,7 % 0 Kladno ,1 % 0 Krásné ,1 % 0 Krouna ,8 % 4 Miřetice ,8 % 0 Mrákotín ,9 % 0 Otradov ,7 % 0 Pokřikov ,2 % 0 Raná ,7 % 0 Studnice ,1 % 0 Svratouch ,5 % 0 Tisovec ,4 % 0 Trhová Kamenice ,2 % 1 Včelákov ,3 % 0 Vítanov ,2 % 0 Vojtěchov ,3 % 0 Vortová ,0 % 0 Všeradov ,5 % 0 Vysočina ,7 % 0 CELKEM ,6 % 22 Pramen: Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věc, vlastní výpočty Pozn.: Podle oficiální metodiky se míra registrované nezaměstnanosti na úrovni okresů počítá na základě výsledků výběrového šetření pracovních sil. Míra nezaměstnanosti v obcích, mikroregionech, ORP a POU se z důvodu nedostupnosti dat o zaměstnaných na úrovni těchto územních celků počítá na základě ekonomicky aktivního obyvatelstva. K se v mikroregionu nacházelo celkem uchazečů o práci, kteří byli schopni nastoupit do práce, celkem ekonomicky aktivních obyvatel a z toho plyne celková míra nezaměstnanosti v mikroregionu 12,6%. Tabulka nám rovněţ ukazuje, ţe pouze dvě obce se nacházely pod hranicí 10% Hamry a Otradov, 17 obcí v rozmezí 10-15%, 6 obcí v rozmezí 15-20%, jedna obec nad hranicí 20% - Dědová a dvě obce nad hranicí 30% Hodonín, Všeradov. 3.3 Bydlení Na území většiny obcí mikroregionu je situace bydlení řešena jedno či dvougeneračními rodinnými domy nebo menšími obytnými domy se čtyřmi a více bytovými jednotkami. 30

31 V Hlinsku je to rozmanitější. Je tu moţnost bydlení v rodinném domě, v malém bytovém domě nebo v sídlištní panelové zástavbě. Výstavba rodinných domů je zde vázána na pravidla týkající se výstavby v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Ţďárské vrchy a Ţelezné hory vydané Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. Tyto obecné podmínky a regulativy stanovují hmotové řešení a proporční měřítko staveb. Jednotlivé záměry jsou posuzovány i z hlediska 12 (ochrana krajinného rázu a přírodní park) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, podle něhoţ mohou být stavby povolovány a umísťovány pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka a vztahů v krajině. Umísťování staveb pro bydlení se umoţňuje ve III. a IV. zóně odstupňované ochrany přírody CHKO v zastavěném nebo zastavitelném území sídel, ve volné krajině je výstavba nepřípustná. Mezi limity omezující výstavbu domu patří: obdélníkový půdorys přízemního objektu s moţností vestavěného podkroví, krytý sedlovou střechou ve sklonu 40-45, nasazenou svým okrajem v úrovni stropu přízemí, s hřebenovou osou orientovanou souběţně s delší stranou půdorysu, okenní otvory jsou osazovány na výšku. Při větším objemu je moţné pouţít členitější půdorys do L, do T nebo do U. 23 Základním legislativním dokumentem je stavební zákon, na jehoţ základě lze plánovat a realizovat novou výstavbu. 3.4 Obchod a sluţby Město Hlinsko je centrem veškerých sluţeb a obchodu jako kaţdé jiné větší město. Nachází se zde snad vše, na co si náročný, ale racionální obyvatel i turista vzpomene. Nemůţeme nabídnout obrovské nákupní centrum s multikinem, ale vše ostatní, co je k běţnému ţivotu třeba, ano. Sídlí zde spotřební druţstvo Jednota, které zaujímá dominantní pozici v oblasti obchodu s potravinami na Hlinecku. Má rozmístěných 20 prodejen v 16 obcích mikroregionu, včetně 5 v Hlinsku a jeho místních částech 24. V Hlinsku se také nachází řetězce s potravinami Penny 23 Stavební úřad Hlinsko, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: Obecné podmínky pro výstavbu v CHKO Ţďárské vrchy. 24 COOP Jednota, Spotřební druţstvo, Hlinsko, 31

32 Market, Lidl a Billa. Jinak jsou zde poskytovány sluţby všeho druhu od vodoinstalace, elektroinstalace, přes zámečnictví, truhlářství, pneuservis, aţ po zahrádkářství nebo kadeřnictví, apod. Bankovní sluţby jsou poskytovány pouze v Hlinsku, stejně tak jsou umístěny bankomaty. Mají zde pobočku: Česká spořitelna, GE Money Bank a Komerční banka. Česká pošta 25 nabízí své sluţby ve 12 obcích (Bojanov, 2x Hlinsko město a místní část Chlum, Holetín, Horní Bradlo, Kameničky, Krouna, Miřetice, Raná, Svratouch, Trhová Kamenice, Včelákov a Vortová), jejíţ součástí je většinou i Poštovní spořitelna a Česká pojišťovna. Tam, kde její pobočka není zřízena je zajištěna sluţba Mobilní obsluţná místa, která zajišťuje podání alespoň základních poštovních sluţeb jednou denně v určitou hodinu a na určitém místě. V jediné obci Vysočina není zřízena ani pobočka ani sluţba Mobilní obsluţná místa. V Hlinsku se nacházejí tři lékárny a po jedné v Krouně, Miřeticích a Trhové Kamenici. Benzinové pumpy se v Hlinsku nacházejí opět tři a po jedné v Krouně, Trhové Kamenici a ve Dřeveši (Tisovec). Infocentrum se jediné nachází v Hlinsku. Ve větších obcích jako jsou Svratouch, Miřetice, Krouna, Horní Bradlo, Trhová Kamenice se nacházejí i jiné obchody neţ potraviny, jedná se např. o prodej domácích potřeb, drogerie, ale i rybářských potřeb, prodej textilu, prodej proutěných výrobků, papírnictví, bazar a prodej sportovního vybavení. V některých obcích jsou nabízeny sluţby jako kadeřnictví, pedikúra nebo masáţe. 3.5 Školství V současnosti v celém mikroregionu sídlí 27 školských zařízení. Střední školství zastupuje Gymnázium K.V.Raise v Hlinsku, další vzdělání zde nabízí 8 základních škol (ZŠ) vyššího stupně ( třída), 5 základních škol niţšího stupně ( třída), 12 mateřských škol (MŠ) a 1 základní umělecká škola (ZUŠ). Z toho v Hlinsku sídlí 3 ZŠ, 3 MŠ, ZUŠ a zmíněné gymnázium. Součástí ZŠ Leţáků v Hlinsku je i Zvláštní škola pro tělesně postiţené děti. Ostatní školní zařízení jsou rozmístěny v jednotlivých obcích mikroregionu. Prostory základních škol jsou také vyuţívány k zájmovým mimoškolním aktivitám, např. výtvarná výchova, výuka cizích jazyků či divadelní představení. 25 Česká pošta, 32

33 Dalším školním zařízením je Dům dětí a mládeţe se sídlem v Hlinsku, které přináší dětem, mládeţi i rodičům moţnosti vyuţití volného času a dále Základní umělecká škola se sídlem v Heřmanově Městci (mimo mikroregion) poskytuje vzdělání v městysu Bojanov. 3.6 Zdravotnictví Město Hlinsko je centrem i pro zdravotnictví. Nachází se zde Lékařská sluţba první pomoci, sídlící na Středisku lékařské sluţby. Toto středisko je i sídlem ordinací lékařů různého zaměření, např. chirurgie, koţní, plicní, ušní-nosní-krční, interna, neurologie, psychiatrie, gynekologie, ortopedie a další. Tyto ordinace ordinují všechny dny v týdnu, přesto je nutné se objednávat. Pouze urologie a alergologie ordinují jeden aţ tři dny v týdnu. Přímo na středisku se nachází rehabilitační zařízení, zubní laboratoř a nedaleko sídlí i biochemická laboratoř. Samostatnou ordinaci ve městě má 6 praktických lékařů, 4 dětské lékařky a 7 zubních lékařů. Jsou zde provozovány tři lékárny. 26 V Bojanově ordinuje 1 praktický lékař (5x týdně), Kameničky navštěvuje hlinecká praktická lékařka v domě s pečovatelskou sluţbou (1x týdně) a dětská lékařka (1x 14 dní), v Krouně ordinuje lékař praktický (5x týdně), zubní (2x) a dětský (1x). V Miřeticích se o lékařskou péči stará lékař praktický (5x týdně), dětský (2x), zubní (5x) a gynekologický (2x) a v Trhové Kamenici se nachází dětská (2x týdně), praktická (5x), zubní (5x) a gynekologická ordinace (1x), v Rané ordinuje 1x týdně praktický lékař. Obyvatelé ostatních menších obcí jsou nuceni navštěvovat tyto větší obce nebo jiné obce mimo mikroregion, kde získají odpovídající pomoc. Nejbliţší nemocniční zařízení se nachází v Chrudimi (28 km), Pardubicích (39 km), Havlíčkově Brodě (34 km) a Novém Městě na Moravě (36 km). Vzdálenost je vymezena z Hlinska. Ze západního cípu mikroregionu to mají obce blíţe do Chrudimi, z okolí Hlinska jsou vzdálenosti téměř srovnatelné. 3.7 Sociální péče 27 Pečovatelská sluţba v Hlinsku poskytuje terénní i ambulantní sluţbu a sdruţuje tři domy s pečovatelskou sluţbou. První Dům seniorů Drachtinka s kapacitou 55 pokojů pro 87 osob, 26 Město Hlinsko, Zdravotnictví, 27 Město Hlinsko, Poskytovatelé sociálních sluţeb na Hlinecku, 33

34 druhý Dům s pečovatelskou sluţbou s kapacitou 20-ti bytových jednotek a třetí nejstarší Dům s pečovatelskou sluţbou s kapacitou 50-ti lůţek. Všechny zařízení jsou vţdy zcela naplněna a existuje dlouhá řada ţadatelů o umístění v těchto domovech. V prostorách domu s pečovatelskou sluţbou (s 20-ti bytovými jednotkami) mají sídlo dva klubové spolky Svaz klubově postiţených dětí Hlinecka a Klub seniorů. V Hlinsku dále existuje Dobrovolnické centrum Fokus Vysočina, které napomáhá k zapojení osob s tělesným postiţením do společnosti a podporuje je ve všech oblastech jejich ţivota tak, aby byli samostatní a věřili v lepší zítřky. Další sluţbu občanům poskytuje Farní charita Hlinsko. Jedná se o terénní sluţbu, poskytování zdravotní a ošetřovatelské péče, provádění rehabilitací i pomoc s péčí o domácnost. Sluţba je určena lidem nesoběstačným z důvodu věku, lidem s chronickým onemocněním či lidem, kteří potřebují asistenci jiné fyzické osoby. I ostatní větší obce nabízejí moţnost pečovatelské sluţby. Jsou jimi Svratouch Dům klidného stáří s kapacitou 18 pokojů pro 21 osob, Kameničky Pečovatelský dům s kapacitou 5-ti bytových jednotek pro 20 osob, Trhová Kamenice terénní pečovatelská sluţba v současnosti poskytovaná pro 21 osob, Vysočina terénní sluţba poskytovaná 15 osobám, Krouna - terénní sluţba poskytovaná 15 osobám. Kaţdá obec poskytuje sluţby v rámci svých místních částí a pouze v pracovní dny. Na území jedné malé obce, jejíţ adresa nebude zveřejněna při respektování utajení místa z důvodu potencionálního domácího násilí, se nachází Azylový dům pro těhotné ţeny v tísni, který provozuje obecně prospěšná společnost Dlaň ţivotu se sídlem v Ostravě. Dům nabízí ubytování, podporu a pomoc v tísni, je určen těhotným ţenám i ţenám s dětmi, které se dostaly do nepříznivých ţivotních situací. 3.8 Průmysl Na území mikroregionu bylo k evidováno celkem podnikatelských subjektů 28. Tato situace je znázorněna ve dvou následujících grafech a tabulce, která obsahuje aplikovaná data. Graf č. 3 znázorňuje strukturu podnikatelských subjektů podle převaţující činnosti. Největší počet podnikatelských subjektů se pohybuje v oblasti obchodu, prodeje a opravy motorových vozidel a spotřebního zboţí a pohostinství. Další významnou oblastí je 28 Ekonomický subjekt je kaţdá právnická osoba, fyzická osoba s postavením podnikatele a organizační sloţka státu, která je účetní jednotkou. (Holeček, 2009) 34

35 průmysl, následuje stavebnictví, ostatní obchodní sluţby a trvá i zastoupení zemědělství. Ostatní kategorie disponují menším počtem podnikatelských subjektů. Graf č. 3: Počet podnikatelských subjektů v mikroregionu podle převaţující činnosti k Počet podnikatelských subjektů v mikroregionu Hlinecko podle převažující činnosti k Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění Ostatní obchodní sluţby Školství,zdravotnictví Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby Zemědělství, lesnictví, rybolov Průmysl Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboţí a pohostinství Doprava a spoje Stavebnictví Pramen: ČSÚ, Městská a obecní statistika, Následující graf č. 4 ukazuje strukturu podnikatelských subjektů podle právní formy. Jednoznačně dominují ţivnostníci, kteří tvoří celých 74% ze všech právních forem. Dalších 9% reprezentují ostatní právní formy a zbytek je rozdělen mezi zbývající skupiny s menším zastoupením. 35

36 Graf č. 4: Počet podnikatelských subjektů podle právní formy k Počet podnikatelských subjektů v mikroregionu Hlinecko podle právní formy k Ţivnostníci Akciové společnosti Druţstevní organizace Samostatně hospodařící rolnící Svobodná povolání Obchodní společnosti Státní organizace Ostatní právní formy Zemědělští podnikatelé Pramen: ČSÚ, Městská a obecní statistika, Tabulka č. 8: Doprovodná tabulka ke grafům č. 3 a 4 Podle převaţující činnosti Počet Podle právní formy Počet Zemědělství, lesnictví, rybolov 523 Státní organizace 28 Průmysl 927 Akciové společnosti 18 Stavebnictví 646 Obchodní společnosti 272 Doprava a spoje 197 Druţstevní organizace 16 Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboţí a pohostinství Ţivnostníci Ostatní obchodní sluţby 610 Samostatně hospodařící rolníci 198 Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění 76 Svobodná povolání 203 Školství,zdravotnictví 136 Zemědělští podnikatelé 97 Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby 409 Ostatní právní formy 431 CELKEM CELKEM Tyto údaje je moţno rovněţ nalézt v Administrativním registru ekonomických subjektů ARES, který umoţňuje vyhledávání ekonomických subjektů na základě výběru obce, podle právní formy a několika dalších parametrů. Na území města Hlinska se v současné době nachází dvě průmyslové zóny. V severovýchodní části je areál, který sdruţuje několik menších i větších známých i méně známých průmyslových podniků, kteří jsou zároveň významnými zaměstnavateli. Mezi ty významné se bezesporu řadí: ETA, a.s. tradiční český výrobce domácích elektrických spotřebičů, PLASTKOV AUTOMOTIVE a.s. nezávislý výrobce a dodavatel automobilových a elektrotechnických komponentů a souprav, Backer Elektro CZ výroba elektrických topných těles. 36

37 V západní části města je vymezena druhá větší průmyslová zóna, která sdruţuje několik významných podniků. Např. SAVE CZ s.r.o. výrobce domovních ČOV, plastových jímek, septiků; ekologické práce, YMY, spol. s.r.o. výroba dřevěných výrobků, kovového spotřebního zboţí, atd., Autolakovna, karosárna Dopita Zdeněk s.r.o., MaT kuchyně s.r.o. zakázková výroba nábytku pro bytové interiéry, speciálně kuchyní. Dále zde má sídlo významná Stavební firma RENOS s.r.o, troje stavebniny Renos, Komplet a JPM Metal s.r.o., a Tiskárna Grafies, a.s.. Mezi další významné podniky sídlící na území města Hlinska patří: Mlékárna Hlinsko s.r.o. tradiční značka Tatra výroba mléčných výrobků, Koţešnická, a.s. výroba koţešinových produktů především z divočiny, ale také z umělých koţešin, Pivovar Rychtář, s.r.o. prvotřídní české pivo, LOM MATULA, a.s. těţba šedomodrého granodioritu známého jako hlinecká ţula. Ve většině obcí se nacházejí zemědělské objekty, které jsou v současnosti z větší části nevyuţívané, ale některé právě vytváří zázemí pro nedávno vzniklé nebo vznikající firmy. Jedná se o menší průmyslovou činnost, např. pásová pila, výrobna dřevěných hraček, truhlárna, autoopravna, atd. 3.9 Zemědělství Zemědělství bylo na území mikroregionu vţdy poměrně rozvinuté. Pěstovaly se převáţně brambory, obiloviny, len a řepka olejná, pro které zde jsou příznivé klimatické podmínky. V současnosti dochází k útlumu a zemědělské pozemky jsou nevyuţité. Snahou je pečovat o stabilitu travních porostů, na jejichţ udrţování jsou poskytovány státní dotace od Ministerstva zemědělství. Největším zemědělským podnikem v mikroregionu Hlinecko býval Státní statek Hlinsko, který se později rozpadl a zůstaly z něj jen podniky ve Svratouchu a v Trhové Kamenici. Ve Svratouchu v současnosti funkci zastávají dva větší soukromí zemědělci a Trhovou Kamenici převzala Zemědělská společnost Vysočina, a.s. se sídlem ve Dřevíkově. V současnosti je jediným z podniků, který zůstal zachován téměř v původním rozsahu. Hlavní středisko pro 37

38 chov skotu má ve Všeradově a současně provozuje střediska v Trhové Kamenici, ve Rváčově a ve Svobodných Hamrech. Zemědělství je dosud provozováno také v obci Holetín, obce Mrákotín, Pokřikov a Raná tvoří jeden společný podnik, Horní Bradlo a Krásné rovněţ tvoří společný podnik, Jednotné zemědělské druţstvo Krouna se rozdělilo na dílčí střediska Krouna, místní části Oldříš, Čachnov a Otradov. V některých dalších obcích (i v některých jiţ uvedených) sice zemědělská činnost dosud funguje, ale zemědělské základny slouţí jako pobočky větších provozovatelů z jiných regionů či krajů (např. Srní, Vojtěchov, Pokřikov, Raná). Naopak aktivity některých místních zemědělců přesahují rámec mikroregionu. Příkladem úplného zániku je Zemědělské druţstvo Dědová, které mělo střediska v obcích Dědová, Kameničky, Jeníkov, Kladno a Hlinsko Čertovina. Jejich areály jsou v současnosti buď nevyuţívané nebo slouţí drobným podnikatelům jako zázemí pro jejich činnost, jak uţ bylo uvedeno výše. V souvislosti se zemědělstvím je určitě zajímavé uvést, ţe na území mikroregionu sídlí tři z cca dvaceti drůbeţích poráţek s malou kapacitou v rámci republiky. Jedná se o zemědělské podniky v Mrákotíně, ve Svobodných Hamrech a v Rychnově, které poráţejí vlastní vykrmenou drůbeţ (kuřata, krůty, kachny a husy) na vlastních jatkách Ţivotní prostředí Mikroregion Hlinecko se rozkládá na Českomoravské vrchovině, severní část v zalesněných Ţelezných horách a jiţní část v kopcovité krajině Ţďárských vrchů. Původně oblast bohatou na bukové a jedlobukové lesy vystřídaly jehličnaté lesy, hlavně smrkové, vedle nichţ zde rostou i břízy, borovice, osiky a lísky. Charakteristickým prvkem místní krajiny je komunikační propojení obytných sídel s krajinou uprostřed luk a polí lemované z obou stran břízami nebo jeřáby, které střídají květnaté louky, pastviny a pole (K.V.Rais: na cestách bílých bříz a rudých jeřábů ). Klimatologická charakteristika je různá kvůli velkým rozdílům nadmořských výšek v jednotlivých částech mikroregionu, většinou spadá do středních poloh, patří k nejstálejším oblastem z hlediska teplot a místem s vysokým ročním průměrem slunečního svitu. Vyšší polohy jsou bohaté na sněhovou pokrývku od prosince aţ do počátku března. Vodstvo charakterizuje řeka Chrudimka s mnoha přítoky, která pramení nedaleko Filipova. Je hlavním tokem mikroregionu a patří do labského povodí a evropského rozvodí Severního moře. Protéká hamerskou přehradou, která o své rozloze 62 ha dokáţe 38

39 pojmout obrovské mnoţství vody. Dříve slouţila k rekreačním účelům, později se stala zásobárnou pitné vody. Další větší vodní plochy slouţí nejen k rekreaci, ale také jako vzácné přírodní útvary, v nichţ se vyskytuje vzácná fauna a flora. 29 Ţivotní prostředí je důleţitý pojem z hlediska trvale udrţitelného rozvoje. Úroveň ţivotního prostředí ovlivňuje ţivot na zemi a zahrnuje tyto sloţky: kvalita ovzduší, kvalita vodních toků a vodních ploch, kvalita půdy, biota, odpady a jejich likvidace. 30 Kvalita ovzduší je ovlivněna motorovou dopravou, prašností vozovek či vypouštěním emisí do ovzduší z lokálních topenišť. Vzhledem k mnoţství lesů, rozptýlenosti jednotlivých obcí a nepřítomnosti větších výrobních celků, které by vypouštěly nadměrné emise do ovzduší, bych hodnotila kvalitu ovzduší za velmi dobrou. Avšak v některých domácnostech se stále vytápí tuhými palivy nebo čímkoliv, co přijde pod ruku, coţ kvalitě ovzduší rozhodně nepřidá. Mezi hlavní příčiny znečištění povrchových a podzemních vod se řadí odpadní vody, tekuté odpady z areálů ţivočišné výroby, agrochemikálie, skládky a silniční doprava. Díky tomu, ţe se některé části mikroregionu nacházejí ve III. pásmu hygienické ochrany vodního zdroje, tj. nádrţe Hamry, nemůţe se zde v období namrzlých vozovek solit, a proto můţeme vyloučit znečištění spodních vod tímto způsobem. Znečištění odpadními vodami je eliminováno vzhledem k rostoucí výstavbě kanalizace. Tím, ţe skládka v Hodoníně byla nedávno asanována, můţeme vyloučit další znečišťování spodních vod v této části mikroregionu. Skládka v Hlinsku podle směrnice 1999/31/ES také splňuje poţadavky na technické zabezpečení skládky 31. Jistou ekologickou zátěţ můţe představovat stará skládka v Hamrech, která je ale poměrně dobře zabezpečená a kde se pravidelně monitorují podzemní vody. Areálů ţivočišné výroby, které by vypouštěly škodlivé látky, je na našem území minimum. Kvalitu vodních toků lze celkově povaţovat za velmi dobrou i díky existenci ochranných pásem vodních zdrojů, tj. přehradní nádrţe Hamry, ze které je pitnou vodou zásobována převáţná část mikroregionu. Na území mikroregionu jsou dvě chráněné oblasti přirozené akumulace vod Ţďárské vrchy a Východočeská křída. Kvalita půdy je také dobrá, neboť ve zdejších lokalitách neprobíhala v minulosti příliš intenzivní zemědělská výroba, která by navozovala nadprůměrné znečištění půd chemickými hnojivy. Proto ve zdejším kraji pokračuje pěstování tradičních plodin, zejména kvalitních brambor a některých druhů obilí. Pojem biota obsahuje všechny ţivé organismy, rostlinné a ţivočišné druhy, ve vymezeném 29 Publikace Mikroregion Hlinecko II., VOJTOVÁ, L., Ochrana a regenerace kulturních hodnot v území,

40 prostředí. Vzhledem k tomu, ţe na našem území se nacházejí dvě CHKO, několik přírodních rezervací a přírodních památek, hodnotím tuto sloţku opět pozitivně Doprava a technická infrastruktura Řešeným územím mikroregionu procházejí dvě silnice I. třídy: I/37 (Pardubice Chrudim Trhová Kamenice Ţdírec nad Doubravou Ţďár nad Sázavou), na níţ leţí obce Vysočina a Trhová Kamenice, I/34 (Svitavy Polička Hlinsko Ţdírec nad Doubravou Havlíčkův Brod Humpolec), na které leţí obce Chlum (Hlinsko), Hlinsko, Kladno a Krouna. Silnice II. třídy II/343 vchází do mikroregionu ze západu z Horního Bradla, vede přes Trhovou Kamenici, Vysočinu, Hlinsko, Jeníkov, Kameničky jihovýchodním směrem ven z mikroregionu, II/344 spojující v západní části Horní Bradlo a Hodonín, II/354 prochází východní částí přes Krounu a II/355 spojuje Hlinsko s Holetínem a míří dál severně z mikroregionu. Zbytkem území prochází hustá síť silnic III. tříd. Silnice II. a III. tříd jsou převáţně v nevyhovujícím stavu. 32 Územím vede celostátní ţelezniční trať č. 238 spojující Havlíčkův Brod a Pardubice. Prochází obcemi Pokřikov, Vojtěchov, Holetín, Hlinsko a Vítanov. Dále tudy vede regionální ţelezniční trať č. 261 spojující Svitavy a Ţďárec u Skutče, která na našem území zastavuje pouze v Čachnově a Krouně. Následující obrázek č. 4 ukazuje přehled silnic a ţeleznic. Ostatní dopravní obsluţnost je zajišťována pravidelnými linkami autobusů, které uspokojují potřeby místních obyvatel, ale z hlediska cestovního ruchu je úroveň nevyhovující. Místní linky jsou protínány i dálkovými spoji, které jsou méně frekventované a vedou mimo mikroregion. Mikroregion je napojen na Integrovaný dopravní systém Pardubického kraje. 32 Publikace Mikroregion Hlinecko II.,

41 Obrázek č. 4: Přehled silnic I.,II. a III. tříd na území mikroregionu Hlinecko Pramen: MěÚ Hlinsko, Stavební úřad úsek územního plánování a GIS Co se týká technické infrastruktury, tak budeme sledovat, zda jsou obce plynofikovány, je-li vybudován veřejný vodovod, zda je v obci kanalizace a čistírna odpadních vod (ČOV) a jestli jsou vybudovány chodníky. V následující tabulce č. 9 jsou políčka označena písmenem A tam, kde se plyn, kanalizace, ČOV, vodovod nebo chodníky nachází a písmenem N tam, kde se daná infrastruktura nenachází. Ostatní políčka, kde se nachází jiný popis, naznačují, ţe určitá infrastruktura je vybudována jen částečně nebo vyţaduje další poznámky, které jsou uvedeny pod tabulkou. 41

42 Tabulka č. 9: Přehled technické vybavenosti v obcích P K ČOV V CH P K ČOV V CH Bojanov A N N A A Mrákotín N N N A N Dědová A N N část N Otradov A N N N N Hamry A N N A část Pokřikov A N N A A Hlinsko A A A A A Raná A A* N A A Hodonín A N N A A Studnice A N N A N Holetín N N N A N Svratouch A A A A 2010 Horní Bradlo N N N A část Tisovec N N N A část Chlumětín A A ** A A Trhová Kamenice A A* N A A Jeníkov A A A A N Včelákov A A* N A část Kameničky A A A A A Vítanov A A *** A A Kladno A N N A N Vojtěchov A N N A A Krásné N N N N N Vortová A N N N A Krouna A A* N A A Všeradov A N N N N Miřetice A A* N A A Vysočina A N N A A Pozn. P plynofikace, K kanalizace, ČOV čistírna odpadních vod, V vodovod, CH chodníky * kanalizace dešťová, do které jsou zavedeny předčištěné vody, a kde má obec od Vodoprávního úřadu povolení k vypouštění odpadních vod do vodních toků ** revitalizační nádrţe *** obec je svedena na Hlinsko Pramen: dotazníkové šetření, MěÚ Hlinsko Odbor ţivotního prostředí - vodoprávní úřad Z označení v tabulce písmeny A a N (75 ku 57) je zřejmé, ţe lehce převaţuje vybudovaná infrastruktura nad nevybudovanou. Tento rozdíl by se měl časem zvyšovat s rozvojem jednotlivých obcí a v souladu s udrţitelným rozvojem, kdy budeme budoucím generacím předávat lepší a kvalitnější prostředí. Většina obcí je plynofikována a ve většině je vybudován veřejný vodovod. Nejvíce investic bude třeba připravit pro vybudování ČOV, kterému předchází vybudování splaškové kanalizace Ekonomická situace Ekonomická situace je důleţitá pro harmonický rozvoj základních funkcí. Finanční prostředky ze státního rozpočtu většinou nestačí pro zlepšení kvality ţivota v obcích, zachování kulturních hodnot, zlepšení občanské a technické vybavenosti či pro revitalizaci veřejných prostranství, coţ je vlastně jeden z důvodů vzniku tohoto mikroregionu. Kaţdá obec hospodaří podle svého rozpočtu a větší finančně nákladnější akce se snaţí řešit společně. O tom, co se mikroregionu podařilo vybudovat během jeho existence s vyuţitím dotačních titulů, bude pojednáno v kapitole č. 5 Dotační politika mikroregionu. 42

43 3.13 Stav územně plánovacích dokumentací obcí 33 Územně plánovací dokumenty jsou na obecní úrovni základními legislativními dokumenty, které upravují podmínky rozvoje řešených území. Podle novely stavebního zákona č. 191/2008 Sb., jsou všechny obce, jejíchţ územní plán byl schválen před 1. lednem 2007, povinny do 31. prosince 2015 pořídit nový územní plán. Některé obce tak jiţ učinily. Aktuální územní plán z roku 2010 mají obce Hlinsko a Kladno. Z roku 2009 mají územní plán zpracovaný obce: Chlumětín, Krouna, Pokřikov, Tisovec a Včelákov. Z roku 2008 obce: Jeníkov, Vítanov a Vojtěchov. Z roku 2006 obec Všeradov. Z roku 2005 obce: Hamry, Raná a Studnice obec Vortová, 2003 městys Bojanov a obec Horní Bradlo, obec Holetín, obec Vysočina. Z roku 1999 mají územní plán obce: Kameničky a Miřetice městys Trhová Kamenice, obec Otradov, obec Svratouch. Obce Dědová, Hodonín, Krásné a Mrákotín územní plán zpracovaný nemají. Nahlédnutím do územních plánů rozvíjejících se obcí bylo zjištěno, ţe společným znakem těchto obcí je snaha o rozvoj podmínek pro bydlení. Některé obce se na tuto stránku zaměřují zvýšenou mírou, např. Krouna. Výrazným znakem ostatních územních plánů obcí jsou i další priority jako např. v Trhové Kamenici odstranění dopravní závady na silnici I. třídy, coţ představuje výstavbu nového mostu a narovnání trasy komunikace. Obec Svratouch má záměr po vyřešení technické infrastruktury v nejbliţších letech opravit veškeré povrchy komunikací. Obec Vysočina se zaměřuje na zkvalitnění podmínek pro návštěvnost skanzenu Veselý Kopec, obec Kameničky je tradiční rozvojem kulturních spolků v oblasti malířství a výstavnictví a obec Miřetice vytváří podmínky pro zvýšení návštěvnosti pietního území Leţáky. Dalším společným záměrem obcí je dotvoření technické infrastruktury především kanalizací a ČOV. Po platnosti nového stavebního zákona se výrazným způsobem zlepšil dopad územního plánování na stavební proces. Stavební úřady jiţ ve fázi pořizování územních plánů spolupracují s úřady územního plánování tím, ţe poţadavky občanů a institucí získané z praxe v povolovacím procesu uplatňují do nového územního plánu. S takto vytvářenými územními plány se stavebním úřadům lépe pracuje, mimo jiné i proto, ţe jsou vedle speciálních stavebních úřadů jediným povolovacím orgánem - povolovací činnost tzv. komisí výstavby 33 Interní informace: MěÚ Hlinsko, Stavební úřad úsek územního plánování a GIS a MěÚ Chrudim Odbor územního plánování a regionálního rozvoje. 43

44 při obecních úřadech byla s novým stavebním zákonem zrušena. Dříve se velmi často stávalo, ţe tyto komise územní plány nerespektovaly, coţ vedlo k podceňování důleţitosti územního plánování. Naopak v poslední době se prestiţ a význam územních plánů výrazně zvýšily, protoţe stavební úřady na rozdíl od zmíněných komisí zákonnost spojenou s celým procesem územního plánování striktně dodrţují. Územní plány jsou také s ohledem na zvyšující se zkušenost s územním plánováním propracovanější a práce s nimi je i vlivem rozvoje komunikačních technologií snaţší. Významná bude i jednotnost přístupu stavebních úřadů k jednotlivým lokalitám v budoucí době, kdy u všech obcí budou územní plány existovat v důsledku povinnosti jejich pořízení. Mnoho obcí v minulosti ani nemělo zájem pořizovat územní plán, protoţe cítily jistou omezenost ve stavebním rozvoji obce, toto se ovšem postupně měnilo např. v souvislosti s poskytováním dotací. Stavební rozvoj obcí se tak v budoucnu můţe maximálně vyhnout jisté chaotičnosti, která dříve v některých lokalitách existovala. 44

45 4 CESTOVNÍ RUCH, KRAJINA A KULTURNÍ HODNOTY Cestovní ruch a kulturní hodnoty spolu úzce souvisí. Kulturní hodnoty jsou vytvářeny a udrţovány právě proto, aby přivedly turisty a finančně přispěly do místního rozpočtu. To je doplněno přírodním dědictvím, které oblasti dodá ten správný půvab a směr, jakým budou kulturní hodnoty posuzovány. Kdyţ vnímáme kulturní prvky, pozorujeme současně i krajinu, vnímáme ji všemi smysly (zrakem, sluchem, čichem a hmatem). Sice nepřispívá finančně stejnou měrou jako kulturní dědictví, ale není moţné ji od vnímání kultury z hlediska cestovního ruchu oddělit. Krajina 34 je tedy souhrnem přírodních a kulturních faktorů. Cestovní ruch je důleţitým prvkem v ţivotě všech lidí. Umoţňuje poznání nových krajin a rozšíření znalostí dosud nepoznaného. Právě oblast cestovního ruchu asi nejvíce uplatní a vyuţije hodnotu přírodních atraktivit a kulturních památek pro nalákání turistů z tuzemska i ze zahraničí. S tím ovšem také souvisí moţné přetíţení území přírodního bohatství a historických objektů a můţe docházet k devastaci a sniţování přírodního i kulturního potenciálu území. Proto je důleţité před tímto chránit, aby k devastaci území nedocházelo a aby byla zachována autenticita prostředí. Ochranu kulturních památek reprezentuje zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších změn, jehoţ účelem je, ţe stát chrání kulturní památky jako nedílnou součást kulturního dědictví lidu, svědectví jeho dějin, významného činitele ţivotního prostředí a nenahraditelné bohatství státu. Tak zajišťuje, ve spolupráci s orgány státní památkové péče, jejich ochranu, zachování, zpřístupňování a společenské uplatnění. Také zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, má za úkol zabezpečovat ochranu území z hlediska jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty a stanovuje poţadavky na vyuţití a uspořádání území a podmínky pro provedení změn v území. Další ochranu zajišťuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, který hájí ochranu volně ţijících ţivočichů, planě rostoucích rostlin, nerostů, hornin, pečuje o ekologické systémy a krajinné celky, jejich vzhled a přístupnost. Proto jsou také tímto zákonem definována zvláště chráněná území. 34 HEŘMANOVÁ, E., CHROMÝ, P. a kol. Kulturní regiony a geografie kultury,

46 4.1 Formy a druhy cestovního ruchu Pro definování jednotlivých typů cestovního ruchu budeme vycházet z členění na formy a druhy cestovního ruchu, kde se jako kritérium pouţívá motivace prostředí. 35 Formy cestovního ruchu se odvíjejí od motivace a chuti návštěvníků, dělí se na: rekreační patří k nejstarším a nejvyhledávanějším formám. Lidé hledají fyzický i psychický odpočinek, potřebují regenerovat a obnovit své síly. Většinou se jedná o kombinaci pasivního a aktivního odpočinku a zahrnuje příměstskou rekreaci, pobyty na dovolené a lázeňský cestovní ruch. kulturní poznání nových kultur, zvyků a tradic, způsobu ţivota, společnosti a náboţenství, získání nových vědomostí, znalostí a dovedností, řadíme sem cestovní ruch vzdělávací, alternativní a náboţenský, společensky orientovaný cestování spojené s návštěvou známých a příbuzných a přitom vyuţití moţnosti návštěvy nějaké kulturní události, památky apod. nebo se jedná o klubový cestovní ruch, tedy dopředu organizovaný za účelem poznání či uskutečnění společných zájmů a zálib, sportovní jedná se o aktivní nebo pasivní vyuţití volného času, ekonomicky orientovaný odráţí pracovně orientované cestování, tedy cestovní ruch kongresový, obchodní, cestovní ruch veletrhů a výstav nebo incentivní cestovní ruch, specificky orientovaný záleţí na specifické orientaci návštěvníka, můţe se jednat o nákupní, politický (sjezdy, shromáţdění), vojenský cestovní ruch apod. Druhy cestovního ruchu se rozlišují na základě vnějších faktorů a zohledňují jevový průběh a způsob realizace cestovního ruchu v závislosti na různých podmínkách, např. geografických, ekonomických, společenských či jiných. Rozlišujeme cestovní ruch podle: původu účastníka (domácí x zahraniční), počtu účastníků (individuální x kolektivní x masový), věku účastníků (mládeţnický x seniorský), délky trvání (krátkodobý x dlouhodobý, hranici tvoří 4 přenocování), převahy místa pobytu (městský x venkovský), ročního období (letní x zimní, v hlavní sezóně x mimo sezónu), 35 VYSTOUPIL, J. et al. Základy cestovního ruchu,

47 způsobu ubytování (hotelový x parahotelový jiné objekty ubytování, např. soukromá chalupa, chata, apartmán, kemp stan, karavan, apod.), způsobu cestování (organizovaný x neorganizovaný), apod. K těmto oběma obecným výčtům forem a druhů cestovního ruchu můţe být určitě doplněna celá škála dalších kategorií nebo se mohou objevit takové formy, které se navzájem kombinují a nelze je jednoznačně přiřadit k některé z forem nebo uvedených druhů. Pro náš mikroregion se asi nejvíce hodí forma rekreačního, kulturního a sportovního cestovního ruchu, díky velkému mnoţství kulturních a přírodních hodnot nejen v mikroregionu, ale i v jeho blízkém okolí. Můţeme představit např. dvě památky UNESCO zámek Litomyšl a Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Ţďáře nad Sázavou, ale také zámek Slatiňany nebo hrady Kunětická hora a Litice. Moţnost lázeňského cestovního ruchu se přímo v mikroregionu nenachází, ovšem v nedalekých Lázních Bohdaneč tato moţnost existuje. Ekonomicky a specificky orientovaný cestovní ruch není pro naši oblast charakteristický. Podle druhů cestovního ruchu zde převaţuje domácí, venkovský a parahotelový cestovní ruch, ačkoli mohou být určitě vyuţívány i všechny ostatní uvedené druhy. 4.2 Přírodní atraktivity Mikroregion Hlinecko se nachází v srdci Českomoravské vrchoviny na rozhraní dvou Chráněných krajinných oblastí Ţelezné hory a Ţďárské vrchy. 47

48 Obrázek č. 5: Poloha obcí mikroregionu Hlinecko z hlediska CHKO Pramen: MěÚ Hlinsko, Stavební úřad úsek územního plánování a GIS Atlas cestovního ruchu ČR 36 rozlišuje velkoplošná a maloplošná zvláště chráněná území. Pod pojmem velkoplošná rozumí národní parky a chráněné krajinné oblasti. Maloplošným územím se rozumí národní přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní rezervace (PR) a přírodní památka (PP) a často jsou součástí právě velkoplošných území. V námi sledovaném území se vyskytuje 6 přírodních rezervací a 14 přírodních památek Velkoplošná chráněná území Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, definuje chráněnou krajinnou oblast jako: Rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. CHKO vyhlašuje vláda ČR nařízením. 36 VYSTOUPIL, J. et al. Atlas cestovního ruchu ČR,

49 CHKO Ţďárské vrchy Pestrá krajina Ţďárských vrchů se rozkládá na rozloze 709 km 2, v severovýchodní části Českomoravské vrchoviny. Mělká a rozlehlá údolí, mírné táhlé stráně a oblé vrcholky naznačují svůj vrchovinný aţ pahorkatinný reliéf. Klidnou a čistou přírodu střídají louky a lesy, pastviny a pole s rybníky a potoky a je vidět, ţe se jedná o zachovalou kulturní krajinu. 37 CHKO Ţelezné hory Harmonický komplex Ţelezných hor zaujímá území o velikosti 284 km 2 v severní části Českomoravské vrchoviny. Krajina je charakteristická nejsloţitější geologickou strukturou v rámci Evropy a je opět bohatá na mnoţství lesů a luk, polí a řek vrchovinného aţ pahorkatinného rázu. 38 Celková rozloha mikroregionu činí ha a z toho Ţďárské vrchy zaujímají ha a Ţelezné hory ha 39. Z toho tedy vyplývá, ţe území mikroregionu Hlinecko se ze 70% nachází v chráněné krajinné oblasti Maloplošná chráněná území Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, definuje přírodní rezervaci jako: Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast. Přírodní památku definuje jako: Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohroţených druhů ve fragmentech ekosystému, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. Tato území vyhlašuje orgán ochrany přírody, jejichţ výčet je uveden v 75 uvedeného zákona. Na území našeho mikroregionu jsou nejcennější části Ţďárských vrchů a Ţelezných hor chráněny dvaceti přírodními památkami a rezervacemi. Z následující tabulky č. 10 je patrné, ţe nejhojněji se přírodní památky či rezervace vyskytují na území Trhové Kamenice a jejích místních částí, neboť se právě zde střetávají obě CHKO, a jinak jsou téměř rovnoměrně rozprostřeny na území celého mikroregionu. Důvodem ochrany jsou významné krajinné 37 CHKO Ţďárské vrchy, neoficiální web, 38 CHKO Ţelezné hory, 39 Publikace Mikroregion Hlinecko II.,

50 prvky jako rašelinné louky a rybníky, které jsou domovem chráněných a ohroţených druhů rostlin a zvířat. Tabulka č. 10: Přehled přírodních rezervací a památek v CHKO Ţelezné Hory a Ţďárské vrchy ŢĎÁRSKÉ VRCHY Datum vyhlášení Katastrální území Rozloha Důvod ochrany PŘÍRODNÍ REZERVACE PR Volákův Kopec 1990 Kameničky 88,15 ha Rašelinné louky, tokaniště tetřívka, na vrcholu kopce zatopený ţulový lom. PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PP Bahna 1990 Dědová, Filipov 18,72 ha Komplex rašelinných luk, tokaniště tetřívků. PP Les na Dolíku 1990 Rváčov u Hlinska 5,00 ha V úţlabině meandrujícího potoka je zachována ojedinělá populace dřípatky horské. PP Louky v Jeníkově 1990 Jeníkov u Hlinska 27,75 ha Rašelinné louky, mokřady a PP Mlýnský rybník a rybník Rohlík s pobřeţními loukami rákosiny se vzácnou květenou Trhová Kamenice 5,09 ha Rybník s mokřady, břehovými porosty a vlhkými loukami údolní nivy a s bohatou květenou. PP Návesník 1990 Vortová 29,81 ha Zarůstající rybník s mokřady a vlhkými rašelinnými loukami a vzácnou a ohroţenou faunou a flórou. PP Ratajské rybníky 1990 Hlinsko v Čechách 11,41 ha Soustava rybníků, mokřadů a vlhkých slatinných luk s bohatou květenou. PP U Tučkovy hájenky 1990 Svratouch, Krouna 3,26 ha Vlhké rašelinné louky s významnou květenou. PP Utopenec 1990 Lhoty, Studnice u Hlinska 13,43 ha Údolní niva meandrujícího Vortovského potoka. PP Zadní rybník 1990 Trhová Kamenice 33,16 ha Soustava vodních a mokřadních společenstev rybníka a údolní nivy s dřevinnými porosty a s cennými společenstvy rostlin a ţivočichů. PP Zlámanec 1990 Vortová 11,47 ha Společenstva rašelinných luk a mokřadů rybníka v pramenné oblasti Vortovského potoka s bohatou květenou. ŢELEZNÉ HORY Datum vyhlášení Katastrální území Rozloha Důvod ochrany PŘÍRODNÍ REZERVACE PR Hubský 1993 Rohozná u Trhové Kamenice 11,56 ha Rybník s rašelinnými a vlhkými loukami a s výskytem ohroţených druhů rostlin a ţivočichů. PR Polom 1955 Velká Stříteţ 18,00 ha Původní pralesový charakter lesa PR Strádovka 1993 Rohozná u Trhové Kamenice se zbytky obrovských jedlí. 45,28 ha Rybník s přilehlými vlhkými a mokřadními loukami a vzácnou květenou a zvířenou. PR Vápenice 2001 Polánka, Bojanov 41,85 ha Ochrana lesních společenstev bučin a dubohabřin místy pralesovitého charakteru. 50

51 PR Zubří 1990 Trhová Kamenice 28,5 ha Smilkové a bezkolencové louky a přechodová rašeliniště se vzácnou květenou. PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PP Buchtovka 1990 Trhová Kamenice 5,56 ha Rašelinné a slatinné louky s výskytem mnoha ohroţených druhů rostlin a ţivočichů. PP Polánka 1994 Polánka 0,32 ha Suchá louka s významnou květenou. Jediná lokalita srstnatce bezového v ŢH. PP Upolíny u Trhové Kamenice 1996 Trhová Kamenice 1,96 ha Vlhké rašelinové a pcháčové louky s výskytem vrby borůvkovité (v ČR pouze 2 místa). PP Vršovská olšina 1990 Polánka, Horní Bradlo 9,40 ha Podmáčená olšina s bohatým výskytem bledule jarní. Pramen: CHKO Ţďárské vrchy, neoficiální web, CHKO Ţelezné hory, Ţelezné hory, BioLib Biological Library, Podle soustavy chráněných území NATURA , kterou na svém území vytváří všechny členské státy Evropské unie, se na našem území nenachází ţádná z Ptačích oblastí, za to se zde nachází několik Evropsky významných lokalit: 1. Údolí Chrudimky lokalita zahrnuje horní tok řeky Chrudimky nad Hamerskou přehradou (3 km od Hlinska) směrem k obci Kameničky a dále aţ k Filipovu. 2. Chrudimka střední tok řeky Chrudimky od Trhové Kamenice po vtok do Křiţanovické přehrady, včetně Sečské přehrady. 3. Hubský Strádovka území se nachází u obce Rohozná u Trhové Kamenice. Obklopuje Rohoznou z východu, jihu a západu a zahrnuje rybníky Hubský, Nový a Rohozenský velký rybník. 4. Ratajské rybníky soustava tří rybníků s mokřady a přilehlými slatinnými loukami. 4.3 Kulturně historické atraktivity Kulturní hodnoty lze definovat jako soubor hmotných a nehmotných prvků, které vycházejí z charakteru daného území, jeho vývoje, osídlení a tradic. Tyto hodnoty se v čase vyvíjí a rozšiřují. Přítomnost kulturní hodnoty dodává místu jedinečný a neopakovatelný charakter a zvyšuje tak atraktivitu daného území i jeho ekonomický potenciál. Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, dělí kulturní památky na národní kulturní památky, památkové 40 NATURA 2000, 51

52 rezervace a památkové zóny. Památkové rezervace se dále dělí na městské památkové rezervace a vesnické památkové rezervace. K tomu se navíc také rozlišuje mezi technickou památkovou rezervací a archeologickou či krajinnou památkovou rezervací. 41 Co se týká našeho mikroregionu, tak kulturní památky jsou zde vnímány jako přirozené součásti sídel a krajiny. Ve většině obcí se nalézá nějaká kulturní či historická památka, ať uţ se jedná o vesnickou usedlost, kapli nebo sochu. Všemu ale s jistotou dominuje Městská památková rezervace Betlém v Hlinsku, ve kterém se nachází přes 20 tradičních vesnických domů, Skanzen Veselý Kopec v obci Vysočina a nezanedbatelná je jistě i Národní kulturní památka v blízkosti Miřetic Pietní území Leţáků. Mezi nemovité památky Národní památkový ústav ve svém registru, podle jednotlivých obcí a jejich místních částí, řadí 42 : Bojanov: kostel sv. Víta fara (čp. 36) Holín o sousoší Nejsvětější Trojice Hamry: kaple sv. Jana Nepomuckého zv. Svatojánské lázně venkovská usedlost (čp. 14) venkovský dům (čp. 25) Hlinsko: kostel Narození P. Marie/Narození Páně hřbitov (z toho jen pomník rudoarmějců) socha sv. Jana Nepomuckého socha sv. Václava radnice (čp. 1) venkovský dům (čp. 59) rychta (čp. 401) venkovské domy na Betlémě ( čp. 62, 134, 157, 158, 159, 161, 162, 178, 180, 182, 318, 361, 362, 400, 416, 466) Chlum o kostel sv. Petra a Pavla Holetín: venkovský dům (čp. 35) venkovský dům (čp. 4) Horní Bradlo: 41 VOJTOVÁ, L., Ochrana a regenerace kulturních hodnot v území, Národní památkový ústav, 52

53 kaple P. Marie s hrobkou rod. Rücklů socha sv. Jana Nepomuckého Javorné o zvonice (u čp. 9) Lipka o hrobka rodiny Kustodů o tvrz (čp. 1) Chlumětín: venkovská usedlost (čp. 32) Kameničky: kostel Nejsvětější Trojice krucifix venkovská usedlost (čp. 11) venkovský dům (čp. 97) Kladno: silniční most přes Kladenský potok Krouna: kostel evangelický kostel sv. Michala venkovská usedlost (čp. 61) Čachnov o venkovská usedlost U Halámků (čp. 12) o venkovský dům (čp. 19) Oldřiš o venkovská usedlost (čp. 23) Rychnov o zemědělský dvůr (čp. 36) Miřetice: památník a pietní území Leţáků Otradov: kostel sv. Bartoloměje vodní mlýn Blaţkův (čp. 19) Raná: kostel sv. Jakuba Studnice: výšinné opevněné sídliště hradiště, archeologické stopy Svratouch: venkovský dům (čp. 158) modlitebna (čp. 231) Karlštejn o tvrz Zkamenělý zámek, archeologické stopy 53

54 o zámek lovecký zámeček (čp. 1) Trhová Kamenice: kostel sv. Filipa a Jakuba hřbitov (z toho jen Šebkova hrobka) kříţ z holomského hřbitova pomník obětem fašizmu fara (čp. 1) měšťanský dům (z toho jen pamětní deska) (čp. 6) venkovská usedlost ( čp. 8) vodní mlýn ( čp. 11) radnice (čp. 49) venkovská usedlost (čp. 67) venkovská usedlost (čp. 73) Zubří o kaple sv. Jana Nepomuckého o venkovský dům (čp. 2, 3, 4, 8) Polom o kostel sv. Kunhuty Včelákov: kostel sv. Máří Magdalény památník obětem II. světové války socha sv. Jana Nepomuckého Všeradov: venkovská usedlost (čp. 10) Milesimov o vodní mlýn Králova pila a mlýn (čp. 15) Vysočina Svobodné Hamry o hamr a mlýn vč. technického vybavení o zámek (čp. 1) o hospoda Hamerská (čp. 4) o venkovský dům (čp. 9) o venkovský dům (čp. 26) Dřevíkov o ţidovský hřbitov o venkovský dům soubor objektů ţidovská ulička (čp. 45) Moţděnice o kovárna (čp. 3) o škola (čp. 37) Svatý Mikuláš o kostel sv. Mikuláše Veselý Kopec o venkovská usedlost (čp. 4) o Soubor lidových staveb skanzen Vysočina Veselý Kopec, s omezením: bez usedlosti z Hinecka, zvoničky, včelína, chaloupky bezzemka, Gregorovy dílny, dále viz spis 54

55 Od roku 2008 vede Národní památkový ústav seznam nejohroţenějších nemovitých památek. Na našem území jsou sem zařazeny dvě památky. První z místní části Trhové Kamenice - Polom kostel sv. Kunhuty a druhá z místní části Horního Bradla - Lipka - tvrz. V průběhu roku 2008 vzniklo v Trhové Kamenici občanské sdruţení Polom, na které byl kostel později převeden a které se snaţí, společně s desítkami dobrovolníků, o jeho záchranu a obnovu díky finančním prostředkům z Ministerstva kultury a Pardubického kraje. Od roku 2008 proběhla řada prací vyčištění kostela i prostoru hřbitova, statické zajištění stavby, byla osazena nová střecha, proběhla oprava korun zdiva. Na základě vlastního a dotazníkového šetření bylo zjištěno, ţe v jednotlivých obcích jsou za významné povaţovány i další památky, které nenesou titul památkově chráněné a kterých je vzhledem k mnoţství obcí mikroregionu celá řada. Často se jedná o pomníky padlých, kříţe, malé kapličky, zvoničky, pomníky, fary nebo nějaký most či mostek. Starostové hodnotí stav těchto objektů většinou jako vyhovující, pokud však ne, činí kroky k jejich rekonstrukci a obnově. NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA PIETNÍ ÚZEMÍ LEŢÁKŮ V blízkosti obce Miřetice se nachází osada Leţáky, která byla v době protektorátu za 2. světové války dne vypálena nacisty. Důvodem bylo, ţe místní obyvatelstvo ukrývalo české parašutisty, kteří plánovali atentát na Heindricha a chtělo je uchránit policejního zásahu. Dospělí lidé byli ještě v ten den popraveni a děti byly poslány do koncentračních táborů. Celá osada měla navţdy zmizet ze světa, nacisté zničili všechny domy, rybník a změnili i koryto řeky. Osada nebyla uţ nikdy obnovena a stala se pietním územím, které bylo 16. června 1999 vyhlášeno Národní kulturní památkou. Na místech vypálených domů jsou v současnosti ţulové pomníky s vytesanými kříţi. Kaţdý rok se zde koná, za účasti významných osobností, pietní akt na uctění památky obětí tohoto neštěstí. V budově Památníku se nachází muzeum s expozicí dobových fotografií a dochovaných historických předmětů, které místním lidem patřily a které pouţívali Kulturní zařízení a kulturní akce Stěţejním kulturním centrem mikroregionu je město Hlinsko. Zde se nachází Městské muzeum a galerie, Městská knihovna, Panoramatické kino, Komorní divadlo Orlovna a Sokolovna v Hlinsku (v období plesové sezóny). 43 Publikace Mikroregion Hlinecko II.,

56 V Městském muzeu jsou ke shlédnutí stálé expozice, a sice historická expozice, kdy se město stalo sídlem okresního zastupitelstva se starostou Karlem Adámkem. Proto zde byla vybudována pamětní síň rodiny Adámků. Další pamětní síň byla vybudována hlineckému rodákovi a sochaři Karlu Lidickému. Zde se nachází soubor jeho plastik společně s tvorbou hlineckých malířů. Další expozice nabízí nejstarší dějiny o vývoji společnosti na Hlinecku a školství spojené s Karlem Václavem Raisem, zaniklá řemesla hrnčířství (oblast bohatá na kvalitní jíl), sklářství (výrobky skelných hutí), hračkářství (i výrobky dnešních hračkářů), textilní a oděvní expozice, národopisná expozice ukazuje ţivot venkovských lidí a prostředí, ve kterém ţili. K tomu jsou navíc na rok 2010 naplánovány tyto akce: - Příběh Husova pomníku historie a foto dokumentace (duben-květen) - Pletení se smrkových loubků výsledky výzkumu slovem i obrazem (červenec-srpen) - Houby a jejich vyuţití houbařská výstava( září) Městská galerie pořádá kaţdoročně v letních měsících ve spolupráci s Národní galerií v Praze výstavy s názvem Výtvarné Hlinecko. Mimo to nabízí také širokou škálu akcí, které bylo, je a bude moţno navštívit v roce Jedná se o: - Vánoce v muzeu výstava ( ) - Jiří Křiklava obrazy a fotografie, Jaroslav Pochop kované plastiky ( ) Výtvarné Hlinecko výstava významných autorů jako jsou Jakub Schikaneder ( ) a Gustav Macoun ( ), ( ) - Co skrývá depozitář výběr z přírůstků Sbírky muzea a galerie z let z různých oborů obrazy, kresby, textilní výrobky, knihy, domácí zařízení, betlémy, atd. ( ) - XYLEM dřevo a jeho vyuţití krása a význam dřeva, jeho druhy a VÁNOČNÍ VZPOMÍNÁNÍ u fotografií ( ) Městská knihovna disponuje celkem rozsáhlým knihovním fondem pro děti i dospělé a vedle toho nabízí veškeré knihovnické sluţby, včetně veřejně přístupného internetu a lze tedy říci, ţe knihovna vyhovuje poţadavkům všech věkových skupin. Mimo jiné pořádá výchovné a vzdělávací akce pro ţáky ZŠ a MŠ a studenty gymnázia, literární soutěţe ( Hlinecký hrneček ) a kvízy, počítačové kurzy pro děti i seniory, besedy a exkurze, autorské čtení a také se účastní celostátních akcí. 56

57 Městský kulturní klub Hlinečan zastřešuje hlinecké spolky, soubory a krouţky, které se věnují kultuře. Jedná se např. o Folklórní soubor písní a tanců Vysočan, který reprezentuje Hlinecko na folklórních festivalech po celé ČR i zahraničí a kaţdý rok je spolupořadatelem a hlavním organizátorem Adámkových folklórních slavností, které mají v Hlinsku tradici jiţ od roku Dětský folklórní soubor Vysočánek, který rovněţ reprezentuje město na folklórních festivalech v ČR i v zahraničí. Taneční studio Ridendo se orientuje na sportovní společenský tanec a navštěvují ho děti jiţ od 3 let. Mezi další spolky patří Fotoklub, Kříţovkářský krouţek Rychtáři, Pěvecký sbor Signum, hudební dechový soubor Hlinečanka a Loutkařský soubor. Pro svou činnost vyuţívají Komorní divadlo Orlovnu a Společenský dům Komorní divadlo Orlovna slouţí jako zázemí pro konání divadelních představení, dětských vystoupení, zábavných pořadů či plesů a tanečních kurzů. Program naplánovaný na rok 2010 je následující a akce budou zajisté ještě přibývat: - Horečka noci v Orlovně! Travesti show ( ) - Další setkání s Pepou Fouskem ( ) - Aby bylo jasno divadelní komedie ( ) - Okresní kolo Národní soutěţe ZUŠ ( ) - Ringo ever Rembrand ever nový pořad F. Ringo Čecha ( ) - Ţivot reportéra nový pořad Josefa Klímy ( ) - Dubňanka + host Karel Heger dechová hudba ( ) - Rosomák Olympic Revival rockový koncert ( ) - Pohádka o Popelce divadelní předtavení pro děti ( ) - Zdravý nemocný Moliérova komedie ( ) - Hlinečanka koncert místní dechové hudby ( ) - Světem muzikálů pořad sloţený ze slavných písní našich i zahraničních muzikálů ( ) - Piktogramy a kruhy v obilí beseda s promítáním ( ) Mezi další zařízení, které se starají o zábavu dětí i dospělých v období kaţdých prázdnin i během roku, se řadí Dům dětí a mládeţe se svými naplánovanými akcemi na rok 2010: - Jízda na autodráze pro veřejnost ( ) - Kurzy pletení z pedigového proutí ( ) - Pololetní prázdniny s ponoţkovým zvířátkem ( ) - Výlet do hvězdárny a planetária v Hradci Králové ( ) 57

58 - Velikonoční inspirace ( ) - Keramika o velikonočních prázdninách ( ) Kaţdoročně počátkem července pořádá Letní tábor ve Svratouchu a koncem května ozdravný pobyt v Itálii. K tomu během kaţdých prázdnin pořádá další zajímavé akce. 44 Mezi další instituce patří Centrum Jana XXIII., které nabízí volnočasové aktivity jak pro děti a mládeţ, tak pro seniory i širokou veřejnost, Mateřské centrum Hlinečánek je centrum pro maminky na mateřské dovolené a jejich ratolesti, nabízí jim prostory ke hraní, různé vzdělávací programy pro rodiče, předporodní kurzy, besedy, přednášky i společenské akce a karnevaly. Ve městě se nachází spoustu dalších spolků, ať uţ se jedná o rybáře, myslivce nebo dobrovolné hasiče, které napomáhají k udrţení společenských vazeb a vztahů mezi lidmi uvnitř jednotlivých obcí i v obcích navzájem. Z důvodu, ţe město Hlinsko nemá dostatečné vlastní prostory pro konání společenských akcí a zázemí pro hlinecké spolky, byla na jaře roku 2010 zahájena rekonstrukce bývalého učiliště v Multifunkční kulturní centrum. Tato obrovská investice by nebyla třeba, kdyby TJ Sokol nepronajímal obrovskou budovu našim vietnamským spoluobčanům, ale prodal ji městu a město se tak na ni mohlo spolehnout. Dnes je městu uvolněna pouze v období plesové sezóny, ale co v jiných částech roku? Ostatní větší obce mikroregionu disponují alespoň určitým kulturním zařízením. V Trhové Kamenici můţeme nalézt knihovnu, muzeum se stálou expozicí a kulturní dům TJ Sokol s kinem, kde místní spolky pořádají plesy, zábavy a ostatní kulturní akce. Nedaleko Trhové Kamenice jihozápadním směrem se na Zuberském kopci nachází rozhledna Zubří. Je umístěna v nadmořské výšce 615 m.n.m., má 182 schodů a její plošina má 39 m. V současné době na našem území vzniká ještě druhá rozhledna na kopci nad Vojtěchovem. Měla by mít necelých 17 m a začíná se tyčit ve výšce 589 m.n.m. V Krouně se nachází kulturní domy Orel a TJ Sokol, ve kterých se konají nejrůznější plesy, zábavy, koncerty a jiná hudební vystoupení, dále prostory ZŠ a MŠ slouţí pro pořádání besed, výstav a koná se zde i představení divadelních her ţáků dětského divadelního souboru. 44 Zpracováno dle: Město Hlinsko, Plánované akce se v průběhu roku doplňují. 58

59 Ve Svratouchu se opět nachází kulturní dům TJ Sokol, kde se pořádají plesy, zábavy a dětský karneval, ale i výstavy obrazů, divadelní představení a jednou za pět let setkání rodáků. Obec Miřetice se pyšní hlavně Pietním územím Leţáky, které bylo popsáno výše. Kulturní program se zde koná ve dvou místních kulturních domech plesy, zábavy, Leţácké podvečery kulturní představení. Chloubou Kameniček je Galerie Antonína Slavíčka, který zde působil několik let a od jehoţ smrti letos uplynulo jiţ 100 let. I zde se nachází kulturní dům, ovšem je v dezolátním stavu a musí být nutně rekonstruován. Přes nepřítomnost kulturního zázemí obec určitě kulturně nezaostává, neboť má moţnost navštívit okolní obce. Mezi vyhlášené letní parkety patří parket Kameničky, Dědová, Dřevíkov (Vysočina), Studnice, Kladno, Cihelka a DTJ v Hlinsku, Holetín, Borovina ve Svratouchu a Sportovní areál Sušidla na Včelákově, které jsou v letních měsících neodlučitelně spojeny s hasičským sportem a vyuţíváním okolních prostor právě pro hasičské závody, na které navazují letní zábavy. Tyto prostory jsou obecními spolky vyuţívaný pro konání jejich letních akcí pro děti i dospělé, a pokud tuto moţnost nemají, vyuţívají obecních prostranství. Mezi další tradice zde dodrţované patří pálení čarodějnic, neckyáda, pro děti pouštění draků, pořádání dětských karnevalů, dětských dnů a pohádkových lesů či obchůzek čerta, Mikuláše a anděla. Pro dospělé se v některých obcích dodrţuje šipkový turnaj, turnaj ve stolním tenise či karetní turnaj v mariáši. Téměř ve všech obcích se nachází místní knihovna malého rozsahu a klubovna nějakého spolku nebo kulturní dům (většinou s letní zahrádkou), ve kterém se konají plesy, zábavy, dětské karnevaly, srazy důchodců, ale i výstavy a divadelní představení nebo letní akce s občerstvením. V kaţdé obci existuje alespoň jeden spolek, většinou se jedná o Sbor dobrovolných hasičů, kteří pořádají hasičské závody, ale i ostatní kulturní programy v obcích. Mezi další spolky patří např. spolek myslivecký, rybářský, lyţařský, cyklistický, dětský skaut apod. Mezi významné akce patří dodrţování staročeské tradice, a to tradiční obchůzky masopustního průvodu, které se konají na Veselém Kopci, ve Studnicích, ve Vortové, 59

60 v Hamrech a v Blatně. Modernější forma tohoto průvodu je provozována i v ostatních obcích, např. v Pokřikově, na Včelákově nebo v Horním Bradle. Právě tyto masopustní obchůzky, v podání maškary ze Studnic, Vortové, Hamrů a Blatna, jsou zapsány do Seznamu nemateriálních statků tradiční a lidové kultury ČR. Obchůzky se tak staly národní kulturní památkou v oblasti nemateriálního dědictví. Právě tento krok bylo potřeba splnit, aby bylo moţné podat nominační návrh na zápis do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. Konečné rozhodnutí by mělo být vyřčeno na podzim roku Z tohoto všeho vyplývá, ţe tato oblast je velmi zaměřená na dodrţování tradic všeho druhu. Ať uţ se jedná o společenské tradice jako stavění a kácení máje nebo kaţdý sám doma drţí tradiční pouť a posvícení (do některých obcí stále jezdí pobavit kolotoč). Samozřejmě se zde dodrţují i folklorní sociální obřady jako posvícení, Vánoce a vystavování jesliček, Velikonoce a koledování s pomlázkou, ale i oslava narození miminka křtiny a Vítání občánků, svatba nebo pohřeb s průvodem aţ ke hřbitovu a rozloučení se se zesnulým. 4.4 Sportovní a rekreační zařízení Od roku 1999 v Hlinsku působí příspěvková organizace Městská sportoviště Hlinsko. Ve své působnosti spravuje krytý bazén, v jehoţ areálu se nachází i sauna, dva kurty pro squash a fitness centrum se soláriem a se spinningem. Spravuje také Sportovní areál v Olšinkách, kde se nachází zimní stadion, který byl v roce 2001 rekonstruován, zastřešen a bylo rozšířeno vyuţívání jeho plochy potaţením pro in-line hokej v letních měsících, coţ svědčí o vyuţití prostor i po zbylé měsíce roku. V areálu se téţ nachází dvě fotbalová hřiště, z toho jedno tréninkové, hřiště pro národní házenou s umělým travním povrchem, čtyři tenisové kurty a tři kurty pro volejbal či nohejbal. Areál je vyuţíván především sportovními kluby, ale i ostatními fyzickými osobami za úplatu, která je potom pouţita na údrţbu sportovišť. V Hlinsku je také moţné navštívit dvě spinning centra. Součástí areálů základních škol a gymnázia jsou dvě velké a dvě malé sportovní haly, které je opět moţné za úplatu vyuţít. Základním školám také náleţí venkovní atletický ovál s tartanovým povrchem, uvnitř s fotbalovým hřištěm a hřištěm pro volejbal či nohejbal, který byl dříve přístupný veřejnosti, ale kvůli špatným zkušenostem s vandalstvím byl provoz pro veřejnost ukončen. 60

61 Dalším neopomenutelným zařízením je Lyţařský areál v Hlinsku 45. Nachází se zde dvě sjezdovky o délce 250 a 400, resp. 500 m se dvěma vleky s tyčovými teleskopickými unášeči a jedním dvoukotvovým vlekem, vše zastřešeno umělým osvětlením pro večerní lyţování a dětský svah s taţným lanem. Při provozu všech tří vleků dohromady přepraví aţ 2000 osob za hodinu. K údrţbě a úpravě areálu je vyuţívána rolba, pět sněţných děl a jedna zasněţovací sprcha. Areál se stal mnohem atraktivnější po jeho rekonstrukci, kdy v roce 2006 byla jedna ze sjezdovek prodlouţena právě na 400, resp. 500 m přemostěním silnice 1. třídy I/34 ve směru na Ţdírec nad Doubravou. Toto přemostění je dobře viditelné na fotografii, která je uvedena v příloze č. 2 a je raritou v rámci ČR. V současnosti je areál hojně vyuţíván hlineckými lyţaři, ale přijíţdějí sem i lidé ze širokého okolí a v neposlední řadě zde probíhají také lyţařské výcviky nejen místních základních škol. O víkendech je skutečně nemoţné si dobře a prostorně zalyţovat, protoţe areál se mění doslova v mraveniště, ačkoliv moţná je to jen zhýčkanost místních lyţařů, kteří jsou zvyklí na poloprázdné svahy v týdnu. Na území Trhové Kamenice se nachází dva menší lyţařské areály Lyţařský klub Trhová Kamenice se dvěma vleky, pomou a zastaralou kotvičkou, délkou sjezdovky 300 m s umělým osvětlením, ale zatím bez technické podpory - umělého zasněţování a rolby a SKI Areál Hluboká s jedním vlekem o délce 400 m, s osvětlením, technickým zasněţováním i rolbou. Dalším klubem, který se poctivě věnuje své činnosti, je Klub klasického lyţování Hlinsko. Za městem, v blízkosti Ratajských rybníků, kde má klub své sídlo, jsou v příznivém počasí k dispozici běţecké tratě projeté sněţným skútrem do širokého okolí Hlinska. Významným je také cyklokros, někteří zástupci oddílu reprezentují Hlinsko v závodech Světového poháru, Mistrovství světa či Evropy a kaţdý rok se jezdí jeden závod světového poháru i v Hlinsku. Dalším sportem, který se zde v posledních letech hodně rozvinul, je golf. Na území mikroregionu se nachází dva areály Golfové hřiště ve Svratouchu a Golf & Country Club Svobodné Hamry (obec Vysočina) obě s 9-ti jamkami. Tento sport je moţné si vyzkoušet na dni otevřených dveřích, který oba kluby 1-2krát ročně pořádají. V jiném období se zájemce musí stát členem klubu a ani tak mu není vstup do hřiště bez instruktora povolen, dokud nesplní určitou odbornou úroveň, tzv. par. Na území obce Horní Bradlo je k dispozici známý rekreačně sportovní areál Tesla Travná, který celoročně nabízí moţnosti pro dětskou organizovanou rekreaci i individuální nebo 45 viz. příloha č. 2 61

62 rodinnou rekreaci. Uvnitř areálu jsou k dispozici čtyři antuková hřiště na tenis a volejbal, dále fotbalové hřiště, stůl pro stolní tenis, tělocvična a fitness, dětská hřiště a také rozlehlé přírodní koupaliště. Dalším zařízením je ŠARZ Vršov, školící a rekreační zařízení rovněţ v Horním Bradle, které opět celoročně nabízí celý výčet moţností, např. se můţe jednat o rodinnou rekreaci, rekondiční pobyty pro tělesně handicapované a vozíčkáře nebo poskytnutí prostor pro vzdělávací a společenské akce. 46 Na území obce Svratouch se nacházejí dvě rekreační zařízení. Letní táborová základna Svratouch, jejímţ majitelem je město Hlinsko, slouţící pro pořádání letních táborů, školních výletů, sportovních soustředění a různých kurzů. Areál je tedy vyuţíván především Domem dětí a mládeţe Hlinsko, ale i základními školami, sportovními oddíly či občanskými sdruţeními. K dispozici je 15 chatek po 3 lůţkách, budova se sociálním zařízením a zděná budova, ve které se nachází kuchyň, jídelna, společenská místnost a v podkroví společná loţnice cca pro 20 osob. K tomu náleţí přilehlá louka s hřištěm a ohništěm a nedaleko se rozprostírá rybník Chochol vhodný ke koupání. Pobyt je ale nutno zamlouvat dlouho dopředu. Druhé rekreační zařízení u obce Svratouch je Rekreační středisko Naděje. Nabízí moţnosti pro školy v přírodě, školní sportovní výcviky, školní výlety, ale i pro rodinnou rekreaci. K dispozici je malé fotbalové hřiště, hřiště na volejbal a zrovna tak je dostupný rybník Chochol. Na území městyse Bojanov v místní části Kovářov je provozována jízdárna Ranch LL Kovářov. Pořádá vyjíţďky na koních pro začátečníky i pokročilé po jezdeckých stezkách a také nabízí ubytování pro několik osob přímo na ranči, ovšem úrovně odpovídající ranči. Stejně tak ve Svobodných Hamrech (Vysočina) je provozována jezdecká stáj Victory a nabízí sluţby pro začátečníky i pokročilé. Obce Kameničky, Hamry, Vítanov a hlinecká místní část Blatno nabízí multifunkční hřiště s umělým povrchem pro malou kopanou, házenou, florbal, tenis nebo volejbal, nohejbal a basketbal, stejně tak obec Všeradov nabízí takové hřiště, ale menšího rozsahu. Na Včelákově se ve Sportovním areálu Sušidla nachází 3 antukové kurty vhodné pro tenis, volejbal či nohejbal a fotbalové travnaté hřiště. V Holetíně je letní koupaliště, v Chlumětíně, ve Rváčově (Vysočina), Trhové Kamenici, Vojtěchově, Vortové a na Včelákově je rybník, v Holetíně, Miřeticích, Mrákotíně, Otradově, Rané, Trhové Kamenici, Včelákově a v Srní (Hlinsko) se nacházejí bývalé kamenné lomy, které jsou v současnosti zatopené a slouţí 46 Publikace Mikroregion Hlinecko II.,

63 k letnímu koupání nebo jako ráj místních potápěčů. Novinkou letošního roku 2010 bude moţná zahájení výstavby nového rybníka u jiţ existujících ratajských rybníků v Hlinsku nazvaného Rybník Velký Ratajský, který bude slouţit jak ke koupání, tak jako ekologická náhrada na vyrovnání vodní bilance z důvodu nedostatku vodních ploch. Realizace závisí na získání dotace z Operačního programu Ţivotní prostředí (OPŢP) v letošním roce Ve většině obcí se nachází travnaté fotbalové hřiště, které je vyuţíváno místními fotbalovými kluby a je veřejnosti většinou nepřístupné nebo alespoň antukové hřiště, vhodné pro volejbal či nohejbal nebo dětské hřiště. Oblast mikroregionu je svými přírodními podmínkami velmi příznivá pro jakoukoliv turistiku, a proto je protkána mnoţstvím turistických tras, naučných stezek a cyklotras Turistické trasy 47 Sledovaným územím prochází celá řada značených turistických tras, které se různě kříţí či doplňují. I tady je město Hlinsko dominantní, poněvadţ se zde mísí všechny druhy barev tras a většina turistických okruhů vychází právě odsud. Červená trasa vede západní částí mikroregionu od Otradova, přes Krounu, Dědovou, Kameničky do Chlumětína a taky od jihozápadní strany od Chlumu (Hlinsko) přes Studnice a Hlinsko do Trhové Kamenice, kde je přerušena a navazuje zase v Horním Bradle odkud západně míří za hranice mikroregionu. Ţlutá trasa vede z Čachnova do Svratouchu, z Dědové do Hlinska, z Dřevíkova (Vysočina) přes Veselý Kopec do Chlumu a ze Zubří (Trhová Kamenice) a z Krásného přes Horní Bradlo na jih mimo mikroregion. Zelená trasa vede napříč celým mikroregionem od východu na západ a kopíruje stezku Krajem Chrudimky. Vychází z Čachnova, přes Filipov, Kameničky a Hamry do Hlinska, odkud pokračuje přes Vítanov a Veselý Kopec do Trhové Kamenice, dále přes Zubří míří do Horního Bradla a nakonec severozápadně do Bojanova. Poslední modrá trasa vede ze severu od Miřetic přes Včelákov do Hlinska a tudy dále přes Hamry, Lhoty (Vortová) jihovýchodním směrem pryč z mikroregionu směrem na Herálec. 47 Subkapitola zpracována podle: Turistická mapa Mikroregion HLINECKO, Vizovice: SHOCart.,

64 Obrázek č. 6: Turistické trasy na území mikroregionu Hlinecko Pramen: MěÚ Hlinsko, Stavební úřad úsek územního plánování a GIS Mikroregion doporučuje 17 turistických tras, které z větší části procházejí obcemi mikroregionu, ale někdy zamíří i do vnějších obcí. Seznam těchto tras je uveden v příloze č. 3. Podrobnější popis tras je moţné najít v turistické mapě Mikroregion HLINECKO, která je k dispozici v hlineckém informačním centru. Některé trasy byly z tohoto sumáře vyřazeny z důvodu vystoupení obce Herálec ze SOMH. Číslo před názvem trasy odpovídá číslu trasy, jak je vyznačena v turistické mapě a vnější obce jsou označeny kurzívou. Trasy míjí nejen přírodní památky a rezervace, ale nabízí i překrásné rozhledy a návštěvu míst spojených s tvorbou českých malířů Naučné stezky Vlastivědná stezka Krajem Chrudimky odpovídá z části trase č. 2 z výčtu tras uvedeného v příloze č. 3. Vlastivědná stezka začíná u pramene řeky Chrudimky na hranici obcí Svratouch a Chlumětín v CHKO Ţďárské vrchy. Prochází napříč celým mikroregionem přes Kameničky, Hlinsko, Veselý Kopec, Trhovou Kamenici, kde plynule přechází do Ţelezných hor a mikroregion opouští v Horním Bradle, táhne se okolo sečské přehrady, v Bojanově do mikroregionu opět na kousek vstupuje a za hranicí této obce pokračuje mimo mikroregion ve 64

65 směru okresního města Chrudim, kde končí. Stezka vede podél řeky Chrudimky po turisticky značených trasách, míjí přírodní zajímavosti a seznamuje s historií kraje na 31 informačních tabulích v jednotlivých zastávkách. Celková délka stezky je 82 km a zdolává převýšení 390 metrů. 48 (Trasa č. 2 vychází z Čachnova, vede také k pramenu Chrudimky a dále kopíruje průběh vlastivědné stezky aţ kousek za Horní Bradlo, odkud míří rovnou do Bojanova, kde končí. Tato trasa měří 57 km a je vytyčena tak, aby procházela právě a jenom územím mikroregionu.) Naučná geologická cyklostezka MAGMA začíná v Hlinsku, vede přes Trhovou Kamenici, Horní Bradlo a Hodonín, kde opouští mikroregion a pokračuje přes Nasavrky do Chrudimi. Měří 56 km a obsahuje 8 zastávek s informačními tabulemi Cyklotrasy Mikroregion je protkán i celou řadou cyklotras. Páteř tvoří dvě mezinárodní cyklotrasy, v následujícím obrázku označeny červenou barvou, jimiţ jsou Praţská a Českomoravská stezka a obě se protínají v Hlinsku. Praţská stezka trasa č. 1 přichází na území mikroregionu ze severozápadní strany od Prahy a pokračuje jihovýchodním směrem na Brno, resp. na Vídeň. Českomoravská stezka trasa č. 18 vchází do mikroregionu ze severovýchodní strany státu od česko-polského hraničního přechodu Mikulovice, přes Jeseníky a vede aţ do Českých Budějovic, resp. do Rakouska 50. Na následujícím obrázku č. 7 je vyznačena řada regionálních cyklotras, jsou různě náročné a procházejí jednotlivými částmi mikroregionu. Můţeme uvést např. cyklotrasy č Včelákov Hlinsko Rychnov, č Dřevíkov Moţděnice Křemenice, č Všeradov Vortová a mnoho dalších. 48 Info Česko, 49 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR,

66 Obrázek č. 7: Mapa značených cyklistických tras Pramen: MěÚ Hlinsko, Stavební úřad úsek územního plánování a GIS 4.5 Stravování a ubytování Doprovodnou infrastrukturou cestovního ruchu je zajisté moţnost ubytování a stravování. V následující tabulce č. 11 je uveden přehled všech těchto zařízení, které se na území mikroregionu nacházejí a fungují. U většiny je celoroční provoz. Letní provoz je u těch, které mají za názvem v závorce označení (L), většinou se jedná o rekreační zařízení, kde je současně moţnost ubytování v chatkách nebo stanech. Pouze několik z následně uvedených zařízení poskytují zároveň ubytování i stravování, proto jsou tučně zvýrazněny. V tomto ohledu je situace v našem mikroregionu ţalostná. 66

67 Tabulka č. 11: Stravovací a ubytovací zařízení Obec Stravovací zařízení Ubytovací zařízení Lůţka Bojanov Penzion Čtyřlístek Penzion Čtyřlístek Ubytování U Krejčů 27 8 Hlinsko Motel Čertovina Penzion Zlatá Studna Hotel Styl Hospoda U Svatého Huberta Ski restaurant Bowling bar Blatno Bistro Gama Hospoda U Podrouţků Hostinec U Pavlousků Restaurace Rychtář Hostinec Ovčárna Restaurant Koníček Restaurace U Karla Restaurace Pizza-Grill Restaurace U Vodů Čínská restaurace Na zámečku Motel Čertovina Penzion Zlatá Studna Hotel Styl + Ubytovna Horalka Hospoda u Svatého Huberta + Penzion Betlém Chalupa Betlém Ubytování v chaloupce na Betlémě Ski restaurant Ubytovna U Toma Ubytovna Hlinsko Ubytovna U Kašny Penzion Dvořákovo nábřeţí Penzion Trunec Chalupa Strnadka (Srní) Holetín Restaurace Na sále Chalupa Horní Holetín (L) 7 Horní Bradlo Penzion U Kozlů Hotel Tatra ŠARZ Vršov TESLA Horní Bradlo (L) Penzion U Kozlů Hotel Tatra * Jeníkov Chalupa Jeníkov 10 Salesiánská společnost 60 Penzion Sírius 20 Kameničky Penzion Sírius Restaurace Romana Broţková Miřetice Penzion Na Majlantě Penzion Na Majlantě 21 Restaurace U Mrázků (L) Otradov Chalupa Otradov 11 Raná Penzion Bella 8 Studnice Chalupa Verunka 8 Svratouch Trhová Kamenice Od bude v provozu restaurace, zatím neznámý název Hotel Slavia Restaurace Na Radnici Rekreační středisko Naděje (L) Chalupa Emma Stará pošta Autokemping Náš sen (L) Hotel Slavia Rekreační zařízení Sluníčko (L) Penzion Hluboká Golfová chalupa x stan Včelákov Chalupa Včelákov Chata Včelákov 9 5 Vítanov Penzion Stanský Mlýn Chalupa Vítanov 16 8 Všeradov Chalupa u lesa Vysočina Penzion Jonáš Hostinec U Kováře Matějě Pramen: dotazníkové šetření, vlastní šetření Pozn.: * 68 lůţek v budově a 49 lůţek ve srubech Penzion Jonáš Penzion U nás Penzion U Kaštanu Další ubytování nabízejí i soukromé osoby ve svých rodinných domech většinou s kapacitou od 2 do 6 lůţek

68 S rostoucí popularitou venkovského cestovního ruchu narůstá i počet soukromých chalup k pronájmu na ubytování. Tyto chalupy slouţí většinou k celoroční rekreaci spíše pro rodiny s dětmi nebo větší skupiny lidí. Ubytování na úrovni hotelů, např. pro přijíţdějící podnikatele, je omezené. Doporučit lze Hotel Styl nebo ubytování na Betlémě v Hlinsku či Penzion Jonáš ve Svobodných Hamrech. Především díky větším průmyslovým podnikům Hlinsko navštěvují zahraniční klienti, jimţ bohuţel není, co nabídnout, aby to mělo dostatečnou úroveň. Ani úroveň sluţeb s tím související není dostatečná. Jazykové dovednosti a moţnosti placení platebními kartami často bývá překáţkou. 4.6 Soubor lidových staveb Vysočina 51 Kulturní dědictví zahrnuje historii země v podobě hmotné i nehmotné, ţivé i neţivé. Hmotnou neţivou povahu mají předměty a umělecká díla, které jsou uchovány v muzeích a galeriích, ale i některé stavby. Nehmotné povahy nabývají tradice, rituály, báje, pověsti, hudební díla i myšlenky. Ţivou podobu mají lidé, fauna a flóra. Kulturním dědictvím se tedy rozumí oblast, která se týká muzeí, galerií, památek, historických objektů a míst, ale zahrnují i zoologické a botanické zahrady, knihovny a další oblasti kultury. V obecném měřítku jsou muzea a galerie neziskovými organizacemi, veřejnými či soukromými, které sbírají, uchovávají, zkoumají a vystavují kulturní dědictví pro veřejnost, pro současné i budoucí zákazníky. Plní funkci vzdělávací, estetickou, vědeckou i historickou a přibliţují kulturní dědictví veřejnosti. To se týká i SLS Vysočina. 52 Od konce 19. století dochází k postupnému zániku lidové architektury, ať uţ jejich modernizací nebo fyzickou likvidací, který více méně pokračuje do současnosti, i kdyţ jí je v posledních letech věnována čím dál větší pozornost nejen ze strany odborníků, ale i veřejnosti. Zvyšuje se potřeba cestování, poznávání nových míst a památek a v neposlední řadě poznání venkova. V souvislosti se studiem tohoto prostoru bylo vyhlášeno několik vesnických památkových rezervací. V záchraně lidové architektury hrají důleţitou roli finanční prostředky i samotní vlastníci chalup, obdivovatelé a památkáři. V současné době se objekty lidové architektury vyuţívají především z hlediska cestovního ruchu, čímţ přinesou alespoň určitou část financí na jejich údrţbu a potřebné rekonstrukce. Existují tři moţnosti jejich vyuţití v cestovním ruchu. Za prvé se jedná o objekt individuální rekreace neboli chalupu soukromého majitele, za druhé o komerční ubytovací zařízení a za třetí vyuţití 51 Subkapitola zpracována, mimo uvedené zdroje, dle oficiálních webových stránek Souboru lidových staveb Vysočina, a dle interních informací získaných ve správě SLS Vysočina 52 JOHNOVÁ, R. Marketing kulturního dědictví a umění,

69 jako muzeální expozice. Našemu případu odpovídá třetí moţnost tedy vyuţití jako muzeální expozice, proto se budeme dále ubírat tímto směrem. Tato moţnost jako jediná nabízí osvětu, poznání a vzdělání, neboť se jedná o muzea lidových staveb v přírodě neboli skanzeny, kam byly přeneseny významné lidové stavby z původních míst, kde jim buď hrozil zánik nebo zchátrání. Jednalo se o celé domy, ale i technické památky jako mlýny, hamry, mandly, atd. Dodnes se tyto muzea prezentují pomocí tématických výstav, ukázkami lidových řemesel a výtvarné tvorby či obnovováním lidových obyčejů jako např. masopustní obchůzky, mikulášské obchůzky, národopisné festivaly, atd. 53 Soubor lidových staveb Vysočina (SLS Vysočina) je jediným muzeem lidového stavitelství v přírodě ve Východních Čechách, v kraji bohatém na historické památky, které jsou převáţně soustředěny právě v této expozici. SLS Vysočina je druhým největším muzeem v přírodě v ČR a prvním největším v Čechách. První v ČR je na Moravě - Valašské muzeum v Roţnově pod Radhoštěm. Z větší části se SLS Vysočina rozkládá na území obce Vysočina Veselý Kopec, Svobodné Hamry, Moţděnice a částečně na území města Hlinska Betlém Hlinsko. Začínající expozici mohli první návštěvníci shlédnout na Veselém Kopci jiţ v roce SLS Vysočina je státní příspěvkovou organizací a je spravován Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Pardubicích, od něhoţ dostává finanční prostředky na provoz a správu a stejně tak mu odevzdává vybrané peníze z pořádaných akcí Charakteristika jednotlivých expozičních celků VESELÝ KOPEC Zaloţení osady Veselý Kopec je datováno jiţ do první poloviny 16. století, kdy se sem začali stěhovat drobní rolníci. Některé roubené chaloupky původní osady zanikly, některé změnily podobu a jen jedna jediná se dochovala do dnešní doby (soukromý objekt, dům čp. 4). Díky této zemědělské usedlosti se do těchto míst na počátku 70. let 20. století začaly přenášet památky lidové architektury z oblasti Ţelezných hor a Ţďárských vrchů. Dnes jsou zde tyto domky volně rozptýleny a nachází se jich tu zhruba třicet. Současná expozice dokumentuje vývoj vesnického domu, bydlení, hospodářských staveb a způsob hospodaření drobných rolníků. Je zde tedy moţné shlédnout zemědělské usedlosti, ve 53 HEŘMANOVÁ, E., CHROMÝ, P. a kol. Kulturní regiony a geografie kultury,

70 kterých původní obyvatelstvo ţilo a pracovalo od první poloviny 19. století do poloviny 20. století, které doplňují i vesnické stavby, např. špýchar slouţící k uskladnění vymláceného obilí, chlívky, haltýř slouţící k chlazení potravin pomocí pramenité vody, i lidové technické památky na vodní pohon. Nejvýznamnější technickou památkou je vodní obilný mlýn, který byl v roce 1977 přenesen z Oldřetic na základy původního mlýna postaveného před rokem 1580 (v roce 1909 zničen poţárem). Ve vnitřním prostoru mlýnice se nachází mlecí zařízení, stoupa na kroupy a varna na povidla, které byly poháněny vodními mechanismy. Nedaleko mlýna se nachází vodní olejna (lisoval se v ní olej ze lněného semene), pila a stupník na tlučení třísla asi poslední přístupný v ČR, ke kterým se voda dostává pomocí původního náhonu vybudovaného v 16. století. Z dalších významných ukázek lidové architektury jmenujme alespoň některé. Poslední dochovanou v českých zemích je čtrnáctiboká polygonní stodola z roku 1680 přesunutá ze Sádku u Poličky, zemědělská usedlost obydlí drobného rolníka z počátku 19. století přenesené z Lezníku u Poličky se čtyřbokou zástavbou dvora, statek s krásným klasicistním průčelím z Mokré Lhoty u Nových Hradů, s chlévem a klenutým vjezdem zděných z opuky a s roubeným špýcharem a podstájí. Vše obklopuje krásné autentické prostředí, neporušená krajina a je to doplněno dalšími ukázkami zajímavých staveb jako sušky ovoce a lnu, bělidlo, včelín či kaplička a zvonička. BETLÉM V HLINSKU Památková rezervace Betlém se nachází uprostřed města Hlinska, obsahuje zhruba dvacet původních roubených a zděných objektů postavených od poloviny 18. do poloviny 19. století a naznačuje způsob ţivota tehdejšího městského obyvatelstva. Počátky osídlení města sahají do 12. století, avšak první písemná zmínka je datována k roku Budování roubených chaloupek započalo v druhé polovině 18. století a souviselo s uvolněním tehdejší obecní pastviny k výstavbě pro nově příchozí obyvatele po zrušení nevolnictví. Předtím se na této louce pásl dobytek a hrnčíři si zde opatřovali hlínu na své výrobky. Přistěhovší obyvatelé byli drobní řemeslníci s rodinami, především hrnčíři, tkalci, truhláři a hračkáři, ševci, krejčí a koţešníci, klempíři, ale působil zde také cukrář, řezník, porodní babička nebo výrobce hudebních nástrojů. Od konce 19. století se Betlém stal domovem továrních dělníků, zaměstnaných ve vznikajících továrnách především textilní výroby. Postupem času se domečky začaly měnit, měnil se vzhled, na konci 19. století bílé spáry začal nahrazovat vápenný barevný potěr, začaly se předělovat větší světnice a přistavovat přístavky, zvětšovala se okna. Na začátku 20. století šindelové střechy a dřevěné lomenice překryla lepenka, která 70

71 se opatřovala dehtovým potěrem. Od první třetiny 20. století se krytina střech a lomenic začala nahrazovat eternitovými šablonami, které se tak staly typickým prvkem Betléma v první polovině 20. století. Toto urbanistické unikum se dochovalo aţ do 80. let 20. století. Tehdy se rozpoutaly diskuze o změně vyuţití tohoto dědictví, avšak pracovníci památkové péče společně s několika nadšenci uhájili v roce 1987 záchranu alespoň části objektů (více viz subkapitola ). Od roku 1989 je Betlém součástí Souboru lidových staveb Vysočina a první rekonstruované objekty byly veřejnosti zpřístupněny jiţ v roce V roce 1995 byla část hlineckého Betléma prohlášena městskou památkovou rezervací lidové architektury. V současnosti jsou jednotlivé domky přístupné veřejnosti, jsou v nich umístěny dílny lidových řemeslníků obydlí tkalce, výrobce hraček a továrního dělníka se ševcovskou dílnou na výměnku a naznačují tak ţivot a kaţdodenní ţivoření původních obyvatel. V dalších domcích by měla být postupem času nainstalována pilníkářská dílna, klempířská dílna a kovotlačitelská dílna. V některých domcích jsou pořádány výstavy a jeden z domků slouţí Základní umělecké škole. Několik objektů je pronajímáno a nachází se v nich prodejna tradičních lidových výrobků, upomínkových předmětů, voňavých bylinek a keramiky, ale i restaurace, cukrárna, kavárna, čajovna i ubytování. Na podzim roku 2010 by měla být zahájena rekonstrukce celého areálu, některých chaloupek i veškeré zeleně (viz dále subkapitola 5.3.1). SVOBODNÉ HAMRY A MOŢDĚNICE Ve Svobodných Hamrech je moţné shlédnout vodní kovací hamr s kolem na spodní vodu a připojenou mlýnici s krupníkem a jahelkou s moţností shlédnutí výroby jáhel z prosa a výroby krup. Zdejší obyvatelé byli spíše řemeslníci neţli zemědělci, tudíţ expozici doplňuje mnoţství nářadí a výrobků. V místě se nachází i původní roubená hospoda z 18. století a barokní zámeček ze 17. století. V Moţděnici se nachází drobná řemeslná expozice, kdy ve dvou roubených chaloupkách jsou umístěny truhlářská, hodinářská, bednářská a kolářská dílna. Dřevíkov je spojen s ţidovským osídlením a nedaleko něho je dochovaný významný lesní ţidovský hřbitov, který byl zaloţen kolem roku Hamr ve Svobodných Hamrech byl z technických důvodů uzavřen, ale letos k 1. květnu 2010 byl opět otevřen, vstupné je 5 Kč a rodinné vstupné 15 Kč. Expozice v Moţděnici je z technických důvodů uzavřena. 71

72 4.6.2 Program, otevírací doba, vstupné SLS Vysočina kaţdoročně připravuje řadu výstav a programů, které se váţí k jednotlivým ročním obdobím a jsou tématicky zaměřeny, např. na lidové stavitelství, bydlení, hospodaření, řemesla, lidový zpěv a lidový oděv, stravu, duchovní kulturu a obyčeje. VESELÝ KOPEC Návštěvnická sezóna pro rok 2010 byla zahájena 24. dubna 2010 programem s titulem Hrnčířská sobota. Tabulka č. 12: Program Veselý Kopec na rok 2010 VESELÝ KOPEC PROGRAM NA ROK 2010 JEDNORÁZOVÉ AKCE 30. ledna MASOPUST tradiční obchůzka masopustního průvodu 24. dubna HRNČÍŘSKÁ SOBOTA kulturní program s hrnčíři, ukázky výroby a prodej 22. května BYLINKY A KOŘENÍ bylinky a koření v lidové kuchyni i lékárničce a zvláštní program pro děti července VESELOKOPECKÝ JARMARK prodej výrobků lidových výrobců a kulturní program 14. srpna JAK SE DŘÍVE STAVĚLO ukázky tradičních řemeslných postupů při stavbě lidového domu a poradna 11. září POSVÍCENÍ tradiční jídla a zvyky 2. října BRAMBOROVÁ SOBOTA ochutnávka tradičních bramborových jídel, rady o pěstování, pouţití a uskladnění brambor 12. prosince PŘEDVÁNOČNÍ JARMARK prodej výrobků lidových výrobců SEZÓNNÍ VÝSTAVY 24. dubna 23. května STOJÍ, STOJÍ DOMEČEK výstava tradiční stavební techniky ve statku z Mokré Lhoty 1. června 29. srpna HOMO FABER výstava věnovaná řemeslníkům, kteří jsou oceněni titulem Nositel tradice ve statku z Mokré Lhoty 11. září 31. října VEZMI DO RUKY TUŢKU výstava dětských výtvarných prací ve statku z Mokré Lhoty ve spolupráci se ZUŠ Hlinsko prosince VÁNOCE NA VESELÉM KOPCI výstava týkající se lidových zvyků, dárků, ozdob a pečiva, kulturní program Pramen: Program 2010, Soubor lidových staveb Vysočina K tomu navíc od června do srpna bude probíhat akce VESELÝ KOPEC DĚTEM A RODIČŮM, kdy mimo prohlídku jednotlivých expozic si budou moci zahrát zajímavou hru. Obdrţí herní plán, do kterého budou vepisovat zjištěné skutečnosti a po vyhodnocení si budou moci vyzvednout malou odměnu. Bude se jednat o individuální prohlídku dětí a rodičů, nikoliv o organizovanou prohlídku. Některé akce se kaţdoročně opakují, některé jsou nové. Mezi ty opakované a velmi oblíbené patří Veselokopecký a Vánoční jarmark, masopust a posvícení. Mezi programy, které jiţ 72

73 proběhly, můţeme zařadit např. Vítání jara, Prsty a nitě, Babiččina domácnost, Jak se dříve mlelo, Kouzlo hraček, Hračkářská sobota, Krajkářská sobota, Oţivlé dřevo, Textilní techniky, Medová sobota, Vypečená sobota, Vystoupení folklórních souborů a mnoho dalších. Stejně tak proběhlo uţ na 40 výstav, např. s tématem Čas ţivota, Plastiky lidových řezbářů, Od koblíţku ke kraslici, Sekerníci, Výroba modrotisku, Kouzlení ze slámy a mnoho dalších. Otevírací doba: Duben a říjen denně mimo pondělí (pokud není státním svátkem) od 9 do 16 hodin. Květen aţ srpen denně mimo pondělí od 8 do 17 hodin. Září denně mimo pondělí od 8 do 16 hodin. Při vánočních akcích otevřeno dle kulturního programu. Polední přestávka je dodrţována od 12 do 12,30 hodin. Poslední prohlídka s průvodcem vţdy hodinu před zavírací dobou. Vstupné: Dospělí - 50 Kč, ţáci, studenti, ZTP, senioři - 30 Kč, děti do 6 let zdarma, rodinné vstupné 150 Kč, při kulturních akcích 65 Kč a 40 Kč. Příplatek za fotografování a filmování je 20 Kč. Příplatek za průvodce se platí pouze v případě, ţe je průvodce rezervován na určitý den a určitou hodinu dopředu. Tuto částku potom tvoří 10% ze vstupného kaţdé osoby z celé skupiny. BETLÉM Betlém v Hlinsku je návštěvníkům přístupný po celý rok a jako novinku nabízí speciální prohlídky pro organizované skupiny ţáků základních a studentů středních škol. Tabulka č. 13: Program Betlém Hlinsko na rok 2010 BETLÉM HLINSKO - PROGRAM NA ROK ledna SLAVNOSTNÍ PŘIVÍTÁNÍ NOVÉHO ROKU 26. ledna 7. března VÝSTAVA FOTOGRAFIÍ ČLENŮ FOTOKLUBU MKK HLINEČAN 23. března 11. dubna VELIKONOCE NA BETLÉMĚ výstava tradičních lidových zvyků ve všech roubených objektech a prodej velikonočních dárečků 1. května 13. června VÝSTAVA PRACÍ VÝTVARNÉHO OBORU ZUŠ HLINSKO v domku čp července 31. října POMOCNÍCI V KUCHYNI výstava věnovaná kuchyňskému vybavení našich babiček a prababiček v domku čp. 362 vstoupení dětských a dospělých souborů z celé ČR i ze zahraničí srpna XV. ADÁMKOVY FOLKLÓRNÍ SLAVNOSTI září ŢIVÁ HISTORIE IX. týden pro školy na téma tradiční lidová strava 14. prosince 2. ledna 2011 BETLÉM VÁNOČNÍ výstava lidových betlémů ve všech roubených objektech a unikátní betlém R. Frinty Pramen: Program 2010, Soubor lidových staveb Vysočina 73

74 Otevřeno celoročně: Leden aţ březen úterý aţ pátek od 8 do 16 hodin, sobota od 8 do 11 hodin, neděle a pondělí zavřeno. Duben aţ červen a září aţ prosinec denně mimo pondělí od 8 do 16 hodin. Červenec a srpen denně mimo pondělí od 8 do 17 hodin. Při vánočních akcích otevřeno podle kulturního programu. Denně od 12 do 13 hodin je dodrţována polední přestávka. Poslední prohlídka začíná 30 minut před ukončením otevírací doby. Vstupné: Dospělí - 25 Kč, ţáci, studenti, ZTP a senioři - 15 Kč, děti do 6 let zdarma, rodinné vstupné 75 Kč. Speciální prohlídky pro ZŠ a SŠ jsou za 25 Kč. Příplatek za fotografování a filmování je 20 Kč. Vzhledem k tomu, ţe jsou interiéry objektů bez průvodce nepřístupné, v ceně vstupenky je i cena průvodce. Se svými pouhými 16 zaměstnanci je SLS Vysočina natolik aktivní, co se týká nabídky programů, ţe můţe do jisté míry konkurovat muzeu v Roţnově, které má cca 140 zaměstnanců Zajímavosti Veselý Kopec je velmi oblíbeným útočištěm nejen českých reţisérů. Asi nejznámější zde natáčená česká pohádka je Lotrando a Zubejda od reţiséra Karla Smyczeka. Také zde byl natáčen televizní seriál Cirkus Humberto podle románu Eduarda Basse a v roce 2007 se zde natáčel dobrodruţný příběh s pohádkovými motivy Tři ţivoty od reţiséra Jiřího Stracha. Mezi další patří Golet v údolí na motivy Ivana Olbrachta nebo Poklad hraběte Chamaré. Zavítali sem i američtí reţiséři a natáčeli dokument o Gustavu Mahlerovi pro sanfranciskou filharmonii. K místnímu prostředí se váţe nespočet pověstí, povídek, pověr a příběhů ze ţivota vypravěčů i ostatních lidí, ale i o strašidlech či setkání s nadpřirozenými bytostmi Návštěvnost a dopravní dostupnost Od roku 1972 jsou nashromáţděny informace o počtu návštěvníků SLS Vysočina. Jiţ v tomto roce, tedy prvním vystavujícím, tento soubor navštívilo 27 tis. návštěvníků. Nadále tento 74

75 Počet návštěvníků počet rostl a rostl aţ v roce 1988 dosáhl rekordních návštěvníků. V posledních deseti letech tento počet v průměru kolísá okolo 73 tis. návštěvníků za rok, coţ ukazuje i následující graf č. 5. V posledním sledovaném roce 2009 SLS Vysočina navštívilo celkem lidí, z toho pouhých cca lidí navštívilo Betlém v Hlinsku. Tudíţ jsou pro nalákání turistů do této lokality zvaţovány kroky, které by napomohly zvýšenému zájmu o toto kulturní dědictví. Pravděpodobně se bude jednat o zakoupení vstupného 2in1. Pokud si občan koupí vstupenku na Veselý Kopec, bude mít zvýhodněné vstupné i do Betléma v Hlinsku nebo budou vymyšleny nějaké obdobné varianty, jak přivést návštěvníky do Hlinska. Graf č. 5: Vývoj návštěvnosti Souboru lidových staveb Vysočina v letech Vývoj návštěvnosti v Souboru lidových staveb Vysočina v letech Roky Pramen: interní informace ze správy SLS Vysočina V sezóně let 2004 a 2005 provedla správa SLS Vysočina dotazníkové šetření na Veselém Kopci. Jednalo se o otázky, odkud se občané o Veselém Kopci dozvěděli, zda-li přijeli vlastní dopravou či se zájezdem, zda-li Veselý Kopec navštěvují poprvé, opakovaně či několikrát do roka, jestli přijeli s rodinou, se známými, se zájezdem nebo sami, byla zjišťována jejich věková skupina, jestli navštívili i jiné expozice SLS Vysočina a co se jim na Veselém Kopci libí a naopak co by se mělo zlepšit. V roce 2004 bylo hodnoceno 227 dotazníků, v roce dotazníků. Spokojenost zákazníků s obdrţenou sluţbou je klíčovým faktorem, neboť ti spokojení podávají dobré reference svým známým a tím lákají další a další turisty do dané destinace. Příkladem je i náš Veselý Kopec, jak vyplývá z dále analyzovaného dotazníkového šetření. V roce 2004 i 2005 se o existenci Veselého Kopce lidé dozvěděli z 50ti% od známých. V roce 2004 přijelo vlastní dopravou 64% respondentů, v roce % respondentů. V obou letech většina lidí navštívila Veselý Kopec poprvé (53-54%), ale nebyl to velký rozdíl od těch, kteří 75

76 Veselý Kopec navštívili opakovaně (40%). V roce 2004 většina návštěvníků navštívila expozici s rodinou (35,2%), se zájezdem (33,9%) nebo se známými (17,2). Zjišťovaná věková skupina byla v roce 2004 nejčastěji v kategorii dospělí (22%), děti (22,5%) nebo děti a dospělí dohromady (22%). Studenti činili 13,7% a důchodci 9,7%. V roce 2005 činili významnou část návštěvníků opět dospělí (25,8%) a děti (19,1%). Zvýšil se počet studentů na 25% a sníţil se počet dospělých a dětí na 11,4%. Na otázku, zda respondenti navštívili i jiné expozice SLS Vysočina, v roce 2004, 61% respondentů odpovědělo ne, 25% ano, 10% o nich nevědělo. V roce 2005 odpovědělo 37% respondentů ano, 36% ne, ale ví o nich a 27% ne, protoţe o nich neví. Na poslední otázky, co se respondentům v expozici líbilo a co ne, většina odpověděla, ţe se jim líbilo vše a co se nelíbilo zůstalo povětšinou bez vyjádření. V roce 2007 bylo šetření provedeno studentkou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích 54. Jednalo se o šetření při dvou významných akcích Bramborová sobota (6. října 2007) a Předvánoční jarmark (2. prosince 2007). Celkem bylo hodnoceno 214 dotazníků s obdobnými otázkami jako výše. Pro návštěvu Veselého Kopce se většina lidí rozhodla z vlastní zkušenosti (51%) nebo na základě doporučení od přátel (36%). Jako dopravní prostředek 86% respondentů pouţilo vlastní automobil. Co se týká pravidelnosti návštěv, tak většina respondentů (54%) odpověděla, ţe Veselý Kopec navštívila vícekrát, 24% dotázaných odpovědělo, ţe Veselý Kopec navštěvují několikrát do roka, především během kulturních programů, pouze 22% respondentů zde bylo poprvé. Sluţby, jako např. dopravní infrastruktura, péče o čistotu a pořádek, kulturní programy, tématické výstavy, dostupnost památek a informace o nich, byly hodnoceny převáţně pozitivně. 91% dotázaných respondentů mělo v plánu návštěvu Veselého Kopce opakovat. Účastníky dotazníkového šetření nejvíce zaujaly lidové stavby a jejich interiérové expozice, lidová řemesla a moţnosti ochutnávky tradičních bramborových pokrmů, výstava ve statku z Mokré Lhoty a autentičnost prostředí skanzenu. Byly vysloveny i připomínky, resp. přání, jako např. zapojení návštěvníků do děje, vlastní webové stránky či cizojazyčné popisy u exponátů. Tyto nápady jsou dnes jiţ naplněny. Skladba respondentů dle krajů je následující. Pardubický kraj 38%, Vysočina 28%, Jihomoravský kraj 8%, Královehradecký kraj a Praha oba 7%, Středočeský kraj 5%, Jihočeský 4%, Moravskoslezský, Liberecký a Ústecký po 1%, zbytek krajů nebyl mezi dotazovanými 54 BAKRLÍKOVÁ, Lada. Vyuţití Souboru lidových staveb Vysočina (expoziční celek Veselý Kopec) v produktech cestovního ruchu, Terénní šetření: diplomová práce. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Fakulta ekonomická,

77 zastoupen. Tedy 55% dotazovaných přijelo z měst vzdálených do 50 km, 24% ze vzdálenosti km a zbývajících 21% přijelo ze vzdálenosti větší neţ 100 km. Většina dotazovaných hodnotila návštěvu jako příjemný kulturní záţitek s moţností nahlédnutí do venkovského ţivota, do minulosti, a proto by tuto návštěvu doporučila i svému okolí. V posledních pěti letech z pouze vizuálního sledování návštěvnosti vedoucí SLS Vysočina PhDr. Ilona Vojancová hodnotí skladbu návštěvníků tak, ţe narostl počet rodin s dětmi a naopak ubylo organizovaných zájezdů dospělých, které byly dříve organizovány zaměstnavateli a ubylo i organizovaných zájezdů dětí v rámci školních výletů či exkurzí. Z výše uvedených výsledků z dotazníků je vidět, ţe lidé uvaţují racionálně a neţ ztrácet čas cestováním veřejnou dopravou, raději vyuţijí vlastní auto. Taky asi proto, ţe do Hlinska není zrovna nejlepší spojení, jak znázorňuje následující tabulka č. 14. I kdyţ najdou se zajisté i takoví, kteří tuto dopravu nebo jejich kombinaci upřednostňují a spojí ji s pěší turistikou. Nejlepší dostupnost ke kulturním hodnotám na Hlinecku je tedy určitě automobilem. Je to nejpohodlnější a člověk nemusí brát ohledy na čas. Ovšem kdo tuto moţnost nemá, musí vyuţít vlak či autobus do Hlinska a poté autobusem do jednotlivých osad obce Vysočina. Pro znázornění vzdálenosti do města Hlinska (H) byly vybrány tři velké města: Praha (P), Brno (B) a Olomouc (O) a dále města blízká našemu okolí: Pardubice (PU), Chrudim (CR), Jihlava (J), Havlíčkův Brod (HB) a Ţďár nad Sázavou (Ţ). V následující tabulce č. 14 je znázorněna dostupnost z výše uvedených měst. Jsou uvedeny nejrychlejší spoje od 8. hodiny ranní do 20. hodiny večerní s maximálně jedním přestupem o maximální délce 4 hodiny, ve všední den i o víkendu. Na trasách z Prahy, Brna a Olomouce je alespoň jedna cesta rychlíkem. 77

78 Tabulka č. 14: Dopravní dostupnost do Hlinska DOPRAVNÍ DOSTUPNOST DO HLINSKA km celkový čas počet spojů přestupní města z - do od do od - do VŠD SO NE AUTO B H 99, P H 127, O H 115, PU H 40, CR H 29, J H 59, HB H 33, Ţ H 24, VLAK B H HB B H PU P H HB P H PU O H PU PU H CR H J H HB H Ţ H HB AUTOBUS B - H J, CR, Svr, Lit P - H HK, CR, J O - H B PU - H TK, CR CR - H TK, Chrast, Ţdí J - H TK, Chotěboř HB - H Ţdí, TK Ţ - H VM, Her, TK, Chl, Ţdí, Svr DOPRAVNÍ DOSTUPNOST Z HLINSKA DO OSAD OBCE VYSOČINA km celkový čas počet spojů přestupní města z - do od do od - do VŠD SO NE AUTO H Veselý Kopec 9,3 13 min H Svobodné Hamry 7,1 9 min H Dřevíkov 8,4 11 min H - Moţděnice 12,9 16 min AUTOBUSY Z HLINSKA DO OBCE VYSOČINA H Svobodné Hamry min H Dřevíkov min H Moţděnice min Pozn.: Další pouţité zkratky: VŠD všední den, SO sobota, NE neděle, HK Hradec Králové, TK Trhová Kamenice, Svr Svratka, Lit Litomyšl, Ţdí Ţdírec nad Doubravou, VM Vojnův Městec, Her Herálec, Chl Chlumětín, Pramen: Mapy Google, IDOS Jízdní řády, Z tabulky č. 14 tedy vyplývá, ţe pokud člověk nemá moţnost cestování autem, je nejvýhodnější pouţít vlakovou dopravu. Vlaky jezdí pravidelně kaţdou hodinu nebo dvě od časných ranních hodin, kdeţto autobusy jezdí z velkých měst pouze párkrát denně, většinou aţ v odpoledních hodinách a to je pro návštěvu památek nevhodné. Ovšem chce-li někdo 78

79 vyuţít místní ubytování, pak je i tato varianta moţná. Z měst jako jsou Pardubice, Chrudim, Havlíčkův Brod nebo Ţďár n./sáz. je cestování intenzivnější celodenní vlakem i autobusem, určitě také z důvodu návaznosti na střední školství v těchto městech. Druhá část tabulky uvádí dostupnost z Hlinska do jednotlivých osad obce Vysočina. Autem je to zase jednoduché, kdo nemá tuto moţnost, musí vyuţít autobusovou dopravu, vlak tudy nejezdí. Při cestování autobusem na Veselý Kopec je nutné vystoupit v osadě Dřevíkov a odtud pěšky necelý kilometr pokračovat na Veselý Kopec Vývoj expozičních celků SLS Vysočina 55 Díky malému počtu pověřených osob a spoustě místních nadšenců pro ochranu památek a přírody byl v roce 1967 podán návrh na záchranu mlýna a pily v Králově Pile (katastrální území Všeradov). V roce 1969 tak byly zpřístupněny a v roce 1970 byla zpřístupněna i kovárna v Moţděnici. Na to navazovaly aktivity ohledně záchrany dalších objektů. V roce 1969 byl podán návrh na záchranu několika objektů včetně soukromé roubené usedlosti čp. 4 na Veselém Kopci. Její oprava probíhala v letech 1971 a 1972, kdy byla poprvé zpřístupněna. Jednalo se o dočasnou expozici tkalcovské světničky, stodoly a haltýře, neţ měly být přemístěny a opraveny další objekty. Vývoj toho, jak se dnešní expozice začala utvářet, jak jednotlivé objekty přibývaly Souboru lidových staveb Vysočina, odkud sem byly přemístěny a v jakém roce, je uveden v následující tabulce č Zpracováno podle neprodejného almanachu: 30 let Souboru lidových staveb Vysočina,

80 Tabulka č. 15: Objekty Souboru lidových staveb Vysočina Objekty Souboru lidových staveb Vysočina Název objektu Přemístěno odkud Místo umístění Rok Mlýn a pila (soukr.) Králova Pila Králova Pila 1970 Kovárna (soukr.) Moţděnice Moţděnice 1971 Usedlost čp. 4 (soukr.) Veselý Kopec Veselý Kopec 1972 Suška lnu pazderna Všeradov Veselý Kopec 1973 Suška na ovoce Stříteţ u Skutče Veselý Kopec 1973 Polygonální stodola Sádek u Poličky Veselý Kopec 1973 Kolářská dílna Moţděnice Moţděnice 1973 Čtyřboká stodola Krouna Veselý Kopec 1974 Výměnek Moţděnice Veselý Kopec 1976 Sýpka Stan Veselý Kopec 1977 Mlýn Oldřetice Veselý Kopec 1978 Ovčín Hradiště Veselý Kopec 1978 Zvonička (kopie) Jeníkov Veselý Kopec 1978 Varna povidel Klešice Veselý Kopec 1978 Hájenka Kozojedy Veselý Kopec 1979 Truhlářská dílna Svratouch Moţděnice 1979 Rumpál (kopie) Skala Moţděnice 1979 Stupník na tříslo Klešice Veselý Kopec 1979 Kolna se sýpkou Oldřetice Veselý Kopec 1980 Sekernická dílna Dachov Veselý Kopec 1980 Hamr Svobodné Hamry Svobodné Hamry 1980 Zařízení hamru Věţovatá Pláň Svobodné Hamry 1980 Chalupa čp. 155 Herálec Veselý Kopec 1982 Vodní olejna Damašek Veselý Kopec 1982 Vodní pila Dolní Sloupnice Veselý Kopec 1982 Usedlost z Lezníku Lezník u Poličky Veselý Kopec 1984 Výměnek Široký Důl Veselý Kopec 1985 Chalupa Bezzemka Kameničky Veselý Kopec 1986 Zářivka Přívrat Veselý Kopec 1987 Gregorova dílna Herálec Veselý Kopec 1989 Chalupa z Újezda Dolní Újezd Veselý Kopec 1990 Betlém čp. 62 Hlinsko Hlinsko 1993 Betlém čp. 134 Hlinsko Hlinsko 1993 Betlém čp. 159 Hlinsko Hlinsko 1993 Betlém čp. 180 Hlinsko Hlinsko 1993 Betlém čp. 361 Hlinsko Hlinsko 1993 Betlém čp. 158 Hlinsko Hlinsko 1995 Betlém čp. 162 Hlinsko Hlinsko 1996 Betlém čp. 157 (soukr.) Hlinsko Hlinsko 1996 Betlém čp. 161 Hlinsko Hlinsko 1998 Betlém čp. 182 Hlinsko Hlinsko 1998 Betlém čp. 318 Hlinsko Hlinsko 2001 Betlém čp. 362 Hlinsko Hlinsko 2001 Betlém čp. 416 Hlinsko Hlinsko 2002 Usedlost čp. 19 Mokrá Lhota Veselý Kopec 2002 Veškerá činnost těchto nadšenců na Veselém Kopci nezůstávala bez odezvy. Naopak i další lidé si z nich vzali příklad a začali upravovat dřevíkovskou náves, ţidovský lesní hřbitov, roubené školy a zvoničky v Moţděnici, vystavěli pomníky několika českým malířům a spisovatelům, kterým neuniklo krásné přírodní prostředí a malebnost této krajiny prostoupená skromnými roubenými chaloupkami, mezi něţ patřil např. František Palacký, František 80

81 Rieger, Jan Nevole, Alexandr Zach či Gustav Macoun a František Kaván. Kdyţ lidé podílející se na obnově cokoliv dokončili, radovali se z toho a veselili, uspořádali oslavy s hudbou a tancem, např. kdyţ se v roce 1978 znovu roztočilo kolo veselokopeckého mlýna. Se zvyšujícím počtem objektů, rostly také poţadavky na jejich údrţbu a uloţení cenných předmětů, ale také nároky na potřeby návštěvníků. Vyšší návštěvnost znamenala dopravní zátěţ pro blízký Dřevíkov, coţ vyřešila obec Vysočina výstavbou rozsáhlé parkovací plochy a zřízením restaurace, které dodnes spravuje. Muselo dojít k vybudování zázemí pro správu SLS Vysočina, odkud mohla vše řídit, došlo k nárůstu počtu zaměstnanců zajišťující provoz expozice, ale i průvodců a odborných řemeslníků. Po roce 1990 vyvstaly problémy s vlastnictvím pozemků, některé pozemky, na kterých stojí současná expozice, byly vráceny soukromým majitelům. Většina z nich je odmítla prodat a tak se kaţdoročně sepisují nájemní smlouvy. Tato situace omezuje další rozvoj expozičního celku na Veselém Kopci a nastávají problémy s hledáním nových prostor pro další depozitáře. Díky přítomnosti soukromých pozemků a procházející obecní cestě je nemoţné celý areál oplotit a zvýšit tak ochranu jednotlivých objektů. Uţ několik let je vyhlášena ochranná zóna okolo soukromé usedlosti čp. 4, která je kulturní památkou a v roce 2003 byl kulturní památkou prohlášen i celý areál lidového stavitelství na Veselém Kopci. V přílohách č. 4 a 5 je uvedeno několik fotografií z Betléma a Veselého Kopce, aby si čtenář toto prostředí mohl lépe představit. V příloze č. 6 je uvedena orientační mapka celého areálu Veselý Kopec, která je nabízena při prohlídce. Je velmi netradičně zpracována a naznačuje, ţe i v tomto ohledu je kladen důraz na lidovou tvorbu Boj o záchranu Betléma Jak uţ bylo uvedeno výše, hlinecký Betlém je významný urbanistický a architektonický soubor historických staveb z první poloviny 18. století. Od počátku nástupu územního plánování neměl Betlém v Hlinsku jistou budoucnost. Nejstarší dochovaný územní plán pochází z roku 1928 (tzv. upravovací plán). Na tomto plánu není specifikována budoucí výstavba, ale z navrţené silniční sítě v lokalitě Betléma lze usoudit, ţe celá lokalita byla určena k odstranění. 81

82 Obrázek č. 8: Upravovací plán města Hlinska z roku 1928 Pramen: MěÚ Hlinsko, Stavební úřad archiv, vlastní foto Další územní plán (tzv. směrný plán) pochází z roku Zde je navrţena bytová zástavba a kulturní dům a část lokality domků se zachovává. Obrázek č. 9: Směrný plán města Hlinska z roku 1951 Pramen: MěÚ Hlinsko, Stavební úřad archiv, vlastní foto Následuje Směrný územní plán města Hlinska z roku Tehdy měly být na základě jiţ schváleného plánu městské rady všechny historické domečky srovnány se zemí a na místo 82

83 nich vystavěny panelové domy, coţ se naštěstí pro zachování tohoto kulturního dědictví neuskutečnilo. Obrázek č. 10: Směrný územní plán města Hlinska z roku 1960 Pramen: MěÚ Hlinsko, Stavební úřad archiv, vlastní foto Dalším dochovaným dokumentem je územní plán zóny z roku 1980 a studie z téhoţ roku. V tomto dvacetiletém mezidobí se vedly sáhodlouhé diskuze mezi příznivci a odpůrci záchrany a obnovy tohoto kulturního dědictví. Některé domy byly zbourány, některé byly opuštěny a fakt, ţe v nich nikdo nebydlel, jenom přispíval k rychlejšímu chátrání. Některé se na základě těchto vlivů skutečně zhroutily. V tomto mezidobí aţ do r také vznikaly různé dílčí návrhy, např. dostavba školy, výstavby nového hotelu, prodejny apod. 83

84 Obrázek č. 11: Studie přestavby Betléma z roku 1980 Pramen: MěÚ Hlinsko, Stavební úřad archiv, vlastní foto V této studii se jiţ nepředpokládalo odstranění všech objektů Betléma, zachovávala se centrální část pro vyuţití umělců nebo kulturních spolků. Rozsáhlé demolice byly navrţeny jiţ jen po obvodu centrální části, kde měla vzniknout nová vícepodlaţní zástavba. Přitom se nebralo v úvahu, ţe by vznikl architektonický nesoulad mezi historickým památkovým celkem a takzvanou moderní panelovou výstavbou. Po dlouhém období sporů o osudu hlineckého Betléma bylo na konci 80. let rozhodnuto. V roce 1987 se pracovníci památkové péče společně s tehdejším krajským národním výborem dohodli na střední cestě, záchraně centrální části Betléma, z čehoţ některé domky měly být vyuţity jako expoziční objekty ve správě SLS Vysočina. V roce 1987 byla tedy zpracována další urbanistická studie, která zahrnovala o polovinu méně objektů a čítala asi 30 domů. Dvě třetiny z nich mělo přijít do správy SLS Vysočina. Ve skutečnosti průlom nastal aţ v roce 1989, kdy byl schválen Program záchrany a společenského vyuţití lokality Betlém. Ještě v tomtéţ roce započaly záchranné práce realizované Památkovým ústavem v Pardubicích prostřednictvím svého pracoviště SLS Vysočina. V roce 1990 byla doplněna druhá fáze studie, která vycházela ze schváleného Programu záchrany a konkretizovala funkční vyuţití jednotlivých objektů včetně poţadavků na technické vybavení, stanovovala podmínky pro další činnost v území a někdy usměrňovala hmotové a prostorové řešení zástavby. Domečky byly postupně vykupovány a v roce 1990 bylo 16 z nich prohlášeno nemovitými kulturními památkami. V roce 1995 bylo 84

85 24 objektů na Betlémě prohlášeno městskou památkovou rezervací lidové architektury. 56 V příloze č. 7 je uvedeno nařízení vlády č. 127/1995 Sb., o prohlášení území ucelených částí vybraných měst a obcí s dochovanými soubory lidové architektury za památkové rezervace, na jehoţ základě byl Betlém v Hlinsku prohlášen památkovou rezervací. Poslední ukázkou je stávající stav, který je výsledkem období záchrany Betléma. Odráţí se zde i dostavba jednotlivých domků různými subjekty, např. NPÚ, soukromými investory nebo městem případně městem ve spolupráci se zahraničním partnerským městem Wognum z Holandska. Současné vyuţití představuje pestrý rozsah činností, které byly uvedeny výše. Obrázek č. 12: Současný stav chráněné památkové zóny v roce 2010 Pramen: MěÚ Hlinsko, Stavební úřad úsek územního plánování a GIS 56 Zpracováno podle neprodejného almanachu: 30 let Souboru lidových staveb Vysočina, 2002 a interních informací získaných na Stavebním úřadě v Hlinsku. 85

86 5 DOTAČNÍ POLITIKA MIKROREGIONU Jedním ze základů úspěšného rozvoje obce/mikroregionu je vypracovaná Rozvojová strategie obce/mikroregionu. Zpracované strategie rozvoje jsou charakteristické spíše pro větší obce, ty menší mají své záměry většinou zpracované ve společných strategiích svazků obcí, čehoţ příkladem je i náš mikroregion. Ovšem je to natolik podstatný dokument, ţe by ji časem měly vytvořit všechny obce na základě svých indivuduálních potřeb. V ČR jsou pro zpracování takovýchto koncepcí vymezeny dvě metody strategického plánování, tzv. expertní a komunitní metoda, jejichţ srovnání je uvedeno v následující tabulce č. 16. Tabulka č. 16: Srovnání expertní a komunitní metody zpracování koncepcí EXPERTNÍ METODA KOMUNITNÍ METODA Základní znaky Strategický plán zpracovává skupina Strategický plán je výsledkem diskuze najatých expertů, účast představitelů obce či představitelů obce či regionu, která je regionu na vzniku koncepčních dokumentů je vnějším expertem pouze moderována. omezená. Skutečnost místním představitelům interpretuje expertní tým. Zaměření strategického plánování na komplexní rozvoj. Snaha o maximálně objektivní postiţení skutečnosti. Adresát Vhodná pro velké regiony (kraje, NUTS II), kde je velké mnoţství subjektů, nebo naopak venkovské mikroregiony, kde je málo subjektů, které by se mohly do procesu strategického plánování zapojit. Skutečnost interpretují místní aktéři, konzultantem je interpretace pouze usměrňována. Neřeší komplexní rozvoj dotčeného území, ale orientuje se pouze na dílčí vybrané problémy. Snaha o takové zachycení skutečnosti, které je pro místní aktéry přijatelnější, nikoli objektivnější. Vhodná pro větší mikroregiony s vybudovanou místní a regionální strukturou, případně města a jejich zázemí či obce. Situační analýza Přílišná podrobnost situační analýzy. Analýza pouze klíčových problémů. Důraz na objektivní statistické údaje. Důraz na bezprostřední zkušenosti představitelů regionu. Pramen: Převzato z: HOLEČEK, J. a kol. Obec a její rozvoj v širších souvislostech, Kaţdá z metod má své klady a zápory a v praxi jsou obvykle vyuţívány najednou, resp. navzájem se doplňují a kombinují. Při zpracování analytické části je výhodné vyuţít expertní metodu za předpokladu poskytnutí informací jednotlivými aktéry a při definování strategických částí je naopak výhodou vyuţití komunitní metody, neboť je zde třeba vyuţít znalostí místních podmínek a zvláštností. Při tvorbě koncepcí je nutné znát co nejvíce 86

87 informací a údajů k dané problematice. Některé jsou dostupné ze statistik, jiné se musí zjistit v terénu nebo od místních obyvatel Programy obnovy obcí a Koncepce rozvoje mikroregionu Hlinecko Ačkoliv by všechny obce měly mít zpracovaný nějaký rozvojový dokument, není tomu vţdy tak. Město Hlinsko má zpracovaný Program obnovy města Hlinska 58, aktualizovaný v roce Zaměřuje se na čtyři prioritní oblasti: lidské zdroje, ekonomika, ţivotní prostředí a infrastruktura. Mezi další obce, které mají dokument zpracovaný, ať uţ pod názvem Program obnovy vesnice nebo Program obnovy obce, patří městys Bojanov, obce Holetín, Kameničky, Kladno, Krouna, Miřetice, Svratouch, Vítanov, Vojtěchov, Vortová a Vysočina. Některé z těchto obcí mají dokument zpracovaný na aktuální období, např , některé ho mají zastaralý a jiné ho pravidelně aktualizují. Ţádala jsem obce, aby při návratu dotazníku přiloţily i tento dokument, ale většina jich tak neučinila, neboť není v elektronické podobě. K nahlédnutí byly poskytnuty pouze čtyři dokumenty z obcí Holetín, Kameničky, Miřetice a Včelákov. Obce se ve svých dokumentech zaměřují na rozvoj v oblasti kulturní, společenské a sportovní, na rozvoj venkovské zástavby, úpravu veřejných prostranství a zeleně, na úpravu a dobudování občanské a technické vybavenosti, na rekonstrukci budov v majetku obcí apod. Ostatní obce, které nemají zpracovaný vlastní program obnovy, těţí ze společné Koncepce rozvoje mikroregionu Hlinecko. Tento dokument má 61 stran a je zpracován na realizační období Je v něm provedena stručná analýza území, která je v prvních kapitolách této práce rozebrána podrobněji. Dále obsahuje krátkou SWOT analýzu a stručné charakteristiky jednotlivých obcí vypracované samotnými starosty, proto nejsou informace vţdy odpovídající. Následuje strategická část, ve které jsou specifikovány čtyři hlavní rozvojové priority: 1. zlepšení kvality ţivota v obcích, 2. rozvoj cestovního ruchu, 3. lidské zdroje a 4. ţivotní prostředí. Při kaţdé prioritě zvlášť dostaly jednotlivé obce prostor pro návrh aktivit naplňující opatření. Mikroregion se tedy především snaţí vytvořit takové podmínky, které by zmírnili odchod mladých lidí z vesnic do větších měst, snaţí se vytvořit nové produkty cestovního ruchu tak, aby se mikroregion stal atraktivnější z hlediska turismu a měl zázemí v podobě ubytovacího a stravovacího zařízení, vytvořit moţnosti celoţivotního vzdělávání, rozšířit nabídku sluţeb a aktivit pro všechny generace obyvatel a zlepšit stav ţivotního prostředí. 57 HOLEČEK, J. a kol. Obec a její rozvoj v širších souvislostech, Město Hlinsko, 87

88 Jako součást při vypracování tohoto dokumentu probíhalo dotazníkové šetření, kterého se zúčastnilo 16 představitelů ze 14 obcí a 129 občanů. Představitelé obcí na vyhovující úrovni hodnotili poskytování zdravotní péče, mnoţství a rozsah sportovišť, stav veřejné zeleně, komunikaci obce s občany a komunikaci s policií. Na nízké úrovni hodnotili zajištění poskytování základních sluţeb, stav technické infrastruktury, především místních komunikací, rozsah moţností aktivního trávení volného času a společenského vyţití. Za nedostatečnou hodnotili dostupnost záchranné zdravotnické sluţby. Naproti tomu občané za vyhovující hodnotili stav technické infrastruktury a zajištění poskytování základních sluţeb, na nízké úrovni hodnotili rozsah a mnoţství sportovišť. Jinak se ve všem shodli, kromě dostupnosti záchranné sluţby, která občany buď nebyla hodnocena nebo se v dokumentu zapomnělo uvést. Na závěr z toho vyplývá, ţe všichni by ocenili větší moţnosti v oblasti sportu, aktivního trávení volného času a společenského vyţití, a ţe důleţité věci pro rozvoj v jednotlivých obcích jsou subjektivní podle individuálních potřeb. 5.2 Společná dotační politika Mikroregion Hlinecko v období od svého vzniku, tedy od roku 1999, získal finanční zdroje v celkové výši Kč celkem na 21 projektů. Především z Programu obnovy venkova Pardubického kraje (POV Pk) Kč, ale také formou grantu od krajského úřadu Pardubice Kč a jednou také ze Společného regionálního operačního programu (SROP) Kč. Výčet všech realizovaných projektů je uveden v následující tabulce č. 17. Podrobnější popis jednotlivých projektů je uveden v příloze č. 8 a zahrnuje popis, čeho se projekt týkal, mnoţství finančních prostředků získaných prostřednictvím dotačních titulů včetně jejich procentuálního vyjádření z celkové sumy, potřebné celkové náklady, zdroj, ze kterého byly finance získány a rok realizace. 88

89 Tabulka č. 17: Přehled projektů SOMH PROJEKT 1. Koncepce rozvoje mikroregionu Hlinecko II.etapa 2. Vyznačení dálkové cyklotrasy č. 1 a 18 v mikroregionu 3. Technické vybavení dálkových cyklotras č. 1 a Informační systém mikroregionu Hlinecko - internet 5. Projekt a značení regionálních a místních cyklotras v mikroregionu Hlinecko 6. Poradenství v oblasti cestovního ruchu v mikroregionu Hlinecko 7. Technická vybavenost regionálních cyklotras a zhotovení propagačního materiálu 8. Turistická mapa mikroregionu Hlinecko 9. Podpora vzdělávání a poradenství Financování měst a obcí 10. Co dalšího skrývá mikroregion Hlinecko 11. Instalace webových kamer v mikroregionu Hlinecko 12. Projektová dokumentace bioplynové stanice u kompostárny 13. Instalace webových kamer v mikroregionu Hlinecko II. etapa 14. Projekt optimalizace svozu bioodpadu v mikroregionu Hlinecko 15. Mikroregion Hlinecko II. vydání 16. Vypracování strategického rozvoje MAS Hlinecko o.s. 17. Poradenství v oblasti výpočetní techniky 18. Nákup vybavení kompostárny v Srní 19. Program rozvoje cestovního ruchu Ţelezných hor a Ţďárských vrchů 20. Sběrná místa mikroregionu Hlinecko 21. Odpadové hospodářství v mikroregionu Hlinecko Pramen: MěÚ Hlinsko Odbor vnitřních věcí jednatelka SOMH Celkové náklady Kč převyšují celkové dotace Kč. Tento rozdíl Kč byl dofinancován z členských příspěvků obcí SOMH, který je vypočítán na základě počtu obyvatel. Za jednoho obyvatele je v současné době účtována částka 15 Kč. K tomu navíc byl v letech realizován projekt Efektivní zpracování odpadu v mikroregionu Hlinecko, který byl spolufinancován z programu Sapard ve výši 15 mil. Kč. Celkové náklady činily 21 mil., zbylých 6 milionů bylo rozpočítáno mezi všechny zúčastněné obce podle počtu obyvatel. Pro rok 2010 jsou naplánovány projekty: Mobiliář obcí mikroregionu Hlinecko I. etapa a Poradenství pro Sdruţení obcí mikroregionu Hlinecko a výstavba plánované kompostárny. Mělo by to být spolufinancováno z POV 2010 a z prostředků sdruţení, ale zatím nejsou známy přesné náklady. 89

90 5.3 Dotační politika jednotlivých obcí Město Hlinsko 59 Z hlediska cestovního ruchu zde existují tři významné projekty, které jsou spolufinancovány ze strukturálních fondů Evropské unie. Jedná se o: Multifunkční centrum v Hlinsku Projekt je financovaný z Regionálního operačního programu ROP NUTS II Severovýchod, prioritní osa 2. Rozvoj městských a venkovských oblastí, oblast podpory 2.2 Rozvoj měst. Celková výše investice není známa, jelikoţ zatím nejsou ukončena všechna výběrová řízení. Předpokládaná výše investice činí cca 140 mil. Kč. Výše přiznané dotace je ,35 Kč a tato částka tvoří 45% z celkových způsobilých výdajů projektu. Zbytek projektu bude z větší části financován z úvěru a menší část z vlastních zdrojů z rozpočtu města. Rekonstrukce byla zahájena v lednu roku 2010 a s dokončením se počítá v roce Multifunkční centrum vznikne rekonstrukcí nevyuţívaného objektu bývalého středního odborného učiliště v ulici Adámkova a dostavbou dvou hlavních sálů. Větší sál s jevištěm o kapacitě cca 350 osob bude slouţit pro konání různých společenských a kulturních akcí, popř. konferencí a seminářů. Menší sál cca pro 150 osob bude vybaven promítací technikou kino a také bude určen pro pořádání kulturních či vzdělávacích programů. V prvním patře bude vytvořena galerie s moţností pořádání výstav. V nově rekonstruovaných prostorách vzniknou prostory pro Městský kulturní klub Hlinečan kanceláře, dílny a ateliér, učebny a klubovny pro jednotlivé hlinecké zájmové spolky a organizace, jakoţ i zázemí pro technické zařízení, reţii, osvětlení, atd. Nebude chybět ani bezbariérový přístup, šatní prostory, hygienické zařízení a prostory pro občerstvení během konaných akcí. Po uplynutí doby udrţitelnosti 5 let budou prostory určené k občerstvení fungovat i mimo konání akcí. Rybník Velký Ratajský Projekt by měl být financován z Operačního programu ţivotní prostředí, priorita 6. Zlepšování stavu přírody a krajiny, oblast podpory 4. Optimalizace vodního reţimu krajiny. Výstavba by měla být zahájena v letošním roce Celkové náklady budou činit 17 mil. Kč a dotace by měla dosahovat 85%ní výše nákladů. 59 Subkapitola byla zpracována na základě interních informací MěÚ Hlinsko Odbor vnitřních věcí, Odbor investic a městského majetku a Odbor finanční 90

91 Jedná se o vybudování dalšího rybníka pod stávajícími ratajskými rybníky a cílem tohoto projektu je zlepšení vodního reţimu krajiny a vytvoření ekologické stability. Revitalizace památkové rezervace lidové architektury Betlém Hlinsko a navazujících ploch Projekt by měl být financovaný z Regionálního operačního programu ROP NUTS II Severovýchod, prioritní osa 3. Cestovní ruch, oblast podpory 3.1 Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu. Celkové náklady jsou předpokládány ve výši 45 mil. Kč, dotace by z toho měla tvořit 92,5% a předpokládané zahájení revitalizace je opět v letošním roce Jedná se o celkovou rekonstrukci areálu Betlém a současně veřejného prostranství přes řeku Chrudimku v těsné blízkosti Betléma. Měly by být vydláţděny všechny vstupní komunikace do areálu, vybudováno osvětlení, nový most přes řeku Chrudimku, nová lávka přes potok Drachtinku, parkoviště a dětské odpočinkové hřiště. Měla by být komplexně rekonstruována chaloupka čp. 178, ve které bude následně vytvořeno muzeum znázorňující ţivot v 19. století. U další chaloupky bude vyměněna střecha a v další opravené chaloupce vznikne Informační centrum. Vše by mělo být obklopeno zelení, která tomu bude dodávat ten pravý ráz a doplněno lavičkami, odpadkovými koši a drobným mobiliářem. Také bude pořízeno mobilní zastřešené pódium s lavičkami, zařízení, které umoţní uzavřít areál pro placené akce a zabezpečovací kamerový systém. Mezi další významné investiční projekty, které byly a jsou realizovány na území města patří: Regenerace panelového sídliště Hlinsko Tento projekt byl financovaný z Programu podpory bydlení Ministerstva pro místní rozvoj z Programu na podporu regenerace panelových sídlišť v jednotlivých letech 2005 aţ Regenerace byla započata jiţ v roce 2000 a aţ do roku 2004 byla financována z vlastních zdrojů z rozpočtu města o celkové výši 10,721 mil. Kč. Od roku 2005 jiţ bylo ţádáno kaţdým rokem o dotace. Během těchto let byly vynaloţeny celkové náklady na regeneraci sídliště ve výši 21,692 mil. Kč, z toho dotace činila 13,345 mil. Kč, tedy asi 62% a vlastní zdroje 8,347 mil. Kč. Závěrem tedy úplná regenerace sídliště probíhající v letech vyšla na 32,413 mil. Kč, z toho tedy vlastní zdroje - 19,068 mil. Kč a dotace - 13,345 mil. Kč. Tímto záměrem došlo k rekonstrukci většiny chodníků, byly rekonstruovány parky za Husovým sborem a u Kary, byly rozšířeny parkoviště, proběhla rekonstrukce dětských hřišť 91

92 společně s nákupem mobiliáře laviček, houpaček, prolejzaček a pískovišť, a to vše včetně vegetačních úprav. Přemostění silnice I/34 Na tuto akci byly v roce 2005 získány finanční zdroje ze státního rozpočtu z Programu reprodukce majetku, tzv. porcování medvěda. Celkové náklady činily 21 mil. Kč a ze státního rozpočtu bylo získáno 16 mil. Kč, tedy 76%, zbývajících 5 milionů dofinancovalo město z vlastních zdrojů. Vše se odehrálo za účelem rozšíření a prodlouţení hlineckého skiareálu. Došlo k přemostění silnice první třídy I/34 ve směru na Ţdírec nad Doubravou a vznikl tunel více neţ 40 m dlouhý, uvnitř něhoţ vede dvouproudová komunikace a chodník. Domov seniorů Drachtinka Finanční prostředky získané z programu Ministerstva práce a sociálních věcí Rozvoj a obnova materiálně technické základny sociální péče a sluţeb v roce Celkové náklady činily ,15 Kč, z toho dotace Kč. Na financování byl sjednán úvěr v hodnotě 30 mil. Kč a zbytek byl dofinancován z vlastních zdrojů. Podpora byla vyuţita na stavbu nové budovy pro seniory s kapacitou pro 87 osob včetně vybavení. Dům s pečovatelskou službou Podpora získaná ze Státního fondu rozvoje bydlení v roce Celkové náklady činily ,85 Kč a z toho dotace 12 mil. Kč. Byl přijat úvěr ve výši 20 mil. Kč, zbytek byl uhrazen z vlastních prostředků. Jednotná kanalizace Kouty - Hlinsko Projekt by měl být financovaný z programu Ministerstva zemědělství Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací. Celkové náklady by měly činit ,46 Kč a z toho dotace dosahuje 10,1 mil. Kč, tedy 44%. Na financování se bude podílet i Pardubický kraj, který tuto realizaci kanalizace zařadil mezi své priority a přispěje částkou 2 mil. Kč. Zbytek nákladů bude financován z rozpočtu obce. Předpokládané datum zahájení výstavby je podzim Podpora se vztahuje na vybudování kanalizační sítě v místní části Kouty pouze na hlavní kanalizační řady, nevztahuje se na kanalizační přípojky. 92

93 Mezi další projekty, na které byla podaná ţádost o dotaci pro rok 2010, patří: Zateplení a výměna výplní otvorů objektů MŠ Budovatelů a ZŠ Smetanova OPŢP Využití OZE v Městském bazénu Hlinsko solární systém a zpětné získávání tepla z odpadních vod OPŢP Následující subkapitoly jsou zpracovány na základě dotazníkového šetření. Informace nebyly vţdy úplné (hlavně v otázce, odkud byly peníze získány a rok realizace), proto ani informace uvedené dále nejsou u všech obcí srovnatelné. Ze znalosti místního prostředí usuzuji, ţe ne vţdy byly uvedeny veškeré obdrţené dotace. Moţná nebyly uvedeny z důvodu nedostatku času na vypisování do dotazníků, moţná s výměnou starosty nový starosta nezná veškerá fakta, moţná se investice odehrály v minulosti. Do toho je ovšem těţké proniknout Ostatní obce KAMENIČKY Obec Kameničky je asi nejaktivnější obcí, co se týká získávání peněz z dotačních titulů. Pro větší přehlednost jsou data uvedeny v tabulce č. 18. U některých projektů je uvedena pouze výše obdrţené dotace a ne spoluúčast obce a celková cena. Tam, kde je hodnota uvedena, se jedná o projekty, na kterých obec měla minimálně 50ti% spoluúčast. Tabulka č. 18: Přehled získaných dotací v obci Kameničky Rok Název akce Dotace Podíl obce Celk.cena Zdroj 1999 Dům s pečovatelskou sluţbou ,- MMR 3 bytové jednotky - Filipov , , ,- MMR Škola fasáda, voda, odpady , ,-* ,- MMR 2000 Galerie A. Slavíčka , , ,- OkrÚ Poţární nádrţe , , ,- MMR Galerie A. Slavíčka ,- OkrÚ Válečné hroby ,- Min. Obrany Výstavy a galerie ,- OkrÚ 2001 Plynofikace , , ,- SFŢP Komunikace , , ,- OkrÚ TI 6 RD , , ,- MMR Boţí muka ,- OkrÚ Slavnost Vesnice roku ,- MMR Oprava mostu Podhráz ,- OkrÚ Výstavy a galerie ,- OkrÚ 2002 Plynofikace , , ,- SFŢP Vesnice roku hřiště , , ,- MMR Prezentace obce ,- MMR Nájemní byt v RD ,- SFRB 3 bytové jednotky MŠ , , ,- SFRB Garáţe fara , , ,- OkrÚ Výstavy a galerie ,- OkrÚ 93

94 2003 Odradonování - Filipov ,- SUJB Plynofikace kotelny , , ,- SFŢP Komunikace , , ,- KrÚ Výstavy a galerie ,- KrÚ 2004 Kanalizace ,- KrÚ Komunikace hřbitov , , ,- KrÚ Výstavy a galerie ,- KrÚ 2005 Vodovod ,- ERDF+SFŢP Kanalizace ,- SFŢP Zabezpečovací zařízení OÚ ,- MK Parkoviště , , ,- KrÚ Park , , ,- KrÚ Výstavy a galerie ,- KrÚ 2006 Vodovod ,- ERDF + SFŢP Kanalizace ,- SFŢP Park , , ,- KrÚ Veřejné WC , , ,- KrÚ Vodovod ,- KrÚ Výstavy a galerie ,- KrÚ 2007 Zasíťování staveb.parcel ZTV , , ,- MMR Chodník ,- SFDI Místní komunikace , , ,- KrÚ Výstavy a galerie ,- KrÚ 2008 Vodovod Filipov ,- KrÚ Travnaté hřiště , , ,- KrÚ Výstavy a galerie ,- KrÚ 2009 Oprava střechy DPS ,- KrÚ Oprava propustek Filipov ,- KrÚ Travnaté hřiště , , ,- KrÚ Výstavy a galerie ,- KrÚ CELKEM ,- Plánované akce na rok Rekonstrukce a vybavení ZŠ a ,- KrÚ ŠJ Zateplení fasády a výměna ,- SFŢP oken MŠ Zateplení fasády a výměna ,- SFŢP oken 6-ti bytovky Vodovod - Filipov ,- MZe + KrÚ Výstavy a galerie ,- KrÚ Pramen: dotazníkové šetření Pozn.: Pouţité zkratky: MMR Ministerstvo pro místní rozvoj, OkrÚ Okresní úřad, SFŢP Státní fond ţivotního prostředí, SFRB Státní fond rozvoje bydlení, SUJB Státní úřad pro jadernou bezpečnost, KrÚ Krajský úřad, ERDF Evropský fond regionálního rozvoje, MK Ministerstvo kultury, ZTV zóna technické vybavenosti, SFDI Státní fond dopravní infrastruktury, MZe Ministerstvo zemědělství * náklady rozděleny mezi obce Kameničky, Jeníkov a Dědová, z nichţ děti navštěvují ZŠ Kameničky Od roku 1999 obec tedy získala neuvěřitelných 77,2 mil. Kč. Toto je příklad toho, ţe kdyţ se chce, všechno jde a záleţí na lidech, kteří obec vedou. A ani v roce 2010 nebude obec zaostávat a jiţ realizuje kroky k získání dalších finančních prostředků. 94

95 VÍTANOV I obec Vítanov se jeví velmi aktivní v této oblasti. Viz. následující tabulka č. 19. Tabulka č. 19: Přehled získaných dotací v obci Vítanov Rok Název akce Dotace Celk.cena Zdroj 2004 Čištění poţárních nádrţí , ,- PRV KrÚ 2005 Oprava a údrţba obecních objektů , ,- PRV KrÚ 2006 Oprava obecní spojovací komunikace , ,- PRV KrÚ Rekonstrukce starého mostu z r , ,- MMR Výstavba Centra volného času a dětské hřiště , ,- MMR Splašková kanalizace Vítanov ,- SFŢP Splašková kanalizace Vítanov ,- KrÚ Vodovod Vítanov ,- MZe Vodovod Vítanov ,- KrÚ 2007 Oprava komunikace k zastávce ČD a veřejné , ,- PRV KrÚ osvětlení Obnova mostu u ČOV, strţeného povodní ,- MMR Splašková kanalizace Vítanov ,- SFŢP Splašková kanalizace Vítanov ,- KrÚ Vodovod Vítanov ,- MZe Vodovod Vítanov ,- KrÚ 2008 Splašková kanalizace Vítanov ,- SFŢP Vodovod Vítanov ,- MZe Vybudování chodníků 1. část ,- SZIF Obnova a rekonstrukce válečných pomníků ,- KrÚ 2009 Oprava místních komunikací , ,- PRV KrÚ Splašková kanalizace Vítanov ,- KrÚ Vybavení SDH ,- KrÚ CELKEM ,- Pramen: dotazníkové šetření Pozn.: Pouţité zkratky: PRV Program rozvoje venkova, SZIF Státní zemědělský intervenční fond Celkové náklady na kanalizaci činily cca 25 mil. Kč, dotace tedy dosahovala téměř 82%, na vodovod cca 12 mil. Kč dotace téměř 57%, na chodník cca 8,5 mil. Kč dotace téměř 53%, druhá část chodníků byla vybudovaná bez dotace. Celkově získané dotace ve výši 37,4 mil. Kč se dají povaţovat za uspokojující. KROUNA Obec Krouna získala v roce 2009 peníze od Ministerstva pro místní rozvoj z Programu podpory bydlení Podpora výstavby technické infrastruktury na projekt ZTV lokalita Za školou (TI 14 Krouna). Jednalo se o výstavbu technické infrastruktury pro 14 rodinných domků inţenýrských sítí (kanalizace, vodovod, plyn, komunikace, veřejné osvětlení). Celkové náklady činily ,41 Kč a dotace dosahovala pouhých 8% Kč. V tomtéţ roce obec získala peníze z POV Pk na akci Výměna střešní krytiny na bytovém domě. Z celkových nákladů Kč obdrţela Kč 36%. 95

96 V roce 2010 obec podala dvě ţádosti. První opět na MMR Program podpory bydlení Podpora výstavby technické infrastruktury na projekt ZTV lokalita Orlovna Krouna (TI 6 Krouna). Výstavba technické infrastruktury pro 6 rodinných domků (kanalizace, vodovod, plyn, komunikace, veřejné osvětlení). Rozpočtové náklady činí ,51 Kč a dotace pouhých 5% Kč. Druhá ţádost je podaná do POV Pk na projekt Rekonstrukce veřejného osvětlení Rychnov. Celkové náklady ve výši Kč počítají s dotací ve výši Kč 50%. MIŘETICE Obec Miřetice čerpala peníze z POV Pk na opravu chodníků. Z celkových nákladů Kč dotace činila jen Kč. Pro rok 2010 obec opět podala ţádost do tohoto programu. V roce 2008 obec získala grant od Pardubického kraje na akci Pietní vzpomínka k vypálení osady Leţáky, neboli příspěvek na přípravu a konání pietní vzpomínky v Leţákách ve výši Kč z celkových nákladů Kč. Tyto peníze obec získala na základě dokumentu Tvář pardubického kraje, coţ je dokument, ve kterém jsou Pardubickým krajem prezentovány symboly, významní rodáci a osobnosti, akce a významná místa např. Leţáky, které kraj pravidelně podporuje. TRHOVÁ KAMENICE V roce 2009 se občanskému sdruţení Polom v místní části městyse Trhová Kamenice podařilo získat dotaci z havarijního programu ministerstva kultury ve výši 800 tis. Kč na opravu ohroţené nemovité památky kostela Sv. Kunhuty v Polomu. Tyto prostředky pokryly obnovu krytiny střechy lodě a presbytáře. V roce 2008 obec zahájila výstavbu nového bytu pro církevní potřeby v objektu bývalé fary, na který získala dotaci. V roce 2007 byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce objektu základní školy. Byla vyměněna střecha a vnitřní dispozice objektu, vyměnila se okna a vybudoval se nový byt pro školníka. Rozpočet na tuto rekonstrukci činil 10 mil. Kč, z toho 7 mil. Kč tvořila dotace ze státního rozpočtu. V tomtéţ roce městys poţádal o další dotaci na zateplení budovy a zavedení takových opatření, která by sníţila energetickou náročnost objektu. Tato rekonstrukce představovala pro městys největší investici poslední doby. 96

97 SVRATOUCH V průběhu let obec Svratouch realizovala projekt na odkanalizování obce a vybudování čističky odpadních vod s názvem Kanalizace obce a ČOV, na který obdrţela dotaci ve výši 35 mil. Kč z celkových nákladů 70 mil. Kč. HOLETÍN Obec Holetín v tomto roce 2010 realizuje projekt Kulturně společenské centrum Holetín, na který je podpora přiznána z ROP NUTS II Severovýchod. Právě probíhá rekonstrukce celého objektu bývalé sokolovny společně s vytvořením bezbariérového přístupu a chodníku. V objektu vznikne multifunkční klubovna, dva propojené sály včetně vybavení a bude upraveno okolí výsadba zeleně a vybudování šesti parkovacích míst. Z celkových nákladů 10,5 mil. Kč dotace činí 9,4 mil. Kč. VOJTĚCHOV V letošním roce 2010 obec ţádala z POV Pk, prioritní osa III., o peníze na akci Sportoviště a občanská vybavenost. Bude vybudováno multifunkční hřiště s dětským koutkem a zázemím. Z celkových nákladů Kč dotace činí Kč 76%. Dále realizuje akci na výstavbu turistické rozhledny, která měla být dokončena v roce 2009 a jejíţ celkový rozpočet činí 2 mil. Kč. V roce 2008 obec obdrţela půlmiliónovou dotaci od Pardubického kraje, v roce 2009 jiţ neobdrţela nic. Stavba je tedy ve zpoţdění, protoţe obec nemá tolik finančních prostředků, aby výstavbu uhradila z vlastních zdrojů. V dubnu 2010 stavba není stále dokončena a zkolaudována. JENÍKOV Obci Jeníkov byly v roce 2009 přiznány dotace z několika zdrojů na akci Oprava oplocení hřbitova, oprava márnice, oprava piety, oprava místní kaple a oprava pomníků padlých. Celkové náklady činily Kč, z toho příspěvek z EU byl Kč, příspěvek z národních zdrojů Kč, příspěvek z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a.s. (PGRLF) v rámci PRV ČR činil Kč a vlastní prostředky činily Kč. 97

98 CHLUMĚTÍN Obec Chlumětín ţádala o dotaci z Programu rozvoje venkova, prioritní osa III. na akci Chlumětín, ta pravá obec pro ţivot. Jednalo se o přestavbu chodníků a obnovu parku. Z celkových nákladů Kč obdrţela dotaci ,2 Kč 90%. DĚDOVÁ Obec Dědová čerpala v roce 2009 peněţní prostředky na zpracování projektové dokumentace na akci Vodovod obce Dědová. Z celkových nákladů Kč obdrţela dotaci ve výši 70% Kč. V současné době má obec podanou ţádost na Ministerstvo zemědělství a Krajský úřad Pardubického kraje pro realizaci vodovodu v celé obci. V roce 2009 obec čerpala z Programu rozvoje venkova částku Kč, tedy 50% z celkových nákladů Kč na opravu místní klubovny. VČELÁKOV Městys Včelákov čerpal peníze v roce 2006 z POV Pk na akci Výstavba veřejného osvětlení + rozhlas. Jednalo se o přebudování veřejného osvětlení a rozhlasu na bezdrátový v místní části Vyhnánov. Z celkových nákladů Kč obdrţel dotaci Kč 20%. POKŘIKOV Obec Pokřikov získala dotaci na projekt Typový projekt Czech-POINT, který se týkal zavádění ICT v územní veřejné správě. Z celkových nákladů Kč získala obec dotaci ve výši Kč 95%. V roce 2006 obec obdrţela 90ti% dotaci na akci Internetizace knihovny. Celkové náklady činily Kč a obdrţená dotace Kč. VORTOVÁ V roce 2006 obec ţádala a obdrţela od Pardubického kraje dotaci na akci Rekonstrukce kuchyně a soc.zařízení v kulturním domě ve výši 120 tis. Kč, necelých 27% z celkových nákladů Kč. V roce 2007 obdrţela opět od Pardubického kraje dotaci na akci Rekonstrukce sportovních kabin na fotbalovém hřišti ve výši 120 tis. Kč, tedy 45%, z celkových nákladů Kč. V roce 2009 obdrţela obec dotaci na CzechPOINT z Integrovaného operačního programu a ze Státního rozpočtu ČR ve výši Kč, tedy 98

99 85% z celkových nákladů 83 tis. Kč. V současné době má obec podanou ţádost o dotaci na vybudování kanalizace. STUDNICE V roce 2009 obec obdrţela dotaci z POV Pk na projekt Rekonstrukce obecního domu ve výši 100 tis. Kč z celkových nákladů 366 tis. Kč. V tomtéţ roce obec podala ţádost do OPŢP na akci Odkanalizování obcí Hamry, Studnice a Vortová. Z celkových nákladů 80 mil. Kč očekává dotaci ve výši 75%, tedy 60 mil. Kč. HODONÍN V roce 2005 obec obdrţela dotaci na projekt Likvidace chemické skládky v lese z několika zdrojů z OPŢP, od Pardubického kraje a od Ministerstva ţivotního prostředí. Z celkových nákladů 65 mil. Kč tvořila dotace většinu. Chemické látky, které byly volně naváţeny do vyhloubené jámy v lese cca od roku 1970 a z nich unikající chemikálie měly negativní vliv na ţivotní prostředí a spodní vody v obcí a jeho okolí. O tuto likvidaci bylo usilováno jiţ od roku 1989 a teprve v roce 2008 se ji podařilo úspěšně ukončit. Dále obec čerpá z POV Pk na její rozvoj a těţí i z účasti v Mikroregionu Centrum Ţelezných hor. KLADNO Obec Kladno ţádala v letech a celkem jí bylo přiznáno 9 dotací. V roce 2007 obec uskutečnila opravu vodní nádrţe I. etapa a zpracování návrhu územního plánu. V roce 2008 opravila cesty, nechala zpracovat územní plán a opravit pomníky. V roce 2009 obdrţela dotaci na CzechPOINT, na rekonstrukci lesa a hospodaření v lesech a opravila vodní nádrţ II. etapa. Celkem obdrţela dotace v roce tis. Kč, Kč, Kč, celkové náklady nebyly uvedeny. V roce 2010 ţádá z PRV na rekonstrukci kulturního zařízení a z POV na opravu poţární nádrţe. OSTATNÍ OBCE Obec Bojanov kaţdoročně ţádá z POV Pk a v současné době má podanou ţádost do OPŢP o dotaci na kanalizaci a ČOV. Bliţší informace nebyly uvedeny. Obec Vysočina se rovněţ snaţí pravidelně čerpat z POV Pk v různých oblastech, např. na činnost SDH, na provoz prodejen, na opravu místních komunikací apod. 99

100 Obce Vysočina a Krásné v loňském roce 2009 ţádaly o dotaci z Pardubického kraje na podporu vesnických obchodů a pojízdných prodejen, aby zabránily odchodu obyvatel z obcí. Obce Hamry, Krouna, Otradov, Svratouch a Raná v roce 2007 získaly dotaci od Pardubického kraje, kaţdá ve výši 22,5 tis. Kč, na pořízení informačních technologií, kde výpočetní technika nebyla ţádná nebo byla zastaralá. V roce 2009 uděloval Pardubický kraj granty na pořízení územně plánovacích dokumentací. Na čistopis územního plánu obdrţely peníze obce: Pokřikov 75% - 21 tis. Kč z 28 tis. Kč, Tisovec 75% Kč z Kč, Včelákov 74% 150 tis. Kč z Kč. Na návrh územního plánu obdrţely grant obce: Svratouch 47% 150 tis. Kč z Kč a Trhová Kamenice 71% 150 tis. Kč z 210 tis. Kč. Obdobné granty kraj uděloval i v předchozích letech. Na čistopis územního plánu v roce 2008 obdrţely peníze obce: Jeníkov a Vojtěchov. A tak bychom mohli pokračovat v udělování grantů nejen v oblasti pořizování územně plánovacích dokumentací. 60 Věřím, ţe i ostatní obce jsou aktivní v ţádání o finanční prostředky z různých zdrojů, ale tyto informace nemohu podloţit, neboť návratnost dotazníků byla pouze 20 z 27, tedy 74%. Město Hlinsko dotazováno formou dotazníku nebylo, informace byly zjištěny na jednotlivých odpovědných odborech a ostatní informace jsou mi známy. Městys Trhová Kamenice otázky ohledně dotací nezodpověděl z důvodu nedostatku času a osobní setkání se nepodařilo uskutečnit. Proto jsou uvedeny jen informace získané z novin Chrudimský deník. 60 Pardubický kraj, 100

101 6 SWOT ANALÝZA, ZÁSADY PRO OPTIMÁLNÍ, UDRŢITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ A POROVNÁNÍ S MIKROREGIONEM NOVOMĚSTSKO 6.1 SWOT analýza SWOT analýza navazuje na analýzu současné situace území a vychází z poznatků, které byly zjištěny v daných kapitolách. Cílem SWOT analýzy je stanovit silné a slabé stránky a vnější příleţitosti a ohroţení rozvoje mikroregionu Hlinecko. Tabulka č. 20: SWOT analýza mikroregionu Hlinecko SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY - přítomnost obce s rozšířenou působností města - velké rozdíly mezi centrem mikroregionu a Hlinska jako dobrého zázemí pro okolní obce ve všech malými obcemi, včetně nedostatečné úrovně základních funkcích občanské vybavenosti v jednotlivých obcích nebo v - dobrá poloha města Hlinska jako mikroregionálního jádra jejich místních částech - niţší úroveň vzdělanosti a naopak nízká nabídka kvalifikovaných platově dobře ohodnocených pracovních příleţitostí - existence mikroregionu vedoucí ke vzájemné - vysoká míra nezaměstnanosti v některých obcích spolupráci obcí - výrazné zastoupení produktivní sloţky oproti - nedostatek volných pracovních míst ostatním sloţkám - v obcích převaţuje bydlení v rodinných domech se - nedostatečná nabídka pozemků pro výstavbu ve zahradami městě Hlinsko - nabídka veškerých základních sluţeb - omezené zastoupení středního školství - dostupná nabídka vzdělání gymnázium i - nepřítomnost nemocničního zařízení, nejbliţší cca dostatečně široká škála ZŠ a MŠ 30 km - dobrá dostupnost zdravotní péče i péče o seniory - špatná kvalita místních komunikací a silnic II. a III. třídy - město Hlinsko sídlo významných firem ETA, - většina území mikroregionu není napojena na Mlékárna Tatra vlakovou dopravu - zavedení jednotného systému likvidace pevných - špatná autobusová dostupnost z hlediska odpadů v rámci celého mikroregionu cestovního ruchu - dobrá vazba území na základní silniční síť ČR, a to - nevyhovující dopravní síť zvyšuje nepřístupnost na silnice I. třídy a hustá síť silnic II. a III. třídy atraktivních území - dobrá autobusová dostupnost do Hlinska ze - chybějící technická infrastruktura v některých spádového území a napojení území na celostátní obcích, nedostatečné zneškodňování odpadních vod ţelezniční trať v menších obcích - přítomnost rozsáhlého komplexu televizního - nedostatek vhodného ubytovacího a stravovacího vysílače Krásné zařízení - zpracovaný protipovodňový plán pro ORP Hlinsko - některé obce nemají zpracované rozvojové dokumenty, některé je mají zastaralé - dobrá kvalita ţivotního prostředí - povodí významných vodních toků, vodárenská nádrţ Hamry - turisticky atraktivní území, velký potenciál území pro cestovní ruch také díky blízkosti turisticky hojně navštěvovaných míst - zachovalý typický ráz krajiny, území leţí na rozhraní dvou CHKO, s řadou přírodních památek a rezervací, výskyt evropsky významných lokalit 101

102 - území s četnějším výskytem kulturních památek, včetně realizace tradičních kulturních akcí a dodrţování tradic - fenomén lidové architektury celorepublikového charakteru - oblast vhodná pro rekreaci výborné podmínky pro letní i zimní vyuţití volného času turistika, cykloturistika, lyţování, apod. - široká nabídka pro sportovní a kulturní vyţití - většina obcí má zpracovanou územně plánovací dokumentaci PŘÍLEŢITOSTI - vytvoření podmínek pro nalákání nových investorů, podpora MSP a tím vytvořit nové pracovní příleţitosti - zasíťování a podpora výstavby rodinných a bytových domů a tím zvyšování počtu trvale ţijících obyvatel - podpora modernizace a revitalizace bytového a domovního fondu - rekonstrukce starých chátrajících objektů, např. pro podnikání nebo pro rekreační účely - podpora zkvalitnění a doplnění základní občanské vybavenosti v obcích HROZBY - odchod kvalifikované pracovní síly do větších měst z důvodu nevytváření pracovních příleţitostí v místě a s tím spojená další socioekonomická rizika - nízká tvorba nových pracovních příleţitostí a další zvýšení míry nezaměstnanosti - ekonomické problémy významných zaměstnavatelů a jejich zánik - degradace krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb - vysoká závislost obcí na mikroregionálním centru (zaměstnanost, sociální a zdravotní vybavenost, obchod a sluţby) - vyuţívání moderních komunikačních technologií - nedostatečná a zhoršující se úroveň silniční sítě - podpora celoţivotního vzdělávání - omezení ţelezničních spojů a autobusových linek uvnitř mikroregionu - vybudování dalších zařízení pro seniory - nedostatek finančních prostředků jednotlivých obcí potřebných pro další rozvoj a obnovu stávajícího majetku - zasíťování a vyuţití ploch pro podnikání - likvidace přírodního bohatství - obnova místních komunikací a silnic na území mikroregionu, také z důvodů cykloturistiky a podpora vybudování cyklostezek - dobudování technické infrastruktury v obcích kanalizace, vodovod, ČOV - návaznost na Integrovaný dopravní systém Pardubického kraje - vyuţívání obnovitelných zdrojů energie díky programu Zelená úsporám - udrţovat kvalitu ţivotního prostředí na dobré úrovni, zlepšovat péči o zvláště chráněná území - omezení vyuţívání tuhých paliv pro vytápění - posílení nabídky cestovního ruchu a větší propagace mikroregionu - podpora budování chybějících ubytovacích a stravovacích kapacit - rekonstrukce stávajících zařízení pro sportovní a společenské vyţití - výstavba nebo rekonstrukce dětských hřišť ve většině obcí - účinná realizace Koncepce rozvoje mikroregionu Hlinecko a individuálních Programů obnovy obcí - vyuţití dotačních titulů z programů EU a státního rozpočtu na podporu rozvoje území - ochota občanů zapojit se do rozvoje obce a tvorby aktivit v oblasti trávení volného času - zánik nabídky minimálního občanského vybavení v obcích 102

103 Silné stránky a příleţitosti jsou v převaze, toto území má tedy svůj potenciál, který ovšem vyţaduje řadu investic. V mikroregionu jsou vytvořeny relativně dobré podmínky pro trvalý ţivot obyvatel a je třeba stále podporovat další dynamický rozvoj území. 6.2 Zásady pro optimální, udrţitelný rozvoj území Tato kapitola poskytuje souhrn zásad, které by měly napomoci plynulému a úspěšnému rozvoji území z hlediska udrţitelného rozvoje. Jasně a srozumitelně formulované cíle, kterých má být dosaţeno. Kaţdý starosta a zastupitelé obcí by měli mít jasnou představu, čeho chtějí v čele obce dosáhnout. Tyto myšlenky by pak měly být přeneseny do rozvojového dokumentu obce a na jeho základě dosahovat stanovených cílů a ţádoucího stavu. Řídit rozvoj území na základě platné dokumentace. Dokumentací se rozumí nějaký rozvojový dokument např. Strategický plán obce nebo Program obnovy vesnice a územně plánovací dokumentace. Všechny obce by měly mít vypracovaný nějaký rozvojový dokument, na jehoţ základě by řídily svůj rozvoj. Ovšem není tomu vţdy tak. Tento dokument má z našeho mikroregionu zpracovaný pouze malá část obcí, ostatní těţí ze společně zpracované Koncepce rozvoje mikroregionu Hlinecko. Územní plán obce má zpracováno 24 z 28 obcí. Nejstarší se datuje k roku 1996, ale najdou se i takové obce, které mají územní plán aktuální z roku 2009 nebo Pravidelně aktualizovat potřeby obcí. Zpracovaný rozvojový dokument je třeba časem aktualizovat. Některé potřeby byly uspokojeny, jiné vyvstávají. Mikroregion Hlinecko má od svého vzniku zpracovanou jiţ druhou koncepci rozvoje. První pochází z roku Pracovat v souladu s platnou právní legislativou. Je třeba dodrţovat právní normy jako je zákon o obcích, zákon o územním plánování a stavebním řádu, zákon o státní památkové péči, zákon o ochraně přírody a krajiny apod. Mělo by to být samozřejmostí. 103

104 Zabezpečit potřebné finanční zdroje a investovat do trvalých hodnot. Je důleţité získávat finanční prostředky na projekty, které v sobě nesou budoucí potenciál. Např. obdrţení dotace na fotbalový turnaj není natolik účelné jako vybudování silnice. Samozřejmě se oba příklady pohybují v zcela odlišných finančních částkách, ale je třeba dbát na to, aby byly zabezpečovány potřeby trvalejšího charakteru neţli krátkodobého nebo aspoň aby byly krátkodobé i dlouhodobé potřeby zabezpečovány vyváţeně. Mikroregion Hlinecko získal peníze na obě uvedené situace. Obdrţel peníze např. na pořádání semináře pro starosty nebo naopak peníze na lis na odpadky. Boj s nevyuţívanými, chátrajícími objekty, které narušují zástavbu nebo jsou nebezpečné. Na většině území mikroregionu jsou pozůstatky zemědělských budov. Některé se postupem času přeměňují na zázemí drobných podnikatelů, některé jsou stále nevyuţité a chátrají. Bylo by dobré podpořit podnikatele, aby zaplnili tyto prostory a nedocházelo k dalšímu chátrání a případnému zhroucení nebo najít jinou moţnost vyuţití těchto areálů. Zajištění dobré infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu. Infrastrukturou cestovního ruchu se rozumí dostatek a dostatečná úroveň ubytovacích a stravovacích zařízení, dostatek kapacit pro volnočasové a kulturní aktivity, dobrá dopravní infrastruktura, dostačující nabídka produktů cestovního ruchu apod. Úroveň ubytovacích a stravovacích zařízení v mikroregionu není dostatečná. Restaurací je tu mnoho, ale o málo kterých lze říct, ţe je to výborná restaurace nebo ţe má nějaké místní typické znaky. Stejně tak zařízení ubytovací. Nachází se jich tu dost, ale jedná se spíše o rekreační chalupy pro rodiny s dětmi. Bylo by třeba vybudovat zde nějaký hotel nebo alespoň menší penzion, který by měl dostatečnou úroveň v oblasti stravování i ubytování. Samozřejmě se zde najdou i takové, které potřebu uspokojí, ale není jich mnoho. Zařízení pro volnočasové a kulturní aktivity se nacházejí po celém mikroregionu. Centrem je město Hlinsko, ale i malé obce nabízejí dobré moţnosti. Dopravní infrastruktura je převáţně v nevyhovujícím stavu, obzvlášť z hlediska cestovního ruchu. Silnice jsou rozbité a jejich oprava stojí velké peníze, proto jdou rekonstrukce velmi pomalu a na většinu obcí se zatím nedostává. Bylo by to přínosné a bezpečnější i pro cyklisty, neboť kdyţ nejsou peníze na opravu silnic, těţko se najdou na vybudování cyklostezek. Nabídka produktů cestovního ruchu je v mikroregionu vyhovující, i kdyţ nabízených produktů není nikdy dost. Tím je myšleno, ţe by se mělo i 104

105 nadále usilovat o vytvoření dalších a dalších moţností cestovního ruchu, neboť mají velký ekonomický význam pro celý mikroregion i jednotlivé obce. Prezentace mikroregionu Hlinecko na webových stránkách. Vytvoření webových stránek by dnes mělo být jiţ samozřejmostí. SOMH jako celek má stránky velmi dobré. To se ovšem nedá říct o některých členských obcích. Některé obce mají stránky zpracované velmi dobře a je vidět, ţe je pravidelně aktualizují. Některé obce stránky vytvořily v minulosti, ale uţ je neaktualizovaly. Některé obce mají uvedenou povinnou strukturu, pod kterou hledat potřebné informace, ale po rozbalení se nic neobjeví. Pouze 2 obce z 28 nemají stránky vytvořené vůbec. Úroveň webových stránek by se měla zlepšit a doplnit o potřebné a hlavně aktuální informace, jinak můţe mít taková prezentace spíš negativní dopad při představování obcí navenek. 6.3 Porovnání s mikroregionem Novoměstsko Pro srovnání byl vybrán mikroregion Novoměstsko neboli Svazek obcí mikroregion Novoměstsko (SOMN), který se nachází v severovýchodní části kraje Vysočina, jihovýchodním směrem od SOMH. Sdruţuje 29 obcí a jeho území převáţně odpovídá obvodu ORP Nové město na Moravě. Pouze jediná obec spadá pod ORP Ţďár nad Sázavou. Nové město na Moravě je stejně jako Hlinsko mikroregionálním centrem s počtem obyvatel přes 10,5 tis. V mikroregionu ţije cca 20,5 tis. obyvatel. Na rozdíl od SOMH se zde nacházejí převáţně obce do 199 obyvatel 13 obcí a obce od 200 do 499 obyvatel 9 obcí. SOMN byl zaloţen v roce 2001, aby hájil ekonomické, společenské a kulturní zájmy, chránil ţivotní prostředí mikroregionu a řešil problémy, které přesahují moţnosti jednotlivých obcí. V roce 2010 hospodaří podle vyrovnaného rozpočtu, který se pohybuje v menších částkách (533,7 tis. Kč) neţ SOMH. Novoměstsko je proslulé jako středisko zimních sportů. Jsou zde výborné podmínky pro klasické lyţování, kdy v okolí bývá upraveno více neţ 100 km běţeckých lyţařských turistických tratí. Dále je v provozu lyţařský areál na Harusově kopci, s 550m dlouhou sjezdovkou a s dvousedačkovou lanovkou. V letní sezóně je oblast vhodná pro cykloturistiku i pěší turistiku. V okolí je více neţ 100 km vyznačených cyklistických tras, několik turistických tras a naučných stezek. V oblasti se nachází dva známé rybníky Medlov a Sykovec a nedaleko 105

106 tzv. Moře Vysočiny Velké Dářko. Vše je podpořeno dobrými moţnostmi ubytovacích a stravovacích zařízení. Svazek leţí uprostřed CHKO Ţďárské vrchy a nabízí řadu přírodních zajímavostí, jako např. Buchtův Kopec u Sněţného, Černá skála u obce Křiţánky, nejvyšší vrchol Ţďárských vrchů Devět skal, Ţákova hora a mnoho dalších. Z hlediska kulturně historických atraktivit tato oblast není bohatá tak jako SOMH. V Novém městě na Moravě se nachází Novoměstský zámek ze 16. století a několik menších pamětihodností. V Jimramově se nachází také zámek ze 16. století a rodný dům bratří Mrštíků. V ostatních obcích je ke shlédnutí několik chaloupek lidové architektury a památky typu kostel, kaple, fara apod. Z toho plyne, ţe mikroregion Novoměstsko je charakteristický hlavně sportem a mikroregion Hlinecko mimo sportu i kulturními památkami. SOMN má zpracovaný rozvojový dokument z roku 2001, který byl v roce 2004 aktualizován. Obsahuje analýzu území neboli profil mikroregionu, SWOT analýzu a samotný Program rozvoje mikroregionu. Dokument definuje čtyři problémové okruhy, které je třeba zlepšit. 1. Cestovní ruch a ţivotní prostředí, 2. Dopravní a technická infrastruktura, 3. Ekonomika a zaměstnanost, 4. Rozvoj lidských zdrojů. Stručně řečeno, tento mikroregion trpí obdobnými problémy jako SOMH a snaţí se o zvyšování kvality ţivota v obcích, aby zabránil odchodu mladých lidí z venkova do větších měst a tím vylidňování venkova. Nedostatečné napojení obcí na technickou infrastrukturu, nedostatečné zajištění pracovních míst a bydlení pro obyvatele můţe být důvodem těchto problémů, které je třeba odstranit. Vše je ale otázkou peněz, kterých ani v tomto mikroregionu není dostatek. I Novoměstsko se snaţí získávat finanční prostředky z dotačních titulů. Od roku svého vzniku získalo dotace více neţ 8 mil. Kč na více neţ 83 projektů. Většinou se jednalo o finanční příspěvky menších částek na akce jako poradenství pro obce, akce spojené s cestovním ruchem a rozvoj jednotlivých obcí v různých oblastech. Veškeré informace byly čerpány z webových stránek mikroregionu Novoměstsko, které jsou dobře zpracovány a poskytují potřebné informace o oblasti Svazek obcí mikroregion Novoměstsko, 106

107 Obrázek č. 13: Poloha mikroregionu Hlinecko a mikroregionu Novoměstsko Pramen: MěÚ Hlinsko, Stavební úřad úsek územního plánování a GIS 107

108 ZÁVĚR Cílem této práce bylo analyzovat současnou situaci v mikroregionu Hlinecko ve všech rozvojových oblastech, zdůraznit přítomnost významných kulturních hodnot a analyzovat aktivitu jednotlivých obcí v oblasti získávání finančních prostředků a dále na základě zjištěných poznatků vytvořit zásady pro optimální, udrţitelný rozvoj území. První část práce tedy zkoumala problematiku v oblasti demografie, trhu práce, bydlení, obchodu a sluţeb, školství, zdravotnictví a sociální péče, průmyslu, zemědělství, ţivotního prostředí a dopravní a technické infrastruktury, ekonomické situace a stavu územně plánovacích dokumentací obcí. Při analýzách se vycházelo z jiţ zpracovaných údajů institucí jako Český statistický úřad, Městské úřady, Obecní úřady apod., z místního a dotazníkového šetření a ze znalosti místního prostředí. Jak uţ bylo uvedeno, rozvoj je dlouhodobý proces, který směřuje ke zlepšování situace v obcích. Mezi základní prvky, které na moţnosti rozvoje působí jsou ekonomické moţnosti, lidské zdroje a představa, jakého stavu má být dosaţeno. To vše v souvislosti s polohou a potenciálem území, přírodním prostředím, dostupností území a technickou vybaveností území. Přítomnost kulturních hodnot, dodrţování tradic a přírodní atraktivity dodávají území velký potenciál z hlediska cestovního ruchu. Vyuţívání kulturních hodnot se dá hodnotit podle návštěvnosti. V tomto ohledu, reprezentováno SLS Vysočina, jsou kulturní hodnoty vyuţívány dostatečně. Rozvoj venkovského cestovního ruchu a touha po poznání této skutečnosti jenom napomáhá. Ovšem v ideálním světě dostatku finančních prostředků by se jistě našly cesty, kudy tento kulturní potenciál dál rozvíjet. Hodnotit návštěvnost přírodních atraktivit není jednoduché, neboť to jsou místa, kde se neplatí vstupné, tudíţ těţko říci, zda jsou přírodní krásy navštěvovány dostatečně či nikoli. Určitě by se nějaké informace daly zjistit z jistých statistik o ubytování turistů, ale to nebylo předmětem této práce. S jistotou však můţeme říci, ţe fenoménem posledních let je cestování do vzdálených exotických míst a česká krajina bývá v pozadí. V budoucnu se zřejmě vytvoří jistá rovnováha, protoţe v prvé řádě by lidé měli, a určitě budou chtít, poznat svou vlastní vlast a její krásy. Přítomnosti těchto hodnot by si měli váţit a být rádi, ţe se takovéto bohatství na našem území nachází, neboť pokud jednou dojde k jejich ztrátě nebo poškození, bude navrácení v původní stav ještě nákladnější a sloţitější záleţitostí. Dá se ale také obecně předpokládat rozvoj cestovního 108

109 ruchu v mikroregionu s ohledem na určitou neokoukanost tohoto koutu Českomoravské vrchoviny. Poslední část práce byla věnována problematice, jak jednotlivé obce vyuţívají moţností získání finančních prostředků z dotačních titulů na jejich rozvoj. Vyuţívají toho rozdílně, některé naplno, některé o to nemají zájem, i kdyţ se vedení SOMH snaţí o těchto moţnostech obce dostatečně informovat. Zde je vidět, ţe lidé jsou největším bohatstvím kaţdého mikroregionu a právě na jejich aktivitě závisí rozvoj kaţdého území. Obce se tak na základě zpracované Koncepce rozvoje nebo vlastních Programů obnovy snaţí dosahovat svých cílů, snaţí se o dobudování občanské vybavenosti a celkově tak zvyšování kvality ţivota v obcích Na základě všech zjištěných skutečností lze tedy říci, ţe se obce rozvíjejí. Některé více, některé méně. Mezi ty více rozvíjející můţeme zařadit větší obce jako Hlinsko, Krounu a Miřetice, ale i Trhovou Kamenici, Svratouch a Kameničky. Mezi nerozvíjející se obce, které nevykazují zájem, patří např. Otradov a Mrákotín. Z dotazníkového šetření vyplynulo, ţe všechny obce hodnotili členství v SOMH stručně, ale pozitivně, především v oblasti odpadového hospodářství. Ukázalo se, ţe společnými silami dosáhly několika významných projektů a ţe synergický efekt, kdy celek je více neţ součet jeho jednotlivých částí, opravdu funguje. Výstupem celé práce je SWOT analýza, která definuje silné a slabé stránky, příleţitosti a hrozby a stanovené zásady, které by měly být dodrţovány, aby byl nastolen optimální, udrţitelný rozvoj v území. Udrţitelný rozvoj je velmi důleţitý pojem, neboť s ním všechno souvisí. Všechno děláme pro sebe, ale zároveň to děláme takovým způsobem, aby to mělo co nejdelší ţivotnost a mohlo to tak slouţit našim dětem a budoucím generacím. 109

110 SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ MONOGRAFIE [1] BERAN, V., DLASK, P. Management udrţitelného rozvoje regionů, sídel a obcí. 1.vyd. Praha: Academia, s. ISBN X [2] HEŘMANOVÁ, E., CHROMÝ, P. a kol. Kulturní regiony a geografie kultury. 1. vyd. Praha: ASPI, a.s., s. ISBN [3] HOLEČEK, J. a kol. Obec a její rozvoj v širších souvislostech. 1.vyd. Brno: GaREP Publishing, s. ISBN [4] JOHNOVÁ, R. Marketing kulturního dědictví a umění. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN [5] KADEŘÁBKOVÁ, J., KHENDRICHE TRHLÍNOVÁ, Z. Region a regionální vědy. 1.vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., s. ISBN [6] MAIER, K., ČTYŘOKÝ, J., VOREL, J., FRANKE, D. Územní plánování a udrţitelný rozvoj. 1.vyd. Praha: ABF, s. ISBN [7] REKTOŘÍK, J., ŠELEŠOVSKÝ, J. a kolektiv. Strategie rozvoje měst, obcí, regionů a jejich organizací. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, s. ISBN [8] VOJTOVÁ, L., Ochrana a regenerace kulturních hodnot v území. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN [9] VYSTOUPIL, J. et al. Atlas cestovního ruchu ČR, Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, s. ISBN [10] VYSTOUPIL, J. et al. Základy cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, s. ISBN LEGISLATIVA [1] Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění [2] Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, v platném znění [3] Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění [4] Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění [5] Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění 110

111 ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ A STRATEGICKÉ DOKUMENTY [1] Koncepce rozvoje mikroregionu Hlinecko, prosinec 2000, SURPMO, a.s., Praha Atelier Hradec Králové [2] Územně plánovací dokumentace města Hlinska z let 1928, 1951, 1960, 1980 [3] Územně plánovací dokumentace jednotlivých obcí mikroregionu [4] Územně plánovací podklady ORP Hlinsko INTERNÍ INFORMACE [1] Městský úřad Hlinsko [2] Městský úřad Chrudim [3] Obecní úřad Chlumětín [4] Soubor lidových staveb Vysočina INTERNETOVÉ ZDROJE [1] Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, [2] BioLib Biological Library, [3] COOP Jednota, Spotřební druţstvo, Hlinsko, [4] Česká pošta, [5] Česko Slovenská příhraniční cyklostezka, [6] ČSÚ, Databáze demografických údajů za obce ČR, [7] ČSÚ, Malý lexikon obcí ČR 2009, [8] ČSÚ, Městská a obecní statistika, [9] ČSÚ, Vyjíţdějící a hlavní směr dojíţďky podle obcí v Pardubickém kraji, [10] ČSÚ, Vyjíţdějící a hlavní směr dojíţďky podle obcí v kraji Vysočina, [11] CHKO Ţďárské vrchy, neoficiální web, [12] CHKO Ţelezné hory, [13] Chrudimský deník, 111

112 112 [14] IDOS Jízdní řády, [15] Info Česko, [16] Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí, [17] LABOUNKOVÁ, V., PŮČEK, M., ROHREROVÁ, L. a kolektiv. Metodická příručka pro zpracování strategických rozvojových dokumentů mikroregionů, [18] Mapy Google, [19] Město Hlinsko, [20] Městys Bojanov, [21] Městys Trhová Kamenice, [22] Městys Včelákov, [23] Národní památkový ústav, [24] NATURA 2000, [25] Obec Dědová, [26] Obec Hamry, [27] Obec Holetín, [28] Obec Horní Bradlo, [29] Obec Chlumětín, [30] Obec Jeníkov, [31] Obec Kameničky, [32] Obec Kladno, [33] Obec Krásné, [34] Obec Krouna, [35] Obec Miřetice, [36] Obec Otradov, [37] Obec Pokřikov, [38] Obec Raná, [39] Obec Studnice,

113 [40] Obec Svratouch, [41] Obec Vítanov, [42] Obec Vojtěchov, [43] Obec Vortová, [44] Obec Všeradov, [45] Obec Vysočina, [46] Pardubický kraj, [47] Portál veřejné správy ČR, [48] Sdruţení obcí mikroregionu Hlinecko, [49] Soubor lidových staveb Vysočina, [50] Svazek obcí mikroregion Novoměstsko, [51] Technické sluţby Hlinsko, s.r.o., [52] Ústav územního rozvoje, [53] Ţelezné hory, [54] eceni_ xls [55] OSTATNÍ ZDROJE [1] BAKRLÍKOVÁ, Lada. Vyuţití Souboru lidových staveb Vysočina (expoziční celek Veselý Kopec) v produktech cestovního ruchu, Terénní šetření: diplomová práce. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Fakulta ekonomická, [2] Neprodejný almanach, 30 let Soboru lidových staveb Vysočina, 2002 [3] Publikace Mikroregion Hlinecko II., Sdruţení obcí mikroregionu Hlinecko, 2006 [4] Soubor lidových staveb Vysočina Program 2010 [5] Turistická mapa Mikroregion Hlinecko, Vizovice: SHOCart., :

114 SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Počet obyvatel v jednotlivých obcích mikroregionu Hlinecko k Tabulka č. 2: Sídelní struktura v mikroregionu Hlinecko k Tabulka č. 3: Rozpočet SOMH na rok Tabulka č. 4: Základní charakteristika obcí Tabulka č. 5: Doprovodná tabulka ke grafu č Tabulka č. 6: Doprovodná tabulka ke grafu č Tabulka č. 7: Nezaměstnanost v jednotlivých obcích mikroregionu k Tabulka č. 8: Doprovodná tabulka ke grafům č. 3 a Tabulka č. 9: Přehled technické vybavenosti v obcích Tabulka č. 10: Přehled přírodních rezervací a památek v CHKO Ţelezné Hory a Ţďárské vrchy Tabulka č. 11: Stravovací a ubytovací zařízení Tabulka č. 12: Program Veselý Kopec na rok Tabulka č. 13: Program Betlém Hlinsko na rok Tabulka č. 14: Dopravní dostupnost do Hlinska Tabulka č. 15: Objekty Souboru lidových staveb Vysočina Tabulka č. 16: Srovnání expertní a komunitní metody zpracování koncepcí Tabulka č. 17: Přehled projektů SOMH Tabulka č. 18: Přehled získaných dotací v obci Kameničky Tabulka č. 19: Přehled získaných dotací v obci Vítanov Tabulka č. 20: SWOT analýza mikroregionu Hlinecko SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Vývoj počtu obyvatel v mikroregionu Hlinecko v letech (k ) Graf č. 2: Věková pyramida mikroregionu Hlinecko k Graf č. 3: Počet podnikatelských subjektů v mikroregionu podle převaţující činnosti k Graf č. 4: Počet podnikatelských subjektů podle právní formy k Graf č. 5: Vývoj návštěvnosti Souboru lidových staveb Vysočina v letech

115 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Poloha mikroregionu Hlinecko v rámci ČR Obrázek č. 2: Správní uspořádání obcí mikroregionu Hlinecko k Obrázek č. 3: Hlavní směr vyjíţďky za prací v mikroregionu Hlinecko Obrázek č. 4: Přehled silnic I.,II. a III. tříd na území mikroregionu Hlinecko Obrázek č. 5: Poloha obcí mikroregionu Hlinecko z hlediska CHKO Obrázek č. 6: Turistické trasy na území mikroregionu Hlinecko Obrázek č. 7: Mapa značených cyklistických tras Obrázek č. 8: Upravovací plán města Hlinska z roku Obrázek č. 9: Směrný plán města Hlinska z roku Obrázek č. 10: Směrný územní plán města Hlinska z roku Obrázek č. 11: Studie přestavby Betléma z roku Obrázek č. 12: Současný stav chráněné památkové zóny v roce Obrázek č. 13: Poloha mikroregionu Hlinecko a mikroregionu Novoměstsko

116 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ČR Česká republika ÚPD územně plánovací dokumentace SOMH Sdruţení obcí mikroregionu Hlinecko NUTS Nomenclature des Unites Territoriales Statistique Klasifikace územních statistických jednotek MěÚ Městský úřad GIS Geografický informační systém POÚ obec s pověřeným obecním úřadem ORP obec s rozšířenou působností ČSÚ Český statistický úřad SLDB Sčítání lidu, domů a bytů CHKO chráněná krajinná oblast ARES Administrativní registr ekonomických subjektů PR přírodní rezervace PP přírodní památka ZŠ základní škola MŠ mateřská škola ŠJ školní jídelna ZUŠ základní umělecká škola MOS Městská a obecní statistika ha hektar ČOV čistírna odpadních vod OPŢP Operační program Ţivotní prostředí SLS Soubor lidových staveb Vysočina Vysočina POV Program obnovy venkova Pk Pardubický kraj ROP Regionální operační program MMR Ministerstvo pro místní rozvoj OkrÚ Okresní úřad KrÚ Krajský úřad SFŢP Státní fond ţivotního prostředí SFRB Státní fond rozvoje bydlení SUJB Státní úřad pro jadernou bezpečnost ERDF Evropský fond regionálního rozvoje MK Ministerstvo kultury SFDI Státní fond dopravní infrastruktury ZTV zóna technické vybavenosti PRV Program rozvoje venkova SZIF Státní zemědělský intervenční fond PGRLF Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond SOMN Svazek obcí mikroregion Novoměstsko 116

117 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Seznam obcí a jejich místních částí Příloha č. 2: Pohled na hlinecký ski areál Příloha č. 3: Přehled turistických tras uvedených v turistické mapě Mikroregion HLINECKO Příloha č. 4: Fotografie Betlém v Hlinsku Příloha č. 5: Fotografie Veselý Kopec Příloha č. 6: Orientační mapka Veselý Kopec Příloha č. 7: Nařízení vlády č. 127/1995 Sb., o prohlášení území ucelených částí vybraných měst a obcí s dochovanými soubory lidové architektury za památkové rezervace Příloha č. 8: Přehled projektů SOMH Příloha č. 9: Dotazník pro obce mikroregionu Hlinecko 117

118 Příloha č. 1: Seznam obcí a jejich místních částí Obec Počet částí Místní části BOJANOV 8 Bojanov, Holín, Horní Bezděkov, Hořelec, Hrbokov, Hůrka, Kovářov, Petrkov DĚDOVÁ 1 Dědová HAMRY 1 Hamry HLINSKO 6 Hlinsko, Blatno, Čertovina, Chlum, Kouty, Srní HODONÍN 1 Hodonín HOLETÍN 3 Dolní Holetín, Horní Holetín, Horní Babákov HORNÍ BRADLO 7 Horní Bradlo, Dolní Bradlo, Lipka, Travná, Velká Stříteţ, Vršov, Javorné CHLUMĚTÍN 1 Chlumětín JENÍKOV 1 Jeníkov KAMENIČKY 2 Kameničky, Filipov KLADNO 1 Kladno KRÁSNÉ 3 Krásné, Polánka, Chlum KROUNA 6 Krouna, Čachnov, Františky, Oldřiš, Rychnov, Ruda MIŘETICE 8 Miřetice, Bošov, Čekov, Dachov, Dubová, Havlovice, Krupín, Švihov MRÁKOTÍN 2 Mrákotín, Oflenda OTRADOV 1 Otradov POKŘIKOV 1 Pokřikov RANÁ 3 Raná, Oldřetice, Medkovy kopce STUDNICE 3 Studnice, Košinov, Zalíbené SVRATOUCH 2 Svratouch, Karlštejn TISOVEC 5 Tisovec, Dřeveš, Kvasín, Otáňka, Vrbětice TRHOVÁ KAMENICE 7 Trhová Kamenice, Hluboká, Kameničky, Petrkov, Polom, Rohozná, Zubří VČELÁKOV 7 Včelákov, Bystřice, Dolní Babákov, Hůrka, Příkrakov, Stříteţ, Vyhnánov VÍTANOV 2 Vítanov, Stan VOJTĚCHOV 2 Vojtěchov, Pláňavy VORTOVÁ 2 Vortová, Lhoty VŠERADOV 3 Všeradov, Jasné Pole, Milesimov VYSOČINA 8 Vysočina, Rváčov, Svobodné Hamry, Dřevíkov, Moţděnice, Svatý Mikuláš, Petrkov, Veselý Kopec

119 Příloha č. 2: Pohled na hlinecký ski areál

120 Příloha č. 3: Přehled turistických tras uvedených v turistické mapě Mikroregion HLINECKO 1. Za romantikou na hrad Oheb začína v Bojanově, dále pokračuje přes Hořelec Oheb Ústupky Mladiny Paseky - Vršov Horní Bezděkov a zpět se vrací do Bojanova. Nachází se v těsné blízkosti přehradní nádrţe Seč a celková délka činí 20 km. 2. Vlastivědná stezka Krajem Chrudimky Čachnov Filipovský pramen Chrudimky Paseky Filipov Kameničky Lány Hamry Hlinsko Vítanov Stan Králova Pila Veselý Kopec Dřevíkov Svobodné Hamry rybník Velká Kamenice Trhová Kamenice Zubří Polom Horní Bradlo Paseky Mladiny Ústupky Oheb Bojanov Mezisvětí. 57 km. 3. Šumícími hvozdy k prameni Chrudimky začíná v Čachnově, pokračuje k Filipovskému pramenu Chrudimky a přes Paseky Filipov Kameničky Chlumětín Svratka Svratouch se po 19,5 km vrací zpět do Čachnova. 4. Ke Klokočské lípě okruh začíná v Horním Bradle, pokračuje přes Lipku Modletín Klokočov penzion Na Pilce Mladiny Paseky a vrací se zpět do Horního Bradla (13 km). 5. K televiznímu vysílači Krásné z Horního Bradla do Krásného přes Vršov a Paseky zpět do Horního Bradla (7 km). 7. Krajem ţulových lomů 18-ti km okruh Hlinsko Vítanov Králova Pila Veselý Kopec Dřevíkov Svobodné Hamry rybník Velká Kamenice Petrkov Srní Hlinsko. 8. Za inspirací malířů Vysočiny Hlinsko Rataje Dědová Kameničky Lány Hamry Hlinsko (17 km). 9. K památníku v Leţákách 20 km dlouhá trasa Hlinsko Horní Babákov Dolní Babákov Včelákov Leţáky Miřetice Bošov Ţumberk Zaječice. 10. Cestou K. Havlíčka Borovského k chaloupkám našich předků 20 km dlouhý okruh Hlinsko Studnice Chlum Jasné Pole Milesimov Veselý Kopec Králova Pila Stan Vítanov Betlém Hlinsko. 11. Loukami a hájky za masopustními maškarami Hlinsko Hamry Lány Lhoty Vortová Zalíbené Studnice Hlinsko (17 km). 12. Divokým údolím Krounky 15,5 km - Krouna Otradov Miřetín Kutřín Šilinkův důl Rychmburk Předhradí. 14. Za lesním tichem pod Vortovský vrch 21,5 km dlouhý okruh začíná i končí ve Svratce a míjí obce Chlumětín Kameničky Lány Lhoty Herálec Čermačky. 16. Rozhlédni se k Veselému Kopci okruh vycházející z Trhové kamenice, o délce 10 km, pokračující přes rybník Velká Kamenice Svobodné Hamry Dřevíkov Veselý Kopec Moţděnice Zubří se zpět navrací do Trhové Kamenice. 17. Hřebenem Ţelezných hor okruh dlouhý 18,5 km vede z Trhové Kamenice přes Zubří Hluboká Polom Horní Bradlo Lipka Velká Stříteţ Spálava Chloumek Křemenice Polom Hluboká Trhová Kamenice.

121 Příloha č. 4: Fotografie Betlém v Hlinsku Foto: Pavel Mudroch

122 Příloha č. 5: Fotografie Veselý Kopec

123 Foto: Pavel Mudroch

124 Příloha č. 6: Orientační mapka Veselý Kopec