Disturbance a dynamika lesních ekosystémů. Rozjezd. Disturbance. Pavel Šamonil
|
|
- Marta Libuše Štěpánková
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Disturbance a dynamika lesních ekosystémů Disturbance Rozjezd Pavel Šamonil
2 Pavel Šamonil, Odbor ekologie lesa VÚKOZ, v.v.i., Lidická 25/27, 7. patro Katedra botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF Mendelova univerzita Seznámení, Odkud přicházíme? Tykání/vykání Struktura předmětu Studijní materiály Průběh přednášek Ukončení předmětu Docházka Terénní výjezd Bakalářky/diplomky/disertace Závěrečná anketa
3 Struktura dnešní přednášky Koncept předmětu Co jsou disturbance Limity vědy Limity pralesních dat Význam disturbancí v dynamice lesa Disturbanční terminologie
4 Případové vědecké studie Odboru ekologie lesa VÚKOZ Kdo jsou Blue Cats? Dušan Adam, Libor Hort, David Janík, Kamil Král, Pavel Šamonil, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Petra Doleželová, Ivana Vašíčková, Jan Trochta, Pavel Daněk, Jakub Kašpar, Tomáš Přívětivý Blue Cat research team
5 běrači a lovci dat + studenti, bez nich by to nešlo
6 1. Vymezení tématu, přehled problematiky Úvod, terminologie, subjektivita/objektivita vědy, limity výzkumu přirozených lesů, vlastnosti disturbancí 2. Disturbanční faktory v temperátních lesích a. Extrémní klimatické jevy, klimatická změna, kvartérní klimaticko-sedimentační cyklus, člověk b. Oheň, vítr c. Biologičtí činitelé, další disturbanční faktory (laviny, povodně aj.) 3. Metody studia dynamiky lesních ekosystémů a. Koncepty dynamiky ekosystémů b. Datování disturbančních událostí paleobotanika, 14 C, 210 Pb, dendrometrie, letecké snímky Dendrochronologie a dendrogeomorfologie 4. Dynamika jiných lesních biomů Specifika boreálních, mediteránních aj. lesů 5. Evoluce lesních půd a. Půdotvorné faktory, zákonitosti pedogeneze; paměť a endemismus půd; půdní komplexy; recentní, reliktní, fosilní, subfosilní, harmonické půdy; polygenetický a polycyklický vývoj půd b. Vliv vývratů a dalších biomechanických vlivů stromů na pedogenezi c. Vliv vývratů na variabilitu půd, teorie evoluce půd 6. Disturbance napříč složkami ekosystému Interakce stromy--půdní prostředí--další složky lesa 7. Disturbance a lidská společnost Lesní hospodářství, ochrana přírody, disturbance vs. biodiverzita, variabilita, stabilita, produkce, materiální a duchovní význam disturbancí pro společnost Sylabus
7 Studijní materiály Heslo:
8 Studijní materiály: prezentace, články, knihy, dílčí skripta Kimmins (1989) Perry et al. (2008) Peterken (1996) Oliver and Larson (1990) Pretzsch (2009) Wirth et al. (2009)
9 Moone et Godron (1983) Pickett et White (1985) Freelich (2002) Walker (2005) Schelhaas (2008) Johnson et Miyanishi (2009)
10 Škoda Kalamita Zničení Smrt Běs Hrůza Narušení Apokalypsa Konec světa Boží trest Panečku týýý jo Kryndajaná Wow...?? Pozn. ochrana přírody vs. lesnické hospodaření? Jaký je český ekvivalent slova disturbance?
11 Termín disturbance v kategorii topic na WoS Co je WoS? Frekvence (počty odkazů) Perioda Pozn.: globální změna klimatu
12 Přednášky postavené na vědeckých studiích ± vědeckého přístupu
13 Výsledky vědeckého výzkumu Jsou objektivní a pravdivé. ANO NE
14 Výsledky vědeckého výzkumu Jsou objektivní a pravdivé. ANO NE Vědě se nedá nikdy věřit. Největší lež je statistika. ANO NE
15 Výsledky vědeckého výzkumu Jsou objektivní a pravdivé. ANO NE Vědě se nedá nikdy věřit. Největší lež je statistika. ANO NE Jsou odhadem skutečnosti s určitou mírou pravděpodobnosti ANO NE
16 Výsledky vědeckého výzkumu Jsou objektivní a pravdivé. ANO NE Vědě se nedá nikdy věřit. Největší lež je statistika. ANO NE Jsou odhadem skutečnosti s určitou mírou pravděpodobnosti ANO NE Jsou odhadem skutečnosti s určitou mírou pravděpodobnosti, a platí-li předpoklady ANO NE
17 Věda vs. náboženství Nejsou jednoznačné pravdy, nejsou dogmata
18 Předpoklady ovlivňují výsledek
19 Stadia vývoje lesa m timber volume Mezery time years 25 1 st cycle 2 nd cycle 3 rd cycle 0 Stadium rozpadu Stadium dorůstání Stadium optima Stadium rozpadu Stadium dorůstání (Korpel 1978,1995)
20 Stadia vývoje lesa v Žofínském pralese Král et al. (2010)
21 Důkaz historické dominance smrku na Vysočině? vs. Důkaz historické přítomnosti smrku?
22 Pozn.: prostor mimo vědu Limity vědeckého přístupu + Hierarchie konceptů Objektivní část vědy VĚDA Subjektivní část vědy
23 Limity vědeckého přístupu + Hierarchie konceptů Oko nevidí samo sebe Mezioborový výzkum
24 Limity vědeckého přístupu + Hierarchie konceptů Oko nevidí samo sebe Mezioborový výzkum Pozn.: dendrochronologie vs. 14 C, nezávislost metod a dat, datování půd, tautologie
25 Statistická vs. ekologická signifikance hustota pravděpodobnosti náhodné veličiny, která funguje jako testové kritérium Statisticky nesignifikantní, Ekologicky (možná) signifikantní Drápela obor zamítnutí (nepřijetí) obor nezamítnutí (přijetí) obor zamítnutí (nepřijetí) α/2 α/2 a α/2 b α/2 dolní kritický bod horní kritický bod Pozn.: Chyba 1. typu test zamítne pravdivou H0, dendrochronologie
26 Vědecké studie se nutně nemusí shodovat ve výsledku Vědecký výsledek není dogma Jan Švankmajer
27 Limity studovaných objektů Spolupůsobení a separace disturbančních faktorů Kůrovec Nepřímý vliv člověka (imise, zvěř aj.) Přímý vliv člověka (těžba, hrabání steliva, úprava druhové skladby aj.) Vítr Ovlivnění vodou Požáry Pozn.: synergie a separace, experiment vs. observační studie
28 Pralesy Kůrovec Vítr Nepřímý vliv člověka (imise, zvěř aj.) Ovlivnění vodou Pozn.: oplocený Boubín, nenáhodný vliv člověka Požáry
29 + USA (Michigan, Kentucky) + vědecké studie jiných týmů Velká Fatra Stuzica Bialowieza Horhany Mts. Javornik Mts. Pop Ivan Giumalau Mts. Calimani Mts. Fagaras Mts. přibývá pralesů, klesá vědecký rozvoj
30 Pozn.: Hodnocení přirozenosti lesů 3+2 stupně přirozenosti (kompromis pro aplikační použití): -Původní (original, virgin) -Přírodní (natural) Databanka přirozených lesů -Přírodě blízký (near-natural) - Kulturní (cultural) -Umělý (artificial) Old-growth Forests Databank Mimo databanku original without footprints of human impact, left to spontaneous development natural forest historically affected by human activities, left to spontaneous development near-natural forest affected by human activities, restoration management is acceptable but limited, some old-growth elements maintained
31 Proměnné určující stupeň přirozenosti lesů Dovoleno Nedovoleno Vyplňování formuláře v každém lese Nejdůležitějším kritériem je impakt člověka Zastoupení dřevin má sekundární význam (jinak v typologii) Vyhláška 64/2011 Vrška et al.
32 Mapa přirozenosti lesů ČR Vrška et al.
33 Mapa přirozenosti lesů ČR Rozloha lesa v ČR ha (33 % ČR) Přirozené lesy ha (1.3 % lesů) Vrška et al.
34 Vnitřní struktura databanky přirozených lesů ČR lokalit o velikosti 10 až 1200 ha Divočina vs. divokost - 50% lokalit je v národních parcích - 30% lokalit je v chráněných krajinných oblastech ha (1,8%) není chráněno 3% original 900 ha 28% natural ha 69% near-natural ha
35 Nížiny Historie osídlení člověkem Bronze (partly Iron) age ( BC) Neolite BC
36 Hory Krkonoše v 18. století
37 Kde zůstaly přirozené lesy? Ukrajina, Horhany
38 Kde zůstaly přirozené lesy? Jsou negativně vymezené fragmenty reprezentativní? Polonina odlesněno Paseno, hrabáno, selektivní těžba Pralesy?? Selektivní těžba, vyklizení dead wood Holoseče Ukrajina, Horhany
39 Jsou zbytky přirozených lesů reprezentativním prvkem krajiny? Boubínský prales dnes Boubínský prales v roce 1850, před vichřicí 1870 Pozn.: kůrovec na krajinné úrovni Šumavy
40 Osídlení našeho území od neolitu Mladší holocén vývoj lesů bez člověka vs. utvářených člověkem V nížinách postrádáme pralesy Celoplošně zkoumané pralesy Pozn.: expanze JS
41 Osídlení našeho území od neolitu Mladší holocén vývoj lesů bez člověka vs. utvářených člověkem V nížinách zcela postrádáme přirozená společenstva Celoplošně zkoumané pralesy
42 Limity datových sad Data před rokem dendrochronology etc.
43 Limity datových sad Data před rokem 1970 Přímý záznam Model (+ předpoklady) m timber volume time years st cycle 2nd cycle 3rd cycle Stage of Disintegration phase of expiration Stage of Growth Stage of Optimum Stage of phase of Disintegration expiration phase of regeneration Stage of Growth (Korpel 1978,1995) + dendrochronology etc.
44 Co jsou disturbance? Časově jasně vymezené události, které narušují ekosystém, společenstvo nebo populační strukturu a mění dostupnost zdrojů nebo fyzikální prostředí (Pickett and White 1985). Bez ohledu na to, zda jsou tyto změny pro systém normální nebo nikoli (cf. perturbace). Disturbance v temperátních lesích síla, která usmrtí nejméně jeden úrovňový strom (Pickett and White 1985).
45 Společenstvo lišejníků Lesní společenstvo Vztahová proměnná propojení působícího faktoru a narušovaného společenstva Definice disturbance určitého společenstva je závislá na příslušné dimenzi společenstva (Allen and Starr 1982). (např. narušování lišejníků na kamenech se děje na úrovni 0.01 m 2 několikrát za rok, tento disturbanční režim ale nevztahujeme k celému lesu). Pozn.: sensitivita, síla větru vs. typ lesa
46 Prostorové škály disturbancí Problém s přenášením dat mezi škálami studia a s validací předpokladů! Škála vývratu Razula Škála lesního porostu Žofín Pozn. podzolizační efekt vývratů, dělení přednášek Škála krajiny Tatry
47 Disturbance a dynamika lesa Faktory zodpovědné za narušení Exogenní (mimo společenstvo) Endogenní (uvnitř společenstva) Klasické pojetí přírodní disturbance jsou exogenní jevy. V periodě bez disturbancí probíhá sukcese řízená endogenními faktory a probíhá autogeneze (teorie, podle které není směr a charakter vývoje určován vlivem prostředí, ale vnitřními vlastnostmi organismu) u pralesů se klade důraz na stabilitu Jak rozlišíme faktory exogenní a endogenní? Jaké znáte exogenní resp. endogenní disturbance?
48 Ekosystém na cestě k oáze klidu sukcesní pohled Disturbance vnímána jako diskrétní ukončení sukcese (reset the succession clock, Nemesis of succession) ve vymezeném prostoru v nějakém momentu. Disturbance je něco málo frekventovaného a anomálního, co nastartuje sukcesi, která pak trvá bez disturbancí. Disturbance neovlivňuje podobu potenciální vegetace. Dominantní organismy jsou disturbancí odstraněny, ale časem se navracejí (stanoviště odpovídá nějakému druhu, který se sukcesí zase vrátí). Sukcesní pohled předpokládá dlouhodobou stabilitu prostředí pokud jí odstraním, začne zmatek Taková situace je v přírodě vzácná. Disturbance je přinejmenším stochastický (náhodný) prvek, ovlivňující složení společenstva a tím i jeho vývoj.
49 Disturbance = Nemesis of succession? Tradiční příklady primární sukcese (Cowles 1899, 1901) 1. Písečná duna trávník společenstva topolu kanadského borová společenstva dubová společenstva klimaxové bučiny. Johnson and Miyanishi (2007) Ale: stejně staré duny mají velmi různá společenstva společenstva se vyvíjejí v závislosti na disturbancích (Olson). 2. Glaciální till společenstvo Dryas společenstvo Epilobium keřová společenstva smrk sitka Ale: je zřejmé, že postup sukcese je mnohdy primárně řízen změnou stanoviště Pylové analýzy obvykle neukazují klasickou sukcesi, ale trvalou změnu
50 Malý a velký vývojový cyklus lesa Korpeľ 1989, 1995
51 Model malého vývojového cyklu (Korpel 1978, 1995) m 3 timber volume m time years st cycle Stage of Disintegration phase of expiration 2 nd cycle 3 rd cycle Stage of Growth Stage of Optimum Stage of Disintegration phase of regeneration phase of expiration Stage of Growth (Korpel 1978,1995) Pozn: BK vs. JD
52 Jak dnešní poznání limituje paradigma konceptu potenciální vegetace?
53 zlomit vs. vyvrátit
54 Půdní kryt stržený vývratem Fagaraš, Rumunsko Stolové hory, Polsko
55 Orkán Kyrill ( ) Skokové změny v zastoupení dřevin Orkán podpořil dominanci buku a akcesorické, sukcesně ranné druhy Samovolně se vyvíjející systém přestává vyhovovat náplni typologických jednotek Šamonil P., Doleželová P., Vašíčková I., Adam D., Valtera M., Král K., Janík D., Šebková. Online First. Individual-based approach to the detection of disturbance history through spatial scales in a natural beech-dominated forest. J. Veg. Sci.
56 Představa konvergentní evoluce obecně neplatí, vývoj může být opačný divergentní, tzn. rozdíly se prohlubují a nikoli zahlazují, variabilita roste
57 Stolové hory, Polsko Význam roste s délkou časového horizontu a ve specifických systémech (vápencové, pískovcové oblasti)
58 Divergentní evoluce Stromy signifikantně preferují hlubší půdy a intenzifikací zvětrávání dále zvyšují jejich mocnost čas Krasové a pískovcové oblasti, Datované říční terasy Photo: Phillips
59 Provázanost biologické složky a prostředí s mnoha zpětnými vazbami Geomorfologie -> biogeomorfologie -> eko-evoluční dynamika Význam roste s délkou časového horizontu
60
61 Dynamika ekosystému (ne jen vegetace) Globální ekologická pravidla (vztah k nadmořské výšce, sklonu aj.) Lokální historická kontingence (disturbanční historie, land use aj.)
62 Disturbanční režim, terminologie
63 Vlastnosti disturbancí??
64 Popis disturbančního režimu Distribuce (=distribution) včetně vazby k topografii apod. Frekvence (= frequency) počet událostí v časové periodě Čas návratu (= return interval) inverzní údaj k frekvenci Rotační perioda (= rotation period) doba potřebná k disturbanci celého území odpovídající velikostí studijní ploše Velikost disturbance (= area, size) disturbovaná plocha Intensity (= intensity) síla události na plochu v čase Tvrdost (= severity) dopad na společenstvo a organismy Synergický efekt (= synergism) spolupůsobení s jinou disturbancí Může mít jedno území různé rotační periody pro různé typy disturbancí?
65 Shrnutí Přirozené lesy zaujímají v ČR ca 1,3 % plochy lesů. Vývoj přirozených lesů je nepřímo a mnohdy i přímo (historicky) ovlivněn člověkem Přirozené lesy nereprezentují dobře krajinu ČR Při extrapolaci a interpretaci dat nutné předpoklady Obtížný přenos vědeckých výsledků mezi prostorovými škálami a obtížné oddělení disturbančních faktorů Disturbance mají charakteristický prostorový a časový rámec Disturbance mají nějaké vlastnosti Lesnická data ke studiu disturbancí jsou často krátká Je třeba validovat výsledky mezioborovým porovnáním a diskuzí
66
Disturbance a dynamika lesních ekosystémů. Rozjezd
Disturbance a dynamika lesních ekosystémů Disturbance Rozjezd Pavel Šamonil Pavel Šamonil, Odbor ekologie lesa VÚKOZ, v.v.i., Lidická 25/27, 7. patro pavel.samonil@vukoz.cz Katedra botaniky, dendrologie
Disturbance v lesních ekosystémech
Disturbance v lesních ekosystémech Ing. Pavel Šamonil, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Disturbance v lesních ekosystémech
Disturbance. Pavel Šamonil
Disturbance Pavel Šamonil 1 Pojmy a dojmy Co jsou disturbance? Vymezení disturbancí je arbitrární destruktivní události a environmentální fluktuace (Pickett et White 1985). Bez ohledu na to, zda jsou tyto
Na jemné škále vývraty signifikantně ovlivňují dynamiku lesa Ekologické podmínky (teplota, vlhkost) Erozně sedimentační procesy Výskyt cévnatých i
Na jemné škále vývraty signifikantně ovlivňují dynamiku lesa Ekologické podmínky (teplota, vlhkost) Erozně sedimentační procesy Výskyt cévnatých i bezcévných rostlin, včetně přirozeného zmlazení dřevin
K čemu potřebujeme bezzásahová území v našich lesích? Doutnáč jako referenční lokalita pro Český kras
Historie a současnost přírody a krajiny Českého krasu Svatý Jan pod Skalou 14.11.2012 K čemu potřebujeme bezzásahová území v našich lesích? Doutnáč jako referenční lokalita pro Český kras Tomáš Vrška,
Koncepty dynamiky přirozených lesů temperátní zóny Evropy
Koncepty dynamiky přirozených lesů temperátní zóny Evropy Tomáš Vrška Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 SCHÉMA PŘEDNÁŠKY A
Které poznatky. z výzkumu přirozených lesů. můžeme použít. v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška
Které poznatky z výzkumu přirozených lesů můžeme použít v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
Disturbance v lesních ekosystémech
Disturbance v lesních ekosystémech Ing. Pavel Šamonil, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Je paradigma potenciální vegetace
M O N I T O R I N G P Ř I R O Z E N Ý C H L E S Ů V Č R. - koncepce a cíle - metody -výstupy
M O N I T O R I N G P Ř I R O Z E N Ý C H L E S Ů V Č R - koncepce a cíle - metody -výstupy TOMÁŠ VRŠKA & comp. VÚKOZ, v.v.i. oddělení ekologie lesa Brno 1 MONITORING PŘIROZENÝCH LESŮ ČR ÚROVNĚ SBĚRU A
Disturbance v lesních ekosystémech
Disturbance v lesních ekosystémech Ing. Pavel Šamonil, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Department of Forest Ecology,
SAMOVOLNÝ VÝVOJ LESA. KOLIK a PROČ?
SAMOVOLNÝ VÝVOJ LESA KOLIK a PROČ? Tomáš Vrška, Libor Hort, Dušan Adam VÚKOZ, v.v.i. oddělení ekologie lesa Brno Samovolný vývoj lesa -vědomé zřeknutí se aktivních intervencí člověka do vývoje lesa zejména
Historická variabilita režimu disturbancí v lesích střední Evropy. Doc. Ing. M. Svoboda, Ph.D.,ČZU v Praze,
Historická variabilita režimu disturbancí v lesích střední Evropy Doc. Ing. M. Svoboda, Ph.D.,ČZU v Praze, svobodam@fld.czu.cz Obsah prezentace A. Disturbance efekt na dynamiku lesa B. Horské lesy a lesy
Lesy na hranici - nejenom státní ale i myšlenkové
Lesy na hranici - nejenom státní ale i myšlenkové Co se stalo za 25 let v lesích národních parků a kam směřují? Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i., odbor ekologie lesa Jan Drozd NP České Švýcarsko Jan Kozel NP
ochrany přírody Lesy zvláštního určení s prioritou MENDELU, LDF, ÚZPL Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa managementu lesních rezervací
ZASAHOVAT nebo NEZASAHOVAT? Lesy zvláštního určení s prioritou Jak dospět ke klíčovému rozhodnutí při managementu lesních rezervací ochrany přírody Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa & MENDELU,
Soubor map: Typy porostů a typy vývoje lesa v CHKO Jizerské hory (GIS Správa KRNAP Vrchlabí)
Soubor map: Typy porostů a typy vývoje lesa v CHKO Jizerské hory (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa vývojových fází lesa pro TP1 cílový v CHKO Jizerské hory (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa vývojových fází
ochrany přírody Lesy zvláštního určení s prioritou MENDELU, LDF, ÚZPL Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa
Lesy zvláštního určení s prioritou ochrany přírody Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa & MENDELU, LDF, ÚZPL Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR
Biologické disturbance. Pavel Šamonil
Biologické disturbance Pavel Šamonil Gradace lýkožrouta smrkového v hospodářských lesích ČR Polsko Národní park Šumava Zachování NP Posláním NP je ochrana samovolných procesů Zachování stávajícího rozsahu
Disturbance v lesních ekosystémech
Disturbance v lesních ekosystémech Ing. Pavel Šamonil, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Disturbance stromového patra
HISTORIE VLIVU ČLOVĚKA NA LESY. od starověku do současnosti. Tomáš Vrška. VÚKOZ, v.v.i. Oddělení ekologie lesa Lidická 25/27, Brno
photo Igor Míchal HISTORIE VLIVU ČLOVĚKA NA LESY od starověku do současnosti Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. Oddělení ekologie lesa Lidická 25/27, 602 00 Brno Klimaticko-geografický gradient nižší polohy listnaté
Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)
Příčiny krajinného uspořádání abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change) 65 KRAJINA - podoba dnešní krajiny je výsledkem působení abiotických podmínek (např.
TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro
- snaha o minimalizaci rizik v lesním vegetačním stupni
Blue Cat research team XVI. Konference SVOL Střítež / Jihlava, 6.- dubna 2017 M U L T I F U N K Č N Í Ú L O H A L E S ů Dynamika kůrovcovitých v maloplošných ZCHÚ a pěstební postupy v jejich ochranných
Zkušenosti s plánováním péče o chráněná území ve vztahu k lesům. Jak se přistupuje k otázce biodiversity v rámci ochrany přírody?
Zkušenosti s plánováním péče o chráněná území ve vztahu k lesům. Jak se přistupuje k otázce biodiversity v rámci ochrany přírody? Karel Matějka IDS, Praha 23. 4. 2015 Na úvod: základním pojmem je struktura
Lesní hospodářství a ochrana biodiversity v ČR základní východiska v kontextu právních předpisů
Lesní hospodářství a ochrana biodiversity v ČR základní východiska v kontextu právních předpisů Petr Kjučukov ČZU v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská Katedra ekologie lesa Kašperské Hory 19.5.2016 Biodiversita
Historie výzkumu přirozených lesů. Libor Hort
Historie výzkumu přirozených lesů Libor Hort Osnova: historie výzkumu v ČR a metodické přístupy v minulosti historie výzkumu v Evropě stručný přehled projektů Proč vůbec zkoumat přirozené lesy? Pro hodnocení
Disturbance v lesních ekosystémech
Disturbance v lesních ekosystémech Ing. Pavel Šamonil, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Disturbance půd I Vývraty a
Dřevinné patro koloběh dendromasy v jednotlivých vegetačních typech. Libor Hort, David Janík
Dřevinné patro koloběh dendromasy v jednotlivých vegetačních typech Libor Hort, David Janík Osnova: Koloběh dendromasy, jako podmnožina koloběhu biomasy v ekosystému Kvantifikace objemu dendromasy Dynamika
Disturbance v lesních ekosystémech
Disturbance v lesních ekosystémech Ing. Pavel Šamonil, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 studium disturbanční historie
VE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
VE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Odbor ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
Zelený Mordor. Národní park a CHKO Šumava příběh křivolaké ochrany přírody
Zelený Mordor Národní park a CHKO Šumava příběh křivolaké ochrany přírody Příroda se stále mění. Přirozeně. Ovlivňujeme ji hodně? Nebo málo?... a na Šumavě? Je to země lesů. Rostou tu už víc jak 9000 let.
Lesnicko-typologické základy ochrany lesa
Lesnicko-typologické základy ochrany lesa Otakar Holuša Mendelova Univerzita, Lesnická a dřevařská fakulta Brno LESNICKÁ TYPOLOGIE A OCHRANA PŘÍRODY Ing. Kateřina Holušová, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován
EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:
EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: Ekologická stabilita v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro
K D E a P R O Č. nám zůstaly P Ř I R O Z E N É L E S Y. N á r o d n í l e s n i c k ý p r o g r a m II
N á r o d n í l e s n i c k ý p r o g r a m II Brandýs nad Labem 2. prosince 2014 K D E a P R O Č nám zůstaly P Ř I R O Z E N É L E S Y - hodnocení přirozenosti - souhrnné výsledky - analýza přirozených
ZÁKLADNÍ KRITERIA A PARAMETRY PRO HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ. vyčištěná finální verze
AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR DETAŠOVANÉ PRACOVIŠTĚ BRNO ODDĚLENÍ EKOLOGIE LESA Lidická 25/27, 657 20 BRNO SEBRANÉ SPISY PROJEKTU VAV 610/6/02 SVAZEK 3 ZÁKLADNÍ KRITERIA A PARAMETRY PRO HODNOCENÍ
Disturbanční faktory II. Vítr. Pavel Šamonil. www.meteorologynews.com
Disturbanční faktory II Vítr Pavel Šamonil www.meteorologynews.com ?Aktualita? Vítr nás ohrožuje Vítr nás baví Intenzita katastrofických větrných událostí (kolečko průměr, fousy zaznamenaná max a min)
Oheň. temperátní lesy
Oheň temperátní lesy Organické horizonty a frekvence ohně Schaetzl et al. (1994) Vegetatio http://en.wikipedia.org/wiki/michigan Vysoká frekvence ohně Nízká frekvence ohně jehličnany BO blatka listnáče
KOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
KOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
Zelený Mordor. Kam kráčí Národní park Šumava
Zelený Mordor Kam kráčí Národní park Šumava Přírodní společenstva se stále mění. Přirozeně. Ovlivňujeme je hodně? Nebo málo?... a na Šumavě? A odkdy? Je to země lesů. Rostou tu už víc jak 9000 let. Malou
1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie
1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie 2. Obor ekologie lesa se zabývá zejména: a) vzájemnými vztahy organismů s prostředím a mezi sebou b)
JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie
1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa v ČR dle statistiky ročně: a) stoupá o cca 2 tis. ha b) klesá o cca 15 tis. ha
Ekosystémové inženýrství a komplexita půd v přirozených temperátních lesích. Stromy. Pavel Šamonil. Půdy. Department of Forest Ecology, VUKOZ
Ekosystémové inženýrství a komplexita půd v přirozených temperátních lesích Stromy Pavel Šamonil Department of Forest Ecology, VUKOZ Půdy Struktura přednášky: Teoretické představy o evoluci půd Skutečná
Krajina a její dimenze. krajinná heterogenita, koncept měřítka (scale), hierarchická struktura krajinných komponent
Krajina a její dimenze krajinná heterogenita, koncept měřítka (scale), hierarchická struktura krajinných komponent 29 Krajinná heterogenita Heterogenita je vlastnost, kterou se označuje skutečnost, že
VÝZKUM DYNAMIKY PŘIROZENÝCH LESŮ
VÝZKUM DYNAMIKY PŘIROZENÝCH LESŮ Tomáš Vrška Kořeny odboru ekologie lesa 1992 1993 Odbor ekologie lesa je svým zaměřením nejvíce spojen s výzkumem dynamiky a ekologie přirozených temperátních lesů. Historie
POLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
POLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
LIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU
LIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU A PROVOZNÍ BEZPEČNOSTI STROMŮ
HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU A PROVOZNÍ BEZPEČNOSTI STROMŮ Luděk Praus Ústav nauky o dřevě, LDF MENDELU v Brně Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
fytopatogenů a modelování
Mapování výskytu fytopatogenů a modelování škod na dřevinách v lesích ČR Dušan Romportl, Eva Chumanová & Karel Černý VÚKOZ, v.v.i. Mapování výskytu vybraných fytopatogenů Introdukce nepůvodních patogenů
VY_32_INOVACE_301. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
VY_32_INOVACE_301 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Vegetační pásmovitost území ČR, lesní vegetační
Návrh vyhlášky o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů
Návrh vyhlášky o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů Václav Tomášek Odborný seminář České lesnické společnosti, připravený ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství
LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
Chráněná území v České republice. RNDr. Alena Vopálková
Chráněná území v České republice RNDr. Alena Vopálková Hlavní cíle ochrany přírody a krajiny Udržení a obnova ekologické stability krajiny Zachování přírodních hodnot a krajinného rázu Ochrana biologické
Katedra pěstování lesů (KPL)
Katedra pěstování lesů (KPL) Prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc. Prof. Ing. Ivo Kupka, CSc. Prof. RNDr. Stanislav Vacek, DrSc. Doc. Ing. Jiří Remeš, Ph.D. Doc. Ing. Ivan Kuneš, Ph.D. Ing. Lukáš Bílek, Ph.D.
Datování disturbančních událostí Pavel Šamonil. www.puzzleshop.cz
Datování disturbančních událostí Pavel Šamonil www.puzzleshop.cz Datování disturbančních událostí Metody závisí na: Stáří události (1 >100 000 let) Rozsah události (1 strom krajina) Požadovaná prostorová
HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU
HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR
Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Radek Bače, Vojtěch Čada, Miroslav Svoboda Znalosti o struktuře lesů představují potřebný zdroj informací pro správné a efektivní rozhodování
Ochrana přírody, ÚSES
Ochrana přírody, ÚSES HISTORIE OCHRANY PŘÍRODY V ČR _ 1 Od 14.- stol. ochrana lesů Od 16. stol. šlechtici ochrana lesů, velké zvěře 17. stol. lesní řády pro panství 1754 zemské úpravy hospodaření v lesích
DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
Ekosystémové inženýrství a komplexita půd v přirozených temperátních lesích. Stromy. Pavel Šamonil. Půdy. Department of Forest Ecology, VUKOZ
Ekosystémové inženýrství a komplexita půd v přirozených temperátních lesích Stromy Pavel Šamonil Department of Forest Ecology, VUKOZ Půdy Struktura přednášky: Teoretické představy o evoluci půd Skutečná
Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí)
Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného rozšíření borovice kleče v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného
Disturbanční faktory I
http://brno.idnes.cz Disturbanční faktory I kvartérní klimatický cyklus, klimatická změna, člověk Pavel Šamonil Polyglaciální pojetí Petr Pokorný, 2010. Vesmír 89: 164-173. V minulých ca 2,5 mil. letech
a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí
1. Praví predátoři: a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí b) konzumují část kořisti, kořist zpravidla neusmrtí,
Příspěvek lesů Krkonoš pro klima v budoucnosti. Otakar Schwarz
Příspěvek lesů Krkonoš pro klima v budoucnosti Otakar Schwarz Význam lesů pro klima - Dendromasa je obnovitelným zdrojem energie a může přispět ke snížení emisí skleníkových plynů (palivo, stavebnictví)
Trocha teorie ( snad nikoho nezabije)
Trocha teorie ( snad nikoho nezabije) 1 Biodiverzita Biodiverzita rozmanitost života. 2 Druhové bohatství 3/19/2015 Biodiverzita Lze studovat mnoho úrovní biologických prvků (alely, komplexy genů, druhy,
Vyhláška č. 298/2018 Sb. doporučení pro praxi
Vyhláška č. 298/2018 Sb. doporučení pro praxi Ing. Václav Zouhar Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, pobočka Brno Vyhláška č. 298/2018 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a
Vývoj přírodních lesů
Vývoj přírodních lesů Situace evropských lesů Na území Evropy, dlouhodobě ovlivněném činností člověka, není možné najít zcela původní lesy s přirozenou druhovou skladbu a nedotčené lidskou činností. I
Krajina vznik, vývoj TOK1. Petr Kavka; Adam Vokurka
Krajina vznik, vývoj TOK1 Petr Kavka; Adam Vokurka Krajina Heterogenní část zemského povrchu skládající se ze souboru vzájemně se ovlivňujících ekosystémů, který se v dané části povrchu v podobných formách
AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR
AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR DETAŠOVANÉ PRACOVIŠTĚ BRNO ODDĚLENÍ EKOLOGIE LESA Lidická 25/27, 657 20 BRNO Projekt VaV: SE/610/6/02 Výzkum a shromáždění poznatků o rozšíření a stavu přírodních
Vývoj českého lesnictví v uplynulých sto letech: společenské okolnosti, přírodní vlivy, způsoby hospodaření, potřeba změny
Vývoj českého lesnictví v uplynulých sto letech: společenské okolnosti, přírodní vlivy, způsoby hospodaření, potřeba změny Josef Fanta Platforma pro krajinu, Botanický ústav AV ČR v. v. i., Průhonice Obsah
LESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14. Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK
LESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14 Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK ZDROJE INFORMACÍ V DATOVÉM SKLADU ÚHÚL BRANDÝS NAD LABEM Národní Inventarizace Lesů (NIL) 4letý
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 9. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Neživá příroda objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání popíše planetu jako zemské těleso, stavbu,
Škola + praxe = úspěch na trhu práce reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0012. Učební texty z předmětu. Pěstování lesů
Škola + praxe = úspěch na trhu práce reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0012 Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga Písek Učební texty z předmětu Pěstování lesů Ing. Kovář,
Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz
25. 10. 2012, Praha Ing. Petr Vahalík Ústav geoinformačních technologií Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz 21. konference GIS Esri v ČR Lesní vegetační stupně
Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK,
Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK, petra.kuskova@czp.cuni.cz CHKO Jizerské hory Založena 1968 (patří mezi nejstarší
Metody klasifikace stanovištní vhodnosti druhové skladby lesních biocenter Jaromír Macků, macku@brno.uhul.cz
Metody klasifikace stanovištní vhodnosti druhové skladby lesních biocenter Jaromír Macků, macku@brno.uhul.cz Metodická východiska Hodnocení druhové skladby lesních porostů významně souvisí vedle jejich
Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I.
Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I. Mapa struktury porostu na TVP 5 v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová
Ekologie tropických lesů a jejich obyvatel
Ekologie tropických lesů a jejich obyvatel Vojtěch Novotný Biologické centrum AV ČR a Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity Ekologický problém č. 1: Jaký je mechanismus koexistence tisíců druhů
Základy lesnické typologie
Základy lesnické typologie 1 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních podmínek v ČR 2 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních podmínek v ČR 3 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních
Disturbanční faktory I
http://brno.idnes.cz Disturbanční faktory I kvartérní klimatický cyklus, klimatická změna, člověk Pavel Šamonil Polyglaciální pojetí Petr Pokorný, 2010. Vesmír 89: 164-173. V minulých ca 2,5 mil. letech
Soubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav
Soubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav Auto i: Ing. Pavel Janda, Ph.D., Ing. Vojt ch ada, Doc., Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D. Tento soubor map je rozd len na ásti: 1. Soubor
Krkonošský národní park. Ekonomická, ekologická a sociální specifika péče o národní park
Ing. Václav Jansa Krkonošský národní park Ekonomická, ekologická a sociální specifika péče o národní park Hříběcí boudy 8.10.2013 15.10.2013 1 1. Prostředí a jeho limity 2. Sledujeme cíle. 3. V Krkonoších
UNIVERZITA PARDUBICE Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie
UNIVERZITA PARDUBICE Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie Licenční studium Pythagoras Statistické zpracování experimentálních dat Semestrální práce ANOVA vypracoval: Ing. David Dušek
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
Les definice. přes 950 definic na http://home.comcast.net/~gyde/defpaper.htm
Lesnictví Les definice Jako les chápeme obvykle ekosystém v němž se ve vysoké hustotě (v zápoji) vyskytují stromy. (ve smyslu ekosystému nebo land cover) Původně (a i dnes) se jedná i o právní vymezení
Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP
Historie ochrany přírody a krajiny Přednáška UOZP Počátky První právní akty z 12.-14. století -ochrana lesů, lesních a vodních živočichů, lovených jako zvěř a ryby před pytláctvím Kníže Konrád Ota (1189)
VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz OBSAH
VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ www.mzp.cz OBSAH METODICKÉ POKYNY A DOKUMENTY Metodika managementu tlejícího dříví v lesích zvláště chráněných územ 1 Aktualizace metodického dokumentu k problematice
Soubor map - Porostní charakteristiky horských smr in na trvalých zkusných plochách v lokalit Giumalau v Rumunsku
Soubor map - Porostní charakteristiky horských smrin na trvalých zkusných plochách v lokalit Giumalau v Rumunsku Autoi: Ing. Pavel Janda, Ph.D., Doc., Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., Ing. Radek Bae, Ph.D.
Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí)
Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa souborů lesních typů v Krkonošském národním parku (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa souborů lesních
Rámcové směrnice hospodaření a jejich uplatnění
Rámcové směrnice hospodaření a jejich uplatnění Vratislav Mansfeld & Štěpán Křístek Odborný seminář České lesnické společnosti, připravený ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ústavem pro hospodářskou
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Životní prostředí zvěře a nejvýznamnější interakce mezi zvěří a prostředím Jiří Kamler Tento
Výstupy NIL2. Obnova lesa. Radim Adolt. I Informace o lesích
XIX. Sněm Lesníků, Národní Inventarizace lesů, druhý cyklus (2011-2015) Výstupy NIL2 Obnova lesa Radim Adolt Analytické Centrum NIL (ACNIL) Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem pobočka
Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy
Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy 1. Jaké jsou formy šíření energie v klimatickém systému Země? (minimálně 4 formy) 2. Na čem závisí množství vyzářené energie tělesem? (minimálně 3 faktory)
Komentovaný materiál petice Hnutí DUHA
Komentovaný materiál petice Hnutí DUHA předložený Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu PS ČR Komentář sestavil: Ing. Martin Klewar Česká akademie zemědělských věd Komise pro
Krajinná ekologie. RNDr. Martin Culek, Ph.D. Geografický ústav MU
Krajinná ekologie RNDr. Martin Culek, Ph.D. Geografický ústav MU Teze: Studium geografie (a krajinné ekologie) Nic vás nenaučíme (téměř) Geografie věda empirická. = Terén, terén, znalosti, poznávání poznání
Česko pravděpodobně čeká další rok na suchu. Klíčové je udržet vodu v krajině a vodních tocích Akční program adaptace na klimatické změny v ČR
Česko pravděpodobně čeká další rok na suchu. Klíčové je udržet vodu v krajině a vodních tocích Akční program adaptace na klimatické změny v ČR "Za dopady sucha u nás nemůže výhradně jen klimatická změna,
Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření
DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství
DYNAMIKA KRAJINY Dnešní stav krajiny je výsledkem spolupůsobení 5 základních faktorů přírodního původu : 1. Reliéf krajiny 2. Podnebí 3. Osídlení rostlinnými a živočišnými druhy (klima, migrace) 4. Vývoj
1 Chráněná krajinná oblast Poodří K zajištění ochrany přírody a krajiny části území nivy řeky Odry se vyhlašuje Chráněná krajinná
Strana 546 Sbírka zákonů č. 51 / 2017 51 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. února 2017 o Chráněné krajinné oblasti Poodří Vláda nařizuje podle 25 odst. 3 zákona č. 114/ /1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: 1
Soubor map - Porostní charakteristiky horských smr in na trvalých zkusných plochách v lokalit Calimani v Rumunsku
Soubor map - Porostní charakteristiky horských smrin na trvalých zkusných plochách v lokalit Calimani v Rumunsku Autoi: Ing. Pavel Janda, Ph.., oc., Ing. Miroslav Svoboda, Ph.., Ing. Radek Bae, Ph.. Tento