K D E a P R O Č. nám zůstaly P Ř I R O Z E N É L E S Y. N á r o d n í l e s n i c k ý p r o g r a m II
|
|
- Ladislava Navrátilová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 N á r o d n í l e s n i c k ý p r o g r a m II Brandýs nad Labem 2. prosince 2014 K D E a P R O Č nám zůstaly P Ř I R O Z E N É L E S Y - hodnocení přirozenosti - souhrnné výsledky - analýza přirozených lesů - co dál??? TOMÁŠ VRŠKA VÚKOZ, v.v.i., odbor ekologie lesa / MENDELU v Brně, LDF, ÚZPL 1
2 1. HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESŮ ČR CÍL Aktuální znalost o rozšíření a kvalitě přirozených lesů v ČR v prostoru a čase METODY Hodnocení kvalitativních i kvantitativních parametrů porostů prostřednictvím dotazníkového formuláře VÝSTUPY - Databanka přirozených lesů ČR - mapové podklady - plány péče o ZCHÚ 2
3 1. HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESŮ ČR Národní lesnický program I : Priorita E11- Vytvořit databanku přirozených lesů Potřeba koncepčního nástroje pro management lesů v chráněných územích, pro optimalizaci sítě sítě ZCHÚ atd. Zadavatel: MŽP ČR Parametry pro databanku: - co nejvíce objektivní - ale jednoduše a on-line aktualizovatelná odbornými pracovníky OP a LH - nezávislá na subjektivním přístupu hodnotitelů - realizovatelná na celé ploše státu - levná Databanka, resp. hodnocení přirozenosti je kompromis mezi hodnotitelným a realizovatelným!!! 3
4 1. HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESŮ ČR vývoj metodiky, testování školení hodnotitelů (50 osob) hodnocení lokalit 10 ha souhrnné zpracování dat - tvorba a spuštění implementace hodnocení přirozenosti do vyhlášky č. 60/2008 Sb doplnění hodnocení o lokality 5 ha - dokončení hodnocení u VLS, s.p. - start on-line aktualizace 2011 novela vyhláška č. 64/2011 Sb. 4
5 1. HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESŮ ČR 3 stupně přirozenosti: - původní - přírodní přirozené lesy - přírodě blízký pro hodnocení užito 31 kriterií ve čtyřech skupinách: A - přímý vliv člověka v minulosti a současnosti B - tlející dřevo v minulosti a současnosti C - nepřímý vliv člověka v minulosti a současnosti D - současná dřevinná skladba 5
6 6
7 bez zásahu dočasný management trvalý management nebo již bez zásahu 7
8 2. SOUHRNNÉ VÝSLEDKY HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESŮ ČR Databanka přirozených lesů ČR ( - přirozené lesy v ČR 1,2% z celkové plochy lesů (2.600 mil. ha) lokalit v rozpětí ha na lokalitu - 50% plochy přirozených lesů na území národních parků - 30% plochy přirozených lesů na území CHKO ha (1,8% jejich plochy) přirozených klesů dosud nechráněno ha ha ha
9 2. SOUHRNNÉ VÝSLEDKY HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESŮ ČR vše ponecháno samovolnému vývoji ha již ponecháno s.v. Σ ČR: ha ponecháno s.v. (0,9% lesů), z toho ha jsou přirozené lesy
10 2. SOUHRNNÉ VÝSLEDKY HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESŮ ČR 10 Adam D., Vrška T., Atlas krajiny České republiky
11 KDE a PROČ nám zůstaly PŘIROZENÉ LESY 3. ANALÝZA PŘIROZENÝCH LESŮ OTÁZKA KDE a PROČ nám zůstaly přirozené lesy, když je jejich aktuální distribuce na první pohled výrazně nevyrovnaná a převažuje shlukovitost METODY - clusterová analýza lokalit přirozených lesů - kruhový cluster ø 20 km, více než 3 lokality, více než 300 ha přirozených lesů - komparace s typy reliéfu krajiny - komparace se sídelními typy 11
12 3. ANALÝZA PŘIROZENÝCH LESŮ X rig. Löw a spol. / geoportál CENIA 12
13 3. ANALÝZA PŘIROZENÝCH LESŮ X rig. Löw a spol. / geoportál CENIA 13
14 KDE a PROČ nám zůstaly PŘIROZENÉ LESY 3. ANALÝZA PŘIROZENÝCH LESŮ kary svahy a hor. hřb. hornatiny vys. ploš. vrch. Herc. ploš. a pahor. sop. poh izol. kužel. kuž. a kupy kras zaříz. údo. široké nivy nevymez Staré sídelní typy Krajiny vrcholně středověké kolonizace Krajiny pozdní středověké kolonizace Krajiny novověké kolonizace 14
15 KDE a PROČ nám zůstaly PŘIROZENÉ LESY 3. ANALÝZA PŘIROZENÝCH LESŮ 100% 90% 80% kary svahy a hor. hřb. hornatiny 70% 60% vys. ploš. vrch. Herc. ploš. a pahor. 50% sop. poh 40% 30% izol. kužel. kuž. a kupy kras 20% 10% 0% Staré sídelní typy Hercynica Staré sídelní typy Pannonika Krajiny vrcholně středověké kolonizace Hercynica Krajiny pozdní středověké kolonizace Krajiny novověké kolonizace Hercynica Krajiny novověké kolonizace Carpatica zaříz. údo. široké nivy nevymez 15
16 KDE a PROČ nám zůstaly PŘIROZENÉ LESY 3. ANALÝZA PŘIROZENÝCH LESŮ VS_9 VS_8 VS_7 VS_6 VS_5 VS_4 VS_3 VS_2 VS_1 VS_ Staré sídelní typy Krajiny vrcholně středověké kolonizace Krajiny pozdní středověké kolonizace Krajiny novověké kolonizace 16
17 KDE a PROČ nám zůstaly PŘIROZENÉ LESY 3. ANALÝZA PŘIROZENÝCH LESŮ 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% VS_9 VS_8 VS_7 VS_6 VS_5 VS_4 VS_3 VS_2 VS_1 VS_0 20% 10% 0% Staré sídelní typy Hercynica Staré sídelní typy Pannonika Krajiny vrcholně středověké kolonizace Hercynica Krajiny pozdní středověké kolonizace Krajiny novověké kolonizace Hercynica Krajiny novověké kolonizace Carpatica 17
18 KDE a PROČ nám zůstaly PŘIROZENÉ LESY 3. ANALÝZA PŘIROZENÝCH LESŮ E R G T Q P O V U L N M I K W C S F B H D A J Y 0 Staré sídelní typy Krajiny vrcholně středověké kolonizace Krajiny pozdní středověké kolonizace Krajiny novověké kolonizace Z 18 X
19 KDE a PROČ nám zůstaly PŘIROZENÉ LESY 3. ANALÝZA PŘIROZENÝCH LESŮ 100% E 90% R G 80% T Q P 70% O V 60% U L 50% N M I 40% K W 30% C S 20% F B H 10% D A 0% Staré sídelní typy Hercynica Staré sídelní typy Pannonika Krajiny vrcholně středověké kolonizace Hercynica Krajiny pozdní středověké kolonizace Krajiny novověké kolonizace Hercynica Krajiny novověké kolonizace Carpatica J Y Z 19 X
20 KDE a PROČ nám zůstaly PŘIROZENÉ LESY 3. ANALÝZA PŘIROZENÝCH LESŮ VÝSLEDKY 67% - plochy přirozených lesů se nachází ve 4 z 19 typů krajiny 50% - krajiny výrazných svahů a skalnatých horských hřbetů a krajiny vysoko položených plošin 17% - krajiny zaříznutých údolí a krasové krajiny 20
21 KDE a PROČ nám zůstaly PŘIROZENÉ LESY 3. ANALÝZA PŘIROZENÝCH LESŮ VÝSLEDKY krajiny zaříznutých údolí a krasové krajiny přechodová pásma mezi nížinami a vrchovinami hranice starověkého a středověkého osídlení lesy se zachovaly na těžko přístupných polohách, které tehdy nebyly technologicky dosažitelné (i když byly dlouhodobě ovlivňovány) v okamžiku technologické dosažitelnosti (středověk) se kolonizace posunula do vyšších poloh (vrchoviny) s lepšími možnostmi využití lesů (vyšší zásoba dřeva atd.) 21
22 KDE a PROČ nám zůstaly PŘIROZENÉ LESY 3. ANALÝZA PŘIROZENÝCH LESŮ VÝSLEDKY krajiny výrazných svahů a skalnatých horských hřbetů a krajiny vysoko položených plošin nejpozději osídlovaná území, dříve nedostupná novověk lesy se zachovaly v nejodlehlejších místech a v okamžiku jejich využitelnosti (19. stol.) již dochází k vědomé ochraně zbytků přirozených lesů limitem přestává být technologická vyspělost 22
23 4. CO DÁL??? SOUHRN - PROČ - snad existuje společenská shoda o potřebě nějakých lesů ponechaných samovolnému vývoji - ale neexistuje společenský ani politický konsensus o tom: - KOLIK - KDE - V JAKÉM STAVU JE PŘENECHAT PŘÍRODNÍM SILÁM - neúspěch jednání NLP II (KA7, opatření 4) není důvodem k odsunutí problému - je to trvalá výzva ke společenské diskusi - nalezení konsensu by bylo prospěšné pro celou společnost = vyjasnění v dlouhodobém plánování = plánovatelnost újmy = ukončení vášnivých sporů okolo přípravy plánů péče atd.
24 Proč potřebujeme lesy ponechané samovolnému vývoji? Ponechat samovolnému vývoji můžeme jakoukoliv část krajiny (tedy i lesa) Měli bychom si však umět odpovědět na čtyři základní otázky: 1) Proč? Je to společenská objednávka? Jsme schopni akceptovat spontánní procesy v současné krajině? 2) V jakém stavu chceme ponechávat a proč? Je nutné aby spontánní procesy probíhaly pouze v přírodě blízkých ekosystémech? 3) Kolik chceme ponechávat? Kde je míra akceptance společností? 4) Kde je chceme ponechávat? Distribuce v krajině podle nějakého plánu? Je to kulturní akt a rozhodnutí je vždy arbitrární!!! Není a nemůže být zcela objektivní!!!
25 Proč potřebujeme lesy ponechané samovolnému vývoji? Proč ponecháváme lesy samovolnému vývoji? 4 motivy (sociologický výzkum): 1) psycho-emocionální motivy (podprahové vnímání cit ; iracionální pohnutky) 2) etické motivy úcta k hodnotám, které jsme nevytvořili (morálka) 3) přírodovědecké motivy exaktní (vědecké) poznání přírodních procesů 4) utilitární motivy užitečnost jejich poznání pro společnost (lesnictví, ochrana přírody atd.)
26 Proč potřebujeme lesy ponechané samovolnému vývoji? 1) psycho-emocionální motivy 2) etické motivy J. L. Buquoy (1838) - Při své dnešní pochůzce v polesí lužnickém našel jsem.. prales, vzbuzující obdiv a úctu svým stavem. Vzhledem k tomu, že lesy těchto vlastností budou známy brzy jen z historického líčení, rozhodl jsem se zachovat zmíněnou lesní část jako památník dob dávno minulých názornému požitku pravých přátel přírody. 3) přírodovědné 4) utilitární motivy J. John (1849) - V tomto prostoru leží takřka otevřená kniha přírody, z jejíchž řádků lze vyčíst zákony, jimiž matka příroda, je-li v lesích volná a nerušená, jako právě zde po staletí, vegetaci zachovává, v různé formě dovršuje, ničí a znovu obnovuje.. četné druhy harmonicky rozděluje a sestavuje, jak současně uvnitř lesa může být udržen řád plný života a smrti s hmotovým bohatstvím a individuální nejvyšší silou..
27 Proč potřebujeme lesy ponechané samovolnému vývoji? Co chceme v lesích ponechaných s.v. zjistit? Aktuální otázky: - dlouhodobé změny v jednotlivých složkách lesních ekosystémů a jejich příčiny - kompetice dřevin a disturbanční dynamika v měnících se podmínkách prostředí - hledání konceptuálního modelu fungování lesa (patch dynamics, metabolic theory atd.) - předefinování modelů potenciální přirozené vegetace jako základu pro přírodě bližší formy hospodaření - dynamika rozkladu tlejícího dřeva ve vztahu k podmínkám prostředí - změny biodiverzity v různých prostorových a časových úrovních - nové pojetí pedogeneze formované biomechanickými vlastnostmi stromů - vzájemné interakce půdní prostředí-bylinné patro-dřevinné patro - produkční potenciál jednotlivých typů stanovišť Potřebujeme vzorky lesů ponechaných s.v. na všech hlavních typech stanovišť.
28 Proč potřebujeme lesy ponechané samovolnému vývoji? Ponechat samovolnému vývoji můžeme jakoukoliv část krajiny (tedy i lesa) Měli bychom si však umět odpovědět na čtyři základní otázky: 1) Proč? Je to společenská objednávka? Jsme schopni akceptovat spontánní procesy v současné krajině? 2) V jakém stavu chceme ponechávat a proč? Je nutné aby spontánní procesy probíhaly pouze v přírodě blízkých ekosystémech? 3) Kolik chceme ponechávat? Kde je míra akceptance společností? 4) Kde je chceme ponechávat? Distribuce v krajině podle nějakého plánu? Je to kulturní akt a rozhodnutí je vždy arbitrární!!! Není a nemůže být zcela objektivní!!!
29 Proč potřebujeme lesy ponechané samovolnému vývoji? Dnešní (pra)lesy jsou v naprosté většině člověkem dříve ovlivněné lesy, sekundárně ponechané samovolnému vývoji Ponechat SAMOVOLNÉMU vývoji = vědomě se zřeknout primárních vlivů a v rámci možností omezit sekundární vlivy V kulturní krajině Evropy nelze sekundární vlivy zcela vyloučit - to neznamená, že bychom kvůli tomu neměli mít lesy ponechané samovolnému vývoji viz vědecké otázky PRIMÁRNÍ vlivy člověka těžba dříví, zalesnění holiny, zpracování tlejícího dřeva SEKUNDÁRNÍ vlivy člověka šíření invazních druhů dřevin, přenos škodlivých látek, nadměrné stavy spárkaté zvěře
30 Proč potřebujeme lesy ponechané samovolnému vývoji? V jakém stavu chceme ponechávat a proč? Je nutné aby spontánní procesy probíhaly pouze v přírodě blízkých ekosystémech? Rozhodnutí jde napříč všemi čtyřmi důvody (v první otázce: PROČ?) Pro ponechání s.v. není nutnou podmínkou přirozený les přesah mimo lesnictví viz Německo Strategie ochrany biodiverzity v Německu: 2% divočiny (min ha souvislého území i nelesního) 5% lesů ponechaných s.v. (včetně kulturních) do roku % občanů Německa podporuje rozšiřování ploch divočiny (Wilderness Acceptance Study, BfN) Z pohledu společnosti (včetně např. lesníků) je zásadním kriteriem disturbanční dynamika - faktor, který společnost rozděluje nerozhodují vědecké důkazy, ale podprahové vnímání Příklady: Boubín / Žofín Podyjí / Šumava
31 Proč potřebujeme lesy ponechané samovolnému vývoji? Ponechat samovolnému vývoji můžeme jakoukoliv část krajiny (tedy i lesa) Měli bychom si však umět odpovědět na čtyři základní otázky: 1) Proč? Je to společenská objednávka? Jsme schopni akceptovat spontánní procesy v současné krajině? 2) V jakém stavu chceme ponechávat a proč? Je nutné aby spontánní procesy probíhaly pouze v přírodě blízkých ekosystémech? 3) Kolik chceme ponechávat? Kde je míra akceptance společností? 4) Kde je chceme ponechávat? Distribuce v krajině podle nějakého plánu? Je to kulturní akt a rozhodnutí je vždy arbitrární!!! Není a nemůže být zcela objektivní!!!
32 Proč potřebujeme lesy ponechané samovolnému vývoji? Kolik lesů chceme ponechávat samovolnému vývoji? Aktuální Zásady státní lesnické politiky: cíl 1: Zachování lesa a lesní půdy pro budoucí generace Podporovat zachování podílu lesů ponechaných samovolnému vývoji a zvyšování podílu těchto lesů ve vlastnictví státu. cíl 3: Zvyšovat biodiverzitu v lesních ekosystémech, jejich celistvost a ekologickou stabilitu Podporovat ponechávání přiměřeného podílu tlejícího dřeva v lese ;
33 Proč potřebujeme lesy ponechané samovolnému vývoji? Ponechat samovolnému vývoji můžeme jakoukoliv část krajiny (tedy i lesa) Měli bychom si však umět odpovědět na čtyři základní otázky: 1) Proč? Je to společenská objednávka? Jsme schopni akceptovat spontánní procesy v současné krajině? 2) V jakém stavu chceme ponechávat a proč? Je nutné aby spontánní procesy probíhaly pouze v přírodě blízkých ekosystémech? 3) Kolik chceme ponechávat? Kde je míra akceptance společností? 4) Kde je chceme ponechávat? Distribuce v krajině podle nějakého plánu? Je to kulturní akt a rozhodnutí je vždy arbitrární!!! Není a nemůže být zcela objektivní!!!
34 Boubín
35 Žofín
36 Žofín
K čemu potřebujeme bezzásahová území v našich lesích? Doutnáč jako referenční lokalita pro Český kras
Historie a současnost přírody a krajiny Českého krasu Svatý Jan pod Skalou 14.11.2012 K čemu potřebujeme bezzásahová území v našich lesích? Doutnáč jako referenční lokalita pro Český kras Tomáš Vrška,
VíceM O N I T O R I N G P Ř I R O Z E N Ý C H L E S Ů V Č R. - koncepce a cíle - metody -výstupy
M O N I T O R I N G P Ř I R O Z E N Ý C H L E S Ů V Č R - koncepce a cíle - metody -výstupy TOMÁŠ VRŠKA & comp. VÚKOZ, v.v.i. oddělení ekologie lesa Brno 1 MONITORING PŘIROZENÝCH LESŮ ČR ÚROVNĚ SBĚRU A
VíceSAMOVOLNÝ VÝVOJ LESA. KOLIK a PROČ?
SAMOVOLNÝ VÝVOJ LESA KOLIK a PROČ? Tomáš Vrška, Libor Hort, Dušan Adam VÚKOZ, v.v.i. oddělení ekologie lesa Brno Samovolný vývoj lesa -vědomé zřeknutí se aktivních intervencí člověka do vývoje lesa zejména
VíceHISTORIE VLIVU ČLOVĚKA NA LESY. od starověku do současnosti. Tomáš Vrška. VÚKOZ, v.v.i. Oddělení ekologie lesa Lidická 25/27, Brno
photo Igor Míchal HISTORIE VLIVU ČLOVĚKA NA LESY od starověku do současnosti Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. Oddělení ekologie lesa Lidická 25/27, 602 00 Brno Klimaticko-geografický gradient nižší polohy listnaté
VíceKteré poznatky. z výzkumu přirozených lesů. můžeme použít. v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška
Které poznatky z výzkumu přirozených lesů můžeme použít v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
VíceIng. Jan Leugner, Ph.D. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Úvodní seminář k projektu č. EHP-CZ02-OV
Představení projektu, příklady pěstebních opatřeních hodnocených v rámci projektu Pěstební opatření pro zvýšení biodiverzity v lesích v chráněných územích Ing. Jan Leugner, Ph.D. Výzkumný ústav lesního
VíceStátní lesnická politika
Státní lesnická politika Teoretické zpracování hospodářského a společenského postavení lesů a lesního hospodářství ve státě a v národním hospodářství. Jde zejména o vymezení vztahů mezi vlastníky lesů
Víceochrany přírody Lesy zvláštního určení s prioritou MENDELU, LDF, ÚZPL Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa
Lesy zvláštního určení s prioritou ochrany přírody Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa & MENDELU, LDF, ÚZPL Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR
VícePředstavení Katalogu pěstebních opatření pro zvýšení biodiversity lesů v chráněných územích.
Představení Katalogu pěstebních opatření pro zvýšení biodiversity lesů v chráněných územích. Ing. Jan Leugner, Ph.D. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.) Katalog pěstebních opatření
VíceMožnosti využití podpor při hospodaření v lesích z resortu MŽP
Možnosti využití podpor při hospodaření v lesích z resortu MŽP Naděžda Urbaňcová Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem pobočka Frýdek-Místek Podpory při hospodaření v lesích z resortu životního
Víceochrany přírody Lesy zvláštního určení s prioritou MENDELU, LDF, ÚZPL Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa managementu lesních rezervací
ZASAHOVAT nebo NEZASAHOVAT? Lesy zvláštního určení s prioritou Jak dospět ke klíčovému rozhodnutí při managementu lesních rezervací ochrany přírody Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa & MENDELU,
VíceLesy na hranici - nejenom státní ale i myšlenkové
Lesy na hranici - nejenom státní ale i myšlenkové Co se stalo za 25 let v lesích národních parků a kam směřují? Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i., odbor ekologie lesa Jan Drozd NP České Švýcarsko Jan Kozel NP
VícePostup práce na realizaci NLP II v roce 2013. 23. ledna 2014 Hradec Králové
Postup práce na realizaci NLP II v roce 2013 23. ledna 2014 Hradec Králové Rok 2013 pátý rok realizace Národního lesnického programu II Priority roku 2013 z pohledu MŽP využití přijatých doporučení ke
VíceHISTORIE A SOUČASNOST STÁTNÍ LESNICKÉ POLITIKY ČR
HISTORIE A SOUČASNOST STÁTNÍ LESNICKÉ POLITIKY ČR Ing. František Morávek Stav lesnické politiky před revolucí 1989 Státní lesnická politika neexistovala Existence resortních výhledů ze statistik a SLHP
VíceZelený Mordor. Národní park a CHKO Šumava příběh křivolaké ochrany přírody
Zelený Mordor Národní park a CHKO Šumava příběh křivolaké ochrany přírody Příroda se stále mění. Přirozeně. Ovlivňujeme ji hodně? Nebo málo?... a na Šumavě? Je to země lesů. Rostou tu už víc jak 9000 let.
VíceKA 6 NLP II Snížit dopady očekávané globální klimatické změny a extrémních meteorologických jevů. Emil Cienciala
KA 6 NLP II Snížit dopady očekávané globální klimatické změny a extrémních meteorologických jevů Emil Cienciala Úvodem Klimatická změna pro lesníka - změna růstového prostředí z hlediska klimatických (teplota,
VíceVE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
VE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Odbor ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
VíceNÁRODNÍ PARKY ČESKÉ REPUBLIKY, JEJICH VÝZNAM A DLOUHODOBÉ VIZE. Ing. Vladimír Dolejský, Ph.D.Ing.
NÁRODNÍ PARKY ČESKÉ REPUBLIKY, JEJICH VÝZNAM A DLOUHODOBÉ VIZE Ing. Vladimír Dolejský, Ph.D.Ing. Přírodovědný pohled Národní parky představují nejvýznamnější přírodní fenomény ČR, které nebyly formovány
VíceHistorie výzkumu přirozených lesů. Libor Hort
Historie výzkumu přirozených lesů Libor Hort Osnova: historie výzkumu v ČR a metodické přístupy v minulosti historie výzkumu v Evropě stručný přehled projektů Proč vůbec zkoumat přirozené lesy? Pro hodnocení
VíceTAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro
VíceKlíčová akce 8: ROZVÍJET MONITORING LESŮ
Hradec Králové 28.1.2010 Klíčová akce 8: ROZVÍJET MONITORING LESŮ zpráva o řešení v roce 2009 Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. oddělení ekologie lesa, www.pralesy.cz Tři realizační opatření: 8.1. Zajistit periodické
VíceKlíčová akce 7 Zachování a zlepšení biologické rozmanitosti v lesích výstupy činnosti z roku 2011
Klíčová akce 7 Zachování a zlepšení biologické rozmanitosti v lesích výstupy činnosti z roku 2011 M. Hron, R. Hédl Rekapitulace činnosti v letech: Z celkem 12 opatření KA 07 bylo zpracováno a projednáno:
Vícefytopatogenů a modelování
Mapování výskytu fytopatogenů a modelování škod na dřevinách v lesích ČR Dušan Romportl, Eva Chumanová & Karel Černý VÚKOZ, v.v.i. Mapování výskytu vybraných fytopatogenů Introdukce nepůvodních patogenů
VíceSoubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR
Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Radek Bače, Vojtěch Čada, Miroslav Svoboda Znalosti o struktuře lesů představují potřebný zdroj informací pro správné a efektivní rozhodování
VíceKLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro
VíceHistorický vývoj krajiny České republiky. Linda Drobilová, ÚLBDG LDF MENDELU
Historický vývoj krajiny České republiky Linda Drobilová, ÚLBDG LDF MENDELU nepojmenovatelna@gmail.com Základní principy krajinné ekologie ve vztahu ke změnám v krajině Struktura - Prostorová - Časová
VíceZelený Mordor. Kam kráčí Národní park Šumava
Zelený Mordor Kam kráčí Národní park Šumava Přírodní společenstva se stále mění. Přirozeně. Ovlivňujeme je hodně? Nebo málo?... a na Šumavě? A odkdy? Je to země lesů. Rostou tu už víc jak 9000 let. Malou
VíceJAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
VícePřehled činnosti f.foresta SG Databázové aplikace pro lesnictví
Přehled činnosti f.foresta SG Databázové aplikace pro lesnictví Foresta SG, a.s. Vznik v roce 1992 Zaměření zejména na: Organizačně-ekonomické poradenství Analýzy/predikce lesního hospodaření Řízení a
VíceLIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU
LIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VíceKOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
KOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
VíceFunkce lesů Ing. Robert Hruban
Funkce lesů Ing. Robert Hruban Odborný seminář České lesnické společnosti, připravený ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ústavem pro hospodářskou úpravou lesů Brandýs nad Labem Praha MZe, 28.
VíceOchrana přírody, ÚSES
Ochrana přírody, ÚSES HISTORIE OCHRANY PŘÍRODY V ČR _ 1 Od 14.- stol. ochrana lesů Od 16. stol. šlechtici ochrana lesů, velké zvěře 17. stol. lesní řády pro panství 1754 zemské úpravy hospodaření v lesích
VíceSESTAVOVÁNÍ PLÁNU MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ a NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM II
SESTAVOVÁNÍ PLÁNU MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ a NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM II NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM II Nejvyšší koncepční materiál lesního hospodářství Pro období do roku 2013 Schválen vládou ČR 1. 10. 2008
VíceNÁRODNÍ PARKY ČESKÉ REPUBLIKY
NÁRODNÍ PARKY ČESKÉ REPUBLIKY Přírodovědný pohled Národní parky představují nejvýznamnější přírodní fenomény ČR, které nebyly formovány bezprostředně činností člověka (na rozdíl od např. Třeboňské rybniční
VíceHistorický vývoj krajiny České republiky
Historický vývoj krajiny České republiky Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipliny společného základu
Více3. PEDOLOGIE Lesní půdní fond (PUPFL) T Vymezení pojmů, ochrana (37)
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE 3.8. Lesní půdní fond (PUPFL) T - 3.8.1. Vymezení pojmů, ochrana (37) 289/1995 Sb. ZÁKON ze dne 3. listopadu
VíceKritéria pro hodnocení žádostí SC 4.4 (sídelní zeleň)
Kritéria pro hodnocení žádostí SC 4.4 (sídelní zeleň) Kritéria pro hodnocení formálních náležitostí žádostí Soulad žádosti s programem OPŽP 2014+ a příslušnými SC / podporovanými aktivitami uvedenými v
VíceNávrh zonace (zón ochrany přírody) Národního parku České Švýcarsko
Návrh zonace (zón ochrany přírody) Národního parku České Švýcarsko srpen 2018 1 Co je smyslem zonace NP? Účelem zonace je rozčlenit území národního parku do zón ochrany přírody podle cílů ochrany, stavu
VíceVýstupy NIL2. Obnova lesa. Radim Adolt. I Informace o lesích
XIX. Sněm Lesníků, Národní Inventarizace lesů, druhý cyklus (2011-2015) Výstupy NIL2 Obnova lesa Radim Adolt Analytické Centrum NIL (ACNIL) Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem pobočka
VíceSoubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav
Soubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav Auto i: Ing. Pavel Janda, Ph.D., Ing. Vojt ch ada, Doc., Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D. Tento soubor map je rozd len na ásti: 1. Soubor
VícePracovní metodika pro privátní poradce v lesnictví. Včlenění mimodřevních funkcí lesa do hospodaření na lesním majetku
Více
ZÁKLADNÍ KRITERIA A PARAMETRY PRO HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ. vyčištěná finální verze
AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR DETAŠOVANÉ PRACOVIŠTĚ BRNO ODDĚLENÍ EKOLOGIE LESA Lidická 25/27, 657 20 BRNO SEBRANÉ SPISY PROJEKTU VAV 610/6/02 SVAZEK 3 ZÁKLADNÍ KRITERIA A PARAMETRY PRO HODNOCENÍ
VíceMgr. Jindřich Chlapek Ing. František Šach, CSc. doc. Ing. Petr Zahradník, CSc. Doc. Ing. Jiří Remeš
Národní lesnický program II Expertní skupina klíčové akce 9 Zlepšení zdravotního stavu a ochrany lesů - Seznam členů expertní skupiny + dodatečná d č nominace - Dílčí okruhy opatření KA9 - Zodpovědní řešitelé
VíceNLP II KA 10: Snížit dopady starých i současných ekologických zátěží
NLP II KA 10: Snížit dopady starých i současných ekologických zátěží 10.1. Formulovat strategii státu k odstranění starých i současných ekologických zátěží v lesích (včetně finančního zajištění) 10.2.
VíceČástky vyplacené v letech jako náhrady újmy dle 58 zákona o ochraně přírody a krajiny.
Tabulka č. 1 Částky vyplacené v letech 2004 2010 jako náhrady újmy dle 58 zákona o ochraně přírody a krajiny. Žádáno (mil. Kč) Vyplaceno (mil. Kč) Rok ZPF 1 Rybníky PUPFL 2 Celkem ZPF Rybníky PUPFL Celkem
VíceKomentovaný materiál petice Hnutí DUHA
Komentovaný materiál petice Hnutí DUHA předložený Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu PS ČR Komentář sestavil: Ing. Martin Klewar Česká akademie zemědělských věd Komise pro
VíceVývoj českého lesnictví v uplynulých sto letech: společenské okolnosti, přírodní vlivy, způsoby hospodaření, potřeba změny
Vývoj českého lesnictví v uplynulých sto letech: společenské okolnosti, přírodní vlivy, způsoby hospodaření, potřeba změny Josef Fanta Platforma pro krajinu, Botanický ústav AV ČR v. v. i., Průhonice Obsah
VíceLesnictví a strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR
Lesnictví a strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR Ing. Jan Lojda, Ph.D. Oddělení ekonomických nástrojů LH XV. konference SVOL Kostelec nad Černými lesy 28. 4. 2016 Národní lesnický program
VíceLOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VíceRok českých pralesů I. Přirozené lesy v krajinném kontextu
Tomáš Vrška a kolektiv autorů Rok českých pralesů I. Přirozené lesy v krajinném kontextu Před 35 lety, v r. 1983 vycházel v Živě celoroční seriál Dynamika přírodního lesa. Jeho autorem byl Igor Míchal,
VíceNaplňování cílů národních parků z pohledu Ministerstva životního prostředí. RNDr. Alena Vopálková
Naplňování cílů národních parků z pohledu Ministerstva životního prostředí RNDr. Alena Vopálková Právní rámec Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., (ZOPK) stanoví: Definiční znaky zvláště
VíceInovace předmětu: Lesnická politika Ing. Vlastimil Vala, CSc. Aktuální lesnicko - politické otázky. Smrk? Ano? NE?
Inovace předmětu: Lesnická politika Ing. Vlastimil Vala, CSc. Aktuální lesnicko - politické otázky Smrk? Ano? NE? Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio
VíceZákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření
VíceHEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU
HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VíceZákladní údaje. Vyhlášen: 1991 NP 6267 ha OP 2822 ha. NP Thayatal Vyhlášen ha. Ptačí oblast Podyjí vyhlášena ha
Základní údaje Vyhlášen: 1991 NP 6267 ha OP 2822 ha NP Thayatal Vyhlášen 2000 1330 ha Ptačí oblast Podyjí vyhlášena 2004 7666 ha EVL Podyjí vyhlášena 2005 6273 ha - 13 biotopů - 13 druhů Zásady a východiska
VíceBabí lom. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj:
Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 89 Kategorie ZCHÚ: Přírodní rezervace Zřizovací předpis: XIX/0-07; /9 Kraj: Jihomoravský kraj Obec s rozš. působností. st. Blansko, Kuřim (Brno-venkov) Katastrální území: Lelekovice,
VícePOLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
POLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
VícePrioritní osa 4, specifický cíl 4.3: Posílit přirozené funkce krajiny
KRITÉRIA FORMÁLNÍCH NÁLEŽITOSTÍ A PŘIJATELNOSTI PRO MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINY (MAS) K OPERAČNÍMU PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO OBDOBÍ 2014 2020, PRIORITNÍ OSE 4 Dokument slouží pouze jako souhrn kritérií formálních
VíceZákon č. 289/1995 Sb. o lesích. Přehled nejdůležitějších částí
Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích Přehled nejdůležitějších částí 1 -Účel zákona Stanoví předpoklady: pro zachování lesa, péči o les a obnovu lesa jako národního bohatství, tvořícího nenahraditelnou složku
VíceNávrh vyhlášky o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů
Návrh vyhlášky o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů Václav Tomášek Odborný seminář České lesnické společnosti, připravený ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství
VíceTYPOLOGICKÉ ČLENĚNÍ KRAJIN ČESKÉ REPUBLIKY
TYPOLOGICKÉ ČLENĚNÍ KRAJIN ČESKÉ REPUBLIKY Jiří Löw, Jaroslav Novák Za základní impuls pro řešení typologického členění rázovitosti našich krajin je nutno považovat nejen potřebu implementace zásad stanovených
VíceNárodní inventarizace lesa
Národní inventarizace lesa Ing. Radim Klíma Olomouc 10.3.2017 Základní informace NIL je nezávislé šetření o skutečném stavu a vývoji lesů. Jejím úkolem je podat souhrnné údaje o stavu lesů v České republice
VíceOdbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny
Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba Číslo jednací Spisová značka 11. září 2013 Petr Pavelčík KUZL 55971/2013 KUSP 55970/2013
VíceLesní hospodářství a ochrana biodiversity v ČR základní východiska v kontextu právních předpisů
Lesní hospodářství a ochrana biodiversity v ČR základní východiska v kontextu právních předpisů Petr Kjučukov ČZU v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská Katedra ekologie lesa Kašperské Hory 19.5.2016 Biodiversita
VíceLESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14. Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK
LESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14 Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK ZDROJE INFORMACÍ V DATOVÉM SKLADU ÚHÚL BRANDÝS NAD LABEM Národní Inventarizace Lesů (NIL) 4letý
Více- snaha o minimalizaci rizik v lesním vegetačním stupni
Blue Cat research team XVI. Konference SVOL Střítež / Jihlava, 6.- dubna 2017 M U L T I F U N K Č N Í Ú L O H A L E S ů Dynamika kůrovcovitých v maloplošných ZCHÚ a pěstební postupy v jejich ochranných
VíceObsah plánů péče o jednotlivé kategorie zvláště chráněných území a postup jejich zpracování (K 38 odst. 7 zákona)
64/2011 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva životního prostředí ze dne 28. února 2011 o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území Ministerstvo životního prostředí stanoví podle
VíceKatedra pěstování lesů (KPL)
Katedra pěstování lesů (KPL) Prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc. Prof. Ing. Ivo Kupka, CSc. Prof. RNDr. Stanislav Vacek, DrSc. Doc. Ing. Jiří Remeš, Ph.D. Doc. Ing. Ivan Kuneš, Ph.D. Ing. Lukáš Bílek, Ph.D.
VíceNAŠE ČÍSLO JEDNACÍ: 00208/JM/19 VYŘIZUJE: RIE,HOR,DED DATUM:
REGIONÁLNÍ PRACOVIŠTĚ JIŽNÍ MORAVA Kotlářská 51 602 00 Brno tel.: 547 427 662 ID DS: ngbdyqr e-mail: david.horal@nature.cz www.nature.cz LČR s.p. LZ Židlochovice Tyršova 1 667 01 Židlochovice NAŠE ČÍSLO
VíceVody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí
I. Přikryl, ENKI, o.p.s., Třeboň Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí Abstrakt Práce hodnotí různé typy vod, které vznikají v souvislosti s těžbou uhlí, z hlediska jejich ekologické funkce i využitelnosti
VíceStrana 257 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001. Částka 5 Rozesláno dne 19. července 2018 O B S A H
Strana 257 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Ročník 2018 VĚSTNÍK p r á v n í c h p ř e d p i s ů K r á l o v é h r a d e c k é h o k r a j e Částka 5 Rozesláno dne 19. července
VíceEkologická stabilita lesních ekosystémů v krajině
Ekologická stabilita lesních ekosystémů v krajině Ústav pro hospodářskou úpravu lesa Brandýs nad Labem, Mgr. Martin Polívka DiS. MZe Územní systém ekologické stability (ÚSES) a jeho prvky jsou typem území
VíceZměny ve využití krajiny (land use) na území Mostecka Soubor map se specializovaným obsahem
Změny ve využití krajiny (land use) na území Mostecka 1842 2010 Soubor map se specializovaným obsahem doc. Ing. Jan Skaloš, Ph.D. doc. RNDr. Emilie Pecharová, CSc. RNDr. Ivana Kašparová, Ph.D. Radka Vávrová
VíceProblematika škod na lesních porostech v Jizerských horách. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK,
Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK, petra.kuskova@czp.cuni.cz CHKO Jizerské hory Založena 1968 (patří mezi nejstarší
VíceMinule http://user.mendelu.cz/kusbach LVS, lesní vegetační stupně Ekologické řady Edafické kategorie LVS, ekologické řady, edafické kategorie Z K B J L P G R Edafické kategorie L V S Výstupy LTKS Oblastní
VíceNa jemné škále vývraty signifikantně ovlivňují dynamiku lesa Ekologické podmínky (teplota, vlhkost) Erozně sedimentační procesy Výskyt cévnatých i
Na jemné škále vývraty signifikantně ovlivňují dynamiku lesa Ekologické podmínky (teplota, vlhkost) Erozně sedimentační procesy Výskyt cévnatých i bezcévných rostlin, včetně přirozeného zmlazení dřevin
VíceAplikace českých principů klasifikace lesních geobiocenóz ve Východních Karpatech na Ukrajině
Aplikace českých principů klasifikace lesních geobiocenóz ve Východních Karpatech na Ukrajině Milan Žárník & Otakar Holuša Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem pobočka Frýdek Místek Nástroje
VíceDOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
VíceOceňování škod a újem v LH
Oceňování škod a újem v LH Listina základních práv a svobod Nucené omezení vlastnického práva je možná ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu Vlastnictví zavazuje- nesmí bát poškozováno lidské
VíceNLP II KA 10: Snížit dopady starých i současných ekologických zátěží
NLP II KA 10: Snížit dopady starých i současných ekologických zátěží 10.1. Formulovat strategii státu k odstranění starých i současných ekologických zátěží v lesích (včetně finančního zajištění) 10.2.
VíceZákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. 3 odst. 1) b) významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část
Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. 3 odst. 1) b) významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k
VíceVÝZNAM ZALESŇOVÁNÍ NELESNÍCH PŮD V KRAJINĚ
VÝZNAM ZALESŇOVÁNÍ NELESNÍCH PŮD V KRAJINĚ Alice Melicharová, Jiří Schneider, Petr Kupec, Ilja Vyskot ÚVOD Zalesňování zemědělských půd je významným nástrojem zkvalitňování krajiny - její struktury, ekologické
VíceLesnicko-typologické základy ochrany lesa
Lesnicko-typologické základy ochrany lesa Otakar Holuša Mendelova Univerzita, Lesnická a dřevařská fakulta Brno LESNICKÁ TYPOLOGIE A OCHRANA PŘÍRODY Ing. Kateřina Holušová, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován
VícePorost s jednoduchou strukturou jednoetážový porost.
Struktura lesa Struktura (skladba, složení) lesního porostu označuje souhrn vnějších i vnitřních znaků charakterizujících celé jeho vnitřní uspořádání, tj. obraz stavu porostu zaznamenaný v určitém okamžiku
VíceRetenční kapacita krajiny a možnosti jejího zvyšování
ČVUT v Praze Fakulta Stavební Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Retenční kapacita krajiny a možnosti jejího zvyšování Dostál Tomáš, Miroslav Bauer, Josef Krása dostal@fsv.cvut.cz 1 http://www.intersucho.cz/cz/
VíceTomáš Kuras 1 & Adéla Lepková 2
Tomáš Kuras 1 & Adéla Lepková 2 1 PřF UP v Olomouci a 2 HBH Projekt s. s.r.o., Brno Seminář 6. 10. 2017, KÚ v Pardubicích Nové technologie vegetačních úprav svahů dálničních a silničních koridorů pro zvýšení
VíceMoravský Krumlov Hodnotové přírůstové hospodářství dubu. cesta relativní výnosové a ekologické stability v čase globální klimatické změny
Moravský Krumlov 18.6.2015 Hodnotové přírůstové hospodářství dubu cesta relativní výnosové a ekologické stability v čase globální klimatické změny Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa, Brno Ústav
VíceMetoda hodnocení krajinného rázu dle LÖW & spol.
Příloha č. 1 METODA HODNOCENÍ KRAJINNÉHO RÁZU (LÖW & spol., s.r.o.) 1. Metodická východiska Krajinný ráz určitého území je výsledkem působení přírodních, kulturních a historických činitelů. Procesy a jevy
VíceMetody klasifikace stanovištní vhodnosti druhové skladby lesních biocenter Jaromír Macků, macku@brno.uhul.cz
Metody klasifikace stanovištní vhodnosti druhové skladby lesních biocenter Jaromír Macků, macku@brno.uhul.cz Metodická východiska Hodnocení druhové skladby lesních porostů významně souvisí vedle jejich
VíceKrkonošský národní park. Ekonomická, ekologická a sociální specifika péče o národní park
Ing. Václav Jansa Krkonošský národní park Ekonomická, ekologická a sociální specifika péče o národní park Hříběcí boudy 8.10.2013 15.10.2013 1 1. Prostředí a jeho limity 2. Sledujeme cíle. 3. V Krkonoších
VíceDůkazy prokazující ohrožení a poškození funkcí lesa jako složky životního prostředí v lesích NP Šumava (publikováno 31.
Česká inspekce životního prostředí Ing. Erik Geuss Na Břehu 267 190 00 Praha 9 Věc: Podnět ve věci ohrožení a poškození životního prostředí v Národním parku Šumava a žádost o informace. V Plzni dne 5.
Více1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: V BABICI
1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: 201803 V BABICI 1.1 Identifikace demonstračního objektu Název, číslo DO: V Babici 201803 Plocha DO: 48,10 ha Vlastník: PhDr. Ludvík Belcredi, Pohankova 8, 628 00 Brno Správce: Ing.
VíceVÝSKYT NÍZKÉHO A STŘEDNÍHO LESA NA ÚZEMÍ ŠLP MASARYKŮV LES KŘTINY
VÝSKYT NÍZKÉHO A STŘEDNÍHO LESA NA ÚZEMÍ ŠLP MASARYKŮV LES KŘTINY KADAVÝ JAN, KNEIFL MICHAL Ústav hospodářské úpravy lesa, Lesnická a dřevařská fakulta, MZLU v Brně, Zemědělská 3, 613 00 Brno, Česká republika
VícePracovní metodika Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny
Pracovní metodika Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny Národní dotační program Ministerstva životního prostředí České republiky pro období 2009-2018 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad
VíceZamyšlení nad prioritami do budoucna
Zamyšlení nad prioritami do budoucna Konference České Národní parky 2016 Sekce: Současné výzvy a cíle NP Ladislav Miko Evropská Komise Co je a co má být národní park? Definice: tradice vs. Legislativní
VícePrávní režim ochrany přírody a krajiny. JUDr. Jana Tkáčiková, PhD.
Právní režim ochrany přírody a krajiny JUDr. Jana Tkáčiková, PhD. Cíl právní úpravy Zajištění péče o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické
VíceChráněná území v České republice. RNDr. Alena Vopálková
Chráněná území v České republice RNDr. Alena Vopálková Hlavní cíle ochrany přírody a krajiny Udržení a obnova ekologické stability krajiny Zachování přírodních hodnot a krajinného rázu Ochrana biologické
Více1 Chráněná krajinná oblast Poodří K zajištění ochrany přírody a krajiny části území nivy řeky Odry se vyhlašuje Chráněná krajinná
Strana 546 Sbírka zákonů č. 51 / 2017 51 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. února 2017 o Chráněné krajinné oblasti Poodří Vláda nařizuje podle 25 odst. 3 zákona č. 114/ /1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: 1
VíceProjekt MŽP P SP/3g1/24/07 Metodika a analýza potenciálu biomasy v ČR Ústav pro hospodářskou skou úpravu lesů Brandýs nad Labem, organizační složka státu tu www.uhul.cz Řešitelský tým Výzkumný ústav Silva
Více