Role místní akční skupiny v rámci rozvoje regionu

Transkript

1 The International Scientific Conference INPROFORUM 2013, , ISBN Role místní akční skupiny v rámci rozvoje regionu Kotásková Sylvie,1Korcová Renata2 Abstrakt: Místní akční skupiny (dále jen MAS ) představují seskupení neziskových organizací, společenství občanů, veřejné správy a podnikajících soukromých osob, které se v rámci společného zájmu a společného regionu podílejí na rozvoji venkova, zemědělství a souvisejícím získávání finanční podpory z Evropské unie a z vnitrostátních programů. Vybraná metoda spolupráce je představována tzv. programem LEADER, který napomáhá v rozvoji venkovských ekonomik zaujímajícím oblast celé Evropské unie. Klíčová slova: Program rozvoje venkova Leader místní akční skupina strategický plán obec JEL Classification: R51 R58 1 Úvod MAS představují v České republice druhou nejvýznamnější formu spolupráce, a to hned po mikroregionech. V rámci Programu rozvoje venkova ČR na období jsou poskytovány pro MAS dotace. Poskytování dotací zajišťuje Ministerstvo zemědělství v přímé spolupráci se Státním zemědělským a intervenčním fondem. Místní akční skupinou může být obecně prospěšná společnost podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů, dále občanské sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů a zájmové sdružení právnických osob podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, s tím, že místní akční skupinou nemůže být sdružení vzniklé podle 829 uvedeného občanského zákoníku. MAS musí představovat geograficky homogenní území s počtem obyvatel od do mimo obce s počtem obyvatel větším než Veřejná správa se podílí účastí v MAS maximálně jednou polovinou zástupců, druhá polovina je tvořena zástupci podnikatelských subjektů a neziskových organizací. Členové MAS musí působit přímo v daném regionu. MAS musí mít stanoven statut, stanovy, organizační řád, strukturu, být registrována u Ministerstva vnitra a mít strategii pro dané území. Velká část místních akčních skupin je sdružena do tzv. Národní sítě Místních akčních skupin, která reprezentuje své členy na vnitrostátní i mezinárodní úrovni. Jednotlivé místní akční skupiny jsou do krajů zařazeny podle krajské příslušnosti jejich sídla. V dalším textu bude pojednáno o občanském sdružení Místní akční skupina Sdružení Růže. Pro úplnost je potřeba zmínit, že na území Jihočeského kraje působí celkem 17 MAS. Jsou jimi MAS BRÁNA PÍSECKA, o.s.; MAS Lužnice, o.s.; MAS Lužnicko o.p.s.; MAS Vltava, o.s.; Místní akční skupina Blanský les - Netolicko o.p.s.; Místní akční skupina Česká Kanada o.p.s.; Místní akční skupina Hlubocko - Lišovsko o.p.s.; Místní akční skupina LAG STRAKONICKO, o.s.; Místní akční skupina Pomalší o.p.s.; Místní akční skupina Sdružení Růže, o.s.; MAS Střední Povltaví, o.s.; MAS Svazku obcí Blatenska, o.p.s.; MAS Třeboňsko o.p.s.; Občanské sdružení "CHANCE IN NATURE - LOCAL ACTION GROUP", o.s.; "Občanské sdružení MAS KRAJINA SRDCE", o.s.; Občanské sdružení Rozkvět zahrady jižních Čech - místní akční skupina, o.s.; VODŇANSKÁ RYBA, o.s. 2 Materiál a metodika Příspěvek vychází z analýzy, syntézy a komparace odborné literatury (Majerová, V., a kol. (2011). Sociální kapitál a rozvoj regionu. Praha, Grada Publishing; Tittelbachová, Š. (2011). Turismus a veřejná správa. Praha, Grada Publishing.), právních předpisů České republiky (zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech) a z odborných článků. V období měsíce září 2013 byly provedeny polostrukturované rozhovory celkem s 8 zástupci orgánů obcí v Jihočeském kraji, resp. v oblasti MAS Sdružení Růže. 1 Ing. Sylvie Kotásková, Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta, Katedra humanitních věd, Kamýcká 129, Praha 6 - Suchdol, kotaskova@pef.czu.cz 2 JUDr. Ing. Renata Korcová, Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta, Katedra práva, Katedra humanitních věd, Kamýcká 129, Praha 6 - Suchdol, korcova@pef.czu.cz

2 S. Kotásková, R. Korcová 132 Cílem příspěvku je zjištění realizace programu LEADER v rámci konkrétní MAS a zhodnocení aktuálního působení MAS a jejího vlivu na rozvoj regionu. Bude rovněž uvedena územní struktura daného regionu, charakterizováno obyvatelstvo a samospráva, úloha zemědělství a hospodaření v regionu, role zaměstnanosti a místní ekonomiky. 3 Výsledky Počátkem roku 1999 bylo oficiálně zaregistrováno zájmové sdružení právnických osob Sdružení Růže, což bylo v začátku představováno sdružením složeným z 15 obcí. Úzká spolupráce obcí probíhala však již od roku V roce 2000 se sdružení otevřelo i dalším právnickým osobám (Rožmberk o.p.s., Novohradská občanská společnost, o.s., Ústav ekologie krajiny AV, Klášter sv. Petra a Pavla), což lze pokládat za začátek partnerství, které se následně proměnilo v MAS Sdružení Růže. Významným mezníkem pro vývoj partnerství mezi obcemi a dalšími subjekty bylo odmítnutí transformace zájmového sdružení na svazek obcí. Tato transformace by zřejmě znamenala narušení dosavadní spolupráce, neboť členy svazku mohou být pouze města a obce. Místní akční skupina Sdružení Růže, občanské sdružení (dále jen Sdružení Růže ), byla zaregistrována 23. března 2004 jako právnická osoba se sídlem v Borovanech. Hlavním důvodem vzniku MAS bylo otevření programu LEADER ČR, prostřednictvím kterého bylo možné při splnění konkrétně stanovených podmínek žádat Ministerstvo zemědělství o dotace na rozvoj regionu. Hlavní myšlenkou programu LEADER je především odpovědnost za rozdělování dotací a jejich správné čerpání a využívání. Tato odpovědnost je v rámci decentralizace přesunuta z ústředí na region, tedy z Ministerstva zemědělství na MAS. Nejvyšším orgánem MAS je Valná hromada. MAS má dále výbor, výběrovou komisi a revizní komisi. Sdružení Růže zahrnuje jihovýchodní část území Jihočeského kraje zasahující okresy České Budějovice a Český Krumlov. Sdružení Růže působí na území 23 obcí (k ), z nichž 19 se nachází v okrese České Budějovice a 4 v okrese Český Krumlov. Uvedenými obcemi jsou obce Benešov nad Černou, Borovany, Čížkrajice, Dolní Dvořiště, Horní Stropnice, Hranice, Jílovice, Kamenná, Ledenice, Ločenice, Malonty, Mladošovice, Nové Hrady, Olešnice, Ostrovský Újezd, Petříkov, Pohorská Ves, Slavče, Srubec, Strážkovice, Svatý Jan nad Malší, Trhové Sviny, Žár. Rozloha území je 805,98 km 2. Počet obyvatel v území činí Obrázek 1 MAS Sdružení Růže v rámci Jihočeského kraje Zdroj: vlastní zpracování dle Národní síť Místních akčních skupin České republiky Částí území spadá Sdružení Růže do oblasti bývalých Sudet, které je charakteristické poválečným odsunem podstatné části obyvatel. Další osidlování území probíhalo v několika nerovnoměrných vlnách. Ačkoliv došlo k uvedeným historickým milníkům, patří území regionu k jednomu z mála území, kde je zaznamenáván poměrně výrazný nárůst počtu obyvatel, který v průběhu pětiletého období činil téměř 4 %. K charakteristickým rysům regionu patří překvapivě poměrně nízká nezaměstnanost, která je nižší, než je průměr celého Jihočeského kraje. V některých oblastech MAS je problém s dopravní obslužností a zajištěním uspokojivého vzdělání, a to i přesto, že prostorová struktura vzdělávacích zařízení je vyhovující, i když v některých případech ekonomicky nerentabilní.

3 Role místní akční skupiny v rámci rozvoje regionu 133 Většina území ve Sdružení Růže je tvořena zemědělskou půdou. Podstatná část zemědělského půdního fondu patří soukromým vlastníkům, kteří však v území nežijí a nejsou tedy s oblastí přímo spjati. Tato skutečnost podstatnou měrou limituje směr možného rozvoje podnikání a v jeho důsledku i místní zaměstnanost. Rozvoj podnikatelských činností a další zvýšení zaměstnanosti souvisí s málo rozvinutou infrastrukturou pro cestovní ruch. Tato terciální oblast lidské činnosti představuje tak nezanedbatelnou možnost pro rozvoj podnikatelských aktivit. MAS Sdružení Růže je od počátku své existence spojována s cílem sestavit co nejkvalitnější strategický plán LEADER, který je základem pro činnost Sdružení Růže v programovém období 2007 až Mezi základní principy metody LEADER patří např.: tzv. přístup zdola nahoru, kdy o dalším vývoji regionu rozhodují osoby, které jsou s regionem přímo spjaty, výměna zkušeností mezi jednotlivými skupinami LEADER, tzv. síťování, společné projekty MAS v rámci samotného státu, Evropské unie a třetích zemí, vícesektorové akce, místní rozvojová strategie, partnerství a spolupráce veřejných a soukromých subjektů. Účelem činnosti Sdružení Růže bylo stanovení takových podmínek pro programové období 2007 až 2013, které by vytvořily po skončení programového období pro většinu aktivních subjektů podmínky pro dosažení nezávislosti na evropských dotacích, národních doplňkových platbách a veřejných podporách. Strategie MAS Sdružení Růže je postavena na 4 prioritách, a to rozvoj lidských zdrojů, konkurenceschopnost podnikatelských subjektů v několika oblastech, dostupnost veřejných služeb a kooperace. Kromě čtvrté priority, která stanoví metodiku pro naplňování jednotlivých priorit, jsou předchozí tři skupiny chápány jako věcné předměty podpory. Obrázek 2 Strategický cíl MAS Sdružení Růže a obsah jednotlivých priorit Zdroj: vlastní zpracování dle Jarolímek (2007). Hlavním způsobem dosahování cílů a priorit je podpora individuálních projektů. Realizátoři těchto projektů se musejí předem zavázat k tomu, že jejich projekty přispějí k dosahování cílů a priorit programu LEADER. Sdružení Růže za tímto účelem vybíralo projekty, které splňovalo tzv. preferenční kritéria (např. sledování míry naplňování celkových monitorovacích indikátorů pro jednotlivé fiche, tj. poměr počtu jednotek monitorovacích indikátorů vůči požadované dotaci), tedy měly neefektivnější přínos k naplňování cílů. Sdružení Růže se zaměřilo konkrétně na projekty nesoucí nejmenší riziko neudržitelnosti slíbených cílů v podobě monitorovacích indikátorů výstupů výsledků. Mezi činnosti Sdružení Růže spadá rovněž kontrola realizace vybraných projektů a sledování jejich činnosti a výstupů. Průběžnou činností je vyhodnocování celého programu, poskytování asistence a možnosti vzdělávání pro žadatele a příjemce podpor. Pro rok 2012 bylo pro Sdružení Růže alokováno celkem Kč. Z této částky bylo více než 80 % vyčleněno na podporu žádostí o dotaci z Programu rozvoje venkova. Mezi projekty realizované v rámci MAS patří např. Venkovské tradice v krajině, Kovářství včera a dnes, Propojení českých a rakouských hippostezek, Spolupráce pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti Novohradských hor, Be fair sport und mehr, Rodina a zaměstnání inovace pro venkov. V rámci spolupráce se sousedícími MAS (MAS Sdružení Růže, MAS Pomalší a MAS Blanská les - Netolicko) byl realizován projekt Rehabilitace drobných sakrálních staveb v jihočeském pohraničí, v jehož rámci došlo

4 S. Kotásková, R. Korcová 134 k obnovení drobné sakrální architektury v jihočeském pohraničí a zachování její autentičnosti ve vazbě na cestovní ruch. Shora uvedený projekt Rodina a zaměstnání inovace pro venkov je realizován společně Novohradskou občanskou společností o.s. a Místní akční skupinou Sdružení Růže. Jeho cílem je informovat o výhodách a možných efektech sociálního podnikání a rovněž iniciovat subjekty k rozvoji sociální ekonomiky. 4 Závěr Místní akční skupina, která principielně ve své činnosti vychází z principu iniciativy LEADER, umožňuje především venkovským obcím aktivně se zapojit do péče o prostředí regionu a o uvažování nad rozvojem obcí v regionu v komplexních souvislostech. Klíčovými představiteli jsou zejména místní aktéři, kteří jsou úzce spojeni s prostředím na úrovni sociální, podnikatelské, historické, politické atd. Z provedených polostrukturovaných rozhovorů provedených zejm. s představiteli zastupitelstev obcí a jinými osobami přímo spjatými s Místní akční skupinou Sdružení Růže vyplynulo, že zapojení se do MAS přineslo do regionu příliv nezanedbatelných finančních prostředků, a to nejen z evropské unie a státního rozpočtu, ale např. i z cestovního ruchu. Lze konstatovat, že v rámci meziobecní spolupráce má MAS působící v Jihočeském kraji a tedy i MAS Sdružení Růže obrovský náskok a tudíž i potenciál veškerého využití naskytnutých příležitostí. Literatura Dušek, J. (2010). Faktory regionálního růstu a rozvoje (se zaměřením na spolupráci měst a obcí v Jihočeském kraji). Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s. České Budějovice. Jarolímek, M. (2007). Strategický plán LEADER. Místní akční skupina Sdružení Růže. Trhové Sviny. Majerová, V., a kol. (2011). Sociální kapitál a rozvoj regionu. Praha, Grada Publishing. Tittelbachová, Š. (2011). Turismus a veřejná správa. Praha, Grada Publishing. Místní akční skupina Sdružení Růže (2013) [online][cit ]. Dostupné z WWW: Národní síť Místních akčních skupin České republiky (2013) [online][cit ]. Dostupné z WWW: Sdružení MAS (2013) [online][cit ]. Dostupné z WWW: Výroční zpráva 2012 [online] (2012) [cit ]. Dostupné z WWW: Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů.

5 Role místní akční skupiny v rámci rozvoje regionu 135 Consequence of Local action groups in Rural development Programme Sylvie Kotásková, Renata Korcová Abstract: Local action groups is a grouping of NGOs, community citizens, public authorities and enterprising individuals who are in the common interest and a common region involved in rural development, agriculture and related obtaining financial support from the European Union and national program. The selected method of cooperation is represented by the LEADER program, which assists in the development of rural economies, including the entire area of the European Union. Key words: Rural development Programme Leader Local Action Group strategic plan municipality JEL Classification: R51 R58