Vyhodnocení Strategie prevence kriminality na území Ústeckého kraje na období

Transkript

1 Vyhodnocení Strategie prevence kriminality na území Ústeckého kraje na období Cíl 1: Zajištění dostatečné informovanosti obyvatel ÚK o systému prevence. Stručný popis cíle: Vytvoření informačního systému prevence kriminality, o možnostech ochrany před trestnou činností a možnostech pomoci obětem trestné činnosti. Poskytování informací o realizaci preventivních aktivit na území Ústeckého kraje. Opatření 1.1 Vytvoření informačního systému o systému prevence, o možnostech ochrany před TČ a o možnostech pomoci obětem TČ. Informace o realizaci preventivních aktivit. - vytvoření informačního systému pro sběr aktuálních dat z oblasti prevence - zajištění dostupnosti informací široké veřejnosti (webové stránky, média, tiskoviny, reklamní předměty) Strategie prevence kriminality na území Ústeckého kraje na období (dále Strategie ÚK) vycházela také z priorit Strategie prevence kriminality v ČR na léta 2008 až 2011 (dále Strategie ČR), která byla platná pro období Do té doby byl systém prevence kriminality realizován od roku 1996 Ministerstvem vnitra přímo směrem k obcím k tomuto vyhlašoval dotační program Prevence kriminality na místní úrovni Partnerství. Ve Strategii ČR byla zcela nově vydefinována krajská úroveň prevence kriminality, jejímž úkolem bylo vytvoření koordinační a metodické role na krajské úrovni ve vztahu k obcím. Ústecký kraj zřídil nově pozici manažera prevence kriminality, který se podílí na koordinaci nejen prevence kriminality na území kraje (zároveň byl zapojen do dalších oblastí prevence systému podpory a rozvoje sociálních služeb na území kraje, koordinace integrace romské menšiny aj.). Nově zde začala pracovat Pracovní skupina pro prevenci kriminality Ústeckého kraje, která byla jmenována Radou Ústeckého kraje. V pracovní skupině jsou zastoupeni odborníci, kteří působí v různých oblastech prevence pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí, zástupce Probační a mediační služby, zástupce Policie ČR, zástupce městské policie, zástupci nestátních neziskových organizací, kteří se věnují především službám sociální prevence (např. intervenční centrum pomoc obětem domácího násilí). Členové pracovní skupiny PK kraje se podílí na koordinaci prevence kriminality na území kraje, hodnocení žádostí na dotaci v Programu prevence kriminality a také na přípravě a zpracování Strategie ÚK. Obce Ústeckého kraje, které jsou zapojeny do systému prevence kriminality, zřizují také pracovní pozice manažerů prevence kriminality (jedna z institucionálních podmínek pro zapojení do systému prevence kriminality MV). Tito pracovníci shromažďují data z této oblasti, které jsou dále využívány při realizaci preventivních aktivit na krajské i místní úrovni, tedy na jednotlivých obcích. Důležitou součástí v systému prevence kriminality se stávají pracovní skupiny (komise) na obcích, které se této oblasti věnují. Manažer prevence kriminality Ústeckého kraje navštěvoval jednotlivé obce a oslovoval je k zapojení do systému prevence kriminality. V rámci těchto 1

2 návštěv v obcích docházelo zároveň k šíření informací o systému prevence kriminality a preventivních aktivitách (příkladů dobré praxe) jednání se účastnili jak zástupci obce, tak i pracovníci, kteří působí v oblasti prevence (zástupci městské policie, sociálního odboru, škol aj.). V roce 2009 byl na webových stránkách Ústeckého kraje nově vytvořen přímý odkaz na prevenci kriminality. Zde jsou zveřejněny strategické a analytické dokumenty (např. Bezpečnostní analýza Ústeckého kraje) vztahující se k této problematice, a další aktuální informace z oblasti prevence kriminality. Také jednotlivé obce informují a zajišťují dostupnost informací, které se týkají oblasti prevence prostřednictvím svých webových stránek, místních tiskovin či reklamních předmětů. Každoročně dochází k předávání informací také prostřednictvím seminářů, besed s odborníky či akcí větších rozměrů (konferencí), které realizoval odbor sociálních věcí a zdravotnictví KÚ i ve spolupráci s dalšími partnery. Opatření 1.2 Podpora aktivit na zlepšení veřejné prezentace programů prevence. - shromažďování příkladů dobré praxe veřejné prezentace realizátorů preventivních programů a jejich publikace na webových stránkách kraje - zařazení prezentace příkladů dobré praxe do programu krajské konference prevence kriminality a sociální prevence V době realizace Strategie ÚK, tedy v období , byl nastaven systém nejen finanční podpory prevence kriminality na třech úrovních celorepublikové, krajské a místní - městské. Navazoval tak na nový systém prevence kriminality vytvořený novou Strategií ČR, který zde byl nově uvedenými úrovněmi definován. Ministerstvo vnitra vyhlašovalo dotační program Program prevence kriminality, který byl určen pro obce městské úrovně PK, tedy pro obce nad 25 tisíc obyvatel. Zároveň byl Ministerstvem vnitra v letech vyhlašován také Program prevence kriminality a extremismu Úsvit. Jednalo se o program, který byl určen pro města s problematikou sociálně vyloučených lokalit. V prvním roce byly z tohoto programu v Ústeckém kraji podpořeny projekty města Mostu, které byly realizovány v Chanově. Jednalo se např. o projekt Asistent prevence kriminality, Romští mentoři, Systém včasné intervence, Nulová tolerance drogám. V roce 2010 se do tohoto programu zapojila další města Obrnice, Trmice, Litvínov, Děčín a opět Most. V roce 2011 se zapojila města Šluknov, Trmice, Bílina, Rumburk a Varnsdorf. Na krajské úrovni byl v období realizován dotační program Prevence kriminality v Ústeckém kraji. Finance poskytovalo krajům Ministerstvo vnitra ze státního rozpočtu. Výše alokované částky (cca 2 4 mil. Kč ročně pro krajský program) byla stanovena zejména z rizikovosti (výskytu trestné činnosti) v daném kraji. Z tohoto programu byla podporována města a obce Ústeckého kraje do 25 tisíc obyvatel. V případě, že alokované finance nebyly zcela vyčerpány, bylo vyhlašováno druhé kolo programu, kdy žádost o poskytnutí dotace mohla žádat i obce nad 25 tisíc obyvatel. V rámci tohoto programu byly podporovány preventivní aktivity z oblasti sociální, situační prevence a informování občanů. Z oblasti sociální prevence se jednalo zejména o víkendové 2

3 a prázdninové pobyty pro děti, případně jiné preventivní aktivity v době prázdnin pro tuto cílovou skupinu. Z oblasti situační prevence se jednalo kromě zavádění a rozšiřování městského dohledového systému také o ochranu osobního majetku (např. jízdních kol). Díky tomuto kroku Ministerstva vnitra a předání části kompetencí na kraje, došlo k výraznému rozvoji a posílení preventivních aktivit na krajské a místní úrovni. Kraje mají blíže k obcím, znají situaci v lokalitách, koordinují rozvoj sociálních a jiných služeb a jsou flexibilnější jak v koordinační, tak metodické činnosti směrem k obcím. I z uvedených důvodů došlo k rozvoji prevence kriminality i v menších obcích. V období realizace Strategie ÚK začala být budována síť speciálních výslechových místností, tak, aby bylo postupně dosaženo časové a místní dostupnosti především pro klienty a pro pracovníky, kteří pracují s oběťmi trestné činnosti či jinak znevýhodněnými osobami (ať už se jedná o děti, mladistvé, zdravotně handicapované, seniory a další). Vzhledem k tomu, že kraj byl příjemcem žádostí o dotaci na preventivní projekty obcí, docházelo ke kumulaci všech preventivních aktivit, které obce realizovaly. Informace o příkladech dobré praxe byly pak prostřednictvím krajského manažera prevence kriminality a členů pracovní skupiny pro PK kraje přenášeny ostatním manažerům a preventistům kriminality obcí a v případě zájmu bylo zprostředkováno osobní setkání, v rámci kterých byly předány důležité informace o samotné přípravě či realizaci projektů (rizika, problémy, které se vyskytly aj.). Ústecký kraj realizoval také vlastní celokrajské projekty. V roce 2009 byly realizovány 2 projekty, a sice Výzkum veřejného mínění k problematice kriminality, její prevence a vlastní bezpečnosti občanů Ústeckého kraje a Ajaxův zápisník. Cílem prvního projektu bylo zjištění potřeb občanů (bylo osloveno více jak tisíc respondentů v kraji) a analýza jejich odpovědí v oblasti prevence kriminality a aktualizace bezpečnostní analýzy. Druhý projekt byl realizován ve spolupráci s Krajským ředitelstvím PČR Ústeckého kraje, jeho cílem byla systematická práce s dětmi 2. tříd základních škol v oblasti bezpečnosti a prevence kriminality. V roce 2010 byl realizován projekt Ochrana seniorů Ústeckého kraje 2010 a v roce 2011 navazující projekt Ochrana seniorů a dalších ohrožených skupin obyvatel Ústeckého kraje Uvedené projekty zahrnovaly přednášky městských a státních policistů pro seniory, v jejich rámci byly předávány informační materiály a osobní bezpečnostní alarmy. V roce 2011 byly do projektu kromě seniorů zahrnuty i další cílové skupiny, zejména zdravotně postižení. Celkem bylo realizováno 58 přednášek, kterých se zúčastnilo cca osob, dále bylo individuálně osloveno osob. Veřejná prezentace příkladů dobré praxe probíhala kromě na každoročně realizovaných konferencích na KÚ na téma prevence kriminality také prostřednictvím pravidelných porad s partnery obcemi (např. na úseku prevence kriminality, sociálně-právní ochrany dětí, romské integrace aj.), či jinými subjekty. 3

4 Cíl 2: Podpora spolupráce participujících subjektů, uzavírání partnerství, koordinace jejich činnosti zapojení veřejnosti do prevence kriminality. Stručný popis cíle: Podpora vytvoření sítě kooperujících skupin (center) pro prevenci na území Ústeckého kraje s přihlédnutím k místním specifikům (např. pro děti, žáky, studenty, rodiče a pracovníky škol a školských zařízení) v Ústeckém kraji. Opatření 2.1 Zapojení příslušných subjektů do systému prevence (obce, školy, NNO ) a zajištění jejich koordinace. - podpora vzniku a činnosti pracovních skupin pro prevenci na místní a regionální (okresní) úrovni (s využitím již existujících osvědčených institucí) k zajištění vzájemné komunikace a spolupráce všech subjektů realizujících prevenci, zejména škol a školských zařízení, obcí (OSPOD), NNO, Policie ČR, městské policie, PMS - podpora zajištění koordinace vzniklých pracovních skupin Ústecký kraj přistoupil do systému prevence kriminality MV, jmenoval krajského manažera prevence kriminality, vytvořil Pracovní skupinu pro prevenci kriminality Ústeckého kraje (viz opatření 1.1 a 1.2), která následně zpracovala Strategii ÚK a každoročně začal zpracovávat (aktualizovat) Bezpečnostní analýzu Ústeckého kraje. Do uvedené pracovní skupiny byli jmenování odborníci působící v různých institucích, které se zabývají prevencí kriminality a sociální prevencí pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí, státní a městští policisté, pracovníci probační a mediační služby, zástupci NNO (vč. poskytovatelů sociálních služeb), pracovníci zastupující systém školské primární prevence. Krajský manažer prevence kriminality pomáhal při vzniku a rozvoji systému prevence kriminality v obcích v kraji. Docházelo ke zřízení obdobných pracovních skupin pro prevenci kriminality na obcích, které postupně vstupovaly do systému prevence kriminality. Manažeři nebo preventisté kriminality jmenovaní orgány obcí pak úzce spolupracovali s manažerem prevence kraje, který jim pomáhal s nastavením koordinace a spolupráce s partnery v rámci systému prevence kriminality na území obce. Zároveň byla zajištěna podpora při výběru vhodných preventivních aktivit a zpracování projektových žádostí o dotaci v rámci dotačních programů na místní a krajské úrovni prevence kriminality. Výsledkem byl narůstající počet zapojených obcí a také žádostí o dotaci na preventivní aktivity (např. nově v tomto období přistoupila města a obce Štětí, Šluknov, Krásná Lípa, Obrnice, Podbořany, Lom aj.). Zároveň města a obce v rámci programu prevence kriminality žádali o dotaci na nevíce projektů ve srovnání s ostatními kraji v ČR. Kromě již zmíněné spolupráce výše uvedených institucí nejen v rámci pracovní skupiny pro prevenci kriminality kraje, bylo v uvedeném období pravidelně spolupracováno také s Krajským ředitelstvím PČR Ústeckého kraje. Spolupráce byla prohlubována i při realizaci společných projektů v oblasti prevence kriminality. Příkladem jsou projekty: Ajaxův zápisník, Ochrana seniorů Ústeckého kraje 2010, Ochrana seniorů a dalších ohrožených skupin obyvatel Ústeckého kraje V rámci projektu Ajaxův zápisník byla navázána úzká spolupráce se základními školami napříč Ústeckým krajem. Úzká spolupráce byla také 4

5 navázána s Probační a mediační službou ČR. Zde se krajský manažer prevence kriminality podílel na hodnocení projektů v programu na podporu probačních programů pro mládež, zaměřených na resocializaci mladistvých pachatelů trestné činnosti (program vypisovaný Ministerstvem spravedlnosti). Opatření 2.2 Zavádění systému vzdělávacích aktivit pro pracovníky subjektů participujících v systému prevence. - vytvoření a pravidelná aktualizace nabídkového katalogu kurzů, seminářů a akreditovaných vzdělávacích kurzů pro metodiky prevence a pracovníky prevence (pořádaných nejen školami a školskými zařízeními v kraji) - vzdělávání zaměstnanců subjektů zapojených do prevence Ústecký kraj prostřednictvím krajského manažera prevence kriminality nebo ve spolupráci s pracovníky krajského úřadu či partnery (zástupci jiných institucí) realizoval semináře pro pracovníky, kteří se podílejí na činnostech v oblasti prevence kriminality a sociální prevence. Nabízené vzdělávací aktivity (z oblasti prevence kriminality, sociální prevence aj.) byly pořádány Ústeckým krajem, tak i spolupracujícími subjekty (PČR, NNO, obcí a další). Katalog kurzů, seminářů a akreditovaných vzdělávacích kurzů nebyl vytvořen, protože jednotlivé vzdělávací agentury či partneři (nejen ti, kteří jsou do prevence zapojeni) realizující vzdělávací akce či odborné workshopy pravidelně zasílají své nabídky na krajský úřad, který je napojený na řadu institucí v kraji. Zaměstnanci subjektů vždy obdrželi aktuální nabídku vzdělávacích aktivit obratem prostřednictvím elektronické korespondence. Opatření 2.3 Prohlubování spolupráce jednotlivých subjektů interdisciplinární setkávání zástupců obcí a dalších zainteresovaných subjektů. - podpora zlepšení koordinace lokálních a územních pracovních skupin a územních center (již vytvořených) k zajištění vzájemné komunikace a spolupráce všech subjektů realizujících prevenci, zejména škol a školských zařízení, obcí, NNO, Policie ČR, městské policie - podpora činnosti pracovních skupin pro prevenci Plnění tohoto opatření je v souladu s plněním opatření 2.1. Opatření 2.1 bylo zaměřeno na podporu vzniku nových pracovních skupin pro prevenci a následné metodické vedení nebo jinou podporu. Opatření 2.3 bylo zaměřeno na podporu ze strany kraje a jeho institucí již vytvořených pracovních skupin či jiných forem (komisí). Metodická podpora byla zaměřena především na sestavování plánu preventivních aktivit pro jednotlivé lokality a podle druhů kriminality (které se v obci v daném období vyskytovaly) a vlastní realizace naplánovaných preventivních činností vlastními silami nebo ve spolupráci s partnery. Zároveň byl podporován komplexní přístup tedy kombinace opatření sociální a situační formy současně. Podpora kraje byla také směřována ke zkvalitňování projektových žádostí pro větší úspěšnost pro získání státních dotací. V roce 2008 obce a města Ústeckého kraje žádala dotaci v programu prevence kriminality na 59 preventivních aktivit, dotaci obdrželo 31 projektů. V roce 2009 bylo dotací podpořeno 47 projektů, v roce 2010 již 60 projektů a v roce 5

6 2011 obdržela města a obce státní dotaci na 56 projektů. Je nutné doplnit, že Ústecký kraj obdržel státní dotaci na všechny projekty v rámci tohoto programu. Příkladem spolupráce při plánování a realizaci společných projektů jsou aktivity realizované Ústeckým krajem ve spolupráci s PČR a pracovníky škol a školských zařízení a městských policií (viz plnění opatření 2.1) Ajaxův zápisník, Ochrana seniorů Ústeckého kraje 2010, Ochrana seniorů a dalších ohrožených skupin obyvatel Ústeckého kraje Jednotlivé subjekty působící v oblasti prevence kriminality realizovaly preventivní aktivity samostatně s návazností na další činnosti jiných subjektů, které v dané oblasti působí. Příkladem je spolupráce orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) s nevládními neziskovými organizacemi, které realizovaly víkendové preventivní pobyty pro děti v evidenci OSPOD. Prohlubovala se spolupráce s probační a mediační službou (postupně byly sestavovány týmy pro mládež, rozvíjeny byly probační programy pro mládež i dospělé, na kterých participovali pracovníci OSPODů, případně NNO např. Sdružení pro probaci a mediaci v justici). Cíl 3: Zjištění potřeb (názorů, postojů) občanů v oblasti prevence a hodnocení efektivity realizovaných preventivních programů. Stručný popis cíle: Zpracování analýzy potřeb (názorů, postojů) občanů kraje v oblasti prevence kriminality. Zjistit faktory, které ovlivňují pocit bezpečí občanů v Ústeckém kraji. Analýza potřeb a názorů občanů a pravidelně aktualizovaná bezpečnostní analýza kraje jsou základními podkladovými materiály pro plánování aktivit v oblasti prevence kriminality a sociální prevence. Opatření 3.1 Analýza potřeb (názorů, postojů) občanů kraje v oblasti prevence kriminality a aktualizace bezpečnostní analýzy. - zpracování aktualizace bezpečnostní analýzy - zpracování analýzy veřejného mínění občanů kraje v oblasti prevence kriminality - zapojování do preventivních programů nejen institucí, ale i občanů Ústecký kraj aktualizuje pravidelně od r Bezpečnostní analýzu Ústeckého kraje. Jednotlivé aktualizace jsou elektronicky rozesílány partnerům kraje (obcím, Policii ČR, PMS aj.) a zároveň jsou dostupné na webových stránkách Ústeckého kraje: Ústecký kraj realizoval v roce 2009 projekt Výzkum veřejného mínění k problematice kriminality, její prevence a vlastní bezpečnosti občanů Ústeckého kraje. Tento projekt zjišťoval potřeby občanů a tyto analyzoval v oblasti prevence kriminality. V tomto výzkumu bylo osloveno přes respondentů z Ústeckého kraje, tento navazoval na výzkum Ministerstva vnitra, kdy bylo osloveno také přes tisíc respondentů, ale v rámci celé ČR. Výzkum byl zaměřen na vnímání bezpečnosti, kriminality a její prevence zúčastněných respondentů. Z výzkumu vyplynulo, že obyvatelé Ústeckého kraje vnímají oblast kriminality jako jeden z nejpalčivějších problémů. Větší obavu přitom mají obyvatelé menších obcí (do 5 tisíc obyvatel). Oslovení respondenti zmiňovali největší obavu z toho, že se stanou obětí 6

7 trestného činu, relativně velkou obavu mají o svou bezpečnost v nočních hodinách. Významná část respondentů (68 %) uvedla, že za nejrizikovější skupinu obyvatelstva z pohledu bezpečnosti vnímají romskou minoritu, dále drogově závislé (50 %) a opilce (40 %). Dále z výzkumu vyplynulo, že respondenti (subjektivně) považují za nejefektivnější opatření v přítomnosti více policistů v ulicích, zpřísnění trestů za spáchané skutky a zavádění městských kamerových dohledových systémů. Naopak za nejméně efektivní opatření považují poradenskou činnost, osvětové akce pro veřejnost a výstavbu nových sportovišť. V období byly realizovány preventivní aktivity, do kterých byly zapojeny různé instituce působící v oblasti prevence (PČR, městské policie, NNO, OSPOD aj.), a to prostřednictvím jimi realizovaných projektů. Veřejnost se zapojila do preventivních programů prostřednictvím projektů Asistent prevence kriminality (asistenti byly vybíráni z řad obyvatel sociálně vyloučených lokalit se znalostí daného místa a lidí v něm žijících), Romský mentor (i tento projekt cílil na osoby se znalostí mentality Romů opouštějících vězení, popř. uložen alternativní trest, kterým má aktivita pomoci pro splnění podmínek náhrady za výkon trestu odnětí svobody) či různé informační kampaně cílené např. na ochranu majetku osob. Opatření 3.2 Hodnocení efektivity preventivních projektů - zpracování hodnocení efektivity preventivních projektů - ustanovení hodnotící skupiny - vytýčení priorit preventivních projektů Zpracování hodnocení efektivity preventivních projektů nebylo Ústeckým krajem realizováno. Důvodem byla skutečnost, že metodiku hodnocení projektů plánovalo zpracovat v té době Ministerstvo vnitra. Metodika byla zpracována později, než bylo plánováno. Následně byla předána prostřednictvím kraje všem manažerům prevence kriminality obcí dispozici na webových stránkách MV: (cesta: přílohy příloha č. 6 Měření efektivity preventivních programů, aneb jak měřit něco, co se nestalo ). Příjemce dotace (v rámci uvedených dotačních programů v plnění opatření č. 1.2) je povinen zhodnotit realizované preventivní aktivity. Toto hodnocení je nutné zaslat na Ministerstvo vnitra k následujícího roku po realizaci projektu. Hodnotících indikátorů je celá řada např. počet oslovených osob z cílové skupiny, počet aktivit, počet účastníků aktivit, počet partnerů projektu atd. V rámci kvalitativního hodnocení je využíváno např. dotazníků, případně u dětí je využíváno jednoduchých testů (jako zpětná vazba o hodnocení projektových aktivit cílovými skupinami). Vyhodnocování aktivit je realizováno i s určitým časovým odstupem, zejména při aktivitách s dětmi, kde je nutný určitý časový odstup, aby pracovníci např. OSPOD či NNO, kteří s dětmi pracují dlouhodobě, byli schopni zhodnotit, zda a jak aktivita pomohla spolupráci, případně dítě ovlivnila. Ve Strategii ÚK byly stanoveny priority tj. předcházet vzniku kriminality a snižovat její výskyt. Zároveň bylo cílem zajistit stabilizaci a rozvoj nově vytvořeného třístupňového systému prevence kriminality. Z podporovaných preventivních aktivit (především projekty 7

8 sociální prevence a aktivity zaměřené na informování obyvatel), což se následně odrazilo v plánování a realizaci takto orientovaných projektů. Cíl 4: Zajištění odpovídající nabídky programů sociální a situační prevence (úrovně primární, sekundární a terciární prevence) Stručný popis cíle: Zajištění služeb sociální prevence dostupných pro uživatele z celého Ústeckého kraje. Jedná se zejména o sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, azylové bydlení, domy na půl cesty a nízkoprahová zařízení pro všechny věkové skupiny a dalších služeb pro cílové skupiny. Opatření 4.1 Zajištění dostupnosti služeb sociální prevence na celém území Ústeckého kraje (azylové bydlení, nízkoprahová zařízení, domy na půl cesty a další). - podpora realizace nízkoprahových zařízení pro děti a mládež a ostatní osoby ohrožené sociálním vyloučením - zajištění rozvoje sítě domů na půl cesty - realizace azylového bydlení - zajištění terénních volnočasových programů Ústecký kraj provedl v roce 2007 analýzu všech poskytovatelů sociálních služeb a jimi poskytovaných služeb (dle druhové a místní dostupnosti v rámci kraje) v souladu s nově přijatým zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění. Na jejím základě byl proveden rozbor jednotlivých druhů sociálních služeb a jejich působnosti v jednotlivých lokalitách (obcích). Cílem Ústeckého kraje bylo (ve spolupráci se všemi zainteresovanými partnery) rozvíjet dostupnost sociálních služeb pro všechny občany kraje, a to s důrazem i na podporu služeb sociální prevence. V období došlo k výraznému rozvoji sociálních služeb poskytovaných na území Ústeckého kraje. V tomto období byly sociální služby poprvé výrazněji financovány z evropských strukturálních fondů. Mezi oprávněné žadatele patřily zejména kraje, ale i obce nebo samotní poskytovatelé sociálních služeb. Jednalo se především o podporu služeb sociální prevence např. nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, terénní programy, azylové domy, domy na půl cesty. Na podporu, rozšíření a rozvoje těchto služeb realizoval Ústecký kraj individuální projekty (jednalo se o 2 projekty): Podpora integrace romské komunity v Ústeckém kraji tento projekt zahrnoval podporu 7 sociálních služeb se zaměřením na jejich působnost zejména v sociálně vyloučených lokalitách a především projekt Sociální služby v Ústeckém kraji zde bylo podpořeno celkem 84 sociálních služeb. Prostřednictvím individuálních projektů došlo k navýšení počtu sociálních služeb v kraji, popř. k navýšení kapacit stávajících služeb a tím bylo přispěno ke zvýšení jejich dostupnosti po celém území Ústeckého kraje. V tomto období také došlo k rozvoji víkendových či prázdninových pobytových aktivit pro děti, které jsou ohroženy sociálním vyloučením nebo sociálně nežádoucími jevy (např. již jsou v evidenci orgánů sociálně-právní ochrany dětí). Zároveň byly také za finanční podpory v rámci Programu prevence kriminality MV podporovány tzv. příměstské tábory. V roce

9 byla také vydána metodická příručka pro pracovníky orgánů sociálně-právní ochrany dětí obecních úřadů s rozšířenou působností v Ústeckém kraji, která obsahovala informace pro plánování, přípravu a realizaci těchto pobytů pro děti. Opatření 4.2 Realizace podpůrných programů pro osoby ohrožené sociálním vyloučením - zajištění sociálně rehabilitačních a motivačních programů zaměřených na prevenci kriminality a předcházení sociálního vyloučení - realizace akreditovaných probačních programů nejen pro děti a mládež - udržení a stabilita osvědčených projektů a příp. jejich rozšíření - vznik nových projektů v nepokrytých lokalitách zapojení více subjektů do prevence kriminality (spolupráce těchto subjektů) V období spolu se zavedením nového tříúrovňového systému prevence kriminality (celorepubliková, krajská a místní) došlo také k rozvoji a navýšení počtu realizovaných programů za finanční podpory prostředků určených na krajskou úroveň prevence kriminality. V Ústeckém kraji byly prioritně podporovány projekty zaměřené na práci nejen s ohroženými dětmi a mládeží. Tento rozvoj byl podporován i z důvodu větších kompetencí krajů, které se mohly prostřednictvím metodické a finanční podpory podílet na zaváděných preventivních opatřeních v jednotlivých lokalitách kraje. K realizaci preventivních opatření na svém území (i za finanční podpory z krajského programu prevence kriminality) se průběžně připojovala také další města i menší obce (příkladem mohou být Obrnice, Podbořany, Trmice nebo Krásná Lípa). V těchto lokalitách byly realizovány zejména aktivity sociální prevence a práce s dětmi. Kromě rozvoje projektů v rámci krajského programu prevence kriminality, ať již na celorepublikové úrovni (u měst nad 25 tisíc obyvatel v rámci tzv. městské úrovně prevence kriminality), tak i na krajské úrovni (obce do 25 tisíc obyvatel), došlo také k rozvoji resocializačních programů pro děti a probačních programů pro mládež. Tyto programy byly realizovány nestátními neziskovými organizacemi v našem kraji se jednalo např. o probační program Právo pro každý den, který byl realizován ve spolupráci NNO White Ligth I. a Probační a mediační služby ČR. Zároveň došlo k rozvoji resocializačních a probačních programů pro dospělé (často pro osoby ohrožené sociálním vyloučením nebo s kriminální minulostí). Významným partnerem v této oblasti byla organizace Rubikon centrum (dříve Sdružení pro probaci a mediaci v justici), které měla i Ústí n. L. zřízenu svou kancelář. Podobné programy pro uvedenou cílovou skupinu realizovaly další organizace v kraji (např. sdružení Mosty sociálně psychologické centrum). Opatření 4.3 Realizace podpůrných programů pro děti a mládež (nejen rizikovou) - znovuzavedení účinných a plošných programů primární prevence (kriminalita, drogy, šikana, záškoláctví, prostituce atd. - udržení popř. rozšíření stávajících programů prevence kriminality 9

10 - probační programy a jejich plošné rozšíření do dalších lokalit - programy zaměřené na rizikovou mládež (víkendové pobyty, tábory, nízkoprahová zařízení, hřiště apod.) V období platnosti Strategie ÚK na období byly také zaváděny programy primární prevence ve školách. Jednalo se jak o školskou primární prevenci nespecifickou, tak i specifickou. Realizace těchto programů byla také podporována novým dotačním programem Ústeckého kraje na odboru školství mládeže a tělovýchovy Prevence rizikového chování v Ústeckém kraji. V rámci tohoto programu jsou podporovány projekty zaměřené na specifickou primární prevenci rizikového chování, žadateli jsou školy a školská zařízení. Stávající programy jak primární, tak sekundární a terciární prevence byly v období rozšiřovány. Podpůrným mechanismem byly i větší kompetence krajů v oblasti koordinační, metodické a finanční. V tomto období byly také podporovány probační programy, zejména díky dotačnímu programu Ministerstva spravedlnosti Probační programy pro mládež, které byly realizovány nestátními neziskovými organizacemi ve spolupráci s Probační a mediační službou (podrobněji opatření 4.2). Opatření 4.4 Cílené zaměření situační prevence - realizace opatření směřujících ke snížení kriminogenních podmínek (určité druhy kriminality se objeví v určité době, na určitých místech a za určitých okolností) - realizace opatření, která znesnadňující páchání trestné činnosti - informování veřejnosti o možnostech a způsobech ochrany před trestnou činností, medializace úspěšných preventivních aktivit - zapojení Policie ČR do preventivních aktivit na místní úrovni Ústecký kraj v uvedeném období podporoval preventivní opatření zaměřené také na situační prevenci. Zejména docházelo k zavádění, rozšiřování nebo modernizaci městských kamerových dohlížecích systémů nejen ve větších městech (v Mostě, Ústí nad Labem, Děčíně aj.), ale také v menších městech např. Kadani, Roudnici nad Labem, Klášterci nad Ohří. Podpora byla zaměřena také na zavádění mobilních kamerových bodů, které mohly být přeinstalovány v případě změny bezpečnostní situace v jiných lokalitách obce. Dále byly realizovány další projekty situační prevence např. projekt Osvětlení temných míst v Ústí nad Labem v roce 2010, obdobný projekt byl také realizován v Bílině. Mezi preventivní opatření zaměřené na situační prevenci lze zařadit zabezpečení jízdních kol (stojany na kola, mikročipy), projekty tohoto typu byly realizovány např. v Mostě, Duchcově, Lomu. Dále byly v tomto období realizovány informační kampaně Auto není trezor. Do všech zde uvedených projektů byla zapojena Policie ČR, v některých se přímo PČR podílela na aktivitách, v jiných (např. MKDS) spíše vyhodnocovala přínosnost projektu v konkrétní lokalitě. 10