Horní Benešov. město založeno roku 1253 synem Voka I., Benešem II.

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Horní Benešov. město založeno roku 1253 synem Voka I., Benešem II."

Michal Malý
před 6 lety
Počet zobrazení:

Zeměpisná poloha města Město Horní Benešov leží na 17

1 Horní Benešov město založeno roku 1253 synem Voka I., Benešem II. Zeměpisná poloha města Město Horní Benešov leží na VD a 49 SŠ. Poloha města na 50 SŠ podmiňuje mírné podnebí. Zpracovala Veronika Hudečková 1

2 Město Horní Benešov leží v průměrné nadmořské výšce 530 m (GPS: 49 58'0.56"N,17 36'9.45"E) ve vzdálenosti 25 km od Opavy směrem na východ a 13 km od Bruntálu ve směru západním. Původní název zněl jen Benešov, přízvisko Horní získala obec až v roce Na katastrálním území o rozloze ha v lokalitě východních výběžků pohoří Jeseník cca 20 km od státní hranice s Polskem žije přes obyvatel. Historicky se jedná o hornické město založené v roce 1253 synem Voka I., Benešem II., na místě starší hornické osady, jak dokládá zakládací listina z 11. dubna toho roku. Dokument se bohužel zachoval pouze v latinském opise z roku 1535, originál byl nenávratně zničen při požáru města během válečného tažení uherského krále Matyáše Korvína roku Ve 13. století náležely k Benešovu také okolní vsi Razová, Horní Životice, Jelení, Milotice a dnes již zaniklé obce Rábov a Schvarzendorf. V místních dolech se těžila ruda s obsahem stříbra, zlata, olova, zinku a železa. Stříbrné doly patřily k nejstarším v zemi. Počátky tkalcovského řemesla se v Benešově datují již od 16. století. V 19. století se město stalo významným centrem textilního průmyslu. Vyskytovala se zde bělidla, barvírny a pletárny. Vyráběly se nitě, provazy i paličkované krajky. Více o historii města vypovídá po 90 letech obnovené městské muzeum nacházející se v budově radnice. Městečko se rozprostírá v malebné krajině, která přímo vyzývá k turistice, cykloturistice a s ohledem na blízkost vodní nádrže Slezská Harta také k vodním sportům. Ke zhlédnutí určitě stojí farní kostel sv. Kateřiny, hřbitovní kaple Panny Marie, socha sv. Jana Nepomuckého, smírčí kříž či hraniční kámen. Zajímavým objektem je také památník padlým v 1. světové válce, přírodním úkazem téměř 500 let stará lípa. Základní občanská vybavenost města je zajištěna. Je zde mateřská škola, základní škola pro 1. až 9. ročník. Kromě povinného základního vzdělání mohou děti navštěvovat základní uměleckou školu a řadu zájmových kroužků. Nalézá se zde ordinace praktického lékaře pro dospělé, pro děti a mládež, lékárna a veterinární lékař. Ve městě se nachází pošta, dům klidného stáří, dům s pečovatelskou službou i domov pro osoby se zdravotním postižením. Horní Benešov má kvalitní zázemí pro sportovní aktivity. Občané mohou využívat zastřešený zimní stadion, čtyřdráhovou kuželnu, víceúčelovou sportovní halu, fotbalový stadion, tenisové kurty nebo víceúčelové hřiště. Rodiče s dětmi mohou navštívit dětská hřiště na ul. Masarykové či na ul. Školní. Od roku 2000 je město v partnerství s polským městem Pszów. Hlavním cílem je realizace společných projektů. Město Horní Benešov ve spolupráci s místními zájmovými organizacemi pořádá každoročně řadu akcí, např. městský ples, slavnosti města, rozsvícení vánočního stromečku aj. Nedílnou součástí kulturního života je Informační centrum a městská knihovna, která mimo pestré nabídky služeb pro širokou veřejnost pořádá kulturní a vzdělávací akce a je místem příjemných setkávání. Nachází se v přízemí budovy radnice. V případě potřeby konkrétnějších a detailnějších informací je vám plně k dispozici

Objekty v Horním Benešově zapsané v ústředním seznamu nemovitých kulturních památek Vojenské

1888; 1887; 1851/1 Je považováno za opevnění z třicetileté války nebo za dělostřelecké okopy z

Leží na východní stráni vrcholku kopce Šance (559 m.

Na vrchol toho kopce dojdeme po lesní cestě vedoucí severním směrem z místní části Horního

323; 324; 322/1 ve středu města pod náměstím Farní kostel sv. Kateřiny parc. č. : 323, stav., k.

3 Objekty v Horním Benešově zapsané v ústředním seznamu nemovitých kulturních památek Vojenské opevnění tzv. Lichnovské šance na tzv. Mlýnském poli, kóta 559, par. č. 1888; 1887; 1851/1 Je považováno za opevnění z třicetileté války nebo za dělostřelecké okopy z války sedmileté. Nutno chránit jako vojenskou památku. Leží na východní stráni vrcholku kopce Šance (559 m. n. m.), který se zvedá severním směrem od města Horní Benešov. Na vrchol toho kopce dojdeme po lesní cestě vedoucí severním směrem z místní části Horního Benešova z Luhů. Farní kostel sv. Kateřiny s areálem parc. č. 323; 324; 322/1 ve středu města pod náměstím Farní kostel sv. Kateřiny parc. č. : 323, stav., k. úz. : Horní Benešov Barokní architektura postavená na středověkých základech několikrát přestavěná 1746 po požáru, 1782 věž, klasicistní úpravy po požáru v r většina prostor včetně lodi plochostropá. Interiér znehodnocen úpravami v 70. letech 20. století. Dominanta města. 3

Fara, parc. č. 324 Patrová zděná mohutná stavba ze 17. stol, upravovaná v baroku a v roce 1866.

Dochována původní empírová kachlová kamna. Opravy od roku 1997. Součástí areálu fary je kamenná stodola a pilířová brána s brankou.

světové válce, oktagon se čtyřmi kanelovanými dórskými sloupy s reliéfem dítěte s mečem (rekonstruován v r. 2016). Hřbitovní kaple P. Marie, parc. č. 679 Jednolodní architektura postavená v roce 1893 podle projektu Adolfa Riegra panem Edmundem Friedlem.

4 Fara, parc. č. 324 Patrová zděná mohutná stavba ze 17. stol, upravovaná v baroku a v roce Sklep a přízemí zaklenuté valenými klenbami kromě hlavního sálu s trámovým stropem datovaným rokem 1814, patro plochostropé s fabiony, původními dveřmi a šablonovou výmalbou. Dochována původní empírová kachlová kamna. Opravy od roku Součástí areálu fary je kamenná stodola a pilířová brána s brankou. Ohradní zeď s kaplemi křížové cesty a chrámkem Torzo kamenné zdi ze 17. století s třemi kapličkami - zastaveními křížové cesty, místo čtvrté kaple postaven kamenný chrámek - památník padlým v 1. světové válce, oktagon se čtyřmi kanelovanými dórskými sloupy s reliéfem dítěte s mečem (rekonstruován v r. 2016). Hřbitovní kaple P. Marie, parc. č. 679 Jednolodní architektura postavená v roce 1893 podle projektu Adolfa Riegra panem Edmundem Friedlem. Interiér kaple s jednotným pseudogotickým vybavením. Socha sv. Jana Nepomuckého Pískovcová socha prostovlasého světce v tradičním oděvu s biretem v pravé a křížem v levé ruce. Na šestibokém stupni podnož obdélného půdorysu a na ní podstavec bohatě zdobený reliéfními ornamenty, mezi nimi světcův jazyk na svatozáři mezi oblaky. Na profilované římse podstavce klečí andílci. Barokní plastika z 2. poloviny 18. století. Od roku 2006 stojí opět na náměstí. Stodola č.p parc. č Empírová zděná hospodářská budova z počátku 19. století, jejíž uliční fasáda byla atikou přizpůsobena městským domům. Ojedinělá stavba svého druhu. Městský dům č. 29 Mírové náměstí, parc. č. 8, stav., k. ú. : Horní Benešov. Nárožní jednopatrový městský dům s dochovanou vnitřní dispozicí, fasáda zdobena prvky neorokokovými a secesními. Městský dům č.p. 178 Mírové náměstí, parc. č. 207, stav., k. ú. : Horní Benešov. Řadový jednopatrový městský dům se zachovanou dispozicí s klenbami, z 18. století, přestavován a upravován v 19. století. 4

Městský dům č.p. 179 Mírové náměstí,parc. č. 208, stav., k. ú. : Horní Benešov.

Městský dům č.p. 26 Opavská ulice, parc. č. 14/1, stav., k. ú. : Horní Benešov.

p. 321 Opavská ulice, parc. č. 559, stav., k.ú. : Horní Benešov. Volně stojící přízemní dům s věžičkou, fasáda klasicizující z 19.

5 Městský dům č.p. 179 Mírové náměstí,parc. č. 208, stav., k. ú. : Horní Benešov. Nárožní jednopatrový dům se zachovanou vnitřní dispozicí s klenbami z 18. století, přestavby v 19. století. Fasáda historizující. Městský dům č.p. 26 Opavská ulice, parc. č. 14/1, stav., k. ú. : Horní Benešov. Řadový jednopatrový dům mázhauzového typu se zachovanou dispozicí s klenbami ze 17. století, přestavby ve 20. století. Městský dům, č.p. 321 Opavská ulice, parc. č. 559, stav., k.ú. : Horní Benešov. Volně stojící přízemní dům s věžičkou, fasáda klasicizující z 19. století. Součást areálu bývalé pily. Budova pošty č.p. 337 Tyršova ulice, parc. č. 3, stav., k. ú. : Horní Benešov. Jednopatrový nárožní dům s věžičkou z 2. pol. 19. století s bohatou historizující fasádou. Původní dispozice téměř dochovaná. 5

Pamětihodnosti Smírčí kříž a hranečník Smírčí kříž z razovského tufitu s klínovým tělem a malou hlavou stál do roku 1932 mezi

Dle pověsti převržený vůz se senem zabil hornobenešovského učitele.

1731. Písmeno B před hvězdičkou nejspíše značí Benisch, což je německy Benešov. Pomník T. G.

6 Pamětihodnosti Smírčí kříž a hranečník Smírčí kříž z razovského tufitu s klínovým tělem a malou hlavou stál do roku 1932 mezi již zaniklými obcemi Rudolfovem a Hartmanicemi. Bohužel se nedochovalo, za jaký zločin byl postaven. Dle pověsti převržený vůz se senem zabil hornobenešovského učitele. Hranečník, ležící vedle něj byl nalezen v roce 1985 na poli mezi Horním Benešovem a Horními Životicemi poblíž chatové osady Františkov. Patrně sloužil k označení hranice mezi Panstvím Krnovským a Knížectvím Opavským dle Tereziánského katastru, s nímž souvisí rok Písmeno B před hvězdičkou nejspíše značí Benisch, což je německy Benešov. Pomník T. G. Masaryka Pomník byl slavnostně odhalen v roce Do 4. října roku 1955 byl dominantou parku. Neznámí pachatelé jej odnesli a vhodili do studny na ul. Leskovské. Dnes bista T. G. Masaryka stojí, po rekonstrukci z roku 2003, na ulici Masarykové. Lípa z roku 1524 Přenádherná památná lípa před vchodem do kostela vysazená 1524 je němým svědkem Hornobenešovské historie. 6

Podobné dokumenty

MIKROREGION MORAVSKOBUDĚJOVICKO SAKRÁLNÍ STAVBY

MIKROREGION MORAVSKOBUDĚJOVICKO SAKRÁLNÍ STAVBY Mapa území mikroregionu Častohostice Zvěrkovice Velký Újezd Zobrazení hranic mikroregionu Moravskobudějovicko s vyznačením sakrálních staveb Žijeme ve středoevropské