První světová válka. VOŠ a SPŠ VARNSDORF Mariánská 1100, Varnsdorf 198P2006 Pilotní projekt SIPVZ

Transkript

1 První světová válka VOŠ a SPŠ VARNSDORF Mariánská 1100, Varnsdorf 198P2006 Pilotní projekt SIPVZ

2 Mezinárodní situace na přelomu 19. a 20. století nejprve drobné spory Anglie a Francie o Horní Nil, Anglie a Nizozemí o jižní Afriku, apod. mezinárodní vztahy však určoval také Německo - Francouzský konflikt Německo se snažilo udržet Francii v Izolaci roku 1873 vznikl spolek tří císařů Rakousko Uhersko, Rusko, Německo Anglie trvala na politice skvělé osamocenosti

3 Zdroje napětí v mezinárodní politice

4 BALKÁN ( SUD PRACHU ) - VÝCHODNÍ OTÁZKA v 70.letech 19.století zde vypuklo Protiturecké povstání začíná se zde angažovat Rusko (v protiturecké politice) společný jazyk, náboženství (jako obyvatelé Balkánu) Rusko- Turecká válka Turecko se snaží dostat na východ => 1911 první balkánská válka Bulharsko, Srbsko, Černá Hora, Řecko Turecku druhá balkánská válka - Srbsko, Černá Hora, Řecko Bulharsku (Bulharsko poraženo)

5 BOJ O KOLONIE kolonie = věc prestiže suroviny, odbyt výrobků vývoz kapitálu vojenské důvody Asie Čína snaha ovládnout Mandžusko vliv v Koreji zájem: USA, Anglie a další Evropské země, ale i Japonsko a Rusko (železnice přes Čínu) Japonsko reformy => vyspělý kapitalismus Persie (dnešní Írán) a Afghánistán Rusko a Británie Indie vládli Britové korunní kolonie od roku 1858 roku královna Viktorie = indická císařovna

6 BOJ O KOLONIE Afrika Evropané pouze pobřeží (asi 10%) střed neprobádaný, neznámý Objevitelé (Livingstone, Stanley, Emil Holub), za nimi misionáři, obchodníci, vojáci a úředníci založen Johannesburg (objevení zlata v Transvaalu) na jihu Afriky lokální válka mezi Brity a Búry ( Búrská válka ) o naleziště diamantů Britové použili taktiku spálené země, jeden z prvních koncentračních táborů Britové zvítězili a Transwaal a Oranžsko připojili ke svému území Jihoafrická unie (rasistický stát (apartheid)) začíná anglickoněmecké soupeření, nepřátelství Němci - podpora Búrů, budují vojenské námořnictvo poč. 20. století Schlieffenův plán = boj na dvou frontách

7 BOJ O KOLONIE Severní Afrika Britové Egypt (Suezský průplav) Francie - Alžír (již od 19. století) výboje na jihovýchod a jihozápad britská vojska se srazila s Francouzi na horním toku Nilu u obce Fašáda sféry vlivu (Anglie uznala nárok Francie na Alžír a Maroko, Francie uznala britskou okupaci Egypta) sféry vlivu si rozdělili též v jihovýchodní Asii a Thajsku 1904 Francie a Británie uzavřely srdečnou dohodu ( entente cordiale ) o rozdělení sfér nebudou si škodit.

8 BOJ O KOLONIE Mapa: Francouzské území (1) Britské území (2) Italské území (3), Belgické území (4) Portugalské území (5) Španělské území (6) Německé území (7) nezávislé státy (8)

9 BOJ O KOLONIE o Blízký východ měli zájem všichni suroviny vojensko-politický (strategický) význam

10 Vznik koalic v roce 1879 Bismarck dvojspolek s Rakouskem (obranná smlouva) roku 1882 se přidala Itálie (trojspolek) Francie s Ruskem podepsala spojeneckou smlouvu (dvojdohoda) trojspolek a dvojdohoda = rozdělení Evropy na dva mocenské nepřátelské bloky roku 1907 Anglie opouští politiku skvělé osamocenosti a přistupuje k dvojdohodě (vzniká tak trojdohoda)

11 Počátek 20. století pacifismus (odmítáním války) - válka je označována za nelidský, zbytečný, nemorální a nemoderní způsob řešení konfliktů v roce 1899 probíhá první mezinárodní konference o odzbrojení v Haagu přijat zákaz používání otravných látek ustanoven Mezinárodní soudní dvůr v Haagu v roce 1910 mírový kongres ve Stockholmu prosazuje mobilizovat mírové síly angažovanost vědců zavedena Nobelova cena míru roku 1912 bylo na Basilejském kongresu druhé internacionály vyhlášeno heslo válku válce roku 1914, po vypuknutí války, sociální demokracie opustila protiválečnou politiku a podlehla nacionalismu a šovinismu

12 Dělnické hnutí

13 Marxismus koncem 19. století se v socialistickém hnutí objevil levý směr vycházející z marxismu ve Francii - představitelem Jean Jaurés v popředí směru však stálo Rusko s početnou skupinou profesionálních revolucionářů v čele s Vladimírem Iljičem Leninem

14 Představitelé Eduard Bernstein (* ) publikoval teoretický spis o evolučním socialismu ovlivněn Marxem a britským fabiánským hnutím, (odmítalo násilí revolucí - podporováno - George B. Shaw, S. Webb, H. G. Wells) Vladimír Iljič Lenin (* ) nelíbilo se mu odmítání diktatury proletariátu budování bojeschopné strany, ve které není důležitá masovost, ale jednotný názor a kázeň snažil se vytvořit stranu jako předvoj dělnické třídy

15 Příčiny vzniku první světové války nelze jednoduše říci způsobena komplexem dlouhodobých a krátkodobých příčin dlouhodobé: spory mezi velmocemi (z ekonomického a politického imperialismu, z nacionalismu a šovinismu, z militarismu) prosazovano mj. v Německu pangermanismus (plán Mitteleurope) vytvoření koalic => rozdělení světa na bloky

16 Záminka k první světové válce atentát na Františka Ferdinanda d Este 28. června 1914 v Sarajevu, hlavním městě Bosny Rakousko - Uhersko vyhlásilo částečnou mobilizaci ( ), za dva dny vyhlásilo R-U Srbsku válku císař vydal manifest Mým národům 30. července 1914 vyhlásilo Rusko mobilizaci 1. srpna 1914 vyhlásilo Německo válku Rusku 2. srpna 1914 Německo dalo ultimátum Belgii o volný průchod jejím územím 3. srpna 1914 Německo vyhlásilo válku Francii Británie vyhlásila válku Německu

17 Charakter války na začátku pouze 6 států plány na tzv. blitzkrieg ztroskotaly => nový charakter zákopová válka mnohasetkilometrové fronty nepřátelé oddělení často jen několika sty metry cíl: zničit zákop protivníka účastnila se pěchota a dělostřelectvo válka získává přídomky totální a světová nakonec se jí účastnilo 34 zemí

18

19 Válka povoláno asi 70 milionů mužů 10 milionů se již nevrátilo 20 milionů se vrátilo s trvalými následky militarizace ekonomiky a hospodářství nová válečná technika ( strojové zabíjení ) zapojena věda a technika (kulomety, minomety, plamenomety, samopaly, motorová vozidla, letadla, ponorky, od 1916 také tanky) státní propaganda (dát vojákům cíl, proč padnout ve válce) - psychologická válka

20 1. etapa

21 1. etapa N. začalo podle Schlieffenova plánu cíl: dobýt Francii, porazit Rusko, izolovat Anglii N. zaútočilo přes Belgii (obešlo Maginotovu linii) poč. září N. asi 60 km od Paříže => trojdohoda - útok na řece Marně (konec šancí na blitzkrieg => zákopová válka) centrální mocnosti další fronty: Srbsko, východní fronta (Halič, východní Prusko) listopad Blízkovýchodní fronta (válka Turecko - na straně centrálních mocností) rozprostírala se na Černém moři, na Kavkaze a v Mezopotámii

22

23 2. etapa ( ) vleklé, nerozhodné boje v zákopech => odpor proti válce + hospodářská vyčerpanost bitva u Ypru (1915) N. použili otravný plyn => velký úspěch = fronta postoupila o 4 kilometry východní fronta R-U velké ztráty => pomoc N. => průlom do pozic Ruské armády v Haliči u Gorlice 1915 do války Bulharsko => čtyřspolek obsazuje Srbsko 1915 do války Itálie (dohoda) => italská fronta únor 1916 N. + Fr. => bitva u Verdunu soustředěný útok Verdunský mlýnek na maso -zemřelo zde mužů

24 2. etapa ( ) červen 1916 A. a Fr. protiútok na Sommě N. stažení části svých vojsk z Verdunu => v této bitvě zemřelo lidí r Rus. - ofenzívu neúspěšní (jaro) => tzv. Brusilovova ofenzíva" (léto) 1916 do války Rumunsko (dohoda) poraženo 1917 do války Řecko (dohoda) válka v koloniích a na mořích boje v německých koloniích v Africe v Tichomoří s Japonci konflikt britského a německého loďstva

25

26 3. etapa 1917 obrat ve válce N. ponorková válka Amerika uplatňuje politiku izolacionismu XNěmci potopili parník Louisitania (zemřelo téměř 1200 civilistů) => jaro 1917 vstup USA do války mobilizováno hospodářství, budována pozemní armáda, USA finančně podporovaly dohodu podzim zemřel František Josef I. nástupcem Karel I. - Karel uskutečnil tajná jednání s dohodou o separátním míru květen 1918 smlouva ve Spa

27 3. etapa březen 1917 svržení cara => vyhlášení buržoaznědemokratické republiky listopadu 1917 VŘSR => sovětské Rusko (V.I.Lenin) => Rusko z války vystupuje => zaniká východní fronta 8. ledna 1918 americký prezident Wilson vyhlásil 14 bodů (podmínek) pro ukončení války (např. právo národů na sebeurčení, myšlenky demokracie a svobody - pro nás nadějný 10. bod = právo na nezávislost států Rakouska - Uherska) 3. března byl uzavřen Brest-Litevský mír mezi Ruskem a Německem

28 4. etapa (březen - listopad 1918) do léta 1918 výsledek války nerozhodnut jaro 1918 N. několik ofenzív léto 1918 americké jednotky => druhá bitva na Marně říjen a listopad centrální mocnosti kapitulují: 1. Bulharsko a Turecko 2. říjen - Rakousko Uhersko 25. října Karel I. informoval německého císaře Viléma II., že okolnosti ho donutily žádat o příměří 27. října ministr zahraničí RU posílá prezidentovi USA Andrássyho nótu = RU přijímá podmínky dohody 3. listopadu kapitulovalo R - U 11. listopadu v kapitulovalo i N. (N. podepisovali kapitulaci v železném vagóně v Compiegne) 28. října převrat v Praze vyhlášen Československá Republika

29 Výsledky 1. světové války

30 1) sociální a nacionální radikalismus radikalizace dělnictva, hlavně v poražených zemích- největší nepokoje probíhaly v Německu, Maďarsku, Bulharsku, Finsku a v Itálii přeorientování průmyslu z válečného na jiný => nezaměstnanost (hlavně 2 roky po válce) v některých zemích docházelo k pokusům o revoluci bolševického typu vyhlášeny republiky rad (sovětů) od sociální demokracie se odštěpilo levicové křídlo, začínají vznikat komunistické strany (radikálnější) národně-osvobozenecký boj v RU, v koloniálních zemích (1. etapa rozpadu koloniálních mocností - Indie, Blízký Východ

31 2) zánik čtyř monarchií Rakousko Uhersko Rusko Osmanská říše (Turecko) Německo => destabilizace poměrů

32 3) vznik nástupnických států po rozpadu Rakousko Uherska: Rakouská republika, Republika Československá (RČS) + Podkarpatská Rus část území býv. RU připojena k Polsku, Rumunsku (Sedmihradsko), Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od 1929 Jugoslávie), Itálii (severní část) - státy vznikaly na národnostním principu (2/3 obyv. musí být příslušníky dané národnosti)

33 4) změny na mapě Evropy - od Ruska se oddělila Litva, Lotyšsko, Estonsko - obnovena Belgie - Francie dostala zpět Alsasko a Lotrinsko - Besarábie (část Moldavska) připojena k Rumunsku

34 5) růst úlohy USA USA věřitelem Evropy (Evropa zadlužena) = finanční vítězové - Evropa oslabena (vzestup zaznamenávají mimoevropské státy) - JAR, Kanada, Austrálie, Japonsko, Čína, Indie => zničení rovnováhy sil na Evropském kontinentě

35 6) rozvoj vědy a techniky spjato s destrukcí za války velké ztráty (jak materiální, tak na životech) po válce: hospodářská krize otřeseny dosavadní morální hodnoty změna životního stylu

36 7) vznik společnosti národů (SN) (1920) měla zajistit mír, řešit problémy diplomatickou cestou spory, které vzniknou, budou řešeny mírovou cestou USA se paradoxně členem SN nestaly nečlen i SSSR (až do r. 1934) Wilsonovi současníci jej považovali za idealistu (chtěl spravedlivý mír, místo toho rozhod.vítězové) SN = nástroj Anglie a Francie k prosazování svých cílů

37 Říjnová revoluce (listopad 1917) (6.11.) začíná revoluce - rudé gardy obsadily důležité body ve městě (Petrohrad) - nádraží, mosty, banky, telegraf, elektrárny pozdě večer do Smolného paláce v přestrojení přichází Lenin a ujímá se vedení revoluce v noci z 6. na 7. listopadu se město dostalo do rukou povstalců (vítězství revoluce) v noci ze 7. na 8. listopadu bylo obsazeno sídlo prozatímní vlády (zimní palác) signálem byl výstřel z Aurory -zatčeni ministři, Kerenský se dostal v přestrojení pryč z Ruska (v diplomatickém autě USA) vzniká vláda sovětů v čele s Leninem

38 Říjnová revoluce (listopad 1917) listopadu nepřetržitě zasedal sjezd sovětů všeruský sjezd sovětů účastnilo se jej 900 delegátů -většinu tvořili bolševici, ale přítomni i menševici a eseři přijal dekrety (uzákonění současné situace) - dekret o vládě ( Rada lidových komisařů ) - dekret o míru (všechny válčící strany vyzvány k míru) - mír bez kontribucí a bez anexí - dekret o půdě (patří tomu, kdo na ní pracuje) - pozemková reforma (zabavení půdy velkostatkářům, její rozdání dělníkům) - dekret o právu národů na sebeurčení (15. listopadu 1917) - svoboda Finsku a pobaltským státům

39 Občanská válka v Rusku v jejím průběhu vznikala rudá armáda vybojovala proti bělogvardějcům řadu bitev podporovala jí Dohoda (zbraně, peníze) Dohoda se bála, že se revoluce rozšíří (vyhrají-li bílí) proti rudým stálo však 14 států včetně USA (intervence) poslali jednotky na pomoc proti rudým (do konfliktu s jednotkami se dostaly i české legie původně bojovaly s Rusy proti centrálním mocnostem)