Závěrečná zpráva k projektu: Záchrana sadu v Šárynce

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Závěrečná zpráva k projektu: Záchrana sadu v Šárynce"

Petr Procházka
před 9 lety
Počet zobrazení:

1 Závěrečná zpráva k projektu: Záchrana sadu v Šárynce Realizován s finančním přispěním Hlavního města Prahy Vedený pod číslem darovací smlouvy DAG/54/11/007856/2011 Sad, kterého se projekt týká, leží v údolní nivě Litovicko-Šáreckého potoka a patří k pozemku bývalého Podbabského mlýna. První zmínka o tomto mlýně byla nalezena v zemských deskách z roku Kromě budovy mlýnice zde stálo obytné stavení, kamenná stodola, chlévy a maštale, budova malé pekárny, sušárna ovoce a na dvoře byla obecní studna, k níž si chodili pro vodu obyvatelé Podbaby ještě po druhé světové válce. Budova mlýnice zůstala zachována a pravděpodobně koncem 19. století byla upravena na obytnou. Také zde dlouho zůstal zachován náhon, který vedl vodu ze Šáreckého potoka na mlýnská kola. Plocha mezi potokem a vyvýšeným náhonem byla celá staletí využívána jako sad a také jako zdroj trávy a sena pro hospodářská zvířata. V roce 1911 byly v okolí Podbaby a v Lysolajském údolí vysázeny velké třešňovky (např. Na Stráni a V Houslích). V roklích byly vysázeny jabloně a hrušně. Kde dříve bývaly holé stráně, lada a pastviny byly založeny obecní lesíky a ovocné sady, které zlepšily vzhled obce a celého Lysolajského údolí. V červnu 2011 řešitel projektu občanské sdružení Ekodomov získalo finanční prostředky od Hlavního města Prahy na realizaci projektu Záchrana sadu v Šárynce. Projekt reaguje na potřebu obnovy starého ovocného sadu za účelem udržení krajinného rázu, stability krajiny a přírodního bohatství (biodiverzity) dotčené lokality. Cílem projektu je obnova části historického sadu a ovocnářské tradice dané lokality a současné navržení a založení ekologického komunitního sadu a moštárny ovoce. Dotčená část sadu, kde se projekt realizoval má výměru 3500m². Hlavní cílová skupina projektu je definována mladými rodinami s dětmi, které navštěvují ekocentrum a dětský klub Šárynka, sídlící v dotčeném sadu. Ekocentrum a dětský klub Šárynka založilo občanské sdružení Ekodomov a také ho již třetím rokem provozuje. Další důležitou cílovou skupinou projektu je místní veřejnost, převážně starousedlíci a zahrádkáři z okolí. Projekt byl oficiálně zahájen začátkem září Po nastavení a upřesnění harmonogramu realizačních prací a činnosti byla 14. září realizována prvotní vstupní pomologická a dendrologická analýza panem Ing. Stanislavem Bočkem, Ph.D. z Ústavu šlechtění a množení zahradnických rostlin v Lednici při Mendelově Univerzitě v Brně. V rámci analýzy sadu, se na dotčeném pozemku určilo 38 stromů ovocných dřevin. Jedná se převážně o vysokokmenné stromy. Věk většiny stromů se pohybuje v rozmezí od čtyřiceti do sta let. V sadě převažují slivoně švestky, dále jsou nejvíce zastoupeny jabloně, hrušně, ořešák a třešeň.

Kromě budovy mlýnice zde stálo obytné stavení, kamenná stodola, chlévy a maštale, budova malé pekárny, sušárna ovoce a na dvoře byla obecní studna, k níž si chodili pro vodu obyvatelé Podbaby ještě

2 Mapový podklad k situaci a rozložení sadu při vstupní analýze. Výsledek vstupní analýzy sadu V analyzované lokalitě bylo spočteno Slivoň švestka v počtu 23 stromů, z toho 14 ks odrůdy Švestka domácí (z nich 3 stromy vykazují příznaky šarky švestky), 3 ks typu renklód a 2 ks typu vlaška a Slivoň myrobalán v počtu 4 stromů. Jabloň domácí v počtu 8 stromů z toho 2 ks odrůdy Matčino, 1 ks odrůdy Panenské české, 1 ks odrůdy Grafštýnské, 1ks Kožená reneta podzimní a po 1kusu novodobé odrůdy Julia, Lipno a Průsvitné letní. V sousedícím sadu se našly další dvě významné staré odrůdy jabloní: Čistecké lahůdkové a Hájkova muškátová reneta. Hrušeň obecná v počtu 5 stromů, z toho 2 stromy určeny jako Boscova lahvice, ostatní hrušně neurčeny díky nemožnosti posouzení plodů. Stromy velkého stáří, v roce 2011 bez plodů. Dvě napadeny rzivostí hrušní, jedna z nich silně proschlá určena k pokácení. Ořešák královský v počtu 1 strom, semenáč, neplodí pravděpodobně z důvodu nepřítomnosti opylovače. Řešením může být dosazení dalšího ořešáku v blízkosti. Třešeň ptačí 1 strom, pravděpodobně semenáč, nejmohutnější a možná nejstarší strom v sadu. Zatím ponechán jako dominanta zahrady.

renklód a 2 ks typu vlaška a Slivoň myrobalán v počtu 4 stromů.

3 V průběhu projektu proběhlo pět odborných seminářů v celkové časové dotaci 30 hodin. Semináře byly rozděleny do dvou částí. Na teoretické odborné přednášky a praktické workshopy. Celkový počet účastníků byl 39 lidí. Semináře probíhaly v průběhu celého roku od 1. dubna 2012 až do 3. listopadu Teoretické části probíhala formou přednášek a prezentací pana Ing. Bořivoje Pavlaty, lektora všech realizovaných seminářů. V rámci jednoho ze seminářů, proběhla finální analýza vitality jednotlivých stromů a detailní určení odrůd. Tabulka s analýzou jednotlivých stromů viz příloha č.1. Ze všech analyzovaných stromů 13 jedinců vykazuje vysoké stáří či silné prosychání a napadení houbou, šarkou nebo rzí. Jedná se o všechny hrušně v sadu, jednu třešeň, jabloně a slivoně. Na základě posouzení vitality panem Ing. Pavlatou, byly 3 jedinci určeny k pokácení. Ostatní stromy byly ponechány do další sezóny. Vzhledem k jejich stáří je plodnost již značně kolísavá a v průběhu analýzy (rok 2011/2012) většina stromů neplodila.u zmiňovaných stromů proběhl zmlazovací řez, který by měl v příštím roce napomoci tvorbě plodů a detailnímu určení odrůdy (u hrušní). V sadu byla za nejvhodnější ovocnou dřevinu v závislosti na klimatických podmínkách zvolena jabloň. V rámci revitalizace a zmlazení sadu bylo v průběhu projektu vysazeno 7 jabloní, 2 hrušně a po jedné slivoni, třešni a jedlému jeřábu. Tedy dohromady 12 stromů. Byly zvoleny stávající nebo další staré odrůdy, které jsou pro mikroklima a umístění sadu vhodné. Z tradičních odrůd byly vysazeny v rámci projektu Záchrana sadu tyto: jabloně hrušně třešeň slivoň jeřáb 1 Panenské české Červencová Burlat Polorenglóda Opál Moravský sladkoplodý 2 Matčino Tatarka 3 Čistecké lahůdkové 4 Hájkova muškátová reneta 5 Parména zlatá 6 Malinové holovouské 7 Gascoygneho šarlatové V praktické části seminářů (workshopy) si účastníci prakticky vyzkoušeli pomologické dovednosti. Například očkování, opravný řez a řez na větevní kroužek, správnou výsadbu ovocných stromů. Proběhla také ukázka výchovného a udržovacího řezu na neudržované jabloni a ukázka nevhodného řezu, zapěstování korunky a výuka správné techniky řezu. V průběhu realizace projektu byly z finančních prostředků poskytnutých na projekt Hlavním městem Praha pořízeny speciální nástroje na prořezávku a péči o stromy a dále moštovače, lis a drtič na ovoce. Vzhledem k nízké produkci v sadu však bylo vylisováno pouze 25 litrů jablečného moštu. V rámci projektu byla uskutečněna jedna odborná exkurze do ovocných sadů Břevnovského kláštera. Počet účastníků byl 12. Sady nás provázel, a o obnově jednoho z největšího komplexu ovocných sadů na území hlavního města Prahy nám povídal pan Zdeněk Hradilák z firmy Jasan.

Bořivoje Pavlaty, lektora všech realizovaných seminářů. V rámci jednoho ze seminářů, proběhla finální analýza vitality jednotlivých stromů a detailní určení odrůd.

4 Pro účely projektu Záchrana starého sadu, byl také vypracován návrh permakulturního designu sadu a zahrady v Šárynce. Návrh zohledňuje projekt Záchrana starého sadu, plánovanou dostavbu zázemí Ekocentra a především stávající využití zahrady Dětským klubem Šárynka (oblíbené stromy, místa odpočinku, místa her a ranních kruhů..). Permakulturní design navrhl osazovací plán zahrnující dosadbu ovocných stromů náhradou za staré, jejichž stav je nevyhovující. Tento návrh byl následně prodiskutován s pomologem, panem Ing. Pavlatou. Tím vznikl schematický plánek se zakreslením jednotlivých struktur (stávající pěstební plochy, návrh umístění dalších pěstebních ploch a ploch pro jedlé i okrasné rostliny). Návrh funkčního konceptu v zahradě by měl plnit funkce přírodní a edukační zahrady, kde je kladen důraz na diverzitu jak prostorovou (navržený potůček přes prostor Šárynky, svah na klouzání,...) tak druhovou (stromy, keře- pokud možno co nejvíce jedlé). V sadu by se měli objevit jasně definované permakulturní prvky, které bude možné jednoduše multiplikovat na stávajících malých zahrádkách rodin navštěvující Šárynku. Kompletní návrh permakulturního designu sadu v příloze č. 2 Níže mapa s finálním dosazením 12 ovocných stromů

ranních kruhů..). Permakulturní design navrhl osazovací plán zahrnující dosadbu ovocných stromů náhradou za staré, jejichž stav je nevyhovující.

5 Obnova sadu je dlouhodobý proces a díky realizaci projektu Záchrana sadu v Šárynce byl započat první krok k udržení původního ovocného sadu a tradice v Lysolajích. Nyní je potřeba pokračovat ve vytrvalé péči o sad a doufat, že v průběhu času sad získá bývalou krásu a bohatou úrodu. Děkujeme Hlavnímu městu Praha za finanční přispění na realizaci projektu.. Obrázek 2: Odborné semináře v rámci projektu Obrázek 1: Praktická ukázka ovocnářského nářadí Obrázek 3: Opravný řez na staré hrušni Obrázek 4: Praktická ukázka výsadby ovocných stromů v rámci workshopů Na projektu spolupracovali tyto subjekty: Ekodomov o.s. Ing. Jan Šarapatka, Johana Passerin, Ing. Martin Timko,Tomáš Hodek Ing. Bořivoj Pavlata - Bořivojovi zahrady Ing. Stanislav Boček Ph.D. - Ústavu šlechtění a množení zahradnických rostlin v Lednici při Mendelově Univerzitě v Brně Eliška Jílková - mezinárodní nevládní organizace PERMAKULTURA (CS) Zdeněk Hradilák firma JASAN zahradnické služby

. Obrázek 2: Odborné semináře v rámci projektu Obrázek 1: Praktická ukázka ovocnářského nářadí Obrázek 3: Opravný řez na staré hrušni Obrázek 4: Praktická ukázka výsadby ovocných stromů v rámci

Podobné dokumenty

Závěrečná zpráva o projektu

KVK07_OMOO_ZZ_www.rtf str. 1 Závěrečná zpráva o projektu Údaje o projektu název projektu: Záchranné mapování ovocných stromů Karlovarska Příspěvek z rozpočtu Karlovarského kraje Evidenční číslo smlouvy: