Rybník Starý u Líchov

Transkript

1 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Rybník Starý u Líchov CZ

2 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Rybník Starý u Líchov Kód lokality: CZ Kód lokality v ÚSOP: 5372 Rozloha (ha): 3,1127 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2011/64/EU Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č. 318/2013 Sb., příloha Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) NENÍ Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) NENÍ Navrhovaná kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády přírodní památka Smluvní ochrana dle 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 3,1127 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 100 Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU 1.3 Územně správní příslušnost Středočeský kraj Dotčené obce Dublovice Dotčená katastrální území Zvírotice 1.4 Stručná charakteristika území Ekotop krajinná charakteristika: Většinu plochy EVL představuje 1,8 ha velký rybník napájený prameny Sečského potoka v polních kulturách nad rybníkem. Již několik let má rybník nefunkční výpustní zařízení, proto je rybník zcela bez vody a voda jím pouze protéká. V případě napuštění nádrže je odhadovaná hloubka u hráze cca do 2 m. Na dlouhodobě obnaženém dně se vyvinula hustá vegetace emergentních makrofyt, do které začínají pronikat i ruderální druhy. V okolí rybníka jsou travní porosty a křoviny v ochranném pásu mezi nádrží a poli. Za hranicemi lokality se nacházejí především pole, v menší míře lesy. Sečský potok záhy vtéká do Vltavského kaňonu a je pravostranným přítokem Vltavy. geologie: Podloží je tvořeno prvohorními granodiority moldanubické oblasti, v místě rybníka se nachází nezpevněné jemnozrnné hlinitopísčité sedimenty vodních nádrží kvartérního stáří.

3 pedologie: Jsou zde vyvinuty modální glejové půdy v místě prameniště a nádrže, v blízkém okolí potom modální kambizemě. geomorfologie: Lokalita leží v celku Benešovská pahorkatina, okrsek Sedlčanská pahorkatina. reliéf: EVL leží ve zvlněné krajině Sedlčanska v mírné sníženině. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí m n. m. klima: Jedná se o mírně teplou oblast MT10. Fytogeograficky lokalita leží v mezofytiku, fytogeografický okres Střední Povltaví. Biota flóra a vegetace: V nádrži je vymapována makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod (V1G) a vegetace vysokých ostřic (M1.7). Nicméně v současnosti jsou nyní na dlouhodobě obnaženém dně vyvinuty rákosiny eutrofních stojatých vod s hustými porosty orobince úzkolistého (Typha angustifolia), o. širokolistého (T. latifolia) a méně rákosu obecného (Phragmites australis). Do porostů začínají pronikat na vhodných sušších místech i ruderální druhy např. třtina křovištní (Calamagrostis epigejos). Okolí rybníka je tvořeno travními porosty, které jsou zčásti kosené, zčásti neudržované. Na nekosených plochách se uplatňuje především třtina křovištní, uchycují se zde i náletové dřeviny. Kosená loučka na severu může být řazena do biotopu mezofilních ovsíkových luk (T1.1). V EVL se nacházejí také keřové formace řazené do biotopu K3 vysoké mezofilní a xerofilní křoviny. Přítomny jsou běžné druhy, nejvíce se prosazuje trnka obecná (Prunus spinosa). Na jižním okraji rybníka se nachází skupina vzrostlých dřevin vrba jíva (Salix caprea), topol osika (Populus tremula), dub letní (Quercus robur). V místě přítoku do rybníka se nacházejí vzrostlé vrby křehké (Salix euxina), v blízkém okolí přítoku se pak nachází nekosený vlhčí porost nevyhraněného typu nejvíce odpovídající pcháčovým loukám. Celkově je lokalita botanicky málo významná, projevuje se zde vliv ruderalizace a eutrofizace patrně jako důsledek polohy uprostřed polí a absence péče o lokalitu. Pravděpodobná je však přítomnost některých ochranářsky zajímavých druhů makrofytů v semenné bance, které by se prosadily při opětovném napuštění rybníka (AOPK ČR , Hrčka 2014). fauna: Předmět ochrany kuňka ohnivá (Bombina bombina) se v době vyhlášení EVL vyskytovala na lokalitě v relativně hojném počtu. Aktuální podmínky v době zpracování SDO nejsou pro kuňku ani další obojživelníky vhodné, proto početnosti populací klesají. V r byly zaznamenány pouze jednotky jedinců (Hrčka 2014). Z dalších obojživelníků se zde vyskytují (nebo alespoň v nedávné minulosti vyskytovaly) druhy ropucha obecná (Bufo bufo), skokan zelený (Rana kl. esculenta), rosnička zelená (Hyla arborea). V případě zlepšení podmínek v nádrži lze očekávat výskyt druhů, které žijí na lokalitách v blízkém okolí čolek obecný (Triturus vulgaris), čolek velký (Triturus cristatus), skokan krátkonohý (Rana lessonae), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus). Na lokalitě byly zaznamenány také následující druhy plazů užovka obojková (Natrix natrix), slepýš křehký (Anguis fragilis) a ještěrka obecná (Lacerta agilis). Z ptáků zde bylo ještě před vypuštěním nádrže zaznamenáno hnízdění motáka pochopa (Circus aeruginosus). Svým přírodním potenciálem a pozicí v krajině se zdá být rybník ideálním stanovištěm pro obojživelníky, plazy i druhy ptáků vázané na vodní prostředí. Nicméně důsledkem dlouhodobého vypuštění nádrže lokalita ztratila na svém významu. Populace zájmových taxonů jsou omezeny jak druhovým zastoupením, tak početností jednotlivých populací druhů (AOPK ČR , Hrčka 2014).

4 2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: kuňka ohnivá Bombina bombina Kód předmětu ochrany: 1188 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace Min Max Jednotka Kategorie Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení stálá populace přítomná 2 % p > 0 % dobré populace není významná zachování izolovaná, leží hodnota uvnitř areálu rozšíření druhu Cílový stav předmětu ochrany: Zlepšit stav populace předmětu ochrany alespoň na úroveň stavu při vyhlášení EVL. 2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: kuňka ohnivá Bombina bombina Kód předmětu ochrany: 1188 Popis nároků předmětu ochrany: Kuňka ohnivá je silně vázána na vodní prostředí, více než kuňka žlutobřichá, která je schopna pobývat déle na souši. Většinu roku tráví ve vodě, kde dochází i k páření, kterému předcházejí hlasové projevy známé kuňkání. Páření a kladení vajíček probíhá v několika etapách v závislosti na deštích od dubna do srpna. Kuňka ohnivá žije obvykle v nelesních rybnících, někdy i v návesních, méně často ve venkovských koupalištích a požárních nádržích, dále pak v jezírkách v lomech a pískovnách, v tůních podél větších řek a vcelku běžná bývá ve výsypkách dolů. Vyhledává především dostatečně osluněné vodní biotopy s pozvolnými břehy a mělkým litorálem s vyšším zastoupením měkkých makrofyt, anebo řidších rákosin, které jsou bohaté na její hlavní potravu drobné vodní bezobratlé, zejména komáří a pakomáří larvy. Porosty vodní makrofytní vegetace také tvoří kvalitní místa pro kladení vajíček a úkrytů před predátory, hlavně rybami. Z vajíček se zhruba po jednom týdnu líhnou pulci živící se řasami a organickými zbytky. Přibližně po 8 10 týdnech se pulci proměňují v malé žabky, které žijí podobně jako dospělci. Mladí jedinci po deštích často vyhledávají nové lokality. Na sklonku léta kuňky vodu opouštějí a migrují do zimních úkrytů, často např. podél potoků nebo periodických stružek po dešti. Zimují v puklinách skal, opuštěných norách hlodavců, pod návějemi listí, ve sklepích a v dalších zemních úkrytech, které jsou většinou do 250 m od vody, ojediněle až 800 m. Druh ustoupil především v důsledku změn vodního režimu v krajině jako jsou: odvodňování luk a lesů meliorací, regulace potoků a zatrubňování drobných vodotečí, proměna luk v pole, dále pak likvidace menších vodních ploch v krajině (zavážení komunálním odpadem, rekultivace lomů a pískoven a podobné zásahy). Mezi další negativní faktory patří používání biocidů v zemědělství a lesnictví, intenzivní využití každého kousku půdy v rámci náhradních rekultivací praktikovaných v 70. a 80. letech 20. století, zarybňování jezírek v lomech a pískovnách, nešetrné rybářské obhospodařování rybníků s vysokými rybími obsádkami a/nebo nevhodně zvolenými druhy ryb. Vysoká rybí obsádka působí negativně na populaci kuňky z důvodu potravní konkurence (planktonofágní ryby snižují potravní nabídku pro metamorfovaná stadia drobné žabky), likvidace přirozených úkrytů býložravými rybami nebo z důvodu přímého predačního tlaku. Ryby pulce přímo loví, a to i menší druhy či menší velikostní skupiny dravých i nedravých ryb, především při poklesu úživnosti nádrže. Býložravé ryby také likvidují vajíčka umístěná na vodních rostlinách. Negativní je přítomnost ryb v případě nedostatku úkrytů. Před predátory chrání pulce kuněk poměrně účinně mělké zarostlé břehy. V rybnících bez takovýchto břehů kuňky zpravidla nežijí, ačkoliv dospělé žáby nejsou přirozenými predátory prakticky ohroženy. V současné době při častém přebudovávání nevyužívaných rybníků na rybníky s polointenzivním a intenzivním chovem ryb dochází, kromě výše zmíněných vlivů, také k nutnosti ryby uměle dokrmovat a rybníky více hnojit ke zvýšení úživnosti. To vede ke zhoršení kvality vody a negativnímu dopadu na populace obojživelníků vázaných na čistou vodu. Negativně působí i chov mysliveckých polodivokých kachen, jejichž přikrmováním dochází k další eutrofizaci a zároveň kachny jsou predátory pulců a potravními konkurenty dospělců.

5 Významným negativním faktorem pro kuňku i další obojživelníky je špatně prováděné odbahňování a to buď v nevhodném období při rozmnožování a vývoji larev (duben září, v tomto termínu je nevhodné jakékoliv snižování hladiny), anebo v nevhodném rozsahu tak, že plocha litorálu se výrazně zmenší či je odstraněn úplně, břehy nádrže se zvýší vyhrnutím sedimentu a dno v příbřežních partiích má sklon větší než 1:10. Nevhodné je také odbahňování všech rybníků najednou v jedné rybniční soustavě. V některých nádržích dochází k opačnému problému zarůstání a zazemňování. Problém je především s hustými porosty vodních makrofyt (orobinec, rákos apod.), které se uchytí a rozrostou v příbřežních mělčích částech. Husté porosty nejsou pro kuňku vhodné a navíc hromadění biomasy přispívá k dalšímu zazemňování a tím pádem ke ztrátě vhodného biotopu litorálu. Nevhodné jsou také vlivy působící na okolní terestrická stanoviště vznik či vysázení lesa kolem nádrže, neprořezávané nálety křovin a stromů s následným zastíněním a důsledky s tím spojenými, tj. špatný až žádný rozvoj řas jako potravy pro pulce, úplné zastínění lokality vedoucí k ochlazení vody (oproti nezastíněným lokalitám i o 5 C a více), což zpomaluje vývoj vajíček a larev a způsobuje špatný až žádný rozvoj fytoplanktonu a následně zooplanktonu potravy žab (především nedospělých jedinců). Obojživelníci takové lokality zjevně opomíjejí. V ČR se zastínění drobných vod během uplynulých 60 let dramaticky zvýšilo. Nepříznivé je také používání biocidů a hnojiv při obhospodařování biotopů navazujících na vodní nádrže v dosahu akčního radia druhu. Obecně lze shrnout, že kuňka ohnivá trpí jednak zánikem biotopů, jednak nevhodným zásahem do biotopů. Kuňka ohnivá je druhem, který na lokalitách svého výskytu nemůže dlouhodobě prosperovat bez provádění pravidelných nebo alespoň občasných managementových zásahů. Při péči o biotopy je nutné se zaměřit jak na vodní, tak i na terestrické biotopy a zimoviště, není možné péči omezit jen na jeden z těchto typů biotopů (to platí pro všechny obojživelníky). Zásadní pro přítomnost populace kuňky ohnivé je kromě vhodné rozmnožovací nádrže přítomnost dostatku tůní na každé lokalitě o různých parametrech a v různých stupních sukcese, od nových po téměř zazemněné. V lokalitě je nutné ponechat některé tůně k úplnému zazemnění, některé částečně obnovovat a vytvářet na vhodných místech nové. Není žádoucí provádět kompletní obnovu žádné nádrže (lépe jen částečnou) a je třeba upřednostňovat vybudování nové tůně (nádrže) před obnovou stávající tůně (nádrže). Nutné je zachovávat litorální porosty v mezích % rozlohy vodní plochy a starat se o dostatečné oslunění litorálu pravidelným výřezem náletu. Rybochov je třeba provozovat v případě menších nádrží a tůní pouze extenzivně nebo vůbec, u větších rybníků (cca 4 ha a více) lze hospodařit i v polointenzivním režimu a dle potřeby měnit množství a druhové složení obsádky. Konkrétní návrh managementu je třeba zpracovat vždy individuálně pro danou lokalitu. Okolí nádrže by mělo být ideálně mozaikovité s převahou travních porostů a místy pro zimování. Travní porosty by měly být extenzivně paseny nebo ručně koseny. Neměly by se nechávat zcela zarůst, tj. je nutné provádět pravidelné prořezávky dřevin. Při použití mechanizace k sečení je vhodné používat vysoko nastavitelnou lištu (10 15 cm). Při mechanizovaném kosení není vhodné používání bubnových sekaček. Kosení je vhodné provádět za suchého slunečného počasí. Důležité je vyloučit aplikaci chemických postřiků. 2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán 2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Konflikt není předpokládán 2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti rybníkářství a rybářství Rybník byl vytvořen v terénní depresi mezi zemědělskými plochami a místní komunikací. Napájen je malým, ale pravděpodobně stálým přítokem ze sousedních polí vytvořeným jako meliorační strouha, a splachem z výše položených pozemků. V minulosti nádrž nejspíše sloužila k extenzivnímu chovu ryb, zhruba v poslední dekádě se však v nádrži nijak nehospodaří. Důsledkem je postupná expanze emergentních makrofyt. V r byla volná vodní hladina pouze zhruba na čtvrtině plochy ve dvou oddělených částech (viz starší ortofotomapy na portálu mapy.cz). Od r rybník není zastaven a je tedy zcela bez vody, primární příčinou je patrně nefunkční požerák a absence péče o lokalitu. Požerák je vyroben ze dřeva a nyní je rozpadlý. Důsledkem dlouhodobého vypuštění rybníka je rozšíření orobince a rákosu na celou plochu nádrže, hromadění stařiny, vysušení okrajových částí a pronikání ruderálních druhů na plochu nádrže. Vodní prostředí je pouze v místě potůčku, který lokalitou protéká. V místě přítoku je také menší mokřad. Pro obojživelníky je současný stav kritický. Lokalita je v důsledku absence péče na hranici zániku. Kuňka ohnivá zde pravděpodobně stále přežívá, i když početnosti se pohybují v řádu jednotek, či nižších desítek (Hrčka 2014). V případě, že nedojde k opětovnému napuštění nádrže, obojživelníci včetně PO během několika

6 málo let z lokality zcela vymizí. Nicméně pokud bude nádrž obnovena, je tu velmi velká pravděpodobnost navrácení zájmových druhů z vhodných stanovišť z okolí. Pro rybník není dostupný manipulační řád. kosení Absence péče o lokalitu se projevuje i v udržování travních porostů. Kosena je pouze loučka v severní části lokality mezi nádrží a místní komunikací. Ostatní porosty jsou nekosené, druhově chudé. Expandují zde ruderální druhy (hl. třtina křovištní) a náletové dřeviny. Pro PO je to negativní jev kuňka i další obojživelníci preferují spíše extenzivně kosené (průchodné) plochy. V budoucnu při delší absenci péče hrozí vzrůst náletových dřevin a větší zástin nádrže, což je pro PO taktéž negativní jev. zemědělské hospodaření v okolí Lokalita leží uprostřed zemědělsky využívaných polí. Okolo nádrže je pruh travních porostů nebo dřevin m široký sloužící jako nárazníková zóna mezi rybníkem a poli. Stálým negativním jevem jsou splachy z výše položených polí, jejichž důsledkem je zvýšená rychlost zanášení nádrže sedimenty a eutrofizace. Případným negativním jevem by byl splach dalších chemických látek (pesticidů). myslivost Ve skupině stromů v jižní části lokality se nachází dřevěný přístřešek na krmivo pro zvěř. Možným vlivem je zvýšená eutrofizace v okolí krmelce, jinak však myslivecká činnost vliv na PO pravděpodobně nemá. V současnosti je část mokřadu u přítoku do nádrže využívána zvěří jako napajedlo. Pro PO to může znamenat mechanické poškozování snůšek a tím pádem sníženou úspěšnost reprodukce. doprava Hranice lokality lemuje ze západní a severní strany místní asfaltová komunikace. Silnice není v zimě udržována a provoz na ní je spíše výjimečný, proto nepředstavuje pro PO větší hrozbu. Negativním vlivem by pro PO mohl být splach technických kapalin unikajících z aut do nádrže a usmrcování jedinců migrujících přes silnici. 2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů NEJSOU

7 3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany obnova nádrže Nádrž vyžaduje provedení jednorázových úprav k obnovení své funkce. Jedná se především o rekonstrukci technických objektů nádrže, odbahnění a následné napuštění nádrže. Před samotným zastavením nádrže je nezbytné provést v nádrži úpravy k prodloužení existence nádrže a zlepšení podmínek pro PO. Především se jedná o odstranění vrstvy sedimentu a redukci hustého porostu makrofyt s odstraněním nahromaděné biomasy. Vhodné je stržení drnu s kořenovými systémy rostlin a vrstvou sedimentu v celé zátopové ploše nádrže. Na několika místech v litorálním pásu je žádoucí ponechat porost neporušený, aby obnova litorálních porostů proběhla rychleji. Rozdělení prací na etapy zde není nutné z důvodu pokročilé fáze degradace nádrže. Žádoucí je vytvoření rozlehlého mělkého litorálního pásma s plynulými přechody na souš, tj. vyspádování dna v příbřežní oblasti na sklon cca 1:15. Vytěžený materiál je nutné odstranit mimo EVL. Vzhledem k poloze nádrže mezi polními kulturami je pravděpodobné, že se nádrž bude opět rychle zanášet splaveným materiálem. Do budoucna je proto nutné počítat s odbahňovacími pracemi. hospodaření v nádrži Po provedení prací zmíněných v předchozím odstavci je vhodné do uspokojivého obnovení litorálních porostů (tj. souvislejší porost na % plochy) ponechat nádrž bez obsádky, anebo je možný chov plůdku kapra nebo lína. Po dostatečném rozvoji litorálních porostů lze nasazovat kapra do velikosti K1, nebo lína. Je vhodné zde hospodařit jednohorkově s výlovy na podzim. Jarní výlovy, ani snižování hladiny z jiných důvodů v období od dubna do září, nejsou vhodné z důvodu rozmnožování a vývoje larev kuněk. Je možné občas provádět zimování nebo částečné letnění rybníka, pokud je to potřeba. Při částečném letnění je třeba, aby byl rybník ponechán na nižší hladině již od podzimního napouštění, v jarních měsících je, jak již bylo zmíněno, snižování hladiny nevhodné. V nádrži je také možný chov dalších vzácných či ohrožených druhů ryb (např. slunka, karas obecný, apod.) v rámci komplexnějších projektů ochrany přírody. Konkrétní podmínky je třeba nastavit při plánování takovéhoto případného projektu. Nutné je zachovat dostatečnou extenzitu chovu, která zaručí vhodné podmínky pro rozmnožování předmětu ochrany. V tomto případě je možné přistoupit k víceletému cyklu. V případě nadměrného rozrůstání tvrdé litorální vegetace (zárůst nad 50 % plochy nádrže) je možné nasadit tzv. meliorační obsádku těžký kapr (K2 a starší) (Cyprinus carpio), amur bílý (Ctenopharyngodon idella). Velikost meliorační obsádky je třeba zvolit podle aktuální potřeby, z pohledu zájmů ochrany přírody není nutné ji nijak omezovat. Nevhodná je přítomnost jakýchkoliv nepůvodních druhů ryb, jako jsou karas stříbřitý (Carassius auratus), střevlička východní (Pseudorasbora parva), pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) a sumeček americký (Ameiurus nebulosus). Cílený chov dravců zde není vhodný. Teoreticky však lze uvažovat o nasazení starších ročníků candáta obecného (Sander lucioperca) Ca2+ v případě přemnožení nežádoucích druhů ryb. Změny obsádek je vhodné konzultovat s OOP. Není žádoucí aplikace hnojení a vápnění, startovací dávka chlévské mrvy při nasazení plůdku je možná. Rybník je nutné pravidelně sledovat a pružně reagovat na daný stav. V případě zjištění neúměrně vysokého predačního tlaku na obojživelníky, lze bezodkladně zasáhnout pomocí příkrmu ryb obilím a odlovem na plné vodě, v následujícím období potom snížit obsádku. Vhodnými ukazateli kvality prostředí jsou průhlednost vody v nádrži, která by na jaře a v první polovině léta měla být alespoň 50 cm, a/nebo přítomnost hrubého a středního zooplanktonu, přiměřený rozsah litorální vegetace (20 50 % plochy nádrže), přítomnost submerzních a natantních makrofyt a přítomnost larev obojživelníků. Vhodné je provádět každoroční kosení litorální vegetace tak, že v jednom roce bude pokosena zhruba polovina porostu, ideálně mozaikovitým způsobem. S ohledem na hnízdění ptáků a aktivitu obojživelníků lze kosit pouze mimo sezónu (od září do února). Pokosenou biomasu je nutné odstranit mimo EVL. Mulčování litorálních porostů není přípustné. tvorba tůní Zarůstající vlhké travní porosty v oblasti přítoku do nádrže tvoří vhodné místo pro vytvoření mělkých tůní, které by sloužily jako další útočiště kuněk a ostatních obojživelníků. V případě nepříznivých podmínek v hlavní nádrži (např. přemnožení rybí obsádky, jednorázová silná kontaminace vody atp.) by se místní populace udržela alespoň v těchto menších útočištích a nebyla by tak přímo ohrožena existence předmětu ochrany v EVL. Vytvořením tůněk se zvýší rozmanitost stanovišť a ekologických podmínek na lokalitě. Vhodné je vytvoření 2 3 tůněk na travnaté zamokřené ploše ve východní části EVL a 1 tůňky přímo na přítoku do rybníka. Vhodné parametry tůní jsou: velikost jedné neprůtočné tůně větší než 100 m2, ostatní možno

8 menší, maximální hloubka 1 m, průměrná hloubka do 50 cm, alespoň na třetině plochy tůně by měly být mělčiny do 40 cm hloubky. Je nežádoucí do tůní nasazovat ryby. Výhodou průtočné tůně je mimo jiné částečná ochrana vlastní nádrže před rychlým zanášením sedimentů z přilehlého pole. Je nutné do budoucna počítat s častější obnovou (odbahněním) této tůně. I neprůtočné tůně se budou postupem času zazemňovat. Optimální řešení je poté vytvoření nových tůní na jiných místech, tj. vytvoření hydrosérie různě zazemněných tůní. Alternativou je odbahnění tůní, vhodné je pouze částečné odbahnění s termínem realizace září říjen. hospodaření na loukách Travinné porosty je vhodné udržovat ideálně kosením, případně extenzivní pastvou menších hospodářských zvířat (ovcí), které nebudou mít přístup do oblasti litorálu a případných nově vytvořených tůní (viz výše). Kosení by mělo probíhat jednou nebo dvakrát ročně v období výskytu kuněk ve vodním prostředí, tj. seč v období června, a/nebo v září. Seč v červenci nebo srpnu, kdy mladí jedinci kuňky opouštějí vodní nádrž, není vhodná, ale lze ji připustit, nebude-li možná v jiném termínu. Ideální je kosit ručně, možné je využít lehkou (příp. i těžší) mechanizaci a kosit za suchého slunečného počasí. Vhodná je mozaikovitá seč, při níž bude polovina plochy pokosena v jarním termínu a zbývající část na podzim či v příštím roce na jaře. Pokud je nezbytné kosit celou louku, je vhodné seč rozdělit alespoň na dvě části s nejméně týdenním odstupem. Pokosenou biomasu je vhodné odstranit mimo EVL. udržování dřevin Je vhodné zachovat současný rozsah vzrostlých dřevin. Náletové dřeviny v travnatých porostech je vhodné vyřezat a poté pravidelným kosením zamezovat jejich dalšímu uchycování. Plošné použití herbicidů není vhodné, ale při zvýšené opatrnosti lze použít na konci vegetační sezóny bodově na řezné plochy arboricid. Keřové formace při hranicích lokality na kontaktu s místní komunikací je možné proředit, nicméně alespoň skupinky keřů ponechat keře tvoří částečnou ochranu před nepříznivými vlivy silnice. 3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření bez zákresu Kosení lehkou mechanizací Kosení Popis opatření kosení všech travních porostů (tj. rozšíření současné kosené plochy i na zbývající části v EVL); kosit nejlépe za suchého slunečného počasí; vhodné je používat vysoko nastavitelnou lištu (10 15 cm); není vhodné používání bubnových sekaček; vhodná je mozaikovitá seč Vhodný interval 1 x za 1 rok červen a/nebo září (seč v červenci a srpnu není vhodná, ale lze ji připustit, pokud nebude možná v jiném termínu) možné kosit 1 2x ročně jako alternativu kosení lze využít extenzivní pastvu (např. ovcí); zvířata by neměla mít přístup do oblasti litorálu a případně do nově vytvořených tůní Číslo zákresu managementového opatření bez zákresu Likvidace nežádoucích nárostů rostlin na vodních plochách pro udržení žádoucí druhové skladby nebo prostorové struktury chráněných ekosystémů nebo stanovišť ZCHD - kosení Likvidace nežádoucích nárostů rostlin na vodních plochách Popis opatření kosení porostů emergentních makrofyt; každý rok pokosit cca 1/2 porostů; ideálně mozaikovitý způsob; pokosenou biomasu odstranit mimo EVL Vhodný interval 1 x za 1 rok září únor

9 Číslo zákresu managementového opatření bez zákresu Výřez skupin či jednotlivých náletových dřevin Výřez náletu Popis opatření výřez náletových dřevin z travních porostů; proředění keřových formací při hranici lokality ponechat skupiny keřů (ochrana před vlivy místní komunikace); na řezné plochy je možné použít bodově arboricid Vhodný interval 1 x za 10 let listopad březen Jednorázová opatření Číslo zákresu managementového opatření 1, 2 Obnova a vytváření tůní a mokřadů Péče o mokřady a rašeliniště Popis opatření zákres č. 1. vytvoření nových 2 3 mělkých tůní; 1 tůň alespoň 100 m2, ostatní možno menší; max. hloubka do 1 m; průměrná hloubka do 50 cm; alespoň na 1/3 plochy tůně by měly být mělčiny do 40 cm hloubky; pozvolný přechod na souš zákres č. 2. vytvoření jedné větší průtočné tůně na přítoku z pole do rybníka s cílem zachycení sedimentů před vstupem do rybníka říjen únor Při zazemnění průtočné tůně je vhodné ji obnovovat odstraněním sedimentu, v případě zazemnění samostatných tůní je možné je také obnovit, anebo lépe vytvořit nové tůně a staré ponechat k úplnému zazemnění, vznikne tak celá hydrosérie tůní v různém stádiu zazemnění. Je nežádoucí do tůní nasazovat ryby. Číslo zákresu managementového opatření bez zákresu Obnova, rekonstrukce nebo výstavba technických objektů Péče o vodní plochu Popis opatření výstavba nového výpustního zařízení (požeráku), případně dalších technických objektů nádrže kdykoliv Číslo zákresu managementového opatření bez zákresu Odbahnění vodních nádrží včetně revitalizačních opatření v zátopě (rozčlenění litorálních porostů, tvorba ostůvků apod.) Péče o vodní plochu Popis opatření stržení drnu s kořenovými systémy rostlin a vrstvou sedimentu; na celé ploše nádrže, s ponecháním několika míst litorální vegetace bez zásahu; vytěžený materiál odstranit mimo EVL vyspádování břehových partií pozvolný sklon (cca 1:15) a plynulý přechod na souš říjen únor

10 4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ( ). Nálezová databáze ochrany přírody: [cit. ]. -. On-line databáze. Archivuje Odbor monitoringu biodiverzity AOPK ČR, Praha. HÁKOVÁ, A.; KLAUDISOVÁ, A.; SÁDLO, J. et al. (2004). Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura PLANETA. XII, 8, s HRČKA, D.; Salvia o. s. sdružení pro ochranu přírody (2014). Plán péče o přírodní památku RYBNÍK STARÝ U LÍCHOV na období (návrh na vyhlášení). 51 s. MARHOUL, P.; TUROŇOVÁ, D. (eds.) (2013). Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: Metodika AOPK ČR. Upravené vydání. Praha: AOPK ČR. 182 s. ZAVADIL, V.; SÁDLO, J.; VOJAR, J. (eds.) (2011). Biotopy našich obojživelníků a jejich management: Metodika AOPK ČR. Vydání 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 178 s. ISBN SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Regionální pracoviště Střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Alina Veverková stredni.cechy@nature.cz Datum zpracování: 5. Seznam zkratek AOPK ČR Ca2+ ES EVL K2 OOP OP ZCHÚ PO SDO ÚSOP ZCHÚ ZOPK Agentura ochrany přírody a krajiny ČR věková kategorie candáta: dvouletý a starší Evropský seznam Evropsky významná lokalita věková kategorie kapra: stáří jeden až dva roky orgány ochrany přírody ochranné pásmo zvláště chráněného území předmět ochrany Souhrn doporučených opatření Ústřední seznam ochrany přírody zvláště chráněné území zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů

11 6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ _Rybnik_Stary_u_Lichov_orientacni_mapa.pdf 6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL NENÍ 6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ _Rybnik_Stary_u_Lichov_Pece_o_mokrady_a_raseliniste.pdf 6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ 6.5 Doplňující dokumenty NEJSOU