Město Pardubice v číslech

Transkript

1 SOUBORNÉ INFORMACE Ročník 2007 Informace o regionech, městech a obcích Pardubice, 1. srpna 2007 Kód publikace: Č. j.: 162/ Zpracoval: Vedoucí oddělení: Informační služby: Kontaktní zaměstnanec: ČSÚ, oddělení regionálních analýz a informačních služeb Pardubice Ing. Hedvika Fialová tel.: , infoservispa@czso.cz Ing. Eva Knoflíčková, eva.knoflickova@czso.cz, tel.: Český statistický úřad, Pardubice 2007

2 Zajímají Vás nejnovější údaje o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další? Najdete je na stránkách ČSÚ na Internetu: Údaje o Pardubickém kraji naleznete také na Internetu: ISBN Český statistický úřad, Pardubice, 2007

3 OBSAH Předmluva...5 Seznam institucí, které poskytly data do publikace...6 Seznam zkratek Úvod Město Pardubice a jeho městské obvody Podnebí a životní prostředí Obyvatelstvo Rodina a domácnost Trh práce Rozpočet města Pardubic Ekonomické prostředí Investice Domovní a bytový fond Doprava Cestovní ruch Školství Kultura Sport Zdravotnictví Sociální oblast Kriminalita Volby Partnerská města Srovnání vybraných ukazatelů 10 nejlidnatějších měst České republiky Územní srovnání Vybrané ukazatele o městě Pardubice včetně Hostovic Magistrát města Pardubic

4 Reprodukce výňatků z této publikace lze pořizovat, pokud je uveden jejich zdroj, s výjimkou reprodukce pro komerční účely. Citace mohou být zveřejněny jen s uvedením zdroje a původu statistických dat v publikaci otištěných. Ležatá čárka (-) v tabulce na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval. Tečka (.) na místě čísla značí, že údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý. Ležatý křížek (x) značí, že zápis není možný z logických důvodů. Nula (0) se v tabulce používá pro označení číselných údajů menších než polovina zvolené měřicí jednotky. Procentní bod představuje rozdíl hodnot vyjádřených v procentech. 4

5 PŘEDMLUVA Publikace si klade za cíl podat přehled dostupných údajů o městě Pardubice ve vybraných oblastech a zpřístupnit je odborné i laické veřejnosti. Publikace se skládá ze 24 strukturovaných kapitol. Úvodní kapitola přibližuje stručný vývoj města Pardubic od první zmínky až do současnosti, zbývající kapitoly se vždy věnují konkrétnímu tématu. Kapitoly jsou různě rozsáhlé podle množství dostupných dat, strukturou se však vzájemně neliší. V úvodu kapitoly shrnuje nejpodstatnější fakta o zpracovaném tématu krátký text, v případě potřeby i metodické poznámky. Samotná data jsou prezentována ve formě tabulek a doplňujících grafů. Prezentované údaje vždy odrážejí územní strukturu města k datu uvedenému v příslušné tabulce. Různorodé časové hledisko je dáno dostupností dat v době zpracovávání jednotlivých kapitol. V některých kapitolách (Rodina a domácnost, Domovní a bytový fond atd.) byla využita data ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001, protože aktuálnější údaje pro dané ukazatele zatím nejsou k dispozici. Data v publikaci pocházejí především ze zdrojů ČSÚ a Magistrátu města Pardubic. Vedle údajů získaných od dalších subjektů státní správy, samosprávy či soukromého sektoru byl výjimečně využit i Internet. Za správnost dat převzatých z Internetu či z ostatních externích zdrojů však ČSÚ neručí. Publikace je dostupná na internetových stránkách ČSÚ Pardubice na stejně jako řada jiných publikací s regionální tematikou. Zájemci si ji však mohou zakoupit i v tištěné podobě či na CD v sídle ČSÚ Pardubice. Jedná se o první takto rozsáhlou publikaci souhrnného charakteru o městě Pardubice. Věříme, že díky ohlasu uživatelů získáme podněty k její další aktualizaci. ČSÚ Pardubice děkuje všem, kteří se poskytnutím svých dat podíleli na přípravě publikace, a doufá, že nejen oni uvítají tento souhrn dat za město Pardubice shromážděný z různých informačních zdrojů. Náš dík patří především: Magistrátu města Pardubic odboru rozvoje a strategie, odboru kultury, sportu a cestovního ruchu, ekonomickému odboru, odboru informačních technologií, investičnímu odboru, odboru školství, odboru dopravy, odboru sociálních věcí, odboru vnitřních věcí, odboru kanceláře tajemníka, právnímu odboru, odboru kanceláře primátora. Dále úřadům jednotlivých městských obvodů, Českému hydrometeorologickému ústavu pobočce Hradec Králové, Dopravnímu podniku města Pardubic a.s., Krajskému úřadu Pardubického kraje odboru školství, Univerzitě Pardubice, Východočeskému divadlu, Ústavu zdravotnických informací a statistiky, Policejnímu prezidiu ČR, Policii ČR okresnímu ředitelství Pardubice, Městské policii Pardubice. 5

6 SEZNAM INSTITUCÍ, KTERÉ POSKYTLY DATA DO PUBLIKACE Český statistický úřad Magistrát města Pardubic BERMAN GROUP - služby ekonomického rozvoje, s.r.o. Český hydrometeorologický ústav pobočka Hradec Králové Český svaz tělesné výchovy Pardubické krajské sdružení Český úřad zeměměřický a katastrální Dopravní podnik města Pardubic a.s. Dostihový spolek, a.s. Dům kultury Dukla East Bohemian Airport a.s. Goethe-Zentrum Pardubice Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje Krajská knihovna v Pardubicích Krajský úřad Pardubického kraje Kulturní dům Dubina Městská policie Pardubice Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Pardubice Region Tourism Policejní prezidium ČR Policie ČR okresní ředitelství Pardubice Stavební bytové družstvo Družba Pardubice Tělocvičná jednota Sokol Pardubice I Univerzita Pardubice úřady městských obvodů Pardubice I až Pardubice VIII Ústav zdravotnických informací a statistiky Východočeská galerie Východočeské divadlo Východočeské muzeum ZŠ Klášterní ZŠ Svítání přístupné z webu města Internetové zdroje:

7 SEZNAM ZKRATEK AMK Automotoklub BK Basketbalový klub ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČSÚ Český statistický úřad ČÚZK Český úřad zeměměřický a katastrální DDM dům dětí a mládeže EU Evropská unie Fakulty a ústavy Univerzity Pardubice: DFJP Dopravní fakulta Jana Pernera FES Fakulta ekonomicko-správní FF Fakulta filozofická FCht Fakulta chemicko-technologická FR Fakulta restaurování FZS Fakulta zdravotnických studií ÚEI Ústav elektrotechniky a informatiky ÚZS Ústav zdravotnických studií HZS hasičský záchranný sbor KD kulturní dům LDN léčebna dlouhodobě nemocných MHD městská hromadná doprava MKN 10 Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů 10. revize MmP Magistrát města Pardubic MO městský obvod MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy NP noční provoz o.z. odštěpný závod OKEČ odvětvová klasifikace ekonomických činností OR obchodní rejstřík ORL otorinolaryngologie (ušní, nosní, krční) RES Registr ekonomických subjektů REZZO Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší SBD stavební bytové družstvo SK sportovní klub SLDB sčítání lidu, domů a bytů SOŠ střední odborná škola SOU střední odborné učiliště SZP střední zdravotničtí pracovníci TČ trestný čin TJ tělovýchovná jednota TRN tuberkulózní a respirační nemoci ÚMO úřad městského obvodu UPT umělé přerušení těhotenství ÚZIS Ústav zdravotnických informací a statistiky VČD Východočeské divadlo VČM Východočeské muzeum VOŠ vyšší odborná škola ZPBD zdravotničtí pracovníci nelékaři s odbornou způsobilostí bez odborného dohledu ZŠ základní škola ZUŠ základní umělecká škola 7

8 8

9 1. Úvod Poloha a povrch Pardubice se rozkládají v Polabské nížině na soutoku Labe s Chrudimkou (15 46' 45" východní zeměpisné délky a 50 2' 19" severní šířky). Rovinatý ráz krajiny ovlivňuje i nízkou nadmořskou výšku města, dosahující pouze 215 až 237 metrů n. m. Pardubice leží na usazeninách české křídové pánve, tvořené zejména jílovci, slínovci, opukami a pískovci; fytogeograficky patří do oblasti mírného pásma opadavých listnatých lesů palearktické oblasti. V blízkosti města najdeme chráněná území (přírodní památku Nemošickou stráň, národní přírodní rezervaci Bohdanečský rybník a rybník Matka), stavebnětechnickou památku Opatovický kanál nebo Národní kulturní památku hřebčín v Kladrubech nad Labem. Město Pardubice je vzdáleno 108 km východně od Prahy, 26 km jižně od Hradce Králové a 12 km severně od Chrudimi (zdroj: PLANstudio s.r.o Silniční vzdálenosti města Pardubice od vybraných českých a evropských měst Pramen: Město Vzdálenost v km Město Vzdálenost v km Praha 108 Amsterdam 990 Brno 138 Berlín 444 Ostrava 250 Bratislava 262 Plzeň 209 Brusel Olomouc 138 Mnichov 499 Liberec 125 Londýn České Budějovice 195 Moskva Hradec Králové 26 Paříž Ústí nad Labem 191 Řím Karlovy Vary 249 Varšava 539 Jihlava 90 Vídeň 254 Zlín 207 Stockholm Obyvatelstvo Pardubice jsou krajským městem s výraznou správní, obytnou, obslužnou a výrobní funkcí pardubickohradecké aglomerace. Počtem obyvatel se Pardubice řadí na desáté místo mezi městy České republiky. K zde žilo obyvatel s trvalým nebo dlouhodobým pobytem (zdroj ČSÚ; včetně Hostovic), z toho 48 % mužů a 52 % žen. Průměrný věk mužů činil 40,1 let, žen 43,5 let, celkem 41,9 let. V historickém vývoji Pardubice zaznamenávají výrazný nárůst počtu obyvatel v souvislosti s bouřlivým rozvojem průmyslu, který nastal po napojení města na hlavní železniční trať Praha Česká Třebová v roce Od počátku 90. let minulého století však počet obyvatel města ubýval nejen v důsledku trvalé převahy počtu zemřelých nad narozenými, ale především vlivem záporného migračního salda. Obyvatelstvo se začalo koncentrovat do příměstských obcí, v nichž se intenzivně rozvíjela bytová výstavba. Obrat nastal až v roce 2005, kdy počet obyvatel města začal (zejména v důsledku zahraniční migrace) mírně stoupat. Město Pardubice nyní obývá 17 % obyvatel Pardubického kraje a 55 % obyvatel pardubického okresu. Administrativně-správní struktura města Silné integrační tendence v sídelní struktuře typické pro 60. a zejména 70. léta minulého století se dotkly i Pardubic. V tomto období se součástí města staly Popkovice, Trnová, Svítkov, Spojil, Doubravice, Ohrazenice, Semtín, Rosice nad Labem, Dražkovice, Nemošice, Mnětice, Drozdice, Černá za Bory či Staré Čívice. V polovině 80. let se k Pardubicím připojily také Lány na Důlku (vč. Srnojed) a Opočínek. Pod vlivem společensko-politických změn probíhajících po roce 1989 nastal opačný proces dezintegrace. V případě Pardubic došlo k osamostatnění Spojila (od počátku roku 1992) a Srnojed (od počátku roku 1994). Poslední územní změna proběhla dnem voleb do zastupitelstva města k , kdy se k Pardubicím připojila obec Hostovice, která se stala jeho 32. částí a zároveň osmým městským obvodem. Městské obvody, jakožto území s vlastní volenou samosprávou, byly přitom postupně vymezovány od počátku 90. let v návaznosti na ustavení Pardubic statutárním městem. Krajským městem se Pardubice stávají od , kdy byl podle zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků vymezen Pardubický kraj. Od jsou Pardubice rovněž obcí s rozšířenou působností (ORP). 9

10 Geografická mapa města Pardubic podle územní struktury od Od historie k současnosti Původ názvu Původní ves, doložená již z roku 1295, nesla název Pordoby. Místní jméno tedy dříve než Pardubice znělo Pordobice (1318 de Pordobitz), tj. ves lidí Pordobových. Jméno do Polabí přinesli z Polska mniši řádu cyriaků (podle polského místního jména Porydęby), kteří spravovali zdejší kapli sv. Jiljí. Hláskovou změnu Pordob- na Pardub- lze vysvětlit snahou po disimilaci dvou -o- a možná i mylnou asociací k pár dubů, popřípadě osobnímu jménu Pardus. (Převzato z Období středověku První dochovaná zmínka o existenci Pardubic pochází z roku 1295, kdy papež Bonifác VIII. potvrdil v Pardubicích klášter cyriaků a chrám sv. Bartoloměje. Prvním známým vlastníkem Pardubic na začátku 14. století byl Půta z Dubé. Kolem roku 1325 vyměnili synové Půty z Dubé Pardubice s rytířem Arnoštem z Hostýně. Jeho syn Arnošt z Pardubic, který město roku 1340 zdědil již s městskými právy, se později stal prvním pražským arcibiskupem a zároveň rádcem a přítelem císaře Karla IV. Z této doby pochází šlechtický rod páni z Pardubic, kteří měli ve svém znaku přední bílou (stříbrnou) polovinu koně se zlatou uzdou na červeném štítu. Dodnes se tento výjev zachoval ve znaku města. V roce 1491 Pardubice koupil Vilém z Pernštejna, nejmocnější šlechtic tehdejších českých zemí. Vedle zvelebování města a panství se Vilém pustil i do pozdně gotické přestavby zdejšího vodního hradu, jeho synové Vojtěch a Jan pak pokračovali ve stylu renesančním. Komplex zámku, přecházejícího z funkce obranného vodního hradu na rozlehlý a pohodlný zámek, se spolu s opevněním řadí mezi nemnohá místa Evropy, kde se památky tohoto charakteru dochovaly. Pernštejnům však Pardubice vděčí i za celé historické městské jádro s renesančním náměstím, malebnými uličkami a s dominantou Pardubic Zelenou bránou. V této době se v Čechách vžilo úsloví "Skví se jako Pardubice. V roce 1964 bylo Pardubické staré město prohlášeno městskou památkovou rezervací. Po slavné éře Pernštejnů, kteří zadlužené panství prodali v roce 1560 arciknížeti Maxmiliánu Habsburskému, nastalo období stagnace. Třicetiletá válka v letech město ještě více zbídačila, zejména v důsledku přítomnosti švédských vojsk. 10

11 Příchod železnice a následný rozkvět Pardubic K novému rozmachu města dochází až v polovině 19. století, kdy 20. srpna 1845 přijel do Pardubic první vlak po české parní železnici z Olomouce do Prahy. Hlavním projektantem trati byl pardubický občan Jan Perner. Železnice předznamenala postavení Pardubic jako významného dopravního uzlu, v čemž hrála důležitou roli i výhodná poloha města v samém středu českých zemí. Krátce po zřízení železnice se v Pardubicích začal rozvíjet průmysl. Vznikly zde významné podniky jako Fantova rafinérie minerálních olejů (dnes rafinerie Paramo) nebo Prokopova továrna na mlýnské stroje, lihovar, cukrovar a další. Ty nastartovaly celkový rozvoj pardubického průmyslu, především odvětví chemického, strojírenského, potravinářského a elektrotechnického. Spolu s mohutným rozvojem průmyslu přicházel i rozkvět společenského, kulturního a sportovního života města. Roku 1874 se poprvé běžel dnes světoznámý dostih Velká pardubická. Centrem kultury se stal dnes již neexistující hotel Veselka, roku 1909 bylo postaveno městské divadlo. Na počátku 20. století se Pardubice proslavily jako kolébka českého letectví, když v květnu 1911 uskutečnil Ing. Jan Kašpar první dálkový let z Pardubic do Prahy. Poválečný vývoj města Po první světové válce a vzniku samostatného Československa v roce 1918 zesílila úloha Pardubic coby regionálního centra. V návaznosti na průmyslový boom po roce 1845 se znovu oživuje výroba a Pardubice se stávají průmyslovým centrem východních Čech. Založena byla Československá akciová továrna na látky výbušné (v Pardubicích - Semtíně) a také Telegrafia (později Tesla). V roce 1931 jsou Pardubice dějištěm Celostátní výstavy tělesné výchovy a sportu. V té době byl postaven i hotel Grand a muzeum, dnes střední průmyslová škola potravinářské technologie. V období 2. světové války se Pardubice staly významným centrem českého odboje, které se do historie zapsalo především spojitostí s operací Silver A, atentátem na Reinharda Heydricha či vypálením vesnice Ležáky. Tyto události připomíná památník na Zámečku. Během války město zažilo tři nálety spojeneckého vojska zacílené na místní rafinerii a letiště. Po válce se započalo s výstavbou nových obytných čtvrtí, mezi prvními vzniklo na přelomu 40. a 50. let sídliště Dukla. Roku 1951 byla zavedena trolejbusová doprava, o osm let později bylo vybudováno nové vlakové nádraží, jehož původní budovu poškodil jeden z válečných náletů. V šedesátých letech se začalo stavět sídliště Polabiny na pravém břehu Labe, později i sídliště Dubina a Cihelna. Pardubice na přelomu tisíciletí Ekonomický a stavební rozvoj města Role Pardubic jako průmyslového centra východních Čech doznala koncem 20. století změn. Transformace ekonomiky po roce 1989 přinesla v Pardubicích zánik či omezení činnosti některých podniků (Tesla, TMS, Synthesia), počet nezaměstnaných ve městě se však výrazně nezvýšil. Bylo to především díky bezcelní zóně, prozíravě zbudované nedaleko pardubického letiště, která se brzy ukázala jako nejvhodnější zázemí pro příchod zahraničních investorů. Dnes tu sídlí především elektrotechnický a strojírenský průmysl (Panasonic Automotive Czech, JTEKT Automotive Czech Pardubice, s.r.o., Kyb manufacturing Czech s.r.o., Ronal CR s.r.o.). Prostory bývalé Tesly, proslavené po celém světě díky radiolokátoru Tamara, dnes obývá elektrotechnická firma Foxconn CZ, působící především v oblasti informačních technologií. Dlouholetou tradici chemické výroby dnes reprezentují především společnosti Paramo a.s., významná česká rafinerie, vyrábějící paliva, maziva a asfaltové výrobky, a Aliachem, a.s. (odštěpný závod Synthesia, a.s. v Semtíně), mezi jejíž hlavní produkty patří nitrocelulóza, pigmenty, barviva a organické sloučeniny. Místní potravinářský průmysl nejvíce proslavil pardubický perník, ze 14. století tu dodnes přetrvává i tradice vaření piva. Kromě Pivovaru Pernštejn a.s. ve městě působí také Kávoviny a.s. nebo pekárna Odkolek. 11

12 K hospodářskému rozvoji města příspělo také obnovení nebo navázání nových obchodních vztahů s jinými evropskými státy, jež se formou spolupráce na různých projektech rozvíjejí dodnes. Dalším klíčovým faktorem napomáhajícím ekonomickému rozkvětu města je bezesporu doprava. Pardubice profitují nejen ze své výhodné polohy, ale i z dostupnosti téměř všemi druhy dopravy. Představují jeden z nejvýznamnějších železničních uzlů nejen v kraji, ale i v České republice; tvoří součást prvního železničního koridoru Berlín Vídeň. Se světem je město spojeno osobní i nákladní leteckou dopravou, v dohledné době se snad dočká i napojení na dálnici. Jedná se také o splavnění Labe až do Pardubic, což by znamenalo připojení na evropskou síť vodních cest. V souvislosti s rozvojem města po stránce ekonomické se v posledních letech projevuje i značný rozmach stavebnictví jak z hlediska nové výstavby, tak úprav stávajícího domovního a bytového fondu. Rekonstruováno bylo staré město a zámek, pokračují práce na regeneraci panelových sídlišť. Zintenzivnila se výstavba obytných domů, probíhají úpravy přiléhajících ploch zeleně, vznikají nová dětská hřiště. Nejenom v centru města vyrůstají nové administrativní a obchodní komplexy. Pardubice jako centrum vzdělanosti, kultury a sportu Pardubice disponují hustou sítí školských zařízení všech stupňů. Tradice vysokého školství pochází z roku 1950, kdy tu zahájila výuku jednooborová Vysoká škola chemická. V souvislosti s rostoucím počtem studentů i variabilitou zaměření výuky se celá instituce roku 1994 transformovala na Univerzitu Pardubice. Dnes má šest fakult a působí zde i ústav elektrotechniky a informatiky. V akademickém roce 2006/2007 již počet studentů Univerzity Pardubice přesáhl 8,6 tisíc. Město může nabídnout i vhodné zázemí pro kongresovou turistiku. Jako významné centrum kultury jsou Pardubice nerozlučně spjaty s festivalem klasické hudby Pardubické hudební jaro. Ve městě působí též Komorní filharmonie Pardubice, svou domovskou scénu tady má Východočeské divadlo Pardubice, které každoročně pořádá GRAND Festival smíchu, sídlí zde Východočeské muzeum a Východočeská galerie. Na poli zahraniční kulturně-vzdělávací spolupráce důležité místo zaujímá Evropský spolkový dům. Nejen na kulturním poli udržují Pardubice živé kontakty s řadou partnerských měst v zahraničí. Pardubice bývají právem označovány jako město sportu. Nejvýznamnější sportovní akcí města je bezesporu Velká pardubická steeplechase, každoročně mezinárodní účastníky přivítá i plochodrážní závod Zlatá přilba či šachový turnaj Czech open. Osobnosti ledního hokeje jako Janecký, Hašek či Sýkora také pocházejí z Pardubic. Tenisová Pardubická juniorka otevírá mladým talentům brány do světa vrcholového sportu. Všechny uvedené akce představují (vedle řady jiných) největší turistické atraktivity Pardubic. Z architektonického pohledu k nim bezesporu patří i zámek obklopený historickým centrem s malebnými uličkami a rozlehlé náměstí s bohatě zdobenými domy. Vyhlídkové jízdy po Labi na palubě výletní a restaurační lodi Arnošt z Pardubic či výhled z dominanty města Zelené brány si nechá ujít málokdo. Pro milovníky aktivního odpočinku je k dispozici síť cyklostezek po obou březích Labe. O dostatečnou informovanost návštěvníků i obyvatel města se stará nové informační centrum Pardubice Region Tourism. Pramen:

13 2. Město Pardubice a jeho městské obvody Od roku 1990 Pardubice patří mezi statutární města, tj. města se zvláštním postavením, jejichž území se může členit na městské obvody s vlastními samosprávnými orgány. Za datum vzniku městského obvodu (MO) je považován den konání voleb do zastupitelstva MO. Nejstaršími městskými obvody jsou Pardubice IV, Pardubice VI a Pardubice VII, které vznikly k Mladší je městský obvod Pardubice II, založený ke dni Následují městské obvody Pardubice I, Pardubice III a Pardubice V s datem vzniku Nejmladším je městský obvod Pardubice VIII bývalá obec Hostovice připojený k městu Pardubice k prvnímu dni konání voleb do obecních zastupitelstev Od tohoto data se město člení na 8 městských obvodů a 32 částí. Připojením Hostovic se území města zvětšilo o 495 ha na současných ha, naopak hustota obyvatelstva klesla z původní hodnoty 1 135,8 osob/km 2 na 1 070,7 osob/km 2. Z hlediska počtu obyvatel neznamenalo připojení Hostovic výraznou změnu demografických charakteristik města celkový počet obyvatel se zvýšil o 241 osob a k tak dosáhl osob (zdroj MmP). Administrativní mapa města Pardubic podle územní struktury od Nejvyšší hustotou zalidnění (více než 4 tis. osob na km 2 ) se vyznačuje územně nejmenší MO Pardubice II (Polabiny, Cihelna) typický rozsáhlou zástavbou bytových domů. Na druhé straně nízká hustota zalidnění charakterizuje kromě Hostovic i územně nejrozlehlejší MO Pardubice VI (Opočínek, Lány na Důlku, Staré Čívice, Svítkov, Popkovice). Nejvíce obyvatel žije v MO Pardubice I (24 % z celkového počtu obyvatel města), více než pětinou se na počtu obyvatel města podílí také MO Pardubice II (22 %). V průměru nejmladší obyvatelstvo žije v MO Pardubice VIII a VII, naopak nejvyšší podíl obyvatelstva nad 65 let je typický pro MO Pardubice V, II a I. Podle údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) v roce 2001 bylo právě v posledně jmenovaném MO zjištěno nejnižší zastoupení osob bez náboženského vyznání (69 %). Nejvyšší podíl osob se základním vzděláním a vyučených charakterizuje MO Pardubice VI, relativně nejvíce vysokoškoláků žije v MO Pardubice II. Z hlediska rodinného uspořádání je pro centrum města (MO Pardubice I) a nejvýznamnější sídliště (MO Pardubice II) typický nejvyšší podíl domácností jednotlivců. V průměru největší byty (o velikosti 60 m 2 obytné plochy) nacházíme v roce 2001 v MO Pardubice IV a VI, tedy v obvodech s vysokým podílem rodinných domů v domovním fondu. Nejmenší byty jsou naopak typické pro panelovou zástavbu v MO Pardubice II (38,5 m 2 ). V letech bylo dokončeno nejvíce nových rodinných domů v MO Pardubice VII, bytové domy se nejčastěji stavěly v MO Pardubice I a III. Ve struktuře ekonomických subjektů mají nejvyšší zastoupení fyzické osoby v MO Pardubice III, právnické osoby zaujímají nejvyšší podíl v MO Pardubice I. Metodické poznámky: Údaje v této kapitole odrážejí územní strukturu města k datu uvedenému v příslušné tabulce. Většina tabulek nezahrnuje nově vzniklý MO Pardubice VIII Hostovice; Hostovicím je věnována samostatná kapitola č. 23. Údaje o rozpočtech městských obvodů za roky jsou součástí kapitoly č

14 2-01. Městské obvody ve městě Pardubice a jejich představitelé Pramen: Úřady městských obvodů Datum vzniku MO Starosta 1) Místostarosta 1) zastupitelů Počet z toho zaměstnanců radních úřadu MO 2) Pardubice I PaedDr. Hana Tomanová Ing. Jiří Lejhanec Ing. Gabriela Křížková Pardubice II Jiří Srbek Ing. arch. Petra Nacu Miroslava Boháčková Pardubice III Mgr. Vítězslav Štěpánek Ing. Jaroslav Cihlo Miroslav Hanuš Pardubice IV Ing. Petr Heřmanský Ing. arch. Jan Kovář Jitka Severinová Pardubice V Jaroslav Kňava MVDr. Karel Norek Mgr. Jiří Šmaha Pardubice VI Ing. Zuzana Zlesáková Ing. Václav Ráliš Mgr. Alice Janovská Pardubice VII Milan Tichý Bc. Zdeněk Škařupa Jaroslav Kučera Pardubice VIII 3) Josef Jirout Zuzka Vasková Josef Jirout 1) personální obsazení na základě výsledků voleb do obecních zastupitelstev konaných ve dnech Tajemník úřadu MO 2) jedná se o všechny zaměstnance zařazené do úřadů a organizačních složek bez ohledu na druh pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce včetně zaměstnanců na mateřských (rodičovských) dovolených a zaměstnanců dlouhodobě nemocných; data jsou získána k ) vzhledem k malému počtu obyvatel a malé velikosti území MO není podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, zřizována rada MO - její pravomoce vykonává starosta; úřad MO nemá odbory, na řešení agendy se podílejí všichni zastupitelé Adresy Magistrátu města Pardubic a úřadů jednotlivých městských obvodů Pramen: Magistrát města Pardubic, úřady městských obvodů Adresa Kontakt Statutární město Pardubice Pardubice I Pardubice II Pardubice III Pardubice IV Pardubice V Pardubice VI Pardubice VII Pardubice VIII Magistrát města Pardubic Pernštýnské náměstí 1, Pardubice Úřad Městského obvodu Pardubice I - střed U Divadla 828, Pardubice Úřad Městského obvodu Pardubice II - Polabiny Chemiků 128, Pardubice Úřad městského obvodu Pardubice III - Dubina Jana Zajíce 983, Pardubice Úřad městského obvodu Pardubice IV Bokova 315, Pardubice Úřad městského obvodu Pardubice V Češkova 22, Pardubice Úřad městského obvodu Pardubice VI - Svítkov Kostnická 865, Pardubice Úřad městského obvodu Pardubice VII - Rosice Gen. Svobody 198, Pardubice Úřad městského obvodu Pardubice VIII - Hostovice Hostovice 20, Pardubice tel: fax: posta@mmp.cz elektronická podatelna: tel: , fax: podatelna@umo1.mmp.cz tel: fax: podatelna@umo2.mmp.cz tel: fax: podatelna@umo3.mmp.cz tel: fax: posta@umo4.mmp.cz, info@umo4.mmp.cz tel: fax: podatelna@umo5.mmp.cz tel: fax: podatelna@umo6.mmp.cz tel: fax: urad@pardubice7.cz tel: fax: josef.jirout@umo8.mmp.cz 14

15 2-03. Počet obyvatel ve městě Pardubice, jednotlivých městských obvodech a částech k *) Pramen: Magistrát města Pardubic Městský obvod, část Počet obyvatel Městský obvod, část Počet obyvatel Pardubice I Pardubice V Bílé předměstí (MO 1) Dražkovice 512 Staré Město Nové Jesenčany 551 Zámek 4 Zelené předměstí (MO 5) Zelené předměstí (MO 1) Pardubice VI Pardubice II Lány na Důlku 368 Cihelna Opočínek 190 Polabiny Popkovice 456 Pardubice III Staré Čívice 845 Bílé předměstí (MO 3) Svítkov Studánka (MO 3) Zelené předměstí (MO 6) - Pardubice IV Pardubice VII Bílé předměstí (MO 4) 472 Doubravice 267 Černá za Bory 968 Ohrazenice Drozdice 87 Rosice Mnětice 350 Semtín - Nemošice Trnová Pardubičky Pardubice VIII 241 Staročernsko 81 Hostovice 241 Studánka (MO 4) 240 Žižín 42 Město celkem *) včetně trvale přihlášených cizinců Vybrané ukazatele o městě Pardubice a jednotlivých městských obvodech k Pramen: ČSÚ, Magistrát města Pardubic Obyvatelstvo celkem 1) v tom Počet trvale trvale Rozloha částí přihlášení přihlášení muži ženy (ha) obce abs. v % občané ČR cizinci km 2 ) abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % Město celkem , , , , , , v tom obvody: Pardubice I , , , , , ,9 572 Pardubice II , , , , , ,4 458 Pardubice III , , , , , ,7 652 Pardubice IV , ,4 12 3, , ,3 272, Pardubice V , , , , , ,9 785 Pardubice VI , ,1 20 6, , ,1 191, Pardubice VII , ,6 29 8, , ,5 500, ) včetně trvale přihlášených cizinců Hustota obyvatelstva (osoby/ 15

16 100,0 Podíl a hustota obyvatelstva ve městě Pardubice a jednotlivých městských obvodech 4 500,0 podíl v % 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 podíl na obyvatelstvu města celkem hustota obyvatelstva 4 000, , , , , ,0 osoby/km 2 20, ,0 10,0 500,0 0,0 0,0 město celkem I II III IV V VI VII městské obvody Obyvatelstvo podle věkových skupin ve městě Pardubice a jednotlivých městských obvodech k Pramen: Magistrát města Pardubic Obyvatelstvo v tom ve věku průměrný věk celkem 1) 0-14 let let 65 a více let celkem muži ženy Město celkem ,9 40,1 43,5 v tom obvody: Pardubice I ,9 40,9 44,8 Pardubice II ,2 40,6 43,8 Pardubice III ,0 39,8 42,1 Pardubice IV ,7 40,7 42,6 Pardubice V ,3 41,2 45,1 Pardubice VI ,0 40,0 44,0 Pardubice VII ,0 39,2 40,8 1) včetně trvale přihlášených cizinců Obyvatelstvo podle věkových skupin ve městě Pardubice a jednotlivých městských obvodech k VII 13,9 73,4 12,7 VI 14,1 69,1 16,9 městské obvody V IV III II 13,0 12,5 11,4 13,3 65,6 73,1 74,9 68,8 21,4 14,5 13,6 17,9 I 11,8 70,4 17,9 město celkem 12,6 70,2 17,2 0% 20% 40% 60% 80% 100% 0-14 let let 65 a více let 16

17 2-06. Obyvatelstvo podle rodinného stavu a náboženského vyznání ve městě Pardubice a jednotlivých městských obvodech Pramen: ČSÚ (SLDB 2001) Obyvatelstvo celkem svobodní v tom podle rodinného stavu v % vdané, ženatí v tom podle náboženského vyznání v % rozvedení ovdovělí nezjištěno věřící bez vyznání nezjištěno Město celkem ,8 47,8 9,5 7,2 0,6 21,4 71,7 6,8 v tom obvody: Pardubice I ,6 45,5 10,6 8,3 0,9 23,2 68,7 8,1 Pardubice II ,3 47,9 11,0 6,1 0,7 20,7 71,8 7,5 Pardubice III ,4 48,1 8,7 5,4 0,4 19,0 75,0 6,0 Pardubice IV ,8 51,3 6,5 6,9 0,5 21,3 72,5 6,2 Pardubice V ,6 47,4 9,4 9,1 0,5 22,9 70,9 6,2 Pardubice VI ,1 52,1 6,4 8,0 0,3 21,8 72,9 5,3 Pardubice VII ,6 50,4 7,6 6,8 0,6 19,7 74,9 5, Obyvatelstvo 15leté a starší podle nejvyššího ukončeného vzdělání a ekonomické aktivity ve městě Pardubice a jednotlivých městských obvodech Pramen: ČSÚ (SLDB 2001) z toho z toho dle vzdělání v % ekonomicky aktivní Obyvatelstvo 15leté a starší základní a neukončené vzdělání včetně bez vzdělání vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové nezaměstnaní vysokoškolské celkem v tom v % zaměstnaní Město celkem ,9 35,1 30,0 4,6 12, ,5 6,5 v tom obvody: Pardubice I ,9 33,6 30,1 4,9 13, ,6 7,4 Pardubice II ,3 33,8 31,5 5,0 14, ,0 6,0 Pardubice III ,2 32,7 31,4 4,5 13, ,8 5,2 Pardubice IV ,4 39,0 29,6 3,8 9, ,7 5,3 Pardubice V ,2 36,0 28,9 4,2 10, ,4 7,6 Pardubice VI ,8 43,4 24,8 3,5 6, ,2 7,8 Pardubice VII ,2 39,8 27,6 4,2 9, ,6 6,4 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání ve městě Pardubice a jednotlivých městských obvodech 100,0 90,0 80,0 nezjištěné vysokoškolské % 70,0 60,0 50,0 vyšší odborné a nástavbové 40,0 30,0 úplné střední s maturitou 20,0 vyučení a střední odborné bez maturity 10,0 0,0 město celkem I II III IV V VI VII městské obvody základní a neukončené vzdělání včetně bez vzdělání 17

18 2-08. Domácnosti ve městě Pardubice a jednotlivých městských obvodech Pramen: ČSÚ (SLDB 2001) Cenzové domácnosti celkem úplné rodiny v tom absolutně neúplné rodiny domácnosti jednotlivců nerodinné domácnosti úplné rodiny neúplné rodiny v tom v % domácnosti jednotlivců nerodinné domácnosti Město celkem ,9 14,1 30,9 2,1 v tom obvody: Pardubice I ,4 15,7 33,0 2,9 Pardubice II ,2 12,8 35,3 1,7 Pardubice III ,7 14,5 26,7 1,1 Pardubice IV ,0 13,0 24,1 0,9 Pardubice V ,3 14,4 30,8 3,5 Pardubice VI ,0 11,3 24,6 1,1 Pardubice VII ,6 13,6 26,7 1,1 100% 90% Domácnosti podle druhu a počtu závislých dětí v jednotlivých obvodech města Pardubice 40,2 43,3 51,3 45,5 39,7 42,2 44,8 58,9 61,0 65,6 58,4 59,5 55,9 66,3 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% se závislými dětmi bez závislých dětí 59,8 56,7 48,7 54,5 60,3 57,8 55,2 41,1 39,0 34,4 41,6 40,5 44,1 33,7 I II III IV V VI VII I II III IV V VI VII úplné rodiny neúplné rodiny Ekonomické subjekty podle právní formy ve městě Pardubice a jednotlivých městských obvodech k Pramen: ČSÚ Ekonomické subjekty celkem Fyzické osoby z toho živnostníci 1) Právnické osoby obchodní společnosti společnosti s ručením omezeným akciové společnosti Město celkem v tom obvody: Pardubice I Pardubice II Pardubice III Pardubice IV Pardubice V Pardubice VI Pardubice VII z toho z toho 1) soukromí podnikatelé podnikající podle živnostenského zákona zapsaní i nezapsaní do obchodního rejstříku družstva státní podniky 18

19 Zastoupení ekonomických subjektů ve městě Pardubice podle jednotlivých městských obvodů Pardubice V 9,4% Pardubice VI 4,2% Pardubice VII 6,2% Pardubice IV 5,1% Pardubice I 47,3% Pardubice III 11,5% Pardubice II 16,3% podíl živnostníků z počtu fyzických osob v % 98,0 96,0 94,0 92,0 90,0 88,0 86,0 84,0 82,0 město celkem Relativní ukazatele živnostenského podnikání ve městě Pardubice a jednotlivých městských obvodech I II III IV V VI VII městské obvody počet živnostníků na obyvatel podíl živnostníků z počtu fyzických osob počet živnostníků na obyvatel Domovní fond ve městě Pardubice a jednotlivých městských obvodech Pramen: ČSÚ (SLDB 2001) v tom Trvale obydlené domy Domy trvale obydlené neobydlené dle materiálu nosných zdí v % celkem průměrné z toho cihly, tvárnice, celkem abs. v % stáří stěnové panely rodinné domy cihlové bloky Město celkem ,2 45 7,5 8,1 v tom obvody: Pardubice I ,0 58 5,3 7,9 Pardubice II , ,7 2,7 Pardubice III , ,1 8,4 Pardubice IV ,3 43 1,8 8,7 Pardubice V ,6 51 1,4 9,1 Pardubice VI ,5 48 0,6 8,6 Pardubice VII ,3 40 2,7 7,7 19

20 100 Domovní fond ve městě Pardubice a jednotlivých městských obvodech podle druhu domů % ostatní bytové domy rodinné domy 0 město celkem I II III IV V VI VII městské obvody Bytový fond ve městě Pardubice a jednotlivých městských obvodech Pramen: ČSÚ (SLDB 2001) Byty celkem trvale obydlené byty celkem obydlené přechodně neobydlené byty z toho v % sloužící k rekreaci přestavba bytu nezpůsobilé k bydlení Na 1 trvale obydlený byt připadá v průměru m 2 obytné plochy obytných místností osob Průměrná obytná plocha na osobu Město celkem ,6 3,9 7,7 6,2 44,8 2,57 2,50 17,8 v tom obvody: Pardubice I ,7 0,5 11,3 10,3 43,5 2,36 2,42 17,8 Pardubice II ,0-2,1 0,8 38,5 2,43 2,32 16,5 Pardubice III ,0 0,5 5,7 3,3 46,2 2,72 2,67 17,2 Pardubice IV ,6 24,2 9,1 9,7 60,1 3,30 2,82 21,1 Pardubice V ,6 0,8 8,0 6,5 42,9 2,44 2,45 17,4 Pardubice VI ,6 23,0 13,2 14,7 60,6 3,21 2,89 20,8 Pardubice VII ,3 5,3 12,8 3,8 56,0 3,01 2,73 20,3 70 Průměrná obytná plocha na jeden trvale obydlený byt ve městě Pardubice a jednotlivých městských obvodech ,1 60,6 56,0 m ,8 43,5 38,5 46,2 42, město celkem I II III IV V VI VII městské obvody 20