Monitoring šumavských toků

Transkript

1 AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s Srní dubna 2001 Monitoring šumavských toků Eva Zelenková Správa NP a CHKO Šumava, 1. máje 260, CZ Vimperk, Česká republika Šumava je oblastí s význačným podílem prostředí, které jsou ovlivňovány vodou. Tato prostředí jsou samozřejmě velmi bohatě osidlována mikroskopickými organismy řasami. Proto byla Šumava poměrně brzy objektem zájmu vědců, kteří se řasovou flórou zabývali. Tak vznikly práce spojené se jmény Pascher, Frič a Vávra, Rosa, Růžička aj. V době nedávné se vznikly práce Lukavského, Lederera, Kubečkové, Zahrádkové.V návaznosti na tyto a další hydrobiologické práce (zaměřené například na makrozoobentos nebo ichtyofaunu) bylo v roce 1997 započato se systematickým a trvalým sledováním některých lokalit na drobných tocích Národního parku Šumava. Lokality byly vybrány tak, aby víceméně pokryly celé území NP. Při jejich výběru bylo zohledňováno potenciální nebezpečí v budoucnu (znečištění, zvýšení objemu těžby dřeva v lesích...) nebo naopak jejich relativní nedotčenost. Mezi sledované lokality byly zařazeny toky upravené (Záhvozdenský p.), znečištěné nebo ovlivněné osídlením, které mají srovnávací lokalitu nad obcí (Volarský p., Studená Vltava). Další lokality jsou umístěny tak, aby na nich bylo možné sledovat kvalitu vodního prostředí pod obcemi (Hrádecký p., Jezerní p. pod Železnou Rudou, Řezná, Prášilský p., Otava, Teplá Vltava). Byly vybrány také relativně nedotčené lokality, v jejichž povodích se ale do značné míry mění podmínky (v souvislosti s odumíráním lesů), které mohou vyvolat změny v oživenosti toků (Roklanský p., Modravský p., Vydra). Některá odběrná místa lze označit jako lokality relativně nedotčené (Křemelná, Slatinný p., Jezerní p. na Slunečné a u Nové Pece, Řasnice, Vltavský p.). Celkem bylo vybráno 28 lokalit, na kterých kromě odběru řasových nárostů jsou měřeny základní fyzikálně chemické parametry teplota, ph a vodivost (terénní přístroje WTW). Odběry jsou prováděny na jaře 1 ročně, tak jak to určuje Metodika monitoringu CHÚ, na určité lokalitě vždy s maximálním rozdílem doby odběru 7 dnů. Vzorky jsou prohlíženy v čerstvém stavu, nakresleny, případně fotografovány, pak jsou fixovány a uchovány v depozitáři. Čtyřletá řada již poskytuje možnost určitého srovnání a náznaky trendů vývoje. Hodnoty vodivosti zůstávají prakticky stejné, mírně klesající trend v hodnotách ph je možné vysledovat na obou Vltavách, Modravském a Roklanském potoce a na Vydře. V posledních dvou letech je možné také konstatovat snížení, i když ne dostatečně průkazné, druhové pestrosti i četnosti řasových nárostů například na Teplé Vltavě, Vltavském potoce nebo Studené Vltavě. Většinu toků, které jsou monitoringem sledovány, je možné přiřadit ke xeno až oligosaprobním. V roce 1999 začaly být odebírány vzorky vody pro chemické analýzy na 8 lokalitách, ze kterých jedna byla umístěna mimo monitorovací místa kvůli srovnání stavu nad a pod obcí Horská Kvilda. Odběry vody jsou orientačního charakteru, protože probíhají pouze 3 ročně. Jejich rozbory provádí standardním způsobem laboratoř Hydrobiologického ústavu AV ČR v Českých Budějovicích. Ionty (Ca 2+, Mg 2+, K +, Na +, NH 4+, NO 3-, SO 4 2- a Cl - ) byly stano- 95

2 veny na iontovém chromatografu Thermoseparation Products (USA), ph a alkalita (titrace podle Grana) na titratoru Tcussel. Z těchto měření se prozatím nedají vyvozovat žádné směry vývoje na jednotlivých tocích, ale jsou zdrojem informací o současném stavu kvality vodního prostředí na těchto lokalitách. Z chemických analýz vyplývá největší znečištěnost Volarského potoka pod obcí, u kterého tento fakt dokládají nejvyšší koncentrace sledovaných iontů a také jedna z nejnižších hodnot rozpuštěného kyslíku. Na rozdíl od toho byla naměřena minima sledovaných hodnot u Prášilského potoka pod obcí. Cílem této práce je dlouhodobé sledování kvality vodního prostředí vybraných toků a vytipování vhodných řasových indikátorů pro jednoduchý odhad kvalitativního stavu potoků, u kterých by se jednorázově odebral vzorek řasových nárostů. Ze soupisu druhů řasové mikroflóry pro jednotlivé lokality vyplývá, že za možné indikátory kvalitního vodního prostředí je možné považovat Cyanophyta rodu Chamaesiphon (většina determinovaných druhů), z Chrysophyceae Hydrurus foetidus, z Bacillariophyceae Tabellaria flocculosa. Naopak za indikátory vod, řadící se spíše k mezosaprobním vodám, můžeme považovat zejména některé Chlorophyta: Microspora amoena a Ulothrix zonata nebo Bacillariophyceae Cymbella minuta nebo Hannaea arcus. Mezi řasové druhy, které jeví velkou ekologickou valenci a jsou obecně velmi rozšířené v šumavských tocích můžeme zařadit Cyanophyta Homeothrix cf. jantina, Phormidium cf. amoenum, Chamaesiphon incrustans, Pseudanabaena sp., Bacillariophyceae Diatoma hiemale, Meridion circulare, Navicula sp. nebo Chlorophyceae Stigeoclonium cf. tenue. Mezi lokality s bohatým zastoupením řasových druhů řadící se ke xenosaprobním patří: Jezerní potok u Nové Pece, Studená Vltava, Modravský, Roklanský nebo Prášilský potok. Naopak výskyt mezotrofnějších druhů byl zjištěn u následujících lokalit:volarský potok, Teplá Vltava pod Lenorou, Losenice, Otava, Jezerní potok u Železné Rudy. Seznam lokalit 1. Jezerní potok (Nová Pec) 11. Vydří potok 21. Otava (Klášterský Mlýn) 2. Uhlíkovský potok 12. Teplá Vltava (Kvilda) 22. Jezerní potok (Slunečná) 3. Studená Vltava pod Stožcem 13. Modravský potok (Březník) 23. Prášilský potok (pod obcí) 4. Studená Vltava nad Stožcem 14. Roklanský potok (hájenka) 24. Prášilský potok (ústí) 5. Volarský potok pod Volary 15. Roklanský potok (Rybárna) 25. Křemelná (Vysoké Lávky) 6. Volarský potok nad Volary 16. Vydra (Rechle) 26. Slatinný potok (Slučí Tah) 7. Teplá Vltava (Lenora) 17. Hamerský potok 27. Jezerní potok (Železná Ruda) 8. Řasnice 18. Hrádecký potok 28. Řezná (pod obcí) 9. Teplá Vltava (Březová Lada) 19. Křemelná (ústí) 10. Vltavský potok 20. Losenice (Václavíkova továrna) 96

3 Pøehled namìøených hodnot ph na Loka ph 97

4 Pøehled namìøených hodnot vodivosti C Lok Vodivost [us/cm] 98

5 Literatura BAUER J. & al., 1997: Ökologische Untersuchung und Bewertung von Gewässern mit diffusen und punktfömigen Belastungen durch grenzüberschreitenden Eintrag, Abschlussbericht. HINDÁK F. & al., 1978: Sladkovodné riasy. SNP Bratislava, 724 pp. KOMAREK J. & ANAGNOSTIDIS K., 1998: Cyanoprokaryota 1. Teil: Chrooococcales. In: Süsswasserflora von Mitteleuropa 19/1, ETTL H., GARTNER G., HEYNIG H. & MOLLENHAUER D. ( eds.), G.Fischer, Jena, 548pp. KUBEČKOVÁ K., 1995: Druhová diverzita rozsivek na úseku horní Vltavy v závislosti na kvalitě vody. Ms., nepubl., bakalářská práce. KUBEČKOVÁ K., 1997: Mikrovegetace toků centrální Šumavy. Ms., nepubl., magisterská práce. LEDERER F., 1995: Several little known Cyanobacteria / Cyanoprokaryonta from peat bogs in the Šumava Mountains, Czech Republic. Algological Studies 79, LUKAVSKÝ J., BAUER J., LEDERER F. & ŠMILAUER P., 1997: Řasy potoků Šumavy a Bavorského lesa. In: Limnologický výzkum pro rozumné hospodaření s vodou, LUKAVSKÝ J. & ŠVEHLOVÁ D. (eds.). Sborník referátů XI. Konference ČLS a SLS, v Doubí u Třeboně, ZAHRÁDKOVÁ H., 1995: Sezónní změny ve vegetaci řas toků pramenné oblasti centrální Šumavy. Ms., nepubl., bakalářská práce. 99