Vyhnanci na Sibiři 09
|
|
- Patrik Luboš Matějka
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1
2 Vyhnanci na Sibiři 09 Mirek 06Na stavbě jsem Pepu hned informoval o mém večerním programu a že dnešní večer a noc stráví sám v bytě na sídlišti v Krasnojarsku. "Samozřejmě, pokud si tam nepřivedeš dámskou návštěvu," pokračoval jsem se smíchem, "která by ti tu samotu zpříjemnila." "Dej mi pokoj s ženskou. Ještě jsem se z toho víkendového uragánu nevzpamatoval. Ještě aspoň den nebo dva chci klid. A tobě radím to samé." "To ti schvaluju, já se také dnes večer budu snažit šetřit," souhlasil jsem s ním. "Ale říkal jsem ti, že pro úspěch naší akce je třeba přinášet oběti. A ty naber síly, protože víkend bude náročný." A vysvětlil jsem mu podrobně problém s naším materiálem a také následnou korupční dohodu se soudruhem tajemníkem. "Teda Mirku, ty válíš," zíral Pepa, jak jsem tu choulostivou situaci vyřešil. "A nemůže z toho být nějaký průšvih? Co když se to prozradí?" "A co by se mohlo prozradit? My to nikomu vykládat nebudeme, tajemník taky ne a Nataši to vysvětlím a bude taky mlčet. Koneckonců si bude s námi užívat na 'dači' u jezera, takže v tom vlastně s námi pojede také. A ta trocha materiálu navíc vůbec nehraje roli a nebude nikomu chybět. Tak je to tu prostě zavedeno. Kdyby se ten materiál neztratil z naší stavby, tak si ho soudruh tajemník ukradne někde jinde. Protože ho potřebuje. A my si aspoň budeme užívat o víkendech na chatě jeho tchána. Tak to neřeš a přijmi to jako fakt. A opakuj si pořád tak jako já: Jsem v Rusku. Tady je možné všechno. A jak do nás doma v Československu pořád vtloukají, je to země neomezených možností. A ty možnosti máš právě před sebou, tak je využij. Stejně ti nic jiného nezbývá." "Asi máš zase pravdu," pokýval hlavou zamyšleně Pepa. "Jenom se na to jejich myšlení těžko zvyká. Kdyby se to tak dělalo u nás, tak už by tajemníka dávno zavřeli za rozkrádání." "To máš sice pravdu, ale to by tady museli zavřít úplně všechny. Protože tady je takové rozkrádání bráno jako normální způsob zajištění vlastních potřeb. A víš, co se říká u nás: Kdo nekrade tak okrádá vlastní rodinu. No a tady je to dotažené k dokonalosti. Možná ještě o stupínek výš, protože tady kdo nekrade tak taky nemusí přežít." Pak už jsme se věnovali jen práci na rekonstrukci kravína a den nám rychle utekl. Večer Pepa odjel do bytu v Krasnojarsku a já jsem zůstal v kanceláři, abych si vyřídil papíry a nachystal se na další den. I těch pár hodin do setmění rychle uběhlo a se soumrakem, abych ještě viděl na cestu, jsem pomalu vyrazil k vesnici. Opravdu asi za dvacet minut jsem přišel k prvnímu domku na okraji vesnice. Byla už téměř tma, ale dle instrukcí jsem musel najít třetí domek na levé straně. Za pár minut jsem byl u něj. Olga seděla na lavičce před domkem a čekala na mě. Jak jsem se před ní objevil, chytila mě za ruku a vtáhla rychle dovnitř. Když za námi uvnitř zavřela a stále mě držela za ruku, tak jsem si ji přitáhl k sobě a lehce políbil na ústa. Zasténala, zavřela oči a držela. Nechala se ode mě líbat a hladit, ale sama žádnou aktivitu neprojevovala. Jako by se nemohla zbavit ostychu z toho, že má doma mladého kluka, se kterým by mohla provádět ty příjemné věci, které jí tak dlouho chyběly. Po chvilce se mi přece jen vykroutila ale stále mě držela za ruku. "Pajdí, zděs nět. Připravila jsem večeři." A zavedla mě do velké místnosti, která byla současně kuchyní, jídelnou i obývacím pokojem. Takový klasický ruský domeček, jako v pohádkách. Na stole byla připravena jednoduchá ruská večeře, sestávající z několika chodů a samozřejmě nechyběla láhev klasické pšeničné vodky. Sedli jsme si ke stolu proti sobě a na mě samozřejmě bylo, abych otevřel vodku a nalil nám do
3 připravených decových sklenic. "Na zdaróvje," pronesli jsme oba současně a vypili každý asi půl deci pravé nefalšované ruské vodky. Přípitek jsme zajedli černým chlebem a tím jsme tradičním způsobem ukončili přivítání návštěvy před večeří. "Davaj, kušaj," vyzvala mě Olga a naložila mi jídlo na talíř. A při jídle jsem se dozvěděl její životní příběh. V tomto domečku se narodila jako jedno ze dvou dětí. Do školy chodila v Krasnojarsku, pak tam vystudovala i střední školu a ekonomický institut. Práci si našla ve městě, kde také poznala svého budoucího manžela. Jejich manželské štěstí ale trvalo jen velmi krátce. Manžel byl jako specialista povolán do armády a odvelen na nějakou tajnou vojenskou akci, ani nevěděla kam. A tam zahynul. Nemohla ho ani pochovat, jen jí oznámili, že je vdova po válečném hrdinovi, a dostala od armády pravidelnou rentu za jeho smrt. A tak byla v šestadvaceti válečnou vdovou. Vrátila se zpátky k rodičům, úřady jí zařídily práci v kolchoze blízko domu a tak už prožila dalších čtrnáct let. Rodiče pochovala před třemi lety a v domku zůstala sama. A od té doby se její život sestával jen z práce v kolchoze a starosti o domeček. Až jsme se tu objevili my s naší rekonstrukcí kravína na výpočetní středisko. Můj životopis byl proti jejímu krátký a nezajímavý a sdělil jsem jí ho velmi rychle. Při vyprávění jsme zatím povečeřeli, dopili jsme nalitou vodku a tak jsem to otočil ještě jednou každému velký 'stakan'. Po skončení večeře jsme měli v sobě každý asi dvě deci vodky a tak jsem rozlil rovnoměrně, co ještě v láhvi zbývalo. Ještě jsme si chvíli povídali o všem možném a přitom jsme dopili zbytek toho jejich životabudiče. Pak už nám nic nebránilo v přesunu na pohovku. Oba jsme byli už vláční, Olga se lehce červenala. Zřejmě vypitou vodkou i očekáváním, co bude následovat. Objal jsem ji kolem ramen a ona se mi schoulila pod paží a na prsou. Držel jsem ji v náručí a před sebou jsem měl její holý krk, který jsem několikrát políbil. Zasténala, zachvěla se, ale držela a neprotestovala. Když jsem současně s dalším polibkem zajel jednou rukou na ňadro a pevně ho stiskl, odpovědí mi bylo opět jen silnější zasténání. Ale žádné protesty a odmítání. Uvědomil jsem si, že nemá podprsenku a bylo mi tak jasné, že to opravdu chce se vším všudy. Musel jsem už vzít režii večera do svých rukou. Otočil jsem ji k sobě, takže mi ležela na klíně a vpíjela se do mě svýma smutnýma, hlubokýma očima. Naše ústa se k sobě přisála a Olga přijímala se zavřenýma očima mé polibky, hlazení jejího těla a nakonec i stisky jejích prsou, která se zdvíhala v rytmu jejích vzdechů. Přes tenkou halenku jsem ji jednou rukou dráždil ňadro a ztuhlou bradavku, která hrozila propíchnout ten tenký kousek oblečení, který mě dělil od její pokožky. Pokračovali jsme v líbání a já svědomitě masíroval její hrudník. Obě její bradavky už trčely z látky, jako dva čudlíky a Olga přijímala beze slov moje dráždění se stále silnějšími vzdechy. Protože na jejích prsou už nebylo co zlepšovat, zajel jsem rukou pod sukni, abych pokračoval v naší milostné hře. Její reakce byla okamžitá. "Padaždí," zašeptala a zadržela mou ruku. Vstala, vzala mě za moji nedočkavou šátralku ruku a odvedla si mě do vedlejšího malého pokojíku. Tam byla připravená velká dřevěná, vyřezávaná postel s vysokými peřinami. Tušil jsem, že je to postel ještě po rodičích. Vyřezávané motivy v čele byly vybarveny, zase jako ve staré ruské pohádce. A tu pohádkovou atmosféru dokreslovala jen lampička, zavěšena pod stropem malé místnosti. Její slabé světlo sice stačilo, abychom na sebe dobře viděli, ale nebylo zdaleka tak silné, jako ve vedlejším pokoji. To už jsme zhasli a tak nám muselo v ložnici stačit to slabé světlo, jako od bludičky, které však vytvářelo čarovnou atmosféru, jako stvořenou pro to, k čemu se mezi námi dvěma schylovalo. Olga mě přivedla k posteli a zůstala opět stát, jako by se nemohla odhodlat k tomu poslednímu
4 kroku. Tak jsem jí pomohl sundat halenku přes hlavu a sám jsem si sundal košili. Olga čekala, co bude dále. Sklonil jsem se, objal ji kolem boků a přisál se k nádherným, odhaleným vzrušeným ňadrům s tyčícími se bradavkami. Sténání a vzrušené vzdechy mi ukázaly, že se nebrání ničemu, jen ji musím opatrně a citlivě provést až na samý vrchol. Tiskla si mou hlavu na prsa a sama mi tak naznačovala, jak se jí to líbí. Po chvíli jsem se zvedl, pohlédl jí do očí a přitom jsem se začal svlékat. Za malou chvíli jsem stál před ní nahý a čekal jsem, jestli bude také pokračovat. Ale Olga hleděla fascinovaně na můj penis, který se už vzrušením tyčil dopředu v celé své kráse dvaadvaceti centimetrů. Až když jsem jí chtěl s oblečením pomoci, uvědomila si, že teď je pokračování na ní. A za chvíli stála přede mnou tak jako já, bez jediného kousku oblečení. Teď jsem i já hleděl fascinovaně na to krásné zralé ženské tělo, správně zaoblené na těch správných místech. Tělo, které bylo žádostivé něžného milování s mužem, což jí ale nebylo dopřáno posledních čtrnáct let. Když jsem si to uvědomil, řekl jsem si, že na ni musím pomalu, aby si znovu přivykla na spojení s mužem. I když jsem byl jen milenec, musel jsem v ní zanechat krásné pocity z milování po tak dlouhé době. Znovu jsem ji políbil a jednou rukou sevřel její prso i se vztyčenou bradavkou. Zasténala, přisála se na mě a rukou objala můj penis, který cítila když se jí dotýkal. Párkrát mi ho pohonila, až ztuhl jako kámen. Už nechtěla dále čekat, pustila mě a ulehla do postele. "Davaj, pajdí za mnoj," a podala mi ruku, abych k ní přilehl. Nemusela mě dvakrát přemlouvat a ve chvilce se naše těla proplétala laskáním a dotyky. Nevynechali jsme žádný kousek našich těl, a když jsem ji zajel mezi nohy, zjistil jsem, že je zcela připravená pomilovat se se mnou. Její vzdechy to jen dokazovaly. "Da, davaj. Já chačů těbjá," zašeptala tiše, ale rozhodně, když jsem ji dráždil na jejím hrbolku lásky, který už také vykukoval z jejího lůna. Už nebylo nač čekat. Přesunul jsem se mezi rozevřená stehna, která mě zvala dál, do roztouženého a čekajícího klína. Pomalu jsem do ní zasouval tvrdý penis, až jsem byl celý uvnitř. Zajel jsem do ní bez problémů, byla nedočkavostí a vzrušením dobře promazaná. Ztuhl jsem, zabořen v ní až po kořen, abych si znovu vychutnal to první vniknutí do hloubi lůna ženy. I Olga si zřejmě uvědomovala, že je to poprvé po dlouhých čtrnácti letech, kdy je její vagina vyplněna mužským údem. A navíc údem mnohem mladšího muže, než byla ona sama. Ale to pro ni teď nehrálo žádnou roli. Chtěla být pomilována, chtěla znovu zažít ten pocit vrcholného uspokojení a zmítat se v divokém orgasmu, který už tak dlouho nezažila. A očekávala, že já jí k tomu dopomůžu a dovedu ji k tomu. Nemohl jsem ji zklamat. Políbil jsem ji a zahleděli jsme se navzájem do očí. Ano, viděl jsem tam tu němou výzvu, abych ji pomiloval jak nejlépe dokážu. Nadzvedl jsem se na rukou a začal se v ní pomalu pohybovat, abychom si na sebe zvykli. Ale nebylo to potřeba. Rychle jsme se sehráli a Olga mi pánví vycházela lehce vstříc, takže jsem pokaždé narazil až hluboko do jejího lůna. Byla dost těsná a stěny vagíny mi dráždily penis při každém pohybu uvnitř. Tušil jsem, že napoprvé to dlouho nevydržím, ale doufal jsem, že i ona je už natolik vydrážděná a vzrušená, že nebude potřebovat mnoho času k prvnímu orgasmu. Pomalými, ale důkladnými pohyby v jejím nitru jsme se společně blížili k vrcholu. Olga už sténala, objala mě kolem krku a přisála se na má ústa. Brzy se mi nedostávalo kyslíku, tak jsem se uvolnil z jejího objetí a pokračoval ve spanilé jízdě na vrchol milostného vzrušení. Jen tak ze zvyku jsem se sklonil a ústy a jazykem jsem promnul jedno prso se vztyčenou bradavkou. "Što éto dělaješ? Ja užé búdu!" zakvílela už docela nahlas. Její chtíč ji už zcela ovládal a přestávala se kontrolovat. Už úplně přenechala iniciativu na mě a sama se soustředila na svůj orgasmus, který se nezadržitelně blížil. Mě ještě do vrcholu chvilka zbývala, tak jsem se soustředil na důkladné protahování jejího otvůrku
5 lásky. Můj nástroj lásky byl stále na kost tvrdý, ale cítil jsem, že se začíná připravovat na poslední dějství našeho společného aktu. Olga už jen sípala, oči měla otevřené, ale nepřítomný výraz v nich prozrazoval, že její vrchol už na sebe nenechá dlouho čekat. "Da, da, da, pradalžáj," sténala už zcela pohlcena nastupující rozkoší. Pak se napnula, prohnula v zádech a sevřela mě stehny. I na mě už to bylo moc a tak ještě pár přírazů, můj penis se zvětšil a napnul a vystříkl do Olgy první prudkou dávku spermatu. Když to ucítila, celá se roztřásla v další vlně mohutného orgasmu. Vytřeštěnýma očima hleděla nepřítomně skrze mě a vůbec už nevnímala další výstřiky, kterými jsem ji bohatě naplnil mým semenem. Dostříkal jsem, zalehl na ni a zůstal v ní hluboko zasunutý. Její vagína ždímala můj penis i bez jejího vědomí. Byla to prostě automatická reakce jejího těla na dosažený a prožívaný silný vrchol rozkoše. Po chvíli se její skelný, nepřítomný pohled vrátil do reality. Objala mě a dlouze a vášnivě políbila. "Spasíbo, ja chatěla i ždála étovo dólgoje vrémja," byla její tichá slova, když se naše ústa oddělila. Stále jsem byl v ní zasunutý, ale už to nebyla ta kopulační tuhost a tvrdost. Olga také cítila, že se v ní začínám zmenšovat, tak mě objala nohama kolem boků a zarazila si mě co nejhlouběji do svého lůna. "Astáň iščó va mně, já chačů těbjá zděs," zašeptala dychtivě, znovu mě objala kolem krku a následovaly vášnivé polibky prokládané oboustranným nadechnutím. Po chvíli jsem přece jen vyjel a ulehl vedle ní. Položila mi hlavu na rameno a slastně si užívala doznívání. "Davaj, papróbujem spať," navrhla potichu, zavrtěla se na mém rameni a stočila se vedle mě do klubíčka. Neprotestoval jsem, byl jsem už taky unavený. Za chvíli už jsme spali oba v těsném objetí. Probudil jsem se někdy v noci, nebo spíš nad ránem, protože venku byla ještě tma. Nade mnou pod stropem svítila ona slabá lampička a dodávala celému pokojíku tajemný ráz. Náhle jsem si uvědomil, že mě probudily příjemné pocity v rozkroku. To Olga se snažila ústy, jazykem i rukama přivést můj penis do tvrdého postavení. O důvodu jejího snažení jsem neměl nejmenší pochybnosti. Ani já jsem neprotestoval proti jejím snahám a tak za chvíli trčel můj dobyvatel opět hrdě a tvrdě vzhůru. Olga jej s uspokojením ještě několikrát nasála až hluboko do krku a přitom se na mě šibalsky usmívala. Pak jej uvolnila a beze slova se na mě vyhoupla a zasunula si jej mezi stehna. Dosedla až na doraz a já jsem cítil, jak můj žalud naráží a vniká až do děložního čípku uvnitř vagíny. Po dosednutí zasténala a zvrátila hlavu nazad. Užívala si opětovného spojení našich pohlavních orgánů v očekávání dalšího orgasmu, který jí přivodí tu známou rozkoš. Tu rozkoš, kterou zažila před pár hodinami a stále jí neměla dost. A ani nemohla mít dost. První soulož po tak dlouhé době, ji jen vydráždila a nabudila pro důkladné pokračování našich hrátek. Když se její otvor přizpůsobil mému vetřelci, rozjela divokou jízdu. I když včera večer byla zpočátku jakoby nesmělá a nervózní a nechala celou iniciativu na mě, teď převzala dostihové otěže do vlastních rukou. A to doslova. Rozjela tak divokou jízdu na mém penisu, že jsem vzdal jakýkoliv pokus o spolupráci. Vůbec jsem ji po včerejšku nepoznával. Ale bylo příjemné pozorovat, jak zajíždím dovnitř a ven, z jejího nenasytného otvoru. Přitom jsem si mohl hrát s jejími ňadry oběma rukama a také jsem toho plně dopřával. Ždímal jsem je a svíral její tuhé bradavky, což Olga doprovázela slastnými vzdechy. A když jsem jednou rukou začal dráždit vykukující hrbolek lásky, bylo o jejím orgasmu brzy jasno. Netrvalo dlouho a Olga se vzepjala, hlavu do strany, oči zavřené, zarazila si penis hluboko dovnitř a roztřásla se rozkoší. Orgasmus ji zcela ovládl a její vagína sladce ždímala stále tuhého, dobrovolného zajatce. Mě však ještě k vyvrcholení pár minut chybělo, ale i tak jsem si užil ten pohled na sténající a chvějící se Olgu. Po chvíli otevřela oči, usmála se na mě a dala mi dlouhý polibek. Jak se ke mě předklonila, tak cítila, že jsem v ní stále tvrdý a pevný, jako na počátku jejího snažení. "Ty něakónčil?" zeptala se potichu.
6 "Nět, mě núžno iščó něskolko minut," odpověděl jsem jí stejně tiše. "Nu, vot, davaj iščó, kak ty chóčeš," naznačila mi Olga a svezla se z mého stále tvrdého penisu. Lehla si vedle mě a rozevřela stehna. Předpokládala, že včerejší poloha mi bude opět vyhovovat. Já jsem chtěl ale zkusit něco jiného. Moji oblíbenou polohu zezadu, kdy si zase já můžu určovat, jak bude naše spojení probíhat. A tak už za chvíli se malým pokojíkem ozývaly pravidelné přírazy našich nahých těl a sténání Olgy, kterou tento způsob soulože opět spolehlivě přiváděl k dalšímu orgasmu. I mě už nechybělo mnoho, po předchozí dostihové jízdě jsem byl už dostatečně nabuzený a připravený. Dřepěl jsem za Olgou, mezi stehny svíral její plný zadeček a pravidelnými pohyby do ní zarážel stále tvrdý penis. Při tom jsem v předklonu masíroval pevná prsa, která visela dolů a houpala se v rytmu přírazů. Při této poloze jsem zřetelně vnímal, jak dobyvatel pokaždé narážel až na dno vagíny a plenil tam vše, co z jejího dna vystupovalo. Při této poloze mé vzrušení rychle nastupovalo a cítil jsem, že už brzy budu stříkat. I Olgu tato poloha maximálně vzrušovala a mé nárazy na dno vagíny ji katapultovaly k dalšímu orgasmu. "Davaj iščó němnóžko, ja užé...," nedořekla, ztuhla a prohnula se v zádech. Ale i můj penis již mohutněl a nabýval na objemu. Vyplnil zcela její Olgy a začal stříkat. První silný výstřik přišel v okamžiku, kdy jsem byl zasunutý až na doraz, takže dávka spermií jistě směřovala až do děložního hrdla. A další a další výstřiky následovaly a já plnil Olgu svým mladickým spermatem. Už jen sípala, jak jí mé výstřiky v lůně prohlubovaly a prodlužovaly tu rozkoš, kterou v krátké době zažívala už potřetí, pokaždé stejně intenzivně. A možná i stále intenzivněji, když už zcela odhodila ten počáteční stud a nejistotu. Věnovala se už jen svým pocitům a užívala si tu rozkoš a potěšení, které jí tak dlouhou dobu nebyly dopřány. Dostříkal jsem a ztuhnul, spojen s Olgou tím nejpřirozenějším spojením. Můj penis stahy svalů předával do Olgy všechny zbytky spermatu a její vagína se snažila vyždímat mě do poslední kapky. A Olga se stále chvěla a tiše sténala, jak jsem ji zcela vyplňoval. Po chvíli naše společné vzrušení opadlo a začali jsme oba vnímat okolí a sebe navzájem. "Štó éto býlo, takóje prekrásnoje? Spasíbo těbjé," neudržela se Olga a projevila své pocity z našeho posledního milování. Nechtěl jsem nevhodným komentářem rušit tu krásnou chvíli po společném vyvrcholení a tak jsem mlčel, jen jsem znovu stiskl její prsa a bradavky, která jsem dosud svíral v rukách. "Nět, užé ně nádo, ja užé gatóva," zasténala Olga, jak ji citlivá ňadra znovu vzrušila. Ale i můj penis už ubýval ze své pevnosti a velikosti a tak jsem z Olgy opatrně vyjel a znovu ulehl do měkké postele. Ona ještě chvíli zůstala klečet, než se úplně vzpamatovala, a já mohl zatím sledovat, jak z ní vytéká sperma, kterého byla už podruhé plná. Pak se mi schoulila pod ramenem a brzy jsme znovu usnuli spravedlivým spánkem dvou vzájemně pomilovaných.
Vyhnanci na Sibiři - 22
Vyhnanci na Sibiři - 22 Mirek Ranní probuzení bylo velmi příjemné. Než jsem se stačil pořádně probrat, Olga už se dávno činila ústy i rukama a díky jejímu úsilí byl můj penis tvrdý jako kámen. Když usoudila,
JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)
JAOS povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) Kapitola I. Jak to začalo a jak to u nás vypadá? Proč zrovna já? Koukej, ať už jsi zpátky v regenerační komoře! řekl nějaký hlas, když
2. Kapitola - Útěk. Kurtis:,,Mě se neptej..." Já:,,A jak ale mohl vzít roha?"
2. Kapitola - Útěk,,Pink..probuď se!!" Já:,,Ehh...coo?? Nazdar Kurte.." Kurt:,,Pink, máme problém..pamatuješ na toho včerejšího návštěvníka?" Já:,,Na toho se nedá zapomenout...*zíív*" Kurt:,,Výborně..je
Kathy 12. Mirek. Ale mami, co tady děláš? A od kdy jsi tu? Kathy se usmála, také se nadzvedla, dala mi pusu a pak dala pusu i Sarah.
Kathy 12 Mirek Spali jsme asi trochu déle, protože když jsem ucítil zavrtění pod svou levou paží a otevřel oči, bylo už světlo a slunce právě vylézalo. Sarah se právě probouzela, ale netušila, že už tu
Vyhnanci na Sibiři 15
Vyhnanci na Sibiři 15 Mirek Od pondělního rána jsme znovu tvrdě makali na úpravě kravína na výpočetní středisko. Už se pomalu začínalo rýsovat, jak bude vypadat nejmodernější zemědělské výpočetní středisko
Pojď Kathy, půjdeme se projít po pláži. Ať nám to víno trochu vyvětrá z hlavy.
Kathy 06 Mirek Další den jsme po cestách i necestách dvou ostrovů, i s využitím trajektu mezi ostrovy, dorazili před večerem do malého resortu nedaleko města, kde jsme zítra měli jednání. Ubytovali jsme
Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.
Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve
Naruto Násilná Sakura. Napsal uživatel Wiggin Úterý, 24 Červenec 2012 18:10 - Aktualizováno Úterý, 24 Červenec 2012 18:19
Naruto byl dnes drzý, jako vždycky. Ale zároveň si Sakura všimla, jak velmi dospěl. Jestlipak dospěl i mezi nohama, napadlo Sakuru. Při té představě jí zvlhla kundička. Rodiče budou celý den i noc pryč,
Sexuální fantasie. Valentová a Kateřina Klapilová
Sexuální fantasie Workshop JkbBi Klá Bá á J k Jakub Binter, Klára Bártová, Jarka Valentová a Kateřina Klapilová Zaměření Průběh vytváření dotazníku (a jejich jj chyby) y) Vytváření výroků Vytváření otázek
Vyhnanci na Sibiři 19
Vyhnanci na Sibiři 19 Mirek Ráno po probuzení jsem se ještě chvíli probíral k životu a přitom mi bleskla hlavou myšlenka o mém působení tady v Krasnojarsku. S překvapením jsem si uvědomil, že už mám za
VÝPRAVA DO NEZNÁMA Dnešní den je pro myší kluky Otíka a Tomíka opravdu výjimečný. Čeká je výprava do neznáma a půjdou úplně, ale úplně sami. Buďte opatrní, nabádal je táta, když se rozcházeli v předsíni
První kapitola Katja vstoupila do Anniny secesní vily. Nestávalo se často, aby ji Anna nechala stát na chodbě, nic neřekla a odběhla. Katja ji hledala. Pomalu otevírala dveře a procházela místnostmi. Když
1. kapitola. Najednou se odněkud přiřítil chlapec, o něco málo starší, než já. Co tu děláš? zeptal se překvapeně.
1. kapitola Muselo se něco stát! Tohle přece není normální! víří mi hlavou. Okolo mě jezdily tanky a motorky. Co se to děje? Náhle mi hlavou bleskla strašlivá myšlenka: ocitla jsem se v minulosti. Ano,
Kapitola IV. Mezizemí
Kapitola IV. Mezizemí Kapitola IV. * Mezizemí * Brána 95 Známý neznámý Poslední zpráva k vám prý nedorazila celá. Začnu tedy znovu od místa, kdy jsem přišel na to, jak použít klíč k bráně. Vložil jsem
Jan Kameníček VACANT
Jan Kameníček VACANT Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz VACANT U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 6
Slovo paní ředitelky..1 Štědrý den v kuchyni 2 Slovo od sociální pracovnice.. 3 Vánoční aktivity...4-5 Příspěvky uživatelů...6-8 Křížovka...
Slovo paní ředitelky..1 Štědrý den v kuchyni 2 Slovo od sociální pracovnice.. 3 Vánoční aktivity...4-5 Příspěvky uživatelů...6-8 Křížovka.....9 Přání...10 Vánoce jsou jedním z nejkrásnějších období roku.
LAURA MARX FITZGERALDOVÁ
LAURA MARX FITZGERALDOVÁ Poklekl ke mně a rukama zacákanýma od barev sevřel má ramena. Není kouzelná. Je dost těžké tuhle sklenici naplnit. Je těžké ty peníze vydělat a ještě těžší je uchovat. Přesunul
to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude.
1. OSLAVA Byla jsem na devadesát devět procent přesvědčená, že je to jenom sen. Důvodů, proč jsem si byla tak jistá, bylo víc. Zaprvé jsem stála v zářivém kuželu slunečního světla v takovém tom oslepujícím
HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let
HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let Cítím se klidný. Já přece nemám sebemenší důvod, abych lhal. Nepociťuji smutek, ani stín strachu, je to jen vyrovnání, blažený smír. Všechny
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Silvester Lavrík Zu česi, čítajte svazek 8 Silvester Lavrík Zu U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w.
Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w.
m.cajthaml Na odstřel
m.cajthaml Na odstřel Ach Bože! zakřičel směrem všude tam, kde nic nebylo. William Eastlake I. Já ho vůbec neznal. Teda předtím jsem ho vůbec neznal. I když bydlíte v jednom městě, tak nemůžete znát všechny
Bruslení Dneska nás pan vychovatel nechal spát do 9:00. Potom jsme měli snídani a pak jsme měli generální úklid, pan vychovatel nám k tomu půjčil
Bruslení Dneska nás pan vychovatel nechal spát do 9:00. Potom jsme měli snídani a pak jsme měli generální úklid, pan vychovatel nám k tomu půjčil rádio. Filip pustil rádio a já myl skříň a taky jsem dal
Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých
Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých šišky vypadají jako velké hnědé knoflíky. V lese zavládlo
něco přišlo. Začali tedy spolu hovořit o všem možném, co je napadlo, nikoliv ale o moři, o ostrově a o muminím
Tak se mi zdá, řekla, tak se mi zdá, že nadešel čas, abychom podnikli nějaký opravdu pěkný výlet. S jídelním košem. A šla rovnou zpátky k majáku, aby se dala do balení. Když maminka sbalila všechno potřebné
Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém
f r a n z k a f k a Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém obraze a nevydá ho. Raději skočí Markétce
Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3
Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Jak dělat potíže, aniž by ses do nich sám namočil, jak řídit školu a být
Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09
Žába Nenávidím žáby. Všechna zvířata mám rád, vím, že co do vznešenosti jsou si všechny výtvory přírody rovné, jen k žábám prostě cítím nepřekonatelný odpor. Povím vám proč, a to i přesto, že mi stačí
Autoři sborníku: Děti ZŠ Prostějov, Dr. Horáka 24 a klienti Centra sociálních služeb v Prostějově, Lidická 86 Školní rok: 2017/2018
Autoři sborníku: Děti ZŠ Prostějov, Dr. Horáka 24 a klienti Centra sociálních služeb v Prostějově, Lidická 86 Školní rok: 2017/2018 Zpracovala: Naděžda Kalábová Žil byl jeden skřítek a jmenoval se Jurda.
A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu.
Kapitola 2. ARIA Venku bylo zataženo. Žádná modrá obloha, ani slunce, ani stín. Proto bylo tak zvláštní, když se uprostřed parkoviště před nemocnicí jeden stín objevil. Nejdřív to byla jen taková skvrna,
Otrokyně od Nilu. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření.
Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření. Tati! Ucítila jsem, jak mě něco udeřilo do zátylku, a svět kolem mě zčernal. D o tváře mi šplíchala studená voda. Když jsem otevřela
Ondřej, mamka a děda Meda se třemi psy
Ondřej, mamka a děda Meda se třemi psy Když bylo Ondřejovi pět a mamka se ho zeptala, co by si přál k narozeninám, okamžitě vyhrkl: Mami, kup mi psa! Ale Ondro, moc dobře víš, že pejsek potřebuje péči,
Erik vypjal hru, upravil si baseballovou čepici a vyrazil dlouhými kroky otevřenou branou dovnitř.
DŮM ČÍSLO 12076 Tys byl odjakživa hrozný paličák, Dominiku! řekla Tina Erikovi. Nesmysl, jste nějak moc moudrá, paní profesorko Patti! opáčil hbitě Erik. Cha, ona není Patti, ale Erik, zvolala pravá Patti
Antonyj ANTONYJ SUROŽSKIJ ( )
ANTONYJ SUROŽSKIJ (1914-2003) se narodil jako syn ruského diplomata ve švýcarském Lausanne. Ke křesťanství se obrátil, když mu bylo 15 let, vystudoval medicínu a stal se lékařem. V roce 1939 složil mnišské
Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?
Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Nikdo si mě za celý týden ani nevšiml. Jsem jen další nová studentka na nové škole. Přestoupila jsem z té minulé z toho důvodu, že se
Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti.
Kapitola 1 Už to máš? zeptala se Olivia Abbottová mámy. Olivii se konečně podařilo přimět tátu, aby si dal pauzu od svého pravidelného úterního maratonu tai-či tím, že mu zatřepala pompony přímo před obličejem,
Deník mých kachních let. Září. 10. září
Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém
35 Kapitola druhá 36 Přípitek Patrové budovy, roztroušené na úpatí vysoké hory, zůstávaly dlouho po ránu v jejím stínu. V půl osmé se v trávě na záhonech ještě drželo studené vlhko od noční rosy, ale celé
MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE
MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE 1 2 www.65pole.cz SMRT KRÁLE ŠUMAVY EDICE TAH SVAZEK 1 MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR
Korpus fikčních narativů
1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod
Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky
2. Lekce klavíru Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky klavíru, svírala noty a snažila se potlačit napjaté chvění, které před lekcemi cítívala. Windy! Pojď dál, pojď dál! Drobná, elegantně oblečená
PES V NEBI. Dobrý den, povídá muž. Copak to tady prosím je?
PES V NEBI Muž putoval se svým psem. Věděl, že už je mrtvý a směřuje k nebi. V tom okamžiku se před ním zjevila nádherná zlacená brána a u ní stál a usmíval se fousatý stařík v bílé kápi. Dobrý den, povídá
Daniela Kováøová MINUTOVÉ POVÍDKY
Daniela Kováøová MINUTOVÉ POVÍDKY Nová vlna 2013 Copyright Daniela Kováøová, 2007, 2013 Photo Pavel Janouškovec, 2003-2013 Copyright Nová vlna, Praha, 2007, 2013 ISBN 978-80-85845-14-3 Tyto povídky jsou
Kabát. Tomáš Dušek. Sehnal jsem kabát. Starý vojenský. Podobný, jaký nosil Dobrý voják Švejk. Prošel první světovou válkou.
Kabát Tomáš Dušek Sehnal jsem kabát. Starý vojenský. Podobný, jaký nosil Dobrý voják Švejk. Prošel první světovou válkou. Tyhle kabáty jsou už k nesehnání a cena bývá vysoká. Dost jsem za něj zaplatil,
ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM
ČTVRTÁ ITERACE Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM HLAVNÍ CESTA Do střechy elektromobilu bubnoval déšť. Tim cítil, jak ho brýle pro noční vidění nepříjemně tlačí do čela.
Josífek byl už opravdový školák,
1 Josífek byl už opravdový školák, prvňáček. Ale hlavně byl zvědavý malý kluk. Stále si něco vymýšlel, občas nerad poslouchal a taky často lhal. Nic nepomohlo, že začal chodit do školy. Nepomohlo, ani
www.spankboy.cz Erasmus: SERVER
www.spankboy.cz Erasmus: SERVER Pracuji už osmý měsíc v IT společnosti a dá se říct, že jsem po všech stránkách spokojen. Práce je nejen dost dobře placená, ale i zajímavá. Pravidelně se mění povaha projektů,
Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5
Klasické pohádky Medvídek Pú Page 1/5 Tady jde ze schodů za Kryštůfkem Robinem Michal Medvěd hlavou napřed, bum, bum, bum. Jinak to ani neumí, ale někdy mu připadá, že to přece jen musí jít taky jinak,
Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda
Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda a věděl proč. Levou zadní tlapku měl malou a hubenou, vypadala spíš jako uschlý vrbový lístek než jako pořádná myší noha, a tak si každou cestu musel předem
Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Kapitola 15
Kapitola 15 Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Na chvilku se mu podařilo zapomenout na vlastní problém a ztratit se v potrhlém světě plivající lamy. Slečna Petunie byla bez sebe
duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně
DUCH? Z temného moře se vynořila plachetnice se třemi stěžni. Plachty měla svěšené a trup hluboko ponořený, jako by byla naložená těžkým nákladem. Na středním a nejvyšším stěžni vlála malá černá vlajka.
Zatím sestoupi1 s nebe anděl v bílém rouchu. Odvalil od hrobky kámen a posadil a něj. Vojáci se zděsili a utekli. Za chvíli potom přišly k hrobu zbožn
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ Ježíšovi nepřátelé zvítězili. Ježíš byl mrtev, jeho učedníci rozptýleni. Všemu byl konec. Zlí lidé nechtěli poslouchat Ježíšovo učení a teď, když byl mrtev, se radovali. Ježíš však řekl:
mladší žáci PoznejBibli 1. PŘÍBĚH: Petr usnul biblické příběhy pro děti Označ křížkem jména 3 učedníků, kteří byli s Ježíšem v zahradě:
Vyplň následující údaje: Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: biblické příběhy pro děti PoznejBibli Vedoucí skupiny: 1. PŘÍBĚH: Petr usnul PŘEČTI SI: Matouš 26,36-46 Stalo se Ti někdy, že jsi měl/a zůstat
Při milování má ráda tmu, upřednostňuje jen jednu polohu, neprovozuje orální sex.
Při milování má ráda tmu, upřednostňuje jen jednu polohu, neprovozuje orální sex. Ve vztahu velmi šťastná, se svým manželem nerozlučná dvojka, přátelé, partneři, parťáci. On v sexu stále při chuti, ona
Telefonní budka. Varovný telefonát
MEZI NEBEM A ZEMÍ Mezi nebem a zemí Telefonní budka Tohle se prý stalo nedávno, někde na Kladně. Jednu mladou dívku právě proti její vůli opustil přítel a k tomu se přidaly jak problémy ve škole, tak
Pravidla přátelství. Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel
Pravidla přátelství Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel Original title: Código amistad Copyright 2015 Disney Enterprises, Inc. Vydalo nakladatelství EGMONT ČR, s.r.o., Žirovnická 3124, 106 00
Jsi v pořádku? zeptám se, když uvidím, jak sedí opodál na trávě a tře si koleno. Přikývne. Popotáhne, jako by zadržoval pláč. Musím se odvrátit.
KAPITOLA 1 Probudím se s jeho jménem na rtech. Will. Ještě než otevřu oči, znovu jej spatřím, jak se hroutí k zemi. Mrtvý. Mou vinou. Tobias se ke mně sehne a stiskne mi levé rameno. Vlak kodrcá přes pražce
linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz
Bylo mi teprve 17, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Hlavou mi svištělo, že chci studovat, užívat si života, a že mě naši zabijou. Ti nám ale nakonec pomohli ze všech nejvíc. S prckem to dnes už skvěle
Vyhnanci na Sibiři 07
Vyhnanci na Sibiři 07 Mirek Po návratu rozhrkaným autobusem zpět na sídliště jsme si s děvčaty dali na hodinu rozchod a šli se připravit na večer. Pro mě a Pepu to znamenalo umýt se a najít v našem omezeném
Nechci tě už vidět Ozve se rána, když pěstí udeří do stolu. Kamil bez ohlédnutí odchází. Za ním se nese dávka nadávek.
BYLINKY PRO ŠTĚSTÍ Každý krok v životě je krokem ke smrti pravil jeden francouzský dramatik. Stejná slova nyní zašeptal Richard do ticha nemocničního pokoje. Považoval je za výrok natolik kritický a reálný,
14 16 KH-57-03-297 -CS-C
14 16 KH-57-03-297-CS-C Vy krásné vlaštovky! Evropská komise Tuto publikaci zpracovalo Generální ředitelství pro životní prostředí. Vychází ve všech úředních jazycích Evropské unie. Publikace je také k
Pod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal.
Pod Kingstonem Mobil hlasitě zapípal. Jsou lidé, které zapípání mobilu dokáže vážně vyvést z míry. Mohou pak začít splašeně pobíhat, křičet, ohrožovat všechno a všechny ve svém dosahu. Jiní zase začnou
Zuzana Pospíšilová ilustroval Drahomír Trsťan
Zuzana Pospíšilová ilustroval Drahomír Trsťan Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována ani šířena v papírové,
rukavicemi na Maxe, Frankieho domácího mazlíčka. Ten spal, stočený na konci pohovky. Stejně si myslím, že psi by měli spát v pelechu.
KAPITOLA 1 Můžeš si kousek poposednout? zeptala se Louisa, když přišla do obýváku. V ruce držela misku brambůrek. Frankie, který seděl na pohovce, se kousek posunul a při skl se na Charlieho. Dál už nemůžu,
Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko
Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko e- kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena.
Jindřiška Šindlerová Projdi se mnou
Jindřiška Šindlerová Projdi se mnou edice Knihovnicka.cz Tribun EU 2008 Jindřiška Šindlerová Projdi se mnou edice Knihovnicka.cz Tribun EU 2008 KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Šindlerová, Jindřiška
Rodinné vztahy 14 - Příští víkend
Rodinné vztahy 14 - Příští víkend harai1 Vypráví Lenka Musím přiznat, že jsem byla ze zážitků minulého týdne trochu rozhozená. Nikdy mě ani nenapadlo, že bych měla něco s holkou, i při tělocviku jsem se
Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš.
Měsíc Do kluků jídlo doslova padalo. Jednak měli hlad jako vlci, ale také se už nemohli dočkat, až začnou pozorovat. Sotva dojedli poslední sousto, poprosili tatínka, aby jim dalekohled vynesl na zahradu.
Fialová holčička ZŠ Kamenice Barbora Koppová
Fialová holčička ZŠ Kamenice Barbora Koppová Seznámení s autorem: Na okraj bych se Vám ráda představila. Mé jméno je Barbora Koppová a bydlím nedaleko Prahy. Ke psaní jsem se dostala z povinnosti. Snažila
SEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ
SEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ VOJTĚCH FILIP VĚNOVÁNO BOHU 3 4 Copyright Autor: Vojtěch Filip Fotografie na obálce s laskavým svolením Petra Pospíšila, Hoher Bogen 2009 Vydal: Martin Koláček E-knihy jedou 2014 ISBN:
Vyhnanci na Sibiři 12
Vyhnanci na Sibiři 12 Mirek Vyhnanci na Sibiři - 12 Kolem jedenácté hodiny zahrčel motor a ředitelská Volha zastavila na štěrkovém parkovišti u domu. Šel jsem jim naproti, abych se ujistil, že náš plán
United Nations High Commissioner for Refugees Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky
United Nations High Commissioner for Refugees Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Poprvé publikováno jako Karlinchen od Annegert Fuchshuber (Annette Betz Verlag, Wien/München, 1995). Copyright 1995
Motto: SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE. Učíme se pro život
SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE Leden 2012 Motto: Učíme se pro život Obsah : Beseda s policií.........1 Sportovní dopoledne..........2 INFO ze ZŠ a MŠ v nemocnici..3-4
Obsah. Dětský pohled Lillian Alnev 117 Jak mohu pomoci? Joanne Friday 121 Skutečné já Glen Schneider 125 Praxe s přítelem Elmar Vogt 129
Obsah ÚVOD DÍTĚ V NAŠEM NITRU 7 ČÁST PRVNÍ UČENÍ O LÉČBĚ A UZDRAVENÍ 1. Energie uvědomění 15 2. Jsme našimi předky i našimi dětmi 23 3. Prvotní strach, prvotní touha 33 4. Jak dýchat, chodit a nechat věci
Čarovný mlýnek. Proč je mořská voda slaná
Čarovný mlýnek Proč je mořská voda slaná Alena Vorlíčková Regina Daňková Pohádky pro společné čtení Projekt Městské knihovny Svitavy Lektoruje PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D., DYS-centrum Praha Čarovný mlýnek
Josef zhasl a zalezl do peřin. Do pokoje jen slabě pronikaly pruhy světla ze zatažených závěsů.
Přítelkyně tma Josef zhasl a zalezl do peřin. Do pokoje jen slabě pronikaly pruhy světla ze zatažených závěsů. Tma ho objala svými neviditelnými prsty. Bylo to takové něžně přátelské pohlazení. "Tak povídej,
Samuel van Tongel. Nevinnosti I
Samuel van Tongel Nevinnosti I Studený vítr ochlazoval jinak teplý večer při svitu zapadajícího slunce, jehož barva se měnila při každém mraku, který se na překrásném oranžovo-modrém nebi ocitl. Na stromech
Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a
Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a čemu jsme se naučili. Máma s tátou mi říkali, že se
Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy.
Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Nedokázala jsem si představit život bez ní a to i přesto, že
Ano, které otevírá dveře
ČTVRTÝ PRINCIP Ano, které otevírá dveře Kdykoli objevím lidskou činnost, která funguje v praxi, okamžitě běžím k počítači, abych zjistil, jestli bude fungovat i teoreticky. typický ekonom Já jsem si řekla
Hledáte si i během trvání rekvalifikace práci?
Účastnice A: No asi nic moc, protože jsem neměla práci a nikde jsem ji nemohla najít. No doufám, že mi pomůže? Myslíte jako najít práci nebo obecně? No hlavně tu práci, no a pak se budu mít jako celkově
ŘÍJEN. strana: 1 E_O-N
strana: 1 E_O-N V pátek 26.9. se šestka zúčastnila akce pořádané společností EON. Anička nám popsala, jak celá akce probíhala. V pátek jsme měli akci EON-trak. Chvíli jsme se učili a pak šli do EON-trucku.
Básničky pro holky. Dupy, dupy, dupy, dupy, už jdou chlapci do chalupy. Už jdou chlapci s pomlázkami, schovejte se, maminečko, schovejte se s námi.
Básničky pro holky Malujeme vajíčka, pro bratrance, pro strýčka. To nejhezčí tatínkovi, taky jedno dědečkovi. Ještě klukům ze školky, žádná nejsou pro holky. Však vajíčka z čokolády, máme i my holky rády
A zatímco se král Vladan se svým pobočníkem ve velitelském stanu oddávali labužnickému popíjení, na polním cvičišti se na zítřejší válečnou vřavu
A zatímco se král Vladan se svým pobočníkem ve velitelském stanu oddávali labužnickému popíjení, na polním cvičišti se na zítřejší válečnou vřavu posilovali vojáci. Ti ovšem labužnicky nepopíjeli, ti pod
VY_12_INOVACE_20_PRAZSKA_DOMOVNI_ZNAMENI. Časová dotace: 45 min. Datum ověření: 24. 10. 2012
Kód materiálu: Název materiálu: VY_12_INOVACE_20_PRAZSKA_DOMOVNI_ZNAMENI Pražská domovní znamení Předmět: ČESKÝ JAZYK - ČTENÍ Ročník: 3. Časová dotace: 45 min. Datum ověření: 24. 10. 2012 Jméno autora:
Literární druhy a žánry
Literární druhy a žánry Literární druhy: poezie próza drama tradiční dělení: lyrika epika drama Literární žánry: = liter. formy a typy, které se vyznačují shodnými znaky z hlediska obsahového či formálního
1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské.
1. kapitola (Petra) Stojím na chodbě budovy FSV UK a snažím se zorientovat v plánku. Nervózně si přitom pohrávám s propiskou. Náhle za sebou uslyším povědomý hlas: Honzo, kolikrát jsem ti říkal, že nechci,
Ukázka knihy z internetového knihkupectví
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz JINDŘICH MALŠÍNSKÝ verše ALOIS KOLÁŘ MARUŠKA A MOTÝL TYMIJÁN 2016 Veškerá práva vyhrazena. Žádná část tohoto díla nesmí být přenášena nebo reprodukována
Ukázka knihy z internetového knihkupectví
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 2 1 8 3 6 7 JINDŘICH MALŠÍNSKÝ verše
Jaká část těla tě nejvíc vzrušuje?
Pravidla hry 1. Přečti otázku na pravdu nahlas. 2. Když si vybereš pravdu, uveď otevřenou a upřímnou odpověď. 3. Pokud se tě odpovědi ostatních dotýkají emocionálně nebo chceš uvést názor opačného pohlaví,
košili a koženou vestu s přiléhavými, obtaženými kalhotami a měkkými botami, které vypadaly jako trepky. Frankie měl červenou tuniku, kterou volně
KAPITOLA 2 Najednou Frankie ucí l pod nohama pevnou zem a vlasy mu cuchal lehký vánek. Otevřel oči a to, co uviděl, mu vyrazilo dech. Frankie stál spolu s ostatními na poli pokrytém nízkou trávou. Charlie
Otevře dveře. aby mohli jít se mnou.
Jsem samotná matka Otevře dveře. Protože doma nemám se čtyřmi dětmi. Mistryně mi vždy dělala společnost, umožnila mi mnohokrát z něčeho se dostat. Speciálně chci poděkovat Mistryni. Není zač. Děkuji vám,
Cvičení 5 Tibeťanů. Harmonizační cvičení
Cvičení 5 Tibeťanů Harmonizační cvičení Historie: Na 19.stol se vysloužilý důstojník britské koloniální armády plukovník Bradford odjel do tibetského kláštera s cílem najít tajemství věčného mládí. Po
Legenda o třech stromech
Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech je v tomto setkání s malými metodickými úpravami zpracována v rámci jednoho setkání pro skupinu mládeže a dospělých včetně seniorů. Ve středu zájmu není
O ČEM JE KNIHA. Tato kniha je o dívce, která vypravuje svůj příběh ze života. Pokut chceš, pojď se připojit k příběhu s ní. 1.
O ČEM JE KNIHA Tato kniha je o dívce, která vypravuje svůj příběh ze života. Pokut chceš, pojď se připojit k příběhu s ní. 1. Kapitola,,Děti, budu Vám vyprávět příběh. řekla Tereza,,A co? řekly obě děti.,,budu
Už kráčí anděl kolem domečku, v každé ruce zlatou svíčičku, také však nese velkou knihu, a teď už spíme v Ježíšově jménu.
Kajsa Nebojsa Přála bych vám vidět domek, v kterém bydlela Kaj sa Ne bojsa. Byl tak maličký a tak milý, že by člověk skoro uvěřil, že je to domeček z pohádky, kde žijí trpaslíci a skřítkové. Stál v úzké
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Jazyk a jazyková komunikace. Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Tematický okruh / učivo: Povídka uvědomělé tiché čtení s porozuměním JK 2-DUM č. 2 Va Autor: Mgr. Dagmar Valachová
Myši vzhůru nohama. podle Roalda Dahla
podle Roalda Dahla B yl jednou jeden starý pán, kterému bylo 87 let a jmenoval se Labon. Celý svůj život to byl klidný a mírumilovný člověk. Byl velmi chudý, ale velmi šťastný. Když Labon zjistil, že má
Vernířovice 172 788 15 Velké Losiny www.svagrov.cz. Milí rodiče a milé děti,
Vernířovice 172 788 15 Velké Losiny www.svagrov.cz Milí rodiče a milé děti, už skutečně ubývá dne a brzy se šeří, proto se nám blíží čas Martinských slavností. Sejdeme se na Švagrově v sobotu 9. 11. 2013
Obsah. Láďův deníček 1
LÁĎŮV DENÍČEK 1 2013 Obsah Úvod... 3 30. července 2013... 4 8. srpna... 6 1. září... 7 12. září... 9 5. října... 11 14. října... 12 25. října... 14 31. října... 15 30. listopadu... 17 5. prosince... 19