Rada Evropské unie Brusel 11. listopadu 2016 (OR. en) 13635/16 CULT 98 EDUC 342 RECH 295 RELEX 882 CODEC 1503

Transkript

1 Conseil UE Rada Evropské unie Brusel 11. listopadu 2016 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2016/0259 (COD) 14385/16 LIMITE POZNÁMKA Odesílatel: Výbor stálých zástupců (část I) Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Rada CULT 110 EDUC 377 RECH 313 RELEX 946 CODEC /16 CULT 98 EDUC 342 RECH 295 RELEX 882 CODEC 1503 Č. dok. Komise: 11856/16 CULT 72 EDUC 268 RECH 259 RELEX 707 CODEC 1286 Předmět: PUBLIC Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o Evropském roku kulturního dědictví (2018) obecný přístup I. ÚVOD 1. Dne 31. srpna 2016 předložila Komise Radě návrh o Evropském roku kulturního dědictví (2018) 1. Cílem této iniciativy je zvýšit informovanost o příležitostech, jež kulturní dědictví přináší, a to zejména z hlediska mezikulturního dialogu, sociální soudržnosti a hospodářského růstu. Evropský rok má současně za cíl upozornit na problémy, jimž kulturní dědictví čelí; mezi tyto problémy patří dopad přechodu k digitalizaci, environmentální a fyzický tlak na památky a nedovolené obchodování s kulturními statky. 1 Dokument 11856/ /16 ls/lk 1 DG E - 1C LIMITE CS

2 2. Pokud jde o opatření, jejichž pomocí má být cílů Evropského roku dosaženo, Komise navrhuje informační a propagační kampaně, akce a iniciativy, které mají být realizovány na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni. Koordinace činností na vnitrostátní úrovni je zajištěna prostřednictvím jmenování národních koordinátorů ze strany členských států, zatímco Komise je odpovědná za koordinaci na úrovni EU. Na mezinárodní úrovni se bude usilovat o spolupráci zejména s Radou Evropy a s organizací UNESCO. Návrh Komise rovněž nepředpokládá samostatné finanční krytí pro účely Evropského roku, nýbrž usiluje o realizaci této iniciativy prostřednictvím stávajících programů EU, a to zejména programu Kreativní Evropa, ale rovněž evropských strukturálních a investičních fondů a programů Horizont 2020, Erasmus+ a Evropa pro občany. 3. Při přijímání tohoto rozhodnutí hraje důležitou úlohu časový faktor: jelikož se má Evropský rok uskutečnit v roce 2018, musí být přípravné činnosti na vnitrostátní i unijní úrovni zahájeny během roku Hlavním výborem, který se v rámci Evropského parlamentu tímto návrhem zabývá, je Výbor pro kulturu a vzdělávání (CULT). Dne 8. září 2016 jmenoval uvedený výbor zpravodajem Mirceu DIACONUA (RO ALDE). 5. Výbor regionů přijal usnesení na svém plenárním zasedání konaném ve dnech 11. a 12. října II. ČINNOST V RÁMCI RADY 6. Během slovenského předsednictví návrh na zasedáních uskutečněných v září a říjnu roku projednal Výbor pro kulturní otázky a Coreper tak učinil na zasedání konaném dne 9. listopadu Ve dnech 2., 13. a 26. září a 13. a 28. října /16 ls/lk 2 DG E - 1C LIMITE CS

3 7. Znění, které obsahuje body odůvodnění i články a je výsledkem posouzení v přípravných orgánech Rady, je uvedeno v příloze této poznámky. Pozměněna byla mimo jiné tato hlavní ustanovení: čl. 2 odst. 1: byl doplněn nový obecný cíl s cílem zdůraznit úlohu kulturního dědictví v širším politickém a společenském kontextu; čl. 2 odst. 2: byly doplněny některé nové specifické cíle, které mají vyzdvihnout význam přístupnosti (písmeno ca)), environmentálních otázek (písmeno da)) a historických výročí, která připadnou na rok 2018 (písmeno ka) a rovněž bod odůvodnění 14a). V rámci cíle zabývajícího se vzděláváním byl důraz položen na problematiku dětí a zranitelných skupin (písmeno h)); článek 3 (obsah opatření): byla zdůrazněna úloha databáze Europeana, což je digitální platforma EU pro kulturní dědictví (písmeno c)), byla doplněna nová činnost, která podtrhuje význam využití sdělovacích prostředků a sociálních sítí při propagaci Evropského roku (písmeno da)), a v odstavcích 2 a 3 byly vyjasněny pravomoci členských států a Komise; článek 4: bylo vyjasněno, že za organizaci Evropského roku na vnitrostátní úrovni jsou odpovědné členské státy a že členské státy mohou v případě potřeby jmenovat více než jednoho národního koordinátora; článek 5: Komise byla pověřena novým úkolem, a sice vést konzultace s občanskou společností a subjekty působícími v oblasti kulturního dědictví; článek 6 a bod odůvodnění 11: byla zdůrazněna úloha Rady Evropy; článek 7: byl zmírněn důraz na financování Evropského roku z programu Kreativní Evropa /16 ls/lk 3 DG E - 1C LIMITE CS

4 8. Další změny byly provedeny i v těchto částech znění: v celém znění byl sjednocen pojem kulturní dědictví Evropy ; bod odůvodnění 7: do kulturního dědictví bylo nově zahrnuto i filmové dědictví; bod odůvodnění 22: na činnosti probíhající v souvislosti s Evropským rokem lze poskytovat příspěvky na vnitrostátní úrovni; byl vložen článek 6a týkající se ochrany finančních zájmů Unie; článek 8 (sledování a hodnocení): dlouhodobý přínos Evropského roku zajistí hodnotící zpráva. III. ÚKOLY PRO RADU Znění uvedené v příloze podporují všechny delegace s výhradou parlamentního přezkumu vznesenou delegací UK. Rada se vyzývá, aby se dohodla na obecném přístupu k tomuto návrhu /16 ls/lk 4 DG E - 1C LIMITE CS

5 PŘÍLOHA Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o Evropském roku kulturního dědictví (2018) EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na článek 167 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise, po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům, s ohledem na stanovisko Výboru regionů 3, v souladu s řádným legislativním postupem, vzhledem k těmto důvodům: (1) Ideály, principy a hodnoty zakotvené v kulturním dědictví Evropy tvoří společný evropský zdroj vzpomínek, porozumění, identity, dialogu, soudržnosti a kreativity. Kulturní dědictví má v rámci EU významnou úlohu, jak se uvádí v preambuli Smlouvy o Evropské unii (SEU), která stanoví, že signatáři se inspirují evropským kulturním, náboženským a humanistickým odkazem. (2) V čl. 3 odst. 3 SEU se stanoví, že Evropská unie respektuje bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví. 3 Úř. věst. C,, s /16 ls/lk 5

6 (3) Článek 167 SFEU stanoví, že je úkolem Unie přispívat k rozkvětu kultur členských států a přitom respektovat jejich národní a regionální různorodost a zároveň zdůrazňovat společné kulturní dědictví. Činnost Unie je zaměřena na povzbuzování spolupráce mezi členskými státy a v případě potřeby na podporu a doplňování jejich činnosti, mj. zlepšování znalosti a šíření kultury a dějin evropských národů a v oblasti zachování a ochrany kulturního dědictví evropského významu. (4) Evropská komise ve sdělení Na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu 4 zdůrazňuje, že kulturní dědictví je sdíleným zdrojem a společným statkem uchovávaným pro budoucí generace a všechny zúčastněné strany sdílí odpovědnost o něj pečovat. (5) Kulturní dědictví má pro evropskou společnost nesmírnou hodnotu z kulturního, environmentálního, sociálního a ekonomického hlediska. Jeho udržitelné řízení tak představuje strategickou volbu pro 21. století, jak je zdůrazněno v závěrech Rady ze dne 21. května 2014 o kulturním dědictví jako strategickém zdroji pro udržitelný rozvoj Evropy 5. Příspěvek kulturního dědictví z hlediska vytváření hodnot, dovedností, pracovních příležitostí a kvality života není doceněn. 4 5 Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 22. července 2014 Na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu COM(2014) 477 final. Závěry Rady ze dne 21. května 2014 o kulturním dědictví jako strategickém zdroji pro udržitelný rozvoj Evropy (2014/C 183/08) (Úř. věst. C 183, , s. 36) /16 ls/lk 6

7 (6) Kulturní dědictví je pro evropský program pro kulturu 6 klíčové a přispívá k jeho cílům, jimiž je podpora kulturní rozmanitosti a mezikulturního dialogu, podpora kultury jako katalyzátoru tvořivosti a podpora kultury jako zásadního prvku mezinárodních vztahů Unie. Jedná se rovněž o jednu ze čtyř priorit evropské kulturní spolupráce na období let , stanovených v aktuálním pracovním plánu pro kulturu, který Rada přijala dne 25. listopadu (7) Kulturní dědictví tvoří dochované zdroje všech forem a podob, tedy zdroje hmotné, nehmotné a digitální (původně digitální i digitalizované), včetně památek, nalezišť, krajin, dovedností, postupů, znalostí a projevů lidské tvořivosti, jakož i sbírek uchovávaných a spravovaných orgány veřejné správy i soukromými subjekty, jako jsou muzea, knihovny a archivy, jak stanoví výše zmíněné závěry ze dne 21. května Kulturní dědictví zahrnuje rovněž filmové dědictví. (8) Kulturní dědictví vzniklo jako syntéza a kombinace kulturních projevů různých evropských civilizací. Evropský rok přispěje k pochopení důležitosti ochrany a podpory rozmanitosti kulturních projevů. Toho je možné docílit mimo jiné prostřednictvím vzdělávacích programů a osvětových programů pro širší veřejnost, což je v souladu s požadavky Úmluvy o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů 8 přijaté organizací UNESCO dne 20. října 2005, jíž jsou EU a její členské státy stranou Usnesení Rady ze dne 16. listopadu 2007 o evropském programu pro kulturu (2007/C 287/01) (Úř. věst. C 287, , s. 1). Závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o pracovním plánu pro kulturu ( ) (2014/C 463/02) (Úř. věst. C 463, , s. 4). Úmluva o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005, Paříž, 20. října /16 ls/lk 7

8 (9) Úmluva OSN o ochraně práv zdravotně postižených osob, jíž je EU a většina členských států smluvní stranou, stanoví v článku 30 Účast na kulturním životě, rekreace, volný čas a sport, že Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, uznávají právo osob se zdravotním postižením účastnit se kulturního života společnosti na rovnoprávném základě s ostatními a přijmou veškerá odpovídající opatření, aby osoby se zdravotním postižením měly mj. přístup na místa určená pro kulturní aktivity, jako jsou divadla, muzea, kina, knihovny a služby pro turisty a v co největší možné míře přístup k historickým památkám a významným místům národního kulturního dědictví. (10) Evropská cena pro bezbariérová města ukázala, že zpřístupnění kulturního dědictví měst osobám se zdravotním postižením, starším občanům a osobám se sníženou pohyblivostí či jinými dočasnými omezeními způsoby respektujícími jejich povahu a hodnoty je možné a že se osvědčilo. (11) Kulturní dědictví má značný význam pro soudržnost společenství v době, kdy se v evropských společnostech zvyšuje kulturní rozmanitost. Nové participativní a mezikulturní přístupy k politice kulturního dědictví a k iniciativám v oblasti vzdělávání, přisuzující rovnocennou důstojnost všem typům kulturního dědictví, mají potenciál zvyšovat důvěru, vzájemné uznání a sociální soudržnost, jak prokazuje také mezinárodní spolupráce v rámci Rady Evropy. (12) To je zohledněno i v rámci Agendy pro udržitelný rozvoj , v níž jsou globální občanství, kulturní rozmanitost a mezikulturní dialog uznány za jednotící principy udržitelného rozvoje. Ta rovněž uznává, že všechny kultury a civilizace mohou být přínosem a významným činitelem v rámci udržitelného rozvoje. Kultura je výslovně zmíněna v několika cílech udržitelného rozvoje Agendy 2030, zejména v cíli 11 (městské kulturní dědictví), a dále v cíli 4 (vzdělání) a v cílech 8 a 12 (udržitelný růst / udržitelná spotřeba) v souvislosti s cestovním ruchem. 9 Usnesení OSN s názvem Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030, přijaté valným shromážděním dne 25. září /16 ls/lk 8

9 (13) Větší mezinárodní uznání toho, že lidé a lidské hodnoty by se měli stát centrální složkou rozšířené a víceoborové koncepce kulturního dědictví, posiluje potřebu pečovat o širší přístup ke kulturnímu dědictví, rovněž vzhledem k jeho příznivým účinkům na kvalitu života. Toho je možné dosáhnout cílením na různé skupiny recipientů, lepším zpřístupněním míst, budov, produktů a služeb, s ohledem na zvláštní potřeby a na důsledky demografických změn. (14) Politiky v oblasti údržby, obnovy, ochrany, opětovného využívání, dostupnosti a podpory kulturního dědictví a souvisejících služeb spadají především do vnitrostátní, regionální nebo místní odpovědnosti. Přesto má kulturní dědictví i jasný evropský rozměr, v jehož rámci na něj mají dopad politiky EU, jakými jsou kromě kulturní politiky například politiky v oblasti vzdělávání, zemědělství a rozvoje venkova, regionálního rozvoje, sociální soudržnosti, námořních záležitostí, životního prostředí, cestovního ruchu, digitální agendy, výzkumu a inovací a komunikace. (14a) Rok 2018 má pro Evropu a její kulturní dědictví symbolický a historický význam především proto, že je rokem stého výročí konce první světové války a vyhlášení nezávislosti několika členských států. Evropský rok kulturního dědictví proto může přinést příležitosti k lepšímu porozumění současnosti prostřednictvím bohatšího a sdíleného pochopení minulosti. (15) Aby mohl být plně využit potenciál kulturního dědictví v rámci evropských ekonomik a společností, vyžadují ochrana, rozvoj a správa kulturního dědictví účinnou participativní (tedy víceúrovňovou a mnohostrannou) správu a zesílenou meziodvětvovou spolupráci, jak se uvádí v závěrech Rady o participativní správě kulturního dědictví 10. To se týká všech zúčastněných stran včetně orgánů veřejné správy, odvětví kulturního dědictví, soukromých subjektů a organizací občanské společnosti, jako jsou nevládní organizace a oblast dobrovolnictví. 10 Úř. věst. C 463, , s /16 ls/lk 9

10 (16) Rada navíc v uvedených závěrech vyzvala Komisi, aby zvážila předložení návrhu Evropského roku kulturního dědictví. (17) Evropský parlament v rámci svého usnesení ze dne 8. září 2015 doporučil stanovit některý rok, pokud možno rok 2018, Evropským rokem kulturního dědictví. 11 (18) Evropský výbor regionů ve svém stanovisku ze dne 16. dubna přivítal návrh Rady ohledně Evropského roku kulturního dědictví a zdůraznil jeho význam při plnění společných cílů v celoevropském kontextu. (19) Vyhlášení Evropského roku kulturního dědictví je účinný způsob, jak zvyšovat obecné povědomí, šířit informace o osvědčených postupech, podněcovat výzkum a inovace a podporovat politické diskuze. Vytvářením prostoru pro podporu těchto cílů současně na úrovni Unie a na vnitrostátní, regionální i místní úrovni lze dosáhnout součinnosti a lepšího využití zdrojů. (20) Kulturní dědictví je rovněž součástí opatření řady programů v oblasti vnějších vztahů, především na Blízkém východě, ale i jinde. Podpora hodnoty kulturního dědictví je také odpovědí na úmyslné ničení kulturního dědictví v oblastech konfliktů. 13 Rovněž bude třeba zajistit, aby se Evropský rok kulturního dědictví dobře doplňoval se všemi iniciativami EU týkajícími se vnějších vztahů rozvíjenými v příslušných rámcích. Opatření mající zajistit ochranu a podporu kulturního dědictví v rámci příslušných nástrojů vnějších vztahů, by měla mimo jiné odrážet společný zájem spojený s výměnou zkušeností a hodnot se třetími zeměmi. Podpoří vzájemné znalosti daných kultur, jejich uznání a porozumění jim Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. září 2015 na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu (2014/2149(INI)) (P8_TA(2015)0293). Stanovisko Evropského výboru regionů Na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu (2015/C 195/04) (Úř. věst. C 195, , s. 22). Zdůrazňuje společné sdělení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy (JOIN(2016) 29 final) /16 ls/lk 10

11 (21) Toto rozhodnutí je sice určeno členským státům; přistupující země by měly být nicméně s činnostmi v rámci Evropského roku kulturního dědictví v úzkém kontaktu. Může být žádoucí také zapojení zemí v rámci evropské politiky sousedství a dalších zemí. Toho je možné dosáhnout prostřednictvím příslušných rámců spolupráce a dialogu, zejména v kontextu dialogu občanské společnosti mezi EU a těmito státy. (22) Ochrana, zachování a rozvoj kulturního dědictví Evropy spadají do cílů existujících programů Unie. Evropský rok by proto mohl proběhnout za využití těchto programů a jejich stávajících ustanovení a finančních priorit, které jsou stanovovány na jednoleté nebo víceleté období. Programy a politiky v oblastech jako kultura, vzdělávání, zemědělství a rozvoj venkova, regionální rozvoj, sociální soudržnost, námořní záležitosti, životní prostředí, cestovní ruch, digitální agenda, výzkum a inovace a komunikace přispívají přímo i nepřímo k ochraně, rozvoji, inovativnímu opětovnému využití a propagaci evropského kulturního dědictví a mohou tuto iniciativu podpořit v souladu s vlastními právními rámci. Cílem tohoto rozhodnutí je podpořit úsilí členských států při ochraně, zabezpečování, rozvoji, opětovném využívání a propagaci evropského kulturního dědictví. Na podporu plnění cílů Evropského roku lze zvážit poskytování vnitrostátních příspěvků, které by doplňovaly spolufinancování na úrovni EU. (23) Cílem tohoto rozhodnutí je podpořit sdílení a schopnost ocenit kulturní dědictví Evropy s cílem zvýšit povědomí o společných dějinách a hodnotách, a dále posílit pocit příslušnosti ke společnému evropskému prostoru. Vzhledem k nezbytnosti nadnárodní výměny informací a šíření osvědčených postupů v celé Unii nemůže být tohoto cíle uspokojivě dosaženo členskými státy samotnými, nýbrž ho může být lépe dosaženo na úrovni Unie. Evropská unie tak může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle, 14385/16 ls/lk 11

12 PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ: Článek 1 Předmět Rok 2018 se stanoví Evropským rokem kulturního dědictví (dále též Evropský rok ). Článek 2 Cíle -1. Celkovým cílem Evropského roku je podpořit sdílení a schopnost ocenit kulturní dědictví Evropy, zvýšit povědomí o společných dějinách a hodnotách a posílit pocit příslušnosti ke společnému evropskému prostoru. 1. Obecnými cíli Evropského roku je podněcovat a podporovat úsilí Unie, členských států a regionálních i místních orgánů, ve spolupráci s odvětvím kulturního dědictví a širší občanskou společností, o ochranu, zabezpečení, opětovné využívání, rozvoj, zvyšování hodnoty a propagaci kulturního dědictví Evropy. Evropský rok zejména: a) přispěje k podpoře úlohy kulturního dědictví Evropy jakožto klíčové složky kulturní rozmanitosti a mezikulturního dialogu. Měl by vyzdvihnout, jak nejlépe toto dědictví zachovat a chránit a jak co nejširší veřejnosti umožnit, aby se z něj mohla těšit. Sem patří i opatření zaměřená na rozvoj jednotlivých skupin recipientů a vzdělávání v oblasti kulturního dědictví, při plném respektování pravomocí členských států; podporující sociální začleňování a integraci; 14385/16 ls/lk 12

13 b) posílí příspěvek evropského kulturního dědictví ekonomice a společnosti, a to využitím přímého a nepřímého ekonomického potenciálu. To zahrnuje i schopnost podporovat kulturní a kreativní odvětví a inspirovat tvorbu a inovace, podporovat udržitelný rozvoj a cestovní ruch, posilovat sociální soudržnost a vytvářet dlouhodobé pracovní příležitosti; c) přispěje k podpoře kulturního dědictví jako významného prvku vztahů mezi Unií a třetími zeměmi, vycházející ze zájmu a potřeb v partnerských zemích a z odborné kompetence Evropy v oblasti kulturního dědictví. 2. Specifickými cíli Evropského roku kulturního dědictví je: a) podporovat takové přístupy k politikám v oblasti kulturního dědictví, které kladou důraz na člověka, jsou inkluzivní, pokrokové, více integrované, udržitelné a meziodvětvové; b) podporovat inovativní modely participativní správy a řízení kulturního dědictví, zapojující všechny zúčastněné strany včetně orgánů veřejné správy, odvětví kulturního dědictví, soukromých subjektů a organizací občanské společnosti; c) podporovat diskusi, výzkum a výměnu osvědčených postupů ohledně kvality zachování, ochrany, inovativního opětovného využívání a rozvoje kulturního dědictví a ohledně soudobých zásahů do historického prostředí; ca) podporovat řešení, která kulturní dědictví zpřístupňují všem, a to i pomocí digitálních prostředků, prostřednictvím odstraňování sociálních, kulturních a fyzických překážek s ohledem na zvláštní potřeby; d) zdůrazňovat a vyzdvihovat pozitivní příspěvek kulturního dědictví společnosti a ekonomice prostřednictvím výzkumu a inovací, včetně posilování znalostní základny na úrovni Unie; 14385/16 ls/lk 13

14 da) podporovat synergie mezi politikami týkajícími se kulturního dědictví a environmentálními politikami prostřednictvím zahrnutí kulturního dědictví do politik v oblasti životního prostředí, architektury a územního plánování a prostřednictvím podpory energetické účinnosti; e) posilovat strategie regionálního a místního rozvoje, jež využívají potenciálu kulturního dědictví, včetně propagace udržitelného cestovního ruchu; f) podporovat rozvoj specializovaných dovedností a zlepšovat řízení a přenos znalostí v odvětví kulturního dědictví, s ohledem na důsledky přechodu k digitalizaci; g) podporovat kulturní dědictví, jakožto zdroj inspirace pro současnou tvorbu a inovace, a zdůrazňovat potenciál pro vzájemné obohacení a intenzivnější vzájemné propojení mezi odvětvím kulturního dědictví a dalšími kulturními a kreativními odvětvími; h) zvyšovat povědomí o významu evropského kulturního dědictví prostřednictvím vzdělávání a celoživotního učení, zejména se zaměřením na děti, mládež a starší osoby, místní komunity a obtížně přístupné skupiny obyvatel; i) zdůrazňovat potenciál spolupráce v záležitostech týkajících se kulturního dědictví umožňující navazovat silnější vazby mezi členskými státy a se zeměmi mimo EU a podporovat mezikulturní dialog, procesy usmíření po ukončení konfliktu a předcházení konfliktům; j) podporovat výzkum a inovace v oblasti kulturního dědictví; usnadnit přijetí a využití výsledků výzkumu všemi zúčastněnými stranami, zejména orgány veřejné správy a soukromým sektorem, a usnadnit šíření výsledků výzkumu směrem k širšímu okruhu recipientů; 14385/16 ls/lk 14

15 k) podněcovat synergie mezi Unií a jejími členskými státy, včetně posilování iniciativ zaměřených na předcházení nedovolenému obchodu s kulturními statky a ka) vyzdvihnout historická výročí připadající na rok 2018, jež mají pro Evropu a její kulturní dědictví symbolický význam. Článek 3 Obsah opatření 1. Opatření, jež mají být přijata za účelem dosažení cílů stanovených v článku 2, zahrnují tyto činnosti na evropské, vnitrostátní, regionální či místní úrovni související s cíli Evropského roku: (a) (b) (c) (d) da) iniciativy a akce na podporu diskuse a zvyšování povědomí o významu a hodnotě kulturního dědictví a usnadnění zapojení občanů a zúčastněných stran; informační kampaně, výstavy, vzdělávací a osvětové kampaně za účelem šíření hodnot, jako je rozmanitost a mezikulturní dialog, za využití příkladů z bohatého kulturního dědictví Evropy, a za účelem podněcování příspěvku široké veřejnosti k ochraně a řízení kulturního dědictví a obecněji i za účelem dosažení cílů Evropského roku; sdílení zkušeností a osvědčených postupů mezi orgány vnitrostátní, regionální a místní správy a dalšími organizacemi a šíření informací o kulturním dědictví, mimo jiné prostřednictvím databáze Europeana; provádění studií a činností v oblasti výzkumu a inovací a šíření jejich výsledků na evropské či vnitrostátní úrovni a podpora projektů a sítí souvisejících s Evropským rokem, a to i prostřednictvím sdělovacích prostředků a sociálních sítí /16 ls/lk 15

16 2. Komise (na úrovni Unie) a členské státy (na vnitrostátní úrovni) mohou stanovit i jiné činnosti než ty, které byly uvedeny v odstavci 1, za předpokladu, že přispějí k naplňování cílů Evropského roku stanovených v článku Komise (na úrovni Unie) a členské státy (na vnitrostátní úrovni) mohou odkazovat na Evropský rok a jeho logo při podpoře činností uvedených v odstavcích 1 a 2. Článek 4 Koordinace na vnitrostátní úrovni Za organizaci účasti na Evropském roce na vnitrostátní úrovni odpovídají členské státy. Členské státy za tímto účelem jmenují národní koordinátory. Národní koordinátoři zajišťují koordinaci příslušných činností na vnitrostátní úrovni. Článek 5 Koordinace na úrovni Unie 1. Komise pravidelně svolává zasedání národních koordinátorů za účelem koordinace řízení Evropského roku a za účelem výměny informací ohledně jeho provádění na vnitrostátní a evropské úrovni. 2. Komise svolává zasedání zúčastněných stran a zástupců organizací či subjektů působících v oblasti kulturního dědictví, aby jí byli nápomocni při provádění Evropského roku na úrovni Unie /16 ls/lk 16

17 Článek 6 Mezinárodní spolupráce Komise pro účely Evropského roku spolupracuje s příslušnými mezinárodními organizacemi, zejména s Radou Evropy a organizací UNESCO, přičemž zajistí viditelnost účasti EU. Článek 6a Ochrana finančních zájmů Unie 1. Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění činností financovaných podle tohoto rozhodnutí chráněny finanční zájmy Unie uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání, účinnými kontrolami a inspekcemi, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími správními a finančními sankcemi. 2. Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů a kontrol a inspekcí na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří obdrželi finanční prostředky Unie na základě tohoto rozhodnutí /16 ls/lk 17

18 3. Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět šetření, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 14 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/ s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou či rozhodnutím o grantu nebo smlouvou financovanými podle tohoto rozhodnutí nedošlo k podvodu, korupci či jiné nezákonné činnosti poškozující finanční zájmy Unie. Článek 7 Financování Spolufinancování činností v rámci provádění Evropského roku na úrovni Unie je v souladu s pravidly, která platí pro stávající programy, jako je například program Kreativní Evropa, a v rámci stávajících možností pro stanovování priorit na jednoleté či víceleté období. Programy a politiky v dalších oblastech mohou tento Evropský rok podle potřeby také podpořit, a to v rámci svých stávajících právních a finančních ustanovení Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, , s. 2). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, , s. 1) /16 ls/lk 18

19 Článek 8 Sledování a hodnocení Do 31. prosince 2019 předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o provádění, výsledcích a celkovém hodnocení iniciativ stanovených v tomto rozhodnutí. Zpráva bude obsahovat také myšlenky týkající se dalšího společného úsilí v oblasti kulturního dědictví. Článek 9 Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Článek 10 Toto rozhodnutí je určeno členským státům. V Bruselu dne Za Evropský parlament předseda Za Radu předseda nebo předsedkyně 14385/16 ls/lk 19