Správní trestání na úseku vodního hospodářství

Transkript

1 Správní trestání na úseku vodního hospodářství Váš partner v profesním rozvoji Veronika Vytejčková, Zdeněk Horáček Praha, Konferenční centrum CITY Pankrác 21. ledna 2016

2 Program semináře Veronika Vytejčková Zdeněk Horáček Zásady správního trestání Procesní otázky a související judikatura Přestupky podle vodního zákona a související judikatura Správní delikty podle vodního zákona a související judikatura Správní trestání podle zákona o vodovodech a kanalizacích Shrnutí a nastínění možného vývoje ve vodohospodářském správním trestání Diskuze 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář 2

3 Zásady správního trestání Základní vymezení správního trestání Trestné činy x správní delikty (soudní x správní trestání) Trestnost správních deliktů se řídí obdobnými principy jako trestnost trestných činů [viz např. NSS 8 AS 17/ ] Ústavní principy trestního práva (čl. 39 a 40 LZPS) dopadají i na správní delikty Správní právo trestní subsystém v rámci správního práva Procesní úprava správního trestání ve vodním hospodářství Správní trestání fyzických osob nepodnikajících Vodní zákon (zk. o vodovodech a kanalizacích) zákon o přestupcích správní řád Správní trestání právnických osob a podnikajících fyzických osob Chybí zvláštní procesní úprava Vodní zákon (zk. o vodovodech a kanalizacích) zásady trestního a přestupkového práva správní řád 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář 3

4 Zásady správního trestání Pojem a vymezení správního deliktu Správní delikt není legálně definován Protiprávní jednání, jehož znaky jsou stanoveny zákonem, správní orgán za ně pak ukládá zákonem stanovený trest [NSS 8 As 17/ ] Přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin [ 2 odst. 1 zákona o přestupcích] Členění správních deliktů Přestupky Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob (smíšené delikty) Disciplinární a pořádkové správní delikty, jiné delikty FO, jiné delikty PO 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář 4

5 Zásady správního trestání Pojem a vymezení správního deliktu Pojmové znaky správního deliktu Skutková podstata vymezena zákonem Zákonem stanovený procesní postup Znaky skutkové podstaty: Objekt Objektivní stránka Subjekt Subjektivní stránka (pouze u přestupků) Protiprávnost, škodlivost, trestnost Trvající a opakující se správní delikt Souběh správních deliktů 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář 5

6 Správní trestání podle VZ Související judikatura VS v Praze 6 A 140/93 k vymezení osoby pachatele: Při ukládání sankce za jiný správní delikt, spočívající v nedovolené činnosti na nezkolaudovaném zařízení je nutné, aby správní orgán především zjistil, kdo je vlastníkem (kdo má právo hospodaření a kdo je nájemcem takového zařízení, a ujasnil si, zda delikt spočívá v užívání takového zařízení bez kolaudačního nebo obdobného rozhodnutí a nebo v nedostatku povolení k činnosti na takovém zařízení provozované. NSS 7 As 110/ k určení osoby pachatele (dle nejtěsnějšího vztahu): Správního deliktu podle 116 odst. 1 písm. b) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, se dopustí subjekt, který je v nejtěsnějším vztahu k zařízení, z něhož jsou nedovoleně vypouštěny odpadní vody, tedy obvykle nejprve provozovatel, poté nájemce a teprve poté vlastník zařízení, a to nejen tím, že sám nebo prostřednictvím svých pracovníků, popř. pracovníků jiného subjektu konajících na jeho pokyn, odpadní vody vypustí, ale i tím, že svým jednáním, ať už konáním nebo opomenutím, dopustí, a to i bez svého zavinění, aby prostřednictvím jeho zařízení nepředčištěná voda unikla Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář 6

7 Správní trestání podle VZ Související judikatura VS v Praze 6 A 12/94 k příčinné souvislosti: Správní úřad se při rozhodování o povinnosti právnické osoby platit sankci za správní delikt v oboru práva veřejného (tzv. odpovědnost za správní delikt) řídí - nestanoví-li zákon výslovně něco jiného - obdobnými principy jako soud v oboru práva soukromého při rozhodování o jejich obecné odpovědnosti za škodu. Základním předpokladem pro uložení sankce tak bude zejména skutečnost, že poškození nebo ohrožení zákonem chráněného zájmu nastalo provozní činností právnické osoby, nebo tehdy, jestliže tento důvod vznikl při činnosti právnické osoby jednáním nebo opominutím osob, které právnická osoba k této činnosti použila. Odpovědnost za správní delikt má objektivní a nikoli absolutní charakter; nejde tedy o odpovědnost za zavinění, ale ani o odpovědnost za výsledek Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář 7

8 Správní trestání podle VZ Související judikatura VS v Praze 5 A 53/97 k příčinné souvislosti: Podmínkami vyvození sankčního postihu podle 24 písm. c) zákona ČNR č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů, je protiprávní jednání právního subjektu (porušení povinnosti stanovené v ustanovení 25 odst. 1 věta prvá či věta druhá vodního zákona, které lze kvalifikovat jako nedovolené nakládání s látkami škodlivými vodám, které nejsou odpadními vodami), následek (znečištění povrchových nebo podzemních vod, ohrožení jejich jakosti, zdravotní nezávadnosti, vniknutí látek do veřejné kanalizace v rozporu s kanalizačním řádem) a příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a následkem Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář 8

9 Správní trestání podle VZ Související judikatura MS v Praze 11 A 139/ k objektivní povaze odpovědnosti pachatele: Odpovědnost za správní delikt podle 125a zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, je odpovědností objektivní (bez podmínky zavinění), které se subjekt nemůže zprostit. Porušil-li tedy žalobce povinnost dle 39 uvedeného zákona (řádně nepečoval o správné užívání dešťové a odpadní kanalizace v areálu vepřína), odpovědnosti za toto porušení jej nezbavuje ani skutečnost, že provedl rekonstrukci kanalizační sítě objektu ani tvrzení, že původ zjištěného průsaku kontaminované vody do vodoteče nebyl zjištěn ani odborně způsobilým pracovníkem, který prováděl po dokončení oprav kontrolu těsnosti kanalizačního potrubí. NSS 1 As 51/ k individuální odpovědnosti spolupachatelů: Není vyloučeno, aby určitý škodlivý následek (zde znečištění vodního toku) byl způsoben konáním či opomenutím více právnických osob (a to případně i v souběhu s přestupkem fyzické osoby). V takovém případě správní orgány zkoumají odpovědnost každé z právnických osob ve vztahu k jí porušené právní povinnosti samostatně (a těmto právnickým osobám jsou pak sankce udělovány rovněž samostatně) Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář 9

10 Správní trestání podle VZ Související judikatura VS v Praze 6 A 14/93 k osobě (přenesení odpovědnosti) pachatele: Označení užité v 24 písm. b) zákona o státní správě ve vodním hospodářství ( fyzická osoba, která při podnikatelské činnosti, vypustí odpadní vody... ) neodvozuje subjekt povinností a jeho odpovědnost za jejich neplnění od právního poměru k nemovitosti (vlastník, uživatel), ale od jeho činnosti. Veřejnoprávní odpovědnosti za správní delikt se proto ten, kdo se deliktu dopustil při podnikatelské činnosti, nemůže zbavit poukazem na to, že podle soukromoprávního smluvního ujednání podniká v pronajaté nemovitosti Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář 10

11 Správní trestání podle VZ Související judikatura VS v Praze 5 A 37/96 k okolnostem vylučujícím protiprávnost: Správní orgán, rozhodující o uložení trestu za správní delikt, musí zásadně přihlížet k okolnostem, které protiprávnost sankcionovaného jednání vylučují a způsobují, že jednání vykazující znaky správního deliktu není protiprávní (a tedy není deliktem), například ke skutečnostem, zakládajícím krajní nouzi. O takovou okolnost může jít i v případě odběru podzemní vody, překračujícím povolený limit, stalo-li se tak v důsledku nepředvídané havárie vodovodního řadu Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář 11

12 Správní trestání podle VZ Související judikatura MS v Praze 11 Ca 175/ k naplnění skutkové podstaty: Dodržování podmínek stanovených v rozhodnutí o povolení k vypouštění odpadních vod je jednou z povinností, kterou zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), tomu, kdo vypouští odpadní vody, určuje. Pokud tak nepostupuje, porušuje povinnosti stanovené vodním zákonem a vypouští odpadní vodu v rozporu s vodním zákonem, a proto jej lze postihnout podle 116 odst. 1 písm. b) tohoto zákona. Aplikace 122 vodního zákona předpokládá naplnění některé ze skutkových podstat uvedených v prvním odstavci tohoto ustanovení a jen za porušení tam uvedených ustanovení lze pokutu podle 122 vodního zákona uložit Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář 12

13 Zásady správního trestání Základní principy Princip legality (zákonnosti) Zákaz retroaktivity Nepřípustnost analogie v neprospěch pachatele (x ve prospěch pachatele lze) Subsidiarita trestního postihu, význam prevence Základní procesní principy Princip oficiality Princip (řádného) zákonného a spravedlivého procesu Presumpce neviny Ne dvakrát o tomtéž (non bis in idem) Absorpční zásada (souběh, zahlazení) V pochybnostech ve prospěch obviněného (in dubio pro reo) 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář 13

14 Správní trestání podle VZ Související judikatura MS v Praze 3 A 116/ k časové působnosti zákona (příznivější nové úpravě): Především však nemohl soud přehlédnout skutečnost, že odvolací orgán ve věci pokuty za předmětný správní delikt rozhodoval až po novelizaci zákona o vodách zákonem č. 150/2010 Sb. účinným ode dne Je třeba uvést, že správní orgán musí při trestání správních deliktů respektovat princip uvedený v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, podle kterého se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Ve svých důsledcích to znamená, že rozhodnutí, které za účinnosti nového práva ukládá trest podle práva starého se musí ve svých důvodech vypořádat s otázkou, zda nové právo vůbec převzalo staré skutkové podstaty, a pokud ano, zda tresty za takové delikty ukládané jsou podle nového práva mírnější nebo přísnější než podle práva starého. Rozhodnutí, které se s touto otázkou vůbec nevypořádá, a zcela ji pomine, je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů podle 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Případná přechodná ustanovení stanovující, že řízení o pokutách zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů, nemohou prolomit ústavní princip čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, lze je chápat pouze v procesním, nikoli hmotněprávním smyslu Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář 14

15 Správní trestání podle VZ Související judikatura NSS 3 A 116/ k okamžiku zjištění porušení zákona: Zjistit porušení zákona (zde ve smyslu 124 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění účinném do ) neznamená, že již v tomto okamžiku musí být najisto postaveno, že k porušení povinnosti došlo, nýbrž postačí, že vzniklo důvodné podezření, že se tak stalo. Prokázání, že k porušení povinnosti došlo a kdo je za porušení povinnosti odpovědný, je předmětem příslušného řízení. Zjištění porušení zákona však nemůže být dáno pouhým vědomím správního orgánu, resp. jeho pracovníků, o porušení zákona; musí být založeno na objektivní skutečnosti, tj. například dni, kdy příslušný orgán rozhodl o zahájení příslušného řízení, či dni, kdy jiným dostatečným způsobem zachyceným ve správním spise vyjádřil své důvodné podezření, že došlo k porušení zákona Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář 15

16 Správní trestání podle VZ Související judikatura MS v Praze 11 A 257/ k povinnosti uložit sankci a správnímu uvážení: Orgán inspekce životního prostředí je povinen uložit pokutu dle 125c zákona č. 254/2001 Sb., o vodách vždy, když zjistí vypouštění znečištěných vod jiným než zákonem připuštěným způsobem ( 38 odst. 3 vodního zákona). Správní uvážení se v takových případech týká pouze konkrétní výše ukládané pokuty, po zohlednění intenzity a okolností znečištění. NSS 8 As 70/ k hodnocení skutkových okolností při ukládání pokut: Vodohospodářský orgán musí v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními uložit pokutu vždy, když zjistí vypouštění znečištěných vod jiným než zákonem připuštěným způsobem. Správní uvážení se v takových případech týká pouze konkrétní výše ukládané pokuty, po zohlednění intenzity a okolností znečištění. V posuzované věci bylo odpovídajícím zákonným postupem zjištěno i prokázáno vypouštění znečištěných vod a vodoprávní orgán v souladu s vodním zákonem uložil žalobci povinnost zaplatit sankci, jejíž výši přiměřeně a dostatečně odůvodnil Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář 16

17 Zásady správního trestání Zásady spravedlivého procesu Účastník musí být informován o obvinění proti němu Účastník musí mít dostatek času, aby se na řízení připravil Účastník musí být informován o důkazech proti němu Účastník musí mít právo být slyšen Rozhodnutí o správní sankci musí být odůvodněno Správní orgán je povinen se pohybovat v mezích dovolených zákonem a nesmí při použití volného správního uvážení překročit jeho meze a musí zvolit postup, který zákon umožňuje Možnost soudního přezkumu překročení zákonem stanovených mezí nebo zneužití diskrece 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář 17

18 Zásady správního trestání Další (podpůrné) principy správního trestání Rovnost před zákonem Zákaz reformace in peius (?) Zásada společného řízení (hospodárnost řízení, absorpční zásada) Zákaz koncentrace řízení pro oblast správního trestání Nemožnost zásadního rozšíření nebo změny předmětu řízení Zásada materiální pravdy Obligatorní ústní projednání Zásada proporcionality Nutnost zkoumat naplnění skutkové podstaty (formálních znaků) i daného stupně společenské odpovědnosti Zásada volného hodnocení důkazů 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář 18

19 Zásady správního trestání Ve vodním hospodářství dle zákona 125l vodního zákona a 34 zákona o vodovodech a kanalizacích Pro právnické osoby = podnikající fyzické osoby (pro fyzické osoby nepodnikající zejména v zákoně o přestupcích) Výjimka z odpovědnosti PO za správní delikt při vynaložení veškerého úsilí (tzv. liberace) (VZ + ZVK) Přihlédnutí k závažnosti správního deliktu při určení výše pokuty PO (VZ + ZVK) Zastavení při přijetí faktických opatření (nepřiměřená tvrdost) (VZ) Zánik odpovědnosti PO za správní delikt v čase (VZ 1/3, ZVK 2/4) Dvojnásobná sazba za opakované spáchání (téhož) správního deliktu (VZ) Povinnost zohlednit okolnosti při stanovení pokuty za nezákonné vypouštění odpadních vod (VZ) Sankce za správní delikty peněžité, až do 5 mil. Kč (20 mil. Kč při opakovaném porušení) Některé sankce výpočtové (nedovolené odběry 40/70, resp. min. 10/25 Kč/m3) 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář 19

20 Zásady správního trestání Přestupky Přestupkem je ( 2 odst. 1 zákona o přestupcích) zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin Skutkové podstaty obsaženy v jednotlivých (složkových) zákonem a zbytkově v zákoně o přestupcích Přestupky na úseku VH upraveny ve vodním zákoně a zákoně o vodovodech a kanalizacích Základní (procesní) norma: zákon o přestupcích (+ speciální úprava ve složkových zákonech) 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář 20

21 Zásady správního trestání Přestupky Skutková podstata Objekt: společenské zájmy a vztahy zákonem chráněné; obecný/druhový/individuální. Objektivní stránka: protiprávní jednání (konání i opomenutí), následek, příčinná souvislost Subjekt: každá FO (i cizinec apod., ale výjimky), deliktně způsobilá (15 let + příčetnost) Subjektivní stránka: zavinění psychický vztah pachatele k jednání; úmysl x nedbalost Působnost přestupkového zákona: časová, teritoriální, osobní Okolnosti vylučující protiprávnost, skutečnosti mající za následek zánik trestnosti Sankce: napomenutí, pokuta, zákaz činnosti, propadnutí věci (lze i kombinovat) x tresty spojené se zásahem do osobní svobody x ochranná opatření: nutno odlišovat od sankcí (účel, absence morálního odsouzení) 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář 21

22 Přestupky podle vodního zákona Základní členění Porušení obecných povinností vyplývajících z vodního zákona ( 116) Porušení povinností při užívání povrchových vod k plavbě ( 117) Porušení jiných povinností při nakládání s vodami ( 118) Porušení povinností vlastníků a stavebníků vodních děl ( 119) Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení ( 120) Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení a vlastníků movitého majetku v ochraně před povodněmi ( 121) Porušení povinností při zacházení se závadnými látkami ( 122) Porušení povinností při haváriích ( 123) Porušení povinností správce vodního toku a správce povodí ( 124) Porušení poplatkových povinností ( 125) Porušení povinností týkajících se vodních děl stanovených stavebními předpisy (stavební zákon) 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář 22

23 Přestupky podle ZVK Základní členění Porušení obecných povinností vyplývajících ze zákona o vodovodech a kanalizacích ( 32 odst. 1) Porušení povinností vlastníka vodovodu nebo kanalizace ( 32 odst. 2) Porušení povinností vlastníka vodovodu ( 32 odst. 3) Porušení povinností vlastníka kanalizace ( 32 odst. 4) Porušení povinností odběratele ( 32 odst. 5) Porušení povinností stavebníka přeložky vodovodu nebo kanalizace ( 33 odst. 6) 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář 23

24 Zásady správního trestání Správní delikty PO a PFO Vymezení správního deliktu právnické osoby a podnikající fyzické osoby Protiprávní jednání právnické osoby (x okolnosti vylučující protiprávnost), Jehož znaky jsou stanoveny zákonem a Za které ukládá trest orgán veřejné správy Objekt, objektivní stránka a subjekt správního deliktu, ale absence subjektivní stránky (nevyžaduje se zavinění) Právnická osoba vždy jedná prostřednictvím fyzických osob (jednání za právnickou osobu upraveno v občanském zákoníku a zákoně o obchodních korporacích) Objektivní odpovědnost, ale existence liberačních důvodů (vynaložení veškerého úsilí k zabránění) Aplikace obecných zásad uplatňování odpovědnosti za škodu: a) povinnost byla porušena při provozní činnosti subjektu a b) k porušení došlo jednáním osob, které právnická osoba k činnosti použila 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář 24

25 Správní delikty podle vodního zákona Základní členění Porušení obecných povinností vyplývajících z vodního zákona ( 125a) Porušení povinností při užívání povrchových vod k plavbě ( 125b) Porušení jiných povinností při nakládání s vodami ( 125c) Porušení povinností vlastníků a stavebníků vodních děl ( 125d) Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení ( 125e) Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení a vlastníků movitého majetku v ochraně před povodněmi ( 125f) Porušení povinností při zacházení se závadnými látkami ( 125g) Porušení povinností při haváriích ( 125h) Porušení povinností správce vodního toku a správce povodí ( 125i) Porušení povinnosti obce ( 125j) Porušení poplatkových povinností ( 125k) Porušení povinností týkajících se vodních děl stanovených stavebními předpisy (stavební zákon) 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář 25

26 Správní delikty podle ZVK Základní členění Porušení obecných povinností vyplývajících ze zákona o vodovodech a kanalizacích ( 33 odst. 1) Porušení povinností vlastníka vodovodu nebo kanalizace ( 33 odst. 2 a 5) Porušení povinností vlastníka nebo provozovatele vodovodu nebo kanalizace ( 33 odst. 3 a 4) Porušení povinností vlastník vodovodu ( 33 odst. 4) Porušení povinností vlastníka nebo provozovatele kanalizace ( 33 odst. 5) Porušení povinností provozovatele vodovodu nebo kanalizace ( 33 odst. 6) Porušení povinností odběratele ( 33 odst. 7) Porušení povinností stavebníka přeložky vodovodu nebo kanalizace ( 33 odst. 8) 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář 26

27 Procesní otázky a související judikatura

28 Hlava XII Správní trestání_proces Trestání je rozhodování o vině a trestu za porušení práva. Trestnost znamená, že právo spojuje s protiprávním jednáním hrozbu trestem. V českém právním řádu rozlišujeme dva typy trestání soudní trestání a správní trestání. Správnímu trestání podléhají správní delikty. 28

29 Hlava XII Správní trestání_proces Vodní zákon obsahuje přestupky fyzických osob (Díl 1, 116 až 125) a správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob (Díl 2, 125a až 125k) = souhrnně správní delikty Společná ustanovení ke (všem) správním deliktům jsou uvedena na konci Hlavy XII (Díl 3, 125l) právnickou osobou se rozumí i podnikající FO Pro věci, které nejsou upraveny Dílem 3, se v případě přestupků použije zákon o přestupcích (a poté správní řád viz 51 ZP), v případě správních deliktů právnických a podnikajících fyzických osob se použije správní řád, popř. zásady přestupkového zákona. 29

30 Hlava XII Správní trestání_proces Správní orgány příslušné k vedení řízení o správních deliktech podle vodního zákona ORP nebo ČIŽP ČIŽP obligatorně v případě 125j (porušení povinnosti obce nad 2000 EO předložit žádost o územní rozhodnutí k vybudování kanalizace) SPS obligatorně v případě plavebních deliktů podle 117 odst. 2, 125b odst. 1 písm. d) a e) a v případě vedení blokového řízení podle 117 odst. 3 písm. d) kompetenci k vedení tohoto blok.řízení má i Policie ČR Správní delikt projedná ten ze správních orgánů, který dříve zahájil řízení, nebo bylo-li řízení zahájeno v týž den, tak obecní ORP nebo SPS. 30

31 Hlava XII Správní trestání_proces Místní příslušnost ORP správní obvody ORP %C5%99enou_p%C5%AFsobnost%C3%AD#/media/File :ORP.PNG ČIZP 12 oblastních inspektorátů e_%c5%beivotn%c3%adho_prost%c5%99ed%c3%ad #/media/file:mapa_oblastn%c3%adch_inspektor%c3% A1t%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_inspekce_%C5%BE ivotn%c3%adho_prost%c5%99ed%c3%ad.jpg SPS ředitelství, pobočka Děčín, Praha, Přerov 31

32 Hlava XII Správní trestání_proces Správněprávní odpovědnost = povinnost snést správní sankci za porušení povinnosti stanovené zákonem Přestupky a odpovědnost FO jsou charakterizovány prvkem zavinění = tzv. subjektivní odpovědnost: Přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin. ( 2/1 PZ) 32

33 Hlava XII Správní trestání_proces Definice správního deliktu není legislativně upravena! Pro tyto delikty je důležitý především charakter prováděné činnosti a nikoli subjekt, který ji vykonává. Odpovědnost za tento typ deliktu má charakter objektivní deliktní odpovědnosti. U správních deliktů podnikajících FO a PO a objektivní odpovědnosti se prvek zavinění nezkoumá. 33

34 Hlava XII Správní trestání_proces Zjistit porušení zákona (zde ve smyslu 124 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění účinném do ) neznamená, že již v tomto okamžiku musí být najisto postaveno, že k porušení povinnosti došlo, nýbrž postačí, že vzniklo důvodné podezření, že se tak stalo. Prokázání, že k porušení povinnosti došlo a kdo je za porušení povinnosti odpovědný, je předmětem příslušného řízení. Zjištění porušení zákona však nemůže být dáno pouhým vědomím správního orgánu, resp. jeho pracovníků, o porušení zákona; musí být založeno na objektivní skutečnosti, tj. například dni, kdy příslušný orgán rozhodl o zahájení příslušného řízení, či dni, kdy jiným dostatečným způsobem zachyceným ve správním spise vyjádřil své důvodné podezření, že došlo k porušení zákona. Rozsudek NSS čj. 1 As 64/

35 Hlava XII Správní trestání_proces Jaký bude postup správního orgánu, pokud obdržené oznámení či informace nepovede ke vzniku důvodného podezření o spáchání správního deliktu? U FO U PO či podnikající FO 35

36 Hlava XII Správní trestání_proces Postup před zahájením řízení Podání vysvětlení ( 60 PZ a 127 SŘ) Záznam nelze použít jako důkazní prostředek Odložení věci podle 66 PZ jen přestupky! Zajištění důkazu podle 138 SŘ Lze zajištění důkazu využít také u přestupků? 36

37 Hlava XII Správní trestání_proces Řízení o správním deliktu podle vodního zákona je zahajováno výlučně z moci úřední! ( 46 SŘ) (podnět k zahájení může podat kdokoliv ) 37

38 Hlava XII Správní trestání_proces Zahájení přestupkového řízení ( 67/3 a 4 PZ) Jestliže správní orgán věc neodloží ani neshledá důvod pro postoupení věci jinému orgánu, zahájí řízení o přestupku bezodkladně, nejpozději do šedesáti dnů. Požádá-li o to oznamovatel, vyrozumí jej správní orgán do třiceti dnů od oznámení o učiněných opatřeních. Zahájení řízení o správním deliktu ( 46/1 a 2) Řízení z moci úřední je zahájeno dnem, kdy správní orgán oznámil zahájení řízení účastníkovi uvedenému v 27 odst. 1 doručením oznámení nebo ústním prohlášením 38

39 Hlava XII Správní trestání_proces 46 SŘ Oznámení musí obsahovat označení správního orgánu, předmět řízení, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby. Platí též pro přestupkové řízení! V případě trestání správních deliktů platí, že spáchá-li správní delikt dvě nebo i více odpovědných osob, odpovídá každá z nich za své protiprávní jednání samostatně. PZ, ani (natož pak) SŘ, nezná termín spolupachatelství, ani jiné formy trestní součinnosti. 39

40 Hlava XII Správní trestání_proces Předmět řízení musí obsahovat dostatečný a určitý popis skutku a deliktu, který je v něm spatřován Nesmí dojít k následnému významnému rozšíření či změně předmětu 40

41 Hlava XII Správní trestání_proces I. Předmět řízení musí být v oznámení o zahájení řízení identifikován dostatečně určitě tak, aby účastníkovi řízení bylo zřejmé, jaké jeho jednání bude posuzováno, a aby bylo zaručeno jeho právo účinně se v daném řízení hájit. II. Správní orgán může v průběhu řízení zahájeného z moci úřední upřesnit jeho předmět, nedojde-li tímto úkonem k žádné procesní újmě na straně účastníků řízení. Upřesněním předmětu řízení nesmí dojít k jeho zásadnímu rozšíření nebo změně oproti jeho vymezení v oznámení o zahájení správního řízení. Správní orgán musí s upřesněním předmětu řízení řádně seznámit účastníky řízení a musí jim dát možnost se k němu vyjádřit. Rozsudek NSS čj. 1 Afs 58/

42 Hlava XII Správní trestání_proces V řízení o přestupku jsou účastníky řízení ( 72 PZ) obviněný z přestupku, poškozený, pokud jde o projednávání náhrady majetkové škody způsobené přestupkem, nebo osoba, které byla přestupkem způsobena nemajetková újma, vlastník věci, která může být zabrána nebo byla zabrána, v části řízení týkající se zabrání věci, navrhovatel, na jehož návrh bylo zahájeno řízení o přestupku podle 68 odst. 1. Účastníkem řízení o správním deliktu je podle 27 a 28 SŘ pouze osoba podezřelá. Stěžovatel, resp. autor podnětu, může být v řízení vyslechnut jako svědek. V rámci řízení mu však nepřísluší žádná zvláštní práva obdobná účastníkovi řízení, jako jsou právo navrhovat důkazy, podat odvolání aj. Jakým způsobem lze řešit náhradu škody způsobenou 42 správním deliktem?

43 Hlava XII Správní trestání_proces O přestupku koná správní orgán v prvním stupni ústní jednání. V nepřítomnosti obviněného z přestupku lze věc projednat jen tehdy, jestliže odmítne, ač byl řádně předvolán, se k projednání dostavit nebo se nedostaví bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu ( 74 PZ). X Ústní jednání správní orgán nařídí v případech, kdy to stanoví zákon, a dále tehdy, jestliže je to ke splnění účelu řízení a uplatnění práv účastníků nezbytné ( 49 SŘ). 43

44 Hlava XII Správní trestání_proces Dokazování K provedení důkazů lze užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy( 51 odst. 1 SŘ). Jako důkazní prostředky správní řád demonstrativně uvádí listiny, ohledání, svědeckou výpověď a znalecký posudek. Obviněný má právo navrhovat důkazy je na uvážení správního orgánu, zda je provede odůvodnění! Přestupkový zákon neobsahuje speciální úpravu dokazování. 44

45 Hlava XII Správní trestání_proces Dokazování Zvláštní pozornosti je třeba věnovat svědecké výpovědi. Každý, kdo není účastníkem, je povinen vypovídat jako svědek, musí vypovídat pravdivě a nic nezamlčet ( 55 odst. 1 SŘ). Výpověď může odepřít zejména ten, kdo by jí způsobil sobě nebo osobě blízké nebezpečí stíhání pro trestný čin nebo správní delikt ( 55 odst. 4 SŘ). Může statutární orgán právnické osoby obviněné ze spáchání správního deliktu vypovídat jako svědek? 45

46 Hlava XII Správní trestání_proces IV. I ve správních řízeních, jejichž účastníky jsou právnické osoby, je nutno respektovat specifické postavení osob v pozici statutárních orgánů těchto právnických osob a při jejich výsleších je třeba postupovat analogicky podle 141 odst. 6 správního řádu z roku 2004 a 126 odst. 4, 126a a 131 o. s. ř., tedy jako při výslechu účastníka řízení. Rozsudek NSS čj. 1 Afs 58/

47 Hlava XII Správní trestání_proces Výsledek ústního jednání, resp. správního řízení Zastavení řízení ( 76 PZ, 66 SŘ) Rozhodnuti ve věci přestupku ( 77 PZ a 67 SŘ) Rozhodnutí ve věci správního deliktu ( 67 SŘ) 47

48 Hlava XII Správní trestání_proces Jaký bude postup správního orgánu, pokud dojde k závěru, že skutek, o němž se vede řízení, se nestal nebo není přestupkem/správním deliktem nebo že ho nespáchal obviněný? Jaký bude postup správního orgánu, pokud dojde po zahájení řízení k závěru, že odpovědnost za přestupek/správní delikt zanikla? ( 20 PZ a 125l/4 VZ) 48

49 Hlava XII Správní trestání_proces Rozhodnutí o zastavení řízení dle 76 odst. 1 písm. l) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, je rozhodnutím, kterým se nerozhoduje o věci samé, je toliko procesní povahy a nepředstavuje překážku rei iudicatae. Toto rozhodnutí o zastavení řízení se pouze vyznačí ve spisu a účastníci řízení se o tom pouze vyrozumí; rozhodnutí se jim neoznamuje ( 76 odst. 3 in fine). Rozsudek NSS 5 As 73/

50 Hlava XII Správní trestání_proces Jestliže správní orgán nezastavil řízení o přestupku přesto, že odpovědnost za přestupek zanikla [ 76 odst. 1 písm. f) zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích], jedná se o podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mělo za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé [ 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s.], k němuž soud přihlédne z úřední povinnosti. Rozsudek NSS 3 As 57/

51 Hlava XII Správní trestání_proces Rozhodnutí ve věci Výrok Odůvodnění Poučení o odvolání Podpis úřední osoby a kulaté razítko Zásada legitimního očekávání, předvídatelnosti, rozhodnutí nesmí být překvapivé, nečekané a v případě pochybností musí znít ve prospěch obviněného! 51

52 Hlava XII Správní trestání_proces I. Výrok rozhodnutí o jiném správním deliktu musí obsahovat popis skutku uvedením místa, času a způsobu spáchání, popřípadě i uvedením jiných skutečností, jichž je třeba k tomu, aby nemohl být zaměněn s jiným. II. Neuvede-li správní orgán takové náležitosti do výroku svého rozhodnutí, podstatně poruší ustanovení o řízení [ 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s.]. III. Zjistí-li soud k námitce účastníka řízení existenci této vady, správní rozhodnutí z tohoto důvodu zruší. Rozsudek NSS čj. 2 As 34/

53 Hlava XII Správní trestání_proces Sankce Za přestupek ( 11 PZ) a) napomenutí, b) pokutu, c) zákaz činnosti, d) propadnutí věci, e) zákaz pobytu. Sankci lze uložit samostatně nebo s jinou sankcí; napomenutí nelze uložit spolu s pokutou. Od uložení sankce lze v rozhodnutí o přestupku upustit, jestliže k nápravě pachatele postačí samotné projednání přestupku X sankce za správní delikty (VZ) 53

54 Hlava XII Správní trestání_proces Sankce/pokuta Zásada proporcionality a zákaz zneužití správního uvážení (diskrece) 54

55 Hlava XII Správní trestání_proces IV. Absolutní či neomezené správní uvážení v moderním právním státě neexistuje. Každé správní uvážení má své meze, vyplývající v prvé řadě z ústavních principů zákazu libovůle, principu rovnosti, zákazu diskriminace, příkazu zachovávat lidskou důstojnost, principu proporcionality atd. Dodržení těchto mezí podléhá soudnímu přezkumu. Usnesení NSS čj. 6 A 25/

56 Hlava XII Správní trestání_proces Hlediska a vady shledané soudy při posuzování diskrece? Shromáždil správní orgán v potřebné míře podklady, především důkazy, na jejichž základě lze k vlastní úvaze přistoupit, učinil-li tak zákonným způsobem a náležitě je provedl, zůstává jeho úvaha v zákonem stanovených mezích a v neposlední řadě, respektoval pravidla logického usuzování? Ze správního uvážení se nelze vyvléci správní orgán má povinnost správního uvážení užít 56

57 Hlava XII Správní trestání_proces Rubem diskrečního oprávnění správního orgánu je povinnost správního orgánu volné úvahy užít, tedy zabývat se všemi hledisky, která zákon jako premisy takové úvahy stanoví, opatřit si za tím účelem potřebné důkazní prostředky, provést jimi důkazy, vyvodit z těchto důkazů skutková a právní zjištění a poté volným správním uvážením, nicméně při respektování smyslu a účelu zákona a mezí, která zákon stanoví dospět při dodržení pravidel logického vyvozování k rozhodnutí. Takovýto postup nemůže být nahrazen matematickým výpočtem, a to ani při představě o větší objektivitě rozhodování, protože do rozhodování musí vstoupit i složky, které matematicky modelovat nelze. To neznamená, že součástí volné úvahy nemohou být například ekonomické propočty; jejich charakter a účel však bude podstatně odlišný. Rozsudek Vrch. soudu v Praze 6 A 99/92 57

58 Hlava XII Správní trestání_proces Hlediska a vady shledané soudy při posuzování diskrece? Nesrozumitelnost 1. Lze zjistit, co správní orgán zamýšlel, tedy jaká byla jeho vůle, ale nelze z rozhodnutí zjistit, jak se k tomuto závěru dobral vede k nepřezkoumatelnosti 2. Není ani možné zjistit, co správní orgán zamýšlel vede k nicotnosti 58

59 Hlava XII Správní trestání_proces Hlediska a vady shledané soudy při posuzování diskrece? Správní orgán pouze obecně uvede, jaké důsledky protiprávní jednání mělo, ale již nezmíní kritéria, která vzal v úvahu při stanovení výše pokuty, což je vlastní součástí uvažování. Jako nepřezkoumatelné bylo označeno rozhodnutí, v němž prvoinstanční správní orgán sice uvedl všechna zákonná kritéria pro uložení sankce za přestupek, ale již nezmínil, která z nich a jak zohlednil, a odvolací instance pouze dodala, že správní orgán postupoval ve shodě se zákonem. Rozsudek Vrchního soudu v Praze čj. 56/99-17; rozsudek NSS čj. 4 As 58/ , rozsudek NSS čj. 8 As 8/

60 Hlava XII Správní trestání_proces Hlediska a vady shledané soudy při posuzování diskrece? Často vytýkanou chybou správních orgánů bývá, že se pouze spokojí s popisem inkriminovaného skutku, ale již neuvedou s dostatečnou precizností, jaké kroky je vedly k tomu, že byla uložena pokuta v konkrétní výši. Popis skutkového stavu, jakkoli je významný, sám o sobě nemůže odůvodnit výši pokuty. Např. rozsudek NSS čj. 4 Ads 113/ Pozor na likvidační charakter pokuty! 60

61 Hlava XII Správní trestání_proces Pokuta = majetková sankce (újma) Nutnost reflektovat majetkové poměry! ÚS 38/02 NSS 1 As 9/

62 Hlava XII Správní trestání_proces charakteru pokuty jako majetkové sankce nutně vyplývá, že má-li být individualizovaná a přiměřená, musí reflektovat i majetkové poměry potrestaného. Stejná výše pokuty uložená majetnému se bude jevit jako směšná a neúčinná, zatímco v případě postihu nemajetného může působit drakonicky a likvidačně. Není tedy porušením principu relativní rovnosti, když dvěma osobám v různých situacích bude uložena pokuta v různé výši, byť by jediným rozdílem jejich situace měly být právě rozdílné majetkové poměry. Kriterium zkoumání majetkových poměrů delikventa při úvaze o výši ukládané pokuty je nezbytné a komplementární - nikoli ovšem proto, že vysoké pokuty by byly nevymahatelné, ale vzhledem k riziku "likvidačního" účinku nepřiměřeně vysoké pokuty. Pokuta jakožto trest musí být diferencovaná, aby efektivně působila jako trest i jako odstrašení (individuální a generální prevence). 62

63 Hlava XII Správní trestání_proces I. Správní orgán ukládající pokutu za jiný správní delikt je povinen přihlédnout k osobním a majetkovým poměrům pachatele tehdy, pokud je podle osoby pachatele a výše pokuty, kterou lze uložit, zřejmé, že by pokuta mohla mít likvidační charakter, a to i v případech, kdy příslušný zákon osobní a majetkové poměry pachatele v taxativním výčtu hledisek rozhodných pro určení výše pokuty neuvádí. II. Správní orgán vychází při zjišťování osobních a majetkových poměrů z údajů doložených samotným účastníkem řízení, případně z těch, které vyplynuly z dosavadního průběhu správního řízení či které si opatří samostatně bez součinnosti s účastníkem řízení. Nelze-li takto získat přesné informace, je správní orgán oprávněn stanovit je v nezbytném rozsahu odhadem. 63

64 Hlava XII Správní trestání_proces Blokové řízení ( PZ) X SŘ a SD Zvláštní druh přestupkového řízení K jeho uplatnění může dojít při splnění tří základních podmínek: 1. Spolehlivé zjištění stavu přestupku. 2. Nepostačuje domluva jako forma trestu za učiněné jednání. 3. Obviněný z přestupku je ochoten zaplatit pokutu. Správní rozhodnutí nemá písemnou, ale pouze ústní formu a není možné se odvolat proti uložení pokuty. Lze pouze odmítnout její zaplacení, čímž dochází k znemožnění provedení blokové řízení a k následnému zahájení zkrácenému nebo nezkrácenému přestupkovému řízení. 64

65 Hlava XII Správní trestání_proces Rozhodnutí v blokovém řízení ( 84 a násl. zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích) je vydáno vystavením pokutového bloku (bloku na pokutu na místě nezaplacenou) a jeho podpisem obviněným z přestupku. Rozsudek NSS 8 As 68/

66 Hlava XII Správní trestání_proces Příkazní řízení ( 87 PZ, 67 až 69 SŘ) Postup podle PZ: Provádí se za předpokladu vyhovění několika předepsaným podmínkám: 1. Nevyvstává pochybnost o tom, že se obviněný přestupku dopustil. 2. Věc nebylo možné vyřídit v blokovém řízení. 3. V řízení nemá být rozhodnuto o náhradě škody. 4. Nejedná se o návrhový přestupek. 5. Přestupek nebyl spáchán mladistvým nebo osobou zbavenou způsobilosti. 66

67 Hlava XII Správní trestání_proces Postup podle PZ: Správní orgán v příkazním řízení vydá písemný příkaz, který obsahuje všechny náležitosti jako rozhodnutí a prostřednictvím něhož dochází k uložení sankce napomenutí nebo pokuty. Proti příkazu je možné podat odpor jako opravný prostředek a to do 15 dnů ode dne doručení. Řádně podaný odpor ruší příkaz a dochází k nezkrácené formě přestupkovému řízení ukončené vydáním rozhodnutím o přestupku. 67

68 Hlava XII Správní trestání_proces Příkazní řízení Postup podle SŘ Příkaz lze vydat, považuje-li správní orgán skutková zjištění za dostatečná. Zákonodárce počítá s tím, že příkaz bude často využíván v řízení o správním deliktu navazujícím na provedenou kontrolu, neboť správní řád výslovně stanoví, že v řízení o vydání příkazu může být jediným podkladem kontrolní protokol. Rozhodnout v takovém případě příkazem je možné za splnění čtyř podmínek ( 150 odst. 2 SŘ) 68

69 Hlava XII Správní trestání_proces Kontrolní protokol byl pořízen týmž správním orgánem, který je věcně a místně příslušný ke správnímu řízení navazujícímu na kontrolní zjišťování. Protokol pořizoval ten, kdo může být oprávněnou úřední osobou. Kontrolovaný se seznámil s obsahem protokolu nebo byl k seznámení se s obsahem protokolu řádně vyzván, popřípadě byly v souladu se zákonem vyřízeny námitky kontrolovaného proti obsahu protokolu. O obsahu protokolu nejsou pochybnosti ani z jiného důvodu. 69

70 Hlava XII Správní trestání_proces Proti příkazu může ten, jemuž se povinnost ukládá, podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne oznámení příkazu. Odpor nemusí být nijak odůvodněn. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím ( 150 odst. 3 SŘ). Po podání odporu neplatí zákaz reformace in peius, podobně jako u odvolání. Příkaz lze podle 150 odst. 5 vydat na místě, je-li přítomen účastník (tj. osoba oprávněná jménem obviněné právnické osoby činit v řízení úkony) a ten plně uzná důvody vydání příkazu. 70

71 Hlava XII Správní trestání_proces Řízení o odvolání ( 81 PZ, 81 an. SŘ) Řádný opravný prostředek napadené rozhodnutí bude přezkoumáno po stránce skutkové i právní odkladný účinek Podle 90 odst. 3 SŘ sice odvolací orgán (nejblíže nadřízení orgán) obecně nemůže změnit napadené rozhodnutí v neprospěch odvolatele, je však stanovena široká výjimka [ ( ) je napadené rozhodnutí v rozporu s právními předpisy nebo jiným veřejným zájmem ]. Tyto výjimky se mohou uplatnit v řízení přestupku i správním deliktu právnické osoby. 71

72 Soudní přezkum správního trestání Základní vymezení Standardní přezkum ve správním soudnictví Postupem podle 65 an. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní Dvoustupňové řízení: krajský (městský soud) NSS Do 2 měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení Nutno definovat žalobní body ve lhůtě (nelze podat tzv. blanketní správní žalobu x kasační stížnost lze blanketním způsobem) Možnost snížení pokuty za správní delikt v soudním přezkumu ( 78 odst. 2 s.ř.s.): Rozhoduje-li soud o žalobě proti rozhodnutí, jímž správní orgán uložil trest za správní delikt, může soud, nejsou-li důvody pro zrušení rozhodnutí podle odstavce 1, ale trest byl uložen ve zjevně nepřiměřené výši, upustit od něj nebo jej snížit v mezích zákonem dovolených, lze-li takové rozhodnutí učinit na základě skutkového stavu, z něhož vyšel správní orgán, a který soud případně vlastním dokazováním v nikoli zásadních směrech doplnil, a navrhl-li takový postup žalobce v žalobě Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář 72

73 Soudní přezkum správního trestání Související judikatura ve vodním hospodářství NSS 1 As 6/ k rozsahu soudního přezkumu: Soud přezkoumávající rozhodnutí o uložení pokuty za porušení povinností stanovených pravomocně uloženým opatřením k nápravě [zde: 24 písm. e) a 24e zákona ČNR č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství; 27 zákona č. 138/1973 Sb., vodního zákona] nemůže věcně hodnotit i původní rozhodnutí o uložení nápravných opatření ( 75 odst. 2 s. ř. s.). NSS 3 As 36/ k rozsahu soudního přezkumu: V rámci soudního přezkumu rozhodnutí o uložení pokuty podle 116 odst. 1 písm. e) zákona č. 254/2001 Sb., vodního zákona, za nesplnění povinností k ochraně vod nemůže žalobce účinně namítat nezákonnost jiného pravomocného rozhodnutí I. stupně, jež mu uložilo povinnost k ochraně vod, za jejíž nesplnění byl nyní sankcionován. VS v Praze 7 A 34/95 k rozsahu soudního přezkumu: Rozhodl-li správní orgán o uložení pokuty podle zákona o státní správě ve vodním hospodářství jedinou částkou za více samostatných správních deliktů, musí soud - přisvědčí-li žalobě třeba jen v jediném bodě - zrušit celé rozhodnutí a věc vrátit k dalšímu řízení ( 250j odst. 2 o. s. ř.). Soud nemůže v takovém případě žalobu zčásti zamítnout (byť by bylo lze z odůvodnění rozlišení samostatných správních deliktů a výši za ně uložené pokuty seznat) Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář 73

74 Přestupky podle vodního zákona - související judikatura a navrhované změny 74

75 Přestupky podle vodního zákona 116 až 125 VZ (Hlava XII, Díl 1) Definice přestupku: 2/1 PZ Přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin. 75

76 Přestupky podle vodního zákona Základní členění Porušení obecných povinností vyplývajících z vodního zákona ( 116) Porušení povinností při užívání povrchových vod k plavbě ( 117) Porušení jiných povinností při nakládání s vodami ( 118) Porušení povinností vlastníků a stavebníků vodních děl ( 119) Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení ( 120) Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení a vlastníků movitého majetku v ochraně před povodněmi ( 121) Porušení povinností při zacházení se závadnými látkami ( 122) Porušení povinností při haváriích ( 123) Porušení povinností správce vodního toku a správce povodí ( 124) Porušení poplatkových povinností ( 125) Porušení povinností týkajících se vodních děl stanovených stavebními předpisy (stavební zákon) 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář 76

77 Přestupky podle vodního zákona Sankce Za přestupek ( 11 PZ) a) napomenutí, b) pokutu, c) zákaz činnosti, d) propadnutí věci, e) zákaz pobytu. Sankci lze uložit samostatně nebo s jinou sankcí; napomenutí nelze uložit spolu s pokutou. Od uložení sankce lze v rozhodnutí o přestupku upustit, jestliže k nápravě pachatele postačí samotné projednání přestupku X sankce za správní delikty (VZ) 77

78 Přestupky podle vodního zákona Výše horní sazby pokut na základě metodiky MV u přestupků a správních deliktů PO a podnikajících FO sladěny, dolní sazby vypuštěny. Správní uvážení X výpočtové pokuty Nedovolené odběry povrchových a podzemních vod ( 116/ 1 písm. b) 78

79 Přestupky podle vodního zákona 116 (3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem povrchových vod bez povolení k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši násobku sazby 40 Kč za 1 m 3 nedovoleně odebraných povrchových vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši Kč. (4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem podzemních vod bez povolení k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši násobku sazby 70 Kč za 1 m 3 nedovoleně odebraných podzemních vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši Kč. 79

80 Přestupky podle vodního zákona (5) Pokutu za přestupek spáchaný nedovoleným odběrem povrchových nebo podzemních vod lze stanovit nejvýše za období 3 let předcházejících dni, kdy byl nedovolený odběr vody zjištěn. Sazbu pokuty podle odstavce 3 nebo 4 lze snížit, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné. Pokuta podle odstavce 3 však nesmí být vyměřena v sazbě nižší než 10 Kč za 1 m 3 nedovoleně odebraných povrchových vod nebo v sazbě nižší než 25 Kč za 1 m 3 nedovoleně odebraných podzemních vod. (6) Nelze-li stanovit množství povrchových nebo podzemních vod odebraných bez povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ním, stanoví orgán ukládající pokutu množství odebrané vody podle směrných čísel roční potřeby vody podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích. Není-li možné množství odebrané vody stanovit takovým postupem, stanoví je orgán ukládající pokutu odhadem; přitom vychází z účelu použití odebrané vody a místních podmínek. 80

81 Přestupky podle vodního zákona Objektivní výpočet minimální sazba pro výpočet pokuty striktně stanovena U nedovolených odběrů se zpravidla jedná o pokračující delikt Pozor na likvidační charakter pokuty! Vodní zákona sice stanoví objektivní formuli pro výpočet pokuty nezakazuje nicméně zkrácení rozhodného období Pozor: Nutnost odůvodnění! Novela VZ 81

82 Přestupky podle vodního zákona 125l/3 VZ Zastavení řízení Speciální úprava ve vztahu k přestupkům obecná úprava zastavení přestupkového řízení viz 76 PZ (3) Česká inspekce životního prostředí nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností může na návrh pachatele správního deliktu zastavit správní řízení, jestliže pachatel správního deliktu přijme faktická opatření k odstranění následků porušení povinnosti, jakož i opatření zamezující dalšímu ohrožování nebo znečišťování podzemních nebo povrchových vod, a uložení pokuty by vzhledem k nákladům na učiněná opatření vedlo k nepřiměřené tvrdosti. Z důvodu provádění opatření zamezujícímu vzniku dalších nepříznivých následků lze řízení o správním deliktu přerušit. 82

83 Přestupky podle vodního zákona 125l/3 Formu rozhodnutí o zastavení řízení podle 125l/3 vodní zákon neupravuje - nutno určit podle 66 odst. 2 správního řádu. Závěr poradního sboru č. 47 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne řízení se zastaví usnesením, které se oznamuje účastníkům řízení a je možné se proti němu odvolat. 83

84 Přestupky podle vodního zákona Odpovědnost za vypouštění odpadních vod Orgán inspekce životního prostředí je povinen uložit pokutu dle 125c zákona č. 254/2001 Sb., o vodách vždy, když zjistí vypouštění znečištěných vod jiným než zákonem připuštěným způsobem ( 38 odst. 3 vodního zákona). Správní uvážení se v takových případech týká pouze konkrétní výše ukládané pokuty, po zohlednění intenzity a okolností znečištění. Podle výše uvedených ustanovení je smyslem a cílem vodního zákona chránit čistotu a kvalitu vody, tzn. že postihován je každý, kdo fakticky vypouští z čistírny odpadních vod vodu, u níž je zjištěno překročení míry povoleného znečištění Rozsudek Měst. soudu v Praze čj. 11 A 257/

85 Přestupky podle vodního zákona Odpovědnost za vypouštění odpadních vod Správního deliktu podle 116 odst. 1 písm. b) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, se dopustí subjekt, který je v nejtěsnějším vztahu k zařízení, z něhož jsou nedovoleně vypouštěny odpadní vody, tedy obvykle nejprve provozovatel, poté nájemce a teprve poté vlastník zařízení, a to nejen tím, že sám nebo prostřednictvím svých pracovníků, popř. pracovníků jiného subjektu konajících na jeho pokyn, odpadní vody vypustí, ale i tím, že svým jednáním, ať už konáním nebo opomenutím, dopustí, a to i bez svého zavinění, aby prostřednictvím jeho zařízení nepředčištěná voda unikla. Rozsudek NSS 7 As 110/

86 Přestupky podle vodního zákona Městský soud vychází z širší koncepce původce úniku odpadních vod, tedy subjektu fakticky provozujícího ČOV likvidací splašků, a to nejen vypouštěním odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, ale například i vyvážením jímky, ve které jsou splašky shromažďovány. Zohledňuje tedy i situaci, kdy ČOV není provozována předpokládaným způsobem a odpadní vody nejsou na základě povolení provozovatele vypouštěny do podzemních či povrchových vod, ale de facto představuje ČOV jímku, s níž je nějakým způsobem manipulováno, aby nedošlo k přílišnému nahromadění splašků. Jak městský soud správně konstatoval, správní spis neobsahuje žádné podklady, ze kterých by bylo zřejmé, kdo v době, kdy došlo k nedovolenému vypouštění odpadních vod, ČOV provozoval nebo provozovat měl (ve smyslu vyvážení jímky). Široké pojetí nedovoleného vypouštění OV viz rozsudek NSS 1 As 51/ ; rozsudek NSS publikovaný pod č. 8/2009 Sb. 86