Výp la ta mzdy. Obec ná pra vid la KAPITOLA odst. 1, 143 odst. 2 a 3, 2 odst. 1 ZP ZP

Transkript

1 SPLATNOST A VÝPLATA MZDY (PLATU) KAPITOLA 3 Výp la ta mzdy 3.1 Obec ná pra vid la odst. 1, 143 odst. 2 a 3, 2 odst. 1 ZP ZP 2730 Výp la ta mzdy se pro vádí v české měně (zákon ných peně zích), výji meč ně u zaměst nan ců s mís tem výko nu práce podle pra cov ní smlou vy v zahra ni čí, pokud s tím sou hla sí v dohod nu té cizí měně. Záko ník práce nebrání tomu vyplácet zaměst nan ci (např. cizin ci) mzdu v cizí měně na jeho žádost, i pokud pra cu je v ČR. Daná práv ní úpra va totiž sta no ví povin nost zaměst na va te le vyplácet v české měně a od tako vé ho usta no ve ní se lze odchýlit ve pro spěch zaměst nan ce. Mzda (hrubá, event. i čistá) se zao krouh lu je na celé koru ny naho ru. To lze uplat nit i u zbylé části mzdy po pro ve de ní even tu ál ních srážek ze mzdy jsou-li dány nece lými koru na mi, má-li být výpla ta mzdy pro ve de na v hoto vos ti. Zaokrouh lo vat je možné buď mzdu jako celek včet ně náh rad mzdy a odmě ny za pra cov ní poho to vost, nebo tato jed not li vá mzdo vá plně ní, nebo i jed not li vé slož ky mzdy, resp. jed not li vé okru hy náhra dy mzdy (za dovo le nou, pra cov ní neschop nost a za ostat ní pře káž ky v práci), vždy ale jen ana lo gic ky na celé koru ny naho ru jinak by mohl být zaměst na nec ve svém náro ku poško zen. Mzda se vyplácí na pra co viš ti a v pra cov ní době, neby la-li dohod nu ta jiná doba a jiné místo výpla ty. Tím se zásad ně rozu mí hoto vost ní výpla ta mzdy. Zaměst na nec má na ni právo. Pracovištěm se pro tento účel nemu sí rozu mět zcela kon krét ní místo, kde zaměst na nec práci koná (stroj, kan ce lář apod.), ale i objekt či areál zaměst na va te le, v jehož rámci je kon krét ní práce konána. Je tedy v sou la du se záko nem, jest li že si zaměst na nec pro mzdu musí dojít, např. do poklad ny v sou sed ní budo vě. Nelze jej ale nutit, aby si mzdu vyzve dl o pře stáv ce na jídlo a oddech ( 88 ZP), pro to že ta není sou čás tí pra cov ní doby. Nemů že to být ani sjed náno smluv ně, neboť tímto řeše ním by byl účel pře stáv ky naru šen. Nemů že-li se zaměst na nec dosta vit k výpla tě z váž ných důvo dů, zašle mu zaměst na va tel mzdu ve výplat ní den, resp. nej poz dě ji v ná - sle du jí cí pra cov ní den, a to na svůj náklad a nebez pe čí, pokud se nedo hod nou jinak. Zaměst na nec musí při měsí čním vyúč to vání mzdy obdr žet písem ný doklad s pří sluš nými údaji o výpoč tu mzdy a o pro ve de ných sráž kách. Jiné osobě, včet ně man že la, může zaměst na va tel vypla tit zaměst nan co vu mzdu zásad ně jen na zákla dě plné moci dané zaměst nan cem na zákla dě 12 ZP podle pří slušných usta no ve ní OZ ( 22 až 24, 31 až 33b). K výplatě náhrady mzdy, odměny za pracovní pohotovost a odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr viz výklad v podkap. 2.2 tohoto dílu. 290

2 VÝPLATA MZDY Bezhotovost ní výpla ta mzdy Zaměst na va tel je povi nen při výpla tě mezd, popř. jiných peně ži tých plně ní ve pro spěch zaměst nan ce (např. náhra dy za ztrátu na výděl ku, ces tov ních náhrad apod.) po pro ve de ní pří sluš ných srážek ze mzdy, pou kázat mzdu, resp. její část urče nou zaměst nan cem, na jeho účet u banky nebo spo ři tel ní ho či úvěr ní ho druž stva. Výp la ta mzdy bez ho to vos tním způ so bem je výjimkou z obec né zása dy, že mzda se vyplácí na pra co viš ti a v pra cov ní době. Proto zákon tako vé vypláce ní mzdy pod mi ňu je žádos tí zaměst nan ce. Ten má pocho pi tel ně právo vzít ji kdyko liv zpět. Zaměst na va tel ani nemů že zaměst nan ce nutit k zalo že ní účtu, aby mu na něj pou ka zo val mzdu. K tomu je totiž nezbyt ný vznik občan sko práv ní ho vzta hu mezi fyzi ckou oso bou (zaměst nan cem) a peněž ním ústa vem, tj. uza vření smlou vy o zří ze ní pří sluš né ho účtu to je ovšem věcí jeho roz hod nu tí. Na druhé stra ně však zákon nesta no ví, jakou for mou musí zaměst na nec o bezho to vost ní výpla tu požádat. Může se tak proto stát jakýmkoliv způ so bem nevzbu zu jí cím pochyb nost o jeho vůli, tedy jak písem ně, tak i ústně. Jes tli že zaměst na nec např. sdělí zaměst na va te li (mzdo vé účtár ně) v této sou vis los ti číslo svého ban kov ní ho účtu, lze mít za to, že tím požádal o bez ho to vost ní výpla tu mzdy. Rovněž pří pad né i když dříve pro tip ráv ní ujed nání o tomto způ so bu výpla ty v pra cov ní či jiné indi vi du ál ní smlou vě (mana žer ské apod.) uči ně né před je možné pova žo vat za formu vyslo ve ní této žádos ti (niko liv za smluv ní záva zek zaměst nan ce) odst. 1 ZP Zaměst na va tel je povi nen zabez pe čit pou ka zo vání mzdy zaměst nan ce jen na jeden jeho účet u peněž ní ho ústa vu. žádá-li zaměst na nec o pou ka zo vání mzdy (jejích částí) na více svých účtů, může to zaměst na va tel odmít nout nebo pod mínit tím, že mu zaměst na nec uhra dí nákla dy spo je né s ban kov ní mi pře vo dy na druhý a každý další účet. Pro spl ně ní povin nos ti zaměst na va te le vypla tit mzdu posta čí, je-li mzda z účtu zaměst na va te le pou kázána nej poz dě ji v pra vi delném výplat ním ter mí nu, není-li se zaměst nan cem sjed nán písem ně poz děj ší ter mín. Mzdová účet ní ovšem nej pr ve musí posou dit, zda insti tu ce, kam má být mzda pou ka zo vána, je peněž ním ústa vem ban kou (což se netýká např. pen zij ních fondů), a zda jde o účet (běžný, event. vkla do vý), jehož je zaměst na nec maji telem. Nejsou-li tyto pod mín ky spl ně ny, nejed na lo by se o výpla tu mzdy, ale o sráž ky ze mzdy postup při nich se posu zu je podle jiných usta no ve ní ZP (viz výklad v Dílu 18 této pub li ka ce). S ohle dem na rizi ko, že zaměst na nec nesdě lí mzdo vé účtár ně číslo svého účtu, ale účtu jiné osoby, lze dopo ru čit, aby žádost o pou ka zo vání mzdy na účet uči nil zaměst na nec písem ně a vyjád řil v ní, že jde o jeho účet. Lze při pus tit, aby byla mzda pou ka zo vána na účet man že la (exis tu je spo leč né jmění man že lů), pokud má k němu zaměst na nec (druhý man žel) ales poň dis po zič ní opráv ně ní. Je-li si ale mzdo vá účtár na vědo ma toho, že tako vý účet patří jiné osobě i když třeba blíz ké nesmí na něj mzdu zaměst nan ce pou ka zo vat. Bylo by to možné při pustit na zákla dě plné moci, vysta ve né zaměst nan cem této osobě k pře bí rání jeho mzdy. Tento trans fer se totiž děje nejen na náklad zaměst na va te le, ale i na jeho nebez pe čí. 291

3 SPLATNOST A VÝPLATA MZDY (PLATU) Do roku 2006 neby lo možné plat ně sjed nat bez ho to vost ní výpla tu mzdy, a to ani v indi vi du ál ní smlou vě, neboť by to odpo ro va lo záko nu. Zaměst na nec by tím byl vázán. Skuteč nost, že ZP tuto zále ži tost neře ší, ale zna me ná, že se lze v tomto směru od záko na odchýlit. Na postup je možné vztáh nout obec né pra vi dlo, že mzda se vyplácí v pra cov ní době a na pra co vi šti, neby la-li dohod nu ta jiná doba a jiné místo výpla ty. Měla by k tomu být ale vyu ži ta indi vi du ál ní, např. pra cov ní smlou va se zaměst nan cem, niko liv kolek tiv ní smlou va (a ani vnitř ní před pis). Navázání občan sko práv ní ho vzta hu s peněž ním ústa vem je věcí kaž dé ho jednot liv ce a není zále ži tos tí pra cov ně práv ní. Při smluv ním řeše ní bez ho to vost ní výpla ty mzdy ale musí být nej poz dě ji ve výplat ní ter mín část ka při psána zaměst nan ci na účet nebo s ním musí být dohod nu to, že sou hla sí s tím, aby mu až v tento den byla mzda pou ka zo vána z účtu zaměst na vate le. Na tuto smluv ní výpla tu se totiž nevzta hu je postup podle 143 odst. 1 ZP spl ně ní dluhu se posu zu je podle obča ns ké ho záko ní ku a nastává při psáním část ky na účet věřite le (zaměst nan ce), není-li dohod nu to jinak. KAPITOLA 4 Výp la ta náhra dy mzdy při dočas né pra cov ní neschop nos ti nebo karan té ně ZP I pro tuto náhra du mzdy platí výše uve de ná pra vid la, avšak s tím roz dí lem, že je zaměst na va tel povi nen vyhlásit, do kdy nej poz dě ji před výplat ním ter mínem je třeba před lo žit dokla dy pro poskyt nu tí náhra dy mzdy, aby tato náhra da mohla být v tomto výplat ním ter mí nu vypla ce na ( 193 ZP). Od této práv ní úpra vy je zakázáno se odchýlit ( 363 odst. 2 ZP). Náhrada mzdy za dobu DPN se poskytuje na základě dokladů stanovených pro uplatnění nároku na nemocenské (rozhodnutí lékaře o vzniku DPN, rozhodnutí o ukončení DPN, potvrzení o trvání DPN k poslednímu dni kalendářního měsíce nebo ke 14. dni DPN, resp. obdobné doklady pro karanténu). Náhrada mzdy se vyplatí v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy po předložení těchto dokladů za předpokladu, že zaměstnanec poskytl požadovanou součinnost a předložil zaměstnavateli doklady do jím stanoveného termínu. Tento ter mín musí být sta no ven tak, aby zaměst nan ci umožnil uplat nit svůj nárok v sou la du s 141 odst. 1 ZP za celé obdo bí splat nos ti, tj. za celý kalen dářní měsíc. V praxi bude tento den zpra vi dla sta no ven bez pro střed ně na začát ku násle du jí cí ho kalen dář ní ho měsí ce (tj. měsí ce, v němž má být náhra da mzdy vypla ce na). Jes tli že by měl být tento ter mín sta no ven na konec před cháze jí cí ho kalen dář ní ho měsí ce před výplat ním ter mí nem, musel by zaměst nan ci umož nit uplat nit nárok na náhra du mzdy i za směny při pa da jí cí na posled ní dny toho to kalen dář ní ho měsí ce. S ohle dem na sku teč nost, že ošet řu jí cí lékař může trvání DPN potvr dit nebo o ukon če ní DPN roz hod nout nej dé le 3 kalen dář ní dny dopředu, nemů že zaměst na va tel jako ter mín pro odev zdání dokla dů určit dří věj ší den než čtvr tý kalen dář ní den před kon cem kalen dář ní ho měsí ce. 292

4 PRODLENÍ PŘI VÝPLATĚ MZDY PŘÍKLAD Zaměst na va tel pro vá dí zúč to vá ní mzdy bez pro střed ně po ukon če ní kalen dář ní ho měsí ce, neboť výplat ní ter mín je sta no ven již na šestý den násle du jí cí ho kalen dář ního měsí ce. Pro odev zdá ní dokla dů pro výpla tu náhra dy mzdy při DPN proto sta no vil před po sled ní pra cov ní den mzdo vé účtár ny v kalen dá řním měsí ci (mzdo vá účtár na pra cu je od pon dě lí do pátku). Pokud by posled ní dny kalen dář ní ho měsí ce byly sobo ta a nedě le, zaměst na nec by mohl od léka ře obdr žet potvr ze ní o trvá ní DPN, resp. roz hod nu tí o jejím ukon če ní ve čtvr tek za obdo bí do nedě le. KAPITOLA 5 Prod le ní při výpla tě mzdy Právo na mzdu stej ně jako každý jiný pra cov ně práv ní nárok je nutné uspoko jit řádně a včas. Pokud jde o mzdu, náhra du mzdy a odmě nu za pra cov ní poho to vost, musí být vypla ce ny nej poz dě ji v den, který je dnem splat nos ti výplat ním ter mí nem. Není možné smluv ně dohod nout v kolek tiv ní nebo indi vi du ál ní smlou vě odklad splat nos ti mzdy (její části např. urči té slož ky), jest li že na ni již vznik lo právo. Jeho uspo ko je ní tedy nelze odlo žit. Uspo ko ju je-li se právo pro střed nic tvím drži te le poš tov ní licen ce (pošty) nebo peněž ní ho ústa vu, je právo uspo ko je no oka mži kem doru če ní plně ní (při psání na účet). To se netýká bez ho to vost ní výpla ty mzdy jejím pou kázáním na bankov ní účet zaměst nan ce, je-li pro vádě na na jeho žádost (viz před cho zí výklad). Avšak rizi ko vyplýva jí cí z nepři psání pří sluš né část ky na účet zaměst nan ce vždy nese zaměst na va tel. Obdob ně to platí o pou ka zo vání mzdy poš tou, jest li že se zaměst na nec nemohl z váž ných důvo dů dosta vit k výpla tě odst. 1 a 3, 326 ZP 559 OZ 142 odst. 3, 143 odst. 1, 326 ZP 567 odst. 2 OZ Prod le ní Jes tli že zaměst na va tel nepo skytne zaměst nan ci mzdu či jiné peně ži té plně ní řádně a včas, je v pro dle ní. Prvním dnem pro dle ní je násle du jí cí kalen dář ní den po dni, kdy mělo být plně ní vypla ce no. Důsled kem toho je, že: zaměst na nec může své právo uplat nit žalo bou u soudu, zaměst na nec může úspěš ně poža do vat úroky z pro dle ní, a to ve výši podle naří ze ní vlády č. 142/1994 Sb., kte rým se sta no ví výše úroků z pro dle ní a poplat ku z pro dle ní podle OZ (postu pu je se podle něj ze záko na i v pra covně práv ních vzta zích, tj. při pro dle ní zaměst na va te le či zaměst nan ce vůči dru hé mu účast ní ku pra cov ně práv ní ho vzta hu). Úroky z pro dle ní je možné poža do vat jen u peně ži tých plně ní, niko liv plně ní peně ži té hod no ty (naturál ních). Mzdo vé účet ní při cháze jí s úroky z pro dle ní do styku zejmé na při soud ních nebo úřed ních exe ku cích, při sráž kách ze mzdy na zákla dě dohod o sráž kách ze mzdy uza vře ných podle 551 OZ, jakož i v pří pa dě, kdy zaměst na va tel má dluh vůči zaměst nan ci na mzdě, náhra dě mzdy nebo náhra dě za ztrátu na výděl ku z důvo du pra cov ní ho úrazu či nemo ci z povo lání ZP 517 OZ 293

5 SPLATNOST A VÝPLATA MZDY (PLATU) 5.1 Postup při stanovení úroku z prodlení Ode dne byl novelou nařízení vlády č. 142/1994 Sb. provedenou nařízením vlády č. 163/2005 Sb. změněn způsob stanovení výše úroků z prodlení (v souladu s příslušnou Směrnicí EU č. 2000/35/ES). Úrok je nyní dán ročně výší repo sazby (2T repo sazba), stanovené Českou národní bankou a zvýšené o 7 procentních bodů (do té doby činil tento úrok dvojnásobek diskontní sazby ČNB, takže např. těsně před účinností uvedené novely činil pouhá 2 % ročně). Informaci o výši repo sazby, ale i diskontní sazby k jakémukoliv dni lze získat telefonickým dotazem na ústředí nebo pobočkách ČNB nebo na její internetové stránce V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí (tj. vždy a 1. 7.). Předpis přitom neuvádí, že je nejprve rozhodující repro sazba platná k prvnímu dni prodlení, ale naopak stanoví jen pravidlo o odvozování úroků z prodlení od výše repro sazby platné k prvnímu dni kalendářního pololetí. Takže i při vzniku prodlení se úrok neodvíjí od repro sazby platné v první den prodlení (aby tato jeho výše platila do konce pololetí), ale od repo sazby, která platila pro první den toho kalendářního pololetí, v němž prodlení nastalo. Právní úprava nyní umožňuje, aby úrok kopíroval vývoj repo sazby, a byl tedy spravedlivý. Na druhé straně to však přináší pro mzdové účetní jistou komplikaci výpočtu celkového úroku z prodlení, neboť jej je nutné počítat pro každé pololetí prodlení zvlášť (podle dřívější právní úpravy se úrok odvíjel od výše diskontní sazby ČNB platné v první den prodlení a touto sazbou se počítal úrok za celou dobu prodlení). Konkrét ní výši úroku z pro dle ní za jed not li vé polo le tí lze vypo čí tat podle vzor ce: Dluž ná část ka x (repro sazba + 7) : 100 : 365 (event. 366, spadá-li do doby pro dle ní 29. únor) x počet dnů pro dle ní v polo le tí Výše repo sazby k prvnímu dni pololetí od roku 2007 činí: k ,5 % k ,75 % k ,5 % k ,75 % k ,25 % k ,5 % k % 101 OZ Uvádíme výši repo sazby zpětně za dobu tří kalendářních roků, s ohledem na obecnou tříletou promlčecí dobu podle ustanovení 101 občanského zákoníku. 294

6 PROMLČENÍ PŘÍKLAD Zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci odměnu Kč za 1. pololetí 2009, která byla splatná a k vyplacení došlo až Úrok z prodlení činí: 1) Za 2. pololetí 2009 (za 169 dnů prodlení): x (1,5 + 7) : 100 : 365 x 169 = 334,53 Kč 2) Za 1. pololetí 2010 (za 15 dnů prodlení): x (1 + 7) : 100 : 365 x 15 = 27,95 Kč tj. úrok celkem činí 362 Kč (334, ,95 = 362,48, po aritmetickém zaokrouhlení 362 Kč). 5.2 Další pra vid la pro dle ní Prvním dnem pro dle ní je násle du jí cí kalen dář ní den po dni splat nos ti (a to i když při pad ne na den pra cov ní ho klidu). Posledním dnem pro dle ní je kalendář ní den před cháze jí cí pou kázání dluž né část ky z účtu zaměst na va te le na účet zaměst nan ce (jest li že mu je mzda vypláce na ban kov ním pře vo dem na zákla dě jeho žádos ti), resp. den před cháze jí cí vypla ce ní dluž né část ky v hotovos ti. Pokud by byla mzda zaměst nan ci pou ka zo vána na účet podle smluv ní ho ujed nání, pla ti lo by, co bylo uve de no, jen jest li že by bylo dohod nu to, že zaměstna va tel může mzdu pou ka zo vat ze svého účtu nej poz dě ji ve výplat ní ter mín jinak by byl posled ním dnem pro dle ní den před cháze jí cí při psání část ky na účet zaměst nan ce (viz též výklad v pod kap. 3.2 toho to dílu). V ostat ních pří padech (zejmé na při pou kázání poš tou) by to měl být den před cháze jí cí doru če ní, popř. při psání na ban kov ní účet. Pro úpl nost uveďme, že pro dle ní s výpla tou mzdy nebo náhra dy mzdy (resp. jejich jaké ko liv části) pře sa hu jí cí 15 dnů oprav ňu je zaměst nan ce oka mži tě zru šit pra cov ní poměr, při čemž mu vznik ne nárok na odstup né ve výši troj násob ku prů měr né ho měsí ční ho výděl ku. K pro dle ní zaměst na va te le nedoj de, jest li že zaměst na nec nepřij me řádně a včas nabíd nu té plně ní nebo nepo skytne sou čin nost potře bnou k uspo ko je ní svého náro ku (např. se nedo sta ví k výpla tě mzdy bez váž né ho důvo du, uvede zaměst na va te li nespráv né ban kov ní spo je ní pro pou kázání mzdy na účet u peněž ní ho ústa vu, neoz námí zaměst na va te li změnu své adre sy pro pří pad pou kázání mzdy pro střed nic tvím pošty apod.) ZP 520 OZ KAPITOLA 6 Proml če ní Právo (nárok) na mzdu což platí i o dal ších peně ži tých pra cov ně práv ních náro cích zaměst nan ce se zásad ně pro ml čí v obec né pro ml če cí lhůtě, která činí 3 roky a běží ode dne splat nos ti pří sluš né ho náro ku (odchy lnou pro ml če cí až 333 ZP 295

7 SPLATNOST A VÝPLATA MZDY (PLATU) 100, 101, 103, 106, 107, 109 až 112, 122 OZ do až 266 dřívějšího ZP lhůtu mají náro ky na náhra du škody). Je-li však nárok uznán zaměst na va te lem písem ně co do důvo du a výše, činí pro ml če cí lhůta 10 let. Právo se pro ml čí, jest li že neby lo v pří sluš né lhůtě uplat ně no u soudu. K pro mlče ní však soud při hlédne jen tehdy, jest li že se jej dovo lá ten, vůči němuž se nárok upla tňu je (v tomto pří pa dě zaměst na va tel). Soud potom nemů že pro mlče ný nárok při znat toto právo se tak stane nevy ma ha tel né. Zaměst na va te li však nic nebrání jej kdy ko liv dob ro vol ně uspo ko jit. Soud ní žalo bu (návrh) je nutné doru čit soudu v pro ml če cí lhůtě. Připadne-li posled ní den lhůty na sobo tu, nedě li nebo svátek, je posled ním dnem lhůty nej bliž ší násle du jí cí pra cov ní den. PŘÍKLAD Zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci, jehož pracovní poměr skončil dne , a to dohodou z důvodu organizačních změn, část mzdy (nárokovou prémii) za prosinec 2006 a odstupné. Splatnost nastala ve výplatním termínu, v němž byla mzda u zaměstnavatele vyplácena, a to Promlčecí lhůta by za normálních okolností skončila dne , protože však tento den připadl na neděli, je posledním dnem lhůty pondělí