Dohoda o pracovní činnosti

Transkript

1 76 str Dohoda o pracovní činnosti Úplné znění 76 Dohoda o pracovní činnosti (1) Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, i když rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 00 hodin. (2) Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. () Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. (4) V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá.

2 76 str. 2 Ustanovení související Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění 2 definice závislé práce nezbytnost výkonu závislé práce v základních pracovněprávních vztazích 56a okamžité zrušení pracovního poměru zákonným zástupcem nezletilého zaměstnance mladšího 16 let 75 dohoda o provedení práce 77 společné ustanovení k dohodám o pracích konaných mimo pracovní poměr 18 odměna z dohody 155 cestovní náhrady a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr 194 rozvržení pracovní doby pro účely náhrady odměny po dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnance 1 potvrzení o zaměstnání Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 4 zákaz závislé práce ve vazbě na věk nezletilého a ukončení jeho povinné školní docházky 5 právo zákonného zástupce nezletilého zaměstnance mladšího 16 let rozvázat jeho pracovněprávní vztah 2001 a násl. odstoupení od smlouvy 2401 odkaz na úpravu pracovněprávních vztahů v jiném zákoně (ZP) Zákon č. 45/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění 25 odst. právní úprava tzv. nekolidujícího zaměstnání

3 76 str. 16 povinnost zaměstnavatele mít na svých pracovištích kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu k fyzickým osobám (zaměstnancům), kteří na daném pracovišti vykonávají práci Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, v platném znění 12 a 25 přestupky a správní delikty mj. na úseku dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr Zákon č. 7/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v platném znění Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 79/201 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 7/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče) Komentář V rámci dohody o pracovní činnosti může zaměstnanec (stejně jako v rámci pracovního poměru nebo dohody o provedení práce) vykonávat závislou práci. Společně s dohodou o provedení práce tvoří dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jak bylo uvedeno již v komentáři k ustanovení 75 a 77 ZP, rozdíly existují jak mezi těmito dohodami a pracovním poměrem, tak mezi oběma dohodami samotnými.

4 76 str. 4 Rozsah práce Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. Stanovenou týdenní pracovní dobou, z níž se odvozuje zmíněná polovina, je třeba rozumět stanovenou týdenní dobu u zaměstnavatele, u kterého je práce konána, a to ve vztahu k jejímu druhu. To, že jde případně o mladistvého zaměstnance, nehraje žádnou roli (viz níže Příklady). I když zákoník práce vychází z toho, že dodržování sjednaného nebo nejvýše přípustného rozsahu pracovní doby se posuzuje v průměru za příslušné vyrovnávací období, není možné tohoto pravidla zneužívat v tom smyslu, že by zaměstnavatel přiděloval zaměstnanci v jeho prvních týdnech (měsících) práci v rozsahu až stanovené týdenní pracovní doby, a to s vědomím, že v dalších týdnech (měsících) jeho práci potřebovat vůbec nebude a jen vyrovná pracovní dobu na zákonem předepsaný průměr. V tomto případě by šlo o účelové obcházení zákona a měl být uzavřen pracovní poměr. Může se stát, že po několika týdnech, v nichž zaměstnanec konal práci v rozsahu větším, než je polovina stanovené týdenní pracovní doby, bude dohoda o pracovní činnosti jednou ze smluvních stran zrušena, aniž by bylo možné dodržet ustanovení o nejvýše přípustném rozsahu pracovní doby v průměru. To ale neznamená, že by byla porušena zákonná povinnost, protože tuto skutečnost nemohla žádná

5 76 str. 5 ze smluvních stran předpokládat. Stejný závěr by samozřejmě nebylo možné vztáhnout na situaci, kdyby zaměstnavatel takto postupoval vědomě a nahrazoval tímto postupem práci, která by jinak měla být konána v rámci pracovního poměru. Z výše uvedeného pravidla zároveň vyplývá, že každou dohodu o pracovní činnosti je třeba posuzovat samostatně, a to rovněž ohledně maximálního rozsahu práce. Není proto možné hodiny odpracované na základě jedné dohody o pracovní činnosti sčítat pro tyto účely s hodinami odpracovanými v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o pracovní činnosti u stejného zaměstnavatele, jako tomu je u dohody o provedení práce. Zaměstnavateli dokonce nic nebrání v tom, aby se zaměstnancem uzavřel současně dvě dohody o pracovní činnosti (nebo kombinovaně s dohodou o provedení práce). Musí ovšem respektovat základní zásadu obsaženou v ustanovení 4b odst. 2 ZP o jiném druhovém vymezení prací v případě dvou a více souběžných pracovněprávních vztahů u jednoho a téhož zaměstnavatele. Obsahové náležitosti dohody o pracovní činnosti předepisuje zákoník práce ve svém ustanovení 76 odst. 4. V této dohodě musejí být uvedeny sjednané práce (tedy vymezení toho, co má zaměstnanec vlastně dělat), sjednaný rozsah pracovní doby (v průměru maximálně do poloviny stanovené týdenní pracovní doby) a doba, na kterou se dohoda uzavírá (doba určitá i neurčitá). Pravidelnou náležitostí dohody bývá též výše odměny ve smyslu ustanovení 18 ZP. Výčet povinných náležitostí dohody o pracovní činnosti samozřejmě nebrání zaměstnavateli a zaměst- Obsahové náležitosti

6 76 str. 6 Způsoby zrušení nanci v tom, aby v ní sjednali i další věci, pokud nebudou v rozporu s principy, na kterých je zákoník práce postaven. Může jít o místo výkonu práce, právo na dovolenou, na pracovní volno při překážkách v práci nebo na cestovní náhrady, zkušební dobu, konkurenční doložku, pracovní pohotovost apod. Není-li mezi smluvními stranami sjednáno nic dalšího nebo jiného, je dle ustanovení 77 odst. 4 ZP možné zrušit dohodu o pracovní činnosti dohodou, výpovědí nebo okamžitým zrušením (blíže viz komentář k tomuto ustanovení). Jak bylo uvedeno v komentáři k dohodě o provedení práce, vyloučena není ani možnost dohodnout si důvody k odstoupení od dohody o pracovní činnosti nebo zrušit tento pracovněprávní vztah ve zkušební době, pakliže byla sjednána. Od Rozdíly ve srovnání s původní úpravou Novelou zákona o inspekci práce došlo od k zavedení specifické skutkové podstaty přestupku nebo správního deliktu na úseku dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Pokud proto zaměstnavatel nezajistí dodržení maximálního rozsahu práce, který připouští zákoník práce u dohody o pracovní činnosti (viz výše), hrozí mu pokuta až do výše Kč (do nemohl být za uvedené porušení zaměstnavatel postižen). Současně byla na stejnou výši zpřísněna pokuta za porušení povinností týkajících se vzniku, změn a skončení dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (do pouze do výše Kč), tedy i dohody o pracovní činnosti.

7 76 str. 7 Novelou zákoníku práce byla sjednocena právní úprava způsobů zrušení dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Z ustanovení 76 ZP byl proto vypuštěn odstavec 5, který se zabýval způsoby zrušení dohody o pracovní činnosti. Od Upozornění na možné chyby Byť by k tomu mohlo svádět pojmenování dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (na jedné straně o provedení práce, na straně druhé o pracovní činnosti), mezi oběma dohodami nedělá zákoník práce žádný kvalitativní rozdíl, nýbrž jen rozdíl kvantitativní. To znamená, že o použití některé z těchto dohod rozhoduje především hledisko maximálního rozsahu práce a nikoli charakteru činnosti. I na dohodu o pracovní činnosti lze proto vykonávat jednorázové pracovní úkoly a nikoliv jen opakující se činnost (ačkoliv v praxi budou zaměstnavatelé kvůli odlišnému postavení v pojistných systémech volit zpravidla pracovněprávní vztah založený dohodou o provedení práce). Podobně jako u dohody o provedení práce i zde platí, že si nelze plést dobu, na kterou se dohoda o pracovní činnosti uzavírá, s dobou, za kterou se posuzuje dodržení maximálního rozsahu práce. Pokud zákon hovoří v souvislosti s touto dohodou o období 52 týdnů, nemá tím rozhodně na mysli dobu, jejíž délku nemůže doba trvání dohody o pracovní činnosti překročit (ta může být uzavřena třeba i na dobu několika let či dokonce na dobu neurčitou), ale nejzazší dobu, za kterou se posuzuje dodržení maximálního rozsahu práce, nebyla-li sjednána kratší doba trvání takové dohody.!

8 76 str. 8 P Příklady Zaměstnavatel uzavřel dvě dohody o pracovní činnosti se dvěma zaměstnanci, z nichž každý bude vykonávat zcela odlišnou práci. Pokud by ji vykonávali v pracovním poměru u stejného zaměstnavatele, pak by stanovená týdenní pracovní doba prvního z nich činila 40 hodin, kdežto u druhého 7,5 hodin. U prvního představuje tedy maximální rozsah práce v průměru 20 hodin týdně, u druhého v průměru 18,75 hodin týdně. Kdyby šlo o zaměstnavatele odměňujícího mzdou, který využil možnosti nabízené ustanovením 79 odst. 2 ZP a v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu zkrátil stanovenou týdenní pracovní dobu (bez snížení mzdy) všem zaměstnancům např. na 7,5 hodin, pak je polovinou pro účely dohody o pracovní činnosti vždy 18,75 hodin týdně. U zaměstnavatele je délka stanovené týdenní pracovní doby 40 hodin. Dohoda o pracovní činnosti bude sjednána na období 6 měsíců a rozsah práce v nejvýše přípustném rozsahu 20 hodin týdně. Aby byla dodržena právní úprava obsažená v zákoníku práce, mohl by zaměstnanec sice konat v některých týdnech práci i nad rámec 20 hodin, ale o to méně by ji musel konat v jiných týdnech v rámci celého období, na něž byla dohoda sjednána. NS, 21 Cdo 216/2004 Judikatura Také v případě, jestliže je dohoda o pracovní činnosti uzavřená mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem neplatná, vzniká za předpokladu, že zaměstnanec pro

9 76 str. 9 zaměstnavatele pracoval a byl za vykonané práce odměňován, mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pracovněprávní vztah, a nikoliv vztah občanskoprávní. V takové situaci je třeba posoudit, zda nedošlo i k pracovnímu poměru, jestliže byl mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem sjednán druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce. Nejde však o mechanickou konverzi neplatné dohody o pracovní činnosti v pracovní smlouvu nastupující automaticky v případě, jestliže je z neplatné dohody o pracovní činnosti zřejmé, jakou činnost a ve kterém místě ji měl zaměstnanec od určitého data vykonávat. Druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce jsou bezpochyby esenciálními náležitostmi pracovní smlouvy, které však stejně dobře mohou být dojednány také v dohodě o pracovní činnosti. Aby bylo možné posoudit, zda nedošlo i k pracovnímu poměru, je proto významný závěr, o jaký právní úkon (nyní právní jednání) v době, kdy účastníci sporný dvoustranný právní úkon uzavírali, se z obsahového hlediska jednalo a k čemu ve skutečnosti jejich projev vůle směřoval. Zákon umožňuje účastníkům dohody o pracovní činnosti, aby si způsob (modus) jejího zrušení sjednali dohodou a v tomto směru není jejich smluvní volnost žádným způsobem omezována. Teprve pro případ, není-li předem sjednán konkrétní způsob zrušení dohody o pracovní činnosti, je možné ji zrušit dohodou účastníků ke sjednanému dni; jednostranně může být zrušena z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhému účastníku. Okamžité zrušení dohody o pracovní činnosti může NS, 21 Cdo 16/2009

10 76 str. 10 NS, 21 Cdo 918/2014 být však sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr. Ustanovení 76 ZP o zrušení dohody o pracovní činnosti je ve vztahu k obecným ustanovením o rozvázání a skončení pracovního poměru ustanovením speciálním, které je v porovnání s úpravou rozvázání pracovního poměru zjevně volnější (flexibilnější), jak ostatně odpovídá povaze dohody o pracovní činnosti jako volnějšího pracovněprávního vztahu vykonávaného mimo pracovní poměr. Nelze však dovozovat, že v ustanovení 72 ZP nelze spatřovat procesní prostředek obrany proti neoprávněnému zrušení dohody o pracovní činnosti výpovědí. Dohoda o pracovní činnosti patří spolu s dohodou o provedení práce mezi dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, jimiž se zakládají pracovněprávní vztahy, které se vyznačují větší flexibilitou a smluvní volností stran než pracovní poměr. Podstatnými náležitostmi dohody o pracovní činnosti jsou sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se uzavírá. Práce sjednané v dohodě o pracovní činnosti nemusí být označeny podrobným výčtem jednotlivých prací; postačuje, jsou-li vymezeny druhově. Vzhledem k tomu, že na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby, musí být rozsah pracovní doby sjednán v dohodě tak, aby uvedený limit nebyl překročen. Doba, na kterou je možné dohodu o pracovní činnosti uzavřít, není omezena a dohodu je možné sjednat jak na dobu určitou, tak i na dobu neurčitou. Dohoda o pracovní činnosti, která by neobsahovala některou z uvedených podstatných náležitostí, by byla pro rozpor se zákonem neplatná.