Výchovný ústav, dětský domov se školou, středisko výchovné péče, základní škola, střední škola a školní jídelna Děčín XXXII, Vítězství 70

Transkript

1 Výchovný ústav, dětský domov se školou, středisko výchovné péče, základní škola, střední škola a školní jídelna Děčín XXXII, Vítězství 70 Příloha č. 4 ke kolektivní smlouvě ZÁSADY PRO PŘIJÍMÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ, JEJICH ZAŘAZOVÁNÍ DO PŘÍSLUŠNÝCH PLATOVÝCH TŘÍD A STUPŇŮ, POSKYTOVÁNÍ PLATU VČETNĚ VŠECH JEHO SLOŽEK I. Personální oblast Vznik pracovního poměru 1. Zaměstnavatel bude při přijímání nových zaměstnanců postupovat plně v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb. Zákoník práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZP). Při výběru uchazečů o zaměstnání stanovuje zaměstnavatel v dohodě s odborovou organizací a v souladu s dalšími právními normami tyto zásady: a) o přijetí nového zaměstnance rozhoduje s konečnou platností výhradně ředitel školského zařízení b) návrhy na přijetí nového zaměstnance mohou předkládat vedoucí zaměstnanci jednotlivých útvarů a úseků c) při přijímání zaměstnanců se posuzuje plnění kvalifikačních předpokladů pro zařazení na konkrétní pracovní pozici zejména po stránce vzdělání a praxe (dosažené vzdělání, obor vzdělání, délka odborné praxe, využitelnost jiné praxe), osobnostní (zvládání stresové a zátěžové situace), zdravotní (lékařské potvrzení o zdravotní způsobilosti podle pracovního zařazení), psychické způsobilosti (u pedagogických pracovníků). 2. Podklady před nástupem předkládá uchazeč personálnímu oddělení. Uchazeč musí doložit: a) osobní dotazník (pouze údaje nezbytné pro přijetí do pracovního poměru) b) výpis rejstříku trestů (nesmí být starší 3 měsíce) c) zápočtový list od posledního zaměstnavatele 1

2 d) prohlášení k dani z příjmu e) prohlášení o zvolené zdravotní pojišťovně a její přesná adresa f) u poživatelů jakéhokoliv důchodu rozhodnutí o druhu důchodu a datumu přiznání g) potvrzení smluvního lékaře o zdravotní způsobilosti pro zařazení na konkrétní pracovní pozici h) potvrzení psychické způsobilosti předkládají pedagogičtí pracovníci 3. Zaměstnanec obdrží při nástupu do pracovního poměru: a) pracovní smlouvu - vyhotovuje a předává personální oddělení b) platový výměr - vyhotovuje a předává personální oddělení c) pracovní náplň - návrh na obsah předkládají vedoucí zaměstnanci příslušných úseků, vystavuje a předává personální oddělení d) před nástupem a nejpozději v den nástupu seznamují příslušní vedoucí zaměstnanci úseků nového zaměstnance s právními normami týkajícími se činnosti zaměstnance, s organizačním a vnitřním řádem zaměstnavatele, s rozvržením pracovní doby, pracovních přestávek a s dalšími náležitostmi týkajícími se výkonu práce, s kolektivní smlouvou a vnitřními směrnicemi, s podmínkami odměňování a dalšími právy a povinnostmi zaměstnance. 4. Před nástupem a nejpozději v den nástupu bude nový zaměstnanec formou proškolení seznámen s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které musí při své práci dodržovat. 5. Zaměstnavatel ve shodě s odborovou organizací stanovuje při uzavírání všech pracovních poměrů zkušební dobu vždy v maximální možné délce trvání, tato zkušební doba bude sjednána nejpozději v den nástupu nového zaměstnance. 6. Pracovní smlouva bude vždy obsahovat veškeré údaje dle příslušných ustanovení ZP a případné odkazy na příslušná ustanovení kolektivní smlouvy. 7. V zájmu zaměstnavatele i odborové organizace je co nejvyšší míra stabilizace zaměstnanců, tj. využívání v maximální možné míře uzavírání pracovních poměrů na dobu neurčitou za předpokladu splnění dalších právních norem. 2

3 8. Zaměstnavatel se zavazuje uzavírat pracovní poměry dle příslušných ustanovení ZP na dobu určitou (obvykle na 1 rok) za těchto podmínek: a) jedná se o první pracovní poměr u zaměstnavatele b) pracovní poměr je sjednán na odbornou pracovní pozici, kdy zaměstnanec neplní všechny kvalifikační podmínky. Skončení pracovního poměru 1. Skončení pracovního poměru jak ze strany zaměstnavatele, tak i zaměstnance se řídí v plném rozsahu příslušnými ustanoveními ZP. 2. Zaměstnavatel ve shodě s odborovou organizací a v souladu s ustanoveními ZP stanovuje výpovědní dobu pro zaměstnance i zaměstnavatele na 2 měsíce. Tato výpovědní doba se nevztahuje na skončení pracovního poměru dohodou, okamžitým zrušením a skončením pracovního poměru na dobu určitou. Pracovní poměr na dobu určitou lze ukončit také způsoby uvedenými v ZP. 3. Zaměstnavatel ve shodě s odborovou organizací určuje, že při ukončení pracovního poměru dohodou budou vždy v této dohodě uvedeny důvody ukončení tak, aby bylo průkazné, zda vzniká či nevzniká nárok na odstupné. Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí mít vždy písemnou formu a musí jí předcházet vždy písemný návrh zaměstnavatele nebo zaměstnance na uzavření takovéto dohody. 4. Zaměstnavatel ve shodě s odborovou organizací upřesňuje podmínky pro dání výpovědi zaměstnanci podle 52 písm. f) a g) takto: a) nesplňuje-li zaměstnanec požadavky pro sjednaný výkon práce a nesplňování těchto požadavků spočívá v neuspokojivých pracovních výsledcích, je povinností vedoucích zaměstnanců úseků písemnou formou vyzvat zaměstnance k odstranění nedostatků, tj. dokumentovat zjištěné nedostatky konkrétním způsobem (co, kdo, kdy, míra zavinění zaměstnance, důsledky a dopady vyplývající z neplnění povinností, závěr a přijatá opatření, stanovení následné kontroly a termín odstranění nedostatků). Bez splnění této podmínky nelze navrhovat výpověď zaměstnanci. b) obdobně bude postupováno při porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. 3

4 Rozlišuje se na: závažné, méně závažné, soustavné méně závažné (vždy zaviněné zaměstnancem). c) za porušení povinností vyplývajících z právních předpisů lze považovat např. nedostatečné využívání pracovní doby, pozdní příchody na pracoviště, předčasné odchody z pracoviště, opuštění pracoviště bez souhlasu nadřízeného, nevykonávání náležitého dohledu, neplnění pokynů nadřízeného, nedostatečné hospodaření se svěřenými předměty. 5. Zaměstnavatel ve shodě s odborovou organizací vymezuje případy, kdy se bude jednat o závažné porušení povinností vyplývajících z právních předpisů (dle konečného důsledku se může jednat i o porušení povinností zvlášť hrubým způsobem s možností okamžitého skončení pracovního poměru: a) neomluvená nepřítomnost v práci b) prokazatelné požití alkoholu nebo jiných návykových látek při nástupu k výkonu práce nebo v jeho průběhu c) takové konání, které ve svém důsledku mohlo znamenat nebo znamenalo ohrožení zdraví či života dětí nebo ostatních zaměstnanců. 6. Zaměstnavatel ve shodě s odborovou organizací stanovuje organizační strukturu zařízení, z níž vyplývají vedoucí místa v organizaci na různých stupních řízení. 7. Odstupné při rozvázání pracovního poměru z důvodů uvedených v 52 písm. a) až c) ZP vyplatí zaměstnavatel ve výši stanovené příslušnými ustanoveními ZP. Odstupné při rozvázání pracovního poměru z důvodů uvedených v 52 písm. d) ZP vyplatí zaměstnavatel ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku (nesmí-li zaměstnanec konat podle lékařského posudku dosavadní práci pro pracovní úraz, nemoc z povolání). Týdenní pracovní doba a její rozvržení, přestávky v práci 1. Týdenní pracovní doba je stanovena v rozsahu 40 hod. týdně. Přestávky v práci se do této doby nezapočítávají. 2. Při kratší pracovní době přísluší zaměstnanci plat odpovídající této pracovní době. 4

5 3. Rozvržení pracovní doby podle jednotlivých kategorií se řídí rozpisem směn a stanovenou pracovní dobou. Pracovní dobu rozvrhují písemně jednotliví vedoucí zaměstnanci příslušných úseků a určují začátek a konec směn. Zaměstnanci mají právo být seznámeni s rozpisem směn nejpozději 2 týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, nedohodnou-li se s vedoucím zaměstnancem příslušného úseku jinak. 4. Pedagogičtí pracovníci jsou povinni být na pracovišti: a) v době plnění přímé pedagogické práce (učitelské, vychovatelské, speciálně pedagogické, psychologické a asistentské), b) v době porad školského zařízení (provozní porady, pedagogické rady, metodické semináře, mimořádné porady svolané vedením apod.), c) v době porad jednotlivých pedagogických úseků dle organizační struktury (porady organizuje vedoucí zaměstnanec příslušného úseku), d) v době stanovených dozorů o přestávkách, při stravování dětí, při přesunů dětí apod. e) minimálně 15 minut před zahájením výkonu přímé činnosti a minimálně 15 minut po skončení výkonu přímé činnosti, f) v době, kdy se pedagogové připravují na výkon činnosti s dětmi (příprava pomůcek, materiálu, seznámení se s aktuálním stavem dětí), g) v době studia anamnestických údajů o dětech, h) v době, kdy zaměstnance pozve nadřízený k projednání otázek souvisejících s výkonem funkce. 5. Zaměstnavatel stanovuje ve shodě s odborovou organizací poskytování přestávek v práci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce v délce nejméně 30 minut, mladistvým zaměstnancům nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Při délce směny ve výši 12 hod. budou zaměstnancům poskytovány přestávky v práci 2x po 30 minutách. Práce, které nemohou být přerušeny, potvrzuje nadřízený zaměstnanci v měsíčním výkazu a v evidenci odpracované doby a zajišťuje přiměřenou dobu na oddech a jídlo, tato doba se započítává do pracovní doby. 6. Bezpečnostní přestávky v práci se vždy započítávají do pracovní doby. Práce přesčas, pracovní pohotovost a přespočetné hodiny 1. Zaměstnavatel může v kalendářním roce nařídit zaměstnanci práci přesčas v rozsahu max. 150 hodin. 5

6 2. Další práci přesčas může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout v max. rozsahu 266 hodin. Zaměstnavatel se zavazuje uzavřít písemné dohody o další práci přesčas se zaměstnanci, u nichž se takový výkon přesčasové práce předpokládá. 3. Období, ve kterém nesmí práce přesčas překročit v průměru 8 hodin týdně stanovuje zaměstnavatel ve shodě s odborovou organizací na nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. 4. Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo poskytnuto náhradní volno. U vedoucího zaměstnance, kterému přísluší příplatek za vedení podle 124 ZP je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hod. v kalendářním roce (kromě vykonané práce v noci, ve dnech pracovního klidu nebo pracovní pohotovosti). U vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem, je vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas. 5. Pohotovost zaměstnavatel může dohodnout se zaměstnancem tehdy, je-li předpoklad výkonu neodkladné práce nezbytné k plynulému zabezpečení všech úkolů školského zařízení. Zaměstnavatel může dohodnout se zaměstnancem pracovní pohotovost výhradně mimo pracoviště, obvykle se bude jednat o místo trvalého bydliště zaměstnance. V pravomoci vedoucích zaměstnanců je možnost dohody se zaměstnancem o jiném místě. Pracovní výkon v rámci pracovní pohotovosti nad rámec rozvržení pracovní doby, je prací přesčas. 6. U pedagogických pracovníků lze nařídit práci nad rámec přímé pedagogické činnosti (přespočetné hodiny) v rozsahu max. 4 hod. týdně, další hodiny může zaměstnavatel se zaměstnancem prokazatelně dohodnout. II. Mzdová oblast Údaje o platu a způsobu odměňování: 1. Plat určuje zaměstnavatel zaměstnanci podle příslušných ustanovení zákoníku práce, nařízení vlády č. 564/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kterým se stanovují platové poměry zaměstnanců ve veřejných službách a správě. 6

7 2. Údaje o zařazení do příslušné platové třídy a platového stupně, délku započtené praxe, platový tarif, přiznaný osobní příplatek, příplatek za vedení, zvláštní příplatek, specializační příplatek pedagogického pracovníka, platový postup, týdenní úvazek v hodinách obsahuje platový výměr, který zaměstnanec obdrží v den nástupu do pracovního poměru, a dále vždy při jeho změnách. Tyto změny lze uskutečnit vždy k 1. dni v měsíci. 3. Pro prokázání správnosti zařazení zaměstnance do příslušné platové třídy musí být v pracovních náplních uvedeny vykonávané práce, přičemž zaměstnanec je vždy zařazen do platové třídy podle jím vykonávané nejnáročnější činnosti. 4. Se zaměstnanci jsou uzavírány pracovní smlouvy pro konkrétní pracovní pozice tak, aby nedocházelo k případným nejasnostem nebo sporům při zadávání pracovních úkolů (záměna s převedením zaměstnance na jinou práci, nahrazování přesčasové práce dalším pracovním poměrem apod.). 5. U profesí, které jsou odměňovány různými platovými třídami je slučování pracovních pozic do jednoho pracovního poměru nepřípustné. 6. Při změně výše některé složky platu uvedené v platovém výměru je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit včetně uvedení důvodů nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti. Tuto povinnost zaměstnavatel splní písemným vyhotovením platového výměru. Podkladem pro vyhotovení změny platového výměru musí být písemné zdůvodnění úpravy konkrétní složky mzdy včetně prokazatelného seznámení zaměstnance s touto změnou. Při změně platové třídy musí zaměstnavatel tuto změnu zaměstnanci oznámit předem a předložit mu pracovní náplň odpovídající této platové třídě. Při změně osobního, zvláštního, specializačního příplatku pedagogického pracovníka musí zaměstnavatel předložit personálnímu oddělení a následně zaměstnanci odůvodnění této změny. 7. Plat je splatný po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci, následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na plat. Termín výplaty mezd je stanoven na 15. den běžného měsíce. Připadá-li tento den na dny pracovního volna, výplatní termín je posunut na poslední pracovní den před dnem pracovního volna. Plat je zaměstnancům po vzájemné dohodě a s ohledem na minimalizaci rizik a finanční náročnost vyplácen převodem na bankovní účet. 7

8 Požadované vzdělání a předpoklady pro zařazení na pracovní pozice Pedagogičtí pracovníci: a) způsobilost k právním úkonům, b) odborná kvalifikace pro přímou pedagogickou činnost, kterou vykonávají, c) bezúhonnost - prokazuje se výpisem z evidence Rejstříku trestů vždy před nástupem zaměstnance do pracovního poměru a dále pouze tehdy, pokud byl zaměstnanec pravomocně odsouzen na trestný čin, jímž by mohl pozbýt předpoklad bezúhonnosti, d) zdravotní způsobilost - prokazuje se v souladu s právními normami Ministerstva zdravotnictví, e) psychická způsobilost (u pedagogických pracovníků) - prokazuje se psychologickým vyšetřením provedeným odborně způsobilým psychologem, který získal dle příslušných právních norem akreditaci pro tuto činnost. Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků Odbornou kvalifikaci pedagogických pracovníků řeší zákon o pedagogických pracovnících č. 563/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Nepedagogičtí pracovníci - kvalifikační předpoklady jsou stanovené příslušnými ustanoveními zákoníku práce a touto směrnicí: Sociální pracovníci, ekonomičtí a techničtí pracovníci minimálně úplné střední odborné nebo úplné střední všeobecné vzdělání, pokud není pro platovou třídu požadováno vzdělání vyšší. Vedoucí stravoven minimálně úplné střední odborné, úplné střední vzdělání. Kuchaři ve stravovně - vyučení v oboru kuchař nebo vyučení v příbuzném oboru. Školníci - řidiči - řidičský průkaz +vyučení v některém z oborů využitelných v organizaci. Pradleny, uklizečky - základní vzdělání. Švadleny - vyučení v oboru krejčová. Zařazování zaměstnanců do platových tříd: Zařazování zaměstnanců do platových tříd se provádí podle konkrétní pracovní náplně a podle nejnáročnějších prací požadovaných po zaměstnanci. 8

9 Zápočet dob rozhodných pro zařazení zaměstnance do platového stupně (dle nařízení vlády č.564/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů, o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, dále jen NV č. 564/2006 Sb.): - praxe v oboru požadované práce se započítává ve výši 100 % bez ohledu na dosažené vzdělání dle 4 odst. 2 NV č. 564/2006 Sb., - jiná praxe (praxe mimo obor) se započítává dle 4 odst. 3 NV č. 564/2006 Sb. v rozsahu nejvýše dvou třetin, - doba bez zaměstnání se nezapočítává. Odborná kvalifikace, zařazování zaměstnanců do platových tříd a zápočet dob rozhodných pro zařazení zaměstnance do platového stupně může být změněno za předpokladu změny právních norem. Platový tarif V souladu s 6 nařízení vlády č. 448/2011 Sb., kterým se mění NV 564/2006 Sb. o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě lze zaměstnancům určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy. Použití této možnosti bude vždy s dostatečným předstihem projednáno ve vedení školského zařízení za účasti zástupců odborové organizace. Příplatek za vedení 1. Příplatek za vedení náleží vedoucímu zaměstnanci podle stupně řízení a náročnosti řídící práce. Výše příplatku se řídí ustanovením 124 odst. 3 a 4 zákoníku práce. 2. Stanovení příplatku za vedení v rozpětí stanoveném zákonem náleží výhradně řediteli školského zařízení. Při stanovování příplatku za vedení se přihlíží k náročnosti řídící práce, velikosti řízeného úseku, různorodosti řízených pracovních pozic, rozsahem znalostí právních norem a dalších znalostí souvisejících s výkonem funkcí, zkušenostmi a zodpovědností. 3. Stanovení příplatku za vedení se provádí písemnou formou se zdůvodněním přiznávané výše, zvýšení nebo snížení příplatku za vedení musí být provedeno písemně včetně zdůvodnění a zaměstnanec s touto změnou musí být seznámen nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti. 9

10 Zvláštní příplatek 1. Zvláštní příplatek dle NV č. 564/2006 Sb. 8 odst. 1 náleží zaměstnanci, který vykonává přímou pedagogickou práci, práci třídního učitele, diagnostickou činnost nebo sociální práci s dětmi v zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči. Rozpětí zvláštního příplatku určuje NV č. 564/2006 Sb. 8 odst. 2, příloha č. 4 skupina II. Rozpětí činí Kč. 2. O výši zvláštního příplatku v rámci rozpětí daného právními předpisy rozhoduje výhradně ředitel školského zařízení a to v návaznosti na přidělený limit mzdových prostředků. 3. Stanovení zvláštního příplatku se provádí písemnou formou se zdůvodněním přiznávané výše, zvýšení nebo snížení zvláštního příplatku musí být provedeno písemně včetně zdůvodnění a zaměstnanec s touto změnou musí být seznámen nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti. Specializační příplatek pedagogického pracovníka 1. Tento příplatek náleží pedagogickým pracovníkům, kteří konají specializované pedagogické činnosti a k jejichž výkonu jsou nezbytné další kvalifikační předpoklady stanovené právními normami. O přiznání a výši specializačního příplatku rozhoduje výhradně ředitel školského zařízení. Osobní příplatek 1. Zaměstnavatel může poskytovat za dlouhodobě vyšší než standardní výkonnost zaměstnance osobní příplatek až do výše 50 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen. Přiznání osobního příplatku zaměstnavatel podmiňuje tím, že zaměstnanec dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo plní větší rozsah pracovních úkolů. Každá z těchto podmínek předpokládá srovnávání pracovních výsledků nebo rozsahu úkolů zaměstnance s pracovními výsledky a rozsahem úkolů ostatních zaměstnanců. 2. Hodnocení pracovního výkonu pro přiznání osobního příplatku náleží přímému nadřízenému, který podávání návrhu na osobní příplatek zdůvodní jeho navrhovanou výši. 10

11 3. Zaměstnavatel ve shodě s odborovou organizací stanovuje přehodnocování osobních příplatků nejméně 1x ročně a dále vždy při změně podmínek, za kterých byl osobní příplatek přiznán. 4. Osobní příplatek je nenárokovou složkou platu, proto není stanovena jeho spodní hranice. Návrhy na přiznání nebo odebrání osobního příplatku předkládají vedoucí zaměstnanci písemně včetně zdůvodnění, o konečné výši osobního příplatku rozhoduje ředitel školského zařízení a s touto konečnou výší budou seznámeni příslušní vedoucí zaměstnanci (nezbytné pro případné přehodnocování, zvyšování, snižování nebo odebírání příplatku z hlediska posuzování změn podmínek) a zaměstnanci, jichž se úprava osobního příplatků týká. 5. Osobní příplatek lze přiznat nejdříve po 3 měsících od uzavření pracovního poměru nebo od změny pracovního zařazení (změna pracovní pozice). Toto ustanovení se týká všech pracovních poměrů včetně pracovních poměrů s kratší pracovní dobou. Ve výjimečných případech může být přiznán osobní příplatek zaměstnanci již po odpracování 1 měsíce. Ostatní příplatky (za práci přesčas, za noční práci, za práci o sobotách a nedělích, za dělenou směnu, za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah, za práci ve svátek) a odměny za pracovní pohotovost se v plném rozsahu řídí příslušnými ustanoveními zákoníku práce. Mimořádné odměny 1. Mimořádné odměny jsou nenárokovou složkou a poskytují se pouze v případě dostatečného limitu mzdových prostředků. 2. Mimořádné odměny může navrhovat vedoucí zaměstnanec na základě zdůvodnění. Mimořádné odměny jsou poskytovány výhradně za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu. 3. O přiznání a výši mimořádné odměny rozhoduje výhradně ředitel školského zařízení. 11

12 Zpracovala: Božena Němečková Platnost: V Děčíně dne: Milan Kadrnka odborová organizace PaedDr. Pavel Bártík ředitel školského zařízení 12