Střípky z historie objevu Pluta

Transkript

1 Střípky z historie objevu Pluta V letošním roce uplynulo 85 let od okamžiku, kdy se svět dozvěděl, že za Neptunem obíhá kolem Slunce další planeta. V červenci kolem této planety, která dostala název Pluto, proletěl automatický průzkumník, sonda New Horizons. Úžasné snímky, které posílá, odhalují krásu tohoto vzdáleného světa. Na palubě sondy je i kapsle s trochou popela Clydea Williama Tombaugha, objevitele Pluta. O Plutu toho bylo napsáno hodně. V tomto článku najdete pár fakt, která nejsou obecně detailně známá. Nalezení planety Pluto tak trochu souvisí s nadšením, které oprávněně vypuklo po objevu planety Neptun v roce K objevu Neptunu totiž pomohly matematické výpočty. Planeta Uran, kterou v roce 1781 objevil William Herschel, vykazovala drobné odchylky ve vypočtené dráze. Ty činily v roce 1840 asi 10. Astronomové usoudili, že za odchylky může neznámá planeta, která obíhá někde za Uranem. Akademie věd v Götingenu vypsala v roce 1842 zvláštní ceny za vyřešení tohoto problému. Nelehkého úkolu vypočítat z odchylek dráhy možnou polohu neznámé planety se ujali dva vynikající matematici. Student univerzity v Cambridgi John Couch Adams a astronom pařížské hvězdárny Urban Jean Joseph Le Verrier. Na základě jejich podobného výsledku, přičemž Le Verrierův výpočet byl, jak se ukázalo, o něco přesnější, objevil dne astronom berlínské hvězdárny Johann Gottfried Galle planetu Neptun. Úspěch to byl obrovský, planeta Neptun se nacházela necelý 1 od vypočtené polohy. Nicméně po nějaké době se zdálo, že i planeta Neptun vykazuje drobné odchylky od vypočtené polohy. Odchylky však byly malé, mezi 2 a 3 a navíc dráha Neptuna nebyla v té době ještě dobře známa. Přesto se americký astronom Percival Lowell pokusil z údajů vypočítat polohu možné transneptunské planety. Těleso začal hledat roku 1905, ale marně. V druhé fázi, od roku 1910 se soustředil na fotografický průzkum oblasti kolem ekliptiky a při hledání planety X porovnával fotografické desky se snímkem stejné části oblohy, pořízené s časovým odstupem několika dní. Překládal desky přes sebe a hledal rozdíly. To se však ukázalo jako málo efektivní a nepřesné, proto byl v roce 1911 na návrh týmového astronoma Carla Lamplanda zakoupen tzv. blink komparátor nebo též blink mikroskop,

2 výrobek firmy Carl Zeiss Jena. Blink komparátor je v podstatě mikroskop, do jehož zorného pole pozorovatel mechanicky přepíná obraz jedné a druhé fotografické desky a hledá rozdíly. Typický zvuk blink komparátoru: klap...klap klap klap se dlouhé měsíce rozléhal v hale observatoře. Hledání Planety X však nebylo úspěšné. V roce 1916 Lowel zemřel po srdečním záchvatu ve věku 61 let. Další práce na hledání planety X byly zbrzděny kvůli dědickým sporům. Ty trvaly až do náhlé smrti správce observatoře Guye Lowella v roce Na znovuobnovení činnosti observatoře měl zásluhu Roger Lowell Putnam, synovec Percivala Lowella. Tým astronomů Lowellovy observatoře tvořili Carl Otto Lampland a bratři Vesto Merlin Slipher a Earl Charles Slipher. V roce 1928 se Vesto Slipher obrátil na správce observatoře, ten zase na svého strýce Abbotta Lawrence Lowella, který byl presidentem Harwardské University a ten poskytl peníze na nový fotografický dalekohled. Tříčočkový 13 astrograf byl hlavním přístrojem určeným pro hledání nepolapitelné planety X. Astrograf byl začátkem roku 1929 instalován do kopule byl do observatoře ve Flagstaffu přijat jako asistent Clyde William Tombaugh. A za necelý měsíc, byl novým dalekohled pořízen první snímek. Nejdříve byly používány fotografické desky 11 x14. Obraz byl výborný, takže Vesto Slipher se rozhodl pro ještě větší fotografické desky 14 x17, aby při fotografování byla zachycena najednou co největší část oblohy. Zobrazené zorné pole mělo rozměry 12x15 stupňů. Aby bylo možné tak velké desky použít, sestrojil Vesto Slipher speciální držák, který umožňoval každou fotografickou desku prohnout, aby hvězdy byly ostré na celé její ploše. Blink komparátor byl ale sestrojen pro fotografické desky rozměru 6 x7. Carl Lampland tedy upravil blink komparátor tak, aby bylo možno tyto větší desky používat, a aby zároveň bylo možné najednou prohlížet celou ¼ fotografické desky. Tím se proces hledání velmi zefektivnil. Pravidelné snímání oblohy začalo v dubnu Vesto Slipher chtěl, aby se začalo v oblasti Blíženců, kde planetu hledal i Percival Lowell, bez ohledu na to, že souhvězdí bylo nízko nad obzorem. Clyde Tombaugh postupně snímal souhvězdí zvířetníku směrem k východu. Rak, Lev, Panna, Váhy. V červnu už byl ve Štíru a ve Střelci. Měli skoro 100 fotografických desek. A na každé z nich bylo skoro 300 tisíc hvězd. Vesto Slipher se snažil za každou cenu planetu X pomocí blink komparátoru objevit a věnoval hledání skoro veškerý čas. Pomáhal mu v tom i jeho bratr Earl. Ale práce to byla frustrující, protože nevedla ke kýženému cíli. Navíc Vesto měl jako ředitel observatoře i jiné povinnosti a jeho bratr Earl se zase musel věnovat práci senátora v legislativě státu Arizona

3 ve městě Phoenix. Proto Vesto Slipher na konci června roku 1929 přišel za Clydem Tombaughem a řekl mu, aby začal pracovat s blink komparátorem sám. Clyde Tombaugh do té doby jen pořizoval snímky. Neměl vysokoškolské vzdělání a jen malé zkušenosti v práci na hvězdárně. Pomyslel si: Házejí snad ručník do ringu? Ale třeba jejich důvěru ve mne zvedlo moje nadšení při pořizování fotografických desek. Pustil se tedy do práce. Po skončení deštivého období, v září 1929, začal znovu fotografovat celou oblast zvířetníku. Na snímcích, kde začínala Mléčná dráha, hvězd přibývalo a to velmi zpomalovalo práci s blink komparátorem. V tu chvíli si Tombaugh uvědomil, když Vesto Slipher prohlížel tuto oblast, byl již v časové tísni a prohlížel desky moc rychle. Rozhodl se proto znovu vyfotografovat i oblast souhvězdí Blíženců. Stejnou oblast oblohy musel vždy vyfotografovat opakovaně s odstupem několika dní, aby viděl, jestli tam není nějaký pohybující se objekt. Dorůstající Měsíc v Blížencích začátkem února 1930 neumožnil další fotografování a Clyde se pustil do práce s mikroskopem. Úspěch se dostavil 18. února 1930, kdy prohlížel snímky souhvězdí Blíženců pořízené 23. a 29. ledna Carl Lampland později vzpomínal, jak v hale náhle ustal zvuk pravidelného klapání blink komparátoru. V tu chvíli prý již tušil, že Clyde Tombaugh planetu objevil a později řekl, že v tu chvíli se mu málem zastavilo srdce očekáváním. Clyde Tombaugh se otočil na Carla Lamplanda a pozval ho k mikroskopu, aby se sám podíval. Mezitím Tombaugh odešel do kanceláře ředitele a řekl mu: Doktore Sliphere, našel jsem vaši planetu X. Vesto Slipher prý vyskočil ze židle jako vymrštěný pružinou a šel k mikroskopu tak rychle, že mu Tombaugh sotva stačil. Vesto Slipher poté požádal Tombaugha, aby co nejdříve vyfotografoval oblast s planetou X znovu a nařídil, aby se o objevu ani on ani Lampland nikde nezmiňovali, dokud nebude dostatečně ověřeno, že se skutečně jedná o

4 hledanou planetu. Následujícího večera Clyde Tombaugh pořídil další snímky. Ihned na fotografické desce, na místě, kde to očekával, uviděl bod, kterým byla hledaná planeta. Všichni tři astronomové, Clyde Tombaugh, Vesto Slipher a Carl Lampland se potom odebrali k 24 Clarkovu refraktoru, aby se na planetu X podívali. Pohled do okuláru však byl zklamáním. Planeta byla i při velkém zvětšení vidět jen jako bod, nespatřili žádný kotouček. Bylo jasné, že planeta musí být velmi malá. Byla ve skutečnosti o 2.5 magnitudy slabší, než předpovídal Percival Lowell. Tak malá planeta nemohla způsobovat pozorované odchylky ve vypočítané dráze Neptuna, které vedly k úsilí tohoto narušitele najít. Zdá se tedy, že nalezení Pluta je vlastně velká náhoda. Prvotní Lowellovo úsilí nemohlo být úspěšné, protože hledal planetu 10x jasnější. Objev byl zveřejněn až 13. března 1930, v den 149. výročí Herschelova objevu planety Uran a zároveň v den nedožitých 75. narozenin Percivala Lowella. Vesto Slipher poslal 12. března 1930 telegram Harwardské univerzitní observatoři s informací o objevení transneptunské planety. V Harwardu vydali oficiální kartu s oznámením objevu a ta byla 13. března zveřejněna. Zároveň Vesto Slipher zpracoval podrobnou informaci o objevu, která byla 13. března 1930 vydána jako oběžník. Astronom Carl Lampland prezentoval 13. března jménem observatoře Lowellovu cenu pro nejlepšího studenta matematiky v Arizonské Státní Univerzitě pro učitele ve Flagstaffu. Obřadu se v univerzitní hale účastnilo přes 500 osob. V rámci svého projevu učinil C. Lampland první veřejné oznámení objevu planety. Bohužel jen málo lidí, pokud vůbec někdo z publika tuto důležitou zprávu slyšel kvůli tichému hlasu Carla Lamplanda a špatné akustice v přeplněné hale. Své jméno planeta Pluto obdržela na návrh jedenáctileté dívenky Venetie Burney z anglického Oxfordu. Jméno je příhodné, protože Pluto je římský bůh podsvětí, který se umí udělat neviditelným a zároveň první dvě písmena názvu P L jsou iniciály Percivala Lowella. Planetě Pluto byl na Mezinárodním astronomickém kongresu, který se konal v roce 2006 v Praze, odebrán status planety. Z Pluta se stala trpasličí planeta a dostala číslo Bez ohledu na to je mezi astronomy hodně zastánců Pluta jako

5 regulérní planety. Argumentů je celá řada, od historických po věcné. Pluto obíhá po samostatné dráze kolem Slunce, má pět měsíců, má kulový tvar, atmosféru hustší, než se předpokládalo, skalnatý, ledem pokrytý a relativně mladý povrch. Otázkou také je, zda podle definice IAU můžeme tělesa objevená v nedávné době u cizích hvězd nazývat planetami, když o nich vůbec nic nevíme. Paní Venetia Burney, autorka jména Pluto, v jednom interview v roce 2006, pár měsíců před rekvalifikací planety Pluto, odpověděla na dotaz co si o tom myslí, slovy: V mém věku je mi to skoro lhostejné, ačkoli myslím, že bych byla raději, kdyby zůstalo planetou. Velmi britská odpověď. V té době jí bylo 88 let. Je jisté, že nikdo z lidí nepoletí do vesmíru hledat sondy Pioneer 10 a Pioneer 11, aby opravil informace na zlatých plaketách, které sondy nesou a na nichž je mimo jiné vyobrazené i Pluto, jako devátá planeta. Kategorizace planet je čistě administrativní záležitost a na nic ve vesmíru nemá vliv. Historicky patří objev planety X, tedy planety Pluto, nyní trpasličí planety Pluto k významným událostem astronomie 20. století. Miroslav Matoušek, červenec 2015