Redaktor: Mgr.Petr Zmítko Grafická úprava: Martin Zmítko. Vytisknuto v Základní škole v Rasoškách v roce 2008.

Transkript

1

2 . Salamandra-zpravodaj Klubu přátel ocasatých obojživelníků CAUDATA vychází jedenkrát ročně a slouží k publikování odborných batrachologických prací a sdělení z teraristiky, faunistiky a ochrany obojživelníků. Redaktor: Mgr.Petr Zmítko Grafická úprava: Martin Zmítko Vytisknuto v Základní škole v Rasoškách v roce 2008.

3 . Salamandra-zpravodaj Klubu přátel ocasatých obojživelníků CAUDATA vychází jedenkrát ročně a slouží k publikování odborných batrachologických prací a sdělení z teraristiky, faunistiky a ochrany obojživelníků. Redaktor: Mgr.Petr Zmítko Grafická úprava: Martin Zmítko Vytisknuto v Základní škole v Rasoškách v roce 2008.

4

5 OBSAH: -1- STRANA 1. Stanovy Klubu 2 2. Adresář členů Klubu CAUDATA Ocasatí obojživelníci (Urodela,Caudata) v historii 5-10 (Mgr. Jiří Wolf) 4. Obojživelníci jako modelový organismus v toxikologii- review (MVDr. Dagmar Vršková) 5. Mločí den (Radek Sejkora) 6. Expedice Turecko (Radek Sejkora) 7. Batrachologický výskum na lokalite Levické rybníky (Levice, SR) s aktualizáciou stavu v posledných rokoch (Štefan Čambal) 8. Šváb NAUPHOETA CINEREA, (OLIVIER, 1789) zdroj živočíšnych bielkovín v potrave obojživelníkov (Štefan Čambal) 9. Pôsobenie kožného sekrétu Osteopilus septentrionalis na 38 ľudský organizmus a jeho priebeh (Štefan Čambal) 10. BUFO MAURITANICUS v teráriu 39 (Štefan Čambal) 11. Nález albinotických ropúch zelených (Bufo viridis) v Leviciach (SR) a ich chov v teráriu (Štefan Čambal) 12. Chov a krmení obojživelníků 42 (Miroslav Ondruš) 13. Bibliografie Mgr. Petra Zmítka (Petr Zmítko)

6 -2- STANOVY KLUBU KLUB PŘÁTEL OCASATÝCH OBOJŽIVELNÍKŮ CAUDATA SDRUŽENÍ ZÁJEMCŮ O FAUNISTIKU, TERARISTIKU A OCHRANU OCASATÝCH OBOJŽIVELNÍKŮ Úkolem a cílem KLUBU je podporovat a vlastním přínosem obohacovat rozvoj TERARISTIKY-chovatelského oboru zaměřeného na chov exotických obojživelníků v lidské péčí a BATRACHOLOGIE-vědeckého oboru zabývajícího se třídou obojživelníků. Přínos KLUBU spočívá ve vlastním, individuálním, skupinovém i společném pozorování a výzkumu prováděném členy v metodicky správném chovu a rozmnožování obojživelníků, ve výměně poznatků a zkušeností, publikováním výsledků v odborných časopisech a zpravodajích. KLUB spolupracuje s českými i zahraničními institucemi a jednotlivci, jejichž obory činnosti se shodují s cíli KLUBU. Vyměňuje si s nimi odborné časopisy a informační materiály. KLUB spolupracuje s hnutím na ochranu batrachofauny a druhové ochrany, podílí se na ochraně přírody a životního prostředí. KLUB podporuje vzdělávání svých členů v oborech své působnosti, pořádá přírodovědné soutěže, besedy, přednášky, výstavy a zájezdy za přírodními zajímavostmi Čech a Evropy. KONTAKTNÍ ADRESA: Mgr. Petr Zmítko Rybalkova , Jaroměř tel mob ZmitkoPetr@seznam.cz

7 -3- Adresář členů KLUBU 1. Nožička Josef Jižní 943, Uherské Hradiště tel. 632/554145, 632/578225, 2. Rozínek Karel Štefánikova 2361, Dvůr Králové n. Labem tel. 437/4550(624550), 3. Rozínek Roman Durychova 1383, Hradec Králové tel. 49/ , 4. Šlechta Antonín Revoluční 1050, Úpice tel Mgr.Zmítko Petr Rybalkova 937, Jaroměř tel: , mob.737/977132, 6. Tuček Miroslav Rusek 109, Hradec Králové, / Macháček David Mob , Ostromečská 7 Praha 3-Žižkov philco@atlas.cz, mailto:jakarea@atlas.cz 8. Sejkora Radek Ke Zvoničce 647/5, Praha 10 - Kolovraty tel: , sejkora@ .cz, radek.sejkora@internetzababku.cz 9. Machala Ladislav Pražská 486, Unhošť fax: 02/ , tel: 312/697561, 606/11380, ladimachala@hotmail.com 10. Kavina Pavel Nad Koulkou 3, Praha 5 Smíchov tel.2/ , pkavina@geofond.cz 11. Šiffner Filip Praskova 1, Krnov f.siffner@seznam.cz tel Radek Roman Průběžná 1853, Rakovník Čambal Štefan Mochovská 16, Levice Slovensko stefan.cambal@inmail.sk 14. Dr. Lejska Karel Malostranská 9, Brno , karel.lejska2@centrum.cz Tel.05/ Heriban Igor Amdroseho 13, Bratislava Slovensko teraristika@inmail.sk,

8 Ing. Brychta Karel J.Jovkova 3251, Praha4, , mob , tel. dom Váša Hynek Kopřivnická 613, Praha-Letňany , tel , 18. Pončová Alena tel.: mob Baďurová Jana Praha 13, Zázvorkova 1998, 15500, Mgr.Šparlinek Hanuš Dukla 325, Ústí nad Orlicí, , Doležal Václav Hrádek u Nechanic Uhlíř F. Boženy Němcové 591,503 51, Chlumec n. C. 23. Mgr.Zeman Tomáš Vrbice 36,289 04, tomas.zeman@novartis.com 24. Mgr.Wolf Jiří Muzeum města Duchcova, Masarykova 7, Duchcov, muzeum.duchcov@tiscali.cz 25. Mgr.Šandera Martin Lošťákova 409, Jičín, m.sandera@tiscali.cz, mobil: Remar Radek Zdenky Havlíčkové 1254, Rakovník, mob , radekremar@seznam.cz 27. Obst Aleš Bednářova 232, Trutnov, , almicom@almicom.cz 28. MVDr. Vršková Dagmar PhD. Renčova 12, Brno,mail: xenopus@centrum.cz web: Zmítko Martin Rybalkova 937, Jaroměř, insidel@seznam.cz mob Ondruš Miroslav Veselí nad Moravou, sídliště Hutník 1438, okres Hodonín, MiroslavOndrus@seznam.cz 31. Novotný Tomáš Vidlická 735, Rychnov nad Kněžnou -5-

9 32. Moskal Jindřich Velichovská 760, Jaroměř , tel Pater Tomáš Hlučín , Dlouhoveská 69a, mobil: , Civiš Petr Smíškova 226, Kutná Hora, Keller Jaroslav 36. Szepaski Kamil-David August-Riedel-st. 22, Bayventh (Gremany), 37. Ing. Miroslav Kriz CSc. Bratislava 5, Fedinova 6, tel: , resp , miro.kriz@post.sk 38. Raniak Zbyněk Moskevská 41, Praha 10, Vršovice, , tel: , ZybnekRaniak@seznam.cz 39. Bažant Roman roman.bazant@zoznam.sk 40. Mačát Zdeněk F.V. Heka 812, Letohrad, , matuty@seznam.cz tel Máka Martin Ševce Matouše 18, Praha 4- Krč, , tel: maka.martin@gmail.com 42. Havlíková Bára Průhledová 6, Praha 6, Dejvice, tel: barahavlikova@seznam.cz> 43. Kopecký Oldřich U Rybníčku 416 Ústí nad Orlicí, Hylváty kopeckyo@fzp.czu.cz,

10 První badatelé o čeledi Hynobiidae Jiří Wolf Můj kratičký příspěvek je drobným doplňkem k předchozím statím, zveřejněným ve ZKPOO, věnovaným dějinám batrachologie. Tentokrát se zaměřím na osobnosti těch přírodovědců, kteří se ve svém bádání nějakým způsobem dotkli čeledi Hynobiidae, přičemž stranou ponechám batrachology, o nichž jsem již mluvil a psal jinde (Boulenger, Strauch, Nikolskij). Jeden z prvních zkoumatelů čeledi pamlokovitých Martin Houttuyn ( ) se narodil v nizozemském Hoornu a vystudoval medicínu na proslulé univerzitě v Leydenu. Patřil k sběratelům přírodnin, typickým pro Nizozemí 17. a 18.století. Jeho hlavní publikované práce byly věnovány dendrologii, zde se jedná zejména o dílo Houtkunde Icones lignorum exoticorum et nostratium, vytištěné v Amsterodamu v roce 1773 a přeložené mezi léty také do němčiny. Další významnou stopu zanechal Houttuyn v botanice. V letech byl korespondenčním styku se švédským botanikem Carlem Peterem Thunbergem ( ), autorem díla Flora japonica, které svému tvůrci vyneslo epiteton japonský Linné. Floristika a faunistika japonských ostrovů byla společným tématem ve zmíněné korespondenci Houttuyna s Thunbergem. Houttuyn publikoval několik studií týkající se ichytologické a batrachologické problematiky. V roce 1782 to bylo pojednání o nově objevené japonské rybě Beschrijving van eenige japanese visschen a ve stejném roce jako první popsal japonského pamloka Onychodactylus japonicus. Z Nizozemí pocházel také další přírodovědec jenž má zásluhy na prozkoumání čeledi Hynobiidae. Conrad Jacobus Temminck ( ) potomek holandské šlechtické rodiny, který bylo od roku 1820 až do své smrti ředitelem leidenského přírodovědného muzea a jehož hlavním odborným zájmem bylo studium evropského ptactva o němž vydal v roce 1815 ve francouzštině příručku nazvanou Manuel d ornithologie. Mladším spolupracovníkem Temminckovým byla altenburský rodák Hermann Schlegel ( ), který od roku 1824 studoval na vídeňské univerzitě a byl zde zaujat přednáškami proslulého rakouského herpetologa Leopolda Fitzingera. Následně byl jako vynikající student doporučen zmíněnému Conradu Temminckovi do leidenského muzea. Byl přijat, stal se jeho asistentem a po Temminckově smrti i ředitelem muzea. Schlegel v letech spolupracoval s Franzem von Sieboldem ( mezi batrachology známým díky studiím o čeledi Cryptobranchidae) na díle Fauna japonica. Schlegel s Temminckem v roce 1838 popsali pamločí druh Hynobius naevius pod názvem Salamndra naevia a ve stejném roce také druh Hynobius nebulosus pod názvem Salamandra nebulosa.

11 Naposledy zmíněný druh byl znovu popsán jako Ellipsoglossa nebulosa v roce 1854 herpetologickým tandemem Dumeril - Bibron. André Marie Constant Duméril ( ) rodák z francouzského Amiensu vystudoval medicínu a následně přednášel v Paříži anatomii, fyziologii a patologii. Byl však zároveň vynikajícím zoologem, který ještě před pokusy slečny Chauvinové pozoroval proměnu axolotlů mexických ve slavné pařížské Jardin des plantes. Je autorem následujících prací Traité élémentaire d Histoire naturelle, vytištěného ve dvou svazcích v letech 1803 a 1807, Zoologie analytique, která vyšla v roce 1806 a zejména Érpetologie génerale ou histoire naturelle compléte des reptiles z let na němž spolupracoval s jiným francouzským herpetologem, předčasně zemřelým na tuberkulózu Gabrielem Bibronem ( ). V této knize je kromě zmíněného již popisu pamloka Hynobius nebulosus nalezneme ve čtvrté kapitole prvního svazku pozoruhodné postřehy o rozmnožování a amplexu u obojživelníků. Důležitým přínosem pro výzkum čeledi Hynobiidae byly juvenilie významného švýcarského zoologa, lingvisty (znalce jazyka kečua) a cestovatele Johana Jakoba von Tschudi ( ). Tento zanícený badatel, který v mládí prošel univerzitami v Leidenu, Neuchatelu, Curychu, Paříži, Berlíně a Würzburgu a následně procestoval Peru, Brazílii, Bolívii a Chile zahájil svou kariéru pracemi z oboru batrachologie. V článku Über den Homo diluvii testis Andrias scheuchzeri z roku 1837 se věnoval revizi závěrů svého dávného krajana s nimiž začal polemizovat již Georges Cuvier. O dva roky později vydal zásadní stostránkové pojednání, v němž věnuje mj. pozornost čeledi Hynobiidae Classification der Batrachier mit Berücksichtigung der fossilen Thiere dieser Abtheilung der Reptilien. Další představitel čeledi pamlokovitých Ranodon sibiricus byl popsán v roce 1866 zajímavým ruským zoologem německého původu Karlem Fjodorovičem Kesslerem ( ). Tento muž začal v roce 1834 studovat na tehdejší filosofické fakultě petrohradské univerzity, ačkoliv jeho první vědecká práce poctěná zlatou medailí se věnovala matematice, záhy u něj pod vlivem Kutorgových přednášek převládl zájem o zoologii. V roce 1842 obhájil magisterskou disertaci na téma O končetinách ptáků a jejich vztahu k systematickému členění této třídy, ve stejném roce se stal adjunktem katedry zoologie na kyjevské univerzitě. Zde začal se systematickým zkoumáním ukrajinské fauny (zejména ptactva) a založil tu rozsáhlou sbírku dermoplastických preparátů. V roce 1844 byl jmenován mimořádným a o rok později řádným profesorem petrohradské univerzity. Kromě ornitologických pojednání vydal řadu prací z oblasti ichtyologie Zur Ichtyologie des südwestlichen Russlands nebo Ichtiologičeskaja fauna Turkestana. Kessler byl také tvůrcem teorie, která doplňovala a částečně opravovala Darwinovu teorii Ideou Kesslerovou bylo, že vedle zákona o vzájemném boji jest v přírodě i zákon o pospolitosti, který jest pro úspěšný zápas o život a zvláště

12 pro postupný vývoj druhu mnohem důležitější než zákon vzájemného boje. (str.9). S carským Ruskem souvisel také život jiného pozoruhodného člověka a vědce Benedykta Dybowskiego ( ) ten se narodil v běloruském Minsku, studoval v estonském Tartu a ve slezské Vratislavi. V roce 1863 se zúčastnil polského povstání za což byl carskou vládou odsouzen na dvanáct let do sibiřského vyhnanství. Na Sibiři se však Dybowski intenzivně věnoval přírodovědě. A také pozdější popsání pamloka sibiřského Salamandrella keyserlingi (1870) zřejmě souvisí s jeho nuceným pobytem na Sibiři. Skoro stoletý život Benedykta Dybowskiego byl naplněn prací na různých polích zoologického výzkumu. Benedykt Dybowski obdržel v roce 1921 čestný dokorát varšavské univerzity, v roce 1927 se stal dopisujícím členem sovětské akademie věd.

13 CAUDATA V ČELAKOVICÍCH Petr Zmítko mě napsal jestli bych nechtěl napsat článek o spoluúčasti spolku Caudata na chovatelských výstavách v Čelákovicích. Na Čelákovických chovatelských výstavách, které se konají dvakrát do roka se již mnoho let objevovala terarijní zvířata, povětšinou plazy. Už tato přítomnost terarijních zvířat na chovatelské výstavě na malém městě odlišovala čelákovické výstavy od ostatních. V určité době se však terarijní zvířata při čelákovických výstavách těžce zredukovala na minimum až na pouhé dva plazy. To nastalo z důvodu odstěhování hlavního tahouna teraristiky z města. Šéf čelákovických chovatelů pan Bajer vyzíval ve Fauně chovatele k vystavování v Čelákovicích a tato výzva plus vědomí, že teraristika má v tamějším chovatelství jistou tradici rozhodla. Napadlo mě v Čelákovicích vystavovat obojživelníky a tím přispět k propagaci těchto u nás stále ještě opomíjených chovanců. Nejprve jsem tuto možnost probral s pražskými aktivisty Caudaty Hynkem Vášou, Radkem Sejkorou a Karlem Brychtou. Poté co souhlasili jsme kontaktovali čelákovické chovatelé, kteří byli našim zájmen nadšení, a rozjela se naše vzájemná spolupráce. Vystavovali jsme v teráriích po hadech a trochu štítivě jsme vyčistili akvária po hlodavcích, která se pro svoje předěly ukázala ideální pro vystavování ocasatých obojživelníků.první výstava byla oťukáváním obou skupin, jak zareaguje tradiční návštěvníci zvyklý spíše na králíky a holuby. První výstava skončila zdárně návštěvníci naši expozici přijali celkem se zájmem. Čelákovický chválili chovatele za cosi nového a zajímali se, zdali chceme i dál vystavovat u nich i na dalších výstavách. Když jsme řekli, že pokračovat budeme i dále tak se pídili po tom, co by pro nás (naše chovance) mohli zařídit.požádali jsme tedy o na pět části předělené akvárium a to také dorazilo, příště jsme požádali o krycí

14 skla na hořejní části nádrží opět bez problémů. Tak se stalo, že naše nádrže jsou s jistou rutinou vždy po výstavě vyčištěny zabaleny do igelitových pytlů a uschovány pro další použití našimi chovanci. Jako výborná se v Čelákovických ukázala naše spolupráce s tamějšími akvaristy. Ti se vždy zajímají o naše chovance, vždy máme spolu o čem hovořit a oni, protože jsou na výstavě přítomni po celou dobu jejího konání i dohlíží na naše nádrže. Počet druhů, které v Čelákovicích jako klub Caudáta vystavujme se ustálil na nějakých dvacíti. Čelákovičtí chovatelé nám poskytli i prostor dvou stránek ve svém výstavním katalogu. Zde pravidelně vydáváme seznam námi vystavených druhů a uveřejňujeme informace o klubu Caudata. Chovatelé z Čelákovic si na naši spolupráci už zvykli a jako spřátelenou organizaci nás zvou i na své výroční schůze. Do současnosti (článek píši na konci dubna 2009) jsme v Čelákovicích vystavovali celkem čtyřikrát. Naši chovanci vždy získávají čestné ceny a loňský podzim získal jeden z nás i vítězný pohár od sponzora.čelákovické výstavy jsou vždy velmi dobře navštívené, během tří dní výstavy (pa,so,ne) je navštíví zhruba 1000 dětí a 900 dospělých. S námi v Čelákovicích vystavoval svoje chovance i člen Caudaty z Duchova Jiří Wolf. Kdybych měl nějak popsat čelákovickou výstavu tak kromě králíků, holubu, slepic, hus a kachen tam můžete vidět chovné skupiny mývalů, akvarijní expozici, papoušky a drobné exoty. Kousek od chovatelského areálu je městské muzeum s kvalitní expozicí přírody středního Polabí. Okolí Čelákovic je zajímavé i rozsáhlou sítí slepých labských ramen ze zajímavou faunou a florou. Čelákovické výstavy, které jsou vždy inzerovány ve fauně, proto rozhodně stojí navštívit a to nejen kvůli výstavám samotným. V čelákovickém areálu chovatelů se konají pravidelně vždy každou třetí neděli v měsíci akvaristické burzy spojené s chovatelskou a mykologickou poradnou. Pro nás vždy čelákovické výstavy začínají čtvrteční instalací nádrží, jejich zařízením a vpuštění chovanců. Poté

15 vždy někdo z nás během výstavy přijede buďto v pátek nebo v sobotu zkontrolovat vystavené chovance. V neděli okolo 16 hodiny se pak sjíždíme na ukončení naší expozice. Na jarní výstavě 2008 ( při jejím rušení) proběhla i improvizovaná přednáška Hynka Váši o jeho návštěvě Moskvy a tamější zoo. Jeho vyprávění doprovázené promítáním fotografií na monitoru přenosného počítače způsobilo to, že na skončení další čelákovické výstavy v září 2008 již byli improvizované přednášky tři. Po odlovení chovanců jejich zabalení a vyčištění nádrží naše setkání teď nekončí, ale následuje přátelské posezení s nápoji z chovatelské restaurace spojené s promítáním fotek. V září 2008 jsme si vyslechli od Radka Sejkory o návštěvě Caudaty v Krkonoších, od Kláry Macháčkové o macarátech z Postojne jamy a já jsem hovořil o přírodě okolí Čelákovic. Naše byť improvizované přednášky se líbily čelákovickým chovatelům a mykologům a ti nám nabídli možnost dělat přednášku pro širší veřejnost, s tím že nám pomohou s její propagací. Z této dohody se zrodilo chystané přednáškové pásmo, které se bude konat při jarní výstavě 20.června od 17,00 v areálu chovatelů. Přednášky se kromě obojživelníka a plaza roku budou věnovat i broukům středního Polabí, přírodě čelákovicka a jarním houbám Polabí. O obojživelníku a plazu roku 2009 pohovoří Martin Šandera, o jarních houbách Polabí šéf čelákovických mykologu Ing. Kadeřávek o broucích středního Polabí Radek Sejkora a přírodu čelákovicka představím já. Tolik snad ve stručnosti, vše co mě napadá k naší spoluúčasti na chovatelských akcích v Čelákovicích. David Macháček

16 Klub Uncanny amphibians Tento klub byl založen v dubnu roku Název v překladu znamená Záhadní obojživelníci, což přesně vystihuje tyto krásná zvířata. Hlavní náplní klubu jsou výpravy do přírody, jejichž cílem je hledat, fotit, natáčet a poznávat obojživelníky v přirozených lokalitách. Mezi další důležité aktivity patří také různé přednášky převážně pro školy, zoologické zahrady, různé tábory a podobně. Nyní také plánujeme menší stálou výstavu obojživelníků, kde bude k dispozici ke shlédnutí několik druhů našich i zahraničních druhů obojživelníků. Možná se ptáte, proč děláme takové věci. Že by kvůli peněz? Nikoliv. Odpověď je jednoduchá. Málo lidí o obojživelnících něco ví. Spousta lidí si myslí, že z čolka bude žába, že ropuchy jsou nebezpečné pro člověka a podobně. My se snažíme seznámit převážně mládež se záhadnými obojživelníky, vysvětlit jak a proč se o ně starat, udržovat lokality a dodržovat ochranu. Protože nemůžeme všem, lidem přednášet, píšeme různé články na naše webové ale i partnerské stránky či časopisy. Dále také vydáváme prezentace na DVD a CD, které mohou dále sloužit jako výukový materiál. Nyní máme za sebou 6 výprav, které nám vždy přinesly spoustu krásných záběrů obojživelníků. Na výpravy jezdíme po celé ČR a do budoucna plánujeme i zahraničí. Klub má k dnešnímu dni 11 registrovaných členů a spoustu dalších zájemců o výpravy. Byli by jsme rádi, kdyby se tento počet do budoucna několikrát zvětšil a výpravy tak byly zajímavější a bohatší o nalezená zvířata. Na závěr by jsme chtěli poděkovat všem sponzorům výprav a také samostatným účastníkům, za vynikající spolupráci, připravenost a toleranci. Velké díky patří také klubu CAUDATA, který poskytuje bohaté informace o lokalitách výskytu i o zvířatech samotných. Jen tak dále. S pozdravem, členové klubu.

17 Ambystoma mexicanum golden albino metamorfovaný Dne 20. prosince 2008 jsem po Ostravské burze zakoupil od Martina Pavely (Goniatit), metamorfovaného axolotla mexického formy GOLDEN albino. Toto zvíře měřilo 20 cm a vážilo 52 g. Klasický axolotl mexický za svůj život nemetamorfuje. Metamorfóza je přechod z vody na souš a zmizení žabírek za hlavou, kterými dýchá. Po metamorfóze obojživelníci dýchají plícemi a kůží. Přeměny se u tohoto druhu může docílit aplikováním hormonů. Občas se někteří chovatelé pokoušejí postupně snižovat hladinu vodního sloupce a axolotla tak donutit k přechodu na souš. Tento způsob bohužel často končí úhynem zvířat. Tento konkrétní jedinec byl ve velkém akváriu s vysokým sloupcem vody spolu s několika dalšími kusy. Začaly se mu ztrácet žábírka, nakonec úplně zmizely a zvíře vylezlo na souš. tudíž bez aplikování hormonů nebo jiných metod. Sám od sebe, jako jediný kus z velkého množství v akváriu, metamorfoval, což se považuje za velkou raritu. Axolotla jsem na první dny ubytoval v polystyrénovém boxu, do kterého jsem umístil plastovou nádobu s vodou a vlhký rašeliník. Celý box jsem přikryl sklem a nasypal pár švábů, kteří slouží jako potrava. Teplota v místnosti byla kolem 20 stupňů. Axolotl, přesto že byl v boxu pouze pár minut, ihned ulovil pár švábů, kteří sotva dopadli na rašeliník. Zdá se, že jeho zdravotní stav je velmi dobrý a přijímaní potravy by mělo být bez problémů. Zatím se pohyboval pouze po souši, o vodu nejevil vůbec zájem. Tuto zimu ho nemám v plánu pořádně zazimovat, pouze na několik málo dní snížit teplotu o pár stupňů. Nyní budu pozorovat jeho chování, příjem potravy a na jaře ho přidám do výběhu s ostatními axolotli mexickými. Ve výběhu bude mít samozřejmě svůj kus souše, úkryty a odpovídající přechod z vody na souš aby nedošlo k utonutí. Tohoto axolotla můžete vidět na výstavě klubu Uncanny amphibians Bude se axolotlovi dařit? Bude mít na jaře snahu pářit se s ostatníma? O tom Vás budu průběžně informovat dalšími články. autor: Pater Tomáš

18 "MOR MLOKŮ": POPIS 3 PŘÍPADŮ U ŽEBROVNÍKA WALTLOVA (PLEURODELES WALTL) MVDr. Dagmar Vršková, Ph.D. Termínem "mor mloků" (v zahraniční literatuře "molchpest") je označována bakteriální septikemie ocasatých obojživelníků. Původcem jsou nejčastěji bakterie, které se běžně vyskytují ve vodním prostředí, na kůži a v trávicím traktu zdravých obojživelníků. K rozvoji onemocnění "morem mloků" je tedy nutné i oslabení imunitního systému, ke kterému dochází přítomností stresujících faktorů. Za nejvýznamnější příčinu rozvoje onemocnění je jednoznačně považována vysoká teplota prostředí, která u zvířat způsobuje stres spojený se snížením funkcí imunitního systému, následovaný rozvojem bakteriální infekce a produkcí bakteriálních toxinů. Menší, i když ne nevýznamnou roli může hrát také nedostatek vitamínů a stopových prvků v předkládané potravě. Za klinické příznaky a patologicko-anatomické změny jsou zodpovědné bakteriální toxiny, které narušují cevní stěnu. Prvními příznaky nástupu onemocnění jsou apatie a sklíčenost postižených zvířat. Následuje výrazný úbytek tělesné hmotnosti, mohou se vyskytnout také otoky těla. Postižení nervového systému se projevuje poruchami rovnováhy, křečemi a nekoordinovanými pohyby postižených zvířat. Při dalším postupu onemocnění se objevují změny na kůži ta je nejprve zakalená, vrásčitá, později dochází k překrvení dolní části těla. Takto porušená kůže je pak snadným terčem pro různé sekundární infekce, nejčastěji myotické, které se projevují tvorbou hustých plísňových porostů. U mnohých zvířat dochází k nekrózám okrajových částí těla, např. prstů, v extrémních případech celých končetin. Postižená zvířata mohou mít petrželovitý až nahnilý pach. Patologicko-anatomický nález je velmi variabilní. Vyskytují se nekrotické změny v kůži a svalovině, degenerace svalových vláken, zvětšení jater a sleziny, zánět střev a ledvin, otok podkoží. Diagnóza onemocnění "morem mloků" je založena na přítomnosti stresu v anamnéze, typických klinických příznacích a bakteriologickém potvrzení původce

19 (vzorky ze sleziny, výtěr z dutiny tělní, bakteriologická kultivace krve). Diferenciálně diagnosticky je třeba odlišit primární mykotické kožní infekce, traumata a kontakt s dráždivými látkami. Terapie zahrnuje aplikaci antibiotik a nápravu nevhodných chovatelských podmínek. Prognóza onemocnění "morem mloků" je nejistá až špatná. Cílem příspěvku je seznámit se třemi případy výskytu "moru mloků" u jednoho z nejčastěji chovaných obojživelníků v zajetí, žebrovníka Waltlova (Pleurodeles waltl). Případ 1 červenec 2004 Dva mladí žebrovníci byli chováni v nádrži o objemu 40 litrů, s filtrem, s teplotou vody C. Nyní však byli kvůli rekonstrukci akvária dočasně umístěni do náhradní nádrže o objemu 4,5 litru. Teplota vody se pohybovala v rozmezí C, ale během vysokých letních denních teplot dosahovala až 30 C. Žebrovníci byli krmeni 3x týdně mraženými pakomářími larvami, granulemi pro vodní želvy a živými malými akvarijními rybkami. Po dvoutýdenním pobytu v náhradní nádrži začali oba jedinci odmítat nabízenou potravu a pouze leželi apaticky na dně. Klinickým vyšetřením byla u obou žebrovníků zjištěna apatie, šedavé zbarvení kůže celého těla a drobné kožní nekrózy nad pánevními končetinami. Tři dny po zešednutí pokožky byl jeden žebrovník nalezen uhynulý. Při patologicko-anatomickém vyšetření bylo nalezeno na povrchu těla velké množství hlenu, šedavá odlupující se pokožka, nekrózy kůže nad pánevními končetinami a na tlamě, krváceniny na ventrální straně krku, břicha a ocasu a pod dolní čelistí rosolovitý edém červené barvy. V dutině tělní se nacházelo asi 1,5 ml krve, játra byla zvětšená, s drobnými tečkovitými krváceninami, slezina zvětšená se zaoblenými okraji, na stěně žaludku se nalézaly petechiální krváceniny. Plíce, srdce, ledviny a vaječníky byly bez patologického nálezu. Ihned po otevření kadaveru byl odebrán stěr z dutiny tělní. Bakteriologickým vyšetřením byla zjištěna Pseudomonas aeruginosa. Roztěr sliznice a obsahu žaludku a různých úseků střev na přítomnost parazitů byl negativní.

20 Vzhledem k přítomnosti vysoké teploty vody, typickým klinickým příznakům, patologicko-anatomickému nálezu a výsledku bakteriologického vyšetření byla stanovena diagnóza "mor mloků". Hlavní příčinou onemocnění obou žebrovníků bylo přemístění do velikostně zcela nedostačující nádrže a působení vysokých teplot. U druhého žebrovníka byla provedena tato preventivně-léčebná opatření: přemístění do hygienicky zařízené nádrže o objemu 20 litrů, snížení teploty vody na C a aplikace antibiotika ve formě trvalé koupele. Po čtyřech dnech žebrovník uhynul. Patologicko-anatomický nález byl u něj shodný jako u předchozího jedince. Případ 2 květen 2006 Samice žebrovníka byla chována 4 roky ve skleněné kouli, pravidelně pouštěna k proběhnutí na trávu, nyní žije půl roku ve staré vaně v domácnosti, teplota vody se pohybuje kolem 9 ºC. Při výměně vody majitelka dolévá výrazně teplejší vodu. Žebrovník je krmen 2x týdně a to výhradně vepřovým masem. Před 10 dny bylo u žebrovníka pozorováno ohnutí prstů na levé hrudní a pravé zadní končetině. Následovala nekróza postižených článků článků prstů, nechutenství a apatie. Majitelka vyloučila možnost mechanického poškození prstů. Před 5 dny došlo k sedření kůže na palmární a plantární části končetin a od té doby je žebrovník držen na suchu (!) v plastové krabičce bez substrátu. Při klinickém vyšetření se žebrovník jevil čilý, v dobrém výživném stavu. Vykazoval silnou dehydrataci - kůže byla svraštělá, oči zapadlé. Na pravé pánevní a levé hrudní končetině byla patrná nekróza článků prstů. Na obou pánevních končetinách a levé hrudní končetině byl zjištěn hluboký zánět chodidel.

21 Obr. 1 Silná dehydratace (svraštělá kůže) Obr. 2 Hluboký zánět chodidel, nekrózy prstních článků Terapie zahrnovala aplikaci fyziologického roztoku, do obnovení hydratace koupel v Ringerově roztoku, chirurgické odstranění nekrotických prstních článků a aplikaci antibiotika. Navzdory intenzivní terapii žebrovník druhý den uhynul. Při pitvě kadaveru byla zjištěna silná dehydratace, nekrózy kůže na chodidlové části končetin, krváceniny na ventrální straně ocasu. Dutina tělní byla suchá, játra

22 zvětšená, překrvená, slezina zvětšená se zaoblenými okraji, žaludek i střeva naplněny hustým sklovitým hlenem. Plíce, srdce, ledviny a vaječníky byly bez patologického nálezu. Ihned po otevření kadaveru byla odebrána krev ze srdce. Majitelka si nepřála provedení bakteriologické kultivace, proto bylo provedeno pouze obarvení krevního nátěru na přítomnost bakterií. V nátěru bylo nalezeno velké množství G- bakterií (u zdravého zvířete v krvi nevyskytují). Roztěr sliznice a obsahu žaludku a různých úseků střev na přítomnost parazitů byl negativní. U tohoto případu byly typické klinické příznaky "moru mloků" zastřeny silnou dehydratací postiženého zvířete. Pro definitivní potrvrzení diagnózy "moru mloků" mělo být provedeno bakteriologické vyšetření ze vzorků sleziny nebo stěru z dutiny tělní. Nicméně přítomnost bakterií v krvi ukazuje na rozvoj septikemie. Za hlavní vyvolávající příčinu je možno v tomto případě považovat chov v neoptimálních podmínkách, přilévání výrazně teplejší vody při čištění nádrže a jednostrannou dietu. Případ 3 srpen 2006 Chovná skupina 8 žebrovníků byla držena v nádrži o objemu 120 litrů, s filtrem, s teplotou vody C. Během letních veder teplota dosahovala až 31 C. Žebrovníci byli krmeni mraženými pakomářími larvami, mraženými malými rybkami a živými žížalami. Nejslabší jedinec ze skupiny se začal chovat apaticky, týden nejevil zájem o nabízenou potravu. Ostatní zvířata se chovala normálně. Klinické vyšetření postiženého žebrovníka odhalilo apatii, šedé zbarvení kůže celého těla a drobné kožní nekrózy na kůži hlavy a na ocasu. Za 6 dní od prvních příznaků žebrovník uhynul.

23 Obr. 3 Plísňové povlaky v oblasti ocasu a trupu Obr. 4 Krváceniny na dolní straně krku Při pitvě kadaveru bylo nalezeno velké množství hlenu na povrchu těla, šedé zbarvení pokožky, nekrózy kůže na hlavě, ocase a nad pánevními končetinami lemované nárůstem plísní, krváceniny na ventrální straně krku. V dutině tělní byl asi 1 ml krve, bylo zjištěno zvětšení jater a sleziny. Žaludek i střeva byly naplněny hlenem krémové barvy. Plíce, srdce, ledviny a varlata byly bez patologického nálezu. Ihned po otevření kadaveru byl odebrán stěr z dutiny tělní a vzorek sleziny. V obou vzorcích byla prokázána bakterie Aeromonas hydrophila. Roztěr sliznice a obsahu žaludku a různých úseků střev na přítomnost parazitů byl negativní. Vzhledem k přítomnosti vysoké teploty vody, typickým klinickým příznakům, patologicko-anatomickému nálezu a výsledku bakteriologického vyšetření byla stanovena diagnóza "mor mloků".

24 U tohoto případu byla vyvolávající příčinou vysoká teplota vody v akváriu. Pro prevenci rozvoje moru mloků u ostatních žebrovníků bylo chovateli doporučeno snížení teploty vody a to pomocí přidávání ledových kostek do nádrže. Tím se podařilo snížit teplotu vody na 23 C. Žádný další žebrovník již neonemocněl. Závěr Byly prezentovány tři případy výskytu "moru mloků" v chovu žebrovníka Waltlova. Ve všech zmíněných případech majitelé nedodrželi optimální podmínky chovu zvířata byla stresována vysokou teplotou vody (všechny 3 případy), omezeným životním prostorem (případ 1) nebo jednostrannou dietou (případ 2). Po rozvoji klinických příznaků "moru mloků" byla antibiotická terapie neúčinná, a to i přes to, že bylo použito antibiotikum účinné proti nejčastějším původcům moru mloků. Vzhledem k minimálním možnostem terapie "moru mloků" má prevence zcela zásadní význam. Základním předpokladem je dodržování fyziologických podmínek chovu ocasatých obojživelníků, obzvláště dodržování optimálních teplot u chladnomilných druhů, dodržování hygienických pravidel v chovu a vyloučení působení extrémních stresových vlivů na chovaná zvířata. Použitá literatura MUTSCHMANN, F Faktorenkrankheiten, p In Erkrankungen der Amphibien. Parey Buchverlag Berlin, Germany. MUTSCHMANN, F Molchpest, p In Erkrankungen der Amphibien. Parey Buchverlag Berlin, Germany. WRIGHT, K.M Molchpest, p In K. M. Wright and B. R. Whitaker (ed.), Amphibian medicine and captive husbandry. Krieger Publishing Company, Malabar, Florida, USA.

25 Tajemný salamandr podruhé v Duchcově Ve dnech 31.VIII až 14.IX proběhla druhá výstava ocasatých obojživelníků pořádaná Klubem přátel ocasatých obojživelníků Caudata a Muzeem města Duchcova (o první výstavě z podzimu roku 2006 již na stránkách ročenky informoval Mgr.Petr Zmítko, reportáž z ní přinesl také Mgr.Martin Šandera v časopise Akva-terra fórum). Místem konání byla stejně jako před dvěma lety Poppelova výstavní síň Muzea města Duchcova. Vernisáž jíž se účastnilo několik desítek zájemců, byla obohacena autorským čtením povídky o velemlokovi batrachologem a zároveň spisovatelem (publikujícím pod pseudonymem Arnold Nowicki ) MUDr.Vítem Zavadilem. Hned v den vernisáže se začaly návštěvníkům rozdávat skládačky věnované obojživelníku roku 2008 jímž byl mlok skvrnitý zaslané na výstavu Mg.Martinem Šanderou.Ve výstavní síni si zájemci mohli vedle lihových preparátů předvádějících anatomii mloků skvrnitých nebo suchého preparátu mloka černého zapůjčených z Regionálního muzea v Teplicích, ukázek cizojazyčné batrachologické literatury z kolekce Hynka Váši a přehledných tabulí k systematice ocasatých obojživelníků prohlédnout velké množství zajímavých živých zvířat z čeledí Salamandridae, Ambystomatidae, Plethodontidae, Hynobiidae. Na výstavě se ukázala řada druhů, které návštěvníci duchcovského muzea v roce 2006 neměli možnost vidět např.z axolotlů Ambystoma jeffersonianum, Ambystoma macrodactylum ( z chovů Hynka Váši a Kamila D. Szepanskiego) z bezplicných mločíků Gyrinophilus porphyriticus, Desmognathus ochropaeus, Plethodon cinereus (opět ze sbírky Kamila D.Szepanskiego) z pamloků Hynobius dunni a Pachyhynobius shangchengensis. Všechna terária byla opatřena brilantními popiskami Radka Sejkory. Součástí duchcovské akce bylo (stejně jako v roce 2006) setkání členů klubu Caudata a batrachologický miniseminář v badatelně Muzea města Duchcova dne 13.IX Jednání zahájil zakladatel klubu Caudata Mgr.Petr Zmítko historickým přehledem dosavadních aktivit tohoto sdružení, následoval zajímavý referát Radka Sejkory o reprodukci západopalearktických salamandridů v domácím chovu a obsáhlá přednáška Ing. Radka Zajíčka o jeho dlouholetém terénním pozorování mloků skvrnitých na Děčínsku, seminář zakončil příspěvek Jiřího Wolfa a Hynka Váši o pamloku Hynobius dunni. Po přednáškovém pásmu proběhla exkurse na ohroženou lokalitu čolka horského v nedalekém krušnohorském Mikulově, kde jsme na souši nalezli dva adultní exempláře zmíněného druhu. Následujícího dne byla výstava zrušena a mlokaři se i se svými chovanci rozjeli domů. PhDr. Jiří Wolf pracovník Muzea města Duchcova a člen klubu Caudata

26 Výstava Mýtický mlok Výstava zvaná Mýtický mlok se konala třetí květnový týden v pražské Stanici přírodovědců, která leží v krásném prostředí na úpatí vrchu Petřína na Smíchově. Akce byla zaměřená hlavně na popularizaci ocasatých obojživelníků u mládeže a byla spojená s výstavou dětské tvorby na toto téma. Souběžně ve sklenících stanice probíhala prodejní výstava exotických rostlin a návštěvníci také měli možnost prohlídky areálu stanice. Co do počtu vystavovaných druhů ocasatých obojživelníků se jednalo o jednu z největších výstav pořádaných klubem Caudata. Celkem bylo vystavováno okolo 100 exemplářů ocasatých obojživelníků z 5 čeledí. V rámci osvěty byli vystaveni i zástupci ostatních řádů obojživelníků, drápatky Xenopus laevis a červorovci Typhlonectes natans. Po technické stránce byla nenahraditelná pomoc zdejšího chovatele terarijních zvířat Honzy Hříbala, kterému bych chtěl touto cestou poděkovat. K příležitosti konání výstavy bylo uspořádáno malé setkání členů KPOO spojené s přednáškami a promítáním. Zde musím s politováním konstatovat, že se setkání ze strany členů našeho klubu nesetkalo s přiliž velkým zájmem a k cestě do Prahy je nezlákala ani možnost návštěvy terrabazaru, který tento den probíhal jen několik minut pěšky od stanice.