Sbírka soudních rozhodnutí
|
|
- Adam Sedláček
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Sbírka soudních rozhodnutí ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (druhého senátu) 11. září 2014 * Dohoda o přidružení EHS-Turecko Článek 41 odst. 1 dodatkového protokolu a článek 13 rozhodnutí č. 1/80 Působnost Zavedení nových omezení svobody usazování, volného pohybu služeb a podmínek přístupu k zaměstnání Zákaz Volný pohyb služeb Články 56 SFEU a 57 SFEU Vysílání pracovníků Státní příslušníci třetích států Požadavek pracovního povolení pro poskytování pracovní síly Ve věci C-91/13, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Raad van State (Nizozemsko) ze dne 20. února 2013, došlým Soudnímu dvoru dne 25. února 2013, v řízení Essent Energie Productie BV proti Minister van Sociale Zaken en Werkgelegenheid, SOUDNÍ DVŮR (druhý senát), ve složení R. Silva de Lapuerta (zpravodajka), předsedkyně senátu, J. L. da Cruz Vilaça, G. Arestis, J.-C. Bonichot a A. Arabadžev, soudci, generální advokát: Y. Bot, vedoucí soudní kanceláře: M. Ferreira, vrchní rada, s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 20. března 2014, s ohledem na vyjádření předložená: za Essent Energie Productie BV T. L. Badouxem, advocaat, za nizozemskou vládu M. Bulterman a J. Langerem, jako zmocněnci, za dánskou vládu M. Wolff, jako zmocněnkyní, za Evropskou komisi J. Enegrenem a M. van Beekem, jako zmocněnci, po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 8. května 2014, CS * Jednací jazyk: nizozemština. ECLI:EU:C:2014:2206 1
2 vydává tento Rozsudek 1 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 41 odst. 1 dodatkového protokolu, podepsaného dne 23. listopadu 1970 v Bruselu a uzavřeného, schváleného a potvrzeného jménem Společenství nařízením Rady (EHS) č. 2760/72 ze dne 19. prosince 1972 (Úř. věst. L 293, s. 1; Zvl. vyd. 11/11, s. 41, dále jen dodatkový protokol ), a článku 13 rozhodnutí Rady přidružení č. 1/80 ze dne 19. září 1980 o vývoji tohoto přidružení (dále jen rozhodnutí č. 1/80 ). Rada přidružení byla zřízena Dohodou zakládající přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Tureckem, která byla podepsána dne 12. září 1963 v Ankaře Tureckou republikou na jedné straně a členskými státy EHS a Společenstvím na straně druhé a která byla uzavřena, schválena a potvrzena jménem Společenství rozhodnutím Rady 64/732/EHS ze dne 23. prosince 1963 (Úř. věst. 1964, 217, s. 3685; Zvl. vyd. 11/11, s. 10, dále jen dohoda o přidružení ). 2 Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi Essent Energie Productie BV (dále jen Essent ) a Minister van Sociale Zaken en Werkgelegenheid (ministr sociálních věcí a práce, dále jen Minister ) ve věci pokuty, kterou Minister uložil společnosti Essent z důvodu, že provedení prací zadala pracovníkům, kteří byli státními příslušníky třetích států, jimž nebylo vydáno pracovní povolení. Právní rámec Unijní právo Dohoda o přidružení 3 Dohoda o přidružení má v souladu s jejím čl. 2 odst. 1 za cíl podporovat stálé a vyvážené posilování obchodních a hospodářských vztahů mezi smluvními stranami, včetně vztahů v oblasti pracovních sil, zejména postupným zaváděním volného pohybu pracovníků (článek 12 dohody o přidružení), jakož i odstraněním omezení svobody usazování (článek 13 této dohody) a volného pohybu služeb (článek 14 uvedené dohody) s cílem zlepšování životní úrovně tureckého lidu a usnadnění následného přistoupení Turecké republiky k Unii (čtvrtý pododstavec preambule a článek 28 téže dohody). Dodatkový protokol 4 Dodatkový protokol, který je podle svého článku 62 nedílnou součástí dohody o přidružení, stanoví v článku 1 podmínky, pravidla a harmonogram realizace přechodné etapy uvedené v článku 4 této dohody. 5 Dodatkový protokol obsahuje hlavu II, nadepsanou Pohyb osob a služeb, jejíž kapitola I se týká [p]racovníků a kapitola II je věnována právu usazování, službám a dopravě. 6 Článek 41 odst. 1 dodatkového protokolu, který je obsažen v uvedené kapitole II, uvádí: Smluvní strany mezi sebou nebudou zavádět nová omezení svobody usazování a volného pohybu služeb. 2 ECLI:EU:C:2014:2206
3 7 Článek 59 dodatkového protokolu, který je obsažen v hlavě IV tohoto protokolu, nadepsané Obecná a závěrečná ustanovení, zní takto: Turecku nelze v oblastech, na které se vztahuje tento protokol, poskytovat zacházení příznivější, než které si vzájemně poskytují členské státy na základě [Smlouvy o FEU]. (citovaná ustanovení dodatkového protokolu jsou neoficiálním překladem) Rozhodnutí č. 1/80 8 Článek 13 rozhodnutí č. 1/80 stanoví: Členské státy [Unie] a Turecko nemohou přijmout nová omezení týkající se podmínek přístupu k zaměstnání pracovníků a jejich rodinných příslušníků, kteří se nacházejí na jejich příslušném území v legálním postavení, co se týče pobytu a zaměstnání. (neoficiální překlad) Nizozemské právo 9 Podle čl. 1 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) bodu 1 zákona o zaměstnávání cizinců (Wet arbeid vreemdelingen), ve znění použitelném na spor v původním řízení (dále jen Wav 1994 ), se zaměstnavatelem rozumí osoba, která při výkonu své funkce nebo povolání nebo ve svém podniku zaměstnává třetí osobu. 10 Článek 2 odst. 1 Wav 1994 stanoví, že je zakázáno, aby zaměstnavatel zadával práci cizinci v Nizozemsku bez pracovního povolení. Spor v původním řízení a předběžné otázky 11 Essent je společností usazenou v Nizozemsku, která pověřila BIS Industrial Services Nederland BV (dále BIS ), jež je rovněž usazena v Nizozemsku, provedením prací spočívajících v montáži lešení v její pobočce nacházející se v Geertruidenbergu (Nizozemsko). 12 Podle zprávy inspektorátu práce ze dne 8. března 2010 bylo při kontrole, kterou v této pobočce provedl ve dnech 15., 19. a 20. května 2008, zjištěno, že na provedení uvedených prací se v období od 1. ledna do 20. května 2008 podílelo 33 státních příslušníků třetích států, mezi nimiž bylo 29 tureckých státních příslušníků. 13 Podle téže zprávy byli tito pracovníci, kteří jsou státními příslušníky třetích států, vysláni k BIS podnikem Ekinci Gerüstbau GmbH (dále jen Ekinci ) usazeným v Německu, který je zaměstnával, aniž nizozemské orgány vydaly za účelem takového vyslání jakékoli pracovní povolení. 14 Rozhodnutím ze dne 11. května 2010 uložil Minister společnosti Essent pokutu ve výši eur za porušení čl. 2 odst. 1 Wav 1994 z důvodu, že tato společnost zadala provedení uvedených prací zahraničním pracovníkům, v jejichž případě nebylo vydáno pracovní povolení, přestože podle nizozemské právní úpravy je takové povolení povinné. 15 Společnost Essent se proti uvedenému rozhodnutí odvolala. 16 Rozhodnutím ze dne 22. prosince 2010 zamítl Minister toto správní odvolání jako neopodstatněné z důvodu, že služba poskytnutá podnikem Ekinci spočívala výlučně ve vyslání pracovní síly, takže Essent si měla jakožto příkazce a zaměstnavatel dotyčných zahraničních pracovníků opatřit pracovní povolení pro tyto pracovníky. ECLI:EU:C:2014:2206 3
4 17 Rozsudkem ze dne 27. září 2011 zamítl Rechtbank s-hertogenbosch (Nizozemsko) žalobu, kterou společnost Essent podala proti uvedenému zamítavému rozhodnutí. Tento soud mimo jiné rozhodl, že Minister uložil pokutu společnosti Essent právem, neboť služba poskytnutá podnikem Ekinci spočívala jen ve vyslání zahraničních pracovníků, a že unijní právo v tomto kontextu nebrání právní úpravě členského státu, která vyžaduje, aby pracovníci vyslaní na území tohoto státu byli držiteli pracovního povolení. 18 Společnost Essent podala proti uvedenému rozsudku odvolání k předkládajícímu soudu. 19 Za těchto podmínek se Raad van State rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky: 1) Může se příkazce, kterého je třeba ve smyslu čl. 2 odst. 1 [Wav 1994] považovat za zaměstnavatele dotyčných tureckých pracovníků, v takové situaci, jako je situace dotčená v původním řízení, dovolávat vůči nizozemským orgánům doložky,standstill uvedené v článku 13 rozhodnutí č. 1/80 nebo takovéto doložky uvedené v článku 41 dodatkového protokolu? 2) a) Musí být doložka,standstill uvedená v článku 13 rozhodnutí č. 1/80 nebo takováto doložka uvedená v článku 41 dodatkového protokolu vykládány v tom smyslu, že brání zavedení takového zákazu, jako je zákaz uvedený v čl. 2 odst. 1 [Wav 1994], aby příkazci zadávali práci v Nizozemsku pracovníkům, kteří jsou státními příslušníky třetího státu, v projednávané věci [Turecké republiky], bez povolení k zaměstnání, jsou-li uvedení pracovníci zaměstnáni německým podnikem a prostřednictvím nizozemského podniku, který je využívá, pracují pro příkazce [usazeného] v Nizozemsku? b) Je v tomto ohledu významné, že již před vstupem doložky standstill uvedené v článku 41 dodatkového protokolu i takovéto doložky uvedené v článku 13 rozhodnutí č. 1/80 v platnost nesměl zaměstnavatel zadávat práci cizinci na základě pracovní smlouvy bez povolení k zaměstnání a že tento zákaz byl rovněž před vstupem pravidla o zachování,statu quo uvedeného v článku 13 rozhodnutí č. 1/80 v platnost rozšířen na podniky, které cizince využívají a k nimž jsou cizinci vysíláni? K předběžným otázkám 20 Podstatou otázek předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, je, zda čl. 41 odst. 1 dodatkového protokolu a článek 13 rozhodnutí č. 1/80 musí být vykládány v tom smyslu, že brání takové právní úpravě členského státu, jako je právní úprava dotčená v původním řízení, která stanoví, že jsou-li turečtí pracovníci poskytnuti podnikem usazeným v jiném členském státě podniku usazenému v prvním členském státě, který je využije k provedení prací na účet jiného podniku usazeného v tomtéž členském státě, podléhá takové poskytnutí podmínce, že tito pracovníci musí mít pracovní povolení. K použitelnosti čl. 41 odst. 1 dodatkového protokolu a článku 13 rozhodnutí č. 1/80 21 Je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury Soudního dvora mají čl. 41 odst. 1 dodatkového protokolu a článek 13 rozhodnutí č. 1/80 přímý účinek. Turečtí státní příslušníci, na které se obě tato ustanovení vztahují, se jich proto mohou dovolávat před soudy členských států za účelem vyloučení použití pravidel vnitrostátního práva, která nejsou s těmito ustanoveními v souladu (viz rozsudky Abatay a další, C-317/01 a C-369/01, EU:C:2003:572, body 58 a 59, a Demirkan, C-221/11, EU:C:2013:583, bod 38). 4 ECLI:EU:C:2014:2206
5 22 Soudní dvůr kromě toho upřesnil, že obecná zásada volného pohybu osob mezi Tureckem a Unií není stanovena ani v dohodě o přidružení a jejím dodatkovém protokolu, ani v rozhodnutí č. 1/80, které se týká jen volného pohybu pracovníků (viz rozsudek Demirkan, EU:C:2013:583, bod 53). 23 V tomto kontextu Soudní dvůr opakovaně rozhodl, že na rozdíl od pracovníků členských států nemají turečtí státní příslušníci právo volného pohybu uvnitř Unie, nýbrž se mohou dovolávat pouze některých práv jen na území hostitelského členského státu (viz zejména rozsudky Savas, C-37/98, EU:C:2000:224, bod 59; Abatay a další, EU:C:2003:572, bod 64, a Derin, C-325/05, EU:C:2007:442, bod 66). 24 Je třeba uvést, že ve věci v původním řízení je hostitelským členským státem dotyčných pracovníků, kteří jsou tureckými státními příslušníky, Spolková republika Německo, ve které tito pracovníci legálně pobývají a pracují. 25 Tito pracovníci se proto mohou práv, která pro ně vyplývají z článku 13 rozhodnutí č. 1/80, dovolávat právě vůči tomuto členskému státu. 26 Kromě toho se uvedený článek 13 týká vnitrostátních opatření pro přístup k zaměstnání a není určen k ochraně tureckých státních příslušníků, kteří jsou již integrováni na pracovním trhu členského státu (viz rozsudek Sahin, C-242/06, EU:C:2009:554, bod 51). 27 Ze systematiky a účelu rozhodnutí č. 1/80 mimoto vyplývá, že za současného stavu vývoje volného pohybu pracovníků v rámci přidružení EHS-Turecko je hlavním cílem tohoto rozhodnutí postupná integrace tureckých pracovníků v hostitelském členském státě na základě v zásadě nepřetržitého výkonu řádného zaměstnání (viz rozsudek Abatay a další, EU:C:2003:572, bod 90). 28 Pracovníci dotčení v původním řízení, kteří jsou tureckými státními příslušníky a legálně pobývají a pracují v jejich hostitelském členském státě, tedy ve Spolkové republice Německo, však byli vysláni na nizozemské území na omezenou dobu odpovídající době nezbytné pro provedení prací spočívajících v montáži lešení, kterou byla BIS pověřena společností Essent. 29 Žádná skutečnost ve spise tak neumožňuje mít za to, že uvedení pracovníci měli v úmyslu se integrovat na pracovním trhu Nizozemského království jakožto hostitelského členského státu. 30 Z toho plyne, že článek 13 rozhodnutí č. 1/80 se nevztahuje na takovou situaci, jako je daná situace ve věci v původním řízení. 31 Pokud jde o čl. 41 odst. 1 dodatkového protokolu, je třeba připomenout, že jak vyplývá z jeho samotného znění, tento článek obsahuje jasnou, přesnou, nepodmíněnou a jednoznačnou doložku standstill, která smluvním stranám zakazuje zavádět po vstupu dodatkového protokolu v platnost nová omezení svobody usazování a volného pohybu služeb (viz rozsudek Demirkan, EU:C:2013:583, bod 37). 32 Tato doložka standstill obecně zakazuje zavedení jakéhokoliv nového opatření, které by mělo za cíl nebo za následek podrobení výkonu těchto hospodářských svobod tureckým státním příslušníkem na území členského státu restriktivnějším podmínkám, než jsou ty, které platily v okamžiku vstupu dodatkového protokolu v platnost ve vztahu k tomuto členskému státu (viz rozsudek Demirkan, EU:C:2013:583, bod 39). 33 Soudní dvůr již v tomto ohledu rozhodl, že článku 41 odst. 1 dodatkového protokolu se mohou dovolávat podnik usazený v Turecku, který v členském státě legálně poskytuje služby, a turečtí státní příslušníci, kteří jsou řidiči zaměstnanými takovým podnikem (viz rozsudky Abatay a další, EU:C:2003:572, body 105 a 106, a Demirkan, EU:C:2013:583, bod 40). ECLI:EU:C:2014:2206 5
6 34 Avšak, jak uvedl generální advokát v bodě 55 svého stanoviska, pokud jde o spor v původním řízení, jediným pojícím prvkem s Tureckou republikou je přítomnost tureckých státních příslušníků mezi pracovníky vyslanými podnikem Ekinci na nizozemské území. Vzhledem k tomu, že v situaci, která vedla k tomuto sporu, neexistovala hospodářská činnost mezi Tureckou republikou a Nizozemským královstvím, není tento prvek dostatečný k tomu, aby situace dotčená v původním řízení spadala do působnosti čl. 41 odst. 1 dodatkového protokolu. 35 Ze všech výše uvedených úvah vyplývá, že čl. 41 odst. 1 dodatkového protokolu a článek 13 rozhodnutí č. 1/80 se neuplatní na takovou situaci, jako je situace dotčená v původním řízení. K článkům 56 SFEU a 57 SFEU 36 Je třeba připomenout, že okolnost, že vnitrostátní soud formuloval předběžnou otázku po formální stránce tak, že odkázal na určitá ustanovení unijního práva, nebrání tomu, aby Soudní dvůr tomuto soudu poskytl veškeré prvky výkladu, které mohou být pro rozsouzení věci, jež mu byla předložena, užitečné, ať již na ně posledně uvedený ve svých otázkách odkázal, či nikoli. Soudnímu dvoru v tomto ohledu přísluší, aby ze všech poznatků předložených vnitrostátním soudem, zejména z odůvodnění předkládacího rozhodnutí, vytěžil ty prvky unijního práva, které je s přihlédnutím k předmětu sporu třeba vyložit (viz rozsudek Vicoplus a další, C-307/09 až C-309/09, EU:C:2011:64, bod 22 a citovaná judikatura). 37 V tomto kontextu je třeba rovněž připomenout, že podle ustálené judikatury Soudního dvora platí, že činnost spočívající v tom, že podnik poskytuje za úplatu pracovníky, kteří zůstávají zaměstnanci tohoto podniku, aniž je se společností, která je využívá, uzavřena jakákoli pracovní smlouva, je podnikatelskou činností, která splňuje podmínky stanovené v čl. 57 prvním pododstavci SFEU, a musí být tudíž považována za službu ve smyslu tohoto ustanovení (viz rozsudky Webb, 279/80, EU:C:1981:314, bod 9, a Vicoplus a další, EU:C:2011:64, bod 27). 38 Pokud jde o spor v původním řízení, služba spočívající v poskytnutí pracovníků je poskytována podnikem usazeným v Německu podniku, který je využívá a je usazen v Nizozemsku. 39 Jak uvedl generální advokát v bodě 60 svého stanoviska, takové poskytování služby mezi dvěma podniky usazenými ve dvou různých členských státech spadá do působnosti článků 56 SFEU a 57 SFEU a okolnost, že se dotčené poskytnutí pracovní síly týká pracovníků, kteří jsou státními příslušníky třetích států, je v tomto ohledu irelevantní. 40 Stejně tak platí, že důsledkem skutečnosti, že Essent není přímým příjemcem služby spočívající v poskytnutí pracovní síly dotčeném v původním řízení, nemůže být to, že tento podnik bude zbaven možnosti dovolávat se článků 56 SFEU a 57 SFEU ke zpochybnění sankce, kterou mu Minister uložil. 41 Pokud by totiž byla taková možnost společnosti Essent odepřena, postačovalo by, aby členský stát, na jehož území je usazen podnik, který je příjemcem takové služby, přijal takovou širokou definici pojmu zaměstnavatel, jako je definice dotčená v původním řízení, aby tak zabránil použití pravidel Smlouvy o FEU, jež se týkají volného pohybu služeb, a v důsledku toho zbavil účinku zákaz omezení této svobody, který je stanoven v článku 56 SFEU. 42 Kromě toho je třeba uvést, že jelikož byla Essent jakožto příkazce nacházející se v řetězci podniků dotčených poskytnutím služby dotčené v původním řízení jediným podnikem, který nizozemské orgány volají k zodpovědnosti a kterému byla uložena pokuta, má otázka, zda jsou ustanovení právní úpravy dotčené v původním řízení, na jejichž základě byla uložena tato pokuta, slučitelná s články 56 SFEU a 57 SFEU, přímý užitek pro vyřešení sporu, který byl předložen předkládajícímu soudu a který se týká legality uvedené pokuty. 6 ECLI:EU:C:2014:2206
7 43 V důsledku toho je třeba zkoumat, zda články 56 SFEU a 57 SFEU musí být vykládány v tom smyslu, že brání takové právní úpravě, jako je právní úprava dotčená v původním řízení. 44 V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury Soudního dvora vyžaduje článek 56 SFEU nejen vyloučení jakékoliv diskriminace poskytovatele služeb usazeného v jiném členském státě z důvodu jeho státní příslušnosti, ale rovněž odstranění jakéhokoliv omezení, i když se toto omezení použije bez rozdílu na vnitrostátní poskytovatele a na poskytovatele z jiných členských států, pokud může znemožnit, ztížit nebo učinit méně atraktivními činnosti poskytovatele usazeného v jiném členském státě, ve kterém legálně poskytuje podobné služby (viz rozsudky Komise v. Lucembursko, C-445/03, EU:C:2004:655, bod 20, a Komise v. Rakousko, C-168/04, EU:C:2006:595, bod 36). 45 Pokud jde o vysílání pracovníků z třetího státu podnikem, který je poskytovatelem služeb a je usazen v členském státě Unie, Soudní dvůr již rozhodl, že vnitrostátní právní úprava, která poskytování služeb na vnitrostátním území podnikem usazeným v jiném členském státě podmiňuje vydáním správního povolení, představuje omezení této svobody ve smyslu článku 56 SFEU (viz rozsudky Komise v. Německo, C-244/04, EU:C:2006:49, bod 34, a Komise v. Rakousko, EU:C:2006:595, bod 40). 46 Podle právní úpravy dotčené v původním řízení je přitom zakázáno, aby zaměstnavatel v rámci přeshraničního poskytování služeb spočívajících v poskytování pracovní síly zadával v Nizozemsku práci cizinci bez pracovního povolení. 47 Podmínky a omezení týkající se lhůt, které musí být dodržovány pro účely vydání tohoto pracovního povolení, jakož i administrativní zátěž, kterou s sebou nese získání takového povolení, mimoto brání poskytnutí pracovníků, kteří jsou státními příslušníky třetích států, podniku, který je využívá a je usazen v Nizozemsku, podnikem, který poskytuje služby a je usazen v jiném členském státě, takže brání výkonu činností spočívajících v poskytování služeb posledně uvedeným podnikem (v tomto smyslu viz rozsudky Komise v. Lucembursko, EU:C:2004:655, bod 23; Komise v. Německo, EU:C:2006:49, bod 35, a Komise v. Rakousko, EU:C:2006:595, body 39 a 42). 48 Avšak vnitrostátní právní úprava oblasti, která nebyla na unijní úrovni harmonizována a která se bez rozdílu uplatňuje na všechny osoby nebo podniky vykonávající činnost na území dotyčného členského státu, může být odůvodněná i přes svůj omezující účinek na volný pohyb služeb, pokud odpovídá naléhavému důvodu obecného zájmu a tento zájem již není chráněn pravidly, kterým poskytovatel služeb podléhá v členském státě, kde je usazen, je způsobilá zaručit uskutečnění cíle, který sleduje, a nepřekračuje meze toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné (viz rozsudky Komise v. Lucembursko, EU:C:2004:655, bod 21; Komise v. Německo, EU:C:2006:49, bod 31, a Komise v. Rakousko, EU:C:2006:595, bod 37). 49 Oblast vysílání pracovníků v zaměstnaneckém poměru, kteří jsou státními příslušníky třetího státu, v rámci přeshraničního poskytování služeb nebyla do dnešního dne na unijní úrovni harmonizována. Za těchto podmínek je tedy třeba zkoumat, zda jsou omezení volného pohybu služeb, která vyplývají z právní úpravy dotčené v původním řízení, odůvodněná cílem obecného zájmu a zda jsou případně nezbytná k tomu, aby byl tento cíl sledován účinně a za použití vhodných prostředků (viz rozsudek Komise v. Rakousko, EU:C:2006:595, bod 44 a citovaná judikatura). 50 Nizozemská vláda, které byla tato otázka položena na jednání, uvedla, že právní úprava dotčená v původním řízení je odůvodněná cílem ochrany vnitrostátního pracovního trhu. 51 V tomto ohledu je třeba připomenout, že i když snaha předejít narušování pracovního trhu je zajisté naléhavým důvodem obecného zájmu, pracovníci zaměstnávaní podnikem usazeným v určitém členském státě, kteří jsou vysláni do jiného členského státu za účelem poskytování služeb, neusilují ECLI:EU:C:2014:2206 7
8 o vstup na pracovní trh tohoto druhého členského státu, neboť se po splnění svého úkolu vracejí do státu původu nebo pobytu (viz rozsudek Rush Portuguesa, C-113/89, EU:C:1990:142, bod 15; Komise v. Lucembursko, EU:C:2004:655, bod 38, a Komise v. Rakousko, EU:C:2006:595, bod 55). 52 Členský stát však může ověřovat, zda podnik usazený v jiném členském státě, který vysílá na jeho území pracovníky z třetího státu, nevyužívá svobody poskytování služeb k jinému účelu než k poskytnutí dané služby (viz rozsudky Rush Portuguesa, EU:C:1990:142, bod 17; Komise v. Lucembursko, EU:C:2004:655, bod 39, a Komise v. Rakousko, EU:C:2006:595, bod 56). 53 Taková ověřování však musí dodržovat meze vytyčené unijním právem, zejména pak ty, které vyplývají ze svobody poskytování služeb, která nesmí být učiněna iluzorní a jejíž výkon nesmí podléhat správnímu uvážení (viz rozsudky Rush Portuguesa, EU:C:1990:142, bod 17; Komise v. Německo, EU:C:2006:49, bod 36, a Komise v. Lucembursko, EU:C:2004:655, bod 40). 54 V tomto kontextu je třeba uvést, že zvláštní povaha činnosti spočívající v tom, že podnik poskytuje za úplatu pracovníky, kteří zůstávají zaměstnanci tohoto podniku, aniž je se společností, která je využívá, uzavřena jakákoli pracovní smlouva, nezbavuje takový podnik postavení podniku poskytujícího služby, které spadají do působnosti článku 56 SFEU a následujících, a nemůže vést k tomu, že se na takovou činnost nevztahují pravidla pro volný pohyb služeb (viz rozsudek Webb, EU:C:1981:314, bod 10). 55 I když tedy členský stát musí mít jak možnost ověřovat, zda podnik usazený v jiném členském státě, který službu spočívající v poskytnutí pracovníků, kteří jsou státními příslušníky třetích států, poskytuje podniku, který je využívá a je usazený v prvním členském státě, nevyužívá svobody poskytování služeb k jinému účelu než k poskytování dotyčné služby, tak možnost přijmout kontrolní opatření, která jsou v tomto ohledu nezbytná (viz rozsudek Komise v. Německo, EU:C:2006:49, bod 36), využití této možnosti nemůže tomuto členskému státu umožnit, aby ukládal nepřiměřené povinnosti. 56 Skutečnost, že členský stát trvale zachovává požadavek pracovního povolení pro státní příslušníky třetích států, kteří byli poskytnuti podniku usazenému v tomto státě podnikem usazeným v jiném členském státě, přitom překračuje meze toho, co je nezbytné k dosažení cíle sledovaného právní úpravou dotčenou v původním řízení. 57 Povinnost podniku poskytujícího služby poskytnout nizozemským orgánům údaje potvrzující, že se dotčení pracovníci nachází v legálním postavení, zejména pokud jde o pobyt, pracovní povolení a sociální zabezpečení, v členském státě, kde je tento podnik zaměstnává, by v tomto ohledu těmto orgánům poskytovala méně omezující a stejně účinné záruky toho, že se tito pracovníci nacházejí v legálním postavení a že vykonávají svou hlavní činnost v členském státě, kde je usazen podnik poskytující služby než požadavek pracovního povolení dotčený v původním řízení (viz rozsudky Komise v. Lucembursko, EU:C:2004:655, bod 46, a Komise v. Německo, EU:C:2006:49, bod 41). 58 Taková povinnost by mohla spočívat v jednoduchém předchozím prohlášení, které by nizozemským orgánům umožnilo zkontrolovat poskytnuté údaje a v případě nelegálního postavení dotyčných pracovníků přijmout nezbytná opatření. Uvedená povinnost by kromě toho mohla mít podobu stručného oznámení požadovaných dokumentů, zejména pokud doba vyslání neumožňuje takovou kontrolu účinně provést (viz rozsudek Komise v. Německo, EU:C:2006:49, bod 41). 59 Stejně tak povinnost podniku poskytujícího služby oznámit předem nizozemským orgánům přítomnost jednoho nebo několika vyslaných pracovníků v zaměstnaneckém poměru, předpokládanou dobu tohoto pobytu a službu nebo služby, jejichž poskytování je důvodem pro jejich vyslání, by představovala stejně účinné a méně omezující opatření než požadavek pracovního povolení dotčený v původním řízení. Tato povinnost by těmto orgánům umožnila kontrolovat dodržování nizozemských předpisů v oblasti sociálního zabezpečení po dobu vyslání při zohlednění povinností, které již jsou tomuto podniku uloženy na základě pravidel práva sociálního zabezpečení platných v členském státě původu (viz rozsudky Komise v. Lucembursko, EU:C:2004:655, bod 31, a Komise v. Německo, EU:C:2006:49, 8 ECLI:EU:C:2014:2206
9 bod 45). Ve spojení s údaji o situaci dotyčných pracovníků, které by tento podnik poskytl a které jsou uvedeny v bodě 57 tohoto rozsudku, by taková povinnost umožnila uvedeným orgánům přijmout po skončení plánovaného období vyslání případná nezbytná opatření. 60 S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na položené otázky odpovědět tak, že články 56 SFEU a 57 SFEU musí být vykládány v tom smyslu, že brání takové právní úpravě členského státu, jako je právní úprava dotčená v původním řízení, která stanoví, že jsou-li pracovníci, kteří jsou státními příslušníky třetích států, poskytnuti podnikem usazeným v jiném členském státě podniku usazenému v prvním členském státě, který je využije k provedení prací na účet jiného podniku usazeného v tomtéž členském státě, podléhá takové poskytnutí podmínce, že tito pracovníci musí být držiteli pracovního povolení. K nákladům řízení 61 Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují. Z těchto důvodů Soudní dvůr (druhý senát) rozhodl takto: Články 56 SFEU a 57 SFEU musí být vykládány v tom smyslu, že brání takové právní úpravě členského státu, jako je právní úprava dotčená v původním řízení, která stanoví, že jsou-li pracovníci, kteří jsou státními příslušníky třetích států, poskytnuti podnikem usazeným v jiném členském státě podniku usazenému v prvním členském státě, který je využije k provedení prací na účet jiného podniku usazeného v tomtéž členském státě, podléhá takové poskytnutí podmínce, že tito pracovníci musí být držiteli pracovního povolení. Podpisy. ECLI:EU:C:2014:2206 9
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA 4. prosince 1974 *
CS ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA 4. prosince 1974 * Veřejný pořádek Ve věci 41/74, jejímž předmětem je žádost předložená Soudnímu dvoru na základě článku 177 Smlouvy o EHS High Court of Justice, Chancery Division,
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (třetího senátu) 29. listopadu 2007 *
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (třetího senátu) 29. listopadu 2007 * Ve věci 068/07, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článků 68 ES a 234 ES, podaná rozhodnutím Högsta domstolen
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (velkého senátu) 13. prosince 2005 *
SEVIC SYSTEMS ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (velkého senátu) 13. prosince 2005 * Ve věci C-411/03, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Landgericht
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (druhého senátu) 18. října 2007 *
VAN DER STEEN ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (druhého senátu) 18. října 2007 * Ve věci 0355/06, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Gerechtshof
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (osmého senátu) 19. dubna 2007 *
PROFISA ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (osmého senátu) 19. dubna 2007 * Ve věci C-63/06, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Vyriausiasis administracinis
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (čtvrtého senátu) 3. května 2007 *
COLOR DRACK ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (čtvrtého senátu) 3. května 2007 * Ve věci C-386/05, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článků 68 ES a 234 ES, podaná rozhodnutím
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (třetího senátu) 7. září 2006 *
HEGER ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (třetího senátu) 7. září 2006 * Ve věci C-166/05, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Verwaltungsgerichtshof
Sbírka soudních rozhodnutí
Sbírka soudních rozhodnutí ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (desátého senátu) 20. července 2017 * Řízení o předběžné otázce Nekalé obchodní praktiky Směrnice 2005/29/ES Oblast působnosti Společnost zabývající se
Sbírka soudních rozhodnutí
Sbírka soudních rozhodnutí ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (devátého senátu) 4. září 2014 * Řízení o předběžné otázce Letecká doprava Nařízení (ES) č. 261/2004 Články 2, 5 a 7 Právo na náhradu škody v případě
Věc C-380/03. Spolková republika Německo. Evropský parlament a Rada Evropské unie
Věc C-380/03 Spolková republika Německo v. Evropský parlament a Rada Evropské unie Žaloba na neplatnost - Sbližování právních předpisů - Směrnice 2003/33/ES - Reklama na tabákové výrobky a sponzorství
USNESENÍ SOUDNÍHO DVORA (pátého senátu) 11. ledna 2007 *
VOREL USNESENÍ SOUDNÍHO DVORA (pátého senátu) 11. ledna 2007 * Ve věci C-437/05, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Okresního soudu
DŮLEŽITÉ PRÁVNÍ UPOZORNĚNÍ: Informace na této stránce podléhají prohlášení o vyloučení odpovědnosti a záruk a jsou chráněny autorským právem
DŮLEŽITÉ PRÁVNÍ UPOZORNĚNÍ: Informace na této stránce podléhají prohlášení o vyloučení odpovědnosti a záruk a jsou chráněny autorským právem USNESENÍ SOUDNÍHO DVORA (pátého senátu) 11. ledna 2007 (*) Článek
Sbírka soudních rozhodnutí
Sbírka soudních rozhodnutí ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (prvního senátu) 22. listopadu 2018 * Řízení o předběžné otázce Články 56 a 63 SFEU Volný pohyb služeb a volný pohyb kapitálu Úvěrové instituce Stabilizační
Sbírka soudních rozhodnutí
Sbírka soudních rozhodnutí ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (sedmého senátu) 27. února 2014 * Řízení o předběžné otázce Právo podniků Doporučení 2003/361/ES Definice mikropodniků, malých a středních podniků Druhy
Věc C-212/04. Konstantinos Adeneler a další v. Ellinikos Organismos Galaktos (ELOG)
Věc C-212/04 Konstantinos Adeneler a další v. Ellinikos Organismos Galaktos (ELOG) [žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Monomeles Protodikeio Thessalonikis (Řecko)] Směrnice 1999/70/ES - Ustanovení
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (druhého senátu) 2. října 2014(*)
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (druhého senátu) 2. října 2014(*) Řízení o předběžné otázce Šestá směrnice o DPH Článek 8 odst. 1 písm. a) Určení místa dodání zboží Dodavatel usazený v jiném členském státě, než
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (prvního senátu) 17. března 2005 *
KRANEMANN ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (prvního senátu) 17. března 2005 * Ve věci C-109/04, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná Bundesverwaltungsgericht
dvůr rozhodl předložit následující úvahy týkající se zvláštního aspektu, který souvisí se způsobem fungování soudního systému Unie.
Diskuzní dokument Soudního dvora Evropské unie o některých aspektech přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod 1 Stockholmský program přijatý Evropskou radou
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 859/2003. ze dne 14. května 2003,
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 859/2003 ze dne 14. května 2003, kterým se rozšiřuje používání ustanovení Nařízení (EHS) č. 1408/71 a Nařízení (EHS) č. 574/72 na občany třetích zemí, kterých se tato ustanovení dosud
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (velkého senátu) 14. července 2005 *
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (velkého senátu) 14. července 2005 * Ve věci C-434/03, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Hoge Raad der Nederlanden
Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o podpisu Úmluvy Rady Evropy o předcházení terorismu (CETS č. 196) jménem Evropské unie
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.6.2015 COM(2015) 292 final 2015/0131 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu Úmluvy Rady Evropy o předcházení terorismu (CETS č. 196) jménem Evropské unie CS CS 1. SOUVISLOSTI
SN 1316/14 rs/mv/kno 1 DG D 2A LIMITE CS
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 30. ledna 2014 (05.02) (OR. en) Interinstitucionální spis: 2013/0268 (COD) SN 1316/14 LIMITE POZNÁMKA Předmět: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č..../20.., kterým se
Sbírka soudních rozhodnutí
Sbírka soudních rozhodnutí ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (prvního senátu) 8. května 2019 * Řízení o předběžné otázce Společný systém daně z přidané hodnoty (DPH) Směrnice 2006/112/ES Články 90 a 273 Celkové
Revidovaný překlad rozsudku Soudního dvora / Soudu prvního stupně
Odkaz: Revidovaný překlad rozsudku Soudního dvora / Soudu prvního stupně Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 16. prosince 1993, Teodoro Wagner Miret proti Fondo de Garantía Salarial, věc C-334/92,
Sbírka soudních rozhodnutí
Sbírka soudních rozhodnutí ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (devátého senátu) 18. září 2014 * Řízení o předběžné otázce Článek 56 SFEU Volný pohyb služeb Omezení Směrnice 96/71/ES Postupy při zadávání veřejných
Sbírka soudních rozhodnutí
Sbírka soudních rozhodnutí ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (pátého senátu) 8. května 2014 * Veřejné zakázky na dodávky Směrnice 2004/18/ES Zadání zakázky bez zahájení zadávacího řízení Takzvané in house zadávání
SOUDNÍ DVŮR EVROPSKÉ UNIE
28.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 160/1 IV (Informace) INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE SOUDNÍ DVŮR EVROPSKÉ UNIE Následující text nahrazuje informativní sdělení zveřejněné
ROZHODNUTÍ RADY. ze dne 20. května 1999
DOKUMENTY K SCHENGENU ROZHODNUTÍ RADY ze dne 20. května 1999 o definici schengenského acquis za účelem určení právního základu všech ustanovení nebo rozhodnutí, jež tvoří acquis, v souladu s příslušnými
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o uzavření Protokolu o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti Evropským společenstvím
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 23.2.2009 KOM(2009)81 v konečném znění 2009/0023 (CNS) C6-0101/09 Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření Protokolu o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti Evropským
1977L0249 CS
1977L0249 CS 01.01.2007 005.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B SMĚRNICE RADY ze dne 22. března 1977 o usnadnění účinného
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 96/71/ES. ze dne 16. prosince o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (prvního senátu) 15. září 2005*
ROZSUDEK ZE DNE 15. 9. 2005 - VĚC C-140/04 ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (prvního senátu) 15. září 2005* Ve věci C-140/04, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES,
ROZSUDEK ZE DNE VĚC C-97/05. ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (prvního senátu) 14. prosince 2006*
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (prvního senátu) 14. prosince 2006* Ve věci C-97/05, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Verwaltungsgericht Darmstadt
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (pátého senátu) 10. března 2005 *
MIRAGLIA ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (pátého senátu) 10. března 2005 * Ve věci C-469/03, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 35 EU, podaná rozhodnutím Tribunale di
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (třetího senátu) ze dne 9. února 2006 *
STICHTING KINDEROPVANG ENSCHEDE ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (třetího senátu) ze dne 9. února 2006 * Ve věci C-415/04, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (prvního senátu) 13. ledna 2005 *
ROZSUDEK ZE DNE 13. 1. 2005 - VĚC C-174/02 ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (prvního senátu) 13. ledna 2005 * Ve věci C-174/02, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES,
RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ RADY. ze dne 29. května 2000. o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura
Pracovní překlad RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ RADY ze dne 29. května 2000 o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura (2000/383/JVV) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem
Návrh ROZHODNUTÍ RADY,
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 7.6.2016 COM(2016) 367 final 2016/0168 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se Rakouská republika a Rumunsko opravňují, aby v zájmu Evropské unie přijaly přistoupení Peru k
Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o uplatňování ustanovení schengenského acquis v oblasti Schengenského informačního systému v Chorvatské republice
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 18.1.2017 COM(2017) 17 final 2017/0011 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uplatňování ustanovení schengenského acquis v oblasti Schengenského informačního systému v Chorvatské
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (druhého senátu) 15. září 2011 *
ROZSUDEK ZE DNE 15. 9. 2011 SPOJENÉ VĚCI C-180/10 a C-181/10 ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (druhého senátu) 15. září 2011 * Ve spojených věcech C-180/10 a C-181/10, jejímž předmětem jsou dvě žádosti o rozhodnutí
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (druhého senátu) 9. března 2006 *
VAN ESBROECK ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (druhého senátu) 9. března 2006 * Ve věci C-436/04, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 35 EU, podaná rozhodnutím Hof van Cassatie
A8-0206/142
27.6.2018 A8-0206/142 142 Čl. 2 odst. 2 pododstavec 1 Členské státy nesmí uplatňovat čl. 3 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) a c) směrnice 96/71/ES na řidiče v odvětví silniční, kteří jsou zaměstnáni
AKT RADY. ze dne 23. července 1996
AKT RADY ze dne 23. července 1996 vypracovávající protokol o výkladu úmluvy o zřízení Evropského policejního úřadu, prostřednictvím předběžných opatření, Soudním dvorem Evropských společenství, na základě
(2014/434/EU) (2) Úzká spolupráce bude navázána rozhodnutím přijatým ECB, pokud jsou splněny podmínky vymezené v článku 7 nařízení (EU) č. 1024/2013.
5.7.2014 L 198/7 ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 31. ledna 2014 o úzké spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány zúčastněných členských států, jejichž měnou není euro (ECB/2014/5) (2014/434/EU)
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (druhého senátu) 27. ledna 2005 *
JUNK ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (druhého senátu) 27. ledna 2005 * Ve věci C-188/03, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Arbeitsgericht Berlín
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (velkého senátu) 27. listopadu 2007 *
C ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (velkého senátu) 27. listopadu 2007 * Ve věci C-435/06, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Korkein hallinto-oikeus
ROZHODNUTÍ. s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1, články 62 a 114 ve spojení s čl. 218 odst.
L 118/6 ROZHODNUTÍ ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2017/783 ze dne 25. dubna 2017 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve Smíšeném výboru EHP ke změně přílohy IV (Energetika) Dohody o EHP (třetí energetický
Návrh ROZHODNUTÍ RADY,
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 3.7.2017 COM(2017) 359 final 2017/0149 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se Chorvatsko, Nizozemsko, Portugalsko a Rumunsko opravňují, aby v zájmu Evropské unie přijaly přistoupení
bez přechodného období stanoveného v dohodě o vystoupení 3 a bez ustanovení týkajících se zboží uvedeného na trh obsažených v dohodě o vystoupení.
EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO VNITŘNÍ TRH, PRŮMYSL, PODNIKÁNÍ A MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY Brusel 6. března 2019 OTÁZKY A ODPOVĚDI S OHLEDEM NA VYSTOUPENÍ SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ Z EVROPSKÉ UNIE TÝKAJÍCÍ
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 391/2009 s ohledem na vystoupení Spojeného království z Unie
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 1.8.2018 COM(2018) 567 final 2018/0298 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 391/2009 s ohledem na vystoupení Spojeného království
Návrh ROZHODNUTÍ RADY,
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 3.7.2017 COM(2017) 357 final 2017/0148 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se Lucembursko a Rumunsko opravňují, aby v zájmu Evropské unie přijaly přistoupení Gruzie a Jižní
ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 30. června podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES o odpovídající ochraně osobních údajů v Argentině
ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 30. června 2003 podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES o odpovídající ochraně osobních údajů v Argentině (Text s významem pro EHP) (2003/490/ES) KOMISE EVROPSKÝCH
ANNEX PŘÍLOHA. návrhu rozhodnutí Rady
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 1.12.2017 COM(2017) 722 final ANNEX PŘÍLOHA návrhu rozhodnutí Rady o podpisu jménem Evropské unie a jejích členských států a prozatímním provádění třetího dodatkového protokolu
Sbírka soudních rozhodnutí
Sbírka soudních rozhodnutí ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (prvního senátu) 19. června 2014 * Řízení o předběžné otázce Článek 45 SFEU Směrnice 2004/38/ES Článek 7 Pojem pracovník Občanka Evropské unie, která
Konsolidované úplné znění. S t a t u t u vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Soudním dvorem Evropské unie
Konsolidované úplné znění S t a t u t u vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Soudním dvorem Evropské unie ve znění usnesení vlády č. 113 ze dne 4. února 2004 a usnesení č. 382 ze dne
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (druhého senátu) 3. března 2005 *
FABRICOM ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (druhého senátu) 3. března 2005 * Ve spojených věcech C-21/03 a C-34/03, jejichž předmětem jsou žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podané
Doplňkový řád 1. Kapitola I - Dožádání (články 1 až 3)...000. Kapitola II - Bezplatná právní pomoc (články 4 a 5)...000
Doplňkový řád 1 Obsah Kapitola I - Dožádání (články 1 až 3)...000 Kapitola II - Bezplatná právní pomoc (články 4 a 5)...000 Kapitola III - Oznámení o porušení přísahy svědky a znalci (články 6 a 7)...000
Návrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.7.2013 COM(2013) 555 final 2013/0269 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Francouzskou republikou týkající se uplatňování právních předpisů
Rada Evropské unie Brusel 10. června 2016 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 10. června 2016 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2012/0102 (CNS) 8741/16 FISC 70 ECOFIN 378 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět: SMĚRNICE RADY, kterou se mění směrnice 2006/112/ES,
Sbírka soudních rozhodnutí
Sbírka soudních rozhodnutí ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (prvního senátu) 2. června 2016 * Nesplnění povinnosti státem Články 18, 20 a 21 SFEU Občanství Unie Právo pohybu a pobytu Diskriminace na základě státní
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 26.6.2014 COM(2014) 386 final 2014/0197 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o změně nařízení Rady (ES) č. 1215/2009, kterým se zavádějí mimořádná obchodní opatření
9117/16 ls,mv/mv,ls/jhu 1 DG D 1A
Rada Evropské unie Brusel 19. května 2016 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2016/0142 (COD) 9117/16 VISA 155 CODEC 691 POZNÁMKA K BODU A Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Generální sekretariát
Návrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 17.11.2017 COM(2017) 666 final 2017/0300 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat ve Smíšeném výboru EU- Švýcarsko, pokud jde o technickou
Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Svatou Lucií o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 5.3.2015 COM(2015) 110 final 2015/0060 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Svatou Lucií o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty CS
Základní pojmy mezinárodního práva rodinného v kontextu přeshraniční spolupráce. Marta Zavadilová, Ministerstvo spravedlnosti ČR
Základní pojmy mezinárodního práva rodinného v kontextu přeshraniční spolupráce Marta Zavadilová, Ministerstvo spravedlnosti ČR 1 Přehled semináře Úvod do mezinárodního práva rodinného Pravomoc soudů ve
Návrh NAŘÍZENÍ RADY,
Ref. Ares(2018)2964154-06/06/2018 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 31.5.2018 COM(2018) 371 final 2018/0219 (APP) Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se rozšiřuje použitelnost nařízení (EU) č..../2018, kterým se zavádí
ROZSUDEK ZE DNE VĚC C-343/04. ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (prvního senátu) 18. května 2006*
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (prvního senátu) 18. května 2006* Ve věci C-343/04, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě Protokolu ze dne 3. června 1971 o výkladu Úmluvy ze dne
Návrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských
Rada Evropské unie Brusel 1. prosince 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 1. prosince 2016 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2016/0372 (NLE) 14821/16 FISC 208 ECOFIN 1112 IA 127 NÁVRH Odesílatel: Datum přijetí: 1. prosince 2016 Příjemce: Č. dok. Komise:
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2002/74/ES. ze dne 23. září 2002,
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2002/74/ES ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice Rady 80/987/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se ochrany zaměstnanců v případě
Spojené věci C-295/04 až C-298/04. Vincenzo Manfredi a další v. Lloyd Adriatico Assicurazioni SpA a další
Spojené věci C-295/04 až C-298/04 Vincenzo Manfredi a další v. Lloyd Adriatico Assicurazioni SpA a další (žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, podané Giudice di pace di Bitonto) Článek 81 ES Hospodářská
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (prvního senátu) 27. října 2005 *
LEVOB VERZEKERINGEN A OV BANK ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (prvního senátu) 27. října 2005 * Ve věci C-41/04, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím
A8-0252/ POZMĚŇOVACÍ NÁVRH který předložil Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
9..205 A8-0252/ 00-00 POZMĚŇOVACÍ NÁVRH 00-00 který předložil Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Zpráva Claude Moraes A8-0252/205 Zrušení některých aktů v oblasti policejní spolupráce
Návrh ROZHODNUTÍ RADY,
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 6.7.2018 COM(2018) 527 final 2018/0277 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se Rakousko opravňuje, aby v zájmu Evropské unie přijalo přistoupení Ekvádoru a Ukrajiny k Haagské
Workshop česko-slovenské přeshraniční spolupráce Brno,
Workshop česko-slovenské přeshraniční spolupráce Brno, 25.-26.9.2017 Základní pojmy mezinárodního rodinného práva v kontextu přeshraniční spolupráce Marta Zavadilová, Ministerstvo spravedlnosti ČR Přehled
Delegace naleznou v příloze odtajněné znění výše uvedeného dokumentu.
Rada Evropské unie Brusel 10. března 2015 (OR. en) 6891/13 ADD 1 DCL 1 ODTAJNĚNÍ Dokument: Ze dne: 8. března 2013 Nový status: Předmět: WTO 53 SERVICES 11 FDI 4 OC 96 6891/13 ADD 1 veřejné Návrh směrnic
1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky
Monika Matysová 1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky Odstranit diskriminaci na základě státní příslušnosti
7232/19 ADD 1 REV 1 jd/lk 1 TREE.2.B LIMITE CS
Rada Evropské unie Brusel 7. června 2019 (OR. en) 7232/19 ADD 1 REV 1 LIMITE PV CONS 9 TRANS 178 TELECOM 112 ENER 153 NÁVRH ZÁPISU Z JEDNÁNÍ RADA EVROPSKÉ UNIE (Doprava, telekomunikace a energetika) 4.
EMAG HANDEL EDER. ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (prvního senátu) 6. dubna 2006 *
EMAG HANDEL EDER ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (prvního senátu) 6. dubna 2006 * Ve věci C-245/04, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Verwaltungsgerichtshof
Rada Evropské unie Brusel 24. listopadu 2015 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 24. listopadu 2015 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2013/0177 (NLE) 13777/15 JUSTCIV 256 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět: ROZHODNUTÍ RADY, kterým se Rakouská republika
Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01)
30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01) 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/3 Obsah SMLOUVA
Návrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.3.2012 COM(2012) 152 final 2012/0076 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat v Radě přidružení zřízené Dohodou zakládající přidružení
EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ. Oznámení členům. č. 11/2004
EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ Oznámení členům č. 11/2004 Věc: Podklady pro směrnici o službách: různé tabulky V příloze členové nalezou kopii dokladů, které výboru poskytly
Sbírka soudních rozhodnutí
Sbírka soudních rozhodnutí ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (šestého senátu) 27. září 2012 * DPH Osvobození nájmu nemovitého majetku od daně Pronájem obchodních prostor Služby související s tímto pronájmem Kvalifikace
Uplatňování nařízení o vzájemném uznávání u zbraní a střelných zbraní
EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO PODNIKY A PRŮMYSL Pokyny 1 V Bruselu dne 1. února 2010 - Uplatňování nařízení o vzájemném uznávání u zbraní a střelných zbraní 1. ÚVOD Cílem tohoto dokumentu je
SMĚRNICE RADY. ze dne 14. října o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovní smlouvy nebo pracovního poměru
SMĚRNICE RADY ze dne 14. října 1991 o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovní smlouvy nebo pracovního poměru (91/533/EHS) RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ, s ohledem na Smlouvu
Rada Evropské unie Brusel 9. března 2015 (OR. en) Uwe CORSEPIUS, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 9. března 2015 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2015/0046 (NLE) 6884/15 VISA 56 COMEM 48 NÁVRH Odesílatel: Datum přijetí: 5. března 2015 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2015)
Uplatňování nařízení o vzájemném uznávání u hnojiv a pěstebních substrátů
EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO PODNIKY A PRŮMYSL Pokyny 1 V Bruselu dne 14. února 2011 - Uplatňování nařízení o vzájemném uznávání u hnojiv a pěstebních substrátů 1. ÚVOD Cílem tohoto dokumentu
B NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU)
02017R1128 CS 30.06.2017 000.001 1 Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění
Návrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 4.4.2017 COM(2017) 165 final 2017/0076 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu jménem Evropské unie a prozatímním plnění dvoustranné dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES.
CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 18.9.2008 KOM(2008) 569 v konečném znění 2002/0072 (COD) SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se nahrazuje příloha A nařízení (EU) 2015/848 o insolvenčním řízení
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 9.8.2017 COM(2017) 422 final 2017/0189 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se nahrazuje příloha A nařízení (EU) 2015/848 o insolvenčním řízení CS CS
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (prvního senátu) 1. června 2006 *
ROZSUDEK ZE DNE 1. 6. 2006 - VĚC C-98/05 ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (prvního senátu) 1. června 2006 * Ve věci C-98/05, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES,
Sbírka soudních rozhodnutí
Sbírka soudních rozhodnutí ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (druhého senátu) 14. března 2013 * DPH Směrnice 2006/112/ES Články 213, 214 a 273 Identifikace osob povinných k dani pro účely DPH Odmítnutí přidělit
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (druhého senátu) 16. června 2005 *
STRABAG A KOSTMANN ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (druhého senátu) 16. června 2005 * Ve spojených věcech C-462/03 a C-463/03, jejichž předmětem jsou žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234
ODŮVODNĚNÉ STANOVISKO VNITROSTÁTNÍHO PARLAMENTU K SUBSIDIARITĚ
Evropský parlament 2014-2019 Výbor pro právní záležitosti 19.5.2016 ODŮVODNĚNÉ STANOVISKO VNITROSTÁTNÍHO PARLAMENTU K SUBSIDIARITĚ Věc: Odůvodněné stanovisko polského Sejmu týkající se návrhu směrnice
JURISDIKCE PŘI ZÁSAHU DO AUTORSKÝCH PRÁV
ANOTACE JURISDIKCE PŘI ZÁSAHU DO AUTORSKÝCH PRÁV PAVEL LOUTOCKÝ Soud: Soudní dvůr Evropské unie Věc: C-441/13 Datum: 22. 1. 2015 Dostupnost: curia.europa.eu 1. SHRNUTÍ SKUTKOVÉHO STAVU Pez Hejduk je profesionální
Společný návrh NAŘÍZENÍ RADY. o omezujících opatřeních vzhledem k situaci ve Středoafrické republice
EVROPSKÁ KOMISE VYSOKÁ PŘEDSTAVITELKA EVROPSKÉ UNIE PRO ZAHRANIČNÍ VĚCI A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKU V Bruselu dne 13.1.2014 JOIN(2014) 1 final 2014/0004 (NLE) Společný návrh NAŘÍZENÍ RADY o omezujících opatřeních
RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 4. března 2008 (05.03) (OR. fr) 5296/08 Interinstitucionální spis: 2008/0048 (AVC) JUSTCIV 10 CH 15 ISL 11 N 12 NÁVRH
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 4. března 2008 (05.03) (OR. fr) 5296/08 Interinstitucionální spis: 2008/0048 (AVC) JUSTCIV 10 CH 15 ISL 11 N 12 NÁVRH Odesílatel: Evropská komise Ze dne: 29. února 2008 Předmět:
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (druhého senátu) 18. ledna 2007 *
ESTAGER ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (druhého senátu) 18. ledna 2007 * Ve věci 0359/05, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím tribunal de grande