ZPĚVNÍK MUSINESS Č.1

Transkript

1 ZPĚVNÍK MUSINESS Č.1

2 500 mil 96 Hlásná Třebáň 182 Ahoj, slunko 135 Hluboká vráska 197 Ani tak nehoří 200 Hoja hoj 215 Árie měsíce 128 Holky já mám všechny rád 121 Ascalona 12 Hombre 66 Autobusy přijíždějí 108 Honzův song 59 Až se k nám právo vrátí 109 Hudsonské šífy 81 Babička Mary 198 Husita 142 Báječná ženská 33 Husličky 179 Batalion 107 Hvězda 145 Bláznivá Markéta 138 Hvězda na vrbě 203 Blízko Little Big Hornu 49 Inženýrska 99 Blues folsomské věznice 36 Já v poslední době 39 Brno je zlatá loď 192 Jacek 146 Buráky 17 Japonečka 19 Bylo by to krásný 120 Jarmila 170 ant Help Falling In Love 223 Jarní kurýr 86 arpe diem 180 Jarní zpráva 43 esta na Island 72 Jdou po mně jdou 136 ítím to v zádech 212 Jednoho dne se vrátíš 224 izinec 38 Jednou mi fotr povídá 206 o na tom je tak zlého 217 Jen dva ta loďka může vést 229 Časy se mění 1 Jesse James 51 Černá hodinka 191 Jez 183 Červená řeka 65 Jó hó hó 122 ál, dál, dál 18 Jó třešně zrály 117 armoděj 137 Jóžin z bážin 181 ědečkovy hodiny 22 Kapkami si déšť 5 elfíni 139 Když mám tekutou révu 216 en je krásný 226 Když náš táta hrál 48 ivnej smích 47 Klekání 79 ivoké koně 140 Kočárem mým je vagón uhlí 50 okud se zpívá 141 Krajina po bitvě 148 ům u vycházejícho slunce 25 Krajina posedlá tmou 194 Farao 104 Křížem krážem 201 Fotbal 167 La mia musica 230 Fotky 76 Láďa jede lodí 189 rónská písnička 144 Lákání 75 Hej kočí 15 Láska je věc kouzelná 91 Hej, Joe 37 Lenka 95 Hejno vran 68 Letí šíp savanou 8

3 Lodní zvon zvoní 42 Pole s bavlnou 93 Malagelo 214 Potulní kejklíři 156 Mám malý stan 123 Poutník a dívka 106 Mám radost 98 Pověste ho vejš 34 Marnivá sestřenice 195 Práchovské skály 186 Martina 150 Pramínek vlasů 193 Mávej 80 Pro malou Lenku 162 Medvědi nevědí 184 Proklatej vůz 56 Měl jsem rád 26 Přes pláně 41 Michalův song 40 Přítel 160 Mikymauz 152 Psát od prvních řádků 222 Míle 118 Raindrops keep falling on my had 228 Milenci v texaskách 225 Rikatádo 9 Minulost 168 Rock n roll pro Beethovena 207 Míval jsem klobouk 190 Rockn rollová modlitba 209 Mlýny 102 Rodné údolí 2 Montgomery 11 Rosa na kolejích 90 Možná, že se mýlím 154 Rovnou 52 Na osadě hráli 16 Ruty-šuty 23 Na počest hrdinům 210 Růže z Texasu 124 Na vánoce ráno 44 Řekni kde ty kytky jsou 20 Nádraží 60 Samota 71 Nashledanou krokodýle 227 Sbohem galánečko 178 Něco o lásce 174 Sbohem, lásko 130 Nejdelší vlak 110 Sedím na pátým patníku 28 Neuhádneš 85 Sedm dostavníků 134 Nevadí 88 Skupinové foto 176 Neváhej 61 Sladkých patnáct 213 Niagára 125 Slavíci z Madridu 131 Odjíždím v dál 54 Smutný psaní 100 Oranžový expres 55 Sněžnej muž 57 Outsider waltz 83 Sochám brečí déšť na obočí 69 Pampelišky 10 Song krále Herolda 218 Pátá 204 Spatřil jsem kometu 164 Pijte vodu 147 Starej pán 4 Píseň zhrzeného trampa 158 Starý příběh 112 Píseň, co mě učil listopad 82 Sundej z hodin závaží 27 Pískající cikán 111 Šakalí léta 205 Plavci 92 Šest bílých koní 35 Pod oknem 211 Šlapej dál 32 Podzimní zpráva 21 Tak jen pojď 103

4 Tak už mi má holka mává Teče voda teče Tereza Tereza Tisíc mil Toulavej Tuhle rundu platím já Tulácké blues Tunel jménem Čas Ukolébavka Už koníček pádí Veď mě dál, cesto má Velrybářská výprava Vím Vím Víte, vono, holky Vlak v Vodjíždím Vše je tak jak má být Všichni jsou už v Mexiku Waterloo Za chvíli už budu v dáli Zabili, zabili Zafúkané Zatímco se koupeš Zátoka Zatracenej život Zelené pláně Zítra ráno v pět Zlatá klec Zmalovaná Zuzana Zvedněte kotvy Zvoník od matky boží Život je jen náhoda Žízeň

5 Časy se mění (OLEN KIS) Hmi Sem pojďte blíž lidé, dny i týdny jdou A a mraky se toulaj a vlny se dmou, Hmi a spustí se déšť na čtyřicet dní Emi A prší a záchrany není A A /# A / A /F# musíš plavat nebo skončíš jak těžký kamení, A každý ví - časy se mění. Jsi básník a píšeš o tajemství snů a vidíš tak dál až do konce snů. Bydlí v propasti slov a na poušti vět, znáš podstatu lidského dění, jednou jsi ztracen, zítra patří ti svět, každý ví - časy se mění. Jsi politik, jsi státník, jsi císař a stát, víš kolik je zemí tak tolik je vlád. A kolik je států tak tolik je měn a peníze znamenají jmění ten kdo je má může být zítra okraden, Každý ví - časy se mění. Tátové a mámy přistupte blíž, jsme vaše děti a s dětmi je kříž zlobíme od mala, nechcem jít spát, teď ke spaní vhodná chvíle není. Je za pět minut dvanáct a čas nechce stát, každý ví - časy se mění. Jsme mouchy, nic víc a pavouk je čas, ten do sítě vteřin teď polapil nás je jemná jak mech a tenká jak vlas a nikde z ní úniku není. o denního spěchu zní přísloví hlas, každý ví - časy se mění. Vlak náhle ujíždí možná poslední Kdo zůstal stát, půjde sám do konce dní Vždyť dnešní den zítra bude včerejší A letos přesně za rok bude vloni Kdo není jen první, ten bude poslední Každý ví časy se mění. 1

6 Rodné údolí Trampské písně /Tornádo 1. esta má přede mnou v dáli mizí, každý krok v srdci mém zabolí, 7 zakrátko bude mi všechno cizí, nespatřím své rodné údolí. R: Já volám: nashledanou, nashledanou, nashledanou, rodné údolí, já volám: nashledanou, nashledanou, při vzpomínce srdce zabolí. 2. Oči mé nevidí, jak se stmívá, nevidí, co jsem měl tolik rád, jediné, co mi teď ještě zbývá: rodnému údolí sbohem dát. R: 3. Proč se den za každou nocí vrací, proč se čas na chvíli nezastaví, nemusel bych ti své sbohem dáti, kdyby dnešní den navěky byl. R: 2

7 VEĎ MĚ ÁL, ESTO MÁ PAVEL BOBEK / ENVER,ANOFF, NIVERTY Emi 1. Někde v dálce cesty končí, každá prý však cíl svůj skrývá, Emi někde v dálce každá má svůj cíl, ať je pár mil dlouhá, nebo tisíc mil. Emi R: Veď mě dál, cesto má, veď mě dál, vždyť i já tam, kde končíš, chtěl bych dojít, veď mě dál, cesto má. 2. hodím dlouho po všech cestách, všechny znám je, jen ta má mi zbývá, je jak dívky, co jsem měl tak rád, plná žáru bývá, hned zas samý chlad. R: Emi *: Pak na patník poslední napíšu křídou jméno své, a pod něj, že jsem žil hrozně rád, Emi F písně své, co mi v kapsách zbydou, 7 dám si bandou cvrčků hrát a půjdu spát, půjdu spát. R: + [: veď mě dál, cesto má... :] 3

8 Starej pán - Petr Skoumal F#7 *: Starej pán sedí a poslouchá jazz Ami6 H7 Emi a zdá se mu, jako by to bylo dnes, mi6 Hmi jako by zase u baru stál E7 maj7 F#7 a na pódiu jango hrál. F#7 R: Starej pán sedí a poslouchá jazz Ami6 H7 Emi a zdá se mu, jako by to bylo dnes, mi6 H7 starej pán sedí a poslouchá jazz E7 A7 a na desce se točí pes. F#7 Hmi 1. Jó, ráno si vzal čistý ponožky F#7 Hmi a zajel si do Paríže bez doložky, F#7 Hmi jó jezdilo se z Wilsonova nádraží mi6 A7 a neměli jsme v kufru žádný závaží, jé. R: F#7 Hmi 2. To tenkrát ještě žila naštěstí ta slečna z Fügnerova náměstí, v sobotu kupoval jí pralinky a komunisti byli takhle malinký, jé. R: F#7 Hmi 3. Jó Vlaky byly čistý a dochvilný a názory a strany rozdílný, jenže za starejma časy spadla opona, teď máme mírnej pokrok v mezích zákona, jé. F#7 R: Tak sedí u starýho přístroje a místo whisky láhev Prazdroje, starej pán sedí a poslouchá jazz a na desce se točí pes. 4

9 Kapkami si déšť HARM E E E7 A E Kapkami si déšť do plachet vozů zpívá E H7 E vypráví o krajích, které tak opuštěné jsou E E7 A E každý muž pevně otěže v rukou svírá E H7 E E7 vozy, dál jedou ztichlou cizí krajinou REFRÉN: A Až tam za hory, tam za obzory E E F nad nimiž mraky jdou F# tam skončí cestu svou a nocí tajemnou H H7 déšť už přestal svou píseň zpívat Zmodralo nebe hory a slunko svítí dlouhou, dlouhou dobu ještě, ty vozy pojedou + HARM REFRÉN: Zmodralo nebe, hory a slunko svítí (:dlouhou, dlouhou dobu ještě, ty vozy pojedou:) 5

10 TOULAVEJ (VOJTA KIĎÁK TOMÁŠKO) K1 Ami 1. Někdo z vás, kdo chutnal dálku, Ami E jeden z těch, co rozuměj', Ami ať vám poví, proč mi říkaj', F Ami proč mi říkaj' Toulavej. 2. Kdo mě zná a v sále sedí, kdo si myslí: je mu hej, tomu zpívá pro všední den, tomu zpívá Toulavej. F R: Sobotní ráno mě neuvidí u cesty s klukama stát, F na půdě celta se prachem stydí F a starý songy jsem zapomněl hrát, Ami zapomněl hrát. 3. Někdy v noci je mi smutno, často bejvám doma zlej, malá daň za vaše "umí", kterou splácí Toulavej. 6

11 4. Každej měsíc jiná štace, čekáš, kam tě uložej', je to fajn, vždyť přece zpívá, třeba smutně, Toulavej. R: Sobotní ráno mě neuvidí Vím, že jednou někdo přijde, tiše pískne: no tak jdem, známí kluci ruku stisknou, řeknou: vítej, Toulavej. 6. Budou hvězdy jako tenkrát, až tě v očích zabolej', celou noc jim bude zpívat jeden blázen - Toulavej. R: Sobotní ráno nám poletí vstříc, budeme u cesty stát, vypráším celtu a můžu vám říct, že na starý songy si vzpomenu rád, vzpomenu rád. 7. Někdo z vás, kdo chutnal dálku, jeden z těch, co rozuměj', ať vám poví, proč mi říkaj' proč mi říkaj Toulavej 7

12 Letí šíp savanou Josef Zíma /Ríša Jurist /Ruda Jurist Úvod:, Ami, Emi, F, mi, 7, mi7 mi 7 Zeptej se děvče skály, modravých lesů v dáli Ami mi 7 Ami, mi, 7 ozvěna tobě řekne jak rád tě mám. Emi H7 Emi H7 Tam kde se peřej tříští najdem své štěstí příští Emi Ami 7, 7 svým šípem cestu k němu si vyhledám. REFRÉN: 7 F 7 Letí šíp savanou a s ním letí srdce mé, F Fmi Ami mi 7,Ami,mi, kam ten šíp dopadne, tam se sejdeme. 7 7 F 7 Kroky tvé povede po mých stopách dobrý duch F Fmi Ami mi 7, 7 v místa, kde nás navždy spojí rudý Bůh. F Až uvidíš v dáli stoupat 7 nad kaňonem modrý dým, F poznáš místo, kde tě čekám Emi mi, 7 se svým srdcem toužícím. F 7 Letí šíp savanou a s ním letí srdce mé, F Fmi Ami mi 7,B,H, kam ten šíp dopadne, štěstí najdeme. 2) Nad řekou stín se sklání, Tvůj tábor totem chrání a já se plížím, jak šakal nocí sám. Než den se vzbudí bílý, já vím že dojdu k cíli až svůj šíp najdu, na Tebe zavolám: REFRÉN: 8

13 Rikatádo K.T.O. /Bob Hurikán dim (2) 7 hlapci z Rikatáda, ženou svoje stáda po mexické hranici zem se celá třese, stromy padaj v lese, před pistoli mířící 7 každý má svou lásku, v srdci nosí krásku, pistol' nízko u boku Emi 7 Neznaj strachu z Estakáda, zpívají si do kroku: Ref: dim 7 Rikatádo, jak tornádo, žene se širou stepí F#7 koně řičí, chlapci křičí, štěstí se na ně lepí E Ami Rikatádo velmi rádo mává sombrerem nad hlavou dim Hmi Emi 7 Rikatádo, jak tornádo stále hýří náladou. Z Rikatáda chlapci prérie jsou dravci, když to v baru neklape, sem tam pistol' třeskne, falešný hráč klesne,pera lítaj z kanape, Při rumu, whisky, ginu mají z toho psinu, šťouchají se do břicha, a pak celé Rikatádo zpívá píseň do ticha Ref: Rikatádo... 9

14 Pampelišky Nezařazeno - ostatní texty písní A 1. Hora skrývá slunce pod klobouk, A A7 z oblaků do pampelišek fouk. A7 7 Jak zlaté kvítí jasné hvězdy jsou, A snad až k tobě, moje drahá, dolétnou. 2. Z oblaků až k tobě doletí, podle nich budeš mít děti tři. Ty budou krásné tak, jako jsi ty, dobrou noc, má drahá, tak už spi. 3. Kouzelná je řeka na horách, po ní plul jsem jako v mátohách. Tys byla krásná, první láska má, mně se zdá, že se na mě z nebe usmíváš. 4. Tichá píseň nese se nocí, ostrejch hochů toulavejch srdcí. Umlkla banja, ztichly kytary, sbohem buď, mé krásné děvčě z Montany. 5. Tam v kolíbce malý hošík spí, přemýšlím, o čem tak asi sní. Zdědil mou hůl a tornu toulavou, půjde tam, kde pampelišky zlaté jsou. 10

15 Montgomery K.T.O. Ami 1. éšť ti, holka, smáčel vlasy, smáčel vlasy, 7 7 z tvých očí zbyl prázdnej kruh, Ami kde jsou zbytky tvojí krásy, tvojí krásy, to ví dneska snad jenom Bůh. Ami R: Z celé jižní eskadrony, eskadrony 7 7 nezbyl ani jeden muž, Ami v Montgomery bijou zvony, bijou zvony, 7 7 déšť ti smejvá ze rtů rúž. 2. Na kopečku v prachu cesty, v prachu cesty leží i tvůj generál, v ruce šátek od nevěsty, od nevěsty, ale ruka leží dál. R: 3. Tvář má zšedivělou strachem, no vážně strachem, zbylo v ní pár těžkejch chvil, proužek krve stéká prachem, stéká prachem, déšť mu slepil vlas jak jíl. R: 4. éšť ti šeptá jeho jméno, jeho jméno, šeptá ho i listoví, lásku měl rád víc než život, víc než život, to ti nikdy nepoví. 11

16 Ascalona Harm:, 7,, F,, 7 Trampské písně /Eman Prkno Sally Emi F 7 1. Táborák zvolna zhasíná, osada už jde spát, 7 F# kytara tiše doznívá, do duše padá chlad, Emi F 7 stařičký šerif už líně ruku po láhvi vztáh', 7 F#, pistole chová na klíně, brouká si v temnotách., #, A 7 7 F 7 F R: Když jsem byl mlád, bývala Ascalona Fmi7 F# nejhezčí osadou, kterou jsem znal, 7 F 7 F jak častokrát hýřila Ascalona Fmi7 F divokou náladou, již Bůh nám přál, 7 F však slávě pistolí už zvolna dozvání 7 7 Emi F#, 7 a lesem nehlučí to vlčí volání, F 7 F já půjdu spát, však vlajka Ascalony Fmi7 F 7 musí nad mým hrobem navěky vlát. 2. Vyschly už láhve na stole, pohasl ohňů žár, šerif své těžké pistole pověsil na stožár, na vlajku smutně se dívá, kytaru pohladí a jeho hlava šedivá vzpomíná na mládí. R: 12

17 Tulácké blues Pacifik, Toulat se sám tou rosou čerstvejch rán, 7 zpívat si blues, jít s hejnem černejch vran, 7 F# F E pod mostem spát a v nočním tichu hvězdy počítat, A7 7 sebe ptát, proč tmavomodrý blues mám tolik rád. 2. Bez lásky jít, za modrou dálkou rád, kde slyším blues, svý tmavomodrý hrát, bez floka žít a v dobytčáku světem cestovat, žebrat i pít a po přístavech starý songy hrát. 3. Zpocený blues, sedřenejch paží znát, blues kolejí a skřípot starejch vrat, opilej smích i nářek vdov, a v putykách s eprát, to všechno mý, to tmavomodrý blues mi bude hrát. 4. Všude je blues - můj nekonečnej vlak, deštivý blues a volověnej mrak, pro kousek snů znát stovky dlouhejch prošlapanejch mil, jít tisíc dnů pro malej kousek teplejch slunnejch chvil. 5. Až zazvoní mi hrana, budu rád, jen hezčí den, víc nemoh' jsem si přát, zavolám blues, co naposledy smutný budou hrát, A7! to moje blues, to tmavomodrý, šťasten budu spát. 13

18 Velrybářská výprava Pacifik F 7 1. Jednou plác' mě přes rameno Johny zvanej Knecht: Ami mi 7 "Mám pro tebe, hochu, v pácu moc fajnovej kšeft!" F 7 Objednal hned litr rumu a pak něžně řval: Ami mi 7 "Sbal se, jedem na velryby, prej až za polár." F 7 R: [: Výprava velrybářská kolem rónska nezdařila se, /H Ami mi 7 protože nejeli jsme na velryby, ale na mrože. :] 2. Briga zvaná Malá Kitty kotví v zátoce, nakládaj' se sudy s rumem, maso, ovoce, vypluli jsme časně zrána, směr severní pól, dřív, než přístav zmizel z očí, každej byl namol. R: 3. Na loď padla jinovatka, s ní třeskutej mráz, hoň velryby v kupách ledu, to ti zlomí vaz, na pobřeží místo ženskejch mávaj' tučňáci, v tomhle kraji beztak nemáš jinou legraci. R: 4. Když jsme domů připluli, už psal se příští rok, starej rejdař povídá, že nedá ani flok: "Místo velryb v rónským moři zajímal vás grog, tuhle práci zaplatil by asi jenom cvok." R: 5. Tohleto nám neměl říkat, teď to dobře ví, stáhli jsme mu kůži z těla, tomu hadovi, z paluby pak slanej vítr jeho tělo smet',chachacha, máme velryb plný zuby, na to vezmi jed. 14

19 Hej kočí Pacifik Ami F 1.Hej kočí, jedem dál, láska má boty toulavý, mi Emi Emi7 Ami a častokrát se unaví ještě dřív než najde cíl. F Hej kočí, jedem dál, vždyť cestu znáš už nazpaměť, mi Emi Emi7 Ami na ní se skrývá jenom šeď a někdy pár hezkejch chvil. F R.Ty jsi moje malá vzpomínka před spaním, Ami no a já jsem tvůj stín. F Ty jsi jiná nežli všechny lásky včerejší, Ami to já dávno vím, mi7 Emi Ami s tebou mám tisíc nadějí, že nezůstanu nikdy sám, F E7 Ami láska jsou koně splašený, když se řítí k nám. 2.Hej kočí, jedem dál, i když náš kočár dostal smyk a láska spadla na chodník, koně své dál musíš vést. Hej kočí, jedem dál, jak rád bys trhnul opratí, však minulost nám navrátí jen splín z nedávných cest. R.Ty jsi moje... 3.Hej kočí, jedem dál, dopředu pořád musíš jet, zastavit nelze a vzít zpět, těch pár dlouhejch snů. Hej kočí, jedem dál, než se nám koně unaví, Zas čekaj lásky toulavý a spěch příštích dnů R.Ty jsi moje... E7 Ami F, E7 Ami F. když se řítí k nám, když se řítí k nám,.. 15

20 Na osadě hráli A7 Sedáváme z večera s Madlou u buku vodívám jí za šera domů za ruku. Její otec nadlesní doma o své Madle sní A7 Kluci říkaj dej si pozor nechoď Karle, s ní. 7 REF.: Na osadě hráli na harmoniku a my jsme se báli jen tak ze zvyku, A7 Ami dole u Kocáby kuňkaly dvě žáby. 7 7 Lesní, ten doma běsní, že na to hajnej nestačí, 7 denně, mu zaručeně, v revíru někdo pytlačí. A7 Sotva jsem se posadil s Madlou na pařez sotva jsem jí pohladil, vyčmuchal nás pes. Hrozně jsme se ulekli, div jsme sebou nesekli, A7 jen taktak jsme nadlesnímu z rány utekli. REF.: 16

21 Buráky K.T.O.,,,, 1. Když Sever válčí s Jihem a zem jde do války A7 7 a v polích místo bavlny teď rostou bodláky, ve stínu u silnice vidíš z Jihu vojáky, A7 7 jak válej se s kvérem a louskaj' buráky. R: Hej hou, hej hou, nač chodit do války, A7 7 je lepší doma sedět a louskat buráky, hej hou, hej hou, nač chodit do války, A7 7,,,, je lepší doma sedět a louskat buráky. 2. Plukovník je v sedle, volá:"yankeeové jdou!", ale mužstvo v trávě leží, že dál už nemohou, plukovník se otočí a hledí do dálky, a jeho slavná milice tam louská buráky. R: 3. Až tahle válka skončí a jestli budem žít, svý milenky a ženy pak půjdem políbit, a zeptaj se tě ':"Hrdino, cos' dělal za války?" "No flákal jsem se s kvérem a louskal buráky." R: 17

22 ál, dál, dál Pacifik A #mi E7 1. Za horama zlato hoří v žilách Černejch skal, A #mi E7 horečkou tě nohy povedou, A #mi E7 nepřemejšlej, chvilku nato ruksak rychle sbal, H7 E7 zanech doma holku zklamanou. 2. Nezapomeň s sebou bibli, nezbyde ti víc, nežli v těžký chvíli modlení, Eskymáci prej tam bydlej, neroste tam nic, prokleješ to zlatý kamení. A A R: ál, dál, dál, co řeka pramení, H7 E7 tam, kde břeh ukrývá drahý kamení, A A dál, dál, dál tou řekou mámení, E7 A tam, kde na tě kývá zlatý znamení. 3. Snad se vrátíš jako tulák nebo jako pán, nebo zůstaneš v tý zemi spát, nekoupíš si ani burák, až se vrátíš k nám, jak se budeš vo ty prachy bát. 4. Holka se ti dávno vdala, spadlo stavení, na tebe už každej zapomněl, máma, co se na tě smála, už je pod zemí, a pro ni jsi valoun zlata chtěl. R: 5. Postavíš si barák bílej v modrým pobřeží, bankéři se vo tě budou prát, už nebudeš, chlapče milej, vo to neběží, už nebudeš šťastnej klidně spát. R: 18

23 Japonečka 1) E A7 V Yokohamě v přístavu, kde noc vládne tmou, E A7 loučil se tam námořník se svou dívenkou 7 mi A Japonečce malé slzičky stékají, A7 7 když jeho rety rudé slova lásky šeptají HARMONIKA mi,, A7, REF: A7 Má Japonečko malá, dřív než zvadne sakur květ, E A7 tvoje láska neskonalá donese mě k tobě zpět. 7 mi Ta chvíle odloučení rozplyne se jako dým A7 7 a potom, děvče milé, budu navždy jenom tvým. 7 mi Ta chvíle odloučení rozplyne se jako dým A7 a potom děvče milé, budu navždy jenom tvým. 2) Byl to onen námořník, co pro ženy žil, co v každičkém přístavu z číše lásky pil. Na Japonečku malou, už dávno zapoměl, na její rety rudé, které kdysi líbat směl Na Japonečku malou, už dávno zapoměl, na její rety rudé, které kdysi líbat směl. 19

24 Řekni kde ty kytky jsou Helena Vondráčková /Joe Ahr /Jiřina Fikejzová /Pete Seeger /Joan Baez Ami F 7 Řekni, kde ty kytky jsou, co se s nima mohlo stát, Ami F 7 řekni, kde ty kytky jsou, kde mohou být? Ami F 7 ívky je tu během dne otrhaly do jedné, F F 7 kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí. Řekni kde ty dívky jsou co se asi mohlo stát řekni kde ty dívky jsou kde mohou být. Muži si je vyhlédli s sebou domů odvedli kdo to kdy pochopí kdo to kdy pochopí. Řekni kde ti muži jsou co se k čertu mohlo stát řekni kde ti muži jsou kde mohou být. Muži v plné polní jdou do války zas je zvou kdo to kdy pochopí kdo to kdy pochopí. A kde jsou ti vojáci co se tady mohlo stát a kde jsou ti vojáci kde mohou být. Řada hrobů v zákrytu meluzína kvílí tu kdo to kdy pochopí kdo to kdy pochopí. Řekni kde ty hroby jsou co se s nimi mohlo stát řekni kde ty hroby jsou kde mohou být. o tu kytek rozkvétá od jara do léta kdo to kdy pochopí kdo to kdy pochopí. 20

25 Podzimní zpráva Smolaři Nedej se opít vzduchem léta, mi když s větrem vůně roznáší. 7 Na oblak oblak slunce vplétá, zprávu nám listí přináší. Tu zprávu lesům, vodám, stráním, jak mají létu sbohem dát. Všem dobrým lidem aspoň přání nechat si jen o létu zdát. R:Naj na naj... Já malíř podzim jsem tu zpátky, v korunách stromů plátno mám. Já musím spěchat čas mám krátký, než řekne zima jsem tu pán. Jsem tu pán řekne zima bílá, konec je s malováním tvým. Z barev tvých jenom špína zbývá, tvé plátno sněhem rozpíjím. R:Naj na naj... 21

26 ědečkovy hodiny Taxmeni 1. V naší malé kuchyni tloukly staré hodiny dlouhých devadesát let na stěně a můj děda řadu let vstával ráno přesně v pět, sám je natahoval každodenně. Byly koupeny v den, kdy byl děda narozen, A7 vždycky rád poslouchal jejich hlas, život se dál vlek a devadesát let je jen krátký čas. R: Kráčely rok za rokem dědečkovým životem, Emi jednou ráno zůstal spát, život má svůj pevný řád, to snad zná každý z nás. 2. Napřed kluk, za pár let statný muž a potom kmet, černý vlas, ctihodné šediny, člověk stárne, je to tak, život jede, jako vlak, ať ho ženou roky nebo vteřiny. Přitom rok od roku, tikaly mu do kroku hodiny, které měl tolik rád, život se dál, vlek, za devadesát let,náhle zůstal stát. R: 3. Po té noci ledové, přišlo jitro zářivé, domem zní zase pláč dítěte, to náš, nový syn, způsobem obvyklým říká nám, že je rád na světě. V naši malé kuchyni, visí nové hodiny místo těch, které jsou teď ve smetí, začaly, tik-ťak, vesele počítat, nové, století. R: Budou kráčet rok za rokem, celým naším životem a svým hlasem budou nás, varovat co umí čas, když se, ró zlé tí. 22

27 Ruty-šuty A 1. Šinu si to starým oloradem, E E7 když tu slyším výkřik vzdálený, A A7 mi [: jel jsem podle hlasu a, k svému úžasu, A E7 A ležel tam muž k zemi skolený. :] A R: Ruty-šuty, Arizona, Texas, E E7 ruty-šuty, Arizona má, A A7 mi jel jsem podle hlasu a, k svému úžasu, A E7 A ležel tam muž k zemi skolený. 2. Sklonil jsem se k jeho obličeji, poznal jsem v něm svého dvojníka, [: jeho tělo bylo probodáno nožem, teplá krev mu z rány vytéká. :] R: Ruty-šuty, Arizona, Texas, ruty-šuty, Arizona má, jeho tělo bylo probodáno nožem, teplá krev mu z rány vytéká. :] 3. Pravil ke mně hlasem zmírajícím: "Příteli můj, parde jediný, [: byla to léčka, já to nevěděl, jako starej vůl jsem naletěl. :] R: Ruty-šuty, Arizona, Texas, ruty-šuty, Arizona má, byla to léčka, já to nevěděl, jako starej vůl jsem naletěl. 4. Nechtěj hochu, Arizonu znáti, těžký je tam život kovbojů [: musíš umět střílet, holky milovat, nechtěj hochu Arizonu znát. :] R: Ruty-šuty, Arizona, Texas, ruty-šuty, Arizona má, [: musíš umět střílet, holky milovat, nechtěj hochu Arizonu znát. :] 23

28 Zvoník od matky boží Emi 1. Na hoře, na věži houpá se zvon, Emi a za ním stál právě on. Emi Byl zvoníkem z povolání, Emi a měl jedno velké přání. R: Olovo na lidi, olovo na lidi dal, Quasimodo z Notre dame. Trámy a kameny, trámy a kameny jen, z okna ven, dolů dal. 2. hytli ho, bili ho, mlátili, mučili, za to že chtěl žít a milovat, nechtěl už dál své oči upírat na zlobu lidí, jež měl tak rád R: Olovo na lidi Proč nejsem z kamene, říkal si pro sebe a cestou trnitou dál musel jít Esmeraldo, ty krásná jediná Mělas ho ráda, dalas mu pít R: Olovo na lidi A pak lano do ruky vzal a zvony jím rozhoupal zvony, ty krásné zvony to jediné, co miloval 24

29 ům u vycházejícího slunce Ami F Ami E Ami F Ami E Ami E Ami F 1. Snad znáš ten dům za New Orleans, Ami E ve štítu znak slunce má, Ami F je to dům, kde lká sto chlapců ubohejch Ami E Ami E a v němž jsem zkejs' i já. Ami F 2. Mé mámě Bůh dal věnem Ami E jen prát šít a blue jeans, Ami F táta mů---j se flákal jen Ami E Ami E sám po New Orleans. Ami F 3. Bankrotář se zhroutil před hernou, Ami E jenom svou bídu měl a chlast, Ami F k putykám pak táh' tu pouť mizernou Ami E Ami E a znal jenom pít a krást. Ami F 4. Být matkou, dám svým synům Ami E lepší dům, než má kdo z nás, Ami F ten dům, kde spím, má emblém sluneční, Ami E Ami E ale v něm je jen stín a mráz Ami F Ami E Ami F Ami E Ami E Sólo Ami F 5. Kdybych směl se hnout z těch kleští, Ami E pěstí vytrhnout tu mříž, Ami F já jak v snách bych šel do New Orleans Ami E a měl tam k slunci blíž. Ami F 6. Snad znáš ten dům za New Orleans, Ami E ve štítu znak slunce má, Ami F je to dům, kde lká sto chlapců ubohejch Ami E Ami,, F, Ami E Ami a v němž jsem zkejs' i já. a v němž jsem zkejs' i já. 25

30 Měl jsem rád F 7 F F 7 Měl jsem rád pár písní - v nich jsem žil. esty toulavý - ty o kterých jsem snil. F 7 S vlídnou tmou, když v létě kraj šel spát, F 7 F poznal jsem, že tenhle svět mám rád. F 7 Bez řečí jsem každou práci vzal a měl problémy, že málem jsem to vzdal. F 7 Pokaždé jsem vstal a zkoušel jít F 7 pro tu čest, že směl jsem s vámi žít. F 7 F : Měl jsem rád stín stromů, říční proud, F 7 F štíty hor, co nejdou překlenout. F 7 Krásnější svět vůbec nehledám. F 7 F 7 F to řeknu vám tam u nebeských bran. ětský smích a vlání koňských hřív, něco moudrých vět, co měl jsem znát už dřív. Slunce zář když hřála do tvých zad, poznal jsem, že tenhle svět mám rád. REFRÉN: F 7 F To řeknu vám tam u nebeských bran. REFRÉN: F 7 To řeknu vám tam u nebeských bran. F 7 F 7 To řeknu vám tam u nebeských bran. 26

31 Sundej z hodin závaží Harm Michal Tučný /Fešáci /Kris Kristofferson /Michal Bukovič /F# Brouzdej trávou za tratí v dlouhých nočních hodinách, Emi A A7 vše se v dobré obrátí, já se vrátím před tvůj práh. /F# Nikdy nevěř vteřinám, ty nám jenom překáží, Emi A A7 je tu lék a já ho znám, sundej z hodin závaží. 7 7 R: Pak se času budem smát někde stranou od lidí, E A naše toulky ranní rosou ať nám všichni závidí. Odjezd tvůj je blíž a blíž, vlak už čeká v nádraží, já chci zůstat, ty to víš, sundej z hodin závaží. Harm: sloka R: Pak se času budem smát... Odjezd tvůj je blíž a blíž, vlak už čeká v nádraží, já chci zůstat, ty to víš, sundej z hodin závaží. Harm: sloka, Emi A A7 já chci zůstat, ty to víš, sundej z hodin závaží. 27

32 Sedím na pátým patníku (Toulavej song) HARM : Michal Tučný maj7 Sedím na pátým patníku maj7 a nade mnou bez blatníku mi A+ mi7 7 jede velkej vůz mi A+ Noc má dnes oči svítící mi7 7 nad opuštěnou silnicí maj7 Ami Ami+ mý blues. maj7 Proč toulám se jen sem a tam maj7 a proč si pokoj nedám maj7 mi A+ mi7 7 snad z toulavýho telete já boty mám mi A+ Proč od tebe dál utíkám, mi7 7 ve víně pravdu hledám mi 7 maj7 Ami,Ami+ a když jsem tady, proč chci zase tam? c maj maj Jako ptáci letí týdny a já tady pořád s banjem v rukou mi, A+, mi7, 7 bloumám mi A+ mi7 7 ost mnohejch věcí teď už vím a nad jinejma pořád ještě, maj, Ami, Ami+ koumám maj maj Proč mí blue jeansy kapsy maj'když prachy žádný nemám maj mi,a+,mi7,7 jen hvězdnej prach, co noc mi cestou pohází, mi A+ mi7 7 Proč od tebe dál utíkám, po patnících sedám mi7 7, maj, Ami, Ami+ a jen smůla mě cestou provází HARMONIKA, maj 28

33 maj Sedím na pátým patníku, je k ránu, maj mi,a+,mi7,7 obloha se rozednívá mi A+ mi7 7 Velkej vůz nocí odjíždí a já jsem tady zbyl zas jen tak, maj, ami, Ami+ plonk, maj maj Proč toulám se já sem a tam, snad z toulavýho telete já mi, A+,mi7,7 boty mám? mi7 A+ mi7 7 Proč od tebe dál utíkám, ve víně pravdu hledám, mi7 7, maj, Ami, Ami+ pak ráno zpívám svůj toulavej song? mi A+ mi7 7 Proč od tebe dál utíkám, ve víně pravdu hledám, mi 7 pak ráno zpívám svůj toulavej song? 29

34 Všichni jsou už v Mexiku Michal Tučný /.. Brown /Zdeněk Rytíř 1. Kde jen jsou a kde jsem já, A proč všechno končí, co začíná, Hmi E7 smůla se na mě lepí ze zvyku A A7 a všichni jsou už v Mexiku. R: Všichni jsou už v Mexiku, A Buenos ias, já taky jdu, Hmi E7 aspoň si poslechnu pěknou muziku, A A7 co se hraje v Mexiku. 2. Kde je můj kůň, co mě mě nést blátem měst a prachem cest, dělal, že se ho to už netýká, asi šel do Mexika. 3. Kde je ta holka, co měl jsem rád, už tu na rohu měla stát s pihou na svým krásným nosíku, už se asi nosí někde v Mexiku. R: 4. Kde je můj pes, co mě hlídat měl, že nezaštěkal, kam jen šel, bez obojku a bez košíku už se asi toulá v Mexiku. 30

35 5. Kde je ten náš slavnej gang, postrach saloonů a postrach bank, nechali mi všechno pěkně na triku a už jsou někde dole v Mexiku. R: 6. Kam šel barman, teď tu stál, a chlapů houf, co s nima hrál, jen zatykač s mojí fotkou visí tu a ostatní jsou v Mexiku. 7. Kde je ten chlápek, co tu spal, a ta kočka, co jí nalejval, šerif právě bere v baru za kliku, asi jsem měl bejt už taky v Mexiku. R: F R: Všichni jsou už v Mexiku, Buenos ias, já taky jdu, mi 7 aspoň si poslechnu pěknou muziku, 7 co se hraje v Mexiku. 31

36 Šlapej dál Michal Tučný /Hank Williams /Jan Vyčítal 32 F Hej najdej, na sebe modrý džíny, 7 F vlak houká, v kopci je pomalej. Tak vstávej, z tý udusaný hlíny, F hej tu láku už je ráno a tak oči otvírej Ref: Šlapej dál, táhni ke všem čertům. F tohle je město proklatý a šerif náš, ten nerozumí žertům 7 F a tak tohle ráno mohlo by bejt pro tebe dost zlý. Hej plandej, už dál jak vede cesta a koukej, si chytit ňákej vlak. Šerif náš, je z pepřenýho těsta, a jak zmerčí tuláka tak začne řádit jako drak. F F# Hej nandej, na sebe modrý džíny, 7 vlak houká, v kopci je pomalej. Jeď dál, kam povedou tě šíny 7 a k na šemu městu už se nikdy víckrát nevracej. Ref: Šlapej dál, táhni ke všem čertům. tohle je město proklatý a šerif náš, ten nerozumí žertům 7 a tak tohle ráno mohlo by bejt pro tebe dost zlý.

37 BÁJEČNÁ ŽENSKÁ MIHAL TUČNÝ /NELSON-JENNINS 1. Tenhle příběh je pravda, ať visím, jestli vám budu lhát, že jsem potkal jednu dívku a do dnešního dne ji mám rád, F nikdy neměla zlost, když jsem hluboko do kapsy měl, vždycky měla pochopení a já se s ní nikdy há dat nemusel. F (,,) F(F,F,) R: Když si báječnou ženskou vezme báječnej chlap, (,,A) (,,) tak mají báječnej život plnej báječnejch dní bez útrap, F(F,F,) celý den jen tak sedí a popíjejí hatoneaux d'pappe, (,,A) (,,) když si báječnou ženskou vezme báječnej chlap. 2. Nikdy jsem neslyšel: kam jdeš, kdy přijdeš a kde jsi byl, a já nikdy nezapoměl, abych svoje sliby vyplnil, a když vzpomínala, tak jen na to hezký, co nám život dal, nedala mi příležitost, na co bych si taky stěžoval. R: 3. Tenhle příběh je pravda a sním svůj klobouk, jestli jsem vám lhal, že jsem potkal jednu dívku a tu jsem si za ženu vzal, zní to jako pohádka z příběhu královny Máb, že si báječnou ženskou vzal jeden báječnej chlap. R:R: 33

38 Pověste ho vejš HARM Rec: Na dnešek jsem měl divnej sen, slunce pálilo a před salonem stál v prachu dav, v tvářích cejch očekávání. Uprostřed šibenice z hrubých klád, šerifův pomocník sejmul odsouzenci z hlavy kápi a dav zašuměl překvapením. I já jsem zašuměl překvapením, ten odsouzenec jsem byl já a šerif četl neúprosným hlasem rozsudek: Ami 1. Pověste ho vejš, ať se houpá, pověste ho vejš, ať má dost, mi Ami Ami pověste ho vejš, ať se houpá, že tu byl nezvanej host. 2. PověsTe ho, že byl jinej, že tu s náma dejchal stejnej vzduch, pověste ho, že byl línej a tak trochu dobrodruh. Ami *: Pověste ho za El Paso, za snídani v trávě a Lodní zvon, mi Ami za to, že neoplýval krásou F E7 Ami a že měl country rád a že se uměl smát i vám. mi R: Nad hlavou mi slunce pálí, konec můj nic neoddálí, do mejch snů se dívám zdáli mi E7 a do uší mi stále zní tahle moje píseň poslední. 4. Pověste ho za tu banku, v který zruinoval svůj vklad, za to, že nikdy nevydržel na jednom místě stát. HARM nebo mezihra Ami,, mi, Ami, Ami Ami, mi, Ami, F E7 Ami R: Nad hlavou.. 6. Pověste ho za tu jistou, který nesplnil svůj slib, že byl zarputilým optimistou, a tak dělal spoustu chyb. *: Pověste ho, že se koukal a že hodně jedl a hodně pil, že dal přednost jarním loukám, a pak se oženil a pak se usadil a žil. 7.=1. Pověste ho vejš, pověste ho vejš 3 x 34

39 Šest bílých koní brnkej EE Michal Tučný Jako by andělů chór, tam z půlnoční strany hor 7 píseň divnou začal hrát, vím proč teď přestal vát, good by Joe, good by Joe 7 šest bílých koní už mě veze tmou Ref: 7 Sbohem všichni, co jsem znal, 7 brnkej EE já už slyším zlatých kopyt cval. Teď už vím, není to sen, že je náhle tak černá zem, noc bez hvězd a bez mraků, jenom šest bílých oblaků, good by Joe, good by Joe, šest bílých koní už mě veze tmou. Ref: Sbohem vše, co měl jsem rád, já už vidím bílý hřívy vlát. Jako by andělů chór, tam z půlnoční strany hor píseň divnou začal hrát,vím proč vítr teď přestal vát, good by Joe, good by Joe šest bílých koní už mě veze tmou Ref: Sbohem všichni... ood by Irene, good by Irene, sbohem Marty, sbohem Marty, good by Joe, good by Joe, 7 šest bílejch koní už mě veze tmou. 35

40 Blues folsomské věznice reenhorns (Zelenáči) /Michal Tučný /Johnny ash 1. Můj děda bejval blázen, texaskej ahasver, 7 a na půdě nám po něm zůstal ošoupanej kvér, ten kvér obdivovali všichni kámoši z okolí 7 a máma mi říkala:"nehraj si s tou pistolí!" 2. Jenže i já byl blázen, tak zralej pro malér, a ze zdi jsem sundával tenhleten dědečkův kvér, pak s kapsou vyboulenou chtěl jsem bejt chlap all right a s holkou vykutálenou hrál jsem si na Bonnie and lyde. 3. Ale udělat banku, to není žádnej žert, sotva jsem do ní vlítnul, hned zas vylít' jsem jak čert, místo jako kočka já utíkám jak slon, takže za chvíli mě veze policejní anton. 4. Teď okno mřížovaný mi říká, že je šlus, proto tu ve věznici zpívám tohle Folsom Blues. pravdu měla máma, radila:"nechoď s tou holkou!", a taky mi říkala:"nehraj si s tou pistolkou!" 36

41 Hej, Joe reenhorns Hej, Joe, jen uvědom si dojista, že každá holka od těsta A7 hned jak přijede do města je dámou, A7 hej, Joe, město nejsou pastviny, zde platěj zákony jiný, a tak nedělej blbiny před dámou. S tebou je kříž, ty snad nevíš, že ti musí přijít jistě na obtíž!! A chodit špi navej v městě, když je v cestě ženskejch dvěstě pěkně pěstěných, to je hřích, hej, Joe, proč chodíš jako spařený, to chce jít jinak na ženy, A7 vždyť tvý šance nejsou zmařený. Mezihra - jako sloka: / / / / / / / / / / / / / Hej, Joe, buď, prosím tě tý dobroty a kup si nový kalhoty A7 a neplivej si na boty před dámou, A7 hej, Joe, hleď trošku na svou parádu, nečisti boty o trávu a nesmrkej do rukávu před dámou. S tebou je kříž, ty snad nevíš, že ti musí přijít jistě na obtíž!! A chodit špi navej v městě, když je v cestě ženskejch dvěstě pěkně pěstěných, to je hřích, hej, Joe, proč chodíš jako spařený, to chce jít jinak na ženy, A7 / / / A7 // vždyť tvý šance nejsou zmařený. I I I I I I 37

42 38 izinec mi mi mi Na kraji pouště sluncem spálený mi mi A mi stojí naše malý město dřevěný, mi mi mi jednoho dne, právě čas oběda byl, mi mi A mi se na kraji města jezdec objevil. REENHORNS Měl černý sombrero, na něm bílej prach, pod ním hadí oči, ze kterejch šel strach, místo cigarety měl v ústech růži, na stehnech pouzdra z chřestýších kůží. mi REF.: Tu jeho tvář, tu každý z nás poznal, mi F na každém nároží zatykač vlál, mi mi na něm cifra, za kterou by sis žil, A mi a přeci nikdo z nás nevystřelil. Pomalu projížděl hlavní ulicí, město bylo tichý jak město spící, před saloonem zastavil a z koně slez', jeho stín šel za ním a za stínem děs. I zábava u baru prudce zvadla, když vešel dovnitř s tváří u zrcadla, objednal si pití a v místnostech těch každej z chlapů poslouchal jenom svůj dech. mi REF.: Tu jeho tvář... On jenom se usmál a dopil svůj drink, mexickým dolarem o barpult cink', pak ke koni došel krokem pomalým, za chvíli zmizel jak z doutníku dým. mi REF.: Tu jeho tvář...

43 JÁ V POSLENÍ OBĚ - REEN HORNS harm: F F 1. Já v poslední době moc vodjíždím k tobě podvečerní mlhou, F s měsícem se střídám, když tvůj domov hlídám, 7 a nejlíp ložnici tvou. F F R: Vobjíždím nocí a tmou, prosím:"irene, buď jen mou!", F já držím tu dohled a dost zlej mám pohled a kvér svůj na kolenou. 2. Já z tvý velký lásky už mám asi vrásky a jsem dost nevyspalej, když kolem tvejch očí moc jinejch se točí, tak mám strach, a ne malej. R: + HARM SLOKA R: + harm: F 39

44 Michalův song reenhorns (Zelenáči) /Michal Tučný 7 1. Ten hleten song patří všem, co maj potíže s figurou, 7 7 já jmenuju se Tučný a postavu mám vydulou, 7 já bejvával malej, štíhlej kluk, kterej si o muzice snil, a na nástroje strunný zkoušel jsem si baré styl. 2. řív než jsem se nadál, bylo mi dvanáct a půl, v parcích jsem sedával s banjem jako trubadúr, až potom můj starší brácha si založil vlastní band, a já ve třinácti hrával s nima dixieland. 3. Přibývaly léta, přibývaly nesnáze, rychlejc než ty léta přibýval jsem na váze, našel jsem si totiž v dobrým jídle, na nešťastný lásky lék, až v zrcadle jsem zjistil, že by se mě i golem lek'. 4. Životu člověk musí platit daň i s úroky, jenže širší člověk má i srdce široký, řek' jsem si, no, co nadělám, vzal banjo a začal hrát, a zjistil jsem že mám, i tak život strašně rád. 5. Tak nebuďte zoufalí, když zjistíte najednou, že vám kalhoty v pase prostě nějak nesednou, jen neberte vážně váhy, třeba je vadný závaží, [: a nebo si řekněte, ta váha si mě neváží. :] 40

45 Přes pláně reenhorns (Zelenáči) HARM : 7 1. Teď všichni Kaliforňané se za nás pomodlí, F F kdo táhneš s mulou přes pláně, rozluč se s pohodlím, F F musíš si taky nakoupit solený vepřový, 7 a kdo má štěstí, po cestě i něco uloví. 2. va měsíce ti potrvá ta cesta přes pláně, koukej, ať vždycky z čeho máš vařit svý snídaně, protože k čertu dojedeš při bídným vaření, i tvoje mula musí žrát, jináč ti zcepení. 3. Břitvu nech doma, do tváře se radši nedívej, až přijdeš, budeš zarostlej a taky šedivej, až tě tvá milá uvidí, uslyšíš asi pláč, svý mámě řekneš:"podívej, to je tvůj zelenáč!" 4. A taky proti rudochům drž stráže za noci, po dlouhejch denních pochodech propuknou nemoci, horečka, to je špatná věc, ta lidi poráží, a kdo je marod, nemůže stát v noci na stráži. 5. U Plat je nouze vo dřevo, když tě to nezdolá, omáčku si tam zamícháš paznehtem z buvola, u Plat je nouze vo klacek, zem je tam jalová, i já bych teď už radši byl u mysu Hornova. 41

46 Lodní zvon zvoní reenhorns (Zelenáči) HARMONIKA 7 1. Lodní zvon zvoní, není čas se ptát, F kdy se zas vrátím a jak mám tě rád lodní zvon zvoní, tak napít mi dej, láhví od whisky pak, mi zamávej. 2. Jó, kdybych byl dlouho pryč já, a má loď, do tý láhve prázdný pak dopis mi hoď nejdřív mi ale hrome napít mi dej a potom mávej mi, pak mi mávej. 3. Jó, siréna houká a houpá se příď, za ňákej čas sem na mě čekat přijď whisky se mnou mává, tak říct si dej a tak mi mávej jó, tak mi mávej. 7 *: Jo, lodní zvon zvoní, není čas se ptát... HARMONIKA + REFRÉN 42

47 Jarní zpráva reenhorns (Zelenáči) () (F) () (F) () 1. Já náladu mám bezvadnou, i když gatě mý mi nepadnou jak maj, () (F) () (F) () mě všude se jen smějou a víc mi nenalejou, kde mě znaj, (F) () však stačí, když mám modrý nebe nad sebou (F) () a šťastnej jsem, že nohy už mě nezebou, (F) #(F#) () já vidím teď a radost z toho mám, (F) () () že konečně zas jaro přišlo k nám. 2. Já zmožen jarní únavou a s modrým tichem nad hlavou jsem sám, hm, hm. Mě nohy už se popletly, tak jsem na louce rozkvetlý si dál, a když se potom odpočatej probudím, hned je mi, jak když se podruhý narodím a vidim, že už tohle není sen, že konečně zas jaro přišlo sem. (F) () () Ref:Tak kdo můžeš hned z města draka vem, (F) () a běhej závod s jarním potokem, (F) () () Emi(Ami) a když tam do něj žbluňkneš, tak to přeci nevadí, (F) () () na jaro se musí s úsměvem. 3. Teď žvejkám čerstvou trávu a všem hezkejm holkám zprávu posílám, já posílám běd přívaly, snad dojdou poštou žížalí i k vám, že těším se až budu blázen z vašich úst, tak nastartujte honem svůj proklatej vůz, nebo jeďte oranžovým expresem, ať stihnem ještě jaro za lesem. R. 4. = 3. 43

48 Na vánoce ráno reenhorns (Zelenáči) E F Fmi 1. Na vánoce ráno, štědrej den tehdy byl, Ami 7 7 já se v cele temný jak ze sna probudil. E F Fmi Na vánoce ráno, bejvalo rok co rok Ami 7 7 já chodil do Jacksonu pít brendy svý a grog. E F Fmi R: Holka, ach holka, dobře to víš, Ami proč já byl tenkrát u brendy 7 7 a teď je u mě mříž. 2. Na vánoce ráno, já zas do Jacksonu jel, šerif Brand tam holku mou na svejch kolenou měl. Na vánoce ráno, když utich jek a křik, na zemi ležel šerif Brand o kus dál pomocník. E F Fmi R: Holka, ach holka, dobře to víš, Ami proč já byl tenkrát u brendy 7 a teď je u mě mříž. 44

49 Zátoka reenhorns (Zelenáči) F V zátoce naší je celej den stín, Ami dneska je tichá, já dobře vím, Ami kdy ten stín zmizí i z duše mojí, F za vodou čekám na lásku svoji. Poslední dříví jsem na oheň dal, i kdyby nocí překrásně hřál, já nespím, to víš, jak bych si přál, proč si mě Hondy na práci vzal? Pomalu svítá a krávy jdou pít, v sedle zas musím celej den být, proč má tvůj tatík, ach, tolika stád, tejden už sháním a nemůžu spát Zítra se vrátím na jižní díl, v zátoce naší, tam bude můj cíl, vítr se zdvihá a měsíc je blíž, zítra stín zmizí, dobře to víš. 45

50 Za chvíli už budu v dáli reenhorns (Zelenáči) /Bob ylan 1. Hučku svou na pozdrav smekám, Ami světla vlaků vidím plát, tak na svůj nárazník čekám, už jsem tě měl akorát. 2. Zejtra ráno, až se vzbudíš, zjistíš, že se slehla zem a tvůj miláček že pláchnul půlnočním expresem. R: [: Za chvíli už budu v dáli, Ami za chvíli mi bude fajn, o tvý lásce, která pálí, nebudu mít ani šajn. :] 3. Nejdřív zní vlakovej zvonec, pak píšťala, je mi hej, konečně vím, že je konec naší lásce tutovej. 4. Z kapsy tahám harmoniku, tuláckej song budu hrát, sedím si na nárazníku a je mi tak akorát. R: R: 46

51 ivnej smích 1. Každej svoje dveře s hrůzou zamyká, vap ta dap..., F když slyší, jak z kopců do údolí proniká, vap ta dap... R: Ten Jackův smích, ten divnej řev, F při kterým v žilách tuhne krev, F F F divnej smích, krutej smích. 2. Mnohej honák s kulkou v zádech z koně slít', vap ta dap..., aniž tušil, že zas pastvinama bude znít, vap ta dap... R: 3. Tak už Jacka chytli, bude konec potíží, vap ta dap..., do noci však vříská z okna za mříží, vap ta dap... R: 4. Z větví borovice visí ztuhlej Jack, vap ta dap..., nebude už více pastvinama znít ten skřek, R: 5. Když však někdy vlci vyjou na měsíc, hoů..., ozývá se z kopců, kde stojí pár borovic, vap ta dap... R: 47

52 Když náš táta hrál reenhorns (Zelenáči) /Johnny ash /Jan Vyčítal 1. Když jsem byl chlapec malej, tak metr nad zemí, scházeli se farmáři tam u nás v přízemí, mezi nima můj táta u piva sedával 7 7 a tu svoji nejmilejší hrál. 2. Teď už jsem chlap jak hora, šest stop a palců pět, už jsem prošel celý Státy a teď táhnu zpět, kdybych si ale ve světě moh' ještě něco přát, tak zase slyšet svýho tátu hrát. 3. Ta písnička mě vedla mým celým životem, když jsem se toulal po kolejích, žebral za plotem, a když mi bylo nejhůř, tak přece jsem se smál, když jsem si vzpomněl, jak náš táta hrál. 4. To všechno už je dávno, táta je pod zemí, když je noc a měsíc, potom zdá se mi, jako bych od hřbitova, kam tátu dali spát, zase jeho píseň slyšel hrát. 48

53 BLÍZKO LITTLE BI HORNU (REENHORNS) K3 Ami 1. Tam, kde leží Little Big Horn, je indiánská zem, mi tam přijíždí generál uster se svým praporem, Ami mi modrý kabáty jezdců, stíny dlouhejch karabin, Ami A a z indiánskejch signálů po nebi letí dým. A E7 REF: Říkal to Jim Bridger: já měl jsem v noci sen, A pod sedmou kavalerií jak krví rudne zem, kmen Siouxů je statečný a dobře svůj kraj zná, E7 A Ami proč uster neposlouchá ta slova varovná? 2. Tam blízko Little Big Hornu šedivou prérií táhne generál uster s sedmou kavalerií, marně mu stopař Bridger radí: zpátky povel dej, jedinou možnost ještě máš, život si zachovej. REF: Říkal to Jim Bridger: Ami 3. Tam blízko Little Big Hornu se vznáší smrti stín, mi padají jezdci z koní, výstřely z karabin, Ami mi límce modrejch kabátů barví krev červená, Ami A kmen Siouxů je statečný a dobře svůj kraj zná. REF: Říkal to Jim Bridger: proč uster neposlouchal ta slova varovná? 4. Pak všechno ztichlo a jen tamtam duní nad krajem, v oblaku prachu mizí Siouxů vítězný kmen, cáry vlajky hvězdnatý po kopcích vítr vál, tam uprostřed svých vojáků leží i generál. REF: Říkal to Jim Bridger: 49

54 Kočárem mým je vagón uhlí Z lokomotivy stoupá dým a já se z války domů navracím, ne však jak generál Lee 7 7 kočárem mým je vagón uhlí. Ref: F Roztrhaný boty mám a rozedranej vlak 7 a odváží mě dejchavičnej náklaďák, prohál jsem jak generál Lee, 7 kočárem mým je vagón uhlí. Z lokomotivy stoupá dým a já už brzo dolů seskočím a budu zas tam v kraji svým, tam, kde to znám, a tam, kde bydlím. 50

55 JESSE JAMES (REENHORNS) HARM 1. Jesse James chlapík byl, hodně lidí odpravil, Vlaky přepadával rád 7 Boháčům uměl brát, chudákům dával zas, Přál bych vám, abyste ho mohli znát, REF.: Jó Jesse ženu svou tady nechal ubohou A tři děcka říkám vám. 7 Ale tenhle přítel hadí, ten vám Jesse zradí Já vím, tenkrát v noci prásk ho sám. 2. Jednou vám byla noc, měsíc tenkrát svítil moc, Když tu vláček zůstal stát. Kdekdo ví, že ten vlak přepad James kabrňák, Jesse sám, se svým bráchou akorát. REF.: HARM SLOKA 3. Jedenkrát Jesse James sedí doma za stolem, A svejm dětem vypráví. Robert Ford v nočních tmách, připlíží se jako vrah, A von vám Jesse Jamese odpraví REF.: 51

56 ROVNOU (REENHORNS) 7 1. Tak už jsem ti teda fouk', F prsten si dej za klobouk, F Ami nechci tě znát a neměl jsem tě rád, 7 to ti říkám rovnou. 2. Rovnou, jó, tady rovnou, rovnou, jó, tady rovnou, prostě těpic a nehledej mě víc, to ti říkám rovnou. 3. Z Kentucky do Tennesee přes hory a přes lesy, z potoků vodou já smejval stopu svou, to ti říkám rovnou. 4.=2. 52

57 ZATRAENEJ ŽIVOT (REENHORNS) HARM 1. To bylo v akotě po vejplatě, whisky jsem tam pašoval, a že jsem byl sám jako kůl v plotě, s holkou jsem tam špásoval. 2. Šel jsem s ní nocí, jak vede stezka, okolo červených skal, než jsem jí stačil řict, že je hezká, zpěněnej býk se k nám hnal. R: Povídám: jupí, čerte, jdi radši dál, pak jsem ho za rohy vzal, udělal přemet a jako tur řval, do dáli upaloval. 3. To bylo v awsonu tam v saloonu a já jsem zase přebral, všechny svý prachy jsem měl v talonu,na život jsem nadával. 4. Zatracenej život, čert aby to spral,do nebe jsem se rouhal, než jsem se u baru vzpamatoval, Belzebub vedle mě stál. R: Povídám: jupí, čerte, jdi radši dál, HARM SLOKA 5. Jó, rychle oplácí tenhleten svět, než bys napočítal pět, Ďáblovým kaňonem musel jsem jet,když jsem se navracel zpět. 6. Jak se tak kolíbám, uzdu v pěsti, schylovalo se k dešti, Belzebub s partou stál vprostřed cesty, zavětřil jsem neštěstí. R: Povídá: jupí, čerte, jdi radši dál, potom mě za nohy vzal, udělal jsem přemet, jako tur řval, do dáli upaloval. 53

58 Odjíždím v dál reenhorns (Zelenáči) /Hank Williams /Jan Vyčítal 1. Já v životě jsem dneska chytil druhej dech, 7 tak proto tudy odjíždím, proto ten spěch R: Odjíždím dál, odjíždím v dál, 7 tak tedy good-bye, Mary, ty víš, proč jsem pospíchal. 2. Protože cesty osudu jdou ňák cik-cak, proto teď pode mnou duní ná kladní vlak. R: 3. Přede mnou jiskry z komína poletujou a kola vlaku neustále bubnujou. R: 4. nes utek' nebezpečnej tulák, rváč a flink, odměnu za něj vypisuje sám Sing-Sing. R: 5.=1. R: 54

59 Oranžový expres reenhorns (Zelenáči) /Erwin T. Rouse 7 1. Už z rodnýho ranče vidím jen komín a stáj, hej, F už z rodnýho ranče vidím jen komín a stáj, rychlík v barvě pomeranče už mě veze, tak good-bye. 2. Tak jako světla herny mě stejně vždycky rozruší svit brzdařský lucerny, komáři jisker v ovzduší, a pak, když oranžovej expres mi houká do uší. Rec: "Helou, kam jedeš, tuláku?" "Nevím." "Na New York?" "Nevím." "Nebo na Nashville?" "Nevím, mně stačí, když slyším, jak ty pražce drncaj' dúdá-dúdá-dúdá-dúdá..." 3. Sedím si na uhláku a vyhlížím přes okraje, ve svým tuláckým vaku šmátrám po lahvi Tokaje, píseň oranžovýho vlaku si zpívám do kraje. 4. Už z rodnýho ranče nevidím komín a stáj, hej, už z rodnýho ranče nevidím komín a stáj, rychlík v barvě pomeranče sviští na New York, good-bye. 55

60 Proklatej vůz reenhorns (Zelenáči) Ami 1. Čtyři (jen tři) (jen dvě) bytelný kola F Emi má náš proklatej vůz, mi F F F tak ještě pár dlouhejch mil zbejvá dál, tam je cíl, F F a tak zpívej o Santa ruz. F R: Polykej whisky a zvířenej prach, nesmí nás porazit strach, F až přejedem támhleten pískovej plát, pak nemusíš se, už rudochů bát. Rec: "eorgi, už jsem celá roztřesená, zastav!" "Zalez zpátky do vozu, ženo!" 2.=1. R: Rec: "Tatínku, tatínku, už mám plnej nočníček!" "Proboha synku, to není nočníček, to je soudek s prachem!" 3.=1. R: Rec: "Synu,synu, vždyť jedeme jak s hnojem!" "Jó, koho jsem si naložil, toho vezu!" 4. Už jen jediný kolo má náš proklatej vůz, tak ještě pár dlouhejch mil zbejvá dál, tam je cíl, a tak zpívej o Santa ruz. R: Rec: "eorgi, když já se strašně bojím Indiánů!" "Zatáhni za sebou plachtu, ženo, a mlč!" 5. Už ani jediný kolo nemá náš bytelnej vůz, tak ještě pár dlouhejch mil, zbejvá dál, tam je cíl, a tak zpívej jo Santa ruz. R: 56

61 Sněžný muž reenhorns (Zelenáči) /Alvin P. arter /Jan Vyčítal F 1. Studenej vítr honí sníh cestou zavátou, stopy, jak nohy sloní, teď vidím před chatou F a tebe marně sháním, pod postel nahlížím, 7 kam ztratila ses, to já dobře vím. R: To sám sněžnej muž se tu bral, to sám sněžnej muž si tě vzal, F tak tedy pozdravuj jeho ledovou sluj 7 a já si v klidu kotlík grogu dám. 2. Teď okna kvetou mrazem, já zase našel klid zas klepu popel na zem a můžu nahlas klít a nemusím se hádat a vynakládat um, abych si moh dát tajně malej rum. R: To sám sněžnej muž se tu bral Studenej vítr honí mraky, jak duchů sbor, stopy jak nohy sloní se táhnou za obzor a můj bernardýn klímá, nijak tě neshání, on má rád ticho a hodin tikání. R: To sám sněžnej muž se tu bral... 57

62 Honzův song Budu zpívat prosím - kdo chce ať píská, mě to nerozhází světem s tužkou chodím a pytlák Říha mě doprovází svým paňácům den co den - jsem více podoben a ufouni mi přistávají - rovnou do oken já zapálím si cigaretu - visí mi na spodním retu a jdu dál a jméno mý je Honza Vyčítal - Já umírám touhou,- já umírám touhou, - touhou moji dlouhou- je být umění slouhou - malovat jak mistři- které mám tak rád - Mánes, Rada, Rubens, Svolinský - Rembrant, Lada, Aleš, Švabinský, - van ogh, Lhoták, alí Salvátor, - Rabas, Barták, ogen, Rezkator, - oya, Čermák, Rousseau, Raffael, - Mucha, reco, El. - Já umírám touhou,- já umírám touhou, - touhou moji dlouhou- je být umění slouhou - malovat mě nudí- chtěl bych zpívat pop ---# 58

63 # - Suchý, Štědrý, Štědroň, Matuška, - robný, uchoň, Rottrů Maruška, # - Neckář, Bobek, Balcar, Vašíček # - ortéz, hladil, Zíma Pepíček, # - Pascal, Becaud, Hammel, Humperding, # # - Tučný, Linha Sing. # - Já umírám touhou,- já umírám touhou, # # - touhou moji dlouhou- je být umění slouhou # # # A - nemohu však zpívat,- výslovnost mám zlou. A - veře skřípou doktor rozzuřen, - křicí strč prst skrz krk nebo ven, - s prsty v hrsti třese mi hrdlem, A - řvu a křicím vržu stokrdlem, E - drbů vrbu řepa, rarášek A - třistatřicet řek. A - Já umírám touhou,- já umírám touhou, A - touhou moji dlouhou- je být umění slouhou E - zkusil bych i tančit,- Honzo, Honzo nechej toho A - mám umění rád. 59

64 Nádraží reenhorns (Zelenáči) Ami Šedý dům dává stín zápraží, Ami tady čas zapomněl nádraží, Ami koleje rezavý letní žár roztaví, Ami tady čas zapomněl nádraží. Poslední stanice, dál už nic, na perón vstupuje mráz a hic, výpravčí vzpomíná, jak přijela drezína, na perón vstupuje mráz a hic. Návěští dávno už nevěští, nejsou tu zpoždění, neštěstí, nosič usnul za stolem, pražce voní karbolem, nejsou tu zpoždění, neštěstí. Čekárna nikoho nečeká, nikdo sem nepřijel zdaleka, proč by sem někdo jel, tady vítr trávu sel, nikdo sem nepřijel zdaleka. 60

65 Neváhej reenhorns (Zelenáči) /Frank Mills /Friend /Miroslav Hoffmann 7 1. Využiju noc temnou, opustím dům proklatej, chceš-li uprchnout se mnou, tak se moc nerozmejšlej, E7 už tady není vo co stát, tvůj táta chce tě za ženu mi dát, A7 tohle není mý přání, já nechci budit zdání, 7 že budu do tebe do smrti zamilovanej. H7 Tedy chceš-li mě mít, vyrazíme proti proudu, než se rozední, tam, kde je pramen vody chladivej, E7 tam stojí můj malej srub šedivej, A7 7 tam budeš mou, tak už neváhej. Emi R: Když někdy slunce svítí, tak tady je žár H7 Emi a ve vzduchu čpí jenom prach, tam louka plná kvítí i borovic pár, A7 7 tam z táty už nejde strach, když tady je noc, tam je bílej den a v okolí svatej klid, A7 7 už je na mě moc, když slyším tu jen, že si tě musím vzít. 1) Využiju noc temnou.. 61

66 Vlak v Já ti řeknu, proč jsem dneska divnej tak, když v dálce za tunelem začne houkat vlak, proč nechávam svou cigaretu vyhasnout a každou chvíli stojím jako solnej sloup. 2. Touhle tratí já jsem jezdil řadu let, mašina a koleje byly můj svět a parta z vlaku, se kterou jsem chodil pít: strojvůdce Mike, Výhybka Joe a brzdař Kid. 3. Jednou když jsme jeli z Frisca v 0.5, tahle trať nebejvala nikdy žádnej med, po banánový slupce sklouz' a z vlaku slít' a pod kolama zůstal mladej brzdař Kid. 4. Za rok nato zase z Frisca v 0.5 vyjel si Mike-mašinfíra naposled, tam v zatáčce za tunelem při srážce z budky vylít' a zlomil si vaz vo pražce. 5. Pak už jsem zbyl jen já a Výhybka Joe, ale neštěstí chodilo kolem nás dvou, jednou Výhybka Joe už nevrátil se zpět, ani on, ani ten vlak z Friska v Takže už víš, proč jsem dneska bledej tak, já slyším za tunelem houkat divnej vlak, v něm jede parta, se kterou jsem chodil pít: strojvůdce Mike, Výhybka Joe a brzdař Kid. *: Ten vlak od Frisca už se řítí tmou, A tak ahoj, Kide, Miku, Joe! 62

67 Waterloo reenhorns (Zelenáči) 7 R. Waterloo, Waterloo, Waterloo, je konec snů, tak jako Napoleón tam, i najdeš jednou sám, v životě svým i to svoje Waterloo. 1. Já hocha znal jsem, jeho jméno Jimmy Ray, A7 velkej Tom, měl kolt a ještě větší sen, jednou v noc, se cenil, když ho ládoval, že je nebezpečnej pistolnickej král. R. 2. louhej ony, vod pultu ho jistě znáš, jen tu stál a tvářil se jak satanáš, a náš Jimmy, ten se hold ze zásady pral, myslel si, že je všech pistolníků král. R. 3. Jedna rána, potom dým se rozplynul, pomalu Jim, střílel, rychle zahynul, na pilinách skončil dřív než se nadál, marnej sen, že je Jim pistolnickej král. R. 63

68 Zuzana reenhorns (Zelenáči) /Stephan ollins Foster /Josef Škvorecký A7 Přicházím až z Alabamy se svým banjem sám a sám A7 a teď jdu do Lousiany navštívit svou milou tam. Slunce praží, z nebe hromy hřmí, můj cíl je dalekej, jenže láská má mě provází, Zuzano, neplakej! Ref: A7 Ó Zuzano, Zuzano mám Tě rád! Přicházím z tý velký dálky k vám, A7 na banjo budu hrát. Včera v noci jsem měl krásnej sen a teď ho povím vám, zpíval jsem Zuzaně pod oknem, Zuzano, rád tě mám. Zuzana se z okna vykloní a šátkem zamává. Vzdychne, slzu z oka uroní, ach, neplač lásko má. Ref: Ó Zuzano... 64

69 ČERVENÁ ŘEKA 7 F 1. Jsem potulnej cowboy, já se potloukám Emi mi 7 a od ranče k ranči se najímat dám, 7 F a v těch Mlžnejch horách na konci štreky Emi mi 7 potkal jsem holku vod Červený řeky. 2. Pak začlo mi trápení a spousta běd, když táta se bál, abych mu ji nesved', a v těch Mlžnejch horách na konci štreky dal hlídat dceru vod Červený řeky. 3. Já schůzku jsem si s ní dal uprostřed skal, abych se s ní konečně pomiloval, a v těch Mlžnejch horách na konci štreky já líbal holku vod Červený řeky. 4. Sotva mi však řekla:"miláčku můj," ze skal se ozvalo:"bídáku, stůj!" a v těch Mlžnejch horách na konci štreky stál její táta vod Červený řeky. 5. Tam pušky se ježily, moc jich bylo, mně štěstí se najednou vytratilo a v těch Mlžnejch horách na konci štreky já vobklíčenej byl u Červený řeky. F *: Pak ke slovu přišla má pistol a pěst, Ami já poslal je na jednu z nejdelších cest 7 F a z těch Mlžnejch hor tam na konci štreky Emi mi 7 vez' jsem si holku vod Červený řeky. 65

70 Hombre Seděl měsíc jako pecka nad Údolím děsu, když se parta Sony Jacka přicourala k lesu, a než sova houkla znova oheň hořel tmou, 7 Sony brnk na sladký dřevo a skuhral tu svou. Johoho, johoho, johoho a tehdy stala se ta věc: ze tmy vykročil neznámý cizinec, Jenom ďábel ví kdeže se tu vzal, A a rovnou k ohni si to hnal jé jé jé, Hombre, šerif na to: máte divný móresy, A7 u čerat Hombre ručím vám za to, že všechno olovo hned do vás zavěsím. 2) Jednomu by po těch slovech strnul úsměv na rtu, Hombre ale zřejmě vsadil vše na jednu kartu, plivnul na zem tak, že rázem slyšel trávu růst a pak s klidem angličana cedil koutkem úst. Johoho, johoho, johoho šerife kolty nechej spát. Nejsem přece skunk a chci ti radu dát, jseš na kytaru strašně bídnej hráč a trsáš huř než zelenáč. Jé, jé jé Hobre, šerif na to Ještě slůvko jediný, U čerta Hombre, ručím vám za to že mě nerozpláčou vaše šediny. 66

71 3) Hombre brvou nehnul ani, ukroutil si retku ledabyle prohráb dlaní šedejch vlasů štětku, dal si šluka a pak v rukách sladký dřevo měl, vyplašenej šerif Sony autr zkoprněl. Johoho, johoho, johoho a tehdy stala se ta věc: jako pánbuh hrál neznámý cizinec zpíval o stošest přesně podle hvězd, jé jé jé. Hombre náhle dohrál naposledy zazpíval, a pak zmizel, tak jak přišel, ale náš táborák plál ještě dlouho dál, ale náš táborák plál ještě dlouho dál. 67

72 HEJNO VRAN WABI RYVOLA F F B F, F B E B, B, F B F F Bb 1. Když nad pasekou vzlétne hejno vran, Bmi F hejno vran, hejno vran, Bb je léta pel už dávno vyprodán, 7 F podzim se hlásí chladem jasných rán, Bb Bmi v tom ránu prochází se sám a sám, 7 F kdo městu dávno sbohem dal. F A7 R: A tak se toulá(š) trávou spálenou, mi Neví(š), jak rozloučit se s létem, Bb dívá(š) se na krajinu vzdálenou, 7 F které(s) dal celý život svůj. (sólo F, B, Bmi, F, B, H,, F, B, F) 2. Nad hlavou zakrouží ti hejno vran, hejno vran, hejno vran, a bílých hvězd je všude oceán, přece si nepostavíš pod ně stan, budeš spát pod širákem, jak tě znám, i když už podzim přichází. R: 68

73 Sochám brečí déšť na obočí Interpret/autor: Wabi Ryvola 7 1. Modrý podzimní dny se krátí Edim (2) Hmi ( Bmi ) listí spadaný trávu zlatí Emi chytám do rukou pápěří Edim Hmi ( Bmi ) smutnej zaleh čas do vopratí a já stojím líně u dveří 2. Čekám až se můj smutek ztratí smekám před každou dlouhou tratí zatím nevím kterou přijet mám jednou až se k nám slunce vrátí možná modrým ránem zavolám ( Hmi ) R: Nedejchej slunce mává zlatou nití ( Hmi ) pospíchej pokud září nad hlavou 7 zavolej kamarády oheň svítí zpívá vítr píseň sněhovou 3. Sochám brečí déšť na vobočí řekám nikdo proud nevotočí cestám domů jít chce se snad holkám padají slzy z vočí nevím kterou má rád listopad 4. Spěchám ulicí starejch stromů ptákům závidím že jdou domů listí barevný potkávám tichou hudbu hrát není komu podzim na svý stráni chce bejt sám R: Nedejchej... 69

74 Tunel jménem Čas Miki Ryvola /Ryvolové E Asmi E7 A Ami E F #/H1E2 E E #mi E7 A 1. Těch strašnejch vlaků, co se ženou kolejí tvejch snů, Ami E F# H7 těch asi už se nezbavíš do posledních dnů, E #mi E A a hvězdy žhavejch uhlíků ti nikdy nedaj' spát, Ami E F# /H1E2 E tvá dráha míří k tunelu a tunel, ten má hlad. 2. Už kolikrát ses mašinfíry zkusil na to ptát, kdo nechal roky nejhezčí do vozů nakládat, proč vlaky, co si každou noc pod voknem laděj' hlas, spolyká díra kamenná, tunel jménem Čas. E #mi E7 A Ami E F# /H1E2 E 3. o všechno vlaky vodvezly, to jenom pán Bůh ví, tvý starý lásky, mladej hlas a slova bláhový, a po kolejích zmizela a padla za ní klec, co bez tebe žít nechtěla a žila nakonec. 4. A zvonky nočních nádraží a vítr na tratích a honky-tonky piána a uplakaný smích a písničky a šťastný míle na tulácký pas už spolkla díra kamenná, tunel jménem Čas. E Asmi E7 A Ami E F# /H1E2 E 5. Než poslední vlak odjede, a to už bude zlý, snad ňákej minér šikovnej ten tunel zavalí a veksl zpátky přehodí v té chvíli akorát, i kapela se probudí a začne zase hrát. 6. Vlak v nula-nula-dvacetpět bude ten poslední, minér svou práci nestačí dřív, než se rozední, ten konec moh' bejt veselej, jen nemít tenhle kaz, tu černou díru kamennou, tunel jménem Čas. E Asmi E7 A Ami E F# /H1E2 E 70

75 Samota Wabi Ryvola /Ryvolové E E7 A E 1. o tváře čas mi hlubokou brázdu samotou vyrejval, H7 A tělo je rozeschlej prám, když pluješ stále jen sám, H7 E co je ti platný, že jsi kapitán. 2. o zrzavejch strun svýho banja dávno už jsem nezahrál, že jsem byl stále jen sam, v srdci mám nejeden šrám, život je tvrdej, i když jsi kapitán. E7 A H7 E #mi R: A tak vždy zůstaneš sám, nikdo ti nepoví, A H7 E jak máš žít, abys byl milován, E7 A H7 E #mi a tak vždy zůstaneš sám, a koláč medový A H7 E (end,ami,e) za tebe sní kapitán Korkorán. 3. Na tváři mech mám z dalekejch cest tam do hor a údolí, z košile mám jenom cár, ze smečky zbylo psů pár, co bude dál, mi nikdo nepoví. 4. V kapse mám prach vodřenej zmincí, který jsem prodělal, já jenom samotu znám, tak, sakra, co dělat mám, abych měl jednou na pořádnej flám. R: 71

76 esta na Island Miki Ryvola /Ryvolové R: Nechci vo něm slyšet, nechci nikdy vidět islandskej kraj, mý šedivý vlasy mi za pravdu daj'. 1. Až někdo ti, hochu, vo Islandu řekne, svým koltem ho přikrej a buď na něj zlej, kdo slovíčko dobrý vo tom kraji cekne, je dočista blázen, a ty se mu směj. 2. Kdo kanady prodřel v tom pohřebním koutě, R: kdo šedivý vlasy z tý hrůzy teď má, kdo viděl ty stíny, co do hrobu zvou tě, ten třesoucím hlasem mi za pravdu dá. 3. Jó, tenkrát v tom roce, co bylo to sucho, chlap přišel a povídá úplnou báj, že sežere z kojota syrový ucho, esli nám neřekne, kde leží ráj. 4. Pak v proklatým vedru sme lesama táhli, kde smrděj' tůně a zrzavej mech a stromy jak tráva, když na ně sme šáhli, padaly na zem, to člověk by zdech'. R: 5. Pak začaly kopce a šutráků fůry, když jazyk nám votek', jdem bez vody dál, my cucali šťávu ze stromový kůry a islandskej ďábel se z voblaků smál. 72

77 6. A večer, když ztahaný na zem jsme padli, ty islandský zvířata divnej maj' mrav, přes kemp, kde ležíme jak kytky zvadlý, stádo se přehnalo divokejch krav. R: 7. Můj Bože, proč nedáš nám voddechnout chvíli, proč trestáš nás pravicí krutou a zlou, tam v islandskejch horách to sténá a kvílí, to ubohejch trempířů přízraky jdou. 8. Tak zašel tam jeden a ztratil se druhej a ze skály padal a příšerně řval a veselej avy byl do rána tuhej, až zvostal jsem samotnej uprostřed skal. R: 9. Já za chvíli zdechnu, jen minuta zbejvá, tak skončila cesta, moc dobře to vím, a islandskej ďábel už prstem mi kejvá, až zaleze slunce, já vodejdu s ním. 10. Ač není tu žádnej, kdo pro mě by plakal, já jedinou radu chci nakonec dát, kdyby vás někdo do Islandu lákal, tak voprátku na krk a poslat ho spát. 73

78 Tak už mi má holka mává Hoboes /Wabi Ryvola /Miki Ryvola Emi Emi 1. Posledních pár minut zbejvá jen, A Emi máš teplou dlaň, už se stmívá, Emi těžký je říct, že se končí den, A E vlak poslední vagón mívá. F R: Tak už mi má holka mává, ve vočích má slzy pálivý, Emi A7 7 život jde dál, to se stává, já to vím, F tak už mi má holka mává, výpravčí zelenou dává, Emi tak jeď, jeď, jeď, tak jeď, jeď, jeď, tak jeď, jeď, jeď, tak jeď. 2. Koleje jsou cejchem loučení, holkám se ve vočích střádá, smutek je šátek osamění, co mužskejm na cestu mává. R: 3. Za zády zůstal mi pláč a smích do tmy se můj vlak teď řítí zmizela holka jak loňskej sníh a světla měst v dálce svítí. R: 74

79 Lákání Kam bys teď v noci jel, usnulo stádo, 7 oheň zhas, měsíc už pouť svoji vzdal, stejně sám nevíš, kam dojel bys ráno, žádnej kůň stopu ti nezanechal. 7 7 //: Lákání, lákání, bláhový volání, široko, daleko žádnej chlap k sehnání. :// Slanina na pánvi hladově syčí, 7 z kůží ti připravím bezpečnej kryt, povol si opasek, kolt se v něm příčí, můžeš si do rána o slunci snít. 7 7 //: Lákání, lákání, bláhový volání, široko daleko žádnej chlap k sehnání.:// Mezihra (jako sloka): / / / // Až ráno před rančem první pták pípne, 7 pojedeš dál k horám, snad jsi tam chtěl, na krk ti uvážu svůj bílej šátek, abys na tuhle noc nezapomněl. 7 7 //: Lákání, lákání, bláhový volání, široko daleko žádnej chlap k sehnání. :// 75

80 Fotky Wabi aněk maj7 1. Včera uklízel jsem ve skříni, 6 maj7 7 /2,7,9,7 a když jsem chumáč prachu ze dna zvedal, 7 /2 7 znenadání našel jsem 9 7 ten sešit, co jsem kdysi marně hledal, maj7 měl desky z kůže králičí 6 maj7 7 /2,7,9,7 a místy se už moli do něj dali, 7 /2 7 však slabou vůni jehličí, 9 7 tu ani moli z něj už nedostali. 2. Tak sedl jsem si do křesla a prolistoval sešit jedním dechem, co stránka - kousek víkendu vystřiženej aparátem s měchem, pár fotek party drsňáků, co nevědí a zatím jenom tuší a pod krempama širáků jim odhodlaně odstávají uši. Hmi Ami R: Těm fotkám nijak neuškodil čas, čas inkasovat chodil kolem nás. 3. Jak listoval jsem stránkami a v duchu zase šlapal suchou trávu, nějakej bacil toulavej si na svý poutí našel moji hlavu, tak dal jsem sešit do kapsy a starou tornu na záda si hodil a vydal jsem se přes lesy tam, kam jsem kdysi s touhle partou chodil. 76

81 4. Pak jsem se toulal z místa na místo a přirovnával je k těm starým fotkám a cestu střídal za cestou a čekal, že je na jedný zas potkám, zase to nekonečný bloumání a stovky otázek a odpovědí a slunce skloní hlavu do strání a stráně budou mít zas barvu mědi. R: 5. Já coural mezi skalami a tušil, že co hledám, už tu není, Tom občas píše z Panamy a anny, ten se dneska znovu žení, i ostatní už sebral čas a jako voda obrousil jim hrany a z velikánských balvanů na drobný písek semlel všechny plány. 6. Pak vařil jsem si snídani a ze sešitu přikládal jsem listy, skončilo mý hledání, zejtra do něj vlepím zase čistý, teď šlapu dolů k nádraží a lidi kolem slepí jsou a hluší, neslyší mý zpívání a nevidí, že odstávaj' mi uši. R: ohra: // 77

82 Tereza - Osamělý město Hoboes /Wabi Ryvola /Miki Ryvola 1. Ten den, co vítr listí z města svál, Emi můj džíp se vracel, jako by se bál, že asfaltový moře odliv má E a stáj že svýho koně nepozná. R: Řekni, kolik je na světě, kolik je takovejch měst, Ami Emi řekni, kdo by se vracel, všude je tisíce cest, tenkrát, když jsi mi, Terezo, řekla, že ráda mě máš, Ami Emi tenkrát ptal jsem se, Terezo, kolik mi polibků dáš naposled, naposled. 2. Já z dálky viděl město v slunci stát a dál jsem se jen s hrůzou mohl ptát, proč vítr mlátí spoustou okenic, proč jsou v ulici auta, jinak nic? R: 3. o prázdnejch beden zotvíranejch aut zaznívá odněkud něžný tón flaut a v závěji starýho papíru válej' se černý klapky z klavíru. R: 4. Tak loudám se tím hrozným městem sám a vím, že Terezu už nepotkám, jen já tu zůstal s prázdnou ulicí a vosamělý město mlčící. R:\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n 78

83 Klekání /E, E /, E,/4x H7 Miki Ryvola /Ryvolové E E7 A E Von vysokej byl akorát, Allan se jmenoval E a ženskejch těch se nechtěl bát, F#7 H7 a překrásně se smál, A E H7 E mel voči modrý po nebi a úsmev křídovej, A E pak zmizel, aniž slovo řek, H7 E E7 v tom nebyl férovej. Ref: A E H7 A E E7 Když vostruh klekání mi večer vyzvání, A E H7 E E7 z dálky slyším jeho volání, A E H7 E /E, E /, E,/4x H7 z dálky slyším jeho volání. Už dávno nejsem veselá a vrásčitou mám tvář, sem dočista, už vomšelá, jak starej kalendář. Jen voči modrý po nebi, muj bože, ty mi dej, můj Allan jednou vrátí se, byl přece, férovej. Ref: 79

84 Mávej Wabi aněk E E7 R: Mávej, mávej, mávej, mávej, mávej, mávej jen, A E nic nepomůže, že tu stojíš sama skoro celej den, H7 A E A E tak jen si mávej, mávej, mávej, mávej a dávej sbohem. A 1. Jó, nemáš, holka, páru, jakej pocit mám, E když prásknu do kočáru a rukou zamávám H7 a cesta už mě zdraví a říká mi "těpic", E H7 E tak tohle je to pravý, jó, já už nechci víc. R: 2. Jó, prošlapaný boty, pingl, tulácká hůl a na jazyku noty a pod pažema sůl a cesta, která mluví a říká: jenom pluj, a žlutý pero žlůví, jó, to je život můj. H7 A E A E R: + tak jen si mávej, mávej, mávej, mávej a dávej sbohem... 80

85 Hudsonské šífy Wabi aněk Ami 1. Ten, kdo nezná hukot vody lopatkama vířený Ami jako já, jó, jako já, kdo hudsonský slapy nezná sírou pekla sířený, Ami Ami # Ami ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho. 2. Ten, kdo nepřekládál uhlí, šíf když na mělčinu vjel, málo zná, málo zná, ten, kdo neměl tělo ztuhlý, až se nočním chladem chvěl, ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho. F Ami R: Ahoj, páru tam hoď, Ami ať do pekla se dříve dohrabem, # Ami # Ami johoho, johoho. 3. Ten, kdo nezná noční zpěvy zarostenejch lodníků jako já, jó, jako já, ten, kdo cejtí se bejt chlapem, umí dělat rotyku, ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho. 4. Ten, kdo má na bradě mlíko, kdo se rumem neopil, málo zná, málo zná, kdo necejtil hrůzu z vody, kde se málem utopil, ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho. R: 5. Kdo má roztrhaný boty, kdo má pořád jenom hlad jako já, jó, jako já, kdo chce celý noci čuchat pekelnýho vohně smrad, ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho. 6. Kdo chce zhebnout třeba zejtra, komu je to všechno fuk, kdo je sám, jó, jako já, kdo má srdce v správným místě, kdo je prostě príma kluk, ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho. # A R: + johoho... 81

86 Píseň, co mě učil listopad Wabi aněk () F() () F() 1. Málo jím a málo spím a málokdy tě vídám, () Emi(Hmi) mi 7 (Ami 7) málokdy si nechám něco zdát, F() () Ami(Emi) F() doma nemám stání už od jarního tání, B(F) () cítím, že se blíží listopad. B(F) F() () R: Listopadový písně od léta už slýchám, mi(ami) F() () vítr ledový přinesl je k nám, B(F) F() () tak mě nečekej, dneska nikam nepospíchám, mi(ami) F() () listopadový písni naslouchám. 2. hvíli stát a poslouchat, jak vítr větve čistí, k zemi padá zlatý vodopád, pod nohama cinká to poztrácené listí, vím, že právě zpívá listopad. R: 3. ál a dál tou záplavou, co pod nohou se blýská, co mě nutí do zpěvu se dát, tak si chvíli zpívám a potom radši pískám píseň, co mě učil listopad. R: 82

87 Outsider waltz Wabi aněk (A,) Hmi(#mi,Emi) 1. nes ráno, když bylo půl, při pravidelný hygieně Ami(Hmi,mi) (,F) (E,) poklesls' hodně v ceně, když jsi zahlíd' svůj zjev, Ami(Hmi,mi) (E,) (A,) Emi(F#mi, Ami) už nejsi, co jsi býval, tu tvář nespraví ti masáž, Ami(Hmi,mi) (E,) (A,) (E,) marně se, hochu, kasáš, už nejsi lev a velkej šéf. (A,) Emi(F#mi,Ami) R: Máš svůj svět a ten se ti hroutí, (A,) E(F#,A) to dávno znám, já prožil to sám, Ami(Hmi,mi) (E,) Ami(Hmi,mi) (E,) kráčíš dál a cesta se kroutí, Ami(Hmi,mi) Hmi(#mi,Emi) (E,) (A,) až potkáš nás na ní, tak přidej se k nám. 2. Jsi z vojny doma čtrnáct dnů, a na radnici velká sláva, to se ti holka vdává, cos' jí dva roky psal, ulicí tiše krouží ten blbej motiv z Lohengrina, není ta - bude jiná, dopisy spal a jde se dál. R: 3. Za sebou máš třicet let a zejtra ráno třetí stání a nemáš ani zdání, jak to potáhneš dál, ten, komus' kdysi hrával, se znenadání někam ztratil, už nemáš, čím bys platil, no tak se sbal a šlapej dál. R: R: 83

88 Vodjíždím Wabi Ryvola /Ryvolové Ami, mi,,, mi, Ami, E7, Ami Ami mi 1. Zas žloutne zem a stromy svlíkaj' listí, mi Ami H7 E rána jsou kalný a slunce nezná stín, Ami mi blíží se den, kdy nejste si moc jistý, mi Ami E7 A až vlak zahouká, že nevodjedete s ním. A R: Vodjíždím a za sebou mám babí léto, E7 A vodjíždím a barvy sbírám do vočí, vodjíždím a vůbec nevím, k čemu je to, E7 A vodjíždím, a nikdo se nevotočí, vodjíždím a nemám ani zdání, E7 A co je tam, kam supí ten můj vlak, vodjíždím a mám jediný přání, E7 A vrátit se zas zpátky jak na jaře pták. 2. Vlak nečeká na slunce zimomřivý, šátek je bílej a holka nezná pláč, pár drsnejch slov, a všechno je hned jiný, kouř z cigaret, a je z tebe zas rváč. R: 3. Rok chodí sám jak barvy v kalendáři, má noci chladný a sem-tam bílej den, jak starej strom nosí počasí v tváři, léto je pryč a jaro za rohem. R: E7 A R: + vrátit se zas zpátky jak na jaře pták, A A A vodjíždím, vodjíždím, vodjíždím, A A A vodjíždím, vodjíždím, vodjíždím... 84

89 Neuhádneš Nezmaři /Miki Ryvola Hmi7 (p2) Bmi7 (p1) Ami7 7 Hmi maj 1. Neuhádneš, holka, kde se ti chlap ve snu toulá, 7 dim (3),dim (6) dim (9) dim (12) mapy v očích spánkem přikrejvá, Hmi7 E7 jenom on to ví, ptej se, nepoví, 7 vedle tebe v noci nebejvá. 2. Neuhádneš, holka, odkud se před ránem vrací, zbytečný je všechno pátrání, marně se ho ptáš, málo, málo znáš cesty, který končí svítáním. mi7 F7 Bmaj7 R: Každej dnešní den míval svý včera, Bmi7 Es7 # voda stojatá bejvala proud, mi7 Emi7 A7 F hádej, hádej, kam může tenhle chlap #maj7 sus4, bez tebe každou noc plout. 3. Neuhádneš, samá voda, dej se poddat, zbytečně a marně voláš "stůj!", mi7 Hmi7 Bmi7 [: málo o něm víš, zatímco ty spíš, Ami7 7 sus4 od večera k ránu není tvůj. :] 85

90 Jarní kurýr Miki Ryvola /Ryvolové F 1. unění kopyt večer slýchávám, Emi E údolím jarní kurýr jede k nám, Ami F E7 v peřejích řeka zvoní a jarem vítr voní, Ami F E7 Ami přijíždí jarní kurýr, dobře ho znám, ví, celej kraj to ví: F F E7 Ami veze nám jaro v brašně sedlový. 2. Zase jdou krajem vánky voňavý, vobouvám svoje boty toulavý, dobře ví moje milá: i kdyby víla byla, tyhle toulavý boty nezastaví, mám boty toulavý, ty ani kouzlem nezastaví. 3. Musím jít, mraky táhnou nad hlavou, musím jít stopou bílou toulavou, neplakej, že se ztratím, já do roka se vrátím, prošlapám cestu domů jarní travou, víš, ty to dobře víš, ty moje boty nezastavíš. 86

91 87

92 Nevadí Wabi aněk A E E SUS2 E 1. Napůl jako hrou a napolovic vážně, sus2 A brnkej E F# A H #1 E1 #1 H A čerstvou maturitou zmužnělý, E chtěl jsi dobýt svět, a svět se tvářil vlažně sus2 A E na tvý bubnování nesmělý, A E hlavu plnou věd a nadějí svý mámy, A brnkej E F# A H #1 E1 #1 H A zkoušky přijímací, potom pád, A E E SUS2 E znalosti jsi měl, cos' neměl, byli známí, sus2 A takže litujeme, za rok snad, Hmi Hmi /B Hmi /A E A a tehdy poprvé jsi řekl: nevadí, zase bude líp. 2. Pomalu šel rok, a zase stejná škola, čekáš předvolání každej den, předvolání máš, a na něm: vlast tě volá, takže za dva roky s úsměvem, dva roky vzal čert, a za nějakej týden stojíš na radnici s holkou svou, bylo to s ní fajn, tys věřil, že to vyjde, kde tvý nebetyčný plány jsou, a tehdy podruhé jsi řekl: nevadí, zase bude líp. 88

93 3. Neměli jste byt a vlastně ani prachy, prej, že ve dvou se to táhne líp, jenže už jste tři, a máma s dvěma bráchy, starej dvoupokoják - špatnej vtip, tak jste žili rok v tý supertěsný kleci, vzteky vysušení jako troud, potom jeden den si žena vzala věci, další připomínky řešil soud, a tehdy potřetí jsi řekl: nevadí, zase bude líp. 4. Už jsi dlouho sám a věci, co se stanou, se tě nedotýkaj', byl jsi bit, všechno už jsi vzdal a postavil se stranou, vzal sis dovolenou, chceš mít klid, osamělý dům u rychlíkové trati, oči za záclonou zapranou, vlaky jedou dál a málokdy se vrátí, život nemá brzdu záchrannou, tak řekni, sakra, to svý "nevadí, zase bude líp" 89

94 Rosa na kolejích Wabi aněk F6 F6# 6 (3) maj, Tak, jako jazyk stále nará ží na vylomený zub, F6 F6# 6 (3) maj, tak se vracím k svýmu nádra ží,abych šel zas dál, F /2 6 /2 Ami dim (4) přede mnou stíny se plouží a nad krajinou krouží F6 F6# 6 (3) maj, podivnej pták, pták nebo mrak. Ref: F6 6 (3) F6 maj, Tak do toho šlápni, ať vidíš kousek světa, F6 6 (3) F6 maj, vzít do dlaně dálku zase jednou zkus, F6 6 (3) F6 maj, telegrafní dráty hrajou ti už léta F6 F6# 6 (3) F6# F6 maj, to nekonečně dlou hý mono tón ní blues,, /, /, je ráno, je ráno, F6 F6# 6 (3) 6 (3) F6# F6 maj, nohama stí ráš rosu na ko le jích. Pajda dobře hlídá pocestný, co se nocí toulaj', co si radši počkaj', až se stmí, a pak šlapou dál, po kolejích táhnou bosí a na špagátě nosí celej svůj dům, deku a rum. Ref: Tak... F6 F6# 6 (3) 6 (3) F6# F6 maj, nohama stí ráš rosu na ko le jích. 90

95 LÁSKA JE VĚ KOUZELNÁ RANERS - PLAVI mi 7 1. Láska má je láska tvá, v duši hřeje sílu dá, E F 7 kdo ji nezná, ať to zkusí, láska je věc kouzelná. 2. Když mám s tebou večer jít, začnou se mnou čerti šít, celý den jsem jako ve snách, jenom s tebou chci už být. F Ami R: Tenhle obraz dobře znám, často mívá nový rám, F 7 bojím se chvíle té: rám bude sám. 3. Láska je jak vína číš, nesmíš přebrat, dobře víš, když znáš míru, můžeš smát se, a když ne, tak uvidíš. 4.=1. 5.=1. 6.=1. 7.=1. 91

96 Plavci RANERS Emi Plavíme se spolu po řekách všem ženám pro radost, 7 Ať stará nebo mladá, tak navždy ztratí zlost. Emi REF.: My zpíváme si o dívkách a máme v rukách moc, 7 Že na kterou kdy sáhnem, ta nikdy nezná noc. Emi Jednou plavá nebo černá, to přece je nám fuk, 7 Každá nám říká: buď můj, ty seš moc príma kluk. Emi To říkají nám v Atlantě a v oloradu zas, 7 Snad taky řeka Shenandoah uslyšela ten špás. Emi REF.: My na to jenom kýváme a zase jdeme hned, 7 Abychom zase jinde spustili ten náš band. Jenom jeden z naší klády se ženou šel na břeh, A dodnes smutně říká: že jsem vás neposlech! Ted mám už starost o syna, jak vychovat ho mám, Aby se z něho nestal člověk zralej pro flám. Emi REF.: S tím práce je, vám povídám, a v noci špatně spím, 7 Být o tři roky mladší, tak víc se nežením! Emi To je pro nás příklad správný jak sobě počínat, 7 Až při měsíčním stínu zeptá se: Máš mě rád? 7 Až při měsíčním stínu.... zeptá se: Máš mě rád? 92

97 Pole s bavlnou Rangers (Plavci) /Plavci /Huddie Leadbelly 7 1. [: Pane můj, co na nebi je tvůj dům, F má máma můj život dala katům, (7) 7() (F) () katům mým v polích s bavlnou. :] 7 F R: en za dnem kůže zná bič katů, vidíš jen černý záda bratrů, 7 jak tam jdou v polích s bavlnou, 7 to, co znáš ty v Lousianě, F černý záda znaj' i v Texacaně, 7 F i tam jsou v polích s bavlnou. 2. [: Já vím, brzy musí přijít soud, černý záda práva na něm vyhrajou, boží soud v polích s bavlnou. :] R: 3. [: htěl bych jít na potem vlhký lány, tak řekni, pane můj, černý zvoň hrany katum svým v polích s bavlnou. :] R: 4. [: nes měj, pane, co v nebi je tvůj dům, mou duši, když život patří katům, katům mým v polích s bavlnou. :] R: 93

98 Zvedněte kotvy Rangers (Plavci) /Plavci /Beach Boys /Lidové písně - Americké /Antonín Hájek 1. Už vyplouvá loď John B., už vyplouvá loď John B., A okamžik malý jen, než poplujem dál, nechte mě plout, tak nechte mě plout, mi nechte mě plout, tak nechte mě plout, A sil už málo mám, tak nechte mě plout. 2. Nejdřív jsem se napil, na zdraví všem připil, vím, že cesta má konec už má, tak nechte mě plout, tak nechte mě plout, nechte mě plout, tak nechte mě plout, sil už málo mám, tak nechte mě plout. 3. Sklenici svou dopil, zakrátko u mne byl, okovy na ruce dal a pistole vzal šerif John Stone, ó, šerif John Stone, šerif John Stone, ó, šerif John Stone, moji svobodu vzal šerif John Stone. A 4.=1. + sil už málo mám, tak nechte mě plout... 94

99 Lenka Rangers (Plavci) /Plavci /Roger Miller 1. Zrána i zvečera už celý rok za ní se točím víc, nežli je vhod, F je to můj problém a denně ho mám, jsem na štíru s kuráží, bázliv a sám. R: Jen jak Le-Le-Le-Le-Le-Le-Lenku vidím venku kolem jít, Le-Le-Le-Le-Le-Le-Lenku na chvilenku chci mít, F hej, to by bylo, hej, bylo milo, kdybych ji znal, Le-Le-Le-Le-Le-Le-Lenku na chvilenku bych si přál. 2. Jsem v tom až po uši a možná i víc, když potkám ji, dělá, že netuší nic, dělá, že neví, že tamhleten pán jsem já, trochu červeně vystínován. R: 3. Vůbec nic na věci to nemění, že přestal jsem na dálku plát červení, co všechno já zakusil s touhle slečnou, než jsem se stal její milou tečnou. R: R: + Le-Le-Le-Le-Le-Le-Lenku na chvilenku bych si přál... 95

100 500 mil Rangers (Plavci) /Plavci Emi Ami 1. Plakat budeš, dívko má, že odešel jsem z domova, Ami Hmi že odešel jsem z domova snad stovky mil. Emi Ami Stovky mil, stovky mil, stovky mil, stovky mil, Ami že odešel jsem z domova snad stovky mil. 2. Čas ten lásce ublížil, vzdáleni jsme pětset mil, srdce mý teď prožívá moc těžkých chvil. Těžkých chvil, těžkých chvil, těžkých chvil, těžkých chvil, srdce mý teď prožívá moc těžkých chvil. 3. elou noc teď přemítám, že jsem zůstal sám a sám, lavici teď nádražní za lože mám. Za lože mám, za lože mám, za lože mám, za lože mám, lavici teď nádražní za lože mám. 4. estu zpátky dobře znám, ale kapsu prázdnou mám, tak v tý dálce daleký zůstanu sám. Zůstanu sám, zůstanu sám, zůstanu sám, zůstanu sám, tak v tý dálce daleký zůstanu sám. 96

101 Teče voda teče Rangers A Běží, voda běží, po kameni šustí řekla mi má milá, že už mě opustí. A Teče, voda teče, po kameni skáče, když tě milá nechá, ať si jiný pláče. A U našeho dvora teče voda dvojí, tak si jen nemysli, že ty budeš mojí. A Za horou vysokou zapadá slunéčko, a já tebe nechci, falešná dcerečko. A REF.: //: A já tě nechci, a já tě nemiluju, a já tě nemám rád. :// A //: Protože už ráno, protože už ráno, má si tě jiný brát. :// Když už jsi to věděla, to co vím až dneska, mohla sis ušetřit svoje slova hezká. Hezká slova, hezká, málo lásky ke mně, jak jsem teď Bože rád, že tě nemám v domě. Taková falešná, jak tam by tam žila, Ta je jen k trápení a taková jsi byla. Budeš-li taková někomu jen zbývá, že když tě dostane, ať tě taky hlídá. A REF.: //: A já tě nechci, a já tě nemiluju, a já tě nemám rád. :// A //: Protože už ráno, protože už ráno, má si tě jiný brát. :// 97

102 Mám radost Rangers (Plavci) /Plavci, Emi, Ami, 7,, Emi, Ami, 7 mi 7 1. Vánek zlaté klasy hladí mi 7 /H, Ami7 /1, / a z dálky září bílé šaty svatební, mi 7 mák s modrou chrpou ladí mi 7 /H, Ami7 /1, / a já na cestě dříve plné kamení. Emi Sám v údivu si šeptám: Emi mi mimaj7, mi7, 7 Tak tudy jsem chodíval každý den. mi 7 mi 7 a pak se nahlas zeptám, jak tenkrát zase breptám: mi 7 /H, Ami7 /1, / "Mám radost, že jsem zůstal jaký jsem." mi 7 2. Vždyť já vím, jak sláva voní, kdy slunce chodí spát a hvězdy vstávají. Jak cinká postroj koní a za letní noci zdi domů sálají. Žár měmí barvu slívám a když mráz začne kouzlit do oken, sníh pláň polí odívá, a tak se kolem dívám, mám radost, že jsem zůstal jaký jsem. 3. Nespěchám jak se sluší a proč taky, když chci se dobře podívat na krásu, která vzruší a pak si o ní třeba s dětmi povídat. Objevit kytku v lomu prásknout sebou pod smrk na holou zem. Přemýšlet, jak z vás teď komu prozradit, že díky tomu, mám radost, že jsem zůstal jaký jsem. Přemýšlet, jak z vás teď komu prozradit, že díky tomu, mám radost, že jsem zůstal jaký jsem.. Mám radost, že jsem zůstal jaký jsem. 98

103 Inženýrska Plavci Já studoval a studoval a budoucnost si budoval Má máma chtěla, aby ze mě zeměměřič byl F Však v běhu věcí nastal zlom, já došel jsem si pro diplom F Teď už mě hřeje v kapse, čímž se splnil mámin cíl Mé nadání je všestranné, jsem bystrý, moje sestra ne,#,a,a# Však strojařina potkala mě asi omylem F Proč já jen na tu školu lez, když nevymyslím vynález F A nikdy nepochopím to perpetum mobile (#) : Promovaní inženýři, sínus, kosínus, deskriptíva (#) Promovaní inženýři, kdo je tu inženýr, ať s námi zpívá (#) Promovaní inženýři, sínus, kosínus, deskriptíva (#) (#) Promovaní inženýři, hlavy študované (#) Nemám IQ vynálezce ani za jménem Sc. (#) Však mám rád hudbu, čož je myslím povahový klad F(F#) Pracujem ani nemrknem, když rýsujeme za prknem FF# # # Tak není divu, že si chceme taky zazpívat (#) I když jsem v jádru technokrat, na banjo umím zabrnkat (#) Můj kolega zas na kontrabas slušně basuje F(F#) Tak přesto, že jsme vzdělaní teď plivneme si do dlaní FF# # #, # A budem všichni hrát a zpívat, kolik nás tu je 99

104 Smutný psaní (RANERS) nes je pro mne, černý nejsmutnější ráno, dopis dostal jsem, černě ozdobený, A7 7 A Emi nevím ještě, co je tam, uvnitř, napsáno, A A7 když ho vidím, oči mám zarosený. Tak tu sedím, v ruce mám to smutný psaní, máma píše, že si Pán Bůh tátu vzal. A7 7 Emi Je teď sama, doma nemá nikde stání, A A7 Abych prej se za ní, domů, podíval. A Kdybych šel hned, nejrychlejší koně sedlat, s větrem v zádech, letět bych chtěl, jako blesk, nemohl bych pro mámu, nic jinýho dělat, než jí otřít slzy a zahnat jí stesk. Recitativ: Vzpomínám s dobře, na to krásný ráno, A7 když jsem otci, mámě, lehce sbohem dal. 7 Emi Otec říkal mi, že mám v osudu psáno, A A7 abych celej život, do svejch rukou vzal. A Kdybych šel hned, nejrychlejší koně sedlat, s větrem v zádech, letět bych chtěl, jako blesk nemohl bych pro mámu, nic jinýho dělat, než jí otřít slzy a zahnat jí stesk. 100

105 Vím, vím /, sus4,, brnkej, A, B, H, 1, 1, # 1/ Rangers (Plavci) /Plavci F R1: Vím, vím, že cestou tou brnkej, A, B, H, 1, 1, # 1 někam musím dále jít, F vím, vím, že ani jednou v životě nesmím milou zřít. Emi F 1. Vše co jsem měl, to jsem opustil F jen proto abych viděl světa kraj, Emi F zklamání větší jsem snad, nezažil, F brnkej, A, B, H, 1, 1, # 1 tak řekněte mi kde najdu ráj. R1: 2. Skřítka co jsem ho, jak dítě znal, toho o radu jsem požádal, on mi na kolena přikázal a tiše mi pak povídal: R2: Víš, víš, že cestou tou někam musíš dále jít, víš, víš, že ani jednou v životě nesmíš milou zřít. 3. Jé zpátky chci k tomu co jsem opustil, Teď, už jsem viděl světa kraj, zklamání větší jsem snad, nezažil, teď vím vím že doma je, ráj. 2x R1: Vše co o ztracena. /v životě nesmím milou zřít/ 101

106 MLÝNY SPIRITUÁL KVINTET R: [: Slyším mlýnský kámen, jak se otáčí, slyším mlýnský kámen, jak se otáčí, H7 Emi já slyším mlýnský kámen, jak se otáčí, otáčí, otáčí, otáčí. :] 1. Ty mlýny melou celou noc a melou celý den, 7 melou bez výhod a melou stejně všem, melou doleva jen a melou doprava, A melou pravdu i lež, když zrovna vyhrává, melou otrokáře, melou otroky, melou na minuty, na hodiny, na roky, H7 Emi melou pomalu a jistě, ale melou včas, 7 já už slyším jejich hlas. R: 2. Ó, já, chtěl bych aspoň na chvíli být mlynářem, pane já bych mlel, až by se chvěla zem, to mi věřte, uměl bych dobře mlít, já bych věděl komu ubrat komu přitlačit. Ty mlýny čekají někde za námi, až zdola zazní naše volání, až zazní jeden lidský hlas: no tak už melte, je čas! R: 102

107 Tak jen pojď - Spirituál kvintet A E A *: Tak jen pojď, pojď, pojď, pojď sem k nám! A R: Tak jen pojď - pojď, neboj, nekřič, nebouchej, 7 pojď dál - pojď dál a klidně naslouchej, A sem k nám - důvod žádný nehledej E pojď dál - vždyť můžeš, jenom chtěj. A Tak pojď - vždyť ty máš co nám říct, 7 sem k nám - pojď dál ať je nás víc, A tak jen pojď, pojď, postup dál 7 a zpívej z plných plic, čeho by ses bál, A E A /#2 tak jen pojď - stačí jen vejít k nám. A 1. Nás vůbec nesouží - už ne, 7 že nám noty padaj do louží - už ne, A že náš zpěv nezná bontónů - už ne, E že pro nás nezní potlesk salónů - jé! A Nás lijavec nezmáčí - už ne, 7 nepíchá trní, bodláčí - už ne, A E A A /#2 zkrátka toho boty netlačí, kdo přidá se k nám. R: 2. Teď slyšíš srdce bít - bim bam, to bouchá si svůj věčný hit - bim bam, do jeho rytmu dej správný tón - bim bam, ať zmizí problém Babylón - jé! Nás lijavec nezmáčí - už ne, nepíchá trní, bodláčí - už ne, zkrátka toho boty netlačí, kdo přidá se k nám. R: 103

108 FARAO SPIRITUÁL KVINTET A *: Jen žhavý písek, žhavá poušť a žhavý vzduch tam byl, pod žhavým sluncem chudý lid a řeka jménem Nil, ti lidé byli otroci, nad nimi karabáč stál, Hmi A nad karabáčem velekněz a nade všemi král. add9 add9 A add9 1. Říkali mu Farao a byl tak vysoko, že nevrhal ani stín, add9 add9 A add9 zato měl sýpky, sklepy, zlato a lesklá těla otrokyň. 2. Říkali mu Farao, a ten když rukou hnul, duněly bubny k obřadům, tančily kněžky, hlavy padaly - to aby nepad' jeho trůn. A R1: [: Svůj trůn měl Farao rád, měl rád, měl rád A a nechtěl ho nikomu dát, to na žádnej pád. :] 3. Říkali mu Farao a musel všechno mít, to víme z dávných knih, jeho vojska by nikdo nepřehlíd', kdyby šel týden kolem nich. 4. Říkali mu Farao a z knížat pozemských ten nejmocnější byl, až jeden člověk hlavu zdvih' a jeho vůli se postavil. 5. Říkali mu Mojžíš a měl tu výhodu, že se nebál o svou moc, svému lidu slíbil svobodu a k útěku zvolil noc. 104

109 R2: [: Měl Mojžíš svobodu rád, měl rád, měl rád a nechtěl se svobody vzdát, to na žádnej pád. :] 6. Říkali mu Mojžíš a jako lodivod vedl k moři národ svůj, za ním se vojsko dalo na pochod a Farao volal "stůj!" 7. o udělal Mojžíš? Holí udeřil, vlny se zvedly v mocný val, na jednom břehu Mojžíš byl, na druhém zuřil král. R1: *: Jen žhavý písek, žhavá poušť a žhavý vzduch tam byl, pod žhavým sluncem chudý lid a řeka jménem Nil, ten příběh dávno odvál čas, jen krále neodvál, Hmi A kus Mojžíše je v každém z nás, tak jak to bude dál? 105

110 POUTNÍK A ÍVKA SPIRITUÁL KVINTET /2 1. Kráčel krajem poutník, šel sám, F kráčel krajem poutník, šel sám, E Ami kráčel krajem poutník, kráčel sám, 7 sus4 7 brnkejah tu potkal dívku, nesla džbán, přistoupil k ní a pravil: 2. "Ráchel, Ráchel, žízeň mě zmáhá, Ráchel, Ráchel, žízeň mě zmáhá, Ráchel, Ráchel, žízeň mě zmáhá, tak přistup blíže, nehodná, a dej mi pít," a ona: 3. "Kdo jsi, kdo jsi, že mi říkáš jménem, kdo jsi, kdo jsi, že mi říkáš jménem, kdo jsi, kdo jsi, že mi říkáš jménem, já tě vidím poprvé, odkud mě znáš?" 4. Ráchel, Ráchel, znám víc než jméno, Ráchel, Ráchel, znám víc než jméno, Ráchel, Ráchel, znám víc než jméno," pak se napil, ruku zdvih' a kráčel dál. 5. Ten džbán, ten džbán z nepálené hlíny, ten džbán, ten džbán z nepálené hlíny, ten džbán, ten džbán z nepálené hlíny v onu chvíli zazářil kovem ryzím. 6. Kráčel krajem poutník, šel sám, kráčel krajem poutník, šel sám, kráčel krajem poutník, kráčel sám, F ač byl chudý, nepoznán, přece byl král. 106

111 BATALION kapo:3 Ami Ami Ami Emi Ami *: Víno máš a markytánku, dlouhá noc se pro hý ří, Ami Ami Ami Emi Ami víno máš a chvilku spánku, díky, dí ky, ver bí ři. Ami mi Ami Emi Emi 1. říve než se rozední, kapitán k osedlání rozkaz dá - á vá, Ami Ami Emi Ami ostruhami do slabin koně po há ní. Ami mi Ami Emi Emi Tam na straně polední, čekají ženy, zlaťá ky a slá - á va, Ami Ami Emi Ami do výstřelů z karabin zvon už vyz vá ní. Ami Ami R: Víno na kuráž, a pomilovat marky tán ku, Ami Emi Ami zítra do Burgund, batalion za mí ří, Ami Ami víno na kuráž a k ránu dvě hodinky spánku, Ami Emi Ami díky, díky vám královští ver bí ři. 2. Rozprášen je batalion, poslední vojáci se k zemi hroutí, na polštáři z kopretin budou věčně spát. Neplač sladká Marion, verbíři nové chlapce přivedou ti, za královský hermelín, padne každý rád. R: Víno na kuráž... *: Víno máš a markytánku

112 Autobusy přijíždějí Spirituál kvintet F 1. Autobusy přijíždějí, autobusy přijíždě jí, Emi Ami F 7 možná, že už zítra, možná, že už zítra pojedeme za nadě jí. 2. [: Známe zemi vyvolenou, :] [: do vysněné brány :] nevejdeme po kolenou. 3. [: Pojedeme staří, mladí, :] [: že tu zůstat nechcem, :] našim pánům nejvíc vadí. 4. [: Policajti s tváří bledou, :] [: marně do nás buší, :] stejně s námi nepojedou. 5. [: Pod jednou či pod obojí, :] [: spojme svoje srdce, :] svoboda, ta za to stojí. 6. [: Povedeme život nový, :] [: nepobrali všechny, :] snad se vozy vrátí, kdo ví? 108

113 Až se k nám právo vrátí Spirituál kvintet /ušan Vančura mi 1. hci sluncem být a ne planetou, A7 mi až se k nám právo vrátí, chci setřást bázeň staletou, A7 mi až se k nám právo vrátí. mi F R: Já čekám dál, já čekám dál, B A A7 mi mi A já čekám dál, až se k nám právo vrátí, vrátí, mi F já čekám dál, já čekám dál, B A A7 mi já čekám dál, až se k nám právo vrátí. 2. Kam chci, tam půjdu, a co chci, budu číst, až se k nám právo vrátí, a na co mám chuť, to budu jíst, až se k nám právo vrátí. 3. Já nechci už kývat, chci svůj názor mít, až se k nám právo vrátí, a jako člověk chci svůj život žít, až se k nám právo vrátí. R: 5. hci klidně chodit spát a beze strachu vstávat, až se k nám právo vrátí, své děti po svém vychovávat, až se k nám právo vrátí. 6. Už se těším až se narovnám, až se k nám právo vrátí, své věci rozhodnu si sám, až se k nám právo vrátí. R: R: 109

114 Nejdelší vlak Spirituál kvintet 7 1. Proud řeky ví, kdy kámen pohladí, F 7 ví, kdy ho zastaví hráz, F /H Ami ví, voda ví, kdy ji noc ochladí, a zná, jak pálí mráz. 2. Plout s vlnou výš a znát, kde je břeh tvůj, slůvka tři prostá ti říct, tam někde v dálce je návěští "stůj!", ráda tě mám, nic víc. Emi F R: Vítr stín tvůj svál, F maj7 nejdelší vlak jel dál, F /H Ami šestnáct vagónů měl, tenkrát měl, mi v posledním z nich jsi stál. 3. Kouř zprávu hlásí: nejdelší vlak tvůj vrátí se, půjdu mu vstříc, blízko mých očí je návěští "stůj!", ráda tě mám, nic víc. R: 110

115 Pískající cikán Spirituál kvintet /Jiří Tichota /František Novotný Ami Ami Ami Hmi Ami 1. ívka loudá se vinicí, tam, kde zídka je nízká, Ami Hmi tam, kde stráň končí vonící, si písničku někdo píská. 2. Ohlédne se a "propána!", v stínu, kde stojí líska, švárného vidí cikána, jak leží, písničku píská. 3. hvíli tam stojí potichu, písnička si jí získá, domů jdou spolu ve smíchu, je slyšet cikán, jak píská. 4. Jenže tatík, jak vidí cikána, pěstí do stolu tříská, "ať táhne pryč, vesta odraná, groš nemá, něco ti spíská." 5. Teď smutnou dceru má u vrátek, jen Bůh ví, jak se jí stýská, "kéž vrátí se mi zas nazpátek ten, který v dálce si píská." 6. Pár šidel honí se po louce, v trávě rosa se blýská, cikán, rozmarýn v klobouce, jde dál a písničku píská. 7. Na závěr zbývá už jenom říct, v čem je ten kousek štístka: peníze často nejsou nic, má víc, kdo po svém si píská

116 Starý příběh Spirituál kvintet E Amaj E Amaj 1. Řek' Mojžíš jednou lidu svému: přišel čas, E #mi A H7 dnes v noci tiše vytratí se každý z nás. E E7 A F #7 E A E A E *: Má vá, má vá nám všem svobodná ze m. 2. Já říkám rovnou: každý ať s tím počítá, že naše cesta ke štěstí je trnitá. *: E R: Kdo se bojí vodou jít, E sus E E sus E E sus H7 ten podle tónů faraónů musí žít. *: 3. Až první krúček bude jednou za námi, tak nikdo nesmí zaváhat, dát na fámy. *: 2X 4. Pak tenhle vandr všem potomkům ukáže, že šanci má jen ten, kdo má dost kuráže. *: R: *: 5. Ten starý příběh z knížky vám tu vykládám, A, A /# A /F# H7 ať každý ví, že rozhodnout se musí sám. *: R: *: E E7 A F #7 E A E A E *: Má vá, má vá všem svobodná zé m. 112

117 Tisíc mil Spirituál kvintet Emi 1. V nohách mám už tisíc mil, Ami stopy déšť a vítr smyl Ami a můj kůň i já jsme cestou znaveni. 2. Těch tisíc mil, těch tisíc mil má jeden směr a jeden cíl, jeden cíl, to malý bílý stavení. 3. Je tam stráň a příkrej sráz, modrá tůň a bobří hráz, táta s mámou, kteří věřej' dětskejm snům. 4. Těch tisíc mil, těch tisíc mil má jeden směr a jeden cíl, jeden cíl, ten starej známej bílej dům. 5. V nohách mám už tisíc mil, teď mi zbejvá jen pár chvil, cestu znám, a ta se k nám dál nemění. 6.=2. 7. Kousek dál, a já to vím, uvidím už stoupat dým, šikmej štít střechy čnít k nebesům. Emi Ami 8.=4. + [: jeden cíl, ten starej známej bílej dům... :] 113

118 Zelené pláně Spirituál kvintet /Terry ilkyson /R. ehr /Josef Zíma /Jiřina Fikejzová Ami mi Ami E 1. Tam, kde zem duní kopyty stád, Ami mi znám plno vůní, co dejchám je tak rád, F A7 čpí tam pot koní a voní tymián, mi E kouř obzor cloní, jak dolinou je hnán, Ami mi Ami E Ami E rád žiju na ní, tý plá ni zelený. 2. Tam, kde mlejn s pilou proud řeky hnal, já měl svou milou a moc jsem o ni stál, až přišlo psaní, ať na ni nečekám, prý k čemu lhaní, a tak jsem zůstal sám, sám znenadání v tý pláni zelený. F R: ál čistím chlív a lovím v ořeší, F F Ami jenom jako dřív mě žití netěší, há á Ami mi když hlídám stáj a slyším vítr dout, Ami mi H7 /E2 E prosím, ať jí poví, že mám v srdci troud. 3. Kdo ví, až se doví z větrnejch stran, dál že jen pro ni tu voní tymián, vlak hned ten ranní ji u nás vyloží a ona k spaní se šťastná uloží sem, do mejch dlaní, v tý pláni zelený. 114

119 Žízeň Spirituál kvintet F Ami 1. Když kapky deště buší na rozpá le nou zem, F já toužím celou duší dát živou vodu všem, F Ami už v knize knih je psáno: bez vody nel ze žít, F však ne každému je dáno z řeky pravdy pít. 7 R: Já mám žízeň, věčnou žízeň, F F stačí říct, kde najdu vláhu F a zchladím žáhu pálivou, 7 ó, já mám žízeň, věčnou žízeň, F F stačí říct, kde najdu vláhu, F F F a zmizí žízeň, žízeň, žízeň. 2. Stokrát víc než slova hladká jeden čin znamená, však musíš zadní vrátka nechat zavřená, mně čistá voda schází, mně chybí její třpyt, vždyť z moře lží a frází se voda nedá pít. R: 3. Jak vytékají říčky zpod úbočí hor, tak pod očními víčky já ukrývám svůj vzdor, ten pramen vody živé má v sobě každý z nás a vytryskne jak gejzír, až přijde jeho čas. R: R: 115

120 Zlatá klec Spirituál kvintet A A sus4 A A sus4 A A /F1 6 /E2(P3) E7 1. Tvůj stín mně doprovází, mám koní sedm párů, A Amaj7 (P5) A A7 Hmi7 /A 6 /E2(P3) E7 E6, E síň vzácných darů, však láska tvá mi schází. 2. Mám všechno, co se mi zlíbí, mám kočár svůj dům s parkem, víš, s každým dárkem, tvá láska víc mi chybí. 3. Mám květů plné vázy, mám vzápětí oč stojím, kráásně se strojím, však láska tvá mi schází. 4. Tak málo, ze snů zbývá, můj svět nádherných věcí stává se klecí, kde slavík nezazpívá. 5. hlad nocí střídá denní, i vzpomínky mně zebou, toužím být s tebou, však láska tvá tu není. 6.=1. E7, E6, E, /A, A sus4 / 3x Schází. I know where I'm going, And I know who's going with me I know who I love, And my dear knows who I'll marry. I have stockings of silk, shoes of bright green leather ombs to buckle my hair, And the ring for every finger. Some say he's black, but I say he's bonny, The fairest of them all, My handsome, winsome Johnny. Feather beds are soft, and painted rooms are bonny, But I would leave them all, To go with my love Johnny. I know where I'm goin', and I know who's goin' with me I know who I love,.. But the dear knows who I'll marry. 116

121 Jó třešně zrály (WALEMAR MATUŠKA) K2 Jó, třešně zrály, zrovna třešně zrály, E7 Ami F 7 sladký třešně zrály a vlahej vítr vál, a já k horám v dáli, k modrejm horám v dáli, E7 Ami F 7 7 sluncem, který pálí, tou dobou stádo hnal. Ami mi 7 REF.: Jó, třešně zrály, zrovna třešně zrály, E7 Ami F 7 sladký třešně zrály, a jak to bylo dál? Tam, jak je ta skála, ta velká bílá skála, E7 Ami F 7 tak tam vám holka stála a bourák opodál, a moc se na mne smála, zdálky už se smála, E7 Ami F 7 7 i zblízka se pak smála a já se taky smál. REF.: Řekla, že už dlouho mě má ráda, dlouho mě má ráda, E7 Ami F 7 dlouho mě má ráda, abych prej si ji vzal, ať nechám ty svý stáda, že léta pilně střádá, E7 Ami F 7 7 jen abych ji měl rád a žil s ní jako král. REF.: Pokud je mi známo, já řek' jenom: dámo, E7 Ami F 7 milá hezká dámo, zač bych potom stál, ty můj typ nejsi, já mám svoji racie, E7 Ami F 7 7 moji malou racie, a tý jsem srdce dal. REF.: Jó, u tý skály dál třešně zrály, E7 Ami F 7 sladký třešně zrály a vlahej vítr vál, a já k horám v dáli, k modrejm horám v dáli, E7 Ami F 7 #7 sluncem, který pálí, jsem hnal svý stádo dál. 117

122 Míle Waldemar Matuška /Bob ylan F Ami 1. Míle a míle jsou cest, které znám, F jdou trávou i úbočím skal, jsou cesty zpátky a jsou cesty tam, a já na všech s vámi stál, proč ale blátem nás kázali vést a špínou třísnili šat? F Ami R: To ví snad jen déšť a vítr kolem nás, F ten vítr, co začal právě vát. 2. Míle a míle se táhnou těch cest a dál po nich zástupy jdou, kříže jsou bílé a lampičky hvězd jen váhavě svítí tmou, Bůh ví, co růží, jenž dál mohly kvést, spí v hlíně těch práchnivých cest? R: 3. ejte mi stéblo a já budu rád, i stéblo je záchranný pás, dejte mi flétnu a já budu hrát a zpívat a ptát se vás, proč jen se úděl tak rád mění v bič a proč že se má člověk bát. R: 118

123 Tereza Waldemar Matuška /Jiří Suchý /Jiří Šlitr + - xx6554, 6 - x32210 Ami mi 7 E7 F Tereza, jedině Tereza, měla by slyšet píseň mou, im4 + Ami + ostatní prominou, nestojím o jinou, jen pro tu jedinou im4 F 7 chci tady píseň zpívat. Tereza, jedině Tereza, je toho pravou příčinou, že tady statečně, hrdě a zbytečně do větru 7 zpívam píseň svou. A7 mi Možná za rok, za dva, že pozná, kdo měl její úsměvy rád, láska že je sladká a hrozná, když se dostaví nečekaně #7 7 a jednostranně. Terezo, přečti si, Terezo, otázku, kterou v očích mám, nápisem tiskacím k tobě se obracím a ty víš předem 7 Ami, F,, nač se ptám. (jak rád tě mám) 1) Tereza, jedině Tereza

124 Bylo by to krásný, mi7, F, Waldemar Matuška 7 Emi mi7 7 Emi Bylo by to krásný, bejt bleskem nebo bouří, mi7 7 Emi mi7 Bejt vodou nebo trávou, bejt větrem co vál. Ami F Bejt kladivem v pěstích, bejt jiskřičkou v kouři, F F F Emi mi, F a kovadlinou bejt a znít a ocelově zvonit, o, to bych si tak přál. /, mi7, F, / /HO HO HO HO/ 3 X Bylo by to krásný, být zvonem který zpívá, a do nebe se dívá a nebo i dál, a zvoní že svítá, nebo že se ztm9va, bejt obycejnej zvon a znít a ocelově zvonit, o, to bych si tak přál. Bylo by to krásný, bejt v melodii tónem, tím tónem který hladí, jak hedvabnej šál, tím tónem co ladí, a zní pod balkonem, bejt melodii tón a znít a ocelově zvonit, o, to bych si tak přál. Bylo by to krásný, bejt zvonem který zpívá, i kladivem a tónem a bůh ví čím dál, a zpívat že svítá, nebo že se stmívá, a zvučet jako zvon a znít a ocelově zvonit, o, to bych si tak přál /, mi7, F, / /HO HO HO HO/ do ztracena 120

125 Holky já mám všechny rád Borovec Waldemar Matuška /on McLean /Zdeněk, Emi, A, Emi Já miloval už v školce dívčí smích, A když ublížil kluk holce, poznal sílu pěstí mých. A potají jsem chrupky chodil krást, to pro dva malé cůpky, co mě dokázaly zmást. A tak to se mnou dodnes roste dál, kdybych tisíckrát to odnes, za ten smích bych duši dal. Jdu pro dvě oči jiskrné se prát, jsem zas bit a zas mi otrne, tak mě, prosím, račte brát. Hezkých žen je stále víc a víc, ať nezralé či zralé, jsem z nich vedle, dá se říct. Hned červenám,hned blednu, začnu tát jak mám si vybrat jednu, holky já mám všechny rád. Hezkých žen je stále víc a víc Ať nezralé či zralé, jsem z nich vedle, dá se říct. Hned červenám, hned blednu,začnu tát Jak mám si vybrat jednu, holky já mám všechny rád. Ty z vaudevilů i z dramat jsou můj cíl A že žádnou nechci zklamat, nikde nezdržím se dýl. Jsem rád,že vláčím tu svou bradku tam a sem, Zatím vyhnul jsem se sňatku a tak patřím pořád všem. Modulácia +1 Hezkých žen je stále víc a víc, ať nezralé či zralé, jsem z nich vedle, dá se říct. Hned červenám, hned blednu, začnu tát, Jak mám si vybrat jednu, holky já mám všechny rád. Jak mám si vybrat jednu, holky jáááá mám všechny rád. 121

126 Jó hó hó Waldemar Matuška 7 7 Já u Maríny sloužil a po mořích se ploužil Ami Emi F 7 a každej všivej oceán se pro mě v louži zoužil. F 7 : Jó hó hó, tuhle rundu platín já, F 7 7 Jó hó hó, tuhle rundu platín já, 7 7 Jó s lodí jménem Bella, co do Šang-chaje jela, my rok a půl stáli v Liverpoolu nalitý jak děla. : Jedna malá treska, móc milá a moc hezká, ta s kytkou v tlamě čeká na mě možná ještě dneska. : Pět let jsem pár svejch oudů myl jenom v oldským proudu, snil vo slečně, než konečně jsem stoup na rodnou hroudu. : Jó hó hó, tuhle rundu platím já, jó hó hó... Já nemám jiný přání, než nechat vandrování, mít hospodu a pro vodu už nikdy nebejt k mání. : Jó hó hó, tuhle rundu platím já, Jó hó hó, tuhle rundu táhneš sám. 122

127 Mám malý stan Waldemar Matuška /Karel Štědrý /Bedřich Nikodém /Zdeněk Borovec 7 7 F 7 F, F7 Mám malý stan, mně na nohy táhne snad ze všech stran. F7 B Bmi Jen mi řekněte, jak dostanu své dlouhé nohy do stanu, F 7 dim(1)7 až chladem třást se přestanu, já ze stanu nevstanu. Stan malý mám a nohy tak dlouhé, ach, kam je dám? Tak se zmítám z rohu do rohu a hledám vhodnou polohu, F mi 7 F - E7 snad uznáte, že nemohu mít nohu v batohu. REFRÉN: E7 A E7 Ó, prochladlý jsem na kvadrát, takhle už se nedá spát, E7 A 7 když se vkrádá na má záda mráz, zima a chlad. Mám malý stan, mně na nohy táhne snad ze všech stran, a tak snívám často o chatě, kde spal bych jako ve vatě, F mi 7 F, B, 7, F kde neničí tě jehličí a kam vítr nefičí. Mezihra sloka REFRÉN: - O prochladlý jsem na kvadrát 123

128 Růže z Texasu (MATUŠKA) K2 7 F Jedu vám takhle večer stezkou dát koňům v řece pít Ami9-7 7 v tom potkám holku hezkou až jsem vám z koně slít 7 F Má kytku žlutých květů, snad růží, co já vím, A7 mi znám plno hezkejch ženskejch k světu, ale tahle 7 7 hraje prim F R: Kdo si kazí smysl pro krásu, ať s tou a nebo s tou Ami 7 7 ej si říct, že kromě Texasu tyhle růže nerostou 7 Ať máš kolťák nízko u pasu, F ať jsi třeba zloděj stád A7 mi 7 tyhle žlutý růže z Texasu budeš pořád mít už rád Řekla, že tu žije v ranči, jen sama s tátou svým a hrozně ráda tančí, teď zrovna nemá s kým tak já se klidně nabíd, že půjdu s ní a rád a že se dám i zabít, když si to bude přát R: Hned si dala se mnou rande a přišla přesně v půl a dole teklo Rio rande a po něm měsíc plul Když si to tak v hlavě srovnám, co víc jsem si moh přát ona byla krásná, štíhlá, rovná, zkrátka akorát R: Vod těch dob svý stádo koní sem vodím k řece pít a žiju jenom pro ní a chtěl bych si ji vzít Když večer banjo ladím a zpívám si tu svou tak v duchu pořád hladím tu růži voňavou R: 124

129 Niagára Waldemar Matuška /Eduard Ingriš /Josef hlumecký A7 Na břehu Niagary, stojí tulák starý, na svou první lásku vzpomíná. A7 Jak tam stáli spolu, dívali se dolů, až jim půlnoc spadla do klína. A7 Teskně hučí Niagara, teskně hučí do noci, 7 mi komu vášeň v srdci hárá, A7 tomu není pomoci, 7 mi komu vášeň v srdci hárá, A7 tomu není pomoci. Střemhlav do propasti padá proud, na něm vidím tebe děvče plout, škoda že ten přelud krásný nelze obejmout, škoda že ten přelud krásný nelze obejmout. Osud tvrdou pěstí, zničil lidské štěstí, i ten nejkrásnější jara květ i ten kvítek jara vzala Niagara ta jej nenavrátí nikdy zpět. Teskně hučí Niagara, teskně hučí do noci, komu vášeň v srdci hárá, tomu není pomoci, komu vášeň v srdci hárá, tomu není pomoci. Střemhlav do propasti padá proud, na něm vidím tebe děvče plout, škoda, že ten přelud krásný nelze obejmout, škoda, že ten přelud krásný nelze obejmout. 125

130 Už koníček pádí Waldemar Matuška /Lidové písně - Americké /Ivo Fischer A7 A 1.Znám zem plnou mlíka a buclatejch krav, E7 A kde proud řeky stříká na dřevěnej splav. A7 A Mám jediný přání, snům ostruhy dát E7 A a pod známou strání zas kuličky hrát. R.Už koníček pádí a zůstane stát, až v tý zemi mládí, kde já žiju rád. A slunce tam pálí a pořád je máj a ceny jsou stálý a lidi sed maj. 2.Kde všechno je známý, zvuk tátovejch bot a buchty mý mámy a natřenej plot. Z něj barva už prejská, ale mně je to fuk, já, když se mi stejská, jsem jak malej kluk. R.Už koníček pádí... 3.V tý zemi jsou lípy a ve květech med a u sudů pípy a u piva led. A okurky v láku a cestovní ruch a hospod jak máku a holek jak much. R.A slunce tam pálí a pořád je máj a ceny jsou stálý a lidi se maj. Už koníček pádí a zůstane stát, až v tý zemi mládí, kde žiju tak rád. 126

131 127

132 Árie měsíce Waldemar Matuška /Karel Štědrý /Jiří Šlitr /Jiří Suchý Plavu si, ani nevím jak, vždyť 7 nemám prsa, nemám znak, Ami 7 mám jen hlavu plnou ideá-lů. A mám rád vodu zelenou a 7 pletu si ji s ozvěnou, 7 narážejí obě na stejnou skálu. F 7 Mám vodu rád, a proto si na její chlad tu zvykám, F 7 hraju si s kapry i s lososy 7 7 a tykám (ruvaruvaruvaruva) štikám.(ruvaruvaruvaruva) Řekni štiko modrošedá, 7 proč voda mi pokoj nedá a proč mě láká a proč mě láká? Proč šťasten jsem když do ucha 7 mi chladná voda šplouchá a cáká a cáká. 7 7 La-la, lá-la-la-lá,... 7 la-la, lá-la-la-lá,

133 Mám vodu rád, a proto si na její chlad tu zvykám, hraju si s kapry i s lososy a tykám (ruvaruvaruvaruva) štikám(ruvaruvaruvaruva). Řekni štiko modrošedá, proč voda mi pokoj nedá a proč mě láká a proč mě láká? Proč šťasten jsem když do ucha mi chladná voda šplouchá 7 7 a cáká a cáká a cáká a cáká. 7 2 tap, ta-rá-ra, tá-rá, tá-ra-rá, ram. (Ou-ó) 129

134 SBOHEM, LÁSKO WALEMAR MATUŠKA/HUHES AUFRAY F 7 F 7 Ať bylo mně i jí tak šestnáct let, Ami mi7 7 zeleným údolím jsem si ji ved', 7 F Fmi byla krásná, to vím, a já měl strach, jak říct, 7 F když na řasách slzu má velkou jako hrách. 7 F Fmi Emi Ami Sbohem, lásko, nech mě jít, nech mě jít, bude klid, mi7 7 7 žádnej pláč už nespraví ty mý nohy toulavý, F Fmi Emi Ami já tě vážně měl moc rád, co ti víc můžu dát, mi7 7 F nejsem žádnej ideál, nech mě jít zas o dům dál. A tak šel čas, a já se toulám dál, v kolika údolích jsem takhle stál, hledal slůvka, co jsou jak hojivej fáč, bůhví, co jsem to zač, že přináším všem jenom pláč. R: Sbohem, lásko Rec: Já nevím, kde se to v člověku bere - ten neklid, co ho tahá z místa na místo, co ho nenechá, aby byl sám se sebou spokojený jako většina ostatních, aby se usadil, aby dělal jenom to, co se má, a říkal jenom to, co se od něj čeká, já prostě nemůžu zůstat na jednom místě, nemůžu, opravdu, fakt. R: Sbohem, lásko 130

135 Slavíci z Madridu (W. MATUŠKA) mi Ami E Ami A7 mi Ami E Ami Ami E7 Ami Nebe je modrý a zlatý, bílá sluneční záře, E7 Ami horko a sváteční šaty, vřava a zpocený tváře, E7 Ami vím, co se bude dít, býk už se v ohradě vzpíná, E7 Ami kdo chce, ten může jít, já si dám sklenici vína. mi Ami E Ami A7 : Žízeň je veliká, život mi utíká, nechte mě příjemně snít, mi Ami E Ami ve stínu pod fíky poslouchat slavíky, zpívat si s nima a pít. Ženy jsou krásný a cudný, mnohá se ve mně zhlídla, oči jako dvě studny, vlasy jak havraní křídla, dobře vím, co znamená pád do nástrah dívčího klína, někdo má pletky rád, já si dám sklenici vína. : Nebe je modrý a zlatý, ženy krásný a cudný, mantily, sváteční šaty, oči jako dvě studny, zmoudřel jsem stranou od lidí, jsem jak ta zahrada stinná, kdo chce, ať mi závidí, já si dám sklenici vína. : 131

136 Tuhle rundu platím já (W. MATUŠKA) F Já u maríny sloužil F a po mořích se ploužil Emi mi a každej všivej oce án 7 se pro mě v louži zoužil F 7 REF.: /: Jó,hó, hó tuhle rundu platím já :/ F Jó - s lodí jménem Bella F co do Šanghaje jela Emi mi my rok a půl stáli v Liverpoolu 7 nalitý jak děla F 7 REF.: /: Jó,hó, hó tuhle rundu platím já :/ F A jedna mladá treska F moc milá a moc hezká Emi mi ta s kytkou v tlamě čeká na mě 7 možná ještě dneska 132

137 F 7 REF.: /: Jó,hó, hó tuhle rundu platím já :/ F Pět let jsem pár svejch oudů F myl jenom v olfským proudu Emi mi snil o slečně než konečně 7 jsem stoup na rodnou hroudu F 7 REF.: /: Jó,hó, hó tuhle rundu platím já :/ F Teď mám jen jedno přání F už nechat vandrování Emi mi mít hospodu a pro vodu 7 už nikdy nebejt k mání F 7 REF.: Jó,hó, hó tuhle rundu platím já F 7 Jó,hó, hó tuhle rundu táhneš sám :/ 133

138 Sedm dostavníků Waldemar Matuška Emi 1. Plání se blíží sedm dostavníků, Emi stačí jen mávnout, a jeden zastaví, Emi sveze tě dál za pár dobrejch slov a díků Emi ten kočí, co má modrý oči laskavý. Emi Emi REF.: Heja heja hou, dlouhá bude cesta, Emi dlouhá jako píseň, co mě napadá, Emi heja heja hou, sám když někdy stojím, Emi sám proti slunci, který právě zapadá. Sólo: (jako sloka) Emi Emi Emi Emi Emi 2. Vím, že se dneska hvězdy nerozsvítí, Emi neklidní ptáci maj' hlasy laskavý, Emi vyprahlá tráva už velký deště vítá, Emi ty deště, co i moje stopy zahladí. Emi Emi REF.: Heja heja hou, dlouhá bude cesta, Emi dlouhá jako píseň, co mě napadá, Emi heja heja hou, sám když někdy stojím, Emi //: sám proti slunci, který právě zapadá. :// 134

139 AHOJ, SLUNKO JAREK NOHAVIA F F /2 Hdim* Ami 1. Ahoj, slunko, tobě to teda dneska sekne, F /2 /H Ami včera mi bylo smutno, ale dneska už je zase mírně pěkně, F /2 /H Ami jó, někdy se zdá, že něco nejde, ale ono to pak jde, F /2 F doba, ta není zlá, to jenom některé vteřiny jsou zlé. 2. Ahoj, ahoj, slunko, jsem rád, že jsi ještě, osuš mi moje vlasy, jsou promáčené předvčerejším deštěm, no, prostě jsem zmok', naštěstí voda teče vždycky shora dolů, třicátý druhý rok to takhle přes překážky táhnem spolu. 3. Ahoj, ahoj, slunko, jsem rád, že tě vidím, doma mi bylo smutno, a tak jsem vyšel zase mezi lidi, srdce potřebuje svý, a kdo bere, měl by taky něco dát, člověk, ten není zlý, jen prostě některé lidi nemám rád. 4. Ahoj, ahoj, slunko, ty máš dneska hezké tváře a kdyby mělo snad být smutno, tak na to já mám svoje opraváře, a tak dál mi sviť, a až zalezeš za mraky jako tečka, vylezeš zase, viď, a tu chvilku, než to bude, tu já přečkám. F F *: Ahoj, ahoj, slunko, ahoj, ahoj, slunko, F ahoj, ahoj, slunko, ahoj

140 Jdou po mně jdou Jaromír Nohavica 1. Býval jsem chudý jak kostelní myš, F#mi Hmi A na půdě půdy jsem míval svou skrýš, A Hmi /: pak jednou v létě řekl jsem si: ať, svět fackuje tě, a tak mu to vrať. :/ 2. Když mi dát nechceš, já vezmu si sám, zámek jde lehce a adresu znám, /: zlato jak zlato, dolar či frank, tak jsem šel na to do National Bank. :/ R: Jdou po mně, jdou, jdou, jdou, F#mi Hmi A na každém rohu mají fotku mou, A Hmi kdyby mě chytli, jó, byl by ring, A tma jako v pytli je v celách Sing-sing. 3. Ve státě Iowa byl od poldů klid, chudičká vdova mi nabídla byt, /: jó, byla to kráska, já měl peníze, tak začla láska jak z televize. :/ 4. Však půl roku nato řekla mi:"ost, tobě došlo zlato, mně trpělivost, /: sbal svých pár švestek a běž si, kam chceš," tak jsem na cestě a chudý jak veš. :/ R: 5. Klenotník Smith mi do očí lhal, dvě facky slízl a dal, vše mi dal, /: a pak jsem vzal nohy na ramena, ten, kdo nemá vlohy, nic neznamená. :/ 6. Teď ve státě Utah žiju spokojen, pípu jsem utáhl a straním se žen, /: jó, kladou mi pasti a do pastí špek, já na ně mastím, jen ať mají vztek. :/ R: Jdou po mně jdou, jdou, jdou, na nočních stolcích mají fotku mou, kdyby mě klofly, jó, byl by ring, být pod pantoflí je hůř než v Sing-sing. 136

141 ARMOĚJ JAREK NOHAVIA Ami Emi Ami Emi 1. Šel včera městem muž a šel po hlavní třídě, Ami Emi Ami Emi šel včera městem muž a já ho z okna viděl, Ami na flétnu chorál hrál, znělo to jako zvon Emi F a byl v tom všechen žal, ten krásný dlouhý tón, F#dim (4) E7 Ami a já jsem náhle věděl: ano, to je on, to je on. 2. Vyběh' jsem do ulic jen v noční košili, v odpadcích z popelnic krysy se honily a v teplých postelích lásky i nelásky tiše se vrtěly rodinné obrázky, a já chtěl odpověď na svoje otázky, otázky. Ami, Emi,,, Ami, F, F#dim, E7, Ami, Emi,,, Ami, F, F#dim, E7, R: Na na na.. 3. ohnal jsem toho muže a chytl za kabát, měl kabát z hadí kůže, šel z něho divný chlad, a on se otočil, a oči plné vran, a jizvy u očí, celý byl pobodán, a já jsem náhle věděl, kdo je onen pán, onen pán. 4. elý se strachem chvěl, když jsem tak k němu došel, a v ústech flétnu měl od Hieronyma Bosche, stál měsíc nad domy jak čírka ve vodě, jak moje svědomí, když zvrací v záchodě, a já jsem náhle věděl: to je armoděj, můj armoděj. R: Můj armoděj, vagabund osudů a lásek, jenž prochází všemi sny, ale dnům vyhýbá se, můj armoděj, krásné zlo, jed má pod jazykem, když prodává po domech jehly se slovníkem. 5. Šel včera městem muž, podomní obchodník, šel, ale nejde už, krev skápla na chodník, já jeho flétnu vzal a zněla jako zvon a byl v tom všechen žal, ten krásný dlouhý tón, a já jsem náhle věděl: ano, já jsem on, já jsem on. R: Váš armoděj, vagabund osudů a lásek, jenž prochází všemi sny, ale dnům vyhýbá se, váš armoděj, krásné zlo, jed mám pod jazykem, když prodávám po domech jehly se slovníkem. 137

142 Bláznivá Markéta Jaromír Nohavica Ami E E7 Ami 1. Bláznivá Markéta v podchodu těšínského nádraží mi Ami dim (3) Ami E7 Ami E7 Ami Zpí vá, zpí vá, zpívá a zametá, E je to princezna zakletá, E7 Ami s erární metlou jen tak pod paží, mi Ami dim Ami E7 Ami E7 Ami když zpí vá, zpí vá, zpí vá a zametá. Ami E7 R: Vajglové blues, rumový song, jízdenková symfonietta, Ami E7 pach piva z úst a oči plonk, to zpívá Markéta, E7 Ami,mi,Ami,dim,Ami,dim,Ami,E7,Ami bláznivá Markéta, la la 2. Famózní subreta na scéně válečného šantánu byla, byla krásná k zbláznění, Líza i Rosetta, lechtivé snění zdejších plebánů, byla, byla, byla, a není. R: 3. V nádražním podchodu jak v chrámu katedrály v Remeši ticho, ticho, Markéta housku jí, pak v jednom záchodu své oranžové blůzy rozvěší, a já ji, a já ji, a já ji miluji

143 elfíni Jaromír Nohavica Ami 7 1. elfín Ma a delfínice Fí Ami 7 na sebe pískají: pípípípípí, a já čtu ve slovníku česko-delfíním Ami a hrozně moc těm dvěma závidím, protože: 2. elfín Ma a delfínice Fí na vlnách se něžně houpají a pak plují dolů do hlubin a pěna z vln je jako cherubín. Emi Ami R: Pod hladinou oceánů, stejně jako pod peřinou, Ami Ami 7 podle svědectví kapitánů delfíni nevyhynou. 3.=1. Emi Ami R: Pod hladinou oceánů, stejně jako pod peřinou, Ami Ami 7 podle svědectví kapitánů delfíni ani lidi nevyhynou, Emi Ami 7 delfíni ani lidi nevyhynou

144 ivoké koně Jaromír Nohavica Emi Ami Emi Ami Emi 1. [: Já viděl divoké koně, běželi soumrakem, :] Ami Emi Ami Emi Adim (1) vzduch těžký byl a divně voněl tabá kem, Ami Emi Ami Emi H7 Emi vzduch těžký byl a divně voněl tabákem. 2. [: Běželi, běželi bez uzdy a sedla krajinou řek a hor, :] [: sper to čert, jaká touha je to vedla za obzor? :] 3. [: Snad vesmír nad vesmírem, snad lístek na věčnost, :] [: naše touho, ještě neumírej, sil máme dost. :] 4. [: V nozdrách sládne zápach klisen na břehu jezera, :] [: milování je divoká píseň večera. :] 5. [: Stébla trávy sklání hlavu, staví se do šiku, :] [: král s dvořany přijíždí na popravu zbojníků. :] 6. [: htěl bych jak divoký kůň běžet, běžet, nemyslet na návrat, :] [: s koňskými handlíři vyrazit dveře, to bych rád. :] Já viděl divoké koně

145 okud se zpívá Jaromír Nohavica Emi mi7 F Emi mi7 1. Z Těšína vyjíždí vlaky co čtvrthodinu, Emi mi7 F Emi mi7 včera jsem nespal a ani dnes nespočinu, F /2 mi7 Ami svatý Medard, můj patron, ťuká si na če lo, F F Emi mi7 ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó. 2. Ve stánku koupím si housku a slané tyčky, srdce mám pro lásku a hlavu pro písničky, ze školy dobře vím, co by se dělat mělo, ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó. 3. o alba jízdenek lepím si další jednu, vyjel jsem před chvílí, konec je v nedohlednu, za oknem míhá se život jak leporelo, ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó. 4. Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze, houpe to, houpe to na housenkové dráze, i kdyby supi se slítali na mé tělo, tak dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó. 5. Z Těšína vyjíždí vlaky až na kraj světa, zvedl jsem telefon a ptám se:"lidi, jste tam?", a z veliké dálky do uší mi zaznělo, [: že dokud se zpívá, ještě se neumřelo. :] 141

146 Husita Jaromír Nohavica 1. [: Pásával jsem koně u nás ve dvoře, ale už je nepasu, :] Ami F chudák, ten je dole, a pán nahoře, Ami F všeho jenom do času, jó, všeho jenom do času. 2. [: Máma ušila mi režnou kytlici, padla mi jak ulitá, :] táta vytáh' ze stodoly sudlici: teď jseš, chlapče, husita, jó, teď jseš, chlapče, husita. Ami mi 7 7(-) R: [: Hejtman volá:"o zbraně, bijte pány, hr na ně!" :] Ami mi 7 Ami mi a mně srdce buší, lásce dal jsem duši, jen ať s 7 námi zůstane. 3. [: U města Tachova stojí křižáci, leskne se jim brnění, :] sudlice je těžká, já se potácím, dvakrát dobře mi není, jó, dvakrát dobře mi není. 4. [: Tolik krásnejch holek chodí po světě, já žádnou neměl pro sebe, :] tak si říkám: chlapče, křižák bodne tě, čistej půjdeš do nebe, jó, čistej půjdeš do nebe. R: 142

147 5. [: Na vozové hradbě stojí Marie, mává na mě zdaleka, :] křižáci, kdo na ni sáhne, mordyje, ten se pomsty dočeká, jó, ten se pomsty dočeká. 6. [: htěl jsem jí dát pusu tam, co je ten keř, řekla:"to se nedělá," :] když mě nezabijou, to mi, holka, věř, budeš moje docela, jó, budeš moje docela. R: 7. [: Už se na nás ženou křižáci smělí, zlaté kříže na krku, :] jen co uslyšeli, jak jsme zapěli, zpět se ženou v úprku, jó, zpět se ženou v úprku. 8. V trávě leží klobouk, čípak mohl být, prý kardinála z Anglie, v trávě leží klobouk, čípak mohl být, prý kardinála z Itálie, tam v tý trávě zítra budeme se mít já a moje Marie, jó, ať miluje, kdo žije, jó, ať žije historie! 143

148 rónská písnička Jaromír Nohavica Emi A7 1. aleko na severu je rónská zem, Emi A7 žije tam Eskymačka s Eskymákem, Emi [: my bychom umrzli, jim není zima, Emi A7, A7 snídají nanuky a eskima. :] 2. Mají se bezvadně, vyspí se moc, půl roku trvá tam polární noc, [: na jaře vzbudí se a vyběhnou ven, půl roku trvá tam polární den. :] 3. Když sněhu napadne nad kotníky, hrávají s medvědy na četníky, [: medvědi těžko jsou k poražení, neboť medvědy ve sněhu vidět není. :] 4. Pokaždé ve středu, přesně ve dvě zaklepe na na íglů hlavní medvěd: [: "obrý den, mohu dál na vteřinu? Já nesu vám trochu ryb na svačinu." :] 5. V kotlíku bublá čaj, kamna hřejí, psi venku hlídají před zloději, [: smíchem se otřásá celé íglů, medvěd jim předvádí spoustu fíglů. :] 6. Tak žijou vesele na severu, srandu si dělají z teploměrů, [: my bychom umrzli, jim není zima, neboť jsou doma a mezi svýma. :] 144

149 Hvězda Jaromír Nohavica 1. Našel jsem včera hvězdu, pět rudých cípů měla, Ami, sus4,, sus4 někomu zřejmě spadla z ramene nebo z čela, někomu zřejmě slítla, a on si toho ani nevšiml, Ami 7 tak je to s každou láskou, tak je to prostě se vším., sus4, R: Vzhlídl jsem do vesmíru a viděl na obloze díru, Ami 7 boží trest pro tebe, kdo pyšně saháš na nebe. 2. Oblohou táhla mračna, já vzpomněl na tebe, dědo, R: zda vskutku všechny cesty tím správným směrem vedou, do kapsy dal jsem tu hvězdu a pak mi velmi smutno bylo, že se to něco krásné ve mně tak pokazilo. 3. Proč jste mi do očí lhali, kosmičtí loupežníci, nebe je potrhané, válí se po ulici, našel jsem včera hvězdu, ležela v mazlavém bahnu, na nebe bych ji vrátil, k nebi však nedosáhnu. R: Tak vzhlížím do vesmíru a vidím na obloze díru, boží trest pro tebe, kdo pyšně saháš na nebe. 4. Našel jsem včera hvězdu, našel jsem včera hvězdu, Ami, vyhaslou hvězdu

150 Jacek Jaromír Nohavica 1. Na druhém břehu řeky Olše žije Jacek, mám k němu stejně blízko jak on ke mně, máváme na sebe z říční navigace, dva spojenci a dvě spřátelené země, jak malí kluci hážem z břehů žabky, kdo vyhraje, má z protějšího srandu, hlavama kroutí česko-polské babky, děláme prostě vlastní propagandu. 2. Na mostě přátelství se tvoří dlouhé fronty všelikých věcí za všelikou cenu, já mám však na to velmi úzké horizonty a Jacek velmi nenáročnou ženu, týden co týden z břehů navigace na sebe řveme:"hlapče, hlavu vzhůru!", jak je to krásné, moci vykašlat se na celní předpisy a na cenzuru, na na Z Piastovské věže na nás mává kníže Měšek a směje se, až třepe se mu brada, ve zprávách večer běží horký dnešek, aspoň se máme s Jackem o co hádat, on tvrdí svoje, já zas tvrdím svoje a domluvit se někdy bývá marno, tak spolu vedem pohraniční boje a v praxi demonstrujem Solidarnosc, na na Na druhém břehu řeky Olše žije Jacek, mám k němu stejně blízko jak on ke mně, máváme na sebe z říční navigace, dva spojenci a dvě spřátelené země [: a voda plyne, plyne, plyne dlouhé věky, řeka se kroutí jako modrá šňůrka a my dva hážem kachnám vprostřed řeky krajíčky chleba o dvou stejných kůrkách. :] Na na na

151 Pijte vodu Jaromír Nohavica R: [: Pijte vodu, pijte pitnou vodu, pijte vodu a nepijte rum! :] 1. Jeden smutný ajznboňák pil na pátém nástupišti ajrkoňak, huba se mu slepila a diesellokomotiva ho zabila. R: 2. V rodině u Becherů pijou becherovku přímo ze džberů, proto všichni Plíhali a Becheři mají trable s játrama a páteří. R: 3. Pil som vodku značky orbačov a potom povedal som všeličo a vo ačo, vyfásol som za to tri roky, teraz pijem chlórované patoky. R: 4. Jestes my chlopci z Warszawy, chodime pociagem za robotou do Ostravy, štery litry vodky i mnužstvo piv, bardzo fajny kolektiv. R: 5. Jedna paní v Americe ztrapnila se převelice, vypila na ex rum, poblila jim Bílý dům. R: 147

152 Krajina po bitvě Jaromír Nohavica Ami Emi Ami 1. Míříme na sebe, míříme já a ty, Ami Emi ticho je kolem, jen pes štěká za vraty, Emi Ami na louce leží mrtví motýli, F E7 padá déšť do esšálků, mi Ami jsme poslední dva, kteří přežili E7 Ami Emi7 Ami Emi tuhletu dlouhou válku, hm. 2. Míříme na sebe, míříme já a ty, v uších nám ještě zní vybuchlé granáty a smrtka s kosou dělá resumé, prochází se v bílé róbě, no a my dva teď tady ležíme v zákopech proti sobě, ho hó hó. 3. Míříme na sebe, míříme já a ty, oba jsme utekli hrobníkům z lopaty, ve stovkách velikánských útoků štěstí nám oběma přálo, a teď nás dělí jenom sto kroků a je to moc, či málo? 4. Myslíme na sebe, myslíme já a ty, co včera platilo, dneska už neplatí, však ještě hrůza visí nad krajem, těžké je mít se rádi, když jsme si postříleli navzájem své nejlepší kamarády, ho hó hó. 5. Nevíme o sobě, nevíme vůbec nic, vzdych krví prosycen dýcháme z plných plic, pach smrti pod kůží je zarytý, končí se dějství prvé, ještě nám tady zbývá k prolití dvakrát šest litrů krve, ho hó hó. 148

153 6. Míříme na sebe, míříme já a ty, ospalí, žízniví, hladoví, vousatí, nebe se šeří, už se blíží noc, oči jsou těžké jako kámen, ach, koho žádat o radu a o pomoc, když oba usínáme, hm. 7. A tak míříme na sebe, míříme já a ty, padají hvězdy, obzor je hvězdnatý, pod jedním nebem oba ležíme, hřejivá je náruč matky Země, [: a jak tak spíme, oba ve snu kráčíme: já k tobě, a ty ke mně... :] 5'. Nevíme o sobě, nevíme vůbec nic, vzdych krví prosycen dýcháme z plných plic, můj mundúr sedmnáct má knoflíků, osmnáctý je utržený, vidět to hejtman, dělá rotyku, hejtman už ale není, hm. 149

154 Martina Jaromír Nohavica /Karel Kryl 1. Na stole chléb a květina, Ami v kuchyni stojí Martina a smaží ryby, mi přišel mi pásek zdaleka mi a na něm píseň člověka, který mi chybí. 2. op jeho veršů rozplétám, zpívá mi o tom, proč je tam a proč ne tady, a někde dole pod slovy je ukryt akord mollový, a to mi vadí. 3. vacet let prošlo jako nic a on, jenž jezdil na koni, byl z koně shozen, vidím ho, jak jde za lesy, v maršálské torně nese si kyselý hrozen. 4. Vlkem je člověk člověku a zvony našich útěků varovně zvoní, to když se snáší hrozná tma chlap svoji hvězdu poznat má a rvát se pro ni. F Ami R: Je to jen dvě stě kilometrů, a možná ještě blíže, mi 7 a zbývá už jen duše k proclení, F Ami na politickém barometru setrvalá níže, mi a dokud trvá, svět se nezmění. 5. áti si sbohem s Martinou a pak se vydat za jinou, žil bych si v klidu, kašlal bych na ostnatý drát a nemusel bych poslouchat dělnickou třídu. 150

155 6. Zabořen v plyši Toyoty, vietnamky dal bych za boty koupené v Linci, smál bych se z Prahy relacím o tom, jak mě tam podplácí jidášskou mincí. 7. A k pátku bych si vyrazil tam, co se říká "Nacht-asyl", srovnat si faldy, kolt k celníkovu úžasu nosil bych nízko u pasu po vzoru Waldy. 8. Ve spolku místních kurtizán stal by se ze mne partyzán protestních songů, řešil bych problém naděje, zpíval o tom, jak špatně je v rónsku či Kongu. R: F *: Je to jen dvě stě kilometrů, a možná ještě blíže

156 Mikymauz Jaromír Nohavica /Čechomor Film: Rok Ďábla Ami F 1. Ráno mě probouzí tma, sahám si na zápěstí, E mi E zda-li to ještě tluče, zda-li mám ještě štěstí, Ami F nebo je po mně a já mám voskované boty, E mi E Ami ráno co ráno stejné probuzení do nicoty. 2. Není co, není jak, není proč, není kam, není s kým, není o čem, každý je v době sám, vyzáblý on Quijote sedlá svou Rosinantu a Bůh je slepý řidič sedící u volantu. E F mi E R: Zapínám telefon - záznamník cizích citů, F mi E špatné zprávy chodí jako policie za úsvitu, mi 7 jsem napůl bdělý a napůl ještě v noční pauze, E měl bych se smát, ale mám úsměv Mikymauze, Ami Ami / F E Ami rána bych zrušil. 3. obrý muž v rádiu pouští Čikoreu, opravdu veselo je, asi jako v mauzoleu, ve frontě na mumii mám kruhy pod očima, růžový rozbřesk fakt už mě nedojímá. 4. Povídáš něco o tom, co bychom dělat měli, pomalu vychládají naše důlky na posteli, všechno se halí v šeru, čí to bylo vinou, že dřevorubec máchl mezi nás širočinou. R: Postele rozdělené na dva suverénní státy, ozdoby na tapetách jsou jak pohraniční dráty, ve spánku nepřijde to, spánek je sladká mdloba, že byla ve mně láska, je jenom pustá zloba, dráty bych zrušil. 152

157 5. Prokletá hodina, ta minuta, ta krátká chvíle, kdy věci nejsou černé, ale nejsou ani bílé, kdy není tma, ale ještě ani vidno není, bdění je bolest bez slastného umrtvení. 6. Zběsile mi to tepe a tupě píchá v třísle, usnout a nevzbudit se, nemuset na nic myslet, opřený o kolena poslouchám tvoje slzy, na život je už pozdě a na smrt ještě brzy. R: o bylo kdysi včera, je, jako nebylo by, káva je vypita a není žádná do zásoby, věci, co nechceš, ať se stanou, ty se stejně stanou, a chleba s máslem padá na zem vždycky blbou stranou, máslo bych zrušil. 7. Povídáš o naději a slova se ti pletou, jak špionážní družice letící nad planetou, svlíknout se z pyžama, to by šlo ještě lehce, dvacet let mluvil jsem a teď už se mi mluvit nechce. 8. Z plakátu na záchodě prasátko vypasené kyne mi, zatímco se kolem voda dolů žene, všechno je vyřčeno a odnášeno do septiku, jenom mně tady zbývá prodýchat pár okamžiků. R: Sahám si na zápěstí a venku už je zítra, hodiny odbíjejí signály obrého jitra, jsem napůl bdělý a napůl ještě v noční pauze, měl bych se smát, ale mám úsměv Mikymauze, lásku bych zrušil. 9.=1. 10.=1. 153

158 Možná, že se mýlím jaromír Nohavica /2E2 6 /2E2 add9, maj, add9, /2E2 6 /2E2 add9, maj, add9, 1. Mám rozestláno na posteli pro hosty, /2E2 6 /2E2 add9, maj, add9, zuby si čistím cizím zubním kartáčkem, Hmi já, snůška zděděných vlastností Ami a obyvatel planety Zem, bláznivé Markétě zpívám druhý hlas, Ami Ami /2 Ami jsem tady na světě na krátký víkend na cestovní pas. 2. Pan farář nabízel mi věčný život, říkal: musíš, chlapče, přece v něco věřit, a já si dal nalačno jedno pivo a spatřil anděly, jimž pelichá peří, bláznivé Markétě zpívám druhý hlas, jsem tady na světě, dokud nevyprší můj čas. /2 *: Možná, že se mýlím, možná se mýlím, Hmi snad mi to dojde léty, snad mi to dojde léty, /2 mám na to jenom chvíli, dojít od startu k cíli, Hmi a tak si zpívám, a tak se dívám, a tak si dávám /2E2 6 /2E2 add9, maj, add9, do trumpety. 3. Jsou prý věci mezi nebem a zemí, já o nich nevím a možná měl bych vědět, já nikdy nikomu jak Ježíš nohy nemyl, já nechtěl nikdy na trůnu sedět, bláznivé Markétě zpívám druhý hlas, jsem tady na světě, dokud nevyprší můj čas. 154

159 4. Vy, náčelníci dobrých mravů, líbezní darmopilové a marnojedky, proutkaři pohlaví a aranžéři davů, vy jste mi nebyli na svatbě za svědky, bláznivá Markéta, ta mi svědčila, že kdo vchází do světa, jako bys' vypustil motýla. *: 5. V pokoji, kde jsem včera spal, vypnuli topení a topila krása, měli jsme na sobě jen flaušový šál a já jsem křičel, že láska je zásah, bláznivá Markéta ať nám zapěje, že až sejdem ze světa, čáry máry fuk, nic seneděje, nic se neděje, nic se neděje

160 Potulní kejklíři Ami, Ami /2, Emi, E sus4, Ami, Ami /2, Emi, E sus4 Jaromír Nohavica Ami Ami /2 Emi E sus4 Ami, Ami /2,Emi,E sus4 1. Potulní kejklíři jdou zasněženou plání, Ami Ami /2 Emi E sus4 Ami, Ami /2,Emi,E sus4 v obitém talíři vaří vítr ke snídani, s cvičenou opičkou na rameni, Ami mi E7 životem malinko unaveni, Ami Ami /2 Emi E sus4 Ami, Ami /2,Emi,E sus4 potulní kejklíři jdou bílou plání. 2. V kovárně na kraji vsi všechen sníh už ztál, dobrý kovář odžene psy a pozve je dál, sláma je postelí i peřinou a oni jeden k druhému se přivinou a zítra na návsi začíná candrbál. Ami Ami /2 Emi E sus4 Ami, Ami /2, Emi, E sus4 R: Kejklíři, kejklíři jdou. 3. Po schodech kostela poskakuje míč, muž s tváří anděla ohýbá železnou tyč a krásná dívka jménem Marína zatančí tanec pohanského bůžka Odina a zítra po polednách budou zase pryč. 4. Vozíček z lipových dřev po hlíně drkotá, červená nepokojná krev je erbem života, všechno, co chceme, leží před námi za devatero poli, devatero řekami, nad zimní krajinou slunce blikotá. R: R: 156

161 Ukolébavka Jaromír Nohavica (brnkej tóny) /F# Emi E F# 1. en už se sešeřil, už jste si dost u ži li, Ami Ami / Ami /F# E F# tak hajdy do peřin, a ne, abyste tam moc řá di li, /F# Emi E F# zítra je taky den, slunko mi to dneska slí bi lo, Ami Ami / Ami /F# E F# přejme si hezký sen, a kéž by se nám to spl ni lo, Emi Hmi,Emi Ami 7 na na na..., na aby hůř nebylo, to by nám stačilo. 7 R: Hajduly, dajduly, aby víčka sklapnuly, 7 hajduly dajdy, každý svou peřinu najdi, 7 7 hajajajajajajaja, Kuba, Lenka, máma a já, zítra, dřív než slunce začne hřát..., 7 dobrou noc a spát. 2. V noci někdy chodí strach, srdce náhle dělá buchy-buch, Nebojte se já spím na dosah, když mě zavoláte zbiju zlé duchy, zítra je taky den, slunko mi to dneska slíbilo, přejme si hezký sen, a kéž by se nám to splnilo, na na na..., aby hůř nebylo, to by nám stačilo. 7 7 R: + a spát, a spát

162 Píseň zhrzeného trampa Jaromír Nohavica F 1. Poněvadž nemám kanady a neznám písně z pamp, F hóhóhó, a neznám písně z pamp, F vyloučili mě z osady, že prý jsem houby tramp, F hóhóhó, že prý jsem houby tramp. 2. Napsali si do cancáků, jen ať to každej ví, hóhóhó, jen ať to každej ví, vyloučený z řad čundráků ten frajer libový, hóhóhó, ten frajer libový. Ami F R: Já jsem ostuda traperů, já mám rád operu, já mám rád jazz (folk), rock, Ami F chodím po světě bez nože, to prý se nemože, 7 to prý jsem cvok, F 7 já jsem nikdy neplul na šífu, a všem šerifům jsem říkal:"bane, pane," Ami F já jsem ostuda trampů, já když chlempu, tak v autokempu. 3. A povídal mi frajer Joe:"Jen žádný legrácky, hóhóhó, jen žádný legrácky, jinak chytneš na bendžo, čestný čundrácký, hóhóhó, čestný čundrácký." 158

163 4. Že prý se můžu vrátit zpět, až dám se do cajku, hóhóhó, až dám se do cajku a vodříkám jim nazpaměť akordy na Vlajku, hóhóhó, akordy na Vlajku. R: 5. A tak teď chodím po světě a mám zaracha, hóhóhó, a mám zaracha, na vandr jezdím k Markétě a dávám si bacha, hóhóhó, a dávám si bacha. 6. okud se trampské úřady nepoučí z chyb, hóhóhó, nepoučí z chyb, zpívám si to svý "nevadí a zase bude líp," hóhóhó,"a zase bude líp." R: + v tempu. 5'. A tak je mi do pláče, že nesmím na vandr, hóhóhó, že nesmím na vandr, a namísto maskáče nosím skafandr, hóhóhó, nosím skafandr. 6'. okud se mí kamarádi nepoučí z chyb, hóhóhó, nepoučí z chyb, zpívám si to svý "nevadí a zase bude líp," hóhóhó,"a zase bude líp." 159

164 Přítel Jaromír Nohavica 1. Jestlipak vzpomínáš si ještě na ten čas, /add9 maj sus4 táhlo nám na dvacet a slunko bylo v nás, Ami add9 vrabci nám jedli z ruky, život šel bez záruky, /F#E2 ale taky bez příkras. /F#E2 2. Možná, že hloupý, ale krásný byl náš svět, zdál se nám opojný jak dvacka cigaret a všechna tajná přání plnila se na počkání anebo rovnou hned. Ami /2 R: Kam jsme se poděli, kam jsme se to poděli, /F# Emi kde je ti konec, můj jediný příteli, Ami zmizels' mi, nevím kam, maj /F#E2 /Add9 maj sám, sám, sám, jsem tady sám. 3. Jestlipak vzpomínáš si ještě na tu noc, jich bylo pět a tys' mi přišel na pomoc, jó, tehdy, nebýt tebe, tak z mých dvanácti žeber nezůstalo příliš moc. 4. neska už nevím, jestli přiběh' by jsi zas, jak tě tak slyším, máš už trochu vyšší hlas a vlasy, vlasy kratší, jó, bývali jsme mladší, no a co, vem to ďas. R: Kam jsme se poděli, kam jsme se to poděli, kde je ti konec, můj nejlepší příteli, zmizels' mi, nevím kam, sám, sám, sám, peru se teď sám. 160

165 5. Jestlipak vzpomínáš si ještě na ten rok, každá naše píseň měla nejmíň třicet slok a my dva jako jeden ze starých reprobeden přes moře jak přes potok. 6. Tvůj děda říkal: ono se to uklidní, měl pravdu, přišla potom spousta malých dní a byla velká voda, vzala nám, co jí kdo dal, a tobě i to poslední. R: Kam jsme se poděli, kam jsme se to poděli, kde je ti konec, můj bývalý příteli, zmizels' mi, nevím kam, sám, sám, sám, zpívám tu teď sám. 7. Jestlipak vzpomínáš si na to, jakýs' byl, jenom mi netvrď, že tě život naučil, člověk, to není páčka, kterou si, kdo chce, mačká, to už jsem dávno pochopil. 8. A taky vím, že srdce rukou nechytím, jak jsem se změnil já, tak změnil ses i ty, a přesto líto je mi, že už nám nad písněmi společný slunko nesvítí. R: Kam jsme se poděli, kam jsme se to poděli, kde je ti konec, můj jediný příteli, zmizels' mi, nevím kam, sám, sám, sám, jsem tady sám. 161

166 Pro malou Lenku Jaromír Nohavica Ami 7 /F# Emi 1. Jak mi tak docházejí síly, já pod jazykem cítím síru, Ami 7 víru, ztrácím víru, a to mě míchá, Ami 7 /F# minomety reflektorů střílí, jsem malým terčem na Emi bitevním poli, Ami 7 kdekdo mě skolí, a to mě bolí, u srdce píchá. Ami 7 R: Rána jsou smutnější než večer, /F# Emi z rozbitého nosu krev mi teče, Ami 7 na čísle nikdo to nebere, Ami 7 rána jsou smutnější než večer, /F# Emi na hrachu klečet, klečet, klečet, Ami 7 opustil mě můj děd Vševěd a zas je úterek. Ami 7 /F# Emi Jak se ti vede? No někdy fajn a někdy je to v háji, Ami 7 dva pozounisti z vesnické kutálky pod okny mi hrají: Ami 7 Emi Ami 7 Ami 7 Emi Ami 7 tú tú tú Jak říká kamarád Pepa,co po mně chcete slečno z první řady, vaše vnady, mě nebaví a trošku baví, sudička moje byla slepá, když mi řekla, to co mi řekla, píšou mi z pekla, že prý mě zdraví, že prý mě zdraví. R: 162

167 3. Má malá Lenko, co teď děláš, chápej, že čtyři roky, to jsou čtyři roky, a čas pádí a já jsem tady a ty zase jinde, až umřem, říkej, žes' nás měla, to pro tebe skládáme tyhle sloky, na hrachu klečíme a hloupě brečíme a světu dáváme kvinde. Ami 7 R: Rána jsou smutnější než večer, /F# Emi z rozbitého nosu krev mi teče, Ami 7 na čísle nikdo to nebere, Ami 7 rána jsou smutnější než večer, /F# Emi na hrachu klečet, klečet, klečet, Ami 7 opustil mě můj děd Vševěd a zas je úterek. Ami 7 /F# Emi Jak se Vám vede? No někdy fajn a někdy je to v háji, Ami 7 dva pozounisti z vesnické kutálky pod okny mi hrají: Ami 7 Emi Ami 7 Ami 7 Emi Ami 7 tú tú tú

168 Spatřil jsem kometu Jaromír Nohavica 164 Ami A4 Ami 1. Spatřil jsem kometu, oblohou letěla, Ami A4 Ami chtěl jsem jí zazpívat, ona mi zmizela, mi zmizela jako laň u lesa v remízku, E7 v očích mi zbylo jen pár žlutých penízků. 2. Penízky ukryl jsem do hlíny pod dubem, až příště přiletí, my už tu nebudem, my už tu nebudem, ach, pýcho marnivá, spatřil jsem kometu, chtěl jsem jí zazpívat. Ami A4 Ami mi add9 mi R: O vodě, o trávě, o lese, /2 E o smrti, se kterou smířit nejde se, Ami A4 Ami mi add9 mi o lásce, o zradě, o světě E E7 Ami mi E a o všech lidech, co kdy žili na téhle planetě. 3. Na hvězdném nádraží cinkají vagóny, pan Kepler rozepsal nebeské zákony, hledal, až nalezl v hvězdářských triedrech tajemství, která teď neseme na bedrech. 4. Velká a odvěká tajemství přírody, že jenom z člověka člověk se narodí, že kořen s větvemi ve strom se spojuje a krev našich nadějí vesmírem putuje. R: Na na na Spatřil jsem kometu, byla jak reliéf zpod rukou umělce, který už nežije, šplhal jsem do nebe, chtěl jsem ji osahat, marnost mne vysvlékla celého donaha. 6. Jak socha avida z bílého mramoru stál jsem a hleděl jsem, hleděl jsem nahoru, až příště přiletí, ach, pýcho marnivá, já už tu nebudu, ale jiný jí zazpívá. R: O vodě, o trávě, o lese, o smrti, se kterou smířit nejde se, o lásce, o zradě, o světě, bude to písnička o nás a kometě...

169 Zatímco se koupeš Jaromír Nohavica Hmi 1. Zatímco se koupeš, umýváš si záda, A7 na největší loupež ve mně se střádá, dim (3) Hmi tak, jako se dáváš vodě, Fdim (0) A vezmu si tě já, já - zloděj. 2. Už v tom vážně plavu, za stěnou z umakartu piju druhou kávu a kouřím třetí spartu a za velmi tenkou stěnou A (p5) slyším, jak se mydlíš pěnou. Emi R: Nechej vodu vodou, jen ať si klidně teče, Emi chápej, že touha je touha a čas se pomalu vleče, Emi cigareta hasne, káva stydne, krev se pění, Emi bylo by to krásné, kdyby srdce bylo klidné, ale Emi, A ono není. 3. Zatímco se koupeš, umýváš si záda, svět se se mnou houpe, všechno mi z rukou padá, a až budeš stát na prahu, všechny peníze dal bych za odvahu. R: Emi A Emi A Hm hm nebylo a není hm hm zatímco se koupeš 165

170 Zítra ráno v pět Jaromír Nohavica Emi 1. Až mě zítra ráno v pět ke zdi postaví, E7 ještě si naposled dám vodku na zdraví, Ami /F# Emi z očí pásku strhnu si, to abych viděl na nebe, Ami H7 Emi E7 Ami /F# Emi a pak vzpomenu si, lásko, na tebe, Ami H7 Emi a pak vzpomenu si na tebe. 2. Až zítra ráno v pět přijde ke mně kněz, řeknu mu, že se splet', že mně se nechce do nebes, že žil jsem, jak jsem žil, a stejně tak i dožiju a co jsem si nadrobil, to si i vypiju, a co jsem si nadrobil, si i vypiju. 3. Až zítra ráno v pět poručík řekne:"pal!", škoda bude těch let, kdy jsem tě nelíbal, ještě slunci zamávám, a potom líto přijde mi, že tě, lásko, nechávám, samotnou tady na zemi, že tě, lásko, nechávám, na zemi. 4. Až zítra ráno v pět prádlo půjdeš prát a seno obracet, já u zdi budu stát, tak přilož na oheň a smutek v sobě skryj, prosím, nezapomeň, nezapomeň a žij, na mě nezapomeň a žij

171 Fotbal Jaromír Nohavica Emi Emi Znělka... Ami Ami E 1. V neděli v pět deset sraz u Baníku desítka vleze se pak ještě jedna Ami Ami E co čumíš frajere chceš do ciferníku jestli mě dožereš hele jsem bedna F Ami mi F E tribuna na stání necpi se vřede hadráři sparťani Ostrava jedem Ami mi E Ami už to má správný var jen počkej až tě obrý den sportu zdar fotbalu zvláště! 2. Tři nula na rohy a jinak šul nul, berte je přes nohy liga je liga dnes jsem měl odpolední, tak jsem to bulnul, zacláníš chlape sedni, navalte cíga zelená je tráva, rozhodčí nekřepči, Ostrava jedem Ostrava Karel Kula je nejlepší pětku mě lístek stál, tak se ukažte, obrý den sportu zdar fotbalu zvláště! 3. LUMPOVÉ HOVAA, hovanec karta, jesličky paráda ŠIJ TO NA BRÁNU!!! bijte je Pražáky, hanba Sparta, jaký saky paky vole sedm banánů stojím v davech lidu, jsem fanda svýho klubu, ten gól byl z ofsidu sudímu rozbít hubu kde je ten autokar, propíchnout pláště, obrý den sportu zdar fotbalu zvláště! 4. Ty mlč ty páprdo, no ty v tom baloňáku, fotbalu rozumíš jak koza náklaďáku být tebou tak nežvaním a radši mažu, jinak se neubráním pak mu ukážu v neděli po fotbal,e kdo umí ten umí, hej vrchní seš pomalej šest nula na rumy já bych jim ukázal, na šachtu s nima, obrý den sportu zdar fotbal je prima! 167

172 Minulost (Nohavica) add9, A,Emi7, A, 2x HARM A Jako když k půlnoci na dveře zaklepe nezvaný host Emi A stejně tak na tebe za rohem čeká tvoje minulost šatý má tytéž, vlasy má tytéž, a boty kožené pomalu kluhavě za tebou pajdá, až tě dožene a řekne add9 A R: Tak mě tu máš, tak si mě zvaž Emi A add9 Harm pozvi mě dál, jestli mě znáš, jsem tvoje minulost 168 add9 V kapse máš kapesník, který jsi před léty zavázal na uzel dávno jsi zapomněl, to co jsi koupit měl v samoobsluze všechno cos po cestě poztrácel zmizelo jak vlaky na trati ta holka nese to v batohu na zádech, ale nevrátí jen říká R: Stromy jsou vyšší a tráva je nižší a na louce roste pýr červené tramvaje jedoucí do Kunčic svítí jak pionýr jenom ta tvá pyšná hlava ti nakonec zůstala na šíji průvodčí kteří tě vozili před léty dávno nežijí R: Na větvích jabloní nerostou fíky a z kopřiv nevzroste les to co jsi nesnědl včera a předvčírem musíš dojíst dnes solené mandle i nasládlé hrozny máčené do medu ty sedíš u stolu a ona nese ti jídlo k obědu, a říká R: Rozestel postel a ke zdi si lehni, ona se přitulí dneska tě navštíví ti kteří byli a kteří už minuli každého po jménu oslovíš neboť si vzpomeneš na jména ráno se probudíš a ona u tebe v klubíčku schoulená, řekne ti R: Tak mě tu máš, tak si mě zvaž add9 maj pozvals mě dál, teď už mě znáš, jsem tvoje minulost

173 169

174 Jarmila (P. OBEŠ) K3 Hmi Jarmila vždycky mi radila, 7 7 abych pracovní dobu dodržel, Hmi dneska mně ale náramně 7 táhlo domů, a tak jsem prostě šel Emi Jarmila má totiž dneska narozeniny, 7 proto jsem dnes přišel dříve o dvě hodiny, Hmi na stole sklenice, smích slyšet z ložnice, 7 7 v předsíni stojí pánské střevíce. Hmi Vytahuji z aktovky květiny, 7 7 uvažuji, kdo asi přijel z rodiny, Hmi tipuji nejspíše na strýce, 7 kdo jiný měl by přístup až do ložnice. Emi Kdo jiný, kdo jiný než strejda z dědiny, 7 vzpomenul si na Jarmilu, nejsem jediný, Hmi v ruce mám kytici, už stojím v ložnici, 7 7 vidím, že nevymřem po přeslici. 170

175 Hmi Kdepak, jejda, není to strejda, 7 7 Františku, ty máš boty úplně jak on, Hmi přičemž nechávám prostor úvahám, 7 vyhledávám optimální tón, Emi kterým bych oba dva jednak pohanil, 7 přitom abych nikoho slovem nezranil, Hmi takže jsem chvíli stál, pak říkám:\"krucinál, 7 7 tebe bych, soudruhu, tady nehledal.\" Hmi odnes mě mrzí, že jsem byl drzý 7 7 a že jsem pracovní kázeň porušil, Hmi dřív než o hodinu vypnul jsem mašinu, 7 čímž jsem rozdělanou práci přerušil. Emi Oba si mě postavili na kobereček 7 a to, jak zle mi vyčinili, nedal jsem za rámeček, Hmi z nevěry nedělám závěry, 7 7 mrzí mě, že jsem u nich pozbyl důvěry. 171

176 Víte, vono, holky Pavel obeš A 1. Víte, vono, holky, když kluk se stane tátou, 7 voníte mu efedrinem, LS a mátou, E7 A budík dává na půl pátou, život by za vás dal. 2. Od božího rána dře u svýho stroje, osm a půl hodiny nedá si pokoje, svačinu jí v stoje, aby pro vás něco znamenal. 3. Mandarinky v ananase pokaždé, když dobírá se, jenomže po ňákém čase každej prevít přejídá se, co je doma, počítá se, ale neláká. 4. Kachna se dá sice solit, zelí se dá octem polít, vy, kdybyste mohly mezi chlapy ještě jednou volit, vybraly byste si většího světáka. 5. Takovej Čenda, když se všecko daří, pracuje hned naproti či ve vedlejší kanceláři, šťastnější než ředitel odcházíte z každé porady. 6. Když udělá vrků, krátí se vám dech, srdce bije v krku, hadi lezou po zádech, kutálej' se jabka z rajské zahrady. 7. oma se to vleče, to už se někdy stává, většinou vás večer nějak pobolívá hlava, komu chutná káva, pod okny je krám. 8. Argumenty máte v ruce, peníze a papír, tužku, za dva čtyři měsíčně mu nebudete dělat služku, dejte mu do rukou pušku, střílet už bude sám. 9.=1. 172

177 10. Vy víte, co je vodit dítě do mateřské školy, když vás nohy pálí, močíte je v karlovarské soli, ale nechápete, jak to bolí, když vám berou sebevědomí. 11. Zkuste si to někdy, zatáčky brát po dvou kolech, zkuste si to na pár týdnů v uranových dolech a na pivem politých stolech najít sebevědomí. 12. A pak se divte tomu, a mějte mu to za zlý, že posílá vám šeky, ale s jinejma se mazlí, po Evropě jezdí, dělá tiráka. 13. Von teď, holka, zdá se úplně jiný lady stejně sladkým hlasem říká to svý "baby", ale ani ona už neudrží doma světáka. 14. Víte, Majdalenky, když kluk se stane tátou, voníte mu efedrinem, LS a mátou, budík dává na půl pátou, život by za vás dal. 173

178 Něco o lásce Pavel obeš F 1. Za ledovou horou a černými lesy F je stříbrná řeka a za ní kdesi F mi stojí domek bez adresy a bez dechu, F bydlí v něm - nechci říkat "víla", F ale co na tom, i kdyby byla, F před lidmi se trošku skryla mi a víme o ní hlavně z doslechu. mi R: Že lidi rozumné blbnout nutí /H Ami a není na ni nejmenší spolehnutí, mi /H Ami co ji zrovna napadne, to udělá: mi z puberťáků chlapy a z chlapů puberťáky, /H Ami o ženských nemluvím, tam to platí taky, mi a urážlivá je a hořkosladkokyselá. mi /H Ami *: enetičtí inženýři lámou její kód, mi /H Ami po Praze se o nich šíří, že jezdí tramvají, mi /H Ami strkají hlavy pod vodovod mi a pak i oni nakonec podléhají. 174

179 R: A holubicím dál rostou křídla dravců, družstevním rolníkům touha mořeplavců a lásce, té potvoře, sebevědomí, že jednou bude vládnout světem, tedy i nám a po nás našim dětem, které na tom budou stejně špatně jako my. R: Když chlap zmagoří láskou, utíká za ní, platí i s úroky a napočítá s daní, u ženských je to přímo námět na horor, papuče letí pod pohovku, nákupní tašky padaj' na vozovku, ať si tramvaj zvoní, ať se zblázní semafor. 2. Až vám ta potvora zastoupí cestu, sedněte na zadek a seďte jak z trestu, jen ať si táhne, jak to dělají vandráci, láska se totiž, i když je prevít, nikomu dvakrát nemůže zjevit, láska se totiž, i když je prevít, nevrací. 3. A nesmí vám to nikdy přijít líto, kupte si auto a cucejte hito, odreagujte se psychicky, protože jestli byste na ni měli myslet, to radši vstaňte a jděte za ní ihned, utíkejte, než vám zmizí navždycky. R: Převrhněte stůl, opusťte dům, fíkusy rozdejte sousedům, nechte vanu vanou, ať si přeteče, na světě není větší víra, pro žádnou z nich se tolik neumírá ani v žádné jiné zemi na světě. R: Hm hm hm

180 Skupinové foto Pavel obeš A A /F# A A /F# E7 A 1. Kdyby mi kdosi řeknul, že postavi metr piv, A /F# A A /F# E7 A A7 abych se mu za to postavil před objektiv, E prvni bych si řeknul, že ho dlabu, A A7 a potom bych ho roztrhnul jak žabu, A F#mi vim, že by se mi to vymstilo, A E A A /F# A A /F# ale na take vtipy mě nikdy neužilo. 2. Možna vam to bude připadat banalně, ale ja sem ztratil odvahu a malem sem se octnul v pakarně, odvahu sem ztratil a kaj sem se hnul, furt mě kusek chybělo, furt mě bylo pul, bo bez odvahy se těžko cosi robi, nic tak jak odvaha chlapa něozdobi. 3. va dni sem ju hledal, dva dni byla k nenalezeni, zlomeny šel sem hlasit ztratu na odděleni, křižem-kražem probirali, kde sem všude byl, s kym sem se tam potkal, ja sem jim to vyklopil, připadu se chytli fachmani, za devět hodin bylo ukončeno patrani. 176

181 4. Za devět hodin bych tak maximalně poryl zahradu, kolikrat eště dele čekam, než ryba zhltně navnadu, když za devět hodin na vysoke peci zrobime tři odpichy, tak zpoceni sme všeci, motorista za tu dobu nězarobi na blatnik a mala ručička neoběhne cifernik. 5. Posledni dvě hodiny už sem enom čekal v čekarně na dřevěne lavici jak v prvotřidni vinarně, v rohu seděla banda s huslami, chovali se spontanně, jak by tam byli sami, předstiral sem čteni v Kulturnim měsičniku, ale pamatuju enom tolik, že basa tvrdi muziku. 6. Za devět hodin byla odvaha zpatky na světě, ten, co mi ju předaval, pravi: dobře si ju schovejtě, dejtě si ju pod dva anebo pod tři zamky, ja mu na to pravim: co tak do švycarske banky, tam by mi ju zamkli a ja bysem měl svaty klid a zitra rano bych se s ňu moh' naposledy nechat vyfotit. A F#mi *: Jó, komu se to hodi a kdo ma čas, ten može přijit, A E A sraz je zitra rano v osm, jdem se nechat vyfotit. 177

182 SBOHEM ALÁNEČKO (V. REL) Emi Ami 7 A7 1. Sbohem galánečko, já už musím jí ti, Hmi Emi A7 sbohem galánečko, já už musím jí ti, Ami Ami 7 Ami 7 kyselé vínečko, kyselé vínečko podalas mě k pí ti Ami 7 Emi Ami 7 kyselé vínečko, kyselé vínečko podalas mě k pí tí. Emi Ami 7 A7 2. Sbohem galánečko, rozlučme sa v pánu, Hmi Emi A7 sbohem galánečko, rozlučme sa v pánu, Ami Ami 7 Ami 7 kyselé vínečko, kyselé vínečko podalas mě v džbánu, Ami Ami 7 Emi Ami 7 kyselé vínečko, kyselé vínečko podalas mě v džbánu. Emi Ami 7 A7 3. Ač bylo kyselé, předsa jsem sa opil, Hmi Emi A7 ač bylo kyselé, předsa jsem sa opil, Ami Ami 7 Ami 7 eště včil sa stydím, eště včil sa stydím co sem všecko tro pil, Ami Ami 7 Emi A mi 7 eště včil sa stydím, eště včil sa stydím co sem všecko tro pil. Emi Ami 7 A7 4. Ale sa něhněvám, žes mňa ošidi la, Hmi Emi A7 ale sa něhněvám, žes mňa ošidila, Ami Ami 7 Ami 7 to ta moja žízeň, to ta moja žízeň ta to zavini la, Ami Ami 7 Emi Ami 7 to ta moja žízeň, to ta moja žízeň ta to zavi ni la. 178

183 Zafúkané Fleret /Vlasta Redl mi add9 mi add9 1. Větr sněh zanésl z hor do polí, mi F mi já idu přes kopce, přes údolí, F F idu k tvej dědině zatúlanej, B F A mi add9, Bmaj, add9 cestičky sněhem sú zafúkané. mi F F R: [: Zafúkané, zafúkané, B F(mi) mi(a) A(mi) Ami E7 kolem mňa všecko je zafúkané. :] Ami E7 Ami 2. Už vašu chalupu z dálky vidím, srdce sa ozvalo, bit ho slyším, snáď enom pár kroků mi zostává, a budu u tvého okénka stát. R: [: Ale(-) zafúkané, zafúkané, okénko k tobě je zafúkané. :] 3. Od tvého okna sa smutný vracám, v závějoch zpátky dom cestu hledám, spadl sněh na srdce zatúlané, aj na mé stopy - sú zafúkané. R: [: Zafúkané, zafúkané, mé stopy k tobě sú zafúkané. :] Husličky Vlasta Redl /A Flek /Hradišťan Emi Hmi A 1. [: Čí že ste, husličky, čie, kdo vás tu zanechal :] Emi7 Emi A Emi Hmi A Emi Hmi A na trávě poválané, na trávě poválané u paty ořecha? 2. [: A kdože tu trávu tak zválal, aj modré fialy, :] [: že ste, husličky, samé :] na světě zostaly? 3. [: A který tu muzikant usnul a co sa mu přišlo zdát, :] [: co sa mu enem zdálo, bože(-), :] že už vjec nechtěl hrát? :] 4. [: Zahrajte, husličky, samy, zahrajte zvesela, :] [: až sa tá bude trápit, :] která ho nechtěla. 179

184 arpe diem A Flek /Ivo Viktorín /Vlasta Redl Ami Ami Fmaj Fmaj /H1 Ami Ami Fmaj Fmaj /H1 Ami, Ami /H1, Ami, Ami /H1 Ami mi7 1. Nadešel asi poslední den, Emi podívej, celá planeta blázní, Ami mi7 a já neuroním, ani slzu pro ni, jenom zamknu dům, Ami mi7 půjdu po kolejích až na konečnou, Emi Hle jak mám, krok vojensky rázný, Ami mi7 a nezastavím, ani na červenou, natruc předpisům. Ami Ami R: Tak tady mě máš, dnes můžeš říkat, klidně co chceš, Ami zbylo tak málo vět, tak málo slov, co nelžou. 2. Už si nebudeme hrát Na román, setři Růž, nikdo nás nenatáčí, je Poslední den, a Zbyla nám jen, ať všechny hospody dnes oženou plán, ať svět Z posledního pije a tančí, miska ukroví, já Nebudu pít, nechám Naplno znít, v hlavě Všechno co mám. /Ami mi7 Emi Ami mi7 / 2x 3. Žádný slib z těch o jsem ti dal, nejde Vyplnit, a nejde vzít Zpátky, tak ať Točí se svět, mladší O deset let, ať platí aspoň dnes co řív jsem jen lhal, carpe diem, život je Krátký, v tvých Očích je klid, a Nemám chuť snít, F E E m7 mi7 mi7 /Ami mi7 Emi Ami mi7 / 2x na desce JethroTull, co by Bylo dál. Ami Ami R: Tak tady mě máš, dnes můžeš říkat klidně, co chceš, Ami Fmaj, Fmaj Ami /H1 zbylo tak málo vět, tak málo slov

185 Jóžin z bážin Emi H Emi 1. Jedu takhle tábořit Škodou 100 na Oravu, H Emi spěchám proto, riskuji, projíždím přes Moravu. 7 7 H Řádí tam to strašidlo, vystupuje z bažin, Emi H Emi 7 žere hlavně Pražáky, jmenuje se Jožin. 7 R: Jožin z bažin močálem se plíží, Jožin z bažin k vesnici se blíží, 7 Jožin z bažin už si zuby brousí, Jožin z bažin kouše, saje, rdousí. Na Jožina z bažin, koho by to napadlo, H platí jen a pouze práškovací letadlo. 2. Projížděl jsem dědinou cestou na Vizovice, přivítal mě předseda, řek' mi u slivovice: 'Živého či mrtvého Jožina kdo přivede, tomu já dám za ženu dceru a půl JZ!' R: 3. Říkám:'ej mi, předsedo, letadlo a prášek, Jožina ti přivedu, nevidím v tom háček.' Předseda mi vyhověl, ráno jsem se vznesl, na Jožina z letadla prášek pěkně klesl. R: Jožin z bažin už je celý bílý, Jožin z bažin z močálu ven pílí, Jožin z bažin dostal se na kámen, Jožin z bažin - tady je s ním amen! Jožina jsem dostal, už ho držím, johoho, dobré každé lóve, prodám já ho do ZOO. 181

186 Hlásná Třebáň Ivan Mládek A #mi Hlásná Třebáň je krásná Hmi E7 a proto ke svý Máně do Třebáně A E7 často jezdit hledím. A #mi Hlásná Třebáň je krásná, Hmi E7 A u Máni v Třebáni si prostě lebedím. 7 A ole u Berounky roste kapradí, Hmi E7 A A7 komáři že koušou to nám nevadí. 7 A Máňu u řeky když večer objímám H7 E7 tak bodání hmyzu vůbec nevnímám. A #mi Hlásná Třebáň je krásná Hmi E7 a proto ke svý Máně do Třebáně A E7 často jezdit hledím. A #mi Hlásná Třebáň je krásná, Hmi E7 A u Máni v Třebáni si prostě lebedím. 182

187 Jez A E7 A E7 1. Na vodu už jezdím jenom s Vendou, s Vendou, A E7 A E7 do kanoe nevlezu už s Bendou, s Bendou, Hmi E7 A F#7 Jenda Benda nemožný je zadák, H7 E7 nemá vlohy a je laj-, laj-, lajdák, A F#7 von ví, že šumí les, že kvete bílý bez, H7 E7 že v dáli hárá pes, že vysouší se mez A F#7 a že mostem cloumá rez, že říčka jde skrz ves, H7 F7 E7 A ale nevšimne si, že se blíží jez, jez, jez. A E7 A E7 Jel jsem tuhle Ohři s Jendou Bendou, Bendou, A E7 A E7 proč já, houska, nejel radši s Vendou, Vendou, Hmi E7 A F#7 Jenda Benda sjel na vodu mělkou, H7 E7 spáchal v lodi díru vel-, vel-, velkou, A F#7 já měl náladu zlou, von zničil keňu mou, H7 E7 už nikdy, houpy hou, s ní nepopluji mhou, A F#7 tedy šetřím na novou, na laminátovou, H7 F7 E7 A už ji chci mít v létě na dovolenou, -nou, -nou. 183

188 Medvědi nevědí 1. Emi Ami Emi H7 Medvědi nevědí, že tůristi nemaj zbraně, Emi Ami Emi H7 Emi H7 až jednou procitnou, počíhají si někde na ně. Emi Ami Emi H7 Výpravě v doubravě malý grizzly ukáže se, Emi Ami Emi H7 Emi H7 Emi tůristé zajisté rozutíkají se po le - se. Ref: 7 Na pěšině zbydou po nich tranzistoráky 7 a dívčí dřeváky a drahé foťáky, 7 7 medvědi je v městě vymě - ní za zlaťá - ky, dim E7 Ami7 7 H7 za ty si koupí maliny, med a slané burá - ky. 2. (jako první sloka) Ref: Na pěšině... dim E7 Ami7 7 za ty si koupí maliny, med a slané burá - ky. dim E7 Ami7 7 za ty si koupí maliny, med a slané burá - ky. 184

189 185

190 Práchovské skály originál: kapo 2 Ami Polez! Um Um Ami A7 Zavři svoje oči Hano rozvázalo se ti lano. mi H7 Padej trochu doprava, pod námi jde výprava. E7 Ami Buch, tentokrát to dobře dopadlo. H7 E7 Ami 7 Sehrálas jen turistům hrozné divadlo. REF: 7 o bychom se báli na Prachovské skály, 7 7 dudlaj, dudlaj, dá. 7 o českého ráje cesta příjemná je, 7 7 dudlaj, dudlaj, dá. F A7 Horolezci, horolezkyně, horolezčata 7 7 nelezte na skálu co je hodně špičatá 7 Spadnete do písku a svou rodnou vísku E7 nespatříte více, dudlaj dá. Ami Neboj se polez! Nepolezu! Ami A7 Je mi podezřelé Hano že ti povolilo lano. mi H7 Že jsi něco vypila? Málem jsi se zabila! E7 Ami Ach, příště, než tě vezmu do věží H7 E7 Ami 7 foukneš si do balónku, on tě prověří. REF: nespatříte více, dudlaj dá

191 7 Polez neboj se, nic to není, Nepolezu já se bojim 7 7 Neboj se polez, Nepolezu, Polez Nikdy 7 Polez neboj se, Né já bych spad 7 7 Polez prosim tě, Nepolezu F A7 Horolezci, horolezkyně, horolezčata 7 7 nelezte na skálu co je hodně špičatá 7 Spadnete do písku a svou rodnou vísku A nespatříte více, dudlaj dá. A7 Polez prosim tě, Tak dobře No vidiš A7! Ááááááá No vidiš a je po mně 187

192 Zmalovaná, 6, maj7, 6 E Má milo maj7 vaná, 6 proč chodí maj7 taková F#4 zmalo F#7 F#4, F#7 vaná, Hmi obliče + jík pod pudru E9 nánosem Emi7 krásný A7 má. Je namích maj7 nutá, 6 když někdy maj7 řasa je F#4 odch F#7 lípnu F#4 tá, F#7 Hmi je rozlíce + ná, když rozmaza E9 né oční stíny mi7 má, ale F#mi7 nejvíc ji vyvede F#7 z míry, když jí Hmi7 přímo na drahou E7 rtěnku polibek A7 dám. A+ Má milo maj7 vaná, 7 přestože je hrozně zmalo maj7 vaná, 6 za žádnou A7 jinou ji F#mi7 nevyměním, Hmi7 F#mi7 protože H7 naštěstí Emi7 moc dobře vím, mi že jako obrázek Hmi7 pod pudrem E7 ksichtík A7 má. A+ Má milo maj7 vaná, 6 proč chodí maj7 taková F#4 zmalo F#7 F#4, F#7 vaná, Hmi věčně se + ptá, chovám-li E9 dále však lásku k mi7 ní i F#mi7 v případě, že H7 zmokne a pak E7 vypadá jak A7 obrázek abstraktní., 6, maj7, 6 188

193 Láďa jede lodí Láďa 7 jede lodí, 7 tou lodí 7 výlet ní, 7 k Lídě, 7 co s ní chodí, Ami zkrátka mi Láďa 7 jede k ní. 7 Jestli 7 s sebou hodí, 7 ten parník 7 výlet ní, 7 Lída 7 bude překva Ami pena, mi že je 7 Láďa s ní. 7 : E7 V podpalubí topič přiklá Ami dá, 7 na lodi je skvělá nála 7 da. 7 A celý kraj, 7 kraj, kraj 7 to cítí, 7 že je máj, 7 Láďa 7 Lídu vyhle Ami dá a mi pak si 7 pusu daj 7 A celý kraj, 7 kraj, kraj 7 to cítí, 7 že je máj, 7 Láďa 7 Lídu vyhle Ami dá a mi pak si 7 pusu daj Lída jede lodí, tou lodí výletní, k tomu, co s ní chodí, ale ten zas jede k ní. A tak se vlastní vinou dvě srdce dychtivá nešťastně se minou, zkrátka tak to chodívá. 189

194 Míval jsem klobouk Mí Edim val jsem mi klo bouk leč Emi klobou ky Hmi7/5 pomíje jí mi zlý vítr ho vzal mi a pak se mi z dálky Edim smál mi, Mí Edim val mi jsem děv če leč Emi dívky nás Hmi7/5 opouš tějí mi říkám vzal jí ďas mi já najdu si jinou zas. Emi Jenomže H když se ve Emi čer stmívá a šedé H stíny ply nou A v dál na te F# be myslím Emi a vzpomínám A na vítr, který mi šedý klobouk vzal Kdy Edim byste mi naš li Emi ten klobouk tak Hmi7/5 to bych byl rád mi Tu dívenku však mi si může te po nech at 190

195 Černá hodinka Ivan Mládek F#7 Nevidím, ani neslyším, H7 E7 necítím, prostě nevnímám, A7 7 dim(2) Ami 7 když doma hodinku černou mám. Jó, F#7 zhasnu si a sednu si, H7 E7 loknu si, nohy na stůl dám A7 7 F#7 a potom hodinku rozjímám. REF: H7 Neotevřu na zvonění, naklepání, na volání, Emi H7 Emi H7 Emi na hvízdání, na kopání do dveří, A7 listonoška, kamarádi, snoubenka i pojišťovák 7 A7 7 tomu, že teď nejsem doma uvěří F#7 Jsem tu, ale nevidím, ani neslyším, H7 E7 necítím, prostě nevnímám, A7 7 dim(2) Ami 7 když doma hodinku černou mám. F#7 Zhasnu si a sednu si, H7 E7 loknu si, nohy na stůl dám A7 7 F#7 a potom hodinku rozjímám. REF: Neotevřu na zvonění F#7 Jsem tu, ale nevidím, ani neslyším, H7 E7 necítím, prostě nevnímám, A7 7 F# když doma hodinku černou mám. 191

196 Brno je zlatá loď Ami Přeběhla mi přes cestu mi černá Ami srna, Ami jel jsem zrovna za mi maminou Ami do Brna. mi Neměl jsem však smůlu, Ami spíše štěstí H7 Až na tři ječná E7 zrna mi Mirka doma 7 spala, vůbec nikde netraj A7 dala co si mi vlastně můžu E7 od života ještě více Ami přát. 7 : Brno Adim je zla mi tá 7 loď, za Adim děvčaty mi z Brna 7 choď A7 Hmm, jsou mi hezké, 7 hm a (2. mladá : chytrá) 7 Kam se hrabou děvčata z F Prahy, Plzně Ústí, 7 kdo má trochu filipa 7 do Brna se pustí Brno je zlatá loď, za děvčaty z Brna choď Hm, jsou hezké hm a věrná. 192

197 Pramínek vlasů (SUHÝ ŠLITR) K2 Ami mi 6 PÍSKÁNÍ JENA SLOKA Ami mi 6 Když měsíc rozlije světlo své po kraji Ami mi 7 a hvězdy řeknou, že čas je jít spát Ami mi 6 pramínek vlasů jí ustřihnu potají, F7 7 komu no přece té, kterou mám rád. Ami mi 6 Pramínek vlasů jí ustřihnu potají Ami mi 7 já blázen pod polštář chci si ho dát Ami mi 6 ačkoliv sny se mi zásadně nezdají F7 věřím, že dnes v noci budou se zdát B7 Ref: O sny mě připraví teprve svítání zpěv B7 ptáků v oblacích a modré nebe F7 7 od vlasů jichž jsem se dotýkal ve spaní, #7 nový den nůžkama odstřihne tebe. Ami mi 6 A na bílém polštáři do kroužku stočený Ami mi 7 zbude tu po tobě pramínek vlasů Ami mi 6 já nebudu vstávat - dál chci ležet zasněný F7 7 /:je totiž neděle a mám dost času:/ - PÍSKÁNÍ SLOKA - REF: + Na bílém polštáři 193

198 Krajina posedlá tmou Jiří Suchý /Jiří Šlitr E A E A E 1. Krajina posedlá tmou, krajina posedlá tmou, A E A E vzpomínky do sedla zvou, vzpomínky do sedla zvou, H7 nutí mě vrátit se tam, nutí mě vrátit se tam, kde budu navěky sám, kde budu navěky sám, E # #mi, Ami kde místo úsměvů tvých čeká jen řada snů zlých, E A E namísto lásky nas dvou, namísto lásky nás dvou, H7 E A E krajina posedlá tmou, krajina posedlá tmou. 2. [: Když západ v očích mi plál, :] [: s tebou jsem naposled stál, :] [: i když jsi čekala víc, :] [: přijel jsem tenkrát ti říct, :] že mám tě na každý pád jedinou na světě rád, [: a pak jsem zase jel dál, :] [: když západ v očích mi plál.:] 3. [: Proč jsem se vracel tak rád, :] [: proč jsem měl touhu se smát, :] [: když cestou řekli mi: Joe, :] [: ta nikdy nebude tvou, :] že láska zmizí jak dým, to dneska proklatě vím, [: jedno však musím se ptát, :] [: proč jsem se vracel tak rád? :] 194

199 Marnivá sestřenice Jiří Suchý /Jiří Šlitr 7 Měla vlasy samou loknu, jé-je-jé, ráno přistoupila k oknu, jé-je-jé, 7 F Fmi vlasy samou loknu měla a na nic víc nemyslela, A7 7 7 a na nic víc nemyslela, jé-jé-jé. Nutno ještě podotknouti, jé-je-jé, že si vlasy kulmou kroutí, jé-je-jé, nesuší si vlasy fénem, nýbrž jen tak nad plamenem, nýbrž jen tak nad plamenem, jé-jé-jé. Jednou vlasy sežehla si, jé-je-jé, tím pádem je konec krásy, jé-je-jé, když přistoupí ráno k oknu, nemá vlasy samou loknu, nemá vlasy samou loknu, jé-jé-jé. O vlasy už nestará se, jé-je-jé, a diví se světa kráse, jé-je-jé, vidí plno jinejch věcí, a to za to stojí přeci, a to za to stojí přeci, jé-jé-jé. 195

200 Život je jen náhoda Jaroslav Ježek /Jiří Voskovec /Jan Werich Ab A B A Ab F E Proč že se mi každou noc o tom jen zdá, o tom jen zdá, A7 Emi 7 A9 maj7 7 že v mém životě vyšla má tak šťastná a krásná hvězda, Ab A B A Ab F# F E proč že se mi každou noc o tom jen zdá, že ta hvězda A7 Emi 7 Es F Emi6 mi dá to štěstí, o němž se mi ve dne nezdá, Hmi + Hmi7 Hmi6+ zdání klame, mimoto každý sen, E7 Fdim A7 A který v noci míváme, zažene příští den. Ref: 7 7 Život je jen náhoda, jednou jsi dole, jednou nahoře, F7 Es7 + + život plyne jak voda a smrt je jako moře. 7 7 Každý k moři dopluje, někdo dříve a někdo později, F7 Es7 + + kdo v životě miluje, ať neztrácí naději. maj7 Až uvidíš v životě zázraky, které jenom láska umí, A7 A9 A+ dim Asdim + zlaté rybky vyletí nad mraky, pak porozumíš, 7 7 že je život jak voda, kterou láska ve víno promění, F Es7 + + láska že je náhoda a bez ní štěstí není. 196

201 Hluboká vráska(naraž si bouřku) Jiří Šlitr /F. omino /Jiří Suchý 7 1. Naraž si bouřku ještě více do čela, F 7 bouřku jěště více do čela, aby ti vráska z čela zcela zmizela. Brnkej 1,1,#1,E1,E1 #1,1, Věř mi, že láska vrásky vždycky nadělá, F 7 láska vrásky vždycky nadělá a obarví ti černý vlásky do běla. Brnkej 1,1,#1,E1,E1 #1,1, Zdá se mi že ti milá s jiným zmizela, F 7 že ti milá s jiným zmizela, a tím ti vryla vrásku do čela. Brnkej 1,1,#1,E1,E1 #1,1, Nešťastná láska vrásky vždycky nadělá, F 7 láska vrásky vždycky nadělá, a tak si naraž bouřku do čela.,#,,,b,7 a tak si naraž bouřku do čela. 197

202 Babička Mary Jan Werich /Jiří Voskovec /Jaroslav Ježek Ami 1.Štěchovická laguna když dřímá v zadumaném stínu Kordylér, mi Ami pirát zkrvavenou šerpu ždímá, H7 E kapitán pucuje revolver. Ami Pikovická rýžoviště zlata čeří se v příboji Sázavy, mi Ami ale za to krčmářova chata mi E7 Ami křepčí rykem chlapské zábavy. 7 Když tu náhle, co se děje, 7 divný šelest houštím spěje, 7 plch, skunk, vše utíká F F#dim E po stráni od Medníka. Ami Krčmář zhasne, kovbojové ztichnou, pirát zděšen tvář si zakryje, Ami rudé squaw se chvějí a pak vzdychnou: H7 E 7 "Blíží se k nám postrach prérie." 7 7 R.Mary, babička Mary, dva kolťáky za pasem, nad hlavou točí lasem. 7 Stoletá Mary, babička Mary, 7 E7 ta zkrotí křepce hřebce, ať chce, či nechce. 2.Žádné zuby, z jelenice sukně, ale za to tvrdé bicepsy, Mary má vždy slivovici v putně, Toma Mixe strčí do kapsy. Klika cvakla, v krčmě dveře letí a babička vchází do dveří, "Pintu ginu, lumpové prokletí!" bezzubou dásní zaláteří. 198

203 Vypiju to jen ve stoje, jdu do volebního boje, zřím zas město drahý, jedu volit do Prahy. opila a aby se neřeklo, putykáře změní v mrtvolu, za zády má štěchovické peklo s šlajsnou svatojánských atolů. R.Mary, babička Mary, pádluje bez námahy po proudu až do Prahy. Stoletá Mary, babička Mary, jde do volebního boje za kovboje. 3.Ledva v Praze kotvu vyhodila, pro babičku nastal hrozný čas, neboť hned každá strana tvrdila, že jí náleží babiččin hlas. Malá stejně jako velká strana psala, že bude mít o hlas víc, že ta druhá strana je nahraná, oni že maj hlas ze Štechovic. Stoletý věk prý nevadí, na předáka je to mládí, ze všech nejvíce, volala ji polnice. Tak babičku, pro kterou vždy byla válka s lidojedy legrace, tu babičku za pár dni zabila, volební agitace. R.Mary, bojovná Mary, už nesedává v sedle, ve volbách byla vedle. Stoletou Mary, babičku Mary, volbama zabitou vzal k sobě Manitou. 199

204 Ani tak nehoří (Balada pro banditu) 1. Ani tak nehoří svíčka farářovi, /:jako se bělají mojí milé nohy :/ 2. Ani tak nevoní kořalička sladká, /:jako mně vonějí mojí milé jabka :/ 3. Ani tak nebolí rána do srdéčka, /:jako mě bolela mé milé zrádečka :/ 200

205 Křížem krážem Miroslav onutil Muzikál: Balada pro banditu Emi Křížem krážem chodím, Ami nevidím nikoho Emi Křížem krážem chodím, nevidím nikoho. F F Někdo mě zabije, nebo já někoho, Někdo mě zabije, nebo já někoho. F F 201

206 Zabili, zabili (Balada pro banditu) Filmová hudba, pohádky F Zabili zabili mi F F chlapa z Koločavy F řekněte hrobaři mi F F F F kde je pochovaný Bylo tu není tu F havrani na plotu bylo víno v sudě F teď tam voda bude není není tu F F Špatně ho zabili špatně pochovali vlci ho pojedli ptáci rozklovali Bylo tu, není tu... Vítr ho roznesl po dalekém kraji havrani pro něho na poli krákají Bylo tu, není tu... Kráká starý havran krákat nepřestane dokud v Koločavě živý chlap zůstane 202

207 Hvězda na vrbě Ami, Ami7 /1 Karel Mauš /Karel Mauš /Jiří Štaidl Emi Ami Emi Ami F Emi 7 1. Kdo se večer, hájem vrací, ten ať klopí,zraky, Emi Ami Emi Ami mi 7 Emi E A ať je nikdy, neobrací, k vrbě křivolaký. Emi Ami Emi Ami F Emi 7 Jinak jeho, o či zjistí, i když se to, nezdá, Emi Ami Emi Ami F # Ami Ami7 /1 že na větvi, kromě listí, visí malá hvězdáááá. F R. Viděli jsme, jednou v lukách, F plakat na tý, vrbě kluka, mi Bb7 který pevně, věřil tomu, 7 7 že ji sundá, z toho stromu. Emi Ami Emi Ami F Emi 7 2. Kdo o hvězdy,jeví zájem, zem když večer, chladne, Emi Ami Emi Ami mi 7 Emi E A ať jde klidně,přesto hájem, hvězda někde spadne. Emi Ami Emi Ami F Emi 7 Ať se pro ni, rosou brodí a pak vrbu najde si, Emi Ami Emi Ami F # Ami a pro ty co, kolem chodí, na tu větev zavěsí. 1. Kdo se večer hájem vrací,... R. Viděli jsme jednou v lukách, Kdo o hvězdy jeví zájem,

208 Pátá E A H E A H Hodina bývá dlouho trpělivá a potom odbíjí pátá, E A H E A H a tak tu zpívám slova mlčenlivá o tom, že pomíjí pátá. Ref: E #mi Zvonek zvoní, škola končí, po schodech se běží E #mi #mi7(1xpomalu) Novák leze po jabloni a je náhle svěží, bláznivej den, A H A H A H A H A H F#7 a já smíchem umírám, kdosi mě kárá a páni, já nenabírám E Emaj A H E Emaj neboť pátá, právě teď odbila pátá, A H E EmaJ A H E H E H EH EH EH právě teď odbila pátá, právě teď odbila nám, pátá. Hodina bývá někdy nekonečnou, a pak už odbíjí pátá, a proto zpívám píseň jedinečnou,právě že pomíjí pátá. Ref: E #mi Zvonek zvoní, škola končí, po schodech se běží E #mi H Novák leze po jabloni a je náhle svěží,bláznivej den, EH, EH, změna tóniny F, F, /F, FMAJ, B,, F, Ami, B, / Ref: F mi Zvonek zvoní, škola končí, po schodech se běží F mi Ami7 Novák leze po jabloni a je náhle svěží,bláznivej den, B B B B B 7 a já smíchem umírám,kdosi mě kárá a páni,já nenabírám F Fmaj B F Fmaj neboť pá tá, právě teď odbila pátá, B F FmaJ B F F právě teď odbila pá tá, právě teď odbila nám, pátá. 204

209 Šakalí léta Ivan Hlas Ami Táhněte do háje všichni pryč. Ami htěl jsem jít do ráje a nemám klíč. Ami Jak si tu můžete takhle žrát? F Ztratil jsem holku, co jí mám rád. Napravo, nalevo, nebudu mít klid. ala mi najevo, že mě nechce mít. Zbitej a špinavej tancuju sám. Váš pohled káravej už dávno znám. F : Pořád jen na kolena, na kolena, na kolena, jéjé, F Pořád jen na kolena, na kolena, na kolena, jéjé, F Pořád jen na kolena, na kolena, na kolena, jéjé, Ami F je to tak. A vaše saka vám posere pták. 3. igáro do koutku si klidně dám. Tuhle tu pochoutku vychutnám sám. Kašlu vám na bonton. Bejby, si chytrej chlap. Sere mě tichej tón a ten váš tupej dav. :.. je to tak... A tenhle barák vám posere pták. 205

210 Jednou mi fotr povídá Martin ejdar /Ivan Hlas Film: Šakalí léta A7 1. Jednou mi fotr povídá 7 zůstali jsme už sami dva, E7 A7 že si chce začít taky trochu žít. Nech si to projít palicí 7 a nevracej se s vopicí A7 7 snaž se mě hochu trochu pochopit. E7 A7 R. Já šel, šel dál baby, kam mě pán bůh zval E7 7 já šel, šel dál baby a furt jen tancoval. A7 7 Na každý divný hranici, na policejní stanici, E7 A7 7 E7 hrál jsem jenom Rock n Roll for You. 2. Přiletěl se mnou černej čáp, zobákem dělal rockin klap a nad kolíbkou Elvis Presley stál. Obrovskej bourák v ulici, po boku krásnou slepici a lidi šeptaj přijel nějakej král. R. 3. Pořád tak nějak nemohu, chytit štěstí za nohu a nemůžu si najít klidnej kout. Blázniví ptáci začnou řvát a nový ráno šacovat a do mě vždycky pustí silnej proud. R. 206

211 Rock'n'roll pro Beethovena Včera v noci měl jsem divnej sen F vtom snu ke mě přišel Beethoven F abych prej si s ním šel zahrát rock n' roll REFRÉN: Ójé, rock n' roll, Ó jé, rock n' roll F Ójé, rock n' roll, Ójé, rock n' roll F abych prej si s ním šel zahrát rock n' roll 2) Já hned jak blázen poslech jsem ten sen voblík jsem se a šel za ním ven a celou noc jsme hráli rock n' roll REFRÉN: Ó jé, rock n' roll... a celou noc jsme hráli rock n' roll MEZIHRA 3) Jó Beethoven to asi kdysi hrál ten to uměl rozjet až jsem řval jó, ten vám uměl rozjet rock n' roll REFRÉN: Ó jé, rock n' roll... jó ten vám uměl rozjet rock n roll 4) Přišlo ráno a já jsem už vstal kosti mi snad v tělě rozlámal věděl jsem ale, jak hrát rock n' roll REFRÉN: Ó jé, rock n' roll... věděl jsem ale, jak hrát rock n' roll 207

212 Rockn rollová modlitba (Šakalí léta) HARM REFREÉN Ami ej nám Pán Bůh ej nám Pán Bůh mi Ami ej nám Pán Bůh ej nám Pán Bůh E Ami ej nám Pán Bůh kýbl bublin sem ej nám Pán Bůhej nám Pán Bůh ej nám Pán Bůhej nám Pán Bůh Ami ej nám Pán Bůh kýbl bublin sem E 1) A Ulicí si to šine policeman A A chevrolety tiše předou tu svou A černý holky v parku čistej nezájem H E naftovej magnát s nevěstou A Pak můžeš jít o Kalifornie A Můžeš si jít Kam chceš sám A Pár správnej tónu z pytlíku na zmije A E A Rockn Rockn Rockn Roll ti dá 2 x REFRÉN 208

213 Jen bílá kvatina mozgů sedí A uši křídlem skín zavírá Nádhernej skaut z důstojnech šedin H Ami Rockn Rockn Roll ti dá 2 x REFRÉN Ulicí si to žene policeman A chevrolety tiše předou tiše tu svou černý holky v parku čistej nezájem naftovej magnát s nevěstou Pak můžeš bejt správný hráč nebo prezident Můžeš si žít v rachotu kol Vrátí tě zpátky jen tak na moment Rockn Rockn Rockn RocknRoll A, Hmi, #mi,, A Rockn Rockn Rockn RocknRoll 209

214 Na počest hrdinům (Šakalí léta) Filmová hudba, pohádky A A Zavřete oči, většina z vás tak líp vidí, A A na školním dvoře, stojí jen jedinej strom. A A A pod ním holka, eště se trošičku stydí, Hmi A po první puse, myslí, že uslyší hrom. F#mi E A A mindrák učitel zírá jak kolem tančí, F#mi A nejhorší banda, co tu kdy na škole měl. F#mi E A Jediná kytara bohatě ke štěstí stačí, E nejasně tuší, že je čas aby šel. Tak zavři oči, většina z nás tak líp vidí, tenhleten příběh se totiž vopravdu stal. Na počest hrdinů, co kdysi zbláznili lidi. Hmi Před zhoubnou nákazou, A necháme vyklidit sál. Hmi Před zhoubnou nákazou, A necháme vyklidit sál. 210

215 Pod oknem (z filmu Šakalí léta) Filmová hudba, pohádky A7 A Ami 7 sus4 Prázdnou náruč mám když nemůžu být s tebou hci jít a nevím kam a svět má barvu šedou krása a tvůj smích mně pod košilí zebou trpím jak mladej mnich a chtěl bych tě vzít sebou Emi A V rokli je tráva tajemná Emi A A nejhebčí co znám Nad hlavou hloubka bezedná H7 Líbaní, noc a já.. Křídla mi pomůžou přeletět tu tvou zeď ávno ti všichni lžouhci tě mít právě teď Na lodi co jí kolíbánejhezčí oceán Bude to jako modlitba Líbaní, noc a já.. Kámen se ustrnul A ty pořád čekáš hci víc než jenom půl Tak mi to holka nekaž hci víc než jenom půl Tak si to holka nekaž 211

216 ítím to v zádech 7 Proč dneska nezvoní, zas berou mě záda, 7 mi měl bych poslat pro ni, působí jak lék. 7 obře vím, jak voní a jak mě má ráda, nemít tuhle potíž, snad bych si i klek. 7 Zas bolest mě kroutí a kolem jen stín, strašně mě rmoutí, že ležím tu sám. o mohlo se hroutí, mám obrovskej splín a nejhorší z nálad teď náladu mám. 7 mi : Jestli už je noc a nebo ráno, 7 to nemůžu poznat a tolik bych chtěl. mi Snad nechci tak moc, proč není mi přáno A7 7 mít trochu štěstí, dostat bych ji měl. 7 Už cejtím to v zádech, co může se stát, že po všech mých pádech mě by přijít den. hytit správnej nádech, tak začnu se smát. Už konečně zvoní, snad není to sen. 212

217 Sladkých patnáct (z filmu Šakalí léta) Filmová hudba, pohádky 1) E H E Toulám se, něco mi schází a nechce se mi spát, H E ve světě pitomejch frází mě nikdo nemá rád. A H A H Otec se na to dívá, oči má jako vrah, E A H E žije si, jak už to bývá, v dospělejch pohádkách. 2) Když slunce červenou barvou udělá dlouhej stín, kluci mi kytici narvou, patřím na plátna kin. Možná to někomu stačí a někdo to má rád, mě život pomalu svačí a nikde žádnej zvrat. Mě život pomalu svačí a nikde žádnej zvrat. F#mi E *: V hotelu vejská saxofon, A E takovej s krásnou zlatou hlavou. F#mi E Na desce pejska drsnej tón A H a vzduch tam voní cizí kávou. 3) Nechci bejt prsatou dámou v teplákách na večer, každej má doma tu samou a není vždycky fér. Někdy si potichu zpívá, že byla jako květ a že můj fotr je lotr, i když je doktor věd, a že můj fotr je lotr, i když je doktor věd. 213

218 Malagelo,, 1) Já potkal jsem tě na ulici Byla si jako dělo A do tmy svítilo tvoje mladý bílý Snělý čelo A v podpaží sis nesla Svoje oblíbený, Malagelo REF: Mala mala Malagelo Mala mala mala Malagelo Mala, a mala Malagelo Mala mala mala Malagelo (hned na sloku) 2) Já pozval jsem tě domů, Tenkrát se to ještě smělo A tam jsem zjistil že máš hladký bílý snělý tělo A k tomu jsme popíjely, Svoje oblíbený Malagelo REF: 3) Tak Pujč mi pujč, Malagelo pujč mi pujč, Malagelo Pujč mi pujč, Malageélo.. MEZIHRA 4X 4) Já potkal jsem tě na ulici Byla si zase jako dělo A do tmy svítilo Tvoje mladý Bílý snělý čelo A v tašce si si nesla Svoje oblíbený Malagelo REF: Mala.. mala... gelo... 5) /Pujč mi pujč / 4x + rovnou refrén 2x, atypický 6) Pujč mi pujč, MALAÉÉÉÉÉLÓÓO 214

219 Hoja hoj Filmová hudba, pohádky A F#mi E A 1. hceš-li na světě býti převesel E A E A zvol si nejlepší, ze všech řemesel. 2. hceš-li okouzlit dívku nevinou staň se vojákem, staň se hrdinou. A E7 A R. Hoja hoj, hoja hoj v králi máme zastání A E7 A Hoja hoj, hoja hoj bůh nás zachrání A E7 A Hoja hoj, hoja hoj hmoždíře a palcáty A E7 A Hoja hoj, hoja hoj holky vokatý. 3. Rány na buben máš-li ve vínku nesmíš zaváhat ani vteřinku. 4. Sláva až přilbu tvojí pozlatí stal ses mužem tím co se neztratí. R. R. 215

220 Když mám tekutou révu (Noc na Karlštejně) Když mám tekutou révu, tak věnuji se zpěvu a život krutý - lepší je. Když mám tekutou révu, tu sháním krásnou děvu, neb pravý muž sám nepije. F Révo, révo požehnaná Emi jiskrná jak mladá panna mi révo, révo tekutá Ami mi, zabarvená do žluta. HA,HA,HA Když mám tekutou révu, tak cítím každou cévu, jako strunu loutnovou Když mám tekutou révu, jsem Adam a chci Evu, ať takovou či makovou. Révo, révo požehnaná zrádná jako žena vdaná, révo, révo tekutá zabarvená do žluta. HA,HA,HA Když mám tekutou révu,tak věnuji se zpěvu a život lepší zdá se nám. 216

221 O NA TOM JE TAK ZLÉHO? Bára Basiková /Andrew-Lloyd Webber /Michal Prostějovský Muzikál: Jesus hrist Superstar A Mít rád bližního svého, co na tom je tak zlého? A A Avšak já jsem v rozpacích F#mi7 Hmi F#mi7 Hmi Tělem svým jej hřát nebo mám mu tvář Emi A sus4 A Jen vzácnou mastí třít Hřích jak stín mě doprovázel, bez citů, bez extáze Je ten tam, dnes vyčítám Si ty spousty mužů z dávných dnů Zda soudí mě, se ptám, na to se ptám F#7 Hmi Nevím jak s ním hnout, průchod citům dát Je to muž ne Bůh, jako led chci tát Na věky věkův být pouze s ním Emi A sus4 A Proč se touhy vzdát? Znám dost mužů, jejich vášní, v čem je však tenhle zvláštní? Příčinou je vlastně on Že už nejsem hříšnou, tedy tou co dřív A k pláči mívám sklon, mám k pláči sklon...(melodie)... Na věky věkův být pouze s ním Proč se touhy vzdát? Vím však, kdyby znenadání, zapomněl, co mu brání A na mne sáh, mě uchopil Pak zřel by tvář mou v rozpacích Jen pouhý sen by zbyl, jen sen by zbyl, jen sen by zbyl

222 SON KRÁLE HEROA EMI Ježíš Kristus? Jaké štěstí,stát ti tváří v tvář. Emi Čím sis slávu vysloužil, Kde máš svatozář Emi Hmi Léčíš chromé, mrtvé probouzíš Ami A taky tvrdíš, že jsi Bůh, Ami Tak přistup ke mně blíž. A Jsi víc nebo míň?s námi zázraky čiň! Zahrajem si domino,proměň vodu ve víno! A Tak nejlépe sám Můžeš dokázat nám, Žes Bůh, židovský král. Emi Ježíš Kristus, hvězda roku! Všude o ní čteš. Kolik škody nadělá, má-li to být lež. Jen jedním gestem bez větších cavyků Záhy smeteš argumenty Věčných cyniků. A Jsi víc nebo míň? S námi zázraky čiň. Suchou nohou, jek bys plul, Přejdi přes můj swimming pool. Ty nejsi přec hňup, Vem si na dlani chlup A já volnost ti dám., # B Eb, # Eb #, B Eb, # Fmi # # Tak se nám předveď, Ukaž triků aspoň pár. Fmi # # Žádám jen to, oč bych žádal každou superstar. Fmi Hmi # # Hm, jsem divák, tvůj fanda dychtivý # # Bmi # Tak dokaž, že jsi mesiáš, # # Bmi Eb Žes jiný, nežli my. 218

223 # B Jo, tak jestli jsi Bůh a všech Židů král, Eb # Nakrm davy chlebem tím. Stát na uších ti dovolím. # B Takže rychle se vzchop, Jinak z tvé show je flop Eb # F A já ztrácím tu čas. F A B Hej, já vím, Ty nejsi Bůh, Žádný židovský král! F Jsi jen splasklá bublina B F Svíčka, která zhasíná. B Ty nejsi Bůh, Žádný židovský král F Kdo by na tvý bludy dal. E F Bludy! B Kdo by na tvý bludy dal! F Zmiz Ať už tě nevidím! B Vypadni z mýho života! 219

224 VŠE JE TAK, JAK MÁ BÝT Andrew-Lloyd Webber /Michal Prostějovský Muzikál: Jesus hrist Superstar A 1]en má na kahánku přišla chvíle spánku, Hmi vůni po heřmánku má. Věř mi, že vše je tak, jak má být, klidně jdi spát. Snad se bez tebe svět chvíli sám může otáčet, vždyť ví snad kam. Nech se nést, nech se nést na vlnách řeky spánku a snů. Ženy apoštolů: Vše je tak, jak má být, vše je tak, jak má být. REF:Zažeň příval strastí, pak já mohu snáz ti spánky vonnou mastí třít. Věř mi, že vše je tak, jak má být, klidně jdi spát. Nikde nenajdeš mast vzácnější. V klidu vyčkejme den zítřejší. Nech se nést, nech se nést na vlnách řeky spánku a snů. Ženy apoštolů: Vše je tak, jak má být, vše je tak, jak má být

225 mi B 3]Plýtváš mastí vonnou! Lidé v bídě tonou, mi B mi A nemaj' co jíst a pít. mi B opak nemáš zdání, že jsme mohli za ní mi B mi nejmíň tři sta stříbrných mít? mi F B Hledej pomoc z nouze,nedávej si dlouze A mastí vzácnou dnes třít svou tvář a skráň? REFRÉN: mi B 4]Není v naší moci všem být ku pomoci, mi B mi A davům zahnat bídu, hlad. hudí budou stále. Za každého krále musí se dál s nouzí rvát. mi ěkuj za své štěstí, F B A že tvou cestu klestím, a buď rád, a buď rád, že mě máš... REFRÉN: Vše je tak, jak má být, vše je tak, jak má být... :] 221

226 PSÁT O PRVNÍH ŘÁKŮ Bára Basiková Muzikál: Jesus hrist Superstar F Blízkost tvou stále cítím F zdá se však v nepořádku v mnohé kolem nás. mi Kéž se všechno vrátí, pojďme příběh náš //:psát od prvních řádků:// To se pouze zřídka stává, náhle že hádka hádku sřídá den co den. Vyslyš naše přání a zítra dopřej nám //:vše psát od prvních řádků:// o v srdcích nás všech dřímá tvé poselství a z minulosti dobré i to zlé si nechme na památku a zítra pojďme zas //:vše psát od prvních řádků:// Od prvních řádků psát 222

227 , A (,, ) an't Help Falling In Love "73 Elvis Presley Hmi Emi Emi F#mi Hmi A A Hmi Wise men say, only fools rush in. But I can't help Hmi Emi A F#mi Hmi A falling in love with you. Shall I stay would it be a sin. Emi A Hmi A If I can't help falling in love with you. [REFRÉN:] Hmi F#7 Hmi F#7 F#m #7 F#m #7 Like a river flows surely to the sea. Hmi F#7 Hmi E7 Ami F#m #7 F#m H7 Emi A arling so it goes. Some things are meant to be. Take my hand, take my whole life too. For I can't help falling in love with you. [REFRÉN:] [ENIN:] Take my hand, take my whole life too. For I can't help falling in love with you. For I can't help falling in love with you. 223

228 Ami, E, Ami, E, Ami, Emi, F, E, Ami,, F, E, Ami,, F, E, mi,,, Ami, Emi, F, mi, E, Ami (akordy pro harmoniku Tenkrát na západě) Jednoho dne se vrátíš (en se v růži skryl) A Amaj en se v růži skryl a z růže vůni bral, E E7 A tím jsi dlouho žil a kráse přísahal A Amaj Mám už v tváři smích, to léta můžou být, E E7 A s prázdnem slůvek tvých chci sotva v písních znít A, A /# F#mi A7 To víš, že zůstanou, 9 Amaj jak loukám tváře kvést F#mi #mi ál v knihách všech zázraků Amaj E7 mou písní zníš dál A, A /# F#mi A7 To víš, že půjdem k nám, Amaj jak cestám zbývá jít F#mi #mi Též dveřím co zývají E7 Amaj jak náruč toužení, E7 A já dlaň tvou stále znám A, A /# F#mi A7 To víš sny zůstanou, Amaj a možná může nás hřát F#mi #mi zas dál pár slůvek tvých, E7 Amaj když poznáš stůl a nůž maj, 7 7 /4 maj, maj /F# když s příliš krásnou lží se loučit nále ží # F# F#7 Hmimaj E7 Amaj, A /# vítej k nám, vítej k nám ten stůl tu máš F#mi A7 Už náruč zná, Amaj jak chutná prázdná číš F#mi #mi přijď zas k nám, ať sám už víš, E7 Amaj jak ve dvou dá se žít, E7 A Amaj až příjdeš zpátky k nám. 224

229 Milenci v texaskách Josef Zíma /Karel Štědrý Muzikál: Starci na chmelu E #mi A #mi,h7 hodili spolu z čisté lásky a sedmnáct jim bylo let E #mi A #mi a do té lásky bez nadsázky se vešel celý širý svět. A F#mi Asmi A H Ten svět v nich ale viděl pásky a jak by mohl nevidět. E #mi A #mi,a, H7 Vždyť horovali pro texasky a sedmnáct jim bylo let. A v jedné zvláště slabé chvíli, za noci silných úkladů, ti dva se spolu oženili, bez požehnání úřadů. Ať vám to je či není milé, měla ho ráda, měl ji rád. Odpusťte dívce provinilé, jestli vám o to bude stát. Ať vám to je či není milé, měla ho ráda, měl ji rád. A bylo by moc pošetilé, pro život hledat jízdní řád. Tak jeden mladík s jednou slečnou, se spolu sešli na trati. E #mi A #mi Kéž dojedou až na konečnou, kéž na trati se neztratí, A #mi kéž na trati se neztratí, A #mi kéž na trati se neztratí. 225

230 en je krásný Karel ott Muzikál: Starci na chmelu 7 Bb en je krásný, den je krásný, 7 Bb den je krásný, den je krásný Emi Když dva se rádi mají Ami7 7 i v lednu je jak v máji Ami7 7 i v lednu je jak v máji Ami7 s tebou, s tebou, mi7 F7 s tebou, s tebou. Noc je krásná, noc je krásná, noc je krásná, noc je krásná Když dva jsou jako jeden v máj promění se leden v máj promění se leden s tebou, s tebou, s tebou, s tebou. Svět je krásný, svět je krásný, svět je krásný s tebou. mezihra refrén + sloka (pískání) Emi Když dva se rádi mají Ami7 7 i v lednu je jak v máji Ami7 7 i v lednu je jak v máji Ami7 s tebou, s tebou, mi7 F7 s tebou, s tebou. Svět je krásný, svět je krásný, svět je krásný s tebou. 226

231 Nashledanou, krokodýle Josef Laufer /Karel ott /R. uidry E E7 Pluli jsme spolu v loďce malé, tam kde teče řeka Nil, A E Pluli jsme spolu v loďce malé, tam kde teče řeka Nil, E7 H7 A7 E H7 za námi se líně ploužil, starý přitel krokodýl. Ref: Nashledanou krokodýle, nashledanou kajmane, nashledanou mister Presley, ať se vám nic nestane, žádná láska není věčná, každá jednou přestane. Když po trafu vidím děvče svoje s jiným hochem jít, když po trafu vidím děvče svoje s jiným hochem jít, povídám si, hochu milý, musíme se rozejít. Byla to má první láska, s kterou jsem se zahodil, byla to má první láska, s kterou jsem se zahodil, když jsem potom potkal druhou, tu první jsem odhodil Když u baru vidím děvče, něco whisky v sobě má, Když u baru vidím děvče, něco whisky v sobě má, povídám si hochu milý, to si zase jednou dáš. K tanci vyzval jsem ji směle, plno šumu bylo kol, K tanci vyzval jsem ji směle, plno šumu bylo kol, a když na parket jsme vlítli,zrovna hráli rockn roll. oprovodit mě šla domů, zrovna prázdnej kvartýr byl, oprovodit mě šla domů, zrovna prázdnej kvartýr byl, když jsem ji měl rozbalenou, někdo dlouze zazvonil. 227

232 RAINROPS KEEP FALLIN' ON MY HEA Intro: (,, F, ) maj7 Raindrops keep falling on my head 7 F Emi and just like the guy whose feet are too big for his bed, A7 Emi A7 nothing seems to fit, Those mi7 raindrops are fallin' on my head they keep fallin' 7 maj7 So I just did me some talkin' to the sun, 7 F Emi and I said I didn't like the way he got things done A7 Emi A7 Sleepin' on the job, Those mi7 raindrops are fallin' on my head they keep fallin' 7 maj7 But there's one thing I know, F Emi the blues they send to meet me, won't defeat me A7 mi7 F F It won't be long till happiness steps up to greet me maj7 Raindrops keep fallin' on my head, 7 F Emi but that doesn't mean my eyes will soon be turnin' red, A7 Emi A7 ryin's not for me, cause mi7 I'm never gonna stop the rain by complainin' 7 7 because I'm free, nothings worryin' me MAJ F Emi ( A7 mi7 It won't be long till happiness steps up to greet me F F maj7 Raindrops keep fallin' on my head, 7 F Emi but that doesn't mean my eyes will soon be turnin' red, A7 Emi A7 ryin's not for me, cause mi7 I'm never gonna stop the rain by complainin' 7 7 MAJ F because I'm free, nothings worryin' me 228

233 Jen dva ta loďka může vést,, F, maj7 Jen dva ta loďka může vézt, 7 F jen dva, když jsoú v ní tři tak potápí se Emi A7 Emi A7 jeď, a říkej mám tě rád, mi7 7 jeď tam, kde město nehlučí a cesty nejsou, snad víš že maj Jen dva si mohou ruce splést, 7 F jen dva, prý se mohou líbat, nespěchej Emi A7 Emi A7 vždyť dnes, máme času dost, mi7 kam, vítr teď fouká nech se vést to mně láká 7 maj F tam poznáš vůni dnů, a v trávě budeš snídat, Emi A7 mi7 F F čistou vodu pít, a ptáky zpívat uslyšíš jen píseň vlídnou maj Žár léta posvětil nám den 7 F Loď nelétá, vesluj tedy ať jsme tu jen Emi A7 Emi A7 dva, a voda opilá mi7 sen dnů minulých odložil plášť je tu se mnou 7 7, maj,f, Emi Teď vypráví, všechno co o nás ví... A7 mi7 F F...a monogram, ten neříkal, kdo líbal rty mý maj7 Jen dva ta loďka může vézt 7 F jen dva, když jsou v ní tři tak potápí se Emi A7 Emi A7 dnes, vem si lásku mou, mi7 7 jeď tam, kde město nehlučí a cesty nejsou 7 maj, F, sen vypráví, všechno co o nás ví

234 LA MIA MUSIA A EA EAF#mi EA A A E torno indietro con il tempo Trent'anni e più son' già del vento A A Un pianoforte, un po' d'amore E una gran donna dentro il cuore. E F#mi A Lo so che hai ragione tu, Lo so che ti trascuro un po' A E F#mi, E,, e che ti lascio troppo sola, Per la mia musica che vola, E A Ma ci sei solo tu. A A E torno indietro con il tempo Vent'anni sono già del vento. A A iao marinaio, ciao aviere ciao compagnia mangiare e bere. E F#mi A Suona la tromba tra le dita, alzarsi all'alba che fatica, A E F#mi, E,, iao caporale un po' coglione iao signorsì, ciao gavettone E Adesso ho la mia A E Hmi #mi F#mi A A E Musica do re mi re do si la sol Melodia nel cuore, nell'anima A E Hmi #mi F#mi A A E AAAA Musica do re mi re do si la sol Melodia nel cuore, nell'anima A A E torno indietro con il tempo Sedici anni già del vento, A A ricordo il treno e la stazione, il primo amore, che emozione. E F#mi A La stessa età, la stessa scuola, Sei la più bella, sei la sola, A E F#mi, E,, il primo bacio nel portone e poi la mia prima canzone. E Adesso ho la mia Musica do re mi re do si la sol Musica do re mi re do si la sol Melodia nel cuore, nell'anima Melodia nel cuore, nell'anima A A E torno indietro con il tempo Sei anni sono già del vento A A E mangio musica e frittelle Amo la luna, amo le stelle. E F#mi A Mio padre, con la tromba in mano, mia madre ascolta piano piano, A E A, A EA EAF#mi EA A A da grande voglio inventare poesie e canzoni da cantare. Musica do re mi re do si la sol Musica do re mi re do si la sol Melodia nel cuore, nell'anima Melodia nel cuore, nell'anima 230

235 STISK STRUNY STISK STRUNY Akord Akord Akord Akord E A 1 1 H1 E2 BARÉ Akord Akord Akord Akord E A 1 1 H1 E2 BARÉ 0 x x x Bmaj7 (p3) x x B3 A (p5) B5 Bmaj B1 A /# B2 Bmi B1 A /# B2 B B1 A /A B2 Bmi7 (p1) x x A /F# A A /F#1 A6 Aadd B2 (p5) x x B5 A / A B2 (p3) x x A /# Amaj B2 (p8) B8 A add9(p5) A /H1 A sus add9 /2 sus A add9 A /H1 A sus /A 6 x A+ A5 / /22 add A sus4 A /2 A sus /2 x A6 A /F#2 x x / A7/ F#12 2/4 x /H x A7 /1E2 x aug6 x x A7 /F#1 A 7/ sus4 SUS B1 A7 /2 A7/sus x A7/ dim Adim im 1 dim (1) A7 /SUS dim (4) A7 /SUS maj7 maj A9 x mi B3 Ab As B4 # B4 Ab7 # B4 #maj B4 Ab7 /#1 Ab7 / B4 maj Adim (1) Adim im 1 dim (1) Amaj7 Amaj Amaj7 (p2) B2 Amaj7(p5) X X B5 Amimaj Amimaj Ami (p5) B5 Ami /# Ami /2 Asus Ami /F# 2 x Ami / Ami /H Ami /H Ami /FH Ami /H Ami+ Ami / Ami Ami Ami7 /F# Ami7 / Ami7 / Ami7 / Ami7 /H As Ab B4 Ami Ami Ami

236 STISK STRUNY STISK STRUNY Akord Akord Akord Akord E A 1 1 H1 E2 BARÉ Akord Akord Akord Akord E A 1 1 H1 E2 BARÉ (p5) E /F# 2 x /A2 sus E /# 4 x /# E /H2 0 x x add9 sus2 /E E /F#E E sus /F# E sus4 E /A1 E sus /H1 6/ E /H E7 /add9 E7 sus2 E7 /F# /c x E7 / Emaj nejhezčí akord Emaj B4 sus4 /2 sus Emimaj Emimaj B4 maj7 maj Emi (3) x x x maj7 /E Emi (p7) B7 mimaj Emi /A x Emi / /E Emi /F# /E2(P3) Emi / /4 7 / Emi / /H Emi /E2 x x Emi7 /B im2 dim Emi7 /2 x dim (3) dim im 3 x x Emi7 / im 4 dim Emi7 /H im 5 dim Es7, Eb7 # B1 im 6 dim Esmaj7 Ebmaj B6 im im 9 dim im 12 dim mi /2 /2 sus mi mi B1 mi7 / B1 mi /H X #7 Es7, Eb B1 #mi x x x 3 4 2

237 STISK STRUNY STISK STRUNY Akord Akord Akord Akord E A 1 1 H1 E2 BARÉ Akord Akord Akord Akord E A 1 1 H1 E2 BARÉ F /2 x x (p3) B3 F add9 F SUS2 F /2 x x /A1 sus2 3 x F6 x x /A12 3 x F B1 /(p3) x x B3 Fdim (0) Fdim x x /F#2E2 maj7 / Fmaj Fmaj /2E Fmaj (p8) Fmaj B8 /F# Fmi /2 x x / Fmi B1 /H12 6 /2 x x B3 F sus4 x x B1 /F# Fmi B1 /F F# B2 /H2(p5) x x B5 F#6 x x x x F# B2 sus4 sus / F#dim (4) F#dim x x F# /H1E (p3) x x F# /E F#mi /E B1 7 /4(p3) 7 / B3 dim (2) dim x x maj maj maj /F# mimaj mimaj B3 mi B3 mi B3 #7 Ab B4 #mi B4 9 SUS LEENA: Tón který se přidá k akordu, je dominantní Tón který je držen baré prstem (ukazováčkem) Poloha baré prstu (pražec) Akord hraný na 5-tém pražci Akord hraný na 4 -tém pražci Akord Emi s přidaným tónem 2 (3-tí pražec na struně E) H6/ H /H1E2(p7) H H /E2 H7 /4 x x H (p7) B7 H7 /E Hdim* Hdim Hmaj Hmaj B2 Hmimaj Hmimaj B2 Hmi /A x Hmi /B x Hmi7 /A x Hmi /F# B2 Hmi /# 4 x B2 Hmi B2 Hmi7 (p2) x x B2 Ami (p5) im 4 Emi /2