Cena LUX 2011: Evropský film v záři reflektorů

Transkript

1 Cena LUX 2011: Evropský film v záři reflektorů Ve středu 16.listopadu vyhlásil předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek vítěze letošního ročníku filmové ceny LUX. Vítězem se stal snímek Les neiges du Kilimandjaro (Sněhy Kilimandžára) režiséra Roberta Guédiguina (Francie). Dalšími dvěma finalisty byly filmy Attenberg od režisérky Athiny Rachel Tsangari (Řecko) a Play od režiséra Ruben Östlunda (koprodukce Švédska, Francie a Dánska). Od roku 2007 je filmová cena LUX v ýrazem konkrétní podpory Evropského parlamentu evropskému filmovému průmyslu. Každoročně jsou vybrány tři filmy, které odrážejí bohatost a rozmanitost evropské kultury a kreativitu její kinematografie. Tyto filmy pak soutěží o cenu LUX. Cena LUX podporuje evropský film jako významnou součást masové kultury, která je schopná navodit a rozdmýchat diskuzi o Evropě, jejích hodnotách a její budoucnosti. Vítěz ceny LUX neobdrží žádný přímý grant. Místo toho Evropský parlament poskytne prostředky na otitulkování vítězného filmu ve všech 23 oficiálních jazycích EU a na jeho adaptaci pro zrakově a sluchově postižené. Dále financuje Evropský parlament i vý robu 35 mm kopie vítězného filmu pro každou členskou zemi. Zajímají-li vás další zprávy a novinky o ceně LUX a soutěžních filmech, sledujte oficiální stránky ceny LUX. CS Tiskové oddělení Ředitelství pro sdělovací prostředky Ředitel - mluvčí : Jaume DUCH GUILLOT Referenční číslo: fcs28448 Tiskové odd. - ústředna (32-2) /10

2 Cena LUX pomůže rozšířit náš film po celé Evropě Marc Bordure, producent vítězného snímku Ceny LUX 2011 "Les neiges du Kilimandjaro", nám v rozhovoru po předání ceny vysvětlil, jak příběh, zasazený do francouzského města Marseille, souvisí s celou Evropou, webem a novými výzvami současnosti. Čím může tento místní film z Marseille zaujmout všechny Evropany? "Les Neiges du Kilimandjaro" pojednává o univerzálních hodnotách, které jsou základními prvky evropské identity. Jde v něm o "Liberté, Egalité et Fraternité" (Volnost, rovnost, bratrství). Mohlo by se to zdát samozřejmé, ale teď v době krize musíme být bdělí a opatrní, abychom nesklouzli ke xenofobii. Co to znamená, vyhrát cenu LUX? Když chci vidět třeba polský film ve francouzském kině, je to stále velmi obtížné. Cena LUX umožní větší pohyb našeho filmu. Otitulkování filmů ve 23 úředních jazycích EU probudí zájem místních distributorů! Propagace a distribuce jsou dnes velmi důležité a web získává ve filmovém průmyslu hlavní roli. Jak mohou evropské instituce podpořit evropskou kinematografii? Už se toho hodně udělalo. Docela dobře funguje systém koprodukcí. Já jako francouzský producent jsem koprodukoval filmy ve spolupráci s Iry, Švédy nebo Gruzínci. Každopádně bychom do filmů a jejich distribuce měli investovat více a více. Měli bychom si také dát pozor na daňový dumping [nespravedlivé lákání investic pomocí nižních daní, pozn. red.] FCS /10

3 Cenu LUX 2011 získává snímek "Sněhy Kilimandžára" Vítězem filmové ceny LUX 2011 je snímek režiséra Roberta Guédiguiana "Les neiges du Kilimandjaro" (Sněhy Kilimandžára). Předseda Parlamentu Jerzy Buzek dnes na slavnostním zasedání v plenárním sále ve Štrasburku předal cenu producentovi filmu. Snímek se zároveň dotazuje nad nespravedlnostmi, obhajuje toleranci a dobrotu a zpochybňuje politické a odborové boje. Vedle Sněhů Kilimandžára byli dalšími finalisty řecký film Attenberg režisérky Athiny Rachel Tsangari a koprodukční švédsko-francouzsko-dánský snímek Play (Hra) režiséra Rubena Östlunda. Předseda Buzek při předávání ceny LUX 2011 prohlásil: "Filmová cena Evropského parlamentu LUX nám připomíná, že to, co nás spojuje, je silnější než to, co nás rozděluje. Připomíná nám, že za hodnoty, svobody a dokonce i sebekritiku, které sdílíme, stojí za to bojovat. Připomíná nám také, že evropské filmy nemají co závidět mimoevropským produkcím." V průběhu ceremonie řekl producent filmu Marc Bordure jménem Roberta Guédiguiana: "Hodnoty Evropy jsou pro mě spojené s myšlenkou Republiky - té Republiky, kterou Jean Jaurès, patron mého filmu, nazýval 'sociální Republikou': svoboda, rovnost a bratrství jsou hodnoty, které musí Evropa také bránit. Prosím, neopouštějte chudáky Victora Huga, dalšího opatrovníka filmu a Evropy, 'v ledových vodách egoistického kalkulu'". Cena LUX je každoročně udělována Evropským parlamentem filmům, které ilustrují nebo se zabývají základními hodnotami evropské identity, zkoumají kulturní rozmanitost Evropy nebo poskytují pohled na samotný proces budování Evropy. Vítězný film získá finanční podporu ve výši zhruba eur na otitulkování svého filmu ve všech 23 oficiálních jazycích EU, jeho adaptaci pro zrakově a sluchově postižené a výrobu 35mm nebo digitální kopie pro každý členský stát. Od jejího založení v roce 2007 získaly cenu LUX snímky Auf der anderen Seite (Fatih Akin, 2007), Le silence de Lorna (Jean-Pierre a Luc Dardennové, 2008), Welcome (Philippe Lioret, 2009) a Die Fremde (Feo Aladag, 2010). Podpora Evropského parlamentu evropské kinematografii probíhá rovněž prostřednictvím specifické legislativy, která podporuje rozmanitost a přístup k filmům. Poslanci v tomto smyslu dnes přijali zprávu z vlastní iniciativy Piotra Boryse nazvanou Evropský film v digitálním věku. Poslanci žádají adekvátní nástroje a financování na podporu produkce a distribuce, zejména pro malá nezávislá kina, pro přechod na digitální formát. Tisková zpráva k této zprávě bude k dispozici na níže uvedeném odkazu FCS /10

4 Odpovídá Ruben Östlund Ruben Östlund (narozen 13. dubna 1974) je švédský filmový režisér. V devadesátých letech začínal natáčením filmů o lyžování, později natočil tři celovečerní hrané filmy: Gitarrmongot (2004), V moci davu (De ofrivilliga / Involuntary, 2008) a Play (2011). Jeho krátký film Händelse vid bank (Incident by a Bank) získal Zlatého medvěda za nejlepší krátký film na 60. Berlínském mezinárodním filmovém festivalu (2010). U příležitosti nominace jeho filmu Play na cenu LUX nám poskytl rozhovor. Můžete několika slovy popsat svůj film? Film je inspirován skutečnými událostmi v Göteborgu v letech 2006 až V místních novinách vyšel článek o loupeži. Bylo to zajímavé, protože ti lupiči byli černí a velmi mladí. Výchozím bodem celého filmu, který vyplynul z obrázku vytvořeného prostřednictvím médií, je to, že pětice černých kluků oloupila tři bílé kluky. Moje pocity při čtení toho článku byly, že byl docela provokativní a kontroverzní. Tak jsem ty případy trochu prozkoumal: přečetl jsem soudní dokumenty, mluvil jsme s pachateli i s oběťmi. Pozoruhodné je, že pachatelé vědomě používali imidže "černého muže", aby svým obětem nahnali strach. Jaký byl nejsilnější moment natáčení? Byli jsme v Benátkách na promítání filmů v rámci ceny LUX. Když jsme nastupoval do lodního taxi, všiml jsem si černocha, ve kterém jsem poznal herce z filmu Narušitel, který jsem nedávno viděl. Tak jsem k němu šel a začal jsem na něj mluvit anglicky. Zeptal se mě, odkud jsem, a já mu odpověděl: "Švédsko". A on na to v bezchybné norštině: "Já jsem z Norska!" To je pro mě významný příklad, že dnes nemůžete spoléhat jen na samotný vzhled. Vypovídá to i něco o Evropě, něco, na co chci upozornit ve svém filmu: možná za určitou dobu všechny tyto "hranice" nadobro zmizí. Co jste si řekl, když jste poprvé viděl Váš film sestříhaný a dokončený? Nakonec jsme vždycky s výsledkem docela spokojený. Dívám se na filmy, jako by to byly moje děti, jsou na nich určité drobnosti, které se mi nelíbí, ale stejně je miluju (směje se). Poslední film, který jste viděl? The Intruder, od Rogera Cormana (1962) Poslední knížka, kterou jste četl? Jedna z knížek francouzského spisovatele Michela Houellebecqa. Mám rád jeho práci. Ve kterém evropském městě byste chtěla natočit svůj další film? Můj příští film bude o turistice, takže se bude odehrávat v turistických střediscích, na trajektech, v autobusech, a v jistém okamžiku i ve francouzských Alpách. Takže pochybuji, že tam bude mnoho scén z města. Vaše filmařské motto? Mám starého přítele, který vždy se snaží najít něco, proti čemu by mohl být. Myslím, že dělám totéž. Připadá mi, že porušování konvencí uvolňuje pozitivní energii, což vede k vytváření geniálních prací FCS /10

5 Odpovídá Robert Guédiguian Robert Jules Guédiguian (narozen 3. prosince 1953 v Marseille) je francouzský filmový režisér. Pochází ze smíšené rodiny jeho matka je Němka a jeho otec Armén. Své kořeny z otcovy strany připomněl ve svém filmu Le voyage en Armenie (2006). Guédiguian pochází z dělnického prostředí, jeho otec byl dělníkem v marseillský ch docích. Guédiguian se brzy začal zajímat o politiku a na určitou dobu byl svázán s francouzskou komunistickou stranou. Můžete popsat svůj film třemi slovy? Věrnost, solidarita, mravnost. Jaký byl nejsilnější moment natáčení? Natáčeli jsme v marseillský ch docích scénu o nadbytečnosti dělníků. Je to místo, kde se něco podobného stává velmi často. Měl jsem pocit, že netočíme film. Byl to opravdový život. Co jste si řekl, když jste poprvé viděl Váš film sestříhaný a dokončený? Byl jsem velmi spokojen, že jsem stavěl na svý ch základech: moje země, Marseille, dělnický svět. Poslední film, který jste viděl? Habemus Papam od Nanniho Morettiho (2011). Je to skvěl á reflexe moci. Poslední knížka, kterou jste četl? Žena unikající zprávě (Iša borachat mi-besora) od Davida Grossmana (2009) Ve kterém evropském městě byste chtěl natočit svůj další film? V Římě. To město pro mě hodně znamená. Je to město Paola Pasoliniho, Antonia Gramsciho, Italské komunistické strany (PCI) a sedmdesátý ch let. Vaše filmařské motto? Nikdy nepřijímejte žádný ústupek FCS /10

6 Odpovídá Athina Tsangari Athina Rachel Tsangari je řecká filmařka a herečka. Byla spoluzakladatelkou a uměleckou ředitelkou mezinárodního festivalu krátkých filmů Cinematexas. V roce 2005 založila produkční firmu Haos Film. Produkovala první film Yorgose Lanthimose Kinetta a byla vedoucí produkce jeho pokračování "Dogtooth (Kynodontas). Nyní produkuje jeho nejnovější film, Alps. Navrhla a režírovala velkoplošné animované projekce pro otevření nového muzea na Akropoli. Můžete popsat svůj film třemi slovy? Sir David Attenborough. Který je nejsilnější moment natáčení? Když se poprvé na scéně spustí kamera a mě dojde, že to je ono: začínáme točit film. Co jste si řekla, když jste poprvé viděla Váš film sestříhaný a dokočený? "Co jsem to udělala?" Poslední film, který jste viděla? "Network" od Sydney Lumeta (1976). Poslední knížka, kterou jste četla? "Hvězdy, můj osud" (1956) od amerického spisovatele Alfreda Bestera. Co nerada vidíte ve filmu? Pseudohumanismus. Ve kterém evropském městě byste chtěla natočit svůj další film? V Athénách. Protože je to válečná zóna v mizící zemi. Jaký je váš další projekt? Sci-fi screwballová tragédie. (odkaz na pojem screwball comedy, což je nekonvenční komedie, která má nečekané obraty v ději a vydává se nečekaným směrem, pozn.red.) Vaše filmařské motto? Lepší pozdě než nikdy FCS /10

7 Filmová cena LUX 2011: Známe tři finalisty 26. července oznámil Evropský parlament v rámci tiskové konference u příležitosti filmového festivalu v Benátkách tři finalisty - filmy, z nichž jeden získá cenu LUX 2011 Evropského parlamentu. Jedná se o řecký film "Attenberg" režisérky Athiny Rachel Tsangari, francouzský film "Les Neiges du Kilimandjaro" (Sněhy Kilimandžára) režiséra Roberta Guédiguiana a snímek "Play" od Rubena Östlunda vyrobený ve švédsko-francouzsko-dánské koprodukci. Všechny tři filmy se budou promítat i na benátském filmovém festivalu od 31. srpna do 9. září. Finalisti "Attenberg" sleduje život 23-leté Mariny, která žije se svým otcem - architektem - v přímořském městě. Lidé se Marině zdají divní a odpudiví, a tak je jen z povzdálí pozoruje. Zároveň se zabývá problémy svých nejbližších. "Les Neiges du Kilimandjaro" (Sněhy Kilimandžára) vypráví o Michelovi a Marie-Claire, jejichž štěstí se ocitne v troskách, když je napadnou dva ozbrojení maskovaní muži a ukradnou jim peníze na cestu na Kilimandžáro. Jaký dopad budou mít jejich odhalení o pachatelích? Ve snímku "Play" zkoumá režisér Ruben Östlund na skutečných případech šikany ve švédském Göteborgu rétoriku gangů a rozdělení rolí při šikaně. Vítěz bude vyhlášen 16. listopadu Poslanci Evropského parlamentu budou mít možnost filmy shlédnout v budovách Evropského parlamentu v říjnu a začátkem listopadu. Potom budou hlasovat a vítěz bude vyhlášen 16. listopadu. Cena LUX 2011 bude vítězi udělena na slavnostním ceremoniálu během plenárního zasedání ve Štrasburku FCS /10

8 EuroparlTV: Cena LUX v Benátkách Europoslanci se na filmovém festivalu v Benátkách setkali s finalisty soutěže ceny Evropského parlamentu LUX 2011, která vítězi umožní opatřit svůj film titulky ve 23 jazycích FCS /10

9 Filmová cena Evropského parlamentu LUX 2011: na MMF Karlovy Vary odhaleno deset soutěžních filmů Evropský parlament představil včera v rámci 46. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary deset filmů, které byly vybrány do soutěže o letošní cenu LUX. Tyto filmy jsou odrazem kvality a bohatství evropského filmu, které Evropský parlament podporuje. Soutěžní filmy pocházejí z Dánska, Finska, Francie, Německa, Řecka, Maďarska, Irska, Itálie, Norska, Polska, Portugalska, Rumunska, Švédska, Švýcarska a Velké Británie. Ve většině případů jde o koprodukční filmy. Oficiální výběr ceny LUX 2011 v Karlových Varech odhalila poslankyně Evropského parlamentu Olga Sehnalová, režisérka vítězného snímku LUX 2010 Die Fremde Feo Aladag, hlavní ženská představitelka filmu Die Fremde Sibel Kekilli a umělecká poradkyně MFF Karlovy Vary Eva Zaoralová. 10 semifinalistů Oficiální výběr kandidátů na cenu LUX 2011 zahrnuje následujících deset filmů (v abecedním pořadí): A Torinói lói od Bély Tarra (Maďarsko, Francie, Švýcarsko, Německo) Attenberg od Athiny Rachel Tsangari (Řecko) Essential Killing od Jerzyho Skolimowskiho (Polsko, Norsko, Irsko, Maďarsko) Habemus Papam od Nanniho Morettiho (Itálie, Francie) Le Havre od Aki Kaurismäkiho (Finsko, Francie, Německo) Les Neiges du Kilimandjaro od Roberta Guédiguiana (Francie) Morgen od Mariana Crisana (Francie, Rumunsko, Maďarsko) Mistérios de Lisboa od Raúla Ruize (Portugalsko) Pina od Wima Wenderse (Německo, Francie, Velká Británie) Play od Rubena Östlunda (Švédsko, Francie, Dánsko) {} Proč cena LUX? Cena Lux ("Lux" znamená v latině "světlo"), byla založena v roce 2007 jako hmatatelný symbol odhodlání Evropského parlamentu podporovat evropskou kinematografii a její tvůrčí úsilí. O jejím udělení každoročně hlasují poslanci Evropského parlamentu. Bez ohledu na to, jakou historickou nebo sociální problematiku, či příběh jednotlivce zobrazuje, každý film z oficiálního výběru ceny LUX ukazuje pohled na Evropany - jejich život, přesvědčení, pochybnosti a hledání identity. Panel jmenovaný výborem Evropského parlamentu pro kulturu a vzdělávání každoročně rozhoduje o oficiálním výběru filmů pro cenu LUX. Tento panel se skládá z producentů, distributorů, vystavovatelů, ředitelů festivalů, filmových kritiků a předchozích vítězů. Stejně jako předchozí vítězové ceny LUX - Auf der anderen Seite (2007), Le silence de Lorna (2008), Welcome (2009) a Die Fremde (2010) - získá vítěz ceny LUX 2011 finanční podporu Evropského parlamentu, ze které se zaplatí titulky ve 23 úředních jazycích Evropské unie, včetně adaptace původní verze pro zrakově nebo sluchově postižené osoby, a výroba 35 mm kopie nebo Digital Cinema Package (DCP) pro každý členský stát EU. Jaké filmy se mohou přihlásit? Filmy, které chtějí získat cenu LUX 2011, musí splňovat následující kritéria: fikce, nebo tvůrčí dokumenty (mohou být animované); o minimální délce 60 minut; pocházející z produkce nebo koprodukce, které splňují náležitosti programu MEDIA (země EU, Chorvatsko, Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko); přispívající k šíření univerzálních evropských hodnot, ilustrující rozmanitost evropských tradic a poskytující pohled na budování Evropy; první uvedení filmu v období od 31. května 2010 do 1. června FCS /10

10 Lux 2011: co dál? 26.7.: Vyhlášení tři finalistů ceny LUX 2011 v Římě, během tiskové konference k Mezinárodnímu filmovému festivalu v Benátkách : Promítání tří soutěžních filmů v rámci Dnů Benátek : Promítání tří soutěžních filmů v prostorách Evropského parlamentu a hlasování poslanců Evropského parlamentu : Vyhlášení vítěze Ceny LUX 2011 a slavnostní předání cen ve Štrasburku FCS /10