Expozice a výstavní činnost na zámku Lednice

Transkript

1 Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Ústav archeologie a muzeologie studijní rok 2007/2008 Expozice a výstavní činnost na zámku Lednice Romana Žáková posluchačka 3. ročníku muzeologie bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Pavel Holman Brno, 2008

2 2 Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně s použitím uvedených pramenů a literatury. V Brně dne

3 3 Poděkování Na tomto místě bych v prvé řadě ráda poděkovala vedoucímu bakalářské práce, Mgr. Pavlu Holmanovi, za jeho ochotně poskytované a cenné rady. Mé poděkování dále patří pracovníkům Národního zemědělského muzea v Praze, zejména pak vedoucí archivu muzea - Mgr. Šárce Steinové a také pracovníkům Národního památkového ústavu, zejména pak PhDr. Marii Mžykové, CSc. a vedoucí oddělení hradů a zámků - Mgr. Martě Sedlákové, za poskytování cenných informací a rad, jež mi dopomohly k naplnění mnou stanovených cílů. Současně bych chtěla vyjádřit potěšení nad tím, že mi byl umožněn přístup na SZ Lednice tam, kam běžnému návštěvníkovi umožněn není. Na závěr bych ráda poděkovala své rodině a přátelům za podporu, trpělivost a pomoc, jež mi byla neochvějným záchytným bodem při zpracování mé bakalářské práce.

4 4 OBSAH: SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK ÚVOD KULTURNĚ HISTORICKÝ POPIS ZÁMKU. LIECHTENSTEINOVÉ NA ZÁMKU LEDNICE ZEMĚDĚLSKÉ MUZEUM PRAHA - EXPOZICE A VÝSTAVNÍ ČINNOST NA SZ LEDNICE Úvodem Expozice NZM Praha na SZ Lednice Výstavní činnost NZM Praha na SZ Lednice Shrnutí sbírkotvorné činnosti NZM Praha Závěrem NPÚ, ÚZEMNÍ PRACOVIŠTĚ V BRNĚ - EXPOZICE A VÝSTAVNÍ ČINNOST NA SZ LEDNICE Současné expozice na SZ Lednice Prohlídkové okruhy - základní informace I.prohlídkový okruh - Reprezentační sály II. prohlídkový okruh - Knížecí apartmány III. prohlídkový okruh - Dětské pokoje IV. prohlídkový okruh - Umělá jeskyně (grotta) Budoucí možnosti využití prostor pro expozice a výstavní činnost na SZ Lednice Zhodnocení návštěvnosti Doprovodné činnosti a materiály ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA:... 56

5 5 SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK LVA - Lednicko-valtický areál MK ČR - Ministerstvo kultury České republiky NKK - Národní kulturní komise NPÚ - Národní památkový ústav NZM - Národní zemědělské muzeum SZ - Státní zámek ÚP - územní pracoviště

6 6 1. ÚVOD Státní zámek Lednice patří mezi naše nejnavštěvovanější památky na území jižní Moravy. Nařízením vlády č. 262/1995 Sb. ze dne 16. srpna 1995 byl areál zámku Lednice prohlášen národní kulturní památkou. Nachází se v severní části Lednickovaltického areálu, který byl roku 1996 zařazen na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. V předkládané bakalářské práci nazvané Expozice a výstavní činnost na zámku Lednice se věnuji vývoji majetkových vztahů ke zmíněnému zámku a jeho využití pro expoziční a výstavní činnost. Práce je rozčleněna do tří hlavních kapitol a několika podkapitol, z nichž první se věnuje původním majitelům zámku, a jeho kulturně-historickému vývoji. Následující kapitola je věnována expozicím a výstavám, jež byly prezentovány v období, kdy byla část zámku za těmito účely pronajata Národnímu zemědělskému muzeu v Praze a závěrečná kapitola je věnována období, kdy přešla správa muzea pod Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně. První kapitola shrnuje informace o kulturně-historickém vývoji zámku Lednice v souladu s osídlením šlechtického rodu Liechtensteinů, a to od 2. poloviny 13. století až po rok V průběhu tohoto období se z původně gotické tvrze stává renesanční reprezentativní zámek rodu (16. století), přestavován je také v duchu barokním (17. a 18. století) a k posledním úpravám zámku dochází v 2. třetině 19. století, a to ve stylu tzv. anglické novogotiky. Průběžně jsou upravovány i zámecké interiéry, a to v souladu se zajištěním maximálního komfortu a zvýšení reprezentace tak, aby vybavení odpovídalo dobovým in-

7 7 teriérům na letních reprezentativních sídlech soudobé šlechty. V roce 1945 byl majetek německého obyvatelstva na území České republiky zkonfiskován a na majetek rodu tak byla uvalena státní správa. Kapitola druhá se věnuje období od převzetí zámku Lednice státem po jeho aktivní využívání Národním památkovým ústavem v roce Prvním krokem k využití prostor zámku pro expoziční činnost bylo založení Státního výukového muzea pro myslivost (1953) Vysokou školou zemědělskou v Brně a Československou mysliveckou jednotou. Dne 9. května 1955 zde byla, u příležitosti 10. výročí osvobození České republiky od fašismu, otevřena první z plánovaných expozic. Od počátku 60. let 20. století získalo od státu do pronájmu část prostor na zámku Lednice tehdejší Československé zemědělské muzeum v Praze (dnes Národní zemědělské muzeum Praha). Za dobu působení muzea byly prezentační aktivity na zámku Lednice značné. Zaměřovaly se zejména na oblast myslivosti, zahradnictví, ovocnictví, zelinářství, vinařství a v neposlední řadě také životního prostředí. Četné byly každoroční monotematické výstavy květin, kaktusů a další jednorázové aktivity. NZM Praha zde působilo do roku 2001, kdy vyklidilo prostory pro nově navrženou koncepci Státního památkového ústavu v Brně (dnes Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Brně). Kapitola třetí se věnuje období od aktivního působení NPÚ, územního odborného pracoviště v Brně na zámku Lednice. Toto období začíná (jak již bylo zmíněno) rokem 2001 a NPÚ v Brně zde působí do současnosti.

8 8 Již v roce 2000 vytvořilo oddělení hradů a zámků tehdejšího Státního památkového ústavu v Brně studii na využití prostor lednického zámku. Hlavními cíli této studie bylo navrhnout využití těchto prostor v souladu s původní podobou bydlení odpovídající šlechtickým interiérům ve 2. polovině 19. století a rozšíření stávajícího prohlídkového okruhu. V současné době je SZ Lednice využíván pro výstavní i expoziční činnost. V rámci areálu zámku jsou organizovány a dnes již zaběhnuty pravidelné i jednorázové sezónní akce. Cílem této práce je seznámit její čtenáře se způsoby využití zámku Lednice v souvislosti s jednotlivými majiteli či správci tohoto objektu (nebo jeho částí). Jak řazení kapitol napovídá, postupuji chronologicky od osídlení původních majitelů zámku (šlechtický rod Liechtensteinů), jež využívaly zámek jako své letní reprezentativní sídlo, přes správu Československého zemědělského muzea v Praze až po převzetí do správy současného vlastníka - Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Brně. V rámci této bakalářské práce jsem se zaměřila na období, kdy začal být zámek využíván pro muzejní a prezentační účely. Konkrétně popisuji a hodnotím koncepci prezentační. U každého z prezentačních počinů se snažím o jeho maximální zhodnocení s ohledem na dostupné informace a na mé osobní zkušenosti. Nastiňuji také výstavní činnost a další aktivity, jež se mají objevit na zámku v budoucnosti. Jedná se jak o krátkodobé výstavy, tak o připravované aktivity směřující ke zvýšení komfortu širokého návštěvnického publika. Posledně zmiňované aktivity jsou však prozatím (s ohledem na nedostatek finančních prostředků) ve fázi plánování.

9 9 Součástí této práce je také samostatná podkapitola v třetí části práce věnující se zhodnocení návštěvnosti za současného vlastníka zámku - za NPÚ, územní odborné pracoviště v Brně. Samostatně se věnuji zhodnocení návštěvnosti pouze v rámci této kapitoly, neboť v kapitole předchozí není dostupné dostatečné množství informací k provedení samostatného zhodnocení.

10 10 2. KULTURNĚ HISTORICKÝ POPIS ZÁMKU. LIECHTENSTEINOVÉ NA ZÁMKU LEDNICE. Zámek Lednice se nachází na území Jižní Moravy (Obr.1) a územně spadá pod okres Břeclav. Obr.1: Zobrazení umístění SZ Lednice v rámci mapy České republiky (Zdroj: Internet 1 ) Poprvé se jméno Lednice v latinizující podobě Izgruobi (do roku 1945 Eisgrub) objevuje v písemných pramenech k roku 1222, kdy ji měl v držení tehdy mocný rakouský rod Sirotků, kteří získali rozsáhlé statky na jihu Moravy od českého krále Přemysla Otakara I. Rod Liechtensteinů se v lednické oblasti začíná objevovat od 2. poloviny 13. století, kdy část lednického území získává jeden ze zástupců tohoto rodu Jindřich z Liechtensteinu. Získává také (toho času) lednickou tvrz, sloužící ke střežení přechodu přes řeku Dyji 1. Tuto oblast má rod Liechtensteinů v držení s malými přestávkami 700 let, v průběhu nichž se jim daří tuto oblast postupně zvelebovat. Trvale se usazuje v Lednici Jan VI. z Liechtensteinu, jež je roku 1552 pohřben v dnes již neexistujícím lednickém kostele, nově zbudovaném v 90. letech 15. století. Od druhé poloviny 15. století se příslušníci toho rodu začínají uplatňovat také v nejvyšších zemských úřadech.

11 11 K zásadní změně v postavení rodu na Moravě nastává na přelomu 16. a 17. století za bratrů Karla, Maxmiliána a Gundakara z Liechtensteina. První dva jmenovaní bratři si výhodnými sňatky s dcerami Jana Sembery z Boskovic zajistili značné bohatství starého moravského rodu Černohorských z Boskovic. Zpočátku byli bratři protestanty - luterány, ale záhy (roku 1599) přestoupili na katolickou víru a připravili si tak vhodnou cestu na císařský dvůr Rudolfa II. Na základě dobrých výnosů z majetku rodu mohl Karel I. císaři půjčovat či věnovat nemalé finanční prostředky. Díky obratné diplomacii se v roce 1604 stal Karel I. zemským hejtmanem na Moravě a v roce 1608 byl, pozdějším císařem Matyášem II., povýšen do knížecího stavu. Díky podpoře císaře v době třicetileté války a v období po bitvě na Bílé Hoře získal Karel I. nemalý majetek, např. konfiskovaný Kostelec nad Černými lesy s panstvím Uhříněves, Říčany a dalšími. Karlův bratr Maxmilián získal konfiskáty, které patřily pod Moravský Krumlov, který v té době přejmenoval na Liechtenstein. Systematickým skupováním konfiskovaných majetků po porážce stavovského povstání, se Liechtensteinové stávají nejbohatším rodem na Moravě. Aby Karel I. zabránil dělení tohoto rozsáhlého majetku, zajistil nad ním tzv. fideikomis 2. Od roku 1622 se Karel I. stává místodržitelem Českého království. Obrovský půdní fond přinášel rodu zisky a umožnil jim velkolepé stavební podnikání 4. Již v 16. století se z původně gotické tvrze stává renesanční reprezentativní zámek rodu, jenž slouží jako letní sídlo. Počátkem 17. století dochází, díky zmíněnému povýšení Karla I. z Liechtensteinu do knížecího stavu, k honosnějšímu vybavení rezidence a k úpravě zámecké zahrady, jež se stala základem dnešní francouzské zahrady a

12 12 rozsáhlého anglického krajinářského parku. Kromě přírodních útvarů je zahrada dotvářena také drobnější architekturou, např. sochy, bohatě formované fontány či vázy. Po smrti Karla I. (roku 1627) přešel rodový majetek na jeho syna Karla Eusebia. Neboť byl v té době ještě nezletilý, spravoval majetek rodu jeho strýc Maxmilián. Roku 1632 se, již jako zletilý, ujímá na svém panství vlády a věnuje se úpravám lednicko-valtického panství. Dostavbě nových zámeckých křídel musel ustoupil gotický kostel, přičemž byl postaven nový menší svatostánek, sloužící jako zámecká kaple i kostel farní 3. Současně se Karel Eusebius postaral i o vybudování oranžérie, jež byla předchůdkyní dnešního proslulého lednického skleníku. Na sklonku 17. století za majitele Jana Adama I. byl vypracován návrh na stavbu zámecké jízdárny a stájí a přestavbu zámku v barokním slohu. Tímto úkolem byl pověřen rakouský architekt Johann Bernhard Fischer z Erlachu, jehož koncepce vycházela z pozdně renesančního, v podstatě italského, pojetí. Projekt Johanna Bernarda Fischera z Erlachu však nebyl realizován v plném rozsahu. Dle jeho návrhu byly, za účasti italského architekta Domenica Martinelliho, vybudovány dodnes stojící rozsáhlé konírny a jízdárna. V přestavbě zámku v barokním slohu dál pokračoval již zmíněný architekt D.Martinelli. V dalších stavebních úpravách na zámku se pokračovalo za Josefa Jana Adama z Liechtensteinu. Došlo k postavení patrové budovy s půdním polopatrem a jejímu vyzdobení štukovou úpravou. Současně byla budova koncipována do tří křídel, jež tvořila dva čestné dvory. Tato stavební činnost je spojena se jménem architekta Marca Antonia Canevala, jež prováděl stavební úpravy na zámku Lednice v letech V souladu se zmíněnými stavebními úpravami byla vystavěna menší zámecká

13 13 kaple, jež byla s ostatními trakty dispozičně propojena. Z barokní fáze přestavby zámku pochází i tzv.grotta, umělá jeskyně v zámeckém suterénu. K dalším přestavbám zámku došlo ve třetí čtvrtině 18. a na počátku 19. století. V této době se Liechtensteinové věnovali zejména rozsáhlým úpravám krajiny a budování celé řady oddechových staveb v parku a krajině mezi Valticemi, Břeclaví a Lednicí. Za nejzásadnější rekonstrukci celého zámeckého areálu a současně závěrečný stavební i umělecký počin je považována přestavba zámku za vlády knížete Aloise Josefa II. z Liechtensteinu ( ) 4. Projekt přestavby v romanticko-gotizujícím slohu (tzv. anglická novogotika) zpracoval vídeňský architekt Jiří Wingelmüller 5. V rámci přípravných prací došlo mimo jiné k odstranění staré zimní zahrady. Ta byla, na východní straně zámku, nahrazena skleníkem 6, který dle vzoru londýnské zimní zahrady projektoval P.H.Desvignes 4. Rozčleněním fasád a jejich výškovým přizpůsobením došlo k nenásilnému propojení fasády se skleníkem. Průčelí zámku bylo ozvláštněno prolamovanou dekorací s figurální sochařskou výzdobou. Pro úmrtí Wingelmüllera ( ) přešlo detailní řešení interiéru zámku do rukou Jana Heidricha, s kterým konzultoval vnitřní vybavení Lednice, dnes považované za perlu jižní Moravy, P.H.Desvignes 7, v jehož intencích pracovali řemeslníci a dílny činné ve vídeňském lichtenštejnském paláci. Při truhlářských a řezbářských pracích spolupracovali Lorenze Leistler a Michael Thonet. Kovové lustry dodala firma Hollesteinerova 8. Jak již bylo zmíněno, zámek v Lednici byl vybudován jako reprezentační sídlo rodu a zároveň letní sídlo panstva, které

14 14 mělo doplňovat hlavní zámecký objekt ve Valticích. Majestátní přízemní prostory sloužily jako reprezentační sály, kam zvali své hosty a přátele. Za nejkrásnější a nejznámější řezbářskou prací je považováno nepřekonatelné samonosné točité dubové schodiště, které je umístěné v knihovně a jehož jednotlivé části jsou spojovány dřevěnými čepy a klížením. Stejně tak ohromuje návštěvníky další dobové vyřezávané schodiště ve vstupní hale či kazetový strop z lipového dřeva v Modrém sále. Z místností, jež jsou umístěny v přízemí, zaujme návštěvníky zejména Rytířský sál, Taneční salon, Tyrkysový či Rodinný sál či Čínský salon. První poschodí zámku bylo zřízeno k obývání dospělých a druhé poschodí k obývání dětí a pro ubytování návštěv. Liechtensteinové stolovali z dobového cínu a obklopovali se historicky i esteticky hodnotnými předměty. Stejně tak je tomu v případě značně moderně vybavených koupelen, jež se dochovaly ve svém původním provedení do současnosti. Liechtensteinům sloužily mramorové vany, klozety a stoly s mycími soupravami, a to jak obyvatelům prvního, tak i druhého patra 7. Tuto podobu si zámek zachoval a zůstal pod držením rodu Liechtensteinů až do 21. dubna 1945, kdy byla oblast obsazena Sovětskou armádou a majetek německého obyvatelstva, včetně knížecího rodu Liechtensteinů, zkonfiskován. Konfiskace majetku byla provedena na základě dekretu prezidenta republiky Dr. Edvarda Beneše č. 12/45 Sb. zákonů a nařízení, O konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jako i zrádců a nepřátel českého a slovenského lidu 9. Zmíněný dekret postihoval jedince, kteří se od roku 1929 přihlásili při sčítání obyvatelstva k národnostem, které byly spojovány s válečnou agresí (tzn. k národnosti německé a maďarské), nebo

15 15 byly průkazně členy těchto národnostních skupin, případně politických stran, sdružujících osoby zmíněných národností 10. Z obrovského komplexu státem převzatého majetku byla část významných stavebních památek zákonem č. 137/46 prohlášena za národní kulturní majetek, jež nesměl být využíván k jiným než kulturním účelům. Ústředním orgánem pro správu národního kulturního majetku byla Národní kulturní komise (dále jen NKK) zřízená při Ministerstvu školství a osvěty. Této komisi náležela správa a rozhodování o využití umělecky, historicky a vědecky cenného nemovitého i movitého kulturního majetku 10. Státu z takto konfiskovaného majetku vyplývaly nemalé závazky, jež se týkaly způsobu hospodaření a využití, jeho údržby a ochrany. NKK se na základě nařízení vlády z roku 1951 mění v poradní sbor Ministerstva školství, věd a umění. Úřední agenda přechází na ministerstvo a od roku 1953 na Státní památkovou správu. Tento stav trvá do 30. června 1958, kdy jsou ustanoveny kraje. Orgánem památkové péče se tak stávají Krajské národní výbory 10. Od tohoto roku také dochází ke zpřísnění režimu památkové ochrany, a to přijetím zákona č. 20/58 o kulturních památkách. Jak bude uvedeno v Kapitole č.3, prostory zámku Lednice jsou využívány ke kulturním účelům již od roku 1953, kdy je zde založeno Státní výukové muzeum pro myslivost. Koncepce instalací hradů a zámků v souladu s obnovou zámeckých interiérů s původní, archivně doloženou sestavou zjistitelných předmětů, nebyly ministerstvem povoleny. Bylo tomu z důvodu nežádoucího spojení památkového objektu a představy o glorifikaci šlechty a forem jejího života 10. Zmíněnými konfiskáty utrpělo zejména zařízení interiérů, neboť většinu těchto předmětů (portréty, cenné kusy nábytku,

16 16 šperkovnice a ozdoby) si členové rodu Liechtensteinů odvezli sebou do Lichtenštejnska, kde dodnes přebývají. Rod Liechtensteinů vytvářel po staletí z okolí zámku v Lednici a ve Valticích ucelený krajinářský komplex. Mezi oběma zmíněnými sídly nechali vysázet alej spojující sídla do jednoho areálu. Konečnou podobu získává Lednicko-valtický areál v 19. století v období romantismu (obr.2). V anglickém parku byla vybudována řada romantických staveb, například Apollónův chrám, empírový chrám Tří Grácií či na bývalé moravsko-rakouské hranici Hraniční zámek. Lednicko-valtický areál byl dne prohlášen za památku světového kulturního dědictví UNESCO 5. Obr.2: Mapa Lednicko-valtického areálu (Zdroj: Internet 11 )

17 17 3. ZEMĚDĚLSKÉ MUZEUM PRAHA - EXPOZICE A VÝSTAVNÍ ČINNOST NA SZ LEDNICE 3.1 Úvodem Již v roce 1953 bylo na zámku v Lednici, za podpory Vysoké školy zemědělské v Brně a Československé myslivecké jednoty, založeno Státní výukové muzeum pro myslivost. Slavnostní otevření první z plánovaných expozic se uskutečnilo u příležitosti 10. výročí osvobození ČSR od fašismu. Nově otevřená expozice nesla název Vývoj lovu od pravěku po současnost. Jak uvádí příspěvek E.Kordiovského 12, expozice demonstrovala vývoj lovu a její závěrečnou část tvořily (do roku 1956) citáty z děl K.Gottwalda a J.V.Stalina. Cílem zmíněné expozice byla negativní prezentace zejména období feudalismu a kapitalismu vzhledem k vývoji lovu. Na zmíněná období se nahlíželo tak, že se pro les i zvěř prakticky nic nedělalo a panstvo spíše lesy plenilo a zvěř střílelo. Prezentace tedy samovolně naváděla návštěvníky expozice k pozitivnímu vnímání nové politické situace v souvislosti s počátkem plánovitého hospodářství také v lesích. Prvním vedoucím muzea se stal Karel Kostroň, jež také vypracoval scénář k uvedené expozici 12. V návaznosti na tuto expozici začala lesnická fakulta Vysoké školy zemědělské v Brně budovat ukázkový myslivecký areál 12. Oproti koncepci instalací hradů a zámků, jež byla uplatňována od 50. let 20. století (blíže kapitola 1) bylo od roku 1954 na SZ Lednice veřejnosti zpřístupněno celkem 9 reprezentačních místností společenského apartmá v novogotickém slohu. Zpřístupněno bylo foyer, Lovecký salonek, Rytířská síň, Letní jídelna, Spojovací salonek, knihovna, Tyrkysový neboli Spole-

18 18 čenský sál, Červený neboli Kuřácký salon, Modrý neboli Taneční sál. Prezentace byla připravena ve snaze ukázat návštěvníkům autentické interiéry, jež se od dobových fotografií před rokem 1945 lišily pouze v detailech 19. V roce 1961 bylo rektorem Vysoké školy zemědělské v Brně rozhodnuto o převedení muzea pod Československou akademii zemědělských věd, která myslivecké muzeum organizačně přičlenila k Československému zemědělskému muzeu v Praze Expozice NZM Praha na SZ Lednice Jak uvádí zřizovací listina NZM Praha (č.j.: 11560/ ), ze dne , získalo v 60. letech 20. století tehdejší Československé zemědělské muzeum v Praze do pronájmu část prostor na zámku Lednice 13. Vedoucím této pobočky NZM se stal Miroslav Landa, současný vedoucí jednoho ze základních organizačních útvarů NZM Praha - lovecký zámek Ohrada u Hluboké nad Vltavou. Jednotlivé pobočky NZM jsou zaměřeny tak, aby svou vědeckovýzkumnou, akviziční a prezentační činností pokrývaly obor zemědělství a příslušné obory v celé jejich šíři 13. Na zámku Lednice byly, v souladu s možnostmi sbírkového fondu umístěného na pobočce Ohrada, prezentovány sbírkové předměty nacházející se v depozitářích na loveckém zámku Ohrada. K podstatnější reinstalaci původní expozice dochází v roce Expozice byla upravena na základě nejnovějších poznatků o myslivosti a umístěny byly nové, vědecky podložené exponáty. Současně došlo k odstranění nevědeckých popisků a k vyřazení nepřesných modelů. Tato expozice byla instalována dle scénáře Jiřího Andrýsky a nesla univerzální název Expozice myslivosti 12 (Obr.3). Prezentována byla historie lovu zvěře

19 19 a myslivecká zoologie, a to prostřednictvím např. vycpaných zvířat, loveckých zbraní a potřeb, které byly vybrány z původního majetku rodu Liechtensteinů. Celková plocha této expozice byla 720 m 2 a její atraktivita byla zvýšena umístěním v prostorách, jež navozovaly dobovou atmosféru. Obr. 3: Epozice myslivosti, otevřena roku 1962 (Zdroj: 12). V těchto letech nedochází pouze ke změně expozice, ale také ke změně způsobu prohlídky, a to ze systematického provádění na volnou prohlídku. Stav stálých pracovníků byly 3 fyzické osoby: Oldřich Kožina, výkonný správce muzea, preparátor a údržbář, Milada Kožinová, hospodářsko-administrativní pracovnice a pokladní muzea a Marie Šindarová, pomocná dělnice. Na sezónní práce byly přijímány tři pracovnice. Jak uvádí článek Vítězslava Koukala 12, za dobu trvání mysliveckého oddělení na zámku v Lednici byly hojně doplňovány zejména dermoplastické preparáty. Bylo to způsobeno přítomností jednoho z nejlepších preparátorů tehdejšího Československa - již zmíněného Oldřicha Kožiny. V návaznosti na jeho odchod

20 20 do důchodu (roku 1971) končí intenzivní preparátorské činnosti a myslivecké sbírky jsou dále doplňovány jen sporadicky. Z důvodu obtížné situace NZM, kdy je na základě rozhodnutí Státní dislokační komise (roku 1950) hlavní budova muzea dočasně uvolněna pro potřeby jiných organizací 13, probíhá evidence a shromažďování sbírkových předmětů v 50. a 60. letech velice nevědecky a nesystematicky. Po vzniku muzea (roku 1953) byly předměty pro připravovanou expozici vybrány tak, že zaměstnanci Vysoké školy zemědělské v Brně a Československé myslivecké jednoty navštívili historické objekty na Moravě, v Čechách a ve Slezsku a s povolením Ministerstva školství a kultury si potřebné předměty vybrali 12. Z předmětů byly odděleny identifikační lístky a tak se předměty do Zemědělského muzea na zámku v Lednici převáděly bez evidence a bližší specifikace. Teprve v roce 1968 byla zahájena důsledná revize a evidence mysliveckých fondů a ukončena byla po zhruba deseti letech. Předměty, jež nebyly navráceny původním majitelům, vytvořily kmenový majetek v rámci evidence Zemědělského muzea v Praze. V roce 1967 bylo, na žádost zahradnického oboru Vysoké školy zemědělské v Brně, založeno zahradnické oddělení NZM Praha. Svou činnost začalo rozvíjet od počátku roku 1968 a myslivecká expozice byla postupně nahrazována zahradnickými expozicemi a výstavami. Vedoucím muzea se stal Vítězslav Koukal. První akcí zahradnického oddělení NZM byla výstava převzatá z pražského Hradu Historické zahrady v Československu. Tato výstava byla roku 1971 nahrazena rozsáhlou expozicí Vývoj zahrad a parků na území Čech a Moravy (Obr.4). Návštěvník této expozice mohl, pro autentičnost zážitku, současně shlédnout přilehlou francouzskou zahradu a anglický kraji-

21 21 nářský park, jež jsou součástí areálu zámku. Tato expozice zabírala 300m 2 výstavní plochy a byly zde představeny modely okrasných zámeckých zahrad a parků. Obr.4: Vývoj zahrad a parků v Čechách a na Moravě, otevřena roku 1980 (Zdroj: 12). Výrobu zajistil kolektiv Zemědělského muzea v Praze společně s částečnými subdodávkami vitrín a dalších výstavních prvků. Pro tuto expozici byly použity (již zmíněné) modely zahrad a parků, dioramata a plastické plány, jež byly doprovázeny fotografickým materiálem. Návštěvník mohl shlédnout také makety dobového zahradnického náčiní, ale také fotografické ukázky z knih, jež byly otevřeny na stranách zobrazujících nejvýznamnější zahrady a parky jednotlivých historických slohů. Současně byly představeny architektonické prvky, jež byly využívány jako doplňky zahrad - např. vázy, skulptury, kašny. Prezentovány byly také makety, jež návštěvníkovi názorně představily geometrické rozložení zahrady či parku z ptačí perspektivy. Tento pohled návštěvníkovi umožnilo také nemalé množství skic a plánků. Expozice byla často navštěvována

22 22 jak studenty zahradnických škol, tak ostatními návštěvníky, kteří si ji oblíbili pro svou inspirativnost. Ať už fotografický či jiný materiál - byl rozmístěn na stojanech mezi podlahou a stropem. Popisky k velkoformátovým fotografiím umístěným u stropu byly ve výši, jež byla pro návštěvníka očima snadno dosažitelná (Obr.5). Tyto popisky byly označeny tak, že bylo jasné, ke které fotografii se vztahují. Detailní pohled na tyto fotografie umístěné u stropu návštěvníkovi umožněn nebyl. Obr.5: Expozice Vývoj zahrad a parků na území Čech a Moravy se znázorněním umístěných popisků k fotografii u stropu. (Zdroj: Archiv NZM Praha) V jiné části expozice byly umístěny ukázky různých druhů dřevin a jejich listů, jež byly používány v zámeckých zahradách a parcích. Tyto ukázky byly rovněž doplněny odbornými popisky. V souladu se zaměřením zahradnického oddělení NZM Praha, byla v roce 1976 instalována nová expozice s názvem Vývoj ovocnictví. Návštěvníky seznamovala s historickými dokumenty

23 23 o pěstování ovoce na území dnešní České republiky, na modelech byl znázorněn vývoj řezu a tvarování ovocných stromů. V souladu s dobou ideologií byla představena socialistická velkovýroba pěstování a zpracování ovoce. Scénář zpracovali Zdeněk Tempír z pražského oddělení zemědělského muzea a Vítězslav Koukal. Technický scénář vypracoval Antonín Zezula 12. Na četné žádosti a kritiku ze strany myslivecké obce byly přebudovány depozitáře ve 2. patře lednického zámku a v roce 1976 instalována nová expozice Vývoj myslivosti, která se stala náhradou za zrušenou expozici v 1.patře. Tématicky tato expozice představovala například vývoj lovu zvěře od středověku až po současnost. Velmi přitažlivou částí pro návštěvníky se stal vývoj zbraní, který soustřeďoval zbraně a prachovnice od 16. do 19. století 12. Hlavní důraz byl kladen na dermoplastické preparáty ptactva, žijícího v přírodní rezervaci u lednických rybníků a v okolních lužních lesích. Aktivity NZM Praha - zahradnického oddělení vedly k reinstalaci expozice Vývoj ovocnictví v 1. patře zámku. V roce 1980 zde byla otevřena expozice Vývoj zelinářství. Scénář k této expozici připravila Jana Tržilová, technický scénář opět Antonín Zezula 12. Na modelech, vzorcích semen, částech rostlin z herbářů a obrazovém materiálu byl přehledně (dle rozdělení do skupin) znázorněn dostupný sortiment zeleniny. Zajímavostí byly informace o typech zeleniny, jež se pěstovaly např. již v 16. století. Toto dokládaly reprodukce z Mathioliho herbáře 14. V roce 1982 nahradila zmíněnou expozice s názvem Vývoj vinařství. Zaměřovala se zejména na představení nářadí, jež se používalo v malovýrobě při zpracování hroznů. Scénář vypracoval Vítězslav Koukal a technický scénář Antonín Zezula 12.

24 24 V roce 1988 jsou uvedené expozice zrušeny a dochází k vyklizení 1. patra zámku pro novou, politicky významnou, expozici nazvanou Vývoj životního prostředí. V roce následujícím (1989) jsou ve druhém patře zámku otevřeny (na podstatně menší ploše) reinstalované expozice: Vývoj zelinářství, Vývoj ovocnictví a Vývoj loveckých zbraní. Posledně jmenovaná expozice byla částí zrušené expozice Vývoj myslivosti (instalována roku 1976). Zmíněná expozice Vývoj životního prostředí (Obr.6) byla dosud největší expozicí v historii zahradnického oddělení (rozkládala se na ploše 850m 2 ) a zpřístupněna byla v červnu roku Hlavním scénáristou byl Antonín Hájek, členy kolektivu Milena Brázdová - Matoušková, Václav Kasal, Vítězslav Koukal, Lydie Oukropcová. Technický scénář zpracovali Karel Pánek a Josef Václavíček 12. Expozice znázorňovala vývoj přírodního prostředí ve vzájemné souvislosti s osídlováním krajiny a rozvojem zemědělství a průmyslu až po negativní vlivy současného člověka na životní prostředí (např. znečištění vody či půdy chemickými látkami, vliv na ozonovou vrstvu, atd.). Jejím cílem bylo zdůraznit nutnost ochrany všech složek životního prostředí v rámci záchrany veškeré živé přírody, a to právě skrze správně vedené zemědělství. Použito bylo sbírkových předmětů, grafů, fotografií, modelů či dioramat. Vzhledem k ideologickému zaměření doprovodných textů je za negativní pro tuto expozici dnes považováno vypracování a schválení scénáře expozice ještě za minulého režimu a jeho následná dodatečná úprava a přizpůsobení poměrům novým (léta ). Celá expozice pak vyzněla velice nepřesvědčivě a vizuálně nejednotně.

25 25 Obr.6: Expozice Vývoj životního prostředí, otevřena roku 1991 (Zdroj: 12). Po rozšíření činností muzea o životní prostředí a s rozdělením Československa se od 1. ledna 1993 mění i jeho název, a to z Československého zemědělského muzea Praha na Národní zemědělské muzeum Praha, pracoviště v Lednici na Moravě. Podtitul nese Muzeum životního prostředí a zahradnictví. 3.3 Výstavní činnost NZM Praha na SZ Lednice Od 70. let 20. století probíhala na SZ Lednice také rozsáhlá činnost výstavní. Z ní stojí jistě za zmínku výstava, jež se konala u příležitosti 30. výročí osvobození naší vlasti a podílely se na ní všechny lednické podniky a instituce. Dle slov Ing. Vítězslava Koukala 12 se setkala s velkým ohlasem nejen u obyvatel obce, ale také od ostatních návštěvníků. Následovaly výstavy obrazů s krajinářskou, zahradnickou a mysliveckou tématikou, z nichž největší byla nazvána 30 let lidové myslivosti (1978). Probíhaly zde také monotematické výstavy květin, z nichž byla za nejúspěšnější považována Krásné lilie z celého světa (1977). Za deset dní trvání výstavy ji zhlédlo na ná-

26 26 vštěvníků 10, pročež bylo rozhodnuto ji každé 3 roky zopakovat. Oproti zmíněnému rozhodnutí opakovat výstavu po 3 letech, však od roku 1978 probíhala v pravidelných intervalech každým rokem avšak zhruba v polovičním rozsahu a současně s ní také sympozia o pěstování a šlechtění lilií 15. Další úspěšnou pravidelnou výstavou organizovanou společně k Klubem kaktusářů v Břeclavi byla každoročně pořádaná výstava kaktusů ( ), v rámci níž bylo možné v prostorách muzea zakoupit různé druhy květin a také další zahrádkářské potřeby. Následovaly výstavy mečíků, růží a dalších druhů rostlin. Hlavní akcí sezóny 1978 byla první zahraniční výstava v Lednici, kterou uspořádalo Národní zemědělské muzeum ze Sofie pod názvem Bulharsko - země olejodárných růží. 12 Neméně úspěšná byla i výstava s názvem Houby, nositelé života i smrti. Obsahovala téměř 1000 modelů jedlých, nejedlých i jedovatých hub z dílny Karla Voneše, jehož sbírka byla v té době svým rozsahem velice ojedinělá V roce 1981 byla, k 90. výroční založení Zemědělského muzea a 60. výročí založení Poštovního muzea, uspořádána výstava Známková tvorba našemu zemědělství. Představovala průřez naší známkové tvorby s tematikou rostlin a zvířat. Představena byla také 1,-Kčs známka, jež byla vydána právě k 90.výroční založení Zemědělského muzea. Každý rok se v muzeu vystřídalo 5 až 6 výstav výtvarného umění od obrazů, přes tapiserie po sochy a keramiku 12. K významným výstavám v 90. letech 20. století patří výstava nazvaná Káva v životě člověka ( ). Výstava představila nejen pěstování a sklizeň kávy, ale také její růz-

27 27 né druhy, strojky na výrobu např. překapávané kávy a další. Její součástí byla také ochutnávka káv různých výrobců. 3.4 Shrnutí sbírkotvorné činnosti NZM Praha Od roku 1968, kdy se začíná (na žádost zahradnického oboru Vysoké školy zemědělské v Brně) rozvíjet zahradnické oddělení muzea, do konce působení NZM Praha na lednickém zámku, zde bylo evidováno více než sbírkových předmětů, převážně dokumentující vývoj zahradnických oborů v našich historických zemích. Tehdejší správce pobočky NZM na zámku v Lednici Ing. Vítězslav Koukal považuje za nejzajímavější exponát lednického muzea mačkadlo jablek, které pochází z Dědic u Vyškova 10. V této oblasti byla technologie výroby jablečného vína za pomocí zmíněného mačkadla na jablka běžně používána. Součástí zmíněného exponátu bylo koryto, ve kterém se ovoce pomocí kamenného kola drtilo. Je přibližně 200 let staré. Výroba jablečného vína pomocí zmíněného mačkadla jablek zde byla prováděna až do roku 1971, kdy předmět zakoupilo Zemědělské muzeum 12. Z ovocnictví, mimo parafinových modelů ovoce a zeleniny, je zajímavá sbírka modelů tvarů ovocných stromů. Velmi cenná je sbírka semen kulturních rostlin, jež čítá na položek a jsou v ní zastoupena jak semena ovocných stromů, tak i okrasných dřevin, květin a zelenin. K problematice sbírek uvádí Ing. Vítězslav Koukal 12 nedostatek prostoru, zejména pro rozměrnější sbírkové předměty. Z tohoto důvodu jsou některé z nich umístěny na zámku Kačina u Kutné Hory. Za další z problémů sbírkotvorné činnosti na SZ Lednice zmiňuje zákaz okresního hygienika v Břeclavi týkající se provádění konzervace sbírkových předmětů v prostorách zám-

28 28 ku. Tato skutečnost zabránila možnosti flexibilního provádění restaurátorských či konzervačních zásahů na sbírkových předmětech. 3.5 Závěrem Již v roce 1999 bylo pravděpodobné, že zámek přejde pod správu NPÚ, územního odborného pracoviště v Brně. Zástupci NZM Praha vyjádřili obavu, že by tímto byla vážně ohrožena, ne-li ztracena, expozice Vývoj životního prostředí, jež byla toho času jedinou v celé České republice 18. Počítáno bylo s demontáží a přenesením této expozice do jiných prostor. V této době však nebyly zajištěny předpokládané finanční prostředky na rekonstrukci tohoto okruhu. Ten byl vyčíslen na 50mil. Kč 18. Nebylo také doposud jasné, kam by byla prozatímně (po dobu rekonstrukce) demontovaná expozice uložena. Po rekonstrukci barokního domu ve Valticích se depozitáře z lednického zámku stěhují do Valtic. V Lednici zůstávají pouze expozice muzea. Současně se mění také název muzea na pracoviště ve Valticích a následně se sem stěhuje také výstavní činnost muzea a jeho zaměstnanci. K 30.dubnu 1999 odchází Ing. Vítězslav Koukal, CSc. z Národního zemědělského muzea v Praze (dosavadní vedoucí pracoviště na SZ Lednice) a v květnu téhož roku jsou otevřeny zahradnické expozice ve Valticích. V následujícím roce je Národní zemědělské muzeum v zámku Lednice na Moravě uzavřeno pro veřejnost a prostory jsou v následujícím roce otevřeny (pod správou NPÚ, územního pracoviště v Brně) již se zámeckou instalací. Jak by se dalo očekávat, došlo v roce následujícím (v souvislosti se ztrátou expozice na SZ Lednice) k celkovému

29 29 poklesu návštěvnosti objektů zemědělského muzea. Opak je pravdou. Výroční zpráva NZM z roku 2002 uvádí 19, že celková návštěvnost objektů vzrostla v roce 2002 oproti roku 2001 o návštěvníků. Prostředky vykrytí předpokládaného poklesu návštěvnosti po ztrátě expozic byly nové aktivity muzea a rozšíření jeho činností. Konkrétnější informace o zaplnění prostoru po vyklizení lednické expozice ve výroční zprávě muzea ani v jiných dokumentech nalezeny nebyly. Současně je v závěru zmíněné výroční zprávy uvedeno, že vyklizením expozic ze zámku Lednice v roce 2001 a odebráním správy Janova Hradu v roce 2002 (objekt v areálu zámku Lednice) došlo k největší destrukci a demontáži muzea za poslední půlstoletí jeho existence. Jak uvádí výroční zpráva NZM Praha z roku 2004, výstavní prvky ze zrušené expozice a výstavy na SZ Lednice pak byly použity pro další plánované a připravované expozice v kompetenci NZM 20. Je zde patrný běžný pokus o využití veškerého výstavního materiálu i za předpokladu, že daný materiál není přímo vhodný pro konkrétní exponáty. Tato situace je dána všeobecným stavem, kdy nejsou k dispozici dostatečné finanční prostředky pro nákup aktuálního a vhodného výstavního materiálu, jež by byl vytvořen přímo pro konkrétní výstavu na základě jejích aktuálních potřeb a na základě nejnovějších muzeologických poznatků. Všeobecně platí, že investice v rozpočtech jednotlivých muzeí jsou minimální na pořízení předmětů tohoto charakteru. V současné době je muzeum vinařství, zahradnictví a životního prostředí 21 umístěno v Národním zemědělském muzeu Praha, pobočce Valtice.

30 30 4. NPÚ, ÚZEMNÍ PRACOVIŠTĚ V BRNĚ - EXPOZICE A VÝSTAVNÍ ČINNOST NA SZ LEDNICE Jak již bylo zmíněno, v září roku 2001 vyklidilo NZM Praha své expozice umístěné v prostorách SZ Lednice, jež měla do té doby v pronájmu. V listopadu roku 2000 byla Mgr. Martou Sedlákovou (současnou vedoucí oddělení hradů a zámků NPÚ, územního odborného pracoviště v Brně) vypracována Studie využití 1. a 2. patra státního zámku Lednice na Moravě (nyní expozice životního prostředí Národního zemědělského muzea v Praze) 22. Cílem této studie bylo navržení využití prostor Lednického zámku v souladu s původní podobou bydlení odpovídající šlechtickým interiérům v 2. polovině 19. století. Dále rozšíření stávajícího prohlídkového okruhu (původní okruh zahrnoval 13 místností, což bylo - v poměru s mimořádnou rozsáhlostí zámeckého komplexu - hodnoceno jako jedna z nejkratších prohlídkových tras) o 2 nové prohlídkové okruhy, a to v prvním patře vytvoření výběrové prohlídkové trasy a v 2. patře expozice Malířství a sochařství 19. století. Státní hrady a zámky, spravované Státním památkovým ústavem v Brně, obdržely v roce 2001 mimořádné a značné prostředky na opravy a restaurování. Týkalo se to zejména právě Lednickovaltického areálu, kde pokračovala obnova památek dotovaná prostřednictvím Programu záchrany architektonického dědictví přímo ze státního rozpočtu 23. Navíc pak NPÚ v Brně obdržel zvláštní finanční částku z MK ČR na restaurování a stavební úpravy spojené s vytvořením nového prohlídkového okruhu v I. patře SZ v Lednici nazvaného Knížecí apartmány 11. Činnosti spojené s identifikací zámeckého mobiliáře prováděly v rámci úkolu Věda a výzkum 2001 Mgr. Marta Sedláková

31 31 a Mgr. Eva Staňková pod označením Průzkum a identifikace lednického zámeckého mobiliáře a obrazového fondu v dobových inventářích 24. K dalším z výzkumných úkolů, realizovaným v roce 2002, patřil průzkum a uspořádání materiálů archivní a dokumentační povahy státního zámku Lednice (z let ), jež směřoval k zachycení archivního materiálu z jednotlivých kulturních památek v rámci LVA. Tento materiál byl vyhledán, shromážděn, identifikován, kompletován, utříděn, zpracován a označen signaturami. Řešitelem tohoto úkolu byl Mgr. Vlastimil Sochor 29. V rámci zmíněné Studie využití 1. a 2. patra státního zámku Lednice na Moravě (autorkou Mgr. Marta Sedláková) došlo k rekapitulaci rozmístění původního vybavení místností s respektováním původních funkcí v historické době, a to jak v přízemí, tak v 1. a v 2. patře zámku. Bylo k tomu využito zejména 2 původních inventářů (Eisgrüber Schloss Inventar 1885, 2 díly a Schlossgeräte - Inventarium , 2 díly) a nedatovaného soupisu obrazů. Za směrodatný, pro přípravu nové prohlídkové trasy, byl považován inventář z roku 1885, neboť v té době na Lednici rodina Liechtensteinů nejčastěji pobývala. Při identifikaci jednotlivých pokojů bylo nezbytné prostudovat plány lednického zámku uložené v MZA Brno, fond G Liechtensteinský stavební úřad 22. Byla provedena předběžná obhlídka lednického depozitního kmenového fondu se závěrem, že je možné instalovat zámecké pokoje původním mobiliářem tak, aby ve značné míře odpovídaly dobovému bydlení knížecí rodiny a byly prezentovány v místnostech, kde se původně nacházely.

32 32 Bylo nutné provést lokaci rozvozů původního kmenového lednického mobiliáře, a to (dle původního plánu) 22 : prověřením fondů na SZ Valtice, prověřením svozového fondu Lednice na dalších památkových objektech (např. Bítov, Boskovice či Vranov nad Dyjí), dalším bádáním ve Státním archivu v Praze, dohledáním předmětů, které se přímo vztahují k historickým osobám nahrazením obrazů, jež byly odvezeny do Vaduzu, Vídně či do jiných muzeí a galerií, obrazy od stejného autora či podobného námětu, atd. Předběžný časový harmonogram (včetně zpracování libreta a vytipování předmětů k restaurátorskému zásahu až po realizaci expozic) byl stanoven na období od listopadu 2000 po červen (eventuálně duben) Připravovaná koncepce měla přispět ke zkvalitnění zejména těchto oblastí 22 : řízené delimitace návštěvníků na hlavní prohlídkové trase skrze možnost výběru ze tří prohlídkových tras se samostatným vstupem; zvýšení standardu nabízených služeb a tím také spokojenosti návštěvníků; zvýšení návštěvnosti objektu i ze samotného regionu; prezentace a možnost zajištění adekvátního restaurátorského zásahu na mobiliárním fondu, jež byl doposud uložen v depozitářích;

33 33 zlepšení kvality bádání o památkovém objektu a provádění drobných reinstalací ve stávající trase na základě historických faktů; odstranění neadekvátních úprav na památkovém objektu. Tato koncepce kladla značné nároky na personální vytížení pracovníků NPÚ v Brně, kdy bylo nutné identifikovat autentické předměty ze stávajícího mobiliáře památkového ústavu. Koncem roku 2002 bylo na umělecké aukci v Amsterodamu (Holandská nadace Jonathan-Anna Stichting JAS, aukční síň Sotheby s) nabízeno k prodeji přes 1 tisíc uměleckých předmětů, mezi nimi i více než 300 uměleckých předmětů z majetku rodiny Liechtensteinů. U 45 z těchto předmětů bylo uvedeno Feldsberg (Valtice) a u 8 Eisgrub (Lednice). MK ČR poskytlo částku ve výši 2,5 milionu Kč na náklady spojené s výkupem nabízených předmětů z původního mobiliáře výše zmíněných zámků. Přímo na aukci bylo zakoupeno 12 obrazů a telefonicky po jejím skončení další dva, tedy celkem 14 v hodnotě ,-Kč včetně nákladů na dopravu. Další nákupy provedla výše zmíněná nadace JAS, která zakoupené předměty (porcelánové sošky, obraz, křeslo a komodu se zrcadlem) v hodnotě ,-Eur bezplatně zapůjčila pro instalaci na zámcích Lednice a Valtice 25. Díky tomuto propojení účelově poskytnutých prostředků z MK ČR a velice vstřícné mezinárodní spolupráci s nadací se podařila zcela výjimečná věc, a to získat zpět autentická díla z interiérového vybavení šlechtických sídel a prezentovat je tak široké veřejnosti. Jak uvádí výroční zpráva NPÚ v Brně, již v minulých letech byly na zámku Lednice díky této nadaci restaurovány obrazy a oltář včetně celého presbytáře.

34 34 Díky mezinárodní spolupráci s aukčními síněmi a dalšími organizacemi byli a jsou zástupci památkového ústavu informováni o možnostech nákupu předmětů, jejichž původ byl identifikován jakožto ze SZ Lednice. Stejná příležitost se zástupcům památkového ústavu nabídla 1. dubna 2008, kdy se v aukční síni Christie s v Amsterdamu dražily předměty ze sbírek šlechtického rodu Liechtensteinů. Velká část těchto předmětů pocházela ze zámků Valtice a Lednice a z hradu Moravský Šternberk. Ministerstvo kultury České republiky uvolnilo na dražbu celkem 13 milionů korun. Zástupci České republiky získali celkem 28 dražebních položek v celkové hodnotě dosahující 10 milionů korun. Získané položky obsahují 94 kusy nábytku, 15 obrazů, kolekci tří tapisérií a orientální hodinovou skříň 26. Jedním z kritérií při výběru předmětů, jež se zástupci Národního památkového ústavu a kasteláni jmenovaných objektů snažili při aukci získat, byl jejich současný stav. Z tohoto důvodu je možné některé ze získaných předmětů okamžitě vystavit, některé se porobí drobným restaurátorským zásahům. Jedná se např. o obrazy a některé textilie ze sedacích souprav. Pro zámek Lednice byly získány obrazy (obr. 7 a 8), které původně zdobily místnosti zámku 27. Dle informací tisku budou předměty získané z aukce od května letošního roku vystaveny po nějaký čas v zámku ve Valticích 26. Pracovníci památkového ústavu tak, již podruhé, využili možnost rozšířit, skrze podporu MK ČR, expozice autentického interiérového vybavení.

35 35 Obr.7: Gepard van Donck (1627, olej). Portrét muže a dámy v černém kostýmu s bílým nákrčníkem. Vydraženo za 13,45 Euro. (Zdroj: 27) Obr.8: Carl Borromäus Andreas Ruthart (17. stol., olej). Psi útočící na lva. Vydraženo za 19,45 Euro.(Zdroj: 27) 4.1. Současné expozice na SZ Lednice Prohlídkové okruhy - základní informace Jednotlivé prohlídkové okruhy jsou otevřeny od dubna do října. květen - srpen: září: duben a říjen: denně (krom pondělí) od 9-18 hodin denně (krom pondělí) od 9-17 hodin soboty a neděle od 9-16 hodin

36 36 (ve všední dny pouze na objednávku - minimálně 10 osob) Polední přestávka: Délka prohlídky: hodin I.,II. okruh: 45 minut (každý) III. okruh: 25 minut Cena: I. okruh: plné 80,-; snížené 40,- II. okruh: plné 100,-; snížené 50,- III. okruh: 50,-; snížené 25,- Příplatky: cizojazyčný výklad: 50,-Kč mimo pracovní dobu - 100% příplatek 11 Bezbariérový přístup do objektu zámku Lednice a přilehlého parku je podrobně popsán v jedné z kapitol knihy Jak dobýt hrad - památky takřka bez hranic 28. Zámek je zde popsán jako částečně bezbariérová památka. Za bezbariérový lze považovat, s ohledem na umístění v přízemí zámku, první prohlídkový okruh. Vstup je možný vestibulem. Při vstupu do pokladny je nutné překonat 2 schody. Další pohyb po tomto okruhu je zcela bezbariérový. Další prohlídkové okruhy (v 1. a v 2. patře zámku) nejsou pro vozíčkáře, s ohledem na počet schodů, přístupné. Bezbariérový přístup (umožněn skrze dřevěné mobilní šikmé rampy) je do bývalé zámecké jízdárny a stájí, kde probíhají sezónní výstavy. Do prostor barokních zámeckých koníren, kde je v současnosti umístěna expozice mořských ryb (akvárium Malawi), je nutné překonat zvýšený práh. Pro vozíčkáře zcela nepřístupná je barokní uměle vytvořená jeskyně v suterénu zámku. Přilehlá francouzská zahrada a rozsáhlý park jsou pro pohyb vozíčkářů zcela bezbariérové. Pro vstup do palmového skleníku je potřeba překonat 8 schodů. Nejbližší bezbariérová toaleta je součástí restaurace na náměstí Lednice 28.

37 I.prohlídkový okruh - Reprezentační sály Ve východním křídle přízemí zámku se nacházely společenské reprezentativní prostory (ústřední hala s dřevěným samonosným schodištěm, v předsálí kulečník, Velká jídelna, Rytířský sál, Malá jídelna, Spojovací salonek, knihovna, Hudební salon, Červený neboli Kuřácký salon a Dlouhý salon), pokoje, jež byly součástí apartmá knížete (pracovna, salon, atp.) a nacházela se zde také čekárna a audienční přijímací místnost. Vedle Rytířského sálu byl Čínský pokoj, Hostinská ložnice, Modrý pokoj a další pokoje pro hosty. Mezi všemi pokoji byly vhodně rozmístěné pokoje pro služebnictvo 22. Liechtensteinové, jak bylo u šlechtických rodů běžné, byli hrdí na své umělecké sbírky. V reprezentačních sálech zámku, kam zvali své hosty a přátele, vystavovali trofeje z cest po Africe a Asii. Ty nejhezčí a nejzajímavější kusy umístili na zámku, a to zejména ve vitrínách afrického a čínského pokoje. Orientální předměty měli uloženy v budově Minaretu, jež je součástí zámeckého parku. S ohledem na skutečnost, že převážná část nábytku byla z masivního (zejména dubového) dřeva, nevyplatilo se Liechtensteinům tento nábytek a další mobiliář odvážet při svém, ne zcela dobrovolném, návratu do Lichtenštejnska sebou. Proto je možné obdivovat některé ze skvostů jejich sbírek v původním provedení, jako např. již zmíněné točité schodiště v knihovně (Podkapitola 1.2.) či původní čínské tapety s motivy ptáků, květin a dalších, jež v současnosti zdobí (stejně jako v dobách původních obyvatel) zdi Čínského kabinetu 11. Jak již bylo, v úvodu této kapitoly, zmíněno, mnoho z obrazů umístěných na SZ Lednice si rod Liechtensteinů odvezl do Vídně či do svého sídla ve Vaduzu. Ve většině případů se

38 38 jednalo o odvoz pláten bez rámů, neboť ty byly často velice objemné a těžké. Koncepce NPÚ v Brně byla navržena tak, aby bylo zachováno původní umístění rámů obrazů, které budou vyplněny neautentickými plátny s totožnou tématikou či plátny od stejného autora. Došlo tak k situaci, kdy návštěvník spatří očividně rozdílné rozměry plátna a rámu. Je tak učiněno záměrně s cílem prezentovat co největší množství autentických předmětů ze sbírek Liechtensteinů či pláten od totožného autora. Takto bylo učiněno na I. i II. prohlídkovém okruhu (Obr.9). Obr.9: Rodinný sál (Druhý prohlídkový okruh). Rám obrazu je znatelně větší než samotné plátno II. prohlídkový okruh - Knížecí apartmány Jak již bylo zmíněno, největším úkolem nově vzniklého oddělení hradů a zámků (svou činnost zahajuje ) se staly práce spojené s inventurou kulturního mobiliáře na hradech a zámcích, ke kterým měl NPÚ v Brně vykonávat povinnost hospodaření. Dle, již zmíněné, studie vypracované Mgr. Martou Sedlákovou 17 se mělo jednat o doplňkovou prohlídkovou trasu v 1. patře

39 39 zámku s předpokládaným počtem maximálně 25 lidí ve skupině. Tento maximální počet osob v jedné prohlídkové skupině byl stanoven s ohledem na průchodnost prostor a ochranu vystavených exponátů a pohodlí návštěvníků. Na konci prohlídkového okruhu jsou (v souladu s návhem) návštěvníci upozorněni na možnost samostatného pokračování v návštěvě 2. patra, kde měla být - a v současnosti také je - umístěna expozice Malířství a sochařství 19.století (Podkapitola 4.3). Pro přípravu nové instalace II. prohlídkového okruhu na SZ Lednice bylo, již zmíněné zpracování inventářů zámeckého zařízení v rámci úkolu Věda a výzkum, nepostradatelné. Mimo jiné také proto, že tato evidence umožnila lepší orientaci při hledání autentického a dalšího vhodného dobového vybavení místností. Mimo tyto inventury probíhaly současně odborné práce na přípravě II. prohlídkového okruhu na SZ Lednice, což byl jeden ze stěžejních úkolů odboru specialistů na NPÚ v Brně. Tato příprava zahrnovala činnosti jako např. restaurování nábytku, obrazového fondu, lustrů a restaurování uměleckořemeslných prvků v interiéru zámku. Neočekávaně také došlo ke komplikaci spojené s úmrtím restaurátora nábytku, jež byl do tohoto úkolu zapojen, a tak byly práce na čas pozastaveny. Následně bylo vybráno více dodavatelů těchto služeb, aby byl časový skluz nahrazen. II. prohlídkový okruh měl být dle plánu zpřístupněn od května roku V průběhu přípravy expozice probíhala četná jednání ohledně instalací. Snaha byla držet se trendu zřizování expozic s cílem prezentovat maximum autentických předmětů a přitom zohlednit historickou skutečnost. S ohledem na značné absence původního mobiliáře, jež byly způsobeny od-