VZNIK A VÝVOJ EXPOZIC NA ZÁMCÍCH V RÁJCI NAD SVITAVOU A VE VALTICÍCH

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav archeologie a muzeologie Studijní rok 2008/2009 Bc. Lenka Sůkalová, DiS. Posluchačka 5. ročníku muzeologie VZNIK A VÝVOJ EXPOZIC NA ZÁMCÍCH V RÁJCI NAD SVITAVOU A VE VALTICÍCH Magisterská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Pavel Holman Brno 2009

2 Prohlašuji tímto, že jsem diplomovou práci na téma Vznik a vývoj expozic na zámcích v Rájci nad Svitavou a ve Valticích vypracovala sama, pouze s použitím literatury a pramenů v práci uvedených. V Brně dne

3 Zde bych chtěla poděkovat vedoucímu práce panu Mgr. Pavlu Holmanovi za trpělivost s mými dotazy, nosné připomínky a veškerou pomoc při psaní této práce. Dále bych chtěla poděkovat vedení NPÚ ú. o. p. v Brně za povolení nahlédnout do materiálů týkajících se SZ v Rájci nad Svitavou a SZ ve Valticích, vedení těchto zámků a paní PhDr. Elišce Lyskové za nasměrování a pomoc v orientaci v systému NPÚ. Dík si zaslouží také pan prof. PhDr. Miloš Stehlík za ochotu poskytnout mi rozhovor a paní PhDr. Miroslavě Novákové Skalické za totéž.

4 - 4 - Obsah Seznam používaných zkratek I. ÚVOD II. STRUČNÁ HISTORIE OBJEKTŮ Vznik Zámek Rájec Zámek Valtice Národní kulturní komise Zámek Rájec Zámek Valtice současnost Zámek Rájec Zámek Valtice III. VZNIK A VÝVOJ EXPOZIC A INSTALACÍ Expozice X instalace Typy expozic na památkových objektech Koncepce tvoření instalací SZ Rájec SZ Valtice současnost Zámek Rájec Zámek Valtice IV. NABÍDKA PRO NÁVŠTĚVNÍKY Do roku Zámek Rájec Zámek Valtice současnost Zámek Rájec Zámek Valtice V. ZÁVĚR Resumé Seznam pramenů a literatury

5 - 5 - Seznam příloh SZ Rájec nad Svitavou SZ Valtice Přílohy SZ Rájec nad Svitavou SZ Valtice

6 - 6 - Seznam používaných zkratek FNO - Fond národní obnovy KNV Krajský národní výbor KSPPOP Krajské středisko památkové péče a ochrany přírody KSSPPOP - Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody MNV Místní národní výbor MěstNV Městský národní výbor MŠVU Ministerstvo školství, věd a umění NG Národní galerie NKK Národní kulturní komise NKP národní kulturní památka NPF - Národní pozemkový fond NPÚ Národní památkový ústav NPÚ ú. o. p. Národní památkový ústav ústřední odborné pracoviště NM Národní muzeum NTM Národní technické muzeum UPM Uměleckoprůmyslové muzeum ONV Okresní národní výbor SPS Státní památková správa SPÚ Státní památkový ústav SÚPP Státní ústav památkové péče SÚPPOP Státní ústav památkové péče a ochrany přírody SZ Státní zámek ÚPP Ústav památkové péče

7 - 7 - I. ÚVOD Pro svou diplomovou magisterskou práci jsem si vybrala téma Vznik a vývoj expozic na zámcích v Rájci nad Svitavou a ve Valticích. Pro mne jako studentku muzeologie byla tato problematika neprobádaná, a o to zajímavější. Proto jsem se rozhodla do problematiky prezentace historických objektů, a tedy i zámků, nahlédnout. Myslím si, že tato oblast je neuceleně zmapována. Někteří absolventi oboru muzeologie vyučované na Filosofické fakultě MU v Brně se sice již zámky a jejich expozicemi zabývali, ale věnovali se hlavně muzeím umístěným na zámcích. To mne přivedlo na myšlenku podívat se na zbylé zámky, které slouží kulturnímu vyžití. To znamená na ty, v nichž se nacházejí památkové instalace. Dalšími důvody, proč mne tato problematika zajímala, byla podobnost mezi muzei a zámky v jejich zájmu o zachování historie, sbírek a sběratelství obecně. Na druhou stranu se samozřejmě v dalších bodech od sebe liší, např. v propojenosti předmětů na konkrétní původní budovu, prostředí či osobnost. Oba konkrétní objekty, tedy Státní zámek (dále jen SZ) Rájec nad Svitavou a Státní zámek Valtice jsem si vybrala z několika důvodů. Jedním z nich bylo, že se oba dva zámky nacházejí v Jihomoravském kraji, a tedy podléhají a dříve podléhaly pod jednu pobočku Národního památkového ústavu (dnes konkrétně pod Ústřední odborné pracoviště v Brně). Myslím si, že přístup k instalacím na obou objektech by měl být podobný vzhledem ke správě stejným odborným pracovištěm, i přesto,

8 - 8 - že každý objekt má svá specifika. Dalším důvodem a společným prvkem obou zámků je přítomnost rozsáhlého obrazového fondu. V své práci bych chtěla zmapovat vznik a vývoj expozic nebo instalací na již zmíněných objektech po druhé světové válce, tedy po jejich zestátnění, až do současnosti. Jednou z kapitol bude nastínění historie v obou zámcích. Pokusím se nahlédnout do problematiky instalací na historických objektech obecně. Neberu si za cíl vyčerpávající výklad o vývoji expozic na konkrétních zámcích, ale budu se snažit o sumarizaci a ucelení informací o státních zámcích v Rájci nad Svitavou a ve Valticích. Budu usilovat o popis odlišných a stejných prvků obou instalací uplatňovaných na různých objektech. Doufám, že se tato práce stane podnětem k dalšímu bádání v oblasti prezentace na zpřístupněných hradech a zámcích.

9 - 9 - II. STRUČNÁ HISTORIE OBJEKTŮ 1. Vznik Zámek Rájec Na místě dnešního zámku stálo již v polovině 13. století středověké sídlo patřící pánům z Rájce. Později, ve 14. a 15. století, jsou zmiňovány dokonce dvě středověké tvrze. V polovině 15. století byly obě částečně zničeny. Jedna z nich později zanikla a druhá byla později obnovena Drnovskými z Drnovic. Bernart Drnovský z Drnovic přestavěl tuto tvrz na renesanční zámek, a to v druhé polovině 16. století. Zámek později vyhořel a postupně chátral. Po rodu Drnovských z Drnovic získali panství v Rájci Roggendorfové, kteří ho v roce 1763 prodali starohraběti Antonínu Karlu Salm - Reifferscheidtovi. Právě ten začal hned v roce 1763 stavět v blízkosti starého renesančního zámku zámek nový, podle zřejmě již připravených plánů. Pro jeho stavbu byl použit i stavební materiál získaný z ruin starého zámku. Architekt, který navrhl nový zámek, je stále nejasný. Václav Richter uvádí 1), že by jím mohl být např. Isidor Marcel Amandus Canevale nebo František Antonín Grimm, který pro Salmy navrhl palác v Brně. Zámek byl stavěn ve stylu pozdní renesance, ale dokončen byl ve stylu raného klasicismu. Interiéry zámku byly vyzdobeny malbami ve stylu rokoka od malíře Františka Antonína Sebastiniho a ve velkém sále se nachází freska od Kajetána Schaumbergera. Celá stavba byla dokončena 1 KUBÁTOVÁ, Taťána, RICHTER, Václav. Rájec nad Svitavou : Státní zámek a okolí. 1. vyd. Praha : ČEDOK, s.

10 již v roce Spolu se zámkem vznikla i zahrada nepochybně patřící k honosnému sídlu šlechtice. Později, na konci 18. století, byly prováděny ještě drobné stavební úpravy. Dále byla postavena ještě kaple. Antonín Karel Salm Reifferscheidt 2 je významný také proto, že založil portrétní rodovou galerii a také začal sbírat umělecké předměty (sbírka obsahovala např. vídeňský, míšeňský nebo orientální porcelán, nádoby z horského křišťálu nebo nádoby z různých zajímavých materiálů jako kokosový ořech) a obrazy, které se staly základem rozsáhlé rájecké sbírky. Obrazová sbírka obsahovala hlavně holandské malby od 16. století, kopie obrazů pocházející z 16. Století. Syn Antonína Karla Salma, kníže Karel Josef Salm obrazovou sbírku obohatil sice méně, ale přece jen o italské a středoevropské umění. Mnohem významněji působí jeho čin založení zámecké knihovny, která je dodnes jednou z největších šlechtických knihoven na Moravě. V této knihovně můžeme najít, jak díla beletristická, tak vědecká nebo řadu prvotisků a rukopisů. Později, za Františka Hugo Salma, byla obrazová sbírka rozšířena o rakouské malby (hlavně vídeňského okruhu) z 19. století. František Hugo nejen nakupoval nové obrazy, čímž sbírku rozšiřoval, ale některé dříve získané obrazy nechal zrestaurovat, takže se snažil o lepší zachování uměleckých děl do budoucna. Dále rozšiřoval hlavně zámeckou knihovnu, někdy kupoval např. celé soubory knih již zemřelých vědců nebo sběratelů. Díky tomu se v knihovně nacházely sbírky knih např. o architektuře, geometrii, alchymii, právní vědě, 2 Ten mohl svůj zámek zvelebovat a sbírky rozšiřovat určitě i kvůli svému vysokému postavení. Byl nejvyšším komořím a staral se o finance u dvora Marie Terezie.

11 lékařství, botanice nebo archeologii 3. Postupem času se zámecká knihovna stala jednou z největších na Moravě, čítající okolo svazků. V polovině 19. století byly O. Wagnerem vytvořeny plány na přestavbu zámku ve stylu novogotiky nebo novorenesance, ale nakonec nebyla přestavba realizována. V 19. století zanikly původní rokokové malby od Sebastiniho (např. v zahradním sále se dnes nachází výmalba ve stylu klasicismu). V 70. a 80. letech byly provedeny úpravy interiérů v přízemí ve stylu novorenesance 4, ale nebylo dosaženo kvalit původní výzdoby. Poslední úpravy interiérů jsou známy z 20. let 20. století, ale tentokrát se jednalo pouze o provozní záležitosti. Rodu Salmů patřilo panství v Rájci, jehož součástí byl i zámek. Ten jim patřil až do roku 1945, kdy byl zámek, jako mnoho jiných, zestátněn. 1.2 Zámek Valtice Historie zámku se začíná již ve 13. století, kdy na místě dnešního zámeckého parku stála středověká tvrz založená Seefeldy a dále ve 14. století budovaná Lichtenštejny. Počátkem 17. Století, za života Karla Eusebia z Lichtenštejna, se začal stavět nový zámek ve stylu manýrismu podle návrhu architekta Givanniho Giacoma Tencally, který v té době působil u Lichtenštejnů, tedy i na zámku v Lednici. 3 RICHTER, Václav, KUBÁTOVÁ, Taťána. Rájec nad Svitavou : Státní zámek a okolí. 1. vyd. Praha : ČEDOK, s KONEČNÝ, Michal. Rájec nad Svitavou. 1. vyd. Plzeň : Fraus, nestr. ISBN

12 Jak píše Miloš Stehlík 5, tento stavitel se později Karlu Eusebiu znelíbil a byl tedy najat jiný, a to Ondřej Erna a pak také jeho syn Jan Křtitel Erna. V této době se stal zámek Valtice sídlem knížete Karla I. Lichtenštejna 6. Sousedící lednický zámek byl jeho letním sídlem. Právě Karel I. z Lichtenštejna založil velmi kvalitní rodovou sbírku. Díky tomu, že působil jako nejvyšší hofmistr na dvoře Rudolfa II. měl kontakty s významnými umělci té doby, od nichž si nechal dělat kopie známých děl 7. O důležitosti zámku ve Valticích svědčí právě fakt, že zde byla uložena poměrně velká část sbírek Lichtenštejnů např. sbírka zbraní a zbroje nebo sbírka kočárů, a hlavně zde byla budována bohatá obrazárna. Sbírka obrazů byla rozmanitá, nacházely se v ní např. holandské krajiny a zátiší ze 17. stol., německá zátiší, italské obrazy s náboženskou tématikou, v té době oblíbené tzv. žánrové obrazy, nebo nezbytné součásti obrazáren, portréty. V rozšiřování sbírky pokračoval Karel Eusebius, který se zaměřil hlavně na obrazy vídeňských umělců, nebo také Josef Václav, za jehož života byl vydán první katalog sbírky 8. Postupem času prošel zámek několika úpravami. Na konci 17. století to byla například úprava fasády od Johanna Bernharda Fischera z Erlachu ve stylu klasicismu. Na začátku 18. století začala velmi výrazná přestavba zámku, tentokrát barokní, kterou vedl architekt Domenico 5 STEHLÍK, Miloš. Valtice : Státní zámek. 1. vyd. Brno : Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, nestr. 6 NOVÁK, Zdeněk. Lednicko valtický areál jako významný doklad krajinářské tvorby ve střední Evropě. Zprávy památkové péče, 1993, roč. 53, č. 1, s. 1. ISSN Malířství Století z moravských zámeckých sbírek. 1. vyd. Brno : Moravská galerie, [1996]. nestr. ISBN X. 8 Tamtéž.

13 Martinelli z Luccy, jehož najal Jan Adam Lichtenštejn. Martinelliho velmi rozsáhlý projekt byl ovšem realizován jen z části 9. Nicméně barokní ráz si stavba, i přes několikeré úpravy, zachovala dodnes. V této době byl zámek doplněn také sochami od sochaře Františka Bienera a štukovou výzdobou interiérů od štukatéra Albertiho. K budově zámku byly v letech přistavěny ještě jízdárny, kočárovny, lisovna a byly přestavěny španělské stáje. V souvislosti se stavebními úpravami jsou také zmiňováni architekti Anton Johann Ospel a Antonio Nicolas Beduzzi 10. Ve 20. letech 18. století nechal Josef Jan Lichtenštejn postavit bránu ze zámku na náměstí a o něco později, v roce 1729, i zámeckou kapli vyzdobenou freskami od Antonia Beduzziho. V této době byla také zbourána částečně dochovaná středověká stavba pocházející ze 13. století 11. Naproti tomu začal být vytvářen rozsáhlý zámecký park, jehož součástí byly sochy a drobné zahradní stavby jako např. Dianin chrám neboli Rendez vous (Josef Hardtmuth, ), Kolonáda na Reistně (J. Hardtmuth, ), chrám Tří Grácií (Jan Franz Engel, ), Hraniční zámeček (J. F. Engel, ), kaple sv. Huberta (1855), který velmi vhodně doplnil již tak zajímavou stavbu. Uvedené stavby se dochovaly do dneška. V celém Lednicko valtickém areálu se nacházely i jiné stavby, např. Sluneční chrám nebo Čínský pavilon 12, 9 STEHLÍK, Miloš, KUSÁK, Dalibor. Lednice - Valtice. 1. vyd. Praha : ČTK - Pressfoto, nestr. 10 STEHLÍK, Miloš. Zámek Valtice. 1. vyd. Brno : Památkový ústav v brně, s. 12. ISBN Tamtéž. 12 NOVÁK, Zdeněk. Lednicko valtický areál jako významný doklad krajinářské tvorby ve střední Evropě. Zprávy památkové péče, 1993, roč. 53, č. 1, s. 2. ISSN

14 ale ty se nedochovaly. Na konci 18. století byla ještě postavena budova divadla. Co se týče sbírky, ta byla na přelomu 19. a 20. stol. stále rozšiřována, tentokrát Janem II. z Lichtenštejna. Jan II. nakupoval hlavně díla rakouská, dále francouzská a německá, z 19. století. Kromě nákupů děl novějšího data, doplňoval sbírku také díly staršími, která v ní chyběla nebo byla méně zastoupena. Záslužným činem také bylo, že zařídil odborné zpracování sbírky 13. Lichtenštejnové zámek vlastnili i spravovali až do roku 1945, kdy byl zestátněn Již během 2. světové války byly památkové objekty využívány jako ubytovny vojsk, nejprve nacistických a poté i sovětských. Jak jedna, tak druhá se podepsala na technickém stavu budov a na stavu sbírek, které byly díky nim poničeny anebo rozkradeny. Bohužel ničení sbírek neustalo ani v době poválečné. Tehdejší politická ideologie spíše nahrávala pustošení čehokoliv, co bylo spojeno se šlechtou, tedy pro ně vykořisťovateli pracujícího lidu. Po druhé světové válce, v roce 1945, byla zestátněna většina zámků a hradů (celkově jich podle Kristiny Uhlíkové bylo , někdy byly uváděny i vyšší počty hradů a zámků jako např. ve ZPP č. 4-6 z roku 1947), které byly v majetku šlechtických rodů 15. Stalo se tak na základě Benešových 13 Malířství Století z moravských zámeckých sbírek. 1. vyd. Brno : Moravská galerie, [1996]. nestr. ISBN X. 14 UHLÍKOVÁ, Kristina. Národní kulturní komise vyd. Praha : Artefactum Ústav dějin umění AV ČR, s. 23. ISBN A hlavně tedy majetek německého obyvatelstva.

15 dekretů, konkrétně na základě dekretu č. 12/1945 Sb. a 108/1945 Sb. Tímto způsobem se pod správu státu, konkrétně pod Národní pozemkový fond spadající pod Ministerstvo zemědělství, dostaly i zámky, o nichž pojednávám ve své práci. FNO měl za úkol zajistit, zaevidovat a vytřídit nabytý movitý majetek. Ten byl rozdělen na dvě skupiny 16, v jedné se nacházely věci, které bylo možné prodat, a v druhé předměty kulturní hodnoty, které nebylo možné prodat, a putovaly do sběrných míst FNO. Tento majetek posléze přešel pod správu NKK. 2.1 Národní kulturní komise Majetek státu, v podobě hradů, zámků a jejich součástí, začal spravovat Státní památkový úřad v Praze a v Brně (pro Moravu a Slezsko) 17 patřící pod Ministerstvo školství a národní osvěty. Národní kulturní komise pro správu státního kulturního majetku byla zřízena ze zákona č. 137/1946 právě při Ministerstvu školství a osvěty a stala se ústředním orgánem, který se staral o nově nabytý kulturní majetek v majetku státu. Národní kulturní komise byly ustaveny dvě, v Praze a Bratislavě. Předsedou NKK v Praze byl zvolen Zdeněk Wirth. Pro představu, jak tato instituce fungovala, se pokusím stručně nastínit její organizaci. Je zajímavé, že až do roku 1949 pod vedením předsedy Zdeňka Wirtha na hlavních úkolech NKK, třídění movitostí a příprava instalací, pracovaly jen dvě 16 UHLÍKOVÁ, Kristina. Národní kulturní komise vyd. Praha : Artefactum Ústav dějin umění AV ČR, s. 26. ISBN Správa se tedy vrátila do stejného stavu jako před 2. světovou válkou.

16 odbornice, a to Ema Charvátová a Taťána Kubátová 18. NKK se skládala ze dvou kanceláří, které se staraly o její chod, z administrativní a technické (později, v roce 1949, byly obě sloučeny jen v jednu, aby bylo vyřizování záležitostí srozumitelnější a jednodušší). Oblastní inspektoři obstarávali komunikaci mezi výše zmíněnými kancelářemi, správami objektů a institucemi státní správy. Stálý pověřenec J. Scheybal měl na starost hledání a zajištění kulturně významných movitostí zabavených státem podle dekretu č. 108/1945 Sb 19. Dočasní pověřenci zařizovali stejné záležitosti jako pověřenec stálý, jen na úrovni regionů. A posledním, ale neméně důležitým, článkem organizace byli kasteláni, v podstatě správci objektů. NKK převzala do roku 1947 do své správy 514 zámků a hradů, z toho 47 zámků I. kategorie 20 (v jiných materiálech 21 je např. uváděn počet 48). V roce 1958 se již počet objektů zvýšil na Kategorie památek byly ustanoveny tři, z nichž do I. kategorie patří nejvýznamnější objekty po stránce umělecké a historické. NKK dále zajišťovala, třídila a organizovala správu movitého kulturního majetku státu. Národní kulturní komise (dále jen NKK) se měla o převzaté objekty a majetek starat, tedy postarat se o to, aby byly využity pro kulturní účely. V mnoha případech se tomu tak 18 UHLÍKOVÁ, Kristina. Národní kulturní komise vyd. Praha : Artefactum Ústav dějin umění AV ČR, s. 32. ISBN Tamtéž, s. 33. Podle dekretu č. 108/1945 byly zkonfiskovány především domy, byty, továrny apod. 20 Z vědeckých ústavů, museí a galerií : Národní kulturní komise. Zprávy památkové péče, 1947, roč. VII, č , s UHLÍKOVÁ, Kristina. Národní kulturní komise vyd. Praha : Artefactum Ústav dějin umění AV ČR, s. 44. ISBN , což bylo zpracováno podle OD ÚDU AV ČR, fond NKK, kart. VII, inv. č WEISS, Petr. Specializované muzejní expozice na českých hradech a zámcích jako jeden z instalačních záměrů po jejich převzetí do vlastnictví státu. Brno : Masarykova univerzita v Brně, Filosofická fakulta, Ústav archeologie a muzeologie, s. 23. Bakalářská práce. Vedoucí práce Mgr. Pavel Holman.

17 nestalo a spousta památek byla využívána jako sklady, úřady, továrny, nemocnice, kasárny, zemědělské statky, depozitáře, archivy, knihovny, atd. A to jistě nepřispělo k jejich stavu. V roce 1948 přednesl Zdeněk Wirth první návrh 23, jak budou hrady a zámky instalovány. Hrady a zámky byly rozděleny do několika a skupin, na něž měly být aplikovány tyto způsoby: muzea bytové kultury, speciální muzea, třetí skupina neměla být instalována ani jedním způsobem z předchozích zmíněných a čtvrtá měla být prezentována tak, jak se zachovala. Dále byly navrhnuty další způsoby využití těchto objektů, pokud bylo rozhodnuto, že ani jeden z výše zmíněných způsobů není vhodný. Mohly být tedy např. využity jako prostor pro expozici místního muzea nebo galerie, nebo jako prostor, který by využívala některá z poboček státního archivu. NKK navrhovala v roce 1950 kulturní využití hradů a zámků prostřednictvím různých druhů instalací, a to: galerijní expozice se sbírkovým fondem, muzejní expozice speciálního zaměření, využití pro výstavní účely osvětového charakteru, uchování výjimečných slohových a dobových celků a prezentace vytříděného historického mobiliáře různé provenience 24. V některých objektech se NKK podařilo vytvořit instalaci, která původně měla sice být plnohodnotnou a sloužící několika generacím návštěvníkům, ale ve většině případů bylo dosaženo jen dočasné verze instalace. Ta byla upravena do konečného stavu až později, v době, kdy již NKK neexistovala a o tyto objekty se staral příslušný orgán památkové péče. 23 WEISS, Petr. Specializované muzejní expozice na českých hradech a zámcích jako jeden z instalačních záměrů po jejich převzetí do vlastnictví státu. Brno : Masarykova univerzita v Brně, Filosofická fakulta, Ústav archeologie a muzeologie, s. 49. Bakalářská práce. Vedoucí práce Mgr. Pavel Holman. 24 NETKOVÁ, Jarmila, SVATOŇOVÁ, Jana. Návštěvní řády a zpřístupňování hradů a zámků. Památky a příroda, 1984, roč. IX, č. 8, s. 456.

18 V rámci kulturního využití hradů a zámků a jejich zpřístupňování se NKK zabývala i jejich propagací. Asi nejvýrazněji se jí to podařilo, když vydala řadu informativních průvodců. V nich se zájemce mohl dozvědět něco o historii objektu a uměleckých hodnotách objektu a sbírkách v nich uložených. Psaný text byl samozřejmě doplněn fotografiemi. Na textové části se podíleli současní uznávaní kunsthistorici, což zaručovalo určitou kvalitu. Jednou z největších chyb, které se podle mne NKK dopustila, bylo zřizování tzv. svozů. Byla zřízena svozová místa nebo také sběrny, kam byly umísťovány předměty ze sbírek památkových objektů nižších kategorií a menšího významu nebo ze zrušených zámků, to znamená z takových, které měly mít jiné než kulturní využití. Díky tomu byly mnohdy rozsáhlé ucelené sbírky rozděleny i do několika částí, svezeny do různých míst a někdy také zcela jinak uspořádány (např. ne podle původu, ale podle materiálu). Naproti tomu Petr Weiss ve své práci píše 25, že byly sběrny organizovány a materiál tříděn podle původu. NKK se snažila o dobrou evidenci, takže se domnívala, že ve většině případů by měl jít svozový materiál zpětně dohledat. Nebylo tomu tak ale samozřejmě vždy, takže se určitě může stát, že pokud by někdo chtěl nějaký předmět nebo část sbírky dohledat, mohla by to být obtížná záležitost. V Čechách bylo zřízeno dvacet dva svozových míst, na Moravě jedenáct a ve Slezsku jedno WEISS, Petr. Specializované muzejní expozice na českých hradech a zámcích jako jeden z instalačních záměrů po jejich převzetí do vlastnictví státu. Brno : Masarykova univerzita v Brně, Filosofická fakulta, Ústav archeologie a muzeologie, s. 18. Bakalářská práce. Vedoucí práce Mgr. Pavel Holman. 26 MŽYKOVÁ, Marie. Ke koncepci a vývoji instalací zpřístupněných hradů a zámků ( ). In Bulletin, 1991, č. 7, s. 126.

19 V roce 1958 už bylo svozových míst třicet čtyři 27. Ivan Muchka píše, že NKK také některé exponáty poskytla různým muzeím, např. NM, UPM, NTM, Movitý majetek byl po zestátnění tříděn. Část majetku zůstala ve správě NPF (to se týkalo movitostí objektů v jeho správě) a část ve správě NKK (to se vztahovalo na movitosti objektů v jeho správě). Movitosti již od tohoto třídění patřící pod NKK, byly jí samotnou ještě vytříděny. Nejprve byl sepsán soupis veškerého mobiliáře daného objektu a poté bylo určeno, který zůstane nadále pro kulturní využití. Část, která zůstala ve správě NPF, byla vytříděna zástupci NPF a NKK a předměty, u nichž byla prokázána kulturní hodnota, byly převedeny pod správu NKK 29 a mohly být později náležitě využity. Petr Weiss ve své práci navíc uvádí 30, že se bohužel někdy stávalo, že byl movitý kulturní majetek 31 prodáván soukromým osobám místo toho, aby byl poskytnut kulturním institucím. A to buď kvůli tomu, že lidé, co měli na starost tuto činnost, nepoznali kulturní kvalitu těchto věcí, nebo ji úmyslně zatajili. Tento problém se především týkal movitostí pocházejících ze zkonfiskovaných bytů, domů nebo 27 WEISS, Petr. Specializované muzejní expozice na českých hradech a zámcích jako jeden z instalačních záměrů po jejich převzetí do vlastnictví státu. Brno : Masarykova univerzita v Brně, Filosofická fakulta, Ústav archeologie a muzeologie, s. 23. Bakalářská práce. Vedoucí práce Mgr. Pavel Holman. 28 MUCHKA, Ivan. Bílá místa péče o hrady a zámky po roce In Bulletin, 1992, č. 8, s UHLÍKOVÁ, Kristina. Národní kulturní komise vyd. Praha : Artefactum Ústav dějin umění AV ČR, s. 35. ISBN WEISS, Petr. Specializované muzejní expozice na českých hradech a zámcích jako jeden z instalačních záměrů po jejich převzetí do vlastnictví státu. Brno : Masarykova univerzita v Brně, Filosofická fakulta, Ústav archeologie a muzeologie, s. 19. Bakalářská práce. Vedoucí práce Mgr. Pavel Holman. 31 O tento movitý kulturní majetek se staral Fond národní obnovy a měl na starost i jeho vytřídění.

20 např. továren. Po tomto zjištění byla uzavřena dohoda mezi NPF a NKK o spolupráci 32. Činnost NKK byla ukončena na základě vládního nařízení č. 112/1951 Sb. na konci roku Majetek, který měla ve správě, přešel pod Ministerstvo školství a NKK se měla stát pouze jeho poradcem v určitých záležitostech (k čemuž nakonec nedošlo 33 ). Poté vznikl Státní památkový ústav v Praze s pobočkou v Brně, patřící od roku 1953 pod Státní památkovou správu, která právě vznikla 34. Památky byly od této doby pod správou KNV (u celostátně důležitých záležitostí pod Ministerstvem školství, věd a umění) a Státní památkový ústav měl na starost evidenci a propagaci památek a také odbornou teoretickou pomoc 35. Později, v roce 1953, ho začala spravovat Státní památková správa, která právě vznikla 36. Ta pokračovala v rozšiřování a upravování již instalovaných objektů a ve zpřístupňování hradů a zámků, u nichž byl tento záměr na využití navrhnut, ale doposud nebyl realizován. Roku 1958 byl vytvořen Státní ústav památkové péče a ochrany přírody, dále zajišťující správu státního kulturního majetku. Pod ním byla ve stejném roce utvořena Krajská střediska státní památkové péče a ochrany 37. Jak je tedy zřejmé z výše uvedených informací, někteří odborníci považují NKK za organizaci, která zničila 32 UHLÍKOVÁ, Kristina. Národní kulturní komise vyd. Praha : Artefactum Ústav dějin umění AV ČR, s. 34. ISBN Tamtéž, s BLAŽÍČEK, Oldřich J., HILMERA, Jiří, HOBZEK, Josef. Státní hrady a zámky v úkolech památkové péče. Zprávy památkové péče, 1960, roč. XX, č. 2, s UHLÍKOVÁ, Kristina. Národní kulturní komise vyd. Praha : Artefactum Ústav dějin umění AV ČR, s. 20. ISBN BLAŽÍČEK, Oldřich J., HILMERA, Jiří, HOBZEK, Josef. Státní hrady a zámky v úkolech památkové péče. Zprávy památkové péče, 1960, roč. XX, č. 2, s KSSPPOP v Brně vzniklo v roce 1960 nebo v roce 1958.

21 např. významné ucelené soubory uměleckých děl (díky organizování třídění a následného umístění do svozových míst). Naproti tomu jiní si cenní zachování určitých památek a jejich součástí alespoň v takovém stavu, v jakém se jí to podařilo. Nutno podotknout, že sice některé záležitosti mohly být provedeny lépe, ale když se díváme na dnešní organizaci a rychlost provádění některých důležitých záležitostí, můžeme být rádi, že vůbec nějaká instituce na zajištění kulturních památek vznikla a fungovala, a to dokonce ve velmi krátké době od konce války. 2.2 Zámek Rájec Zámek v Rájci byl odevzdán Národním pozemkovým fondem při ministerstvu zemědělství Národní kulturní komisi pro správu národního kulturního majetku 6. září 1949 a to i spolu se vším zde se nacházejícím vnitřním vybavením (inventářem), vše dle zákona č. 137/46 Sb. Jak jsem již upozornila výše, ne vždy památky ve správě NKK sloužily kulturnímu vyžití společnosti. Nejinak tomu bylo i u tohoto objektu. V této kapitole se tedy zabývám různým využitím prostor objektu, a jeho okolí, a problémy s tím. Myslím, že je důležité znát tyto souvislosti z hlediska dalšího bádání, kde měly být umístěny sbírky a kde nakonec byla umístěna instalace. V roce 1949 byla podána stížnost MNV v Rájci nad Svitavou a NKK na pobočný závod Železárny Stalingrad, který ohrožoval svým provozem zámek a jeho okolí hlavně škodlivým kouřem. Tento podnik si také založil na území zámeckého parku nedovolenou skládku paliv. Z těchto důvodů mu bylo nařízeno,

22 aby nahradil škody, které způsobil a ukončil činnost v bezprostředním okolí zámku. Ale bohužel podnik ukončil činnost na tomto území až v červnu 1952 a škody jím způsobené nikdy nenahradil ani nenapravil 38. V roce 1951 bylo rozhodnuto, že v garážích za hlavní budovou bude zřízena turistická noclehárna, kterou by provozoval MNV v Rájci nad Svitavou a národní správa Moravského krasu. V tomto roce se také uvažovalo o zřízení dětského hřiště v zámeckém parku. Sklepy nacházející se pod zámeckým parkem byly v této době pronajaty brněnskému obchodu s ovocem a zeleninou, který je využíval jako sklady. V roce 1956 byl upraven čestný dvůr, konkrétně jezírko uprostřed dvora, chodníčky a záhony. Úprava byla provedena podle návrhu architekta Břetislava Štorma z roku V říjnu roku 1961 byl zámek a pozemky k němu patřící předán Státní památkovou správou ONV v Blansku, konkrétně Odboru školství a kultury 39. V roce 1968 bylo rozhodnuto, že správa zámku a parku bude převedena z ONV v Blansku na Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně. Zámecká knihovna zůstala ve správě Národního muzea, ale byla dále uložena na zámku v Rájci. Bývalé konírny měly být v 70. letech upraveny jako letní restaurace pro návštěvníky zámku. Část kočárovny byla upravena a později využívána jako štukatérská dílna. Část prostor zámku byla ale stále využívána pro jiné než kulturní účely. Např. zámeckou kapli využíval státní podnik Geotest Brno 38 NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Rájec - zámek], Spis č /55 z NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Rájec - zámek], Spis č. 421/62 z

23 nebo část místností v přízemí zámku sloužila jako sklad Státního archivu Brno 40. Až do roku 1977 sloužila zámecká kaple jako sklad pro část zámecké knihovny a část zámeckého mobiliáře. Dále byly prostory využívány jako sklad národního podniku Geodezie 41. MěstNV tedy navrhoval, aby byla kaple využita lépe, jako obřadní a koncertní síň. Z výše uvedených událostí je jasné, že i když byl zámek určen pro kulturní účely, nestalo se tomu tak hned, ale postupně. V začátcích spravování zámku státem se zámek musel dělit o své prostory tak, aby bylo vyhověno nárokům jak kulturního využití, tak nárokům společenským (noclehárna, hřiště,...) nebo hospodářským (sklady, průmyslové závody,...). Postupem času se tato situace zlepšila a zámek byl využíván z větší části ke kulturnímu vyžití. 2.3 Zámek Valtice Zámek ve Valticích, který byl po 2. světové válce ve správě Národního pozemkového fondu, se dostal pod správu Národní kulturní komise podle zákona č. 137/46 Sb. dne 24. března Současně s objektem byly předány i zachované sbírky. Těch se ale bohužel, podle Kristiny Uhlíkové 42, na zámku moc nedochovalo (jen část obrazové sbírky), i přesto, že podle dobových zpráv byl zámek ještě plný veškerého vybavení. 40 Program obnovy a využití státních hradů a zámků : Program C (návrh). Brno : Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, s NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Rájec - zámek], Spis č. 1340/77 ze UHLÍKOVÁ, Kristina. Národní kulturní komise vyd. Praha : Artefactum Ústav dějin umění AV ČR, s. 49. ISBN

24 Podle zákona č. 137/46 Sb. byl zámek předán Národním pozemkovým fondem Národní kulturní komisi, která ho tedy začala spravovat 1. května Jednalo se jak o objekt zámku, tak o jeho vnitřní mobiliář. V polovině roku 1947 bylo vrchní správě státních statků ve Valticích schváleno propůjčení bývalé jízdárny zámku na zřízení umělé sušárny na tabák 44. Tento záměr však považovala NKK za nevhodný a požadovala, aby byl zrušen. Záměr zrušen nebyl a sušárna tabáku zde nakonec zřízena byla a její činnost v tomto objektu byla ukončena až v roce Od roku 1952 sloužily některé místnosti I. a II. patra vojenské správě. Vybavení z těchto místností bylo odvezeno Ministerstvem školství, věd a umění. Krajský národní výbor v Brně v roce 1954 rozhodl, že v přízemí zámku bude umístěn Jihomoravský bazar (ten se později, v roce 1957, měl rozšířit i do prostor I. a II. patra). Část místností v přízemí byla již používána Velkoobchodem s oděvním zbožím (snad do roku 1957?) 45. MNV ve Valticích neustále apelovalo na památkový ústav, aby dal pozor na jeho ničení a aby navrátil zámku kulturní využití. Bohužel se tomu tak nestalo až do roku 1958, kdy se Státní památkové správě v Praze podařilo přesvědčit KNV v Brně o kulturní a historické hodnotě zámku, která by měla být v budoucnu prezentována veřejnosti NPÚ ú.o.p. Brno, archiv, Fond P 186/30, spis 2292/1947 ze NPÚ ú.o.p. Brno, archiv, Fond P 186/30, spis č. 2133/1947 ze NPÚ ú.o.p. Brno, archiv, Fond P 186/30, Spis č. 2951/1954 z NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Valtice - zámek], Spis č /57 z

25 V roce 1955 bylo zase rozhodnuto, že bývalé zámecké divadlo bude využíváno Místním národním výborem ve Valticích pro kulturní účely, např. jako koncertní sál 47. SPS v Praze, která byla v roce 1960 v likvidaci, převedl zámecký objekt ve Valticích do správy Krajského střediska památkové péče a ochrany přírody v Brně 48. V 60. letech byly na zámku prováděny úpravy štukatérské výzdoby a renovována zámecká kaple. Ještě v polovině 70. let se v přízemí zámku nacházely sklady podniku Bazar (Klenoty) 49. Na konci 70. let bylo schváleno využití levé části přízemí MNV pro mateřskou školku a jesle. V I. poschodí se v této době nacházela zámecká instalace, depozitáře a kanceláře. Ve II. poschodí byly prováděny stavební úpravy, aby zde mohla být instalována expozice barokního umění a část poschodí sloužila jako depozitáře a úložiště stavebního archivu Lichtenštejnů 50. V levém předzámčí se nacházel hotel Jednota a vinný sklep byl pronajat státnímu statku Mikulov. Pravé předzámčí mělo v budoucnu sloužit jako restaurátorské pracoviště, depozitáře, studovna a také zde měly být zřízeny inspekční pokoje 51. V 70. letech se zde ovšem nacházely sklady podniku Bazar. Na konci 70. let byla část zámku, konkrétně bývalé konírny, využita jako hotel a restaurace NPÚ ú.o.p. Brno, archiv, Fond P 186/30, spis č. 3891/1955 z NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Valtice - zámek], Spis č. 1249/60 ze Program obnovy a využití státních hradů a zámků : Program C (návrh). Brno : Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, s Tamtéž, s NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Valtice - zámek], Spis č. 6293/79 z WAGNER, Jaroslav. Československé hrady a zámky. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha : Panorama, s. 211.

26 Stejně jako tomu bylo u předchozího zmiňovaného objektu (zámek v Rájci) i na zámku ve Valticích vše nešlo podle původních záměrů. Po převzetí státem, byl tento zámek zařazen mezi zámky I. kategorie, které měly sloužit kultuře. V tomto ohledu jsou osudy obou zámků podobné, i tady musely zpočátku kulturní účely ustoupit požadavkům hospodářským (požadavkům na prostory pro státní podniky a jejich sklady). Nicméně i zde byla později vytvořena zámecká instalace (v I. poschodí), a i když ještě v 70. letech některé části zámku sloužily jiným účelům než kulturním, situace se pomalu zlepšovala. Např. byla započata úprava II. patra pro další instalaci, aby se i zde mohl návštěvník zámku kulturně vyžít současnost Jak jsem se již zmínila výše, památková péče byla v 80. letech 20. stol. svěřena Krajským střediskům státní památkové péče a ochrany přírody, která v podstatě spravovala KNV. V roce 1991 byla od památkové péče oddělena ochrana přírody. Od této doby spadající pod jinou instituci. Stávající Krajská střediska začalo spravovat (místo KNV) Ministerstvo kultury a roku 1992 byla přejmenována na Památkové ústavy 53. Např. zde zkoumanou oblast zájmu měl tedy na starost Památkový ústav v Brně, pod nějž v té době spadalo 10 hradů a zámků (mezi nimi byly i SZ Rájec a SZ Valtice). V současné době oba objekty spadají pod správu Národního památkového ústavu, konkrétně pod ústřední odborné pracoviště v Brně. Vzhledem ke změně politické situace v roce 1989, se částečně změnila i starost o památky. Z většiny zámků, 53 ŘEHOLKA, Ivan. Památková péče na jižní Moravě v devadesátých letech 20. stol. Brno : Státní památkový ústav v Brně, s. 7. Věda a výzkum.

27 pokud to bylo možné, byly postupně vyklizeny státní podniky a začala nová éra. Ta se vyznačovala hlavně tím, že se NPÚ snažil o již dříve navrhované kulturní využití objektů (I. kategorie) a to v co největším rozsahu a míře jak to jen šlo. Pokud nebyly prostory přímo použity pro instalace nebo expozice, byly využity nebo upraveny pro další potřeby zámku např. jako výstavní sály, sály pro pořádání společenských akcí, depozitáře, pokladny, atd. Popřípadě bylo povoleno využít je pro potřeby návštěvníků zámků, to znamená např. jako restaurace, hotely, obchůdky se suvenýry, informační centra, toalety, Zámek Rájec V 90. letech byla na zámku, v bočním křídle, zřízena sezónní restaurace. Zřizovatelé restaurace žádali, jestli by jim nemohla být pronajata budova bývalé zámecké prádelny z důvodu zřízení obchodu s upomínkovými předměty a předměty uměleckých řemesel. Později v prostorách zámku byla takováto prodejna opravdu vybudována, ale bohužel se mi nepodařilo zjistit, zda původním navrhovatelům záměru. Na konci 90. let se jednalo o zřízení skladu sudového vína v areálu zámku, konkrétně v jeho sklepeních 54, ale domnívám se, že sklady vína zřízeny nebyly. Postupně zde, jako i na jiných památkových objektech, bylo nainstalováno zabezpečovací zařízení a jiné formy ochrany tak, aby byla zajištěna větší ochrana jak samotného objektu, tak hlavně rozsáhlých a hodnotných sbírek zde uložených. 54 NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Rájec - zámek], Spis č /98 z

28 Zámek Rájec nad Svitavou byl prohlášen nařízením vlády č. 132/2001 Sb. za národní kulturní památku Zámek Valtice Město Valtice se stalo v roce 1992 spolu s městem Lednice a prostředím okolo nich památkovou zónou. Popud k prohlášení Lednicko valtického areálu památkovou zónou dalo samotné Ministerstvo kultury České republiky (v roce 1991) 56. V roce 1995 byly zámky v Lednici i ve Valticích prohlášeny za národní kulturní památky 57. Dalšímu věhlasu se těmto zámkům a okolí dostalo v roce 1996 (7. 12.), kdy byly zařazeny na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO jako Lednicko valtický areál. Z tohoto důvodu, a i díky tomu, že to bylo v dané době trendem (ráda bych podotkla, že správným), byly na zámek umístěny různé typy zabezpečovacích zařízení. O rok později se plánovalo zřídit depozitář vhodný pro obrazovou sbírku (i pro svoz ze zámku Lysice) v části II. poschodí, kde neměla být umístěna plánovaná expozice barokního umění. Kvůli tomu bylo II. patro v posledních letech stavebně zajišťováno a posléze upravováno. Předzámčí bylo pronajato hotelu Hubertus (snad od roku 1995), který zde sídlí dodnes. V 90. letech byl upraven čestný dvůr a v této podobě ho můžeme vidět i dnes. Nadace Památky jižní Moravy v roce 1997 navrhovala Památkovému ústavu, aby bylo využíváno zámecké divadlo 55 NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Rájec - zámek], Spis č. 4593/2004 ze NOVÁK, Zdeněk. Lednicko valtický areál jako významný doklad krajinářské tvorby ve střední Evropě. Zprávy památkové péče, 1993, roč. 53, č. 1, s. 2. ISSN podle zákona č. 20/87 Sb.

29 pro projekt Zámecké barokní divadlo. Bohužel se mi nepodařilo zjistit, zda zůstalo jen u návrhu nebo byl návrh i realizován. V roce 1997 bylo II. poschodí zámku upravováno kvůli chystanému zpřístupnění a z těchto prostor měl být odstraněn uložený tzv. depozitář valtických okresů 58. Uvažovalo se o přemístění depozitáře do I. poschodí. Lysický svoz měl být vrácen na SZ Lysice, a pokud by to nebylo možné, měl být dočasně uložen na SZ Bučovice. V následujícím roce bylo rozhodnuto, že depozitáře pro obrazové sbírky ze zámku Valtice, ze zámku Lysice a popřípadě rezervní prostory pro jiné sbírky, budou umístěny v přízemí východního křídla zámku 59. Vzhledem k bezpečnosti mi nebyly poskytnuty informace o tom, kde byl nakonec depozitář umístěn. Nicméně se mi podařilo zjistit, že zřízeny byly a fungují dodnes. Ještě v roce 1999 byla v přízemí zámku umístěna mateřská školka. Byl ale předložen návrh na zřízení Národního vinařského centra právě v těchto prostorách 60. Pokud by byl návrh schválen, byl by realizován po vyklizení prostor mateřské školky (ta se zde v současné době již nenachází). Jako doplnění služeb Národního vinařského centra bylo schváleno zřízení vinotéky ve vstupní bráně zámku (firma Miloš Michlovský a šlechtitelská stanice vinařská Vinselekt 61 ). 58 NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Valtice - zámek], Spis č. 2196/97 z NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Valtice - zámek], Spis č. 4406/98 z NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Valtice - zámek], Spis č. 516/99 z NPÚ ú.o.p. Brno, spisový archiv, [Fond Valtice - zámek], Spis č. 9209/99 ze

30 Podle dostupných informací zde vinotéka zřízena byla, dnes ji ovšem provozuje jiná firma. V současné době stále trvá úprava prostor II. poschodí pro plánovanou expozici baroka.

31 III. VZNIK A VÝVOJ EXPOZIC A INSTALACÍ 1. Expozice X instalace Na této kapitole bych se chtěla zmínit o používané terminologii týkající se prezentace sbírkových předmětů. V českém prostředí se většinou pojem expozice používá v souvislosti s prezentací sbírkových předmětů v muzeu. Expozice je dlouhodobou formou prezentace (nejkratší doba trvání by měla být dva roky) určitého souboru předmětů spolu souvisejících např. dobou vzniku, svým použitím, osobou sběratele apod. Exponáty ovšem nemusí souviset s danou budovou, jsou sem přeneseny z jiného prostředí a jako celky prezentovány veřejnosti. Předměty v expozici by měly být představeny a vysvětleny ve vztahu k místu původu, osobě původu, účelu, použití, významu pro společnost,... Expozice se vyznačuje doplňkovým výstavním materiálem (jako např. popisky, doprovodnými texty,...) a fundusem (např. vitrínami, panely,...), díky nimž se lépe daří sbírkové předměty prezentovat návštěvníkům. V současné době je trendem vytvářet k expozicím i ke krátkodobým výstavám doprovodný program, který by návštěvníka ještě více zaujal a dokreslil dojem z dané prezentace. Naopak pojem instalace je ve většině případů zmiňován v souvislosti s prezentacemi sbírek na zámcích. Jedná se sice také o dlouhodobou formu prezentace, ale s jinými hledisky. Narozdíl od prezentace sbírkových předmětů v muzeu, jsou předměty ukazovány návštěvníkovi bez vysvětlujících popisek a textů, tuto funkci zde zastává pouze průvodce. Ten má za úkol stručně představit památkový objekt jako celek a poté

32 se stručně zmínit o jednotlivých předmětech nebo jejich souborech. Jedním z důležitých rozdílů je také fakt, že v instalacích na hradech a zámcích jsou předměty ukazovány v určitých celcích a navíc by měly mít souvislost s daným objektem. Instalace se od expozic liší také tím, že v nich není většinou využíván výstavní fundus. Předměty jsou zde prezentovány volně, aby umocňovaly dojem obytného prostoru. Kvůli tomu je ale návštěvník např. ochuzen o podrobnou prohlídku určitého předmětu, protože mu není dovoleno pohybovat se jinde než po vyznačených trasách, které jsou ve většině případů situovány dále od vystavovaných předmětů. Doprovodné programy, dnes běžně používané pro doplnění expozic, u instalací nejsou obvyklé, spíše bych řekla, že se zde vůbec nevyskytují. 2. Typy expozic na památkových objektech V této kapitole se pokusím o jakési shrnutí a charakteristiku jednotlivých druhů prezentace hradů a zámků (a jejich vybavení), ať jde o instalace nebo expozice. Vzhledem k tomu, že každý autor nazývá určitý typ instalace jinak a mnohdy si dva autoři představují pod stejným pojmem jiný typ, byl to úkol velmi nelehký. Snažila jsem se tedy určitý typ charakterizovat tak, jak jsem se tomu dočetla nejméně u dvou autorů. Při tvorbě slohové expozice nebo stylové instalace nebo také muzea bytové kultury (v různých materiálech byly používány tyto tři rozličné názvy) je autor dosti omezen. To, jak bude vypadat, je ovlivněno hlavně architektonickou a malířskou úpravou stěn a stropů. Nábytek a jiné vybavení u takto pojaté expozice má pouze funkci doplňující. Má doplnit

33 interiér tak, aby působil jako celek 1. Celkem je myšlen stylově čistý interiér, zahrnující výmalbu, nábytek, obrazy, atd. z jedné slohové etapy. Exponáty použité při této instalaci vůbec nemusely být z daného objektu a ve většině případů se měly použít předměty ze svozových míst 2. Speciální muzea měla být vytvořena podle návrhu z roku 1948 na několika místech a měla se týkat určité speciální oblasti (oboru) spjatého nějakým způsobem s daným místem, buď přímo s daným objektem, nebo s oblastí, v níž se objekt nacházel. Např. na zámku v Jemništi mělo být vytvořeno muzeum módy a společenské kultury, v Klášterci nad Ohří to mělo být muzeum starých porcelánek nebo na zámcích v Opočně a v Rájci muzea loveckých trofejí 3. Opravdu zrealizováno jich bylo jen několik. Interiérové expozice byly vytvářeny tak, aby připomínaly zámecký interiér 4, tedy takový interiér, kde jeho majitelé normálně žili. Většinou nebylo použito vybavení původní, ale doplněné např. ze svozů. Některé zachované interiéry byly prezentovány veřejnosti v takové podobě, v jaké se dostaly do rukou státu. To znamená, že např. nebylo důležité, zda v dané místnosti byl nábytek pouze jednoho stylu. Bylo podstatné ukázat interiér a jeho majitele v určité živosti, takže v jedné místnosti byl např. nábytek z různých epoch, prostě tak, jak byl původně 1 CHARVÁTOVÁ, Ema. Instalace v historických objektech : Metodika instalační práce na státních hradech a zámcích. Zprávy památkové péče, 1957, roč. XVII, č. 2, s UHLÍKOVÁ, Kristina. Národní kulturní komise vyd. Praha : Artefactum Ústav dějin umění AV ČR, s. 50. ISBN Tamtéž. 4 NOVOTNÝ, Vladimír. Hrady a zámky. Památky a příroda, 1976, roč. XXXVI, č. 10, s. 577.

34 nakupován majiteli. Byla to vlastně ukázka bydlení posledních majitelů. Nejdůležitější u ní je, aby byla spojena architektura jako taková s vnitřním vybavením a funkcí 5. V podstatě tedy u ní jde o propojení vnějšího s vnitřním a následné působení na návštěvníka jako celek. Propagační síně nebo také historické vstupní expozice měly návštěvníkovi nastínit historii objektu a jeho funkce, osobnosti s ním spojené, kulturní a politické zázemí doby vzniku, vztah objektu a památkové péče a v dané době samozřejmou osvětu. Vlastimil Vinter uvádí 6, že tento typ prezentace, s nímž se můžeme na památkových objektech setkat, se dá nazvat jako výstavní expozice. Ta se podle něj měla od expozic muzejního typu lišit tím, že je v ní využíváno hlavně fotografií, kopií, maket, odlitků,... V muzejním typu expozice se oproti tomu mělo používat hlavně předmětů a fotografie a různé modely byly použity jen doplňkově. V 50. letech bylo naplánováno, že budou postupně vytvářeny na památkových objektech 7. Od roku 1960 byly tyto expozice vytvářeny již zcela samozřejmě v rámci celkové prezentace hradů a zámků. Později byly tyto expozice popisovány jako historické expozice. Ty měly ukázat návštěvníkovi dřívější význam místa, kde se stavba hradu nebo zámku nachází, význam stavby jako takové, nebo význam jejího architekta v té době 8. 5 BLAŽÍČEK, Oldřich J. Minulost a současné otázky prezentace zámeckých interiérů. 1. vyd. Ústí nad Labem : Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, s VINTER, Vlastimil. K otázkám prezentace a specializované výchovy při společenském uplatnění hradů a zámků. In Sympozium ICOMOS ČSSR : Nová úloha hradů a zámků v životě společnosti. 1. vyd. Praha : [B. n.], s ŘEHOLKA, Ivan. Historické vstupní expozice v jihomoravském kraji. In Informační a odborně metodický bulletin, 1990, [B. č.], s CHARVÁTOVÁ, Ema. Správa a využití státního kulturního majetku. Zprávy památkové péče, 1953, roč. XIII, č. 2, s. 41.

35 Monotematické expozice byly vytvářeny tam, kde sice nebyly dochovány původní předměty, ale byly zde umístěny takové, které se určitým způsobem vztahovaly k danému místu 9. Náznaková instalace byla používána na místech, kde se sice nedochoval původní mobiliář, ale místnosti samy o sobě jsou dosti významné (např. výmalbou), že stojí za to je prezentovat 10. V tomto případě byly využity předměty z jiných objektů tak, aby vhodně doplnily daný prostor, ale nenarušovaly ho. Podle Oldřicha J. Blažíčka 11 jde vlastně o druh interiérové instalace, která má ukázat především funkci daného prostoru pomocí dodaných předmětů. Expozice muzejního typu vznikaly také na místech, kde nebyl dochován původní mobiliář, nebraly ovšem ohled na vztah k danému místu. Byly vytvořeny tak, že bylo v podstatě jedno, zda budou instalovány na některém ze zámků nebo hradů nebo v muzeu. Tyto prezentace byly tedy uměle vytvořeny, předměty byly dány do umělých souvislostí, tak aby vytvářely určitý celek. Na druhou stranu, pokud byly použity předměty z daného objektu a vhodně doplněny do celků a prezentovány takto na zámku nebo hradě, dodalo to prezentaci muzejního typu na zajímavosti a atraktivitě. Galerijní prezentace jsou v podstatě velmi podobné jako expozice muzejního typu, jen s tím rozdílem, že dané předměty nebo umělecká díla nejsou doplněny popisky a doprovodnými 9 MŽYKOVÁ, Marie. Ke koncepci a vývoji instalací zpřístupněných hradů a zámků ( ). In Bulletin, 1991, č. 7, s BLAŽÍČEK, Oldřich J. Problémy instalací a expozic na státních hradech a zámcích. Muzeologické sešity, 1971, č. 3, s BLAŽÍČEK, Oldřich J. Minulost a současné otázky prezentace zámeckých interiérů. 1. vyd. Ústí nad Labem : Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, s. 14.