Etický kodex sociálního pracovníka v komunitní práci. Komunitní centrum ROUTA

Transkript

1 Etický kodex sociálního pracovníka v komunitní práci Preambule: Komunitní centrum ROUTA Od profese komunitního sociálního pracovníka 1 a aktivit vykonávaných v rámci Komunitního centra Routa, z.s. 2 je očekáván vysoce profesionální přístup ve vztahu k návštěvníkům Komunitního centra a uživatelům komunitních služeb. Vedle odpovídající kvalifikace, širokého spektra znalostí a hodnotové orientace je předpokládáno odpovídající etické chování k jednotlivci, rodině, skupině i komunitě. Etický kodex vztahující se ke komunitní práci shrnuje pravidla popisující chování a jednání, které KCR očekává od svých zaměstnanců. V případě komunitní práce je etické chování vnímáno jako zásadní, je nedílnou součástí každodenní práce a všichni sociální pracovníci jsou odpovědni za jeho dodržování. Komunitní sociální práce má usnadnit či umožnit sociální začlenění, proto uznává lidskou důstojnost a práva, respektuje hodnotu všech jedinců bez ohledu na jejich rasu, náboženství, věk, zdravotní stav, pohlaví, genderovou a sexuální různorodost či další individuální rozdíly. V praxi komunitní práce je považováno činění jakýchkoliv rozdílů za nepřijatelné. Kodex vychází z mezinárodních i národních dokumentů. Mezinárodní deklarace a úmluvy o lidských právech vytvářejí obecné standardy a poukazují na práva, která jsou globální společností akceptována. Relevantní dokumenty, ze kterých vycházejí základní etická pravidla pro komunitní sociální práci: Všeobecná deklarace lidských práv 3 1 Kodex je zaměřen na komunitní sociální práci. Pracovníci Komunitního centra, kteří nevykonávají přímou sociální práci, se řídí Etickým kodexem Rodinného centra Routa, z.s. 2 Dále v textu jako KCR. 3 Právně nezávazný dokument přijatý v roce 1948 Valným shromážděním OSN. Obsahuje definici sociálních, hospodářských, občanských, politických a kulturních práv. Vycházejí z něj všechny mezinárodní lidskoprávní úmluvy. 1

2 Listina základních práv a svobod 4 Úmluva o právech dítěte 5 Deklarace práv dítěte 6 Evropská sociální charta 7 Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen 8 Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace 9 Etický kodex sociálních pracovníků České republiky 10 Manuál komunitní sociální práce (Platforma pro komunitní práci) 11 Etický kodex je kromě svých hlavních zásad členěn do tří podoblastí, jež vymezují etické zásady upravující: - vztah k účastníku komunitní práce (návštěvník Komunitního centra, uživatel komunitních služeb), 12 - vztah k zaměstnavateli a ke kolegům, - vztah ke komunitě. Hlavní zásady etického kodexu: 1. Každý člověk bez ohledu na rasu, náboženství, zdravotní stav, sexuální orientaci, pohlaví, věk, politickou angažovanost či jiné individuální rozdíly má právo rozvíjet svůj potenciál, a to za předpokladu, že nezasahuje do práv ostatních členů v komunitě. 2. Sociální začlenění je lidským právem. Každý jednotlivec má možnost hrát v komunitě aktivní roli, s očekáváním plné sociální, vzdělávací a ekonomické participace, založené na rovnosti, sociální spravedlnosti, lidských právech, toleranci a rozmanitosti Součást ústavního pořádku ČR. Vychází z principů právního státu. Kromě základních práv a svobod upravuje práva národnostních menšin, práva hospodářská, sociální a kulturní, dále pak právo na soudní a jinou právní ochranu. 5 Mezinárodní smlouva přijatá Valným shromážděním OSN v roce Závazná pro státy. Stanovuje občanská, politická, sociální, ekonomická a kulturní práva dětí. 6 Jinak též Charta práv dítěte. Vyhlášena Valným shromážděním OSN v roce Předchůdce Úmluvy o právech dítěte. 7 Mezinárodní smlouva o hospodářských a sociálních právech. Pro ČR platná od roku Závazný dokument pro smluvní strany. Měla zásadní význam při tvorbě evropských standardů lidských práv. 8 V roce 1982 vstoupila v platnost pro tehdejší ČSSR. Na dodržování dohlíží Odbor rovnosti mužů a žen při sekci Úřadu vlády ČR. 9 Přijata Valným shromážděním OSN v roce Plněním závazků vyplývajících z této smlouvy se v ČR zabývá zmocněnkyně vlády pro lidská práva a Rada vlády ČR pro lidská práva. 10 Schválen plénem Společnosti sociálních pracovníků, účinný od roku Společné dílo členů Platformy pro komunitní práci organizované Agenturou pro sociální začleňování, Dále v textu jako účastník KP. 13 O formování takové komunity usiluje komunitní sociální práce. 2

3 3. V komunitní sociální práci jsou práva a povinnosti stanoveny v diskusi s širokou veřejností. Pro ty, kteří jsou z komunity vyloučeni nebo v komunitě znevýhodněni, jsou přijímána zvláštní ustanovení. 4. Komunitní sociální pracovníci přistupují ke všem zainteresovaným subjektům komunitní sociální práce s velkou dávkou respektu ke kolegům, účastníkům KP, dalším spolupracujícím stranám i veřejným autoritám. Komunitní sociální práce ve vztahu k účastníku KP: Komunitní sociální pracovník: - před zapojením nové osoby do projektu představí význam a fungování komunitní práce, vyjasní potencionálnímu účastníku KP povahu vzájemného vztahu, své role a kompetence, - v odůvodnitelném případě má právo vzájemnou spolupráci odmítnout, 14 - přistupuje ke každému člověku s empatií, respektem a porozuměním, - chrání důstojnost a lidská práva účastníků KP, - přistupuje k účastníkům KP bez projevů jakékoli diskriminace, - podporuje a respektuje právo na sebeurčení, napomáhá socializaci, - zaměřuje se na silné stránky účastníka KP, pomáhá s jeho aktivizací, motivací a zapojováním do rozhodovacích procesů, - vede účastníky KP k samostatnosti a zodpovědnosti, nevyřizuje věci, které si účastník KP může zařídit sám, - nepřebírá zodpovědnost za rozhodnutí účastníků KP, - působí jako zprostředkující a smírčí osoba v konfliktních situacích, - rozvíjí své znalosti a dovednosti ve prospěch účastníka KP, - zachovává zásadu mlčenlivosti, osobní sdělení považuje za důvěrná a bez souhlasu účastníka KP je nesmí dále šířit, 15 - zásadu mlčenlivosti ctí i ve svém soukromí, - chrání veškerou dokumentaci před zneužitím, - má oznamovací a ohlašovací povinnost, Viz celoorganizační směrnice Vnitřní pravidla pro zachování bezpečnosti, zvládání nouzových a havarijních situací a zvládání mimořádných událostí včetně důrazu na práci v přirozeném prostředí klienta, 4. Pravidlo prvního kontaktu. 15 Účastník KP například může udělit souhlas s předáním informací za účelem zprostředkování návazné služby či jiné formy pomoci. 16 Zák. č. 40/1999 Sb., trestní zákoník, a zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. 3

4 - je si vědom svých odborných a profesních omezení. Komunitní sociální práce ve vztahu k zaměstnavateli a kolegům: Komunitní sociální pracovník: - pracuje v souladu s posláním a cíli KCR, - plní odpovědně své pracovní povinnosti, - řídí se stanovenými postupy KCR a pokyny nadřízených pracovníků, - jedná odpovědně vůči svým kolegům v týmu i vůči ostatním kolegům v organizaci, - respektuje znalosti a zkušenosti svých kolegů, odborných pracovníků i dalších subjektů zapojených do komunitní práce, - zodpovědně vyhledává rady a doporučení zkušenějších kolegů v situacích, kdy si není jist postupem či rozhodnutím, - sdílí odborné znalosti, poznatky a zkušenosti s kolegy i dobrovolníky s cílem zvyšovat kompetence celého týmu, - iniciuje diskuse a zapojuje se do diskusí ohledně etiky se svými kolegy a zaměstnavatelem a je zodpovědný za to, že jeho rozhodnutí budou eticky podložená, - respektuje názorové rozdíly týmových pracovníků, nadřízených i dobrovolných pracovníků zapojených do komunitní práce, kritické připomínky vyjadřuje s taktem, na vhodném místě a vhodným způsobem, 17 - odpovědně nakládá s veřejnými prostředky organizace, - dokáže upozornit na chování, které by mohlo být hodnoceno jako neetické, - upozorňuje zaměstnavatele na situace, při kterých může dojít k nerespektování práv účastníků KP, - respektuje právo kolegů na soukromí a důvěrné informace, - působí tak, aby udržoval a zvyšoval úroveň komunitní sociální práce, - šíří dobré jméno KCR v komunitě. Komunitní sociální práce ve vztahu ke komunitě: 17 Například prostřednictvím týmové supervize. 4

5 Komunitní sociální pracovník: - respektuje zvyklosti, historii a kulturu komunity, ve které působí, 18 - působí na rozšíření možností a příležitostí ke zlepšení kvality života pro všechny osoby, a to se zvláštním zřetelem ke znevýhodněným a postiženým jedincům či skupinám, - upozorňuje na procesy, postupy a dokumenty, jež mohou opomíjet práva a potřeby komunity, - účastní se procesu podání veřejné stížnosti, pokud si je naprosto jist její oprávněností, - jedná a chová se tak, aby komunita mohla rozlišovat mezi jeho profesní a soukromou rolí, - veřejná prohlášení činí pouze v situacích, kdy komunita rozlišuje, zda vystupuje v profesní či soukromé roli, - aktivně spolupracuje s komunálními autoritami, - vytváří a udržuje v souladu své profesionální hranice a sousedské vztahy, 19 - vytváří a udržuje dobré vztahy s místními aktéry a dalšími subjekty důležitými pro budování komunitního života a naplňování veřejně prospěšných cílů, s důrazem na zvyšování pocitu společné solidarity a občanské odpovědnosti, - aktivizuje a motivuje veřejnost k občanské odpovědnosti, zapojování se do rozhodovacích procesů a definici potřeb komunity, - odpovědně nakládá s veřejnými prostředky v komunitě, pokud jsou mu svěřeny. 18 Pokud zmiňované zvyklosti, historie a kultura nenarušují práva komunity obecně. 19 Sousedské vztahy mohou být jak významným zdrojem v komunitě, tak i původcem překážek. 5

6 Etický kodex sociálního pracovníka v komunitní práci Dodatek gestorky sociální práce projektu Komunitní centrum Routa Etický kodex sociálního pracovníka v komunitní práci je stěžejním dokumentem Komunitního centra. Bez ujasnění principů, o které se komunitní sociální práce opírá, by nebylo možné kvalitně formovat komunitu a podílet se na sociálním začleňování cílových skupin. Etika sociální práce představuje soubor mravních zásad, které by měl sociální pracovník dodržovat (ať už se jedná o komunitního sociálního pracovníka, nebo pracovníka v sociálních službách). Etika není totéž co morálka. Etiku můžeme definovat jako filosofickou nauku o správném jednání, jež zároveň takové jednání zdůvodňuje. Naproti tomu morálka je souborem norem určujících směřování a hranice lidského chování. 20 Komunitní sociální práce je specifickým typem sociální práce, která bývá často zaměňována za terénní sociální práci. Oproti terénní sociální práci se však zaměřuje na jinou cílovou skupinu (celou komunitu), sleduje jiné zájmy a cíle (definování a naplňování potřeb komunity, společenská změna, začleňování a překonávání bariér, realizace občanských práv, zlepšení kvality života, územní rozvoj aj.). K naplňování zmiňovaných cílů používá i odlišné nástroje (motivace, aktivizace, depistáž, participace, solidarita, budování sousedských vazeb a komunit, zapojování do rozhodovacích procesů aj.). 20 Matoušek a kol., Základy sociální práce, Portál

7 Komunitní sociální práce je v odborné literatuře označována jako sociální práce budoucnosti. V ČR se začíná dostávat do občanské povědomosti zejména díky komunitnímu plánování. Samotný rozvoj komunitní sociální práce je však zatím ještě v plenkách. Zatímco v řadě západních zemí je sociální práce (včetně té komunitní) považována za státem upravenou profesi 21 a oblast etiky patřičně ošetřují příslušné standardy, v České republice zatím monitoring dodržování Etického kodexu pro sociální pracovníky, který v roce 1995 vydala Společnost sociálních pracovníků, chybí. Zmiňovaný dokument je všeobecně uznávaným dokumentem pro sociální pracovníky, na jeho závaznost v komunitní sociální práci dokonce upozorňuje Manuál komunitní sociální práce (2015), společné dílo členů Platformy pro komunitní práci organizované Agenturou pro sociální začleňování Úřadu vlády ČR. My jsme se Manuálem komunitní sociální práce i Etickým kodexem pro sociální pracovníky inspirovali při tvorbě vlastního Etického kodexu sociálního pracovníka v komunitní práci. Materiál vznikal postupně, v návaznosti na nabývané zkušenosti v přímé komunitní sociální práci. Prošel několika revizemi a vyžádanými doplňky. Bouřlivou diskusi zaznamenala zejména oblast věnující se etickým zásadám vzhledem ke komunitě, konkrétně rozlišování profesní a soukromé role komunitního pracovníka. Řešili jsme například, jakou měrou a jakým způsobem se může komunitní sociální pracovník zapojovat do rozhodovacích procesů ve svém soukromí (rozvoj kontroverzní spolkové činnosti, politická kandidatura aj.), aby nedošlo k matení veřejnosti a slučování soukromých aktivit s komunitní sociální prací. Na vlastní kůži jsme testovali definici vycházející z Etického kodexu pro sociální pracovníky týkající se etických problémových okruhů a dilemat: Sociální práce s jednotlivcem, rodinami, skupinami, komunitami a organizacemi vytváří pro sociálního pracovníka situace, ve kterých musí nejen eticky hodnotit, vybírat možnosti, ale i eticky rozhodovat. Sociální pracovník eticky uvažuje z hlediska účelu, účinnosti a důsledků na klientův život. Etické otázky a dilemata se nevyhýbají žádnému druhu sociální práce. V rámci komunitní sociální práce jsme řešili hned několik etických problémů, vyplývajících ze situace, kdy pracovník věděl, jak by měl obecně a zákonně postupovat, ale morálně, z lidského hlediska, se mu tento postoj příčil. Etická dilemata vznikala v okamžicích, kdy odborný pracovník musel volit mezi možnostmi představujícími konflikt morálních principů. 21 Etika sociální práce je v západních zemích monitorována a kontrolována profesními komorami. 7

8 To, co bylo pro jednoho sociálního pracovníka cestou menšího zla, však pro jiného představovalo rozhodnutí zcela nepřijatelné. Etické problémy a dilemata jsme v našem Etickém kodexu záměrně neupravovali, a to s vědomím, že etický princip stojí nad literou a písemně nelze ošetřit vše. Sporné situace, zejména v přímé klientské práci, jsme řešili prostřednictvím týmových porad a odborných supervizí. Při rozhodování a řešení náročných situací 22 jsme se opírali o zásady aktivizace, motivace, vedení účastníků KP k samostatnosti a zodpovědnosti, nepřebírání zodpovědnosti za cizí rozhodnutí. Účastníci KP byli včas a adekvátně seznamováni s riziky a případnými důsledky svých rozhodnutí. Na zpracování v rámci projektu Komunitní centrum Routa, reg. č. CZ /0.0/0.0/15_022/ se podílely Mgr. Pavlína Janáčová (původní verze), Bc. Andrea Pencová (revidovaná verze). Velké poděkování patří všem kolegyním projektu, které dokument připomínkovaly, a Mgr. Eržice Frinkové za cenná doporučení. 22 Např.: účastník KP se rozhodl pracovat načerno, účastník KP pobíral neoprávněně sociální dávky aj. 8