LATINSKÁ AMERIKA. - nížiny většinou pokryty trop. dešt. pralesem či lesem (V pobřeží Yucatán + ostr. oblast)

Transkript

1 LATINSKÁ AMERIKA - Stř. a J Amerika podle histor.-polit. vývoje, ekon. úrovně a jazyka převažuje španělština a portugalština (Brazílie) x Fr.Guayana, Guayana (angl.), Surinam (nizoz.), zámoř. úz. Antil STŘEDNÍ AMERIKA - Tehuantepecká šíje Panamská šíje + ostr. oblast (dříve Západní Indie ) - největší vliv na současný vzhled - 3H (sopky, Nikaragujská deprese) a 4H (ostr. oblast) - Bahamy, V. Antily (Kuba km 2, Haiti, Jamajka, Portoriko), M. Antily (Barbados, Dominika, Grenada ) - Kalifornský, Yucatánský pol. (Mex., Belize, Guatemala) - Kalif., Panamský zál. (TO) x Yucatánský, Honduraský zál. (AO) - Yucatán., Floridský průliv x Panamský průplav (do r USA, Gatumská nádrž, jez. Miraflores) Povrch - Tehuant. šíjí končí S Kordillera 2 pásma pohoří (Sierra Madre Oriental a Occidental) mezi Mexická náhor. plošina (většina území Mexika (45%) pouště a polopouště Sádrovcová poušť) - Z pobřeží sopky Citlaltépetl a Popocatépetl - nížiny většinou pokryty trop. dešt. pralesem či lesem (V pobřeží Yucatán + ostr. oblast) Podnebí a vodstvo - převaha trop. a subtrop. klimatu, vliv výškové stupňovitosti tierra větší význam v JA - V atlant. pobřeží vlhčí ( pasáty a v ostr. obl. i hurikány) x Z pobřeží vliv Kaliforn. proudu - Colorado, Rio Grande, sladkovodní jez. Nikaragua a Managua Půda a vegetace - červené trop., červeno a žlutozemě, sopečné půdy - dešt. prales, trop. les, subtrop. vegetace - Holarktická obl. (Mexiko), ostatní Neotropická obl. Obyvatelstvo - nejstarší indiánské kultury: zdatní matematici, astronomové (kalendáře), stavitelé - Olmékové (50 př. n. l. rozkvět, pobřeží při Mex. zálivu, první monumentální stavby, nábož. obřady jaguár, kukuřičný bůh, opeřený had)

2 Mayové Yucatán, Guatemala, Belize, Honduras stol. vrchol (Chichen Itzá Yucatán, Copán Honduras, Tikal Guatemala) - chrámové pyramidy, jediné opravdové písmo,dříve než Evropané znali nulu - hodně znalostí přejímali od Olméků - Toltékové předchůdci Aztéků, v 10. stol. vrchol, pak vyhnáni na Yucatán x Mayové (Chicen Itzá) - hl. centrum Tula, další význam. město Teotihuacán (později Aztékové) pyramidy boha Slunce a Měsíce (kult. dědictví UNESCO) - Aztékové stol., ve stř. Mexiku, Tenochtitlán hl. m. (dnešní Mexiko City), Teotihuacán, Texcoco, 11. mil. ob. (před rozvrácením šp. konkvistadory H. Cortéz x Montezuma II.) - převaha mesticů (pevn. část), mulatů a černochů (ostr. část) x běloši (převaha pouze na Kubě a Kostarice) - větší PP než v v JA - nejlidnatější Mexiko (115 mil. ob. 11. na sv.) - převaha venk. obyv. x Bahamy, Kuba, Mexiko převaha měst. (Cd. Mexiko 21 mil. ob.) - náboženství: křesťanství x Haiti (voodoo), Jamajka (rastafariáni židovství+křesťanství+islám zákaz pití alkoholu, určitého masa, nosí dready, regge =Bob Marley) - ve 2. pol. 20. stol. boj o vliv: soc. (Kuba F. Castro, R. Castro + Nikaragua, Salvador) x kap. (vliv USA Honduras, Panama) Hospodářství - nejvyspělejší - Mexiko (člen NAFTA od r. 1994) x ostatní převaha zem. (tzv. banánové republiky ) - zaměstnanost většinou 1,3,2 nebo 3,1,2 x Mexiko 3,2,1 MEXIKO - do r Nové Španělsko - hl. jádrová obl. centrál. část (Cd.Mexiko - Guadelajara + Monterrey) - světová těžba ropy a zem. plynu - Mex. zál.(tampico), stříbra, rtuti -díky investicím z USA rozvoj hutnictví (Monclova, Monterrey), strojírenského (auta, lodě, elektro, zem. stroje), chemického (rafinérie, um. hnojiva) - tradiční textilní a potrav. průmysl - v zem. převaha RV (kukuřice, fazole, cukr. třtina, bavlník, káva, kakao, ananas, AGÁVE tequila)

3 - CR krom památek indi kultur ACAPULCO (lázeň. letovisko) OSTATNÍ STÁTY - zem. prům. státy, většinou 4. světa - hl. surovina bauxit (Jamajka, os. Haiti) - nikl (Kuba) - ropa, zem. plyn (Bahamy, Portoriko) nově!!! - banány + další trop. ovoce, cukr. třtina (Kuba, Belize, Portoriko rum), káva (Guatemala, Honduras, Nikaragua, Salvador, Kostarica), tabák (Kuba doutníky), trop. dřevo, koření - prům. výroba se zaměřuje na zprac. zem. plodin, zem. stroje, rafinérie (Bahamy, Portoriko), prům. staveb. hmot (cementárny) - Panamerická dálnice (Aljaška = Fairbanks Chile = Puerto Montt) při Z pobřeží - Panamský průplav - levná vlajka Panama - CR významný zdroj příjmů (Bahamy, Jamajka, Domin. rep. + ostr. M. Antil x KUBA přírodou nejkrásnější x socialismus = chudoba, nesvoboda ) Mezinárodní organizace - OAS (Org. amer. států), NAFTA (Mex. + Kan., USA), CARICOM (Karibské společenství)

4 JIŽNÍ AMERIKA - Panam. šíje, os. Trinidad a Tobago(T+T) - Ohňová země (Chile, Arg.) - základem Brazilský štít (v prolomu Amazonka), na Z Jižní Kordillera (Andy) 2-3 pásma, vlivem alp.-himal. orogeneze (2H-3H) subdukční pochody tekt. desky Nazca a Jihoamer. desky (Atacamský příkop), posun Karibské desky na SZ x Severoamer. deska (Portorický příkop) + sop. čin. a zemětř. - 4H slabší zalednění než v SA a E x ale dnes jediné zalednění na sv. v ekvatoriální obl. (Peru, Ekvádor) Horizontální členitost - největší obl. JZ Chile fjordy -T+T, Falklandy (Malvíny), Ohňová země (před 25 mil. lety spojená s Antarkt. pol.), Galapágy (15 sop. os., 90% N.P., leguáni, sloní želvy, tučňák gal., lachtani, r CH. Darwin loď Beagle evol. teorie) x Velikonoční os. (Chile, 3 300km nejodl. os. V Polynésie) - polos. Valdés (Arg.) nejv.? proláklina (- 40 m) x Laguna del Carbón (- 105 m) - Venezuel., La Plata, Panam. zál., ústí Orinoka, Amazonky (dnové turbidní proudy nezanáší se) - Magalhaesův (r ), Drakeův průl. (r. 1577) nejširší mezikol. průl. Povrch - podobná charakt. jako u SA (svažuje se od Z k V, poled. směr pohoří, tekt. akt. Z, nížiny na V) - ANDY (Aconcagua m n.m. Arg. x Chile) - sopky (50 činných, 40 vyhaslých): Nevado del Ruíz (Kolumbie), Cotopaxi, Chimborazo (Ecuádor), Huascarán, El Misti (Peru), Guallatiri (S Chile 6 060m) x Ojos del Salado (Argentina m) - náhorní plošiny: ALTIPLANO (Peru-Bolívie, okolí Titicaca, centrum Inků, bezlesá, aridní, jen 3 měsíce v roce nemrzne, nejv. letní nepřesáhne 10 C, lama Vikuně, dnes 50 % obyv. Bolívie) PATAGONIE (Chile, Arg., aridní, zaledněná) ATACAMA (Chile) nejsušší, poušť, Peruánský proud, teplotní inverze nad TO - kaňony: Valle del Colca (J Peru 3 200m) x Cotahuasi (J Peru m) nejhl. na světě - Guayanská, Brazilská vysočina kerná poh. a plošiny, stol. hory, ostře k AO - Amazonská (5 mil. km 2 ), Orinocká, La Platská nížina Podnebí - nejv. podíl trop. a subtrop. klimatu

5 - srážky od V (pasáty a monzuny z AO) Amazónie mm/rok x Arica 1 mm/rok - vliv nadm. v. a reliefu vznik specifické výšk. klasifikace TIERRA: T. CALIENTE (do 1 000m horká země) T. TEMPLADA (do 2 000m mírná země) T. FRÍA (do 3 500m chladná země) T. HELADA (do 4 500m studená země) T. NEVADA (nad 4 500m zasněžená země) - vliv mořs. proudů i na vzdušné proudění El Niňo (otočení J rov. pr. 1x za 2-7let kvete Atacama) Vodstvo - Amazonka (-Carhuasanta) km, doc. Jánský (r. 2000), vzniká soutokem Maraňonu a Ucayali, pororoca přílivová vlna (až 1 400km do vnitrozemí), Rio Negro (LP), Madeira (PP) - Magdalena (Kolumbie) do Karibského moře - Orinoko ( bifurkace odtok do 2 povodí: Orinoco x Casiguiare do Rio Negro Amazonka), na zdrojnici Chúrun v Guayanské vys. Salto Angel (979 m) nejv. vodopády - Paraná na zdrojnici Iguacú nejv. kaskádové vodopády (275 kaskád), Paraguay (PP) - Uruguay společné ústí do La Plats. zál. (La Plata) - jezera: různé typy Maracaibské ( km 2 ), Lagoa dos Patos, Lagoa Mirim pobřežní, lagunové Titicaca nejv. sladkovodní, tektonické, Peru x Bolívie, Altiplano, nejvýše polož. splavné Poopó Bolívie, slané, bažinaté, vzniklé v bolsonu suché, bezodtoké pánve a kotliny And Půda a vegetace -největší plochu zaujímají půdy trop. a subtr. oblastí (červeno a žlutozemě) - nejúrodnější půdy: černozemě La Platská níž. mezi Paraná a Paraguay - u vegetace uplatnění pásovitosti a stupňovitosti, neotropická obl., jih Antarktická zoogeogr. obl. - trop. dešt. prales: selvas (Braz.) x costa (Kolumbie, Ecuádor) - savana: campos (Braz.) x llanos (Venez.), Gran Chaco (S Arg.) v období dešťů mokřady, bažiny PANTANAL - stepi: pampa (Arg.) La Plata - horské stepi: puna (Bolívie), páramos (Ekvádor)

6 - endemické druhy: jaguár, tapír, pásovec, lenochod, ploskonosé opice, kolibříci, tukani, kondoři, nandu pampový, lamy, činčily, pirani, anakondy - N.P. : Galapágy, Iguaců, Canaima (Salto Angel), Los Glaciares (Chile/Arg. Patagonie) Obyvatelstvo - původní obyv. ze S mongoloidní původ (Aravakové = pův. ob. Antil, Karibové = pův. ob. pevnin. části Karibiku nahradili Aravaky) - INKOVÉ nejvyspělejší kultura, Andy (Ecuádor-Peru-Bolívie-Chile/Arg.), nejv. rozmach 15. stol. - hl. m. Cuzco, neznali písmo quipú, zavlaž. kanály, opevněná města, stavby pouze z kamenů (Machu Picchu), kvalitní cesty (tunely, visuté mosty ), předávání zpráv posly (250km/den), před rozpadem říše 20 mil. ob. - počátek 16. stol. bratrovražedný boj o moc Atahualpa x F. Pizarro (r. 1532) - převaha míšenců (Kreolové), europoidní obyv. - nejvíce pouze v Arg., Uruguay, Chile - vysoký PP hl. v S části - zvyšování městského obyvatelstva hl. ve velkých a ekon. rozvíjejících se státech (Arg. Brazil. Venez.) x chudinské čtvrti při okrajích (favellas Braz., ranchos Venez., callampas Chile) - dnes převaha levicových myšlenek a vůdců (H. Chavéz, E. Morales) Hospodářství - nejvyspělejší Brazílie, Argentina, Chile, Venezuela (státy 3. světa ) - ropa, zem. plyn, přír. asfalt, č. uhlí, Fe ruda, bar. a drahé kovy, soli - převaha spíše těžkých oborů prům., moderní trendy hl. v Braz. a Arg. - zemědělství podobné Stř. Am., navíc maniok, rýže, sója, přír. kaučuk, trop. dřevo, káva, cukr. třtina - latifundie - v ŽV tradiční dobytkářství: skot (La platská obl.), ovce (La Plata, Peru, Bolívie), lamy (Andské státy), prasata (Braz.), rybolov (Peru, Chile) - díky Amazónii nejlesnatější x jehl. lesy pouze 10% - pokračování Panamerické dálnice snaha ji prodloužit na V pobřeží Brazílie - Transamazonská dálnice (Peru Brazílie) - CR: N.P., V Brazílie (Copacabana, karneval v Riu, LOH 2016), památky Inků, Amazónie

7 Mezinárodní organizace - OAS, Mercosur (Společný trh jihu Arg., Braz., Parag., Urug., Chile, Bolívie), Andský pakt