Dobrovolné a nedobrovolné dražby veřejné dle zákona č. 26/2000 Sb. v platném znění

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Dobrovolné a nedobrovolné dražby veřejné dle zákona č. 26/2000 Sb. v platném znění Bakalářská práce Autor: Markéta Jedličková právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Aleš Rozehnal, Ph.D. Praha Červen,

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury. Markéta Jedličková V Praze dne 16. června

3 Poděkování: Na tomto místě bych chtěla poděkovat JUDr. Aleši Rozehnalovi, který je vedoucí této práce, za cenné rady a informace, které mi při tvorbě této práce poskytl. 3

4 Anotace práce: Ve své bakalářské práci se zabývám vysvětlením základních pojmů týkajících se veřejných draţeb a podrobnějším seznámením s touto velmi jedinečnou a zajímavou problematikou, jak z hlediska právního tak obchodního. V práci dále popisuji rozdíl mezi draţbami dobrovolnými a nedobrovolnými a zároveň okrajově nahlíţím do historie provádění draţeb. Součástí mé bakalářské práce jsou také přílohy, které slouţí pro lepší pochopení a orientaci v problematice. Thesis annotation: In my Bachelor thesis I will explain basic concepts of public auctions and more details of its very unique and interesting problems, both legal and commercial. I also describe the differences between voluntary and involuntary auctions and investigate the history of auctions. There are appended documents, which provides better understanding and orientation in the issue. 4

5 Obsah: Úvod Vymezení základních pojmů Pojem draţby, draţební proces Navrhovatel draţby Draţebník, předpoklady pro výkon činnosti draţebníka Postavení licitátora, jeho úkony v draţbě a vztah k draţebníkovi Účastníci draţby Stanovení ceny předmětu draţby a provedení odhadu Draţební jistota, lhůta pro sloţení a vrácení draţební jistoty Prohlídka předmětu draţby Historie veřejných draţeb a aukcí Průběh draţby Zahájení draţby, vyvolání a jeho náleţitosti Podání účastníků, způsoby činění podání Udělení příklepu Rozdělení draţeb Draţby dobrovolné Navrhovatel draţby dobrovolné Předmět draţby dobrovolné Smlouva o provedení draţby dobrovolné Draţební vyhláška Upuštění od draţby Opakovaná draţba Protokol o provedené draţbě Zmaření a neplatnost draţby

6 4.1.9 Úhrada ceny dosaţené vydraţením, způsoby úhrady ceny Nabytí vlastnictví k předmětu draţby Výtěţek draţby, vypořádání nákladů draţby Přechod a zánik práv a závazků váznoucích na předmětu Draţby nedobrovolné Navrhovatel draţby nedobrovolné Předmět draţby nedobrovolné Vlastník předmětu draţby, zástavce, dluţník a jejich postavení v draţbě Odměna draţebníka Smlouva o provedení draţby nedobrovolné Oznámení o draţbě a vyznačení návrhu na provedení draţby v katastru nemovitostí Draţební vyhláška Doloţení práv účastníků draţby a draţebních věřitelů Upuštění od draţby, následky upuštění Průběh draţby nedobrovolné, její zahájení a ukončení Závěr procesu draţby nedobrovolné Zmaření a neplatnost draţby Závěr Seznam pouţité literatury Přílohy

7 Úvod Na úvod mé bakalářské práce si dovolím objasnit, proč jsem si vybrala téma Dobrovolné a nedobrovolné dražby veřejné dle zák.26/2000 Sb. v platném znění a dále zdůraznit čeho se kapitoly této práce týkají. Jiţ několik let pracuji pro společnost jejíţ hlavní obchodní činností je provádění draţeb. Tato společnost patří v dnešní době mezi vůbec nejvýznamnější obchodní společnosti tohoto zaměření a vzhledem ke stále narůstajícímu objemu draţeb, které za poslední roky provádíme, počtu zrealizovaných draţeb a jejich úspěšnosti, jsem se rozhodla nastínit problematiku veřejných draţeb a zároveň zkušenostmi z praxe přispět k jejímu hlubšímu pochopení. Cílem této bakalářské práce, vzhledem k tomu, že má charakter čistě teoretický, doplněný o zmíněné vlastní zkušenosti z praxe, je uvést problematiku veřejných dražeb jako možnou formu zpeněžení majetku nebo pohledávek zajištěných zástavním právem. V první kapitole bakalářské se zaměřuji na vymezení základních pojmů spojených s draţbou. Jsou to pojmy důleţité především pro pochopení průběhu procesu draţby, seznámení se se všemi účastníky tohoto procesu. Především vysvětlím pojmy, jako je draţebník, navrhovatel draţby, licitátor, účastníci draţby a jiné. Významnou součástí této práce je také pops základních rozdílů mezí draţbou veřejnou a aukcí. Ve druhé kapitole zmíňuji historii provádění draţeb, kdy poprvé došlo k vymezení pojmu draţba a zajímavé názory právních teoretiků. Třetí kapitola je zaměřena na samotný průběh procesu draţby. Zabývam se v ní důleţitostí zahájení draţby, vyvolání a jeho náleţitosti a především jaký význam v draţbě má udělení příklepu kladívkem licitátora vydraţiteli. Čtvrtou, tedy závěrečnou a zároveň nejrozsáhlejší kapitolou této práce popisuji rozdíl mezi draţbami dobrovolnými a nedobrovolnými, jejich specifika a úkony potřebné k úspěšnému završení celého procesu draţby dobrovolné a nedobrovolné. Součástí bakalářské práce jsou také přílohy. Jedná se o v praxi pouţívané dokumenty, které názorně dokládají výklad daného tématu. V těchto místech chci také poznamenat ţe, vzhledem k neustálému nárůstu dluţníků a tím i neuspokojených věřitelů, jsou, dle mého názoru, draţby skutečně velmi účinným, relativně 7

8 jednoduchým a především rychlým a spolehlivým způsobem, jak vymoci své pohledávky zajištěné zástavním právem, případně zpeněţit jiný majetek. Výhodou draţeb je především jejich rychlost (zhruba 100 dní od zadání práce draţební společnosti), dosaţení maximálního moţného výnosu (dlouhodobý průměr ceny dosaţené vydraţením dosahuje více neţ 100% hodnoty majetku určeného znaleckými posudky) a také jiná sledovanost zájemců o koupi, oproti klasickému prodeji, díky zajímavým nabídkám v souvislosti s cenou nejniţšího podání. Můţeme jen doufat, ţe do budoucna budou veřejné draţby ještě efektivnější a více zajímavé pro zájemce o nabytí vlastnictví movitých a nemovitých věcí. Zajímavý, je také fakt, že ve veřejných dražbách dochází k optimalizaci ceny, znamená to, že cena dosažená vydražením ve veřejné dražbě vyjadřuje přesně bod, kde se protíná křivka nabídky s křivkou poptávky, čímž dochází k dosažení skutečné tržní ceny. Tuto cenu můţeme nazvat také cenou rovnováţnou, neboť trţní rovnováha je taková situace na trhu, kdy nevznikne přebytek ani nedostatek zboţí (sluţeb). Ekonomové často přirovnávají trţní rovnováhu ke kuličce v důlku. Můţete jí jakkoliv vychýlit, díky gravitaci se vám však pokaţdé vrátí do výchozí polohy

9 1. Vymezení základních pojmů Draţba je velice sloţitý proces. Je proto důleţité správně pochopit pojmy týkající se draţebního procesu a subprocesů s ním souvisejících. Neméně důleţité je také pochopit rozdíl mezi veřejnou draţbou, aukcí a výběrovým řízením, které si mnoho lidí plete, o čemţ jsem se za léta své praxe nesčetněkrát přesvědčila. Veřejná draţba je proces, který striktně upravuje zákon o draţbách 2. Zároveň však tento zákon také, mimo jiné, upravuje co můţe být předmětem draţby (předmětem prodeje), jaká můţe být maximální výše draţební jistoty, předpoklady pro výkon činnosti draţebníka, vykládá pojmy jako účastníci draţby atd. V případě aukce, která navenek muţe působit stejně jako draţba, stanovuje všechny jednotlivé podmínky organizátor aukce a tyto podmínky neupravuje ţádný speciální zákon. Formou aukce se prodávají zejména předměty umělecké a sběratelské hodnoty, ale lze ji vyuţít i pro prodej majetku. Porovnání následuje v Tabulce 1 3 Tabulka 1 Veřejné dražby Veřejná draţba je procesem sui generis (nebo téţ jednáním), s jehoţ ukončením příklepem jsou spojeny hmotněprávní účinky, je-li následně splněna zejména podmínka úhrada ceny (nejvyššího podání). Základní dělení veřejných draţeb je - draţby dobrovolné a nedobrovolné, dále lze veřejné draţby dělit zejména podle toho, kdo draţbu provádí nebo podle toho, jakým právním předpisem se průběh draţby řídí. Aukce Aukce je soutěţí nabídek účastníků, v níţ dojde k výběru nejvhodnější nabídky podle kritérií stanovených zadavatelem; se skončením aukce nejsou v zásadě spojeny hmotněprávní účinky. Základní dělení aukcí je aukce nabídkové a poptávkové. Dále lze aukce dělit podle toho, zda se jedná o aukce probíhající za přímé účasti účastníků, aukce probíhající s vyuţitím telekomunikačních prostředků nebo elektronické aukce; aukce mohou být téţ děleny podle toho, zda účastníci aukce svými nabídkami licitují směrem vzhůru ( anglický systém), nebo zda účastníci aukce své nabídky sniţují nebo reagují na sniţující se nabídku v aukci oznamovanou 2 Zákon o veřejných draţbách č. 26/2000 Sb. v pl. znění 3 MIKŠOVSKÝ Petr, Mgr. a kol., Aukce a elektronické aukce, vydalo Informační centrum ARK, spol.s.r.o., s., ISBN neuvedeno 9

10 ( holandský systém); kritériem můţe být např. i způsob skončení aukce; obecně lze konstatovat, ţe aukce lze dělit mnohem více způsoby neţ veřejné draţby, a to s ohledem na jejich větší dispozitivitu. Právní úprava veřejných draţeb je provedena několika právními předpisy, aplikace konkrétního právního předpisu je dána tím, v rámci jakého řízení či na základě jakého návrhu se draţba koná. Právní předpisy upravující veřejné draţby: Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných draţbách, ve znění pozdějších předpisů. Parciální zásahy do uvedených právních úprav jsou provedeny: Zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, Zákonem č. 377/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, Zákonem č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů, Zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, Zákonem č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů. Veřejná draţba se provádějí z podnětu: Navrhovatele (v případě veřejných draţeb prováděných dle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných draţbách); Právní úprava aukcí je pouze zlomkovitá, velmi stručné (nedostatečné) vymezení pojmu elektronická aukce je obsaţeno pouze v zákoně o veřejných zakázkách a ve vyhlášce Energetického regulačního úřadu (prováděcí předpis energetického zákona). Určitý právní základ pro provádění elektronických aukcí je obsaţen v: Zákoně č. 137/2006, o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, Vyhlášce Energetického regulačního úřadu č. 541/2005 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona. Právní úprava obecná (nejen pro aukce) je obsaţena v: Zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (zejména 276), Zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Právní předpis, v němţ jsou aukce téţ zmíněny: Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů. Aukce a internetové (elektronické) aukce je moţno provést z podnětu vlastníka nebo osoby v plném rozsahu dispozičně oprávněné vůči věci či převoditelnému majetkovému právu; aukci či 10

11 navrhovatelem je v případě draţby dobrovolné osoba vůči předmětu draţby dispozičně oprávněná, v případě draţby nedobrovolné ( 36 a další) je navrhovatelem zástavní věřitel, z vlastního podnětu zpeněţí majetek vlastní či majetek, s nímţ hospodaří, orgán státu či územní samosprávný celek, Příslušného orgánu státu v rámci privatizace majetku státu (v případě veřejných draţeb prováděných dle 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů, Oprávněného v případě výkonu rozhodnutí soudem či exekuce provedené soudním exekutorem, internetovou (elektronickou) aukci lze provést téţ jako aukci či internetovou (elektronickou) aukci poptávajícího, kdy cílem je vybrat nejvhodnější nabídku dodavatele zboţí nebo sluţeb (např. v případě elektronické aukce provedené podle ustanovení zákona č. 137/2006, o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů). Aukci lze provést i v případě výběru nejvhodnější nabídky na uzavření kupní smlouvy, jíţ by byl prodáván majetek zapsaný do majetkové podstaty, pokud takový postup odsouhlasí insolvenčnímu správci výbor věřitelů (popřípadě schůze věřitelů, pokud si to vymíní) a insolvenční soud. Správce daně a správního úřadu, kteří zároveň provedou zpeněţení majetku dluţníka k uspokojení dluhů vůči fisku, to vše v případě veřejných draţeb prováděných dle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a dalších předpisů upravujících kompetence a postup v řízení. Účast na draţbě je vţdy pouze negativně vymezena, tj. je vymezen pouze okruh (ne příliš široký) osob, v jejichţ případě existují zákonné překáţky v jejich účasti na draţbě. Veřejná draţba probíhá vţdy veřejně, to jest nelze zakázat, aby průběhu veřejné draţby přihlíţela i veřejnost; někdy je určitou omezující podmínkou povinnost zaplatit vstupné. Provádět veřejné draţby je oprávněn: Soud, soudní exekutor, exekuční správní orgán nebo správce daně v případě veřejných draţeb prováděných dle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, Licitátor v případě draţeb prováděných v rámci privatizace majetku státu v případě veřejných draţeb Účast v aukci můţe být vymezena pozitivně nebo dokonce vyhlašovatel aukce můţe na základě pokynu zadavatele oslovit pouze určitý počet osob a akceptovat pouze oslovené zájemce, kteří projeví zájem o účast v aukci. Aukce většinou probíhají bez účasti veřejnosti; v případě elektronických aukcí by účast veřejnosti byla spíše výjimkou. Provádět aukce či elektronické aukce je oprávněn, pokud by se nejednalo o podnikatelskou činnost, prakticky kdokoli, pokud je způsobilý k právním úkonům. Pokud by se jednalo o provádění aukcí či elektronických aukcí v rámci podnikatelské činnosti, musí mít vyhlašovatel aukce ţivnostenské oprávnění (nebo musí být oprávněn provozovat obdobnou činnost 11

12 prováděných dle zákona č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů, Draţebník provádějící veřejné draţby dobrovolné a nedobrovolné na základě svého ţivnostenského oprávnění (anebo je draţebníkem, jemuţ se nevydává ţivnostenské oprávnění, územní samosprávný celek či orgán státu zpeněţující majetek v jeho vlastnictví či majetek s nímţ je oprávněn hospodařit) v případě veřejných draţeb prováděných dle ustanovení zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných draţbách, ve znění pozdějších předpisů. Předpokládaným výsledkem veřejné draţby je změna vlastnictví věci či převoditelného majetkového práva. Ke změně vlastnictví dochází ve veřejné draţbě s účinky k okamţiku udělení příklepu (příklepem); jakékoli následné úkony nemohou mít z hlediska nabytí vlastnictví účinky konstitutivní, pouze deklaratorní (takţe např. i zápis změny vlastnictví do katastru nemovitostí je prováděn záznamem). Jinak tomu je pokud jde o zánik některých věcných práv k předmětu draţby v případě veřejných draţeb prováděných podle ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, viz níţe. V draţbách dobrovolných prováděných podle ustanovení zákona č. 26/2000 Sb., zákon o veřejných draţbách, ve znění pozdějších předpisů, v zásadě nezanikají práva třetích osob váznoucí na předmětu draţby, pokud však právní předpis nestanoví jinak (např. zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů, jenţ stanoví, ţe zpeněţením v jiném členském státě Evropské unie); zejména lze pokládat za vyhovující např. ţivnostenského oprávnění zprostředkování obchodu či sluţeb (tedy ţivnostenské oprávnění k provozování ţivnosti volné), apod. Zvláštní podmínky by v případě elektronické aukce, prováděné při výběru dodavatele zboţí či sluţeb podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách musel splňovat nikoli vyhlašovatel aukce, ale provozovatel elektronického nástroje - musel by mít atest vydaný buď ministerstvem informatiky, nebo od r ministerstvem průmyslu a obchodu, popřípadě pokud atestační řízení nebylo skončeno před zrušením ministerstva informatiky, dokončilo zahájená atestační řízení ministerstvo vnitra. Předpokládaným výsledkem aukce či elektronické aukce je výběr nejvhodnější nabídky účastníka aukce či elektronické aukce Aukce, byť i (např. z důvodu větší srozumitelnosti pro účastníky aukce) zakončená příklepem, nemá v zásadě ţádné účinky ve vztahu k nabytí vlastnického práva; výjimkou by bylo, pokud se zadavatel a účastníci dohodnou na tom, ţe skončení aukce bude povaţováno za uzavření smlouvy coţ lze pouze tehdy, pokud smlouvu, kterou mají po skončení aukce uzavřít, lze uzavřít i ústně či konkludentním jednáním. Jedná se pouze o formu výběru nejvhodnější nabídky a teprve poté je s vybraným účastníkem uzavřena smlouva. Pokud by aukce probíhala podle ustanovení obchodního zákoníku, upravujícího veřejnou soutěţ, je povinnost uzavřít smlouvu vymahatelná, nevymínil-li si zadavatel právo odmítnout všechny nabídky. Aukcí nejsou v zásadě dotčena práva třetích osob, váznoucí na věci, ohledně níţ je s vybraným účastníkem aukce uzavírána smlouva. Výjimkou by byla situace, kdy na základě dohody účastníků aukce se zadavatelem je ukončení aukce stanoveným způsobem pokládáno za uzavření smlouvy 12

13 majetkové podstaty zaniknou práva zajišťující pohledávky věřitelů na předmětu draţby váznoucí, a to s účinky k okamţiku příklepu) věcná břemena však nejsou zpeněţením v zásadě dotčena; práva třetích osob k předmětu draţby samozřejmě zaniknou i podle obecných ustanovení občanského zákoníku, pokud dojde např. ke splynutí osoby oprávněné a povinné pokud osoba oprávněná z věcného břemene nabude vlastnictví příklepem uděleným v draţbě nebo pokud vydraţí předmět draţby zástavní věřitel. V draţbách nedobrovolných prováděných podle ustanovení zákona č. 26/2000 Sb., zákon o veřejných draţbách, ve znění pozdějších předpisů, v zásadě zanikají práva zajišťující pohledávky draţebních věřitelů, přičemţ můţe nastat situace, kdy věřitel, zajištění jehoţ pohledávky je nejstarší v pořadí, svou pohledávku nepřihlásí v takovém případě bude právo zajišťující tuto pohledávku i nadále váznout na předmětu draţby a působit vůči vydraţiteli. (jak tomu můţe být u smluv, jeţ lze uzavřít ústně nebo k jejichţ uzavření postačí konkludentní jednání např. kupní smlouva, jejímţ předmětem je koupě a prodej věcí movitých). v takových případech by podle obecných ustanovení právních předpisů mohlo dojít k zániku práv třetí osoby na věci váznoucí podle obecných ustanovení občanského zákoníku, pokud dojde např. ke splynutí osoby oprávněné a povinné (pokud skončením aukce za podmínek shora uvedených nabude movitou věc zástavu zástavní věřitel). V draţbách prováděných podle ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů je tomu jinak v zásadě zaniknou všechna zástavní práva, a to s účinky ke dni právní moci usnesení o rozvrhu (nikoli tedy s účinky k okamţiku udělení příklepu); na omezení převodu nemovitosti se zapomnělo, tam je nutné k zániku omezení převodu nemovitosti prokázat, ţe byla uspokojena zajištěná pohledávka či jiný důvod zániku omezení převodu nemovitosti. Vydraţitel můţe převzít na své nejvyšší podání i pohledávky, zajištěné právem k předmětu draţby, které věřitelé nepřihlásili (v tom případě mu budou pohledávky uhrazeny z rozdělované podstaty rozvrhu). Věcná břemena jsou provedením draţby v zásadě nedotčena, nedojde- li např. k jejich zániku obdobně jako v případě shora uvedeném. 13

14 Judikatura: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 2 Cdon 1034/97: Veřejná dražba je zvláště upraveným procesem uzavírání smlouvy a současně i specifickým procesem uzavření smlouvy. Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne sp. zn. 1 Cdo 31/92: K převodu vlastnictví při dražbě dochází úplatně - jde o prodej, avšak nikoliv o prodej na základě kupní či jiné smlouvy. Termín prodej použitý v zákoně neznamená, že jde o převod ve smyslu občanského práva hmotného, tedy o smluvní převod, jak je upraven občanským právem hmotným. Nález Ústavního soudu ze dne , sp. zn. II. ÚS 93/99: Ústavní soud se povahou veřejných dražeb podle zákona č. 427/1990 Sb. zabýval již v nálezu ve věci sp. zn. II. ÚS 303/95 (Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 7, č. 14), kde shodně s Vrchním soudem v Praze konstatoval, že právní vztah vzniklý na základě zákona č. č. 427/1990 Sb., v původním znění, je vztahem soukromoprávním. Ústavní soud zde dospěl k závěru, že vlastnictví nabývané dle 9 odst. 1 a 11 odst. 1 zákona č. 427/1990 Sb. ve veřejné dražbě se uskutečňuje přijetím nabídky, tedy smlouvou, kde stát je jen stranou a kde příklep je akceptací nabídky neboli formální a závaznou deklarací toho, že došlo ke konsensu. Nelze totiž odhlédnout od povahy věci, která je určena prvkem dobrovolnosti a rovnoprávným postavením obou subjektů dražby. Ostatně i znění 1, 2 aj. zákona č. 427/1990 Sb. hovoří výslovně o převodu. 14

15 Jako Výběrové řízení je zpravidla označován proces směřující k vyhledání nejvýhodnější nabídky na uzavření určité smlouvy (kupní, nájemní o postoupení pohledávky atd.). Podmínky výběrového řízení stanovuje podobně jako u aukce jeho organizátor a nejsou striktně vymezeny speciálním zákonem. U výběrového řízení můţe být posuzováno vícero kriterií, mezi účastníky výběrového řízení nemusí o vítězi rozhodnou vţdy pouze výše kupní ceny ale i jiná kritéria (prokázání finanční solventnosti, postavení na trhu v určitém oboru, závazek o nakládání s kupovaným majetkem do budoucna, zachování zaměstnanosti u podniku apod.) Vlastní průběh výběrového řízení můţe mít formu licitace za účasti licitátora, případjně prokázání splnění některých kritérií můţe být poţadováno po zájemcích písemnou formou, a nebo mohou být kupní ceny předkládány v zapečetěných obálkách. Závěrem tedy mohu říci, ţe veřejná draţba se zásadně odlišuje od aukce nebo výběrového řízení především proto, ţe její průběh striktně upravuje speciální zákon. Další významnou odlišností je skutečnost, ţe navrhovatel draţby můţe vzít svou nabídku zpět a nejpozději do zahájení draţby od prodeje odstoupit Pojem draţby, draţební proces Pojem draţba lze jednoduše vyjádřit takto: jedná se o veřejné jednání, při němţ se nabízí určitá věc neurčitému počtu osob na předem dohodnutém místě za účelem prodeje - vydraţení tomu, kdo učiní nejvyšší nabídku za předpokladu, ţe splní zákonné podmínky prodeje stanovené v draţební vyhlášce. Zákon o veřejných draţbách (dále jen ZVD ) definuje draţbu jako veřejné jednání, jehoţ účelem je 4 : a) přechod vlastnického nebo jiného práva k předmětu draţby, konané na základě návrhu navrhovatele, při němţ se licitátor obrací na předem neurčený okruh osob přítomných na předem určeném místě s výzvou k podávání nabídek a při němţ na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, přejde příklepem licitátora vlastnictví nebo jiné právo k předmětu draţby, nebo b) totéţ veřejné jednání, které bylo licitátorem ukončeno z důvodu, ţe nebylo učiněno ani nejniţší podání písm. A zákona 26/2000 Sb. o veřejných draţbách v jeho platném znění 5 Zákon 26/2000 Sb. o veřejných draţbách v jeho platném znění 15

16 Dále jsou draţby upraveny v zákoně č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 337/1992Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů. Jiné právní předpisy danou oblast neupravují Je důleţité si uvědomit, co vlastně pojem draţba znamená. Díky zkušenostem z praxe vím, ţe mnoho lidí a zájemců o účast na draţbách má často zkreslené představy o draţbách jako takových a neuvědomují si, ţe draţba je veřejné jednání a tak se jí můţe zúčastnit (téměř) kaţdý a navštívit draţbu jako divák, opravdu kaţdý 6. Dle definice zákona o veřejných draţbách je tedy draţbou především: a) Veřejné jednání, b) Jednání konané na základě návrhu navrhovatele dražby, c) Jednání, jehož účelem je přechod vlastnického (nebo jiného) práva k předmětu dražby na vydražitele 7. Draţební proces je procesem velice obsáhlým a začíná uzavřením smlouvy o provedení draţby na návrh navrhovatele draţby a zahrnuje veškeré přípravné jednání směřující ke konání samotného draţebního jednání Draţebním jednáním však proces nekončí, tento proces, rozumíme draţební proces, je dokončen ve chvíli, kdy jsou draţebníkem splněny veškeré úkony, uloţené draţebníkovi, vydraţiteli i bývalému vlastníkovi Zákonem o veřejných draţbách. Celý přípravný i následný draţební proces je sice směřován a dále se odvíjí od průběhu samotného draţebního jednání, jak je definováno v ZVD Draţební jednání by se však nemohlo konat bez řádného provedení veškerých ostatních úkonů 8. 6 Účastníci draţby upravuje 3 odst 2 6 zákona 26/2000 Sb. o veřejných draţbách v jeho platném znění 7 SLEZÁKOVÁ Tereza, BERKA Zdeněk, Veřejné draţby v praxi, Vydavatelství a nakladatelství CP Books, a.s., nám 28.dubna 48, Brno, s., ISBN: SLEZÁKOVÁ Tereza, BERKA Zdeněk, Veřejné draţby v praxi, Vydavatelství a nakladatelství CP Books, a.s., nám 28.dubna 48, Brno, s., ISBN:

17 Veškeré úkony konané před draţbou tedy nelze povaţovat za pouhou přípravu draţby, protoţe i tato fáze draţebního procesu je procesem zákonem regulovaným a úkony při ní prováděné jsou nezbytnou náleţitostí konání draţby. Nedostatečné provedení či dokonce opomenutí některých z těchto úkonů vede i k neplatnosti draţby ze zákona, či k povinnosti draţebníka upustit od draţby 9, a proto je potřeba pojímat samotnou draţbu, jen jako část rozsáhlého draţebního procesu trvajícího někdy i několik měsíců a obnášející nutnost uskutečnění mnoha, zákonem přísně regulovaných, nezbytných úkonů Navrhovatel draţby Navrhovatelem draţby je osoba, která za podmínek stanovených zákonem navrhuje provedení draţby 11. Je moţné říci, ţe navrhovatelem draţby s ohledem na ustanovení Občanského zákoníku, můţe být fyzická osoba (ne však osoba nezpůsobilá plně k právním úkonům, jen v případě, ţe by byla zastoupena opatrovníkem), tak i právnická osoba a stát. Další podmínky pro osobu navrhovatele jsou stanoveny ve zvláštní části ZVD, a to konkrétně pro draţby dobrovolné a odlišně také pro draţby nedobrovolné. Draţbám dobrovolným a nedobrovolným a kromě ostatního i navrhovatelům těchto draţeb jsou věnovány samostatné kapitoly této bakalářské práce Draţebník, předpoklady pro výkon činnosti draţebníka V současné chvíli je dle statistik Centrální adresy draţebníků, kteří, bez výjimky, musí splňovat podmínky pro výkon činnosti draţebníka. Draţebníkem je osoba, která organizuje draţbu a má k tomu příslušné ţivnostenské oprávnění; jde-li o majetek územních samosprávných celků nebo majetek státu, můţe být draţebníkem i územní samosprávný celek nebo příslušný orgán státní správy odst. 1, 3, 46 odst. 1, 48 odst. 3, 4, 5 zákona 26/2000 Sb. o veřejných draţbách v jeho platném znění 10 SLEZÁKOVÁ Tereza, BERKA Zdeněk, Veřejné draţby v praxi, Vydavatelství a nakladatelství CP Books, a.s., nám 28.dubna 48, Brno, s., ISBN: písm. e) Zákona 26/2000 Sb. o veřejných draţbách v jeho platném znění 12 Internetový portál s adresou kde se povinně zveřejňují informace, u nichţ je tato povinnost stanovena jednotlivými paragrafy ZVD 17

18 Předpoklady pro výkon činnosti draţebníka: Kdo můţe být draţebníkem, stanoví dále 6 odst. 1 ZVD. Dle příslušného paragrafu smí být draţebníkem fyzická osoba zapsaná v obchodním rejstříku, obchodní společnost nebo druţstvo, která splňuje podmínky stanovené tímto zákonem a bylo jí uděleno příslušné oprávnění k provozování ţivnosti 14. Příslušným oprávněním k provozování ţivnosti je míněno konkrétně ţivnostenské oprávnění koncesované ţivnosti tzv. koncesní listina. K vydání koncese a k provádění draţeb podle ZVD si příslušný ţivnostenský úřad vyţádá stanovisko ministerstvapro místní rozvoj které vyjádří, zda má draţebník předpoklady k výkonu draţební činnosti a činností souvisejících a koncesi 15 vydá či nikoliv. Na základě toho je draţebník povinen do 30 dnů od vydání koncese uzavřít smlouvu o pojištění své odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s jeho činností. Pokud je draţebníkem právnická osoba, měl by její základní kapitál činit alespoň ,- Kč a musí být v plném rozsahu splacen. Výše pojistného plnění by měla činit alespoň ,- Kč Postavení licitátora, jeho úkony v draţbě a vztah k draţebníkovi Licitátor je fyzická osoba oprávněna činit jménem a na účet draţebníka úkony při draţbě 16. Podle ZVD dále platí, ţe Licitátorem můţe být pouze fyzická osoba způsobilá k právním úkonům a fyzicky způsobilá k této činnosti 17 a dále podle, ţe Licitátor zahajuje draţbu, vyzývá účastníky, aby činili podání, uděluje příklep a provádí téţ losování ohledně udělení příklepu 18. Ze závaţnosti úkonů a samotné povahy draţby tedy plyne, ţe licitátorem můţe být osoba plně způsobilá k právním úkonům. Dále z povahy licitátorovi činnosti, lze vyvodit, ţe pro licitátora, který koná veškeré úkony při draţbě osobně, je také důleţitý poţadavek fyzické způsobilosti písm. e) Zákona 26/2000 Sb. o veřejných draţbách v jeho platném znění 14 6 odst. 1 Zákona 26/2000 Sb. o veřejných draţbách v jeho platném znění 15 Poţadavky ŢZ pro tuto koncesi jsou vysokoškolské vzdělání, 1 rok praxe v realitní nebo draţební činnosti, nebo středoškolské vzdělání a 5 let praxe v draţební nebo realitní činnosti a dále také stanovisko ministerstva pro místní rozvoj 16 2 písm. f) Zákona 26/2000 Sb. o veřejných draţbách v jeho platném znění 17 8 odst. 1 Zákona 26/2000 Sb. o veřejných draţbách v jeho platném znění 18 8 odst. 2 Zákona 26/2000 Sb. o veřejných draţbách v jeho platném znění 18

19 Licitátor je také osobou, která by v průběhu draţby měla svou autoritou zjednat pořádek v draţební místnosti, je-li to nutné, korigovat do jisté míry chování účastníků i přítomné veřejnosti a v případě potřeby napomenout neukázněné účastníky. Z praxe mohu potvrdit, ţe v krajních případech dochází, v důsledku nevhodného chování osob v průběhu licitace, k vykázání těchto osob z draţební místnosti. Na vztah mezi draţebníkem a licitátorem nejsou kladeny ţádné další poţadavky kromě poţadavku oprávnění činění úkonů jménem a na účet draţebníka 19. Je tedy nutné, aby existoval právní vztah mezi draţebníkem a licitátorem, přičemţ za konání licitátora nese odpovědnost draţebník. Vztah mezi licitátorem a draţebníkem je tedy klasický pracovněprávní, zaloţený hlavním či vedlejším pracovním poměrem, nebo některou z dohod konaných mimo pracovní poměr a nebo můţe jít o vztah obchodněprávní zaloţený mandátní smlouvou 20. Samotná práce licitátora je velmi zajímavou životní zkušeností, což mohu potvrdit, neboť i toto je činnost, kterou pro dražební společnost obstarávám Účastníci draţby ZVD definuje pojem účastník draţby jako osobu přítomnou na draţbě, která se dostavila za účelem činit podání a splňuje podmínky stanovení tímto zákonem 21 a dále potom v dalších ustanoveních ZVD tuto definici upřesňuje negativními vymezeními, tedy určením, jaká osoba i přesto, ţe by mohla splňovat obecné vymezení účastníka draţby dle výše zmíněného paragrafu, tímto účastníkem být nemůţe. Ze znění 2 písm. c) ZVD dále vyplývá, ţe účastníkem draţby není jakákoliv fyzická nebo právnická osoba, ale pouze ta osoba, ohledně které platí, ţe: a) Je přítomna na dražbě b) Dostavila se činit nejnižší podání c) Splňuje podmínky stanovené tímto zákonem. 19 SLEZÁKOVÁ Tereza, BERKA Zdeněk, Veřejné draţby v praxi, Vydavatelství a nakladatelství CP Books, a.s., nám 28.dubna 48, Brno, s., ISBN: SLEZÁKOVÁ Tereza, BERKA Zdeněk, Veřejné draţby v praxi, Vydavatelství a nakladatelství CP Books, a.s., nám 28.dubna 48, Brno, s., ISBN: písm. c) Zákona 26/2000 Sb. o veřejných draţbách v jeho platném znění 19

20 Jen tu osobu, která splňuje kumulativně tyto tři podmínky, je možné považovat za účastníka dražby. 22 S vymezením pojmu účastníka draţby také souvisí výčet podmínek a povinností, které zákon ukládá fyzickým i právnickým osobám zejména v 3 ZVD a provádí tak negativní vymezení účastníka draţby. Povinnosti účastníků draţby jsou určeny jako: povinnost doloţit draţebníkovi svou totoţnost (popř. oprávnění jednat za účastníka draţby); povinnost dát se zapsat do seznamu účastníků draţby; povinnost převzít draţební číslo; sloţit, či doloţit (týká se převodu na bankovní účet) zaplacení draţební jistoty způsobem, uvedeným v draţební vyhlášce. Tyto povinnosti jsou shodné pro účastníky draţeb dobrovolných stejně jako nedobrovolných. Zastoupení účastníka draţby třetí osobou na základě plné moci vyplývá jednak obecně z ust. 31 a násl. OZ, jednak i přímo z ust. 4 ZVD, podle kterého se účastník draţby můţe dát v draţbě zastupovat zástupcem na základě písemné plné moci s úředně ověřeným podpisem Stanovení ceny předmětu draţby a provedení odhadu Cena předmětu draţby je bezpochyby jedním z údajů, který charakterizuje draţbu a má schopnosti v mnohém ovlivnit její průběh. Cena předmětu draţby musí být stanovena na základě znaleckého posudku (odhadu) či zjištění. Tento údaj o odhadnuté, resp. zjištěné ceně předmětu draţby musí být uveden i v jednom ze základních listinných dokumentů draţby draţební vyhlášce. Tato hodnota odhadnuté, resp. zjištěné ceny slouţí také jako proměnná pro stanovení nejniţšího podání. Hodnota předmětu draţby představuje důleţitý údaj, zvláště pro oblast nedobrovolných draţeb. Tento údaj totiţ můţe být rozhodující i pro zájemce, který 22 SLEZÁKOVÁ Tereza, BERKA Zdeněk, Veřejné draţby v praxi, Vydavatelství a nakladatelství CP Books, a.s., nám 28.dubna 48, Brno, s., ISBN: Zákona 26/2000 Sb. o veřejných draţbách v jeho platném znění 20

21 hodlá nabýt předmět draţby do vlastnictví, protoţe má moţnost z draţební vyhlášky (coţ je veřejný dokument) tento údaj zjistit. Obecně ZVD stanovuje, ţe odhad ceny předmětu draţby zajistí draţebník, ale lze pouţít pro draţby odhad, který byl poskytnut přímo navrhovatelem. Odhad ceny předmětu draţby však dle ZVD nesmí být v den konání draţby starší jak 6 měsíců. Pro zjištění odhadu ceny předmětu draţby je nutné zpracovat znalecký posudek na zjištění ceny předmětu draţby. Znalecký posudek vypracuje znalec. Provádění odhadu ceny předmětu draţby zejména za účelem draţeb nedobrovolných je obvykle komplikováno tím, ţe bývá podmíněno součinností třetích osob. Stává se tak v situacích, kdy předmět draţby je v drţení jiné osoby, nebo je uţíván jinou osobou, neţ je navrhovatel (který má samozřejmě zájem na zdárném a bezproblémovém průběhu draţby). Z tohoto důvodu ZVD výslovně stanoví třetím osobám, které mají předmět draţby v drţení, ţe jsou povinni po předchozí výzvě a v době určené v této výzvě umoţnit provedení odhadu, jakoţ i prohlídku předmětu draţby. (kapitola 1.9. Prohlídka předmětu draţby). Zejména z toho důvodu, aby jednání třetí osoby, která by v rozporu se ZVD neumoţnila provést odhad ceny předmětu draţby, nezpůsobilo nemoţnosti provedení draţby nebo riziko vyslovení neplatnosti dané draţby, umoţňuje ZVD zjednodušení pro draţebníka tím, ţe stanoví, ţe v případě, kdy třetí osoba, která má předmět draţby v drţení, neumoţní provedení odhadu nebo prohlídku předmětu draţby, lze odhad provést na základě dostupných informací o předmětu draţby, které má draţebník k dispozici Draţební jistota, lhůta pro sloţení a vrácení draţební jistoty ZVD stanoví, ţe draţebník je oprávněn poţadovat po účastnících draţby sloţení draţební jistoty, která je v ZVD definována jako zajištění budoucích závazků účastníků draţby ve stanovené výši a formě 25. Draţební jistota je tedy finanční částka, která slouţí k zajištění budoucích závazků, které účastníkům draţby vyplynou nebo mohou vyplynout z jejich účasti na draţbě. Draţební jistotu tedy lze sloţit: 24 SLEZÁKOVÁ Tereza, BERKA Zdeněk, Veřejné draţby v praxi, Vydavatelství a nakladatelství CP Books, a.s., nám 28.dubna 48, Brno, s., ISBN: písm. d) Zákona 26/2000 Sb. o veřejných draţbách v jeho platném znění 21

22 a) v penězích hotově nebo bezhotovostním platebním stykem b) bankovní zárukou pro složení dražební jistoty, bankovní zárukou platí obecná ustanovení o náležitostech bankovní záruky a o možnosti poskytování bankou zejména dle 313 a násl. obchodního zákoníku a dále také dle zákona č. 21/1992 Sb. zákona o bankách v platném znění 26 Draţebník sám stanoví a rozhodne, jakým způsobem budou účastníci draţby skládat draţební jistotu a je dle ZVD jeho povinností tuto informaci uvést v draţební vyhlášce. V praxi účastníci draţby nejčastěji skládají draţební jistinu v hotovosti na místě k tomu určeném před konáním draţby nebo částku vkládají na účet draţebníka za tímto účelem zřízeným. Lhůta pro sloţení draţební jistoty je stanovena ZVD a činí 15 dní, 30 dní nebo 60 dní. Lhůta pro sloţení vţdy končí zahájením draţby, znamená to tedy, ţe účastníci mohou jistotu v hotovosti skládat aţ do okamţiku skutečného zahájení draţby vyvoláním licitátora. Vracení draţební jistoty se děje po skončení draţby, kdy draţebník je povinen, bez zbytečného odkladu, jistotu vrátit všem účastníkům draţby, kteří se nestali vydraţiteli. Základní povinnosti draţebníka a podmínky vrácení draţební jistoty stanoví 16 ZVD Prohlídka předmětu draţby Prohlídka předmětu draţby je základním objektivním předpokladem k tomu, aby zájemci měli vůli chtít jej za peníze nabývat do vlastnictví. Umoţnění provedení prohlídky je v ZVD stanoveno jako další podmínka pro provedení draţby. Povinností draţebníka je vytvořit předpoklad pro řádné uskutečnění prohlídky předmětu draţby a to konkrétně v draţební vyhlášce, kde je povinen uvést datum a čas konání prohlídky předmětu draţby, u věcí movitých téţ místo prohlídky a organizační opatření k zabezpečení prohlídky. U dobrovolných draţeb toto upravuje 20 odst. 1 písm. h) ZVD, u nedobrovolných pak 43 odst. 1 písm. h) ZVD. V čase, který draţebník stanoví v draţební vyhlášce, jako termín prohlídky předmětu draţby, musí umoţnit zájemcům tuto prohlídku. Prohlídka je nezávazná a dobrovolná, pro kterou 26 SLEZÁKOVÁ Tereza, BERKA Zdeněk, Veřejné draţby v praxi, Vydavatelství a nakladatelství CP Books, a.s., nám 28.dubna 48, Brno, s., ISBN:

23 ovšem musí draţebník zajistit, aby ten, kdo o prohlídku má skutečně zájem mohl v předem určeném místě a čase tuto prohlídku provést. Účast na prohlídce však nezavazuje nikoho ze zájemců o předmět draţby k účasti na draţbě, stejně tak není nutnou podmínkou samotné účasti. Ustanovení 15 odst. 4 ZVD uvádí pro draţebníka ulehčující podmínku, ţe pokud vlastník nebo osoba, která má předmět draţby v drţení nebo nájmu, neumoţní řádnou prohlídku předmětu draţby, pak lze provést prohlídku v rámci moţností. Současně stanoví, ţe z tohoto důvodu nelze vyslovit neplatnosti draţby. Logika tohoto ustanovení plyne z faktu, ţe zvláště v případech nedobrovolných draţeb nemá vlastník či uţivatel předmětu draţby zájem prohlídku předmětu draţby často řádně umoţnit. 27 Draţebník ani navrhovatel draţby nejsou oprávněni např. vniknout násilně do nemovitosti, která je předmětem nedobrovolné draţby. V okamţiku prohlídky vlastník, nebo osoba, která má předmět draţby v drţení nebo nájmu, není povinna prohlídku předmětu draţby umoţnit. Velice často se tak u nedobrovolných draţeb stává, ţe zájemci o nemovitost se na prohlídkách do nemovitosti ani nedostanou. Z vlastní zkušenosti však mohu podotknout, ţe je především vzájmu vlastníků nemovitosti, aby v takovém případě prohlídku umoţnili. Mohou tak zcela jednoduše ovlivnit budoucí cenu dosaţenou vydraţením nemovitosti. Je tedy více neţ jasné, ţe nemoţnost provedení pečlivé prohlídky předmětu draţby můţe mít značný vliv na cenu, za kterou bude případný zájemce ochoten předmět draţby vydraţit. Rizika plynoucí z toho, ţe zájemce nemohl při prohlídce zjistit, ţe předmět draţby trpí nějakými vadami, budou totiţ stíhat v zásadě vydraţitele, zejména v případě draţeb nedobrovolných. 2. Historie veřejných draţeb a aukcí Původní pojem veřejné draţby je odvozen z faktu, ţe draţby, ať jiţ dobrovolné nebo nařízené či nucené (tj. v dnešní době tedy ekvivalentem draţeb nedobrovolných) byly původně konány veřejnými úřady, tj. veřejnoprávními orgány. Taková úprava vychází již z dekretu dvorské kanceláře č. 565/1786 sb. zák. soud. licitačního řádu, dále pak zákona č. 79/1896 ř.z. o řízení exekučním a zajišťovacím (exekuční řád) a dále pak byla zakotvena v zákoně č. 174/1950 Sb., podle kterého Dražby provádějí zpravidla 27 SLEZÁKOVÁ Tereza, BERKA Zdeněk, Veřejné draţby v praxi, Vydavatelství a nakladatelství CP Books, a.s., nám 28.dubna 48, Brno, s., ISBN:

24 místní národní výbory a národní nebo komunální podniky, které jiné orgány nebo podniky mohou provádět dražby, jakož i vymezení oprávnění jednotlivých orgánů a podniků stanoví ministr vnitřního obchodu vyhláškou ( ). V dnešní úpravě je však draţebník osobou soukromoprávní a v ţádném případě nemůţe být povaţován za veřejnoprávní subjekt, a to ani přesto, ţe je v určitých případech oprávněn konat způsobem obdobným veřejnoprávním orgánům. Jde o určitou raritu, neboť dnešní klasické nucené draţby podle Zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále také OSŘ) i podle Zákona č. 120/2001 Sb. ČR, o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále také ExŘ) vykonávají veřejnoprávní subjekty, resp. subjekty pověřené soudem (soudní vykonavatelé, exekutoři). Draţebník však vystupuje jako subjekt soukromého práva, je smluvním partnerem navrhovatele draţby, coţ samo o sobě znamená nemoţnost jeho objektivního a zcela nezaujatého postavení. Draţebník přitom mnohdy fakticky např. rozhoduje o pravosti a dostatečnosti listin prokazujících nároky a skutečnost tvrzené v draţbě. Kdybychom tedy vycházeli z prapůvodního pojetí draţeb, v dnešní době bychom za skutečné veřejné draţby mohli povaţovat spíše draţby konané soudem či soudním exekutorem v rámci výkonu rozhodnutí podle OSŘ či exekuce podle ExŘ. Při draţbách konaných podle ZVD ovšem ZVD neumoţňuje subsidiárně pouţít OSŘ či ExŘ, jediným subsidiárně pouţitelným předpisem je OZ. Z výše uvedeného musíme tedy nutně dovodit, ţe veřejnou draţbou měl zákonodárce na mysli pouze jednání konané veřejně, tj. na místě veřejně přístupném, a tak, aby veřejnost mohla být draţbě přítomna. Slovo draţby bylo původně synonymem slova aukce, které pochází původem z latiny, a to z latinského slova audio ke slovu augure, jehoţ významem je zvyšovat, zvyšovat se. V období habsburské monarchie došlo k určitému oddělení aukcí a draţeb, a to jak z hlediska odlišení cílového segmentu trhu, tak i z hlediska některých postupů při aukcích a draţbách uţívaných. Aukcím byla ponechána mnohem větší volnost při výběru postupu, podle nějţ měly aukce probíhat, neboť se vţdy jednalo o postup, který mohl při výběru nejvhodnější nabídky zájemců vyuţít vţdy pouze vlastník. Draţby oproti tomu byly vţdy do určité míry spíše postupem pouţívaným při zpeněţení majetku dluţníků, úpadců a majetku připadlého státu (jako věci odloţené a ztracené, apod.). Nezanedbatelnou úlohu hrály draţby vţdy v období privatizace majetku (uvozovky jsou pouţity z toho důvodu, ţe i kdyţ např. v josefínském období probíhalo ve velkém rozsahu zpeněţování bývalého majetku církve a náboţenských 24

25 řádů, privatizací to v dobových pramenech nebylo nazýváno). V případě majetku zpeněţovaného draţbami se tedy často jednalo o majetek, jehoţ zpeněţení nesneslo odkladu a nemohlo proběhnout standardními metodami, tj. nabídky na relevantním trhu; důvodem byly zejména obtíţe vznikající při občasné správě majetku a současně obavy z moţných snah bývalých vlastníků o rozkradení majetku nebo o jeho zatíţení zástavními právy a břemeny. Vymezení pojmu draţba bylo dlouhou dobu ponecháno na výkladu právních teoretiků. Tradičním výkladem pojmu draţba byl výklad pouţitý ve Slovníku veřejného práva československého, jehoţ autorem byl profesor Právnické fakulty Univerzity Karlovy Prof. JUDr. Hoetzl:.dražbou v širším smyslu (se) nazývá každý prodej určité věci, při němž se nabízí tato věc neurčitému počtu osob a prodá se oné z nich, jež nabídne nejvíce a zaváže se zároveň splnit všechny podmínky, jež byly pro tuto dobu napřed stanoveny. V užším slova smyslu rozumí se pod dražbou takový prodej, ale konaný za účasti a vedení veřejných úřadů. Těmito mohou být soudy, jiné veřejné úřady, neb jich orgány podle toho, na čí podnět k dražbě dochází a za jakým účelem se koná. Povždy ovšem tato účast veřejných orgánů předpokládá, že jsou podmínky, za jakých k dražbě dochází, postup při ní a účinky její napřed zákonem upraveny tak, aby celé řízení dražební poskytovalo dostatečných záruk jak pro dosavadního vlastníka, tak i pro příštího nabyvatele (vydražitele), jakož i pro osoby, jimž k prodávané věci přísluší nějaká práva, jež mohou být ve své existenci neb rozsahu výkonem dražby dotčena Pro úplnost je však vhodné uvést i opačné názory vyslovené významnými právními teoretiky např. zajímavý názor ohledně povahy draţby, jehoţ autorem byl V.Knapp: Řekne-li se, že při dražbě se nenabývá vlastnické právo smlouvou, ale příklepem, je to tedy podobné, jako by se řeklo, že třeba při normální (nespecifické) koupi se vlastnické právo koupené věci nenabývá smlouvou kupní, ale akceptací nabídky 28. Značnou částí právních teoretiků byla tedy draţba povaţována za zvláštní formu uzavírání smlouvy, kde vlastně osoba řídící draţbu licitátor- měl nezávislé postavení. Jediná právní úprava, která se zabýváa veřejnými draţbami, podstatou draţeb a vymezení pojmu draţba je zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných draţbách, ve znění pozdějších předpisů, 2 písmeno a), kde se pojem draţba pro účely uvedeného zákona vymezuje tak, jak je specifikováno v části 1.1. Pojem draţby, draţební proces" této bakalářské práce. 28 MIKŠOVSKÝ Petr, Mgr. a kol., Aukce a elektronické aukce, vydalo Informační centrum ARK, spol.s.r.o., s., ISBN neuvedeno 25

26 3. Průběh draţby Průběhem draţby rozumíme zahájení draţby tedy vyvoláním licitátora, samotnou licitací a ukončení draţby udělením příklepu vydraţiteli (jednomu z účastníků draţby). Celý průběh draţby řídí licitátor, který, jak jiţ bylo řečeno, by si měl umět v draţební místnosti sjednat pořádek, případně nevhodně se chovající osoby (ať je to jiţ veřejnost, či samotní účastníci draţby) vykázat z draţební místnosti. Průběh draţby by neměl být ničím narušován, proto bývá obvyklé, ţe všechny osoby přítomné v draţební místnosti jsou licitátorem poţádány, aby si vypnuli, popřípadě ztišili své mobilní telefony, aby nijakým způsobem nenarušovali průběh draţby. Pro lepší pochopení se v dalších podkapitolách budu věnovat bliţšímu vysvětlení pojmů, které přímo souvisí s průběhem draţby Zahájení draţby, vyvolání a jeho náleţitosti Zahájením draţby je vyvolání, není-li dále stanoveno jinak 29. Vyvolání je prohlášení licitátora o předmětu draţby a výzva účastníků draţby k podávání nabídek 30. Není uvedeno v ZVD, co jiného by mohlo být zahájením draţby kromě vyvolání, platí proto, ţe jím musí být vţdy vyvolání. Je důleţité zmínit, ţe zahájení první draţby draţebního dne (v případě, ţe draţebník ve stejný den pořádá více draţeb) by mělo být přesně v čas, který je uveden v draţební vyhlášce. Zákon však umoţňuje v případě velkého zájmů účastníků a jejich zápisu do draţby zahájit ji vyvoláním licitátora, sdělit přítomným a jiţ zapsaným účastníkům draţby, ţe je třeba s licitací počkat a dále se věnovat zápisu účastníků. Následně po zapsání všech zájemců o účast na draţbě, kteří se dostavili v čas, ve kterém měla draţba být zahájena, pokračovat v licitaci (zkušenosti z praxe). Jak jiţ tedy bylo zmíněno, vyvolání se týká prohlášení licitátora o předmětu draţby a výzvy účastníkům k činění nabídek. Náleţitosti vyvolání jsou stanoveny pro dobrovolnou draţbu v 23 odst. 6 ZVD a nedobrovolnou draţbu v 47 odst. 6 ZVD. Dikce zákona je pro draţby dobrovolné i nedobrovolné téměř totoţná. Obsahem vyvolání je označení a popis předmětu draţby, odhadnutá nebo zjištěná cena předmětu draţby, informace o právech a závazcích váznoucích na předmětu draţby a s ním spojených údajích (např. pokud mají vliv na hodnotu předmětu draţby, údaje o nájemních smlouvách). Další náleţitostí vyvolání by mělo být seznámení s nejniţším podáním (tzv. vyvolávací cena) a stanovený minimální příhoz 29 2 písm. h) Zákona 26/2000 Sb. o veřejných draţbách v jeho platném znění 30 2 písm. g) Zákona 26/2000 Sb. o veřejných draţbách v jeho platném znění 26

27 (minimální částka, o kterou můţe účastník draţby navýšit předchozí učiněné podání). Draţebník však má právo do vyvolání zahrnout i další údaje, které by podle jeho názoru mohly ovlivnit nebo ovlivňují prodejnou cenu předmětu draţby. Vyvolání ale vţdy musí obsahovat označení předmětu draţby tak, aby vylučovalo záměnu s jinou věcí. Např. pokud je-li předmětem draţby nemovitost, je vhodné označení údaji přesně podle zápisu v katastru nemovitostí. Popis předmětu draţby nemusí být vţdy totoţný s označením předmětu draţby. Jde spíše o popis stavu předmětu draţby, jeho vlastností, opotřebení, pouţitelnosti, kvality, stupně poškození apod. Práva a závazky váznoucí na předmětu draţby bývají obvykle zástavní práva, věcná břemena, předkupní práva a exekuce a výkony rozhodnutí na něj uvalené. V draţbě, podle jejího charakteru, některá z těchto práv zanikají, jiná jsou po draţbě odstraněna navrhovatelem a některá zůstávají a váznou nadále na předmětu draţby. Informace o zániku práv váznoucích na předmětu draţby, i kdyţ dle ZVD nemusí být součástí vyvolání, je důleţité jmenovat, aby účastníci draţby měli přehled o všem, co zatěţuje nemovitost a co zaniká či nikoliv (podrobněji v kapitolách 4 a 5 týkajících se dobrovolných a nedobrovolných draţeb) Podání účastníků, způsoby činění podání Podání účastníka je vlastně projev jeho vůle nabýt předmět draţby do vlastnictví. Zákon tento projev vůle, který představuje jednostranný právní úkon účastníka draţby, pokud splňuje jeho zákonné definice, označuje pojmem podání. Aby konkrétní úkon účastníka mohl být povaţován za podání je nutné, aby splňoval všechny podmínky, které pro takový úkon stanovuje ZVD ve svém 2 písm. i). Podání ovšem, jakoţto právní úkon v ZVD, vedle splnění podmínek speciální úpravy stanovení pro tento právní úkon v ZVD, musí splnit i předpoklady, které stanovuje OZ obecně pro jakýkoliv právní úkon kohokoliv. Předpoklady stanovené v OZ představují zejména nutnost učinit právní úkon svobodně a váţně, určitě a srozumitelně atd. ( 34 a násl. OZ). ZVD pak definuje pojem podání jako nabídka účastníka draţby učiněná v průběhu draţby ve výši alespoň stanovené nejniţšího podání; další podání musí převyšovat podání jiţ učiněné nejméně o stanovený minimální příhoz, není-li dále 27