školní prospěch dětí podle výsledků celostátního antropologického výzkumu v roce 1971 (ěeské kraje)

Transkript

1 školní prospěch dětí podle výsledků celostátního antropologického výzkumu v roce 1971 (ěeské kraje) MIROSLAV PROKOPEC, Institut hygieny a epidemiologie, Praha HELENA ZLÁMALOVÁ, SVATAVA TITLBACHOVÁ, katedra antropologie phrodovčdecké fakulty UK, Praha ÚVOD Mezi velké kolektivní akce, na kterých se podílejí zdravotničtí a školští pracovníci a které přinášejí konkrétní údaje o vývoji našich dětí v poválečném období, patří tři celostátní antropologické^výzkumy. Byly provedeny v letech 1951, 1961, poslední v roce Úkolem těchto výzkumů bylo informovat o stavu růstu a o stavu výživy dětí ve státě, dát podklady pro normy, růstové tabulw a pomůcky k hodnocení růstové úrovně jednotlivců i dětských kolektivů a v neposlední řadě také umožnit srovnání s obdobnými údaji zahraničními.') V roce 1971 byl do výzkumu mi. zařazen též prospěch dítěte, který hodnotíme ve vztahu k některým d^alším údajům o rodinném prostředí dětí. MATERIÁL A METODA Výzkum byl prováděn v září 1971 a jako školní prospěch zkoumaného aítěte byl zaznamenán průměrný prospěch na konci školního roku (mimo chování). Byli jsme si vědomi toho, že tento údaj je orientační, a tím, že zprůměriiuje známky ze všech předmětů, nemůže plně vystihnout žákow schopnosti a vlohy. Celkem bylo ve věku od 6 do 18 let změřeno dětí, z toho chlapců a dívek z českých krajů. Byl použit třífázový statistický náhodný výběr škol s přihlédnutím ke struktuře okresu (průmyslové a zemědělské oblasti, velikost obcí, nadmořská výška atd.). Vlastní měření a zaznamenávání údajů provedli ve školách učitelé biologie a tělesné výchovy, kteří byli předem instruováni pro zajištění jednotného postupu. Patfí jim náš dík, protože bez jejich pochopení a obětavosti by nebylo možno realizovat tak rozsáhlý výzkum. 447

2 VÝSLEDKY Údaje o průměrném školním prospěchu byly zpracovány podle věku, nikoliv podle tříd. Průměrný školní prospěch žáků se během školní docházky stále zhoršuje; je v celém období horší u chlapců než u dívek. Rozdíl v prospěchu mezi pohlavími se neustále zvětšuje (graf č. 1). K dočasnému zlepšení u obou pohlaví dochází v 15 letech, což zřejmě souvisí s ukončením ZDŠ a s eliminací žáků s horším prospěchem při přechodu na vyšší stupeň vzdělávání. Od 16 let se trend zhoršování jrospěchu u chlapců proti ZDŠ zvětšuje, u dívek naopak se v tomto věcu projevuje tendence k mírnému zlepšení prospěchu proti trendu ZDS. Celkové zhoršení průměrného prospěchu od 1. třídy ZDŠ do poslední třídy střední školy je u chlapců zhruba od 1,4 do 3,0 klasifikačního stupně, u dívek pak od 1,3 do 2,3. Zhoršování prospěchu v průběhu školní docházky jde pravděpodobně na vrub zvyšování počtu a náročnosti předmětů a zmnožení mimoškolních zájmů. Celkově lepší průměrný prospěch dívek lze vysvětlit tím, že dívky jsou při stejném kalendářním věku biologicky i psychicky vyspělejší než chlapci; lze předpokládat, že jsou klidnější, pozornější, přistupují k učení odpovědněji než chlapci. Pro hlubší pochopení této problematiky jsme sledovali vliv některých vybraných faktorů na prospěch dětí. Jsme si vědomi toho, že tyto faktory jsou mezi sebou navzájem více nebo méně korelovány, a i když je probíráme nejdříve jeden po druhém izolovaně, pokusíme se v diskusi o jejich komplexní zhodnocení. PROSPĚCH A POŘADÍ NAROZENÍ DÍTĚTE Zpracování průměrného školního prospěchu ve vztahu k pořadí narození dítěte v rodině ukázalo, že nejlepší prospěch ve všech ročnících si udržují děti narozené v prvém pořadí (graf č. 2). Na druhém místě jsou druhorozené děti, na třetím místě děti narozené v třetím pořadí, a to v celém období povinné školní docházky u chlapců i dívek. Horší prospěch pak mají děti narozené ve čtvrtém pořadí, nejhorší v pátém a da ším pořadí. Za zmínku stojí, že děti z těchto skupin dosahují na střední škole proti ostatním dětem zlepšení. Zatímco se průměrný prospěch jedináčků od prvorozených dětí s jedním sourozencem v podstatě neliší (platí pro obě pohlaví), mají prvorození se dvěma sourozenci horší prospěch v ZDS, nikoli však na střední škole (graf č. 3). Nejhorší prospěch mají prvorozené děti se třemi sourozenci, a to s větším rozdílem u dívek. Lze to vysvětlit tím, že je-li nejstarším dítětem dívka, musí převzít část péče o své mladší sourozence a zbývá jí méně času na učení. Prvorozené děti z početnějších rodin se ve svém prospěchu během návštěvy střední školy výrazně zlepšují. 448

3 Graf č. 1 Průměrný školní prospěch žáků ZDŠ a středních škol s celkovými a dílčími trendy jeho zhoršování. SKOI><HCSPĚCHAPOftAD(NAICIZ04 OV1971 CSR) Graf č. 2 Průměrný školní prospěch ve vztahu k pořadí narození dítěte v rodině. Vlevo hoši, vpravo dívw. Dětí narozených v neivyšším pořadí je početně málo a výsledky tudíž velmi Kolísají. 449

4 vo hoši. Graf č. 4 Průměrný školní prospěch chlapců ve vztahu ke vzděláni jejich otců.

5 PROSPĚCH A VZDĚLÁNÍ RODIČŮ Školní prospěch dětí je výrazně ovlivněn ukončeným vzděláním rodičů. Děti z výzkumu jsme rozdělili podle toho, zda jejich rodiče měli ukončené buď jen základní vzdělání, byli vyučeni, měli odborné nižší vzdělání, maturitu nebo navštěvovali vysokou školu. Ať šlo o otce nebo o matku, platí, že čím vyšší je vzdělání rodičů, tím lepší prospěch mají děti (graf č. 4). Nejvýrazněji se tento fakt projevuje v ZDŠ, zejména na jejím konci, kde například u chlapců je mezi krajními skupinami rozdíl zhruba od 1,8 do 2,7 stupně průměrného prospěchu. Vzdělání matky se projevuje na prospěchu dětí výrazněji než vzdělání otce (graf č. 5). Je tomu tak nejspíše tím, že matky s vyšším vzděláním uzavírají zpravidla manželství s muži s adekvátním nebo vyšším vzděláním a u dítěte pak působí tento faktor jak z matčiny, tak z otcovy strany. Možná se zde také odráží intenzivnější péče matky o prospěch dítěte a její osobní přínos k vzdělání dítěte. Není bez zajímavosti ani statistický rozbor vzdělání rodičů vyšetřovaných dětí, ktei^ zde poprvé zveřejňujeme. Vyplývá z něho, že pětina otců a polovina matek má základní vzdělání, že 56 % otců a 34 % matek jsou vyučeni nebo mají nižší odborné vzdělání a že zhruba 25 % ^tců a 15 % žen mají maturitu nebo absolvovali vysokou školu. PROSPĚCH A TĚLESNÁ VÝCHOVA Závodně sportující chlapci i dívky mají v ZDŠ nejlepší prospěch. Na střední škole je prospěch závodících chlapců proti ostatním skupinám lepší. Závodně sportující dívky (poměrně malý počet) se proti ostatním skupinám na střední škole zhoršují (graf č. 6 a 7). Proti dětem navštěvujícím pouze školní tělesnou výchovu mají děti provozující alespoň rekreační sport lepší prospěch v celé ZDS i na střední škole. Děti na doporučení lékaře osvobozené od školní TV se u obou pohlaví po 11. roce, tj. v období puberty, výrazně zhoršují v prospěchu a tento stav trvá do konce ZDS. PROSPĚCH A VELIKOST OBCE Velikost obce se projevuje na prospěchu dětí tak, že chlapci z velkých měst od obyvatel mají lepší prospěch než chlapci z obcí od 2000 do obyvatel, u nichž se na rozdíl od městských neprojeví přechodné zlepšení mezi 15. a 16. rokem (graf č. 9 a 10). Pořadí zůstává stejné u dívek jako u chlapců, situace u dívek však není tak přehledná. Proti chlapcům se dívky z malých obcí výrazněji zlepšují v prospěchu na střední škole. 451

6 JJ ;3 g g acö i v > 1 0? 1 a 2 á I I «a ^ - S i «Iiif og >0> ' ^ aco kj kj '1 'ï Ü o 452

7 Graf č. 7 Průměrný školní prospěch dívek ve vztahu k tělesné výchově a sportu. SKOLNI nosftc H A PftEVlAOMiCl RUCA C M / m (CSR) Graf č. 8 Průměrný školní prospěch ve vztahu k převládající ruce. Vlevo hoši, vpravo dívky. 453

8 PROSPĚCH A LATERALITA Školní prospěch leváků a přecvičených leváků je prakticky v celém období školní docházky horší než praváků, i když rozdíl není statisticky významný (graf č. 8). V našem souboru bylo 91 % chlapců a 93 % dívek praváků. Čtyři procenta chlapců a 3 % dívek uvedlo, že používá při psaní levé ruky, a 5 % chlapců a 4 % dívek jsou přecvičení leváci. Tolerantní postoj školy k leváctví se projevil výrazněji u nižších věkových skupin dětí (6 11 let), které mají menší procento přecvičených leváků. Ti naopak převládají ve starších ročnících (12 18 let). DISKUSE Školní prospěch zůstává přes snahu o objektivnost subjektivním hodnocením znalostí žáka učitelem. Měřítka hodnocení nejsou všude stejná, rozdíl je zejména mezi venkovskými a městskými školami, který se projeví při přestupu žáka z jedné školy do druhé. Zpracování prospěchu podle tříd by bylo z hlediska školy výhodnější. Nepodařilo se nám dosud zpracovat školní prospěch ve vztahu k výšce dětí. Lze předpokládat, že se též projeví její kladný vztah k dobrému prospěchu, ne snad proto, že by menší děti byly méně nadané, ale že se zde projevuje komplex faktorů spjatý s větší výškou dětí, jejichž vliv byl dokázán v předcházejících studiích. Vycházíme z opakovaně zjištěného faktu, že v průměru vyšší rodiče mají vyšší děti, že vyšší rodiče jsou častěji mezi těmi, kteří mají vyšší vzdělání, že k vyššímu vzdělání se zpravidla váže vyšší příjem a menší počet dětí atd. Z toho též vyplývá větší příjem na hlavu v těchto rodinách, a tedy i lepší hmotné poměry, lepší standard bydlení, který s sebou nese menší výskyt infekčních onemocnění a menší absenci ve škole. Vyšší vzdělání rodičů se zpravidla odráží též na hygienickém uvědomění dětí. Jde tedy o celý komplex vlivů, kladné vlivy se obvykle potencují a záporné též. Zajímavé je zjištění, že děti z rodin o větším počtu dětí (4 a více), které v ZDŠ nedosahují výsledků jedináčků, a dětí z méně početných rodin vykazují nápadné zlepšení na střední škole a prospívají prakticky lépe než první skupina. Domníváme se, že se zde projevuje výběr, protože na střední školu se dostanou pouze děti s dobrým prospěchem, což jsou ze skupiny dětí s více sourozenci skutečně jen ti nejlepší, kteří se zřejmě dovedou učit bez cizí pomoci, lépe se při učení soustředit atd. Tyto vlastnosti se kladně projevují zejména při studiu na střední škole. Levorukost u dětí je zajímavá jak ve vztahu ke školnímu prospěchu, tak jako samotný fakt přesného stanovení jejího výskytu u naší mládeže a vyčlenění přecvičených leváků od těch, kteří díky novému přístupu školy i rodičů píší levou rukou. Takováto rozsáhlá statistika dosud v údajích o naší současné mládeži chyběla, a doufejme, že zjištění značně vysokého procenta leváků jim přinese nějaké výhody v jejich kaž- 454

9 s i Ö j T3 > Iu Si I 1 Mcj I a 3 omx/i! 1 t U52 a, XO llll Os >o Ü o >o % O 455

10 dodenním životě a společenském uplatnění. Při hodnocení vztahu mezi průměrným školním prospěchem a závodní sportovní činností je třeba vzít v úvahu, že obvykle je dobrý prospěch podmínkou přijetí žáka do závodního družstva. Jistě by bylo zajímavé srovnat uvedené výsledky s obdobnými údaji v jiných státech. Bude to však narážet na určité potíže vzhledem k různým způsobům hodnocení znalostí žáka i vzhledem k různé náplni učebních osnov v jednotlivých ročnících v různých zemích. Výsledky této studie potvrzují významnou roli rodičů při vzdělávání dítěte. Vidíme, že čím vyšší je vzdělání rodičů a čím méně je dětí v rodině, tím lepší jsou výsledky dětí ve škole. Zdá se, že pokud rodiče mohou pomáhat dítěti při učení, dítě lépe prospívá ve škole. Školní prospěch dítěte je do jisté míry také hodnocením účasti rodičů ve výchovně vzdělávacím procesu. Při posuzování uvedených údajů je třeba mít na zřeteli, že byly zpracovány na základě rozsáhlých statistických souborů s velkým rozptylem hodnot a že to, co platí pro průměry, nemusí být směrodatné pro jednotlivce. ZÁVĚR 1. Jsou uvedeny výsledky zpracování průměrného prospěchu přibližně dětí ze ZDŠ a středních škol z českých krajů. 2. Průměrný prospěch se u obou pohlaví prvního ročníku ZDŠ do posledního ročníku gymnázia stále zhoršuje, u chlapců více než u dívek. 3. Dívky mají proti chlapcům průměrný lepší prospěch po celou dobu školní docházky. Rozdíl v průměrném prospěchu chlapců a dívek se s věkem stále zvětšuje. 4. Na střední škole se trend zhoršování průměrného prospěchu, který se projevil v ZDŠ, u chlapců ještě zvýší, u dívek se na střední škole proti ZDŠ naopak zlepšuje. 5. Průměrný školní prospěch je lepší u dětí narozených v nižším pořadí v rodině, u dětí rodičů s vyšším vzděláním, u dětí, které provozují mimoškolní, rekreační nebo závodní sport anebo které pocházejí z obcí s vyšším počtem obyvatel. 6. V práci je uveden přehled zastoupení rodičů dětí podle stupně vzdělání a statistika výskytu leváků a přecvičených leváků u školní mládeže v ČSR LITERATURA 1. Prokopec, M. Titlbachová, S.: Celostátní antropologický výzkum dftí a dorostu 1971 (české kraje). Závěrečná zpráva z Institutu hygieny a epidemiologie, Praha Sovák, M: Lateralita jako pedagogický problém, Praha, Univerzita Karlova Sovák, M: Metodika výchovy leváků, Praha, SPN