Mgr. Bussinow, Ph.D. v.r. v.r. v.r. v.r. Rev. Datum Popis Vypracoval Kreslil/psal Kontroloval Schválil

Transkript

1 Doplňující údaje: 0 11/ vydání Mgr. Fialová Mgr. Fialová Mgr. Bussinow, Ph.D. Mgr. Bussinow, Ph.D. v.r. v.r. v.r. v.r. Rev. Datum Popis Vypracoval Kreslil/psal Kontroloval Schválil Objednatel: Souprava: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, SPOL. S R.O. Příkop Brno Zhotovitel: ECOLOGICAL CONSULTING a.s. Na Střelnici 48, Olomouc tel: , fax: ecological@ecological.cz Projekt: Číslo projektu: 411/11221 VP (HIP): Stupeň: KÚ: Jihomoravský OÚ: Sloup Datum: 11/2011 Obsah: Archiv: VYHODNOCENÍ VLIVŮ Formát: návrhu úpravy územního plánu na udržitelný rozvoj území Měřítko: část B Posouzení vlivů koncepce na lokality NATURA 2000 dle 45i zákona č. 114/1992 Část: Příloha: Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění - -

2 Objednatel: Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o. Příkop 8, Brno Zpracovatel:, Na Střelnici 48, Olomouc ecological@ecological.cz ; Listopad 2011 Mgr. Martina Fialová Prvotní dokumentace je uloţena v archivu objednatele. Rozdělovník: výtisk, 1. digitální verze: Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o. 00. výtisk: 0 digitální verze: 2

3 Řešitelský kolektiv: Mgr. Martina FIALOVÁ ochrana přírody, botanika - autorizovaná osoba ke zpracování biologických hodnocení dle 67 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (rozhodnutí Ministerstva ţivotního prostředí č.j /ENV/10/4901/610/10) - autorizovaná osoba k provádění posouzení podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění (Natura 2000) (rozhodnutí Ministerstva ţivotního prostředí č. j /ENV/ /630/10), Na Střelnici 48, Olomouc, tel

4 O B S A H : 1. Úvod Stručný popis koncepce Identifikace a charakteristika dotčených lokalit Hodnocení vlivů koncepce na EVL Závěr Literatura

5 1. Úvod Předkládané Posouzení vlivů koncepce na lokality soustavy NATURA 2000 dle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále téţ hodnocení), tj. na evropsky významné lokality a ptačí oblasti, tvoří část B Vyhodnocení vlivů konceptu územního plánu Sloup na udrţitelný rozvoj území, jak je to poţadováno přílohou č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb., v platném znění. Zadavatelem díla je Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o. Hodnocení bylo zpracováno předběţně, v souvislosti s vývojem konceptu územního plánu, především v souvislosti s návrhem na vybudování obchvatu městyse Sloupu, který byl plánován přímo na hranici EVL Moravský kras (CZ ). V konečné fázi zpracování koncepce územního plánu byl návrh na vybudování obchvatu z dokumentu vypuštěn. Cílem naturového hodnocení je zjistit, zda koncepce (v tomto případě návrh úpravy územního plánu ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění) můţe mít významný negativní vliv na předměty ochrany a celistvost uvedených lokalit. Jako podkladový materiál k vypracování tohoto naturového hodnocení byla pouţita grafická i textová část konceptu územního plánu Sloupu (Palacká et al. 2011) proběhla návštěva lokality, především se zaměřením na střety navrhovaného obchvatu a EVL Moravský kras proběhla schůzka na Správě CHKO Moravský kras v Blansku. Hodnocenou koncepcí je koncept územního plánu městyse Sloup. Jedná se o specielní koncepci ve smyslu ustanovení 10 i zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění. Obsah Vyhodnocení vlivů této koncepce je předepsán v příloze č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Hodnocení je v souladu s dikcí ustanovení 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. Jeho formální členění bylo navrţeno s přihlédnutím ke specifice hodnocené koncepce a k platným metodickým pokynům MŢP. Přihlédnuto jiţ bylo i k návrhu Aktualizace metodiky hodnocení vlivů podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, z listopadu Podrobnější informace o posuzované koncepci jsou obsaţeny v dokumentaci Vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí (část A). 5

6 2. Stručný popis koncepce Důvodem pro pořízení konceptu územního plánu městyse Sloup je vymezení ploch s rozdílným funkčním způsobem vyuţití a jeho uvedení do souladu se zákonem 183/2006 Sb. (stavební zákon), v platném znění. Koncept územního plánu města byl zpracován Urbanistickým střediskem Brno, spol. s r.o. (Palacká et al. 2011). Koncept územního plánu řeší zejména vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby, ploch územních rezerv, stanovení podmínek pro vyuţití ploch s rozdílným způsobem vyuţití a podmínek prostorového uspořádání zástavby. Cílem pořízení konceptu ÚP městyse Sloup je vytvoření dostatečných územních podmínek pro rozvoj města, v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., v platném znění, a ostatními obecně platnými právními předpisy. Předkládané naturové hodnocení se zabývá dvěma variantami konceptu územního plánu Sloup. Vzhledem k tomu, ţe v průběhu zpracování konceptu územního plánu došlo k vyloučení budování obchvatu, který byl v územním střetu s EVL Moravský kras, zaměřilo se toto naturové posouzení na dílčí plochy, které jsou umístěny přímo v EVL Moravský kras nebo se nachází na jejích hranicích. Přímo na území EVL Moravský kras se nachází plocha Z26 účelová komunikace (0,471 ha, na území EVL se nenachází celá plocha účelové komunikace), dále plocha Z17 plocha bydlení v rodinných domech (0,242 ha), plocha Z41 plocha bydlení v rodinných domech (0,603 ha), plocha Z42 veřejná prostranství (0,07 ha) a zčásti i plocha Z10 smíšená plocha obytná (0,236 ha). Jako podmínka vyuţití plochy Z10 je stanovena výšková hladina zástavby, která můţe mít max 1 nadzemní patro s moţností podkroví, zajištění dopravní obsluhy území v rámci stávající plochy pro dopravu a respektování podmínek hlukového pásma silnice II/377. Podél hranic s EVL Moravský kras jsou dále navrţeny plochy Z16 - smíšené výrobní plochy (0,798 ha), zde jsou jako podmínky vyuţití plochy stanoveny zajištění obsluhy území v rámci navrţeného veřejného prostranství, respektování podmínek ochranného pásma lesa 50 m od okraje lesa a výškové hladiny zástavby max dvou nadzemních podlaţí, plochy Z1 (1,934 ha), Z4 (0,083 ha), Z5 (0,116 ha), Z7 (0,628 ha) plochy bydlení v rodinných domech s podmínkami vyuţití stanovenými výškovou hladinou zástavby s max 1 nadzemním podlaţím s moţností podkroví, respektování podmínek ochranného pásma lesa 50 m od jeho okraje a zajištěním obsluhy území v rámci stávajícího veřejného 6

7 prostranství. Tyto plochy jsou situovány podél hranice EVL Moravský kras v severní části městyse Sloup. Na hranicích s EVL leţí plochy Z25 (varianta A, B) (0,198 ha) a Z35 (varianta B) (0,042 ha), které jsou určeny jako účelové komunikace, podle sdělení projektanta se jedná o chodníky pro pěší. Výše zmíněné vymezení ploch bylo shodné pro obě varianty konceptu územního plánu. Varianta B navíc vymezuje plochu Z30 plocha bydlení v rodinných domech (0,810 ha) s podmínkami vyuţití stanovenými výškovou hladinou zástavby s max 1 nadzemním podlaţím s moţností podkroví, zajištěním obsluhy území v rámci stávající plochy pro dopravu, respektováním ochranných podmínek lesa 50 m od hranice lesa, podmínek ochrannného pásma vodovodu a nadzemního elektrického vedení. Koncept územního plánu městyse Sloup je předloţen ve dvou variantách. V předkládaném Hodnocení nelze očekávat stanovení konkrétních zmírňujících opatření, vzhledem k tomu, ţe záměry nejsou dostatečně upřesněny. Toto je úloha navazujících hodnocení, zejména ve fázi posouzení záměrů podle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění. Cílem tohoto Hodnocení by tak mělo být upozornění na závaţné střety koncepce s územími evropsky významné lokality a předměty její ochrany v rovině stanovení koridorů a rozvojových ploch místního významu. Toto by mělo v budoucnu slouţit k upřesnění variant (územních, technologických a technických) jednotlivých záměrů v případě, ţe se vůbec o průchodné varianty bude jednat, tj. ţe veřejný zájem bude výrazně převaţovat nad zájmy ochrany přírody. 3. Identifikace a charakteristika dotčených lokalit Mezi území chráněná na základě mezinárodních úmluv řadíme mj. lokality soustavy Natura 2000 ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Ochrana lokalit, které jsou v rámci České republiky zařazeny do soustavy Natura 2000, je v dnešní době zakotvena v platné legislativě, v tomto případě v novelizovaném zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. U záměrů, u kterých příslušný orgán ochrany přírody nemohl ve svém stanovisku vyloučit moţný významný vliv na lokality soustavy Natura 2000, je třeba provést posouzení autorizovanou osobou v souladu s ustanoveními 45 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. Jak je patrné ze situace (Obr. 1), posuzovaná koncepce zasahuje do EVL Moravský kras 7

8 (CZ ). Na území této EVL se nachází účelová komunikace Z26, plocha Z17 a zčásti i plocha Z10. Podél hranice EVL se pak rozkládají plochy vymezené pro bydlení v rodinných domech Z1, 4, 5, 7, resp. 30 a smíšená plocha výrobní Z16. Obr. 1: Umístění jednotlivých ploch ve vztahu k lokalitě soustavy Natura 2000 (Přibližné rozsahy jednotlivých ploch vyznačeny rudě, EVL vyznačena zeleně) Z30 Z7 Z5 EVL Moravský kras Z4 Z1 EVL Moravský kras Z26 Z16 Z10 Z41, Z42 EVL Moravský kras Z17 CHARAKTERISTIKA EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY MORAVSKÝ KRAS Kód: CZ Rozloha: 6485,3704 ha Navrhovaná kategorie ochrany: CHKO, PR, PP Biogeografická oblast: Kontinentální, panonská Souřadnice středu: 16 43'27'' v.d., 49 23'2'' s.š. Nadmořská výška: m n. m. EVL Moravský kras byla vyhlášena Nařízením vlády 132/2005 Sb., v platném znění. Území EVL Moravský kras se rozkládá severně od Brna a je tvořeno čtyřmi disjunktními územími. Území městyse Sloup se nachází v severní části EVL. Jádro EVL tvoří pruh devonských vápenců, významný je plný rozvoj krasových fenoménů. 8

9 Severní okraj území je budován kulmskými horninami Drahanské vrchoviny. Z geomorfologického hlediska náleţí EVL do celku Drahanská vrchovina, podcelku Moravský kras a části Adamovské vrchoviny. Jedná se o členitou krasovou krajinu s výskytem podzemních i nadzemních krasových jevů. Z půdních typů převaţují rendziny, časté jsou kambizemě s odvápněnou jemnozemí, na náhorních plošinách hnědozemě na spraších a sprašových hlínách. Co se týká klimatických podmínek, hluboká údolí vykazují významné teplotní rozdíly mezi chladnými dny a teplými hranami a plošinami. Území je lesnaté, místy se zachovalou druhovou skladbou. Severní část EVL Moravský kras představuje území s nejlépe vyvinutými krasovými jevy. V území jsou bohatě zastoupena lesní společenstva, na hranách skal se setkáme s teplomilnou flórou a faunou, významné jsou i výskyty suchých trávníků či suťových lesů. V suťových lesích a na skalách je rozšířena významná populace tisu červeného (Taxus bacata) čítající cca 3000 jedinců. Z dalších zástupců suťových lesů lze jmenovat měsíčnici vytrvalou (Lunaria rediviva), ploštičník evropský (Cimicifuga europaea), čarovník alpský (Circaea alpina), kapradinu laločnatou (Polystichum aculeatum) či oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum). Mezi bučinami převládají bučiny květnaté s výskytem okrotice červené (Cephalanthera rubra), okrotice bílé (C. damasonium), okrotice dlouholisté (C. longifolia), kruštíku tmavočerveného (Epipactis atrorubes), kruštíku Greuterova (E. greuteri), kyčelnice devítilisté (Dentaria enneaphyllos), lýkovce jedovatého (Daphne mezereum), jednokvítku velkokvětého (Moneses uniflora), vrance jedlového (Huperzia selago) a plavuně pučivé (Lycopodium annotinum). Hojně se vyskytují i dubohabřiny, které bývají druhově bohaté, často s druhy okolních suchých trávníků. Zastoupena bývá lilie zlatohlavá (Lilium martagon), ostřice Micheliova (Carex michelii), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), oman vrbolistý (Inula salicina) a výše zmíněné orchidee. Jedním z nejvýznamnějších biotopů v území jsou skalní stanoviště s chasmofytickou vegetací kapradin a petrofytů jako je sleziník zelený (Asplenium viride), tařice skalní (Aurinia saxatilis), dvojštítek hladkoplodý (Biscutella laevigata), lomikámen vţdyţivý (Saxifraga paniculata) a lomikámen trojprstý (S. tridactylites). Na skály je téţ vázána travinná vegetace skalních stupňů s pěchavou vápnomilnou (Sesleria albicans) a kostřavou sivou (Festuca pallens). Vyskytuje se zde i mnoţství teplomilných druhů jako jsou strdivka brvitá (Melica ciliata), kavyl Ivanův (Stipa pennata), čistec přímý (Stachys recta), oţanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), rozrazil oţankový (Veronica teucrium), tařinka kališní (Alyssum alyssoides), chrpa latnatá (Centaurea stoebe), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), devaterník velkokvětý (Helianthemum grandiflorum), oman vrbolistý (Inula salicina), netřeskovec výbězkatý (Jovibarba globifera), jalovec obecný (Juniperus communis) a sesel 9

10 sivý (Seseli osseum). Moravský kras je nejvýznamějším krasovým územím v ČR. Zranitelnost území se váţe především na antropické vlivy jako bylo a je zalesňování nevhodnými dřevinami, v minulosti i rozsáhlá těţba pro potřeby ţelezářské výroby. Část území zarůstá křovinami, problematické je přezvěření. Významný je i tlak turismu. Tabulka 1 uvádí přehled stanovišť, která se na území EVL Moravský kras vyskytují, včetně jejich rozlohy, podílu na rozloze EVL a údaje o tom, zda jsou tato stanoviště předmětem ochrany EVL. Tab.1: Naturové biotopy Stanoviště/Biotop Rozloha (ha) Podíl (%) Předmět ochrany 3140 Tvrdé oligo-mezotrofní vody s bentickou vegetací parožnatek V5 Vegetace paroţnatek Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty 3260 Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho- Batrachion V4A Makrofytní vegetace vodních toků porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt 5130 Formace jalovce obecného (Juniperus communis) na vřesovištích nebo vápnitých trávnících T3.4B Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a s jalovcem obecným (Juniperus communis) 6110 Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi) T6.2A Bazifilní vegetace efemér a sukulentů s převahou netřesku výběţkatého (Jovibarba globifera) T6.2B Bazifilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy netřesku výběţkatého 6190 Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia Ano pallentis) T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou Ano (Festuca pallens) T3.2 Pěchavové trávníky Ano 6210 Polopřirozené suché trávníky a facie křovin Ano na vápnitých podložích (Festuco- Brometalia) T3.3D Úzkolisté suché trávníky - porosty bez význačného výskytu vstavačovitých Ano 10

11 T3.4D Širokolisté suché trávníky bez Ano význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis) T3.5B Acidofilní suché trávníky bez Ano význačného výskytu vstavačovitých 6240 Subpanonské stepní trávníky Ano T3.3A Subpanonské stepní trávníky Ano Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně T1.6 Vlhká tuţebníková lada Ano 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) T1.1 Mezofilní ovsíkové louky Ano 8150 Středoevropské silikátové sutě S2B Pohyblivé sutě silikátových hornin Vápnité sutě pahorkatin a horského stupně Ano S2A Pohyblivé sutě karbonátových hornin Ano 8210 Chasmofytická vegetace vápnitých Ano skalnatých svahů S1.1 Štěrbinová vegetace vápnitých skal a Ano drolin 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin 8230 Pionýrská vegetace silikátových skal (Sedo Scleranthion, Sedo albi-veronicion dillenii) T6.1B Acidofilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy netřesku výběţkatého 8310 Jeskyně nepřístupné veřejnosti Ano S3B Jeskyně nepřístupné veřejnosti Ano 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum L5.4 Acidofilní bučiny Bučiny asociace Asperulo-Fagetum Ano L5.1 Květnaté bučiny Ano 9150 Středoevropské vápencové bučiny Ano (Cephalanthero-Fagion) L5.3 Vápnomilné bučiny Ano 9170 Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum Ano L3.1 Hercynské dubohabřiny Ano L3.3B Západo-karpatské dubohabřiny Ano L3.3C Hercynsko-karpatské dubohabřiny Ano 9180 Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích Ano a v roklích L4 Suťové lesy Ano 91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) Ano L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické Ano porosty L2.4 Měkké luhy níţinných řek Ano 91G0 Panonské dubohabřiny Ano L3.3A Panonsko-karpatské dubohabřiny Ano 11

12 L3.4 Panonské dubohabřiny Ano 91H0 Panonské šípákové doubravy Ano L6.1 Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy Ano 91I0 Eurosibiřské stepní doubravy L6.4 Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy Druhy rostliny: Předmětem ochrany EVL Moravský kras jsou následující druhy hadinec červený (Echium maculatum), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) a šikoušek zelený (Buxbaumia viridis). Druhy živočichové: Předmětem ochrany EVL Moravský kras jsou kovařík fialový (Limoniscus violaceus), netopýr brvitý (Myotis emarginatus), netopýr černý (Barbastella barbastellus), netopýr velkouchý (Myotis bechsteinii), netopýr velký (Myotis myotis), přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria), vranka obecná (Cottus gobio) a vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) ( Ţádný z druhů, které jsou předmětem ochrany EVL nebude koncepcí ovlivněn. Posuzovaná koncepce se dotýká stanovišť - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) (6210), přes tento typ stanoviště vede účelová komunikace Z26, a Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) (6510), do těchto typů stanovišť zasahují plochy Z10, Z17, Z41 a Z42, okrajově pak Dubohabřin asociace Galio-Carpinetum (9170). Další plochy se nacházejí na hranici EVL, v mozaikách zde navazují stanoviště Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco- Brometalia) (6210) a Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích (9180). 12

13 Obr. 2: Biotopy vyskytující se v okolí posuzované koncepce ( Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco- Brometalia) (6210) představují zapojené aţ mezernaté, obvykle druhově bohaté trávníky s dominancí kostřavy valiské, ţlábkaté, některých kavylů, válečky prápořité, sveřepu vzpřímeného a s výskytem širokolistých vytrvalých bylin. Vyskytují se převáţně na výslunných svazích, zpravidla na středně hlubokých aţ hlubokých půdách, především na sedimentárních horninách křídy. V místě posuzované koncepce se nachází konkrétně biotop širokolistých suchých trávníků bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis). Jedná se o zapojené aţ mezernaté trávníky s dominancí válečky prápořité (Brachypodium pinnatum), příp. sveřepu vzpřímeného (Bromus erectus), v niţší vrstvě zpravidla s výrazným zastoupením kostřavy ţlábkaté (Festuca rupicola). Jsou druhově bohaté, s větším mnoţstvím širokolistých vytrvalých bylin. Jejich největší ohroţení představuje neobhospodařování pozemků, dále spad atmosférického dusíku a následný vznik druhově chudých porostů s vysokou biomasou válečky prápořité a zarůstání dřevinami. Jako nejvhodnější se pro tyto porosty jeví odstraňování dřevin, alespoň jednou za dva roky kosení nebo pastva. 13

14 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) (6510) představují vlhké a mezofilní louky, extenzivně hnojené, jedno aţ dvousečné, s převahou vysokostébelných travin jako je ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), psárka luční (Alopecurus pratensis), trojštět ţlutavý (Trisetum flavescens), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) nebo kostřava červená (Festuca rubra). Vyskytují se v aluviích řek, v místech bývalých polí či zatravněných úhorech. Variabilita těchto porostů je značně široká, velká proměnlivost druhového sloţení odráţí poměrně široké ekologické spektrum a způsob hospodaření. Zpravidla se jedná o dvousečné louky, které lze přihnojovat a vápnit. Předávkování dusíkem však vede k dominanci tvrdolistých druhů trav. Ohroţení těchto porostů představuje především přehnojování, dosévání, nadměrná pastva, ruderalizace či opouštění pozemků a následné zarůstání. V ČR představují jeden z nejrozšířenějších lučních habitatů. Jen malá část však představuje ochranářsky cenné porosty. Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum (9170) představují lesní porosty tvořené habrem obecným a dubem zimním či letním, s příměsí lípy srdčité nebo javoru babyky. Podíl hlavních dřevin kolísá od porostů čistě habrových k čistě dubovým. Keřové patro můţe ale nemusí být dobře vyvinuto, tvoří jej druhy stromového patra a dále např. líska obecná a hlohy. V bylinném patře se pravidelně vyskytují druhy listnatých lesů běţné i v bučinách (např. strdivka nící, lipnice hajní a violka lesní) a dále poměrně teplomilnější mezofilní lesní druhy, např. zvonek broskvolistý, konvalinka vonná a černýš hajní. Na jaře před olistěním stromů se vyvíjí nápadný aspekt s geofyty (např. sasankami a dymnivkami). Mechové patro je vyvinuto nevýrazně. Půdy jsou ţivinami bohaté, obvykle hlubší, na kyselých i bazických horninách, na svazích a plošinách. Dubohabřiny se vyskytují v nadmořských výškách do 450 m, vzácněji aţ do 550. Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích (9180) patří mezi prioritní biotopy. Jedná se o zonálně a půdním sloţením podmíněná společenstva smíšených javoro-jasanolipových lesů v suťových svazích, úţlabinách a roklinách na minerálně bohatších aţ středně ţivných silikátových horninách. Velkou druhovou diverzitu dřevin zvyšuje příměs druhů z kontaktních zonálních společenstev. Keřové patro je bohatě vyvinuté. Ve společenstvu bylin se uplatňují nitrofilní druhy. Při orientačním terénním průzkumu, který proběhl na začátku září 2011, byla potvrzena 14

15 přítomnost jednotlivých vymapovaných biotopů, resp. stanovišť na území. Zejména však u širokolistých suchých trávníků bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis) nacházejících se v mozaice s dalšími biotopy podél ploch Z16, Z1, Z4 a Z5 byla zaznamenána značná degradace biotopu. Tento stav byl způsoben upuštěním od obhospodařování a šířením ruderálních (Cirsium arvense) a expanzních (Calamagrostis epigejos) druhů od současné výstavby rodinných domů. Stále zde však lze najít hodnotné druhy jako např. devaterník velkokvětý (Helianthemum grandiflorum) nebo hořeček brvitý (Gentianopsis ciliata) (C3 dle Červeného seznamu). V lesích, které navazují a které jsou vymapovány jako mozaiky suťových lesů lze zaznamenat tis červený (Taxus baccata) ( 2, C3), okrotici bílou (Cephalanthera damasonium) ( 3, C3) či lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) (C4). Segment mezofilních ovsíkových luk, který zasahuje na plochu Z10 má zhoršenou zachovalost i reprezentativnost, navíc vytváří mozaiku s intenzivně obhospodařovanými poli a nelesní stromovou výsadbou mimo sídla. Segment mezofilních ovsíkových luk, na který byly umístěny plochy Z17, Z41 a Z42 představuje naopak zachovalý a reprezentativní biotop ( Vzhledem ke konci vegetační sezony jiţ nebylo moţno tento segment přímo v terénu kvalitně ohodnotit. Obr. 3: Pohled na mozaiku degradovaných širokolistých trávníků a mezofilních okrajů lesních lemů, výrazná je expanze třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) nad současnou výstavbou rodinných domů 15

16 4. Hodnocení vlivů koncepce na EVL Hodnocení úplnosti podkladů pro posouzení Jako hlavní podklad pro hodnocení vlivu koncepce na území EVL byl pouţit koncept územního plánu Sloup v jeho grafické části vypracovaný společností s r.o. Urbanistické středisko Brno (Palacká et al. 2011), dále byla pouţita i jeho textová část. Informace o přítomnosti jednotlivých typů stanovišť a jejich stavu na dotčených lokalitách byly získány během terénního průzkumu uskutečněného Další podklady, upřesnění a informace o předmětech ochrany EVL Moravský kras byly získány z vrstvy mapování biotopů ( a dalších dostupných databází Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, jiné odborné literatury uvedené v kapitole 6 a při návštěvě Správy CHKO Moravský kras. Pouţité podklady pro hodnocení vlivu koncepce na EVL Moravský kras povaţujeme v této fázi za dostatečné. Hodnocení významnosti vlivů koncepce na dotčené předměty ochrany Posuzovaná koncepce představuje koncept územního plánu Sloupu. Jedná se o městys leţící v severní části CHKO Moravský kras. V rámci posouzení koncepce byly pro vyhodnocení vybrány dílčí plochy, které se nacházejí buď přímo na území EVL Moravský kras nebo podél hranic EVL. Koncepce je navrţena ve dvou variantách. Naturového posouzení se týká pouze odlišnost v přítomnosti plochy Z30 ve variantě B. Předmětem ochrany v EVL Moravský kras v území dotčeném posuzovanou koncepcí jsou následující typy stanovišť: polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podloţích (Festuco-Brometalia) (6210), extenzivní sečené louky níţin aţ podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) (6510), dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum (9170) a lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích (9180). Za referenční cíl pro vyhodnocení vlivu posuzované koncepce na vybrané předměty ochrany EVL Moravský kras bylo v souladu s metodickými doporučeními Evropské komise a platnou legislativou zvoleno zachování příznivého stavu z hlediska ochrany pro předměty ochrany EVL (typy přírodních stanovišť, evropsky významné druhy). Konkrétní metodou pro vyhodnocení vlivů koncepce bylo zvoleno tabelární bodové vyhodnocení v koncepci 16

17 navrţených opatření s doprovodným komentářem. Bodové hodnocení je v souladu s metodikou hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany (Anonymus 2007), přihlédnuto bylo k její aktualizaci (Chvojková et al. 2009). Tab. 2: Použitá stupnice vyhodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany Hodnota Termín Popis -2 Významný negativní vliv -1 Mírně negativní vliv Negativní vliv dle odst. 9 45i ZOPK Vylučuje schválení koncepce obsahující takto vyhodnocené úkoly (záměry) (resp. koncepci je možné schválit pouze v případech určených dle odst. 9 a 10 45i ZOPK) Významný rušivý aţ likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu nebo její podstatnou část; významné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Vyplývá ze zadání koncepce, nelze jej eliminovat (resp. eliminace by byla moţná jen vypuštěním problémového dílčího úkolu, záměru, opatření atd.). Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv Nevylučuje schválení záměru. Mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Je moţné jej dále sníţit navrţenými zmírňujícími opatřeními. 0 Nulový vliv Koncepce, resp. její dílčí úkoly nemají ţádný prokazatelný vliv.? Vliv nelze vyhodnotit Díky obecnosti zadání koncepce (nebo jednotlivých úkolů) není moţné hodnotit její vlivy. V následující tabulce (Tab. 3) je hodnocen vliv dílčích záměrů, které se vyskytují na území EVL a mohly by mít vliv na předměty ochrany EVL Moravský kras. Tab. 3: Vliv dílčích záměrů posuzované koncepce na předměty ochrany EVL Stanoviště Varianta Zdůvodnění Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) (6210) Dojde pouze ke zpevnění komunikace, která tímto biotopem jiţ prochází. Na stanovišti probíhá v současnosti pravidelná pastva, která je nejvhodnějším typem managementu. 17

18 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) (6510) Dubohabřiny asociace Galio- Carpinetum (9170) Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích (9180) -1-1 Plocha Z10 se rozkládá zabírá pouze cca 15 m široký pás podél polní cesty. Navíc zde byl biotop vymapován v mozaice s biotopy silně ovlivněnými nebo vytvořenými člověkem. Navíc logickou hranici EVL představuje stávající polní cesta. Plochy Z17 a Z41 jsou určeny pro výstavbu rodinných domů. Plocha Z42 představuje veřejné prostranství. Výstavbou rodinných domů dojde k likvidaci příslušného stanoviště. 0 0 Dubohabřiny nebudou koncepcí územního plánu dotčeny, plocha Z26 účelová komunikace prochází pouze jejich okrajem, v současnosti zde jiţ komunikace existuje. 0 0 Plochy do těchto společenstev nazasahují, suťové lesy pouze navazují za hranicemi EVL na plochy pro výstavbu rodinných domů. Výstavba rodinných domů, resp. vymezení smíšené výrobní plochy nebude mít na toto stanoviště ţádný vliv. Navíc se mezi těmito lesy a vymezenými plochami nachází pás mezofilních lesních lemů. Koncepce územního plánu Sloupu zasahuje do EVL Moravský kras pouze okrajově. Většina vymezených ploch se nachází mimo území EVL. Dílčí plochy, které do území EVL zasahují jsou Z26, Z10, Z17, Z41 a Z42. Na jeho hranici se pak nacházejí plochy výrobní smíšené Z16 a plochy pro bydlení Z1, 4, 5, 7, resp. 30, vzhledem k charakteristice vyuţití těchto ploch nebudou mít ţádný vliv na předměty ochrany EVL Moravský kras. Plocha Z26 je vymezena pro účelovou komunikaci. Tato komunikace povede po stávající trase polní cesty, nepředpokládáme tedy ţádné ovlivnění biotopů, kterými prochází a které jsou předmětem ochrany EVL. Jedná se o dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum, které komunikace míjí pouze okrajově. Dále komunikace protíná stanoviště polopřirozených suchých trávníků a facií křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), i zde však vede po stávající trase. Navíc tento typ stanovišť je ohroţen především absencí hospodaření. Podle sdělení pracovníků správy CHKO Moravský kras je tato lokalita pravidelně udrţována pastvou ovcí. Část plochy Z10, kam do cca 15 m širokého pásu zasahuje EVL Moravský kras, představuje malou část prostorově rozsáhlého segmentu extenzivních sečených luk nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) se sníţenou reprezentativností i 18

19 zachovalostí. Tento pás logicky navazuje na území mimo EVL, logičtější hranicí pro EVL Moravský kras zde představuje polní cesta protínající vymapovaný segment. Ani zde nepředpokládáme negativní vliv posuzované koncepce na daný předmět ochrany EVL. Poslední z územních střetů představují plochy Z17, Z41 a Z42. Tyto se nacházejí na území extenzivních sečených luk nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis, jedná se o segment vymapovaný v rámci mapování biotopů na rozloze 0,736 ha. Toto území celkem logicky navazuje na zastavěné území městyse Sloup. Vzhledem k vymezení ploch pro výstavbu rodinných domů dojde k likvidaci zdejších luk. V rámci EVL Moravský kras představuje toto území cca 0,38% rozlohy extenzivních sečených luk níţin aţ podhůří. Vymezení ploch Z17, Z41 a Z42 pro výstavbu rodinných domů, resp. veřejného prostranství bude mít mírně negativní vliv na předmět ochrany EVL Moravský kras. Další dílčí plochy se nacházejí mimo území EVL Moravský kras a vzhledem k jejich charakteru nebudou mít na předměty ochrany EVL ţádný vliv. Koncepce územního plánu městyse Sloup nebude mít vliv na ţádný z rostlinných či ţivočišných druhů, které jsou předmětem ochrany EVL Moravský kras. Obecně lze konstatovat, ţe v případě, ţe dílčí záměry spadají do přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, v platném znění, je nutné jejich samostatné posuzování. V těchto případech je nutno záměry navrhovat variantně, včetně varianty nulové. U záměrů, které přímo z dikce zákona podléhají posuzování vlivů na ţivotní prostředí, znovu příslušný orgán ochrany přírody vydá stanovisko o moţném vlivu na lokality soustavy Natura 2000 (povinná příloha Oznámení/Dokumentace EIA). Pokud negativní vliv záměru tímto stanoviskem není vyloučen, bude součástí příslušného dokumentu v rámci procesu EIA i vyhodnocení vlivu konkrétního záměru na potenciálně dotčenou EVL či PO. Hodnocení kumulativních vlivů V okolí území posuzovaných dílčích záměrů koncepce nejsou v současné době známy a zveřejněny ţádné další záměry či koncepce, které by mohly mít vliv na evropsky významnou lokalitu Moravský kras. Tímto nevylučujeme, ţe v širším území mohou být další záměry ve fázi studií a investičních příprav. V takovém případě bude nutné, pokud nebude vyloučen jejich negativní vliv na lokality soustavy Natura 2000, posoudit moţný kumulativní vliv se záměry v námi hodnocené koncepci. 19

20 V současné době nemá posuzovaná koncepce v rámci kumulativních vlivů negativní vliv na předměty ochrany EVL Moravský kras. Hodnocení vlivů koncepce na celistvost lokalit Městys Sloup leţí na severní hranici EVL Moravský kras, hranice EVL tuto obec obklopuje z několika stran, části EVL zasahují i na území obce. Vzhledem k vymezení a charakteru jednotlivých dílčích ploch, které logicky navazují na zastavěné území a vzhledem k jejich funkčnímu vymezení (plochy pro bydlení, plochy smíšené výrobní, účelová komunikace) bude mít posuzovaná koncepce pouze mírně negativní vliv na celistvost lokality EVL Moravský kras. Tento vliv je způsoben vymezením ploch Z17, Z41 a Z42 pro bydlení v rodinných domech, resp. pro veřejná prostranství, které se nacházejí přímo na území EVL. 5. Závěr Posuzovaná koncepce bude mít mírně negativní vliv na předměty ochrany EVL Moravský kras. Obě varianty koncepce jsou si v rámci vlivů na předměty ochrany EVL Moravský kras rovnocenné. Vlastní posouzení jednotlivých konkrétních záměrů není předmětem tohoto hodnocení. Vzhledem ke skutečnosti, ţe se většina dílčích ploch nachází mimo EVL a vzhledem k charakteru jednotlivých ploch však nepředpokládáme ovlivnění předmětů ochrany a celistvosti lokality EVL Moravský kras. Opatření k vyloučení či minimalizaci možných negativních vlivů na předměty ochrany ptačí oblasti a evropsky významné lokality 1. Během realizace dílčích záměrů je nutno zabránit případnému šíření invazivních druhů rostlin. Na místech, na kterých došlo k narušení povrchu půdy, a/nebo byly realizovány dílčí stavební objekty, je nutno monitorovat nástup nepůvodních druhů rostlin (neoindigenofytů) a po konzultaci s příslušným orgánem ochrany přírody (např. Krajský 20

21 úřad Jihomoravského kraje) nebo odbornou organizací (Správa CHKO Moravský kras) přistoupit v souladu s plánem managementových opatření k jejich likvidaci. 2. Při stavebních činnostech i při vlastním provozu dílčích záměrů by měla být věnována maximální pozornost prevenci jakékoli havárie (např. úniku ropných látek). 3. Neumísťovat zařízení staveniště do EVL, nevytvářet zde ţádné manipulační ani skladovací plochy. 6. Literatura Anonymus (2007): Metodika hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Guth et al. (2008): Příručka hodnocení biotopů. AOPK ČR, Praha. Háková et al. (2003): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy NATURA AOPK ČR, Praha. Härtel et al. (2009): Mapování biotopů v České republice. Východiska, výsledky, perspektivy. AOPK ČR, Praha. Chvojková et al. (2011): Příručka k hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany lokalit soustavy Natura MŢP, Praha. Chvojková et Volf (2009): Aktualizace metodiky hodnocení vlivů podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Návrh. Chytrý et al. (2001): Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR, Praha. Chytrý et al. (2007): Vegetace České republiky 1. Travinná a keříčková vegetace. Academia, Praha. Kubát et al. (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha. Marhoul et Turoňová (2008): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura Metodika AOPK ČR, Praha. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, v platném znění. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění. Vyhláška č. 395/1992 Sb., Provedení zákona ČNR o ochraně přírody, v platném znění. Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech a územně plánovací dokumentaci, v platném znění. 21

22 Dokumenty Palacká et al. (2011): Územní plán Sloup - koncept. Grafická, textová část. Urbanistické středisko Brno. Přílohy Příloha 1 Osvědčení o odborné způsobilosti 22