ÚZEMNÍ PLÁN HRADCE KRÁLOVÉ

Transkript

1 VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ část B Hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 dle 45i zákona č. 114/1992 Sb. ÚZEMNÍ PLÁN HRADCE KRÁLOVÉ NÁVRH Jan Losík, Alice Háková duben 2016

2 2

3 Objednatel: EKOTEAM RNDr. Vladimír Ludvík Veverkova 1343/ Hradec Králové Pořizovatel: Statutární město Hradec Králové Československé armády Hradec Králové Zpracovatelé: Mgr. Jan Losík, Ph.D. Schweitzerova Olomouc držitel autorizace MŽP ČR č.j. 630/279/05 podle 45i a 67 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Mgr. Alice Háková Studenec 166, držitelka autorizace MŽP ČR č.j. 630/1731/05 podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění V Olomouci. 3

4 OBSAH: 1. ÚVOD Zadání Cíle a metody hodnocení 5 2. ÚDAJE O HODNOCENÉ KONCEPCI 6 3. ÚDAJE O DOTČENÝCH LOKALITÁCH SOUSTAVY NATURA Identifikace dotčených lokalit Popis dotčených lokalit 7 4. HODNOCENÍ VLIVŮ NA LOKALITY SOUSTAVY NATURA Zhodnocení úplnosti podkladů pro hodnocení Vyhodnocení vlivu navržených ploch na předměty ochrany EVL Slovní vyhodnocení navrhovaných ploch a záměrů podle dotčených lokalit soustavy Natura Vyhodnocení významnosti vlivu ÚP na předměty ochrany EVL Vyhodnocení kumulativních vlivů Vyhodnocení přeshraničních vlivů Vyhodnocení významnosti vlivů na celistvost lokalit Vyhodnocení variant ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA 36 4

5 1. Úvod 1.1. Zadání Toto hodnocení vlivů koncepce na soustavu Natura 2000 (dále také jen hodnocení), bylo vyhotoveno jako část B dokumentace vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Předmětem hodnocení je návrh územního plánu města Hradce Králové (dále také ÚP). Podnětem pro zpracování hodnocení bylo stanovisko orgánu ochrany přírody ve smyslu 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (č.j. 3813/ZP/2012 Ns ze dne ). V roce 2012 bylo provedeno vyhodnocení konceptu ÚP Hradec Králové (Losík, Háková červenec 2012). Hodnocení odpovídá požadavkům zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, z hlediska posuzování dopadů koncepce na evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti (PO), které na území České republiky tvoří soustavu Natura Cíle a metody hodnocení Cílem hodnocení je posoudit vlivy návrhu ÚP Hradce Králové na předměty ochrany a celistvost lokalit soustavy Natura Součástí ÚP je územní vymezení funkčních ploch, které budou sloužit ke specifickým účelům. Předložené posouzení vychází z ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, směrnice o ptácích 79/409/EHS, směrnice o stanovištích 92/43/EHS a metodických doporučení MŽP ČR a Evropské komise. V první fázi hodnocení byly identifikovány potenciálně dotčené lokality soustavy Natura Dále byly shromážděny literární údaje a dostupná data z mapování biotopů (AOPK, 2016) a výsledků monitoringu některých druhů, tvořících předměty ochrany lokalit. V hodnocení jsou zahrnuty změny ve vymezení některých lokalit soustavy Natura 2000, které jsou součástí novely národního seznamu evropsky významných lokalit, který vyšel dne v nařízení vlády č. 73/2016. Konkrétně se jedná o EVL Slatinná louka u Roudničky a EVL Na Plachtě. Ve druhé fázi hodnocení bylo na základě identifikace potenciálních vlivů posuzované koncepce, provedeno posouzení vlivů na předměty ochrany dotčených lokalit soustavy Natura 2000 včetně vyhodnocení kumulativních vlivů a poté formulován závěr vyhodnocení. Při hodnocení významnosti vlivů byla využita Příručka k hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany lokalit soustavy Natura 2000, kterou vydalo Ministerstvo životního prostředí ČR (Chvojková et al., 2011). 5

6 2. Údaje o hodnocené koncepci Název koncepce: Návrh územního plánu Hradce Králové Pořizovatel: Statutární město Hradec Králové, Československé armády 408, Hradec Králové Popis koncepce: Územní plán řeší správní území města Hradec Králové, které je tvořeno 21 katastrálními územími: Hradec Králové Pražské Předměstí Kukleny Plačice Březhrad Svobodné Dvory Plotiště nad Labem Plácky Rusek Piletice Slatina Pouchov Věkoše Slezské Předměstí Malšovice u Hradce Králové Malšova Lhota Svinary Nový Hradec Králové Kluky Třebeš Roudnička Návrh ÚP stanoví obecné zásady a požadavky pro využívání a budoucí rozvoj řešeného území. Mimo tyto obecné zásady jsou v ÚP vymezeny také plochy pro umístění konkrétních záměrů s blíže specifikovaným způsobem využití, případně plochy přestavby. Součástí ÚP jsou také např. dopravní koridory a územní rezervy pro vedení plynovodů. 6

7 3. Údaje o dotčených lokalitách soustavy Natura Identifikace dotčených lokalit Území řešené návrhem ÚP Hradce Králové zasahuje na území 4 evropsky významných lokalit (EVL): Evropsky významná lokalita Piletický a Librantický potok - CZ Evropsky významná lokalita Slatinná louka u Roudničky - CZ Evropsky významná lokalita Na Plachtě - CZ Evropsky významná lokalita Orlice a Labe - CZ Dotčení jiných součástí soustavy Natura 2000 je s ohledem na povahu hodnocené koncepce vyloučeno Popis dotčených lokalit Podrobná charakteristika jednotlivých lokalit i předmětů ochrany je k dispozici na internetových stránkách AOPK ČR případně na Pro potřeby hodnocení jsou v dalším textu uvedeny jen základní údaje o dotčených lokalitách včetně seznamů předmětů ochrany. Evropsky významná lokalita Piletický a Librantický potok Kód lokality: CZ Biogeografická oblast: kontinentální Rozloha lokality: 25,3487 ha Navrhovaná kategorie zvláště chráněného území: PP Předměty ochrany: Druhy: šidélko ozdobné (Coenagrion ornatum) Lokalizace: Katastrální území: Bukovina u Hradce Králové, Piletice, Rusek Popis lokality: Piletický potok vzniká v městské část Hradce Králové - Rusek soutokem Librantického a Černilovského potoka. Teče směrem na jihozápad. Poblíž centra Hradce Králové se vlévá do Labe. Librantický potok pramení nad obcí Librantice (cca SV od Hradce Králové) a teče kolem obce Divec a lesu Ouliště do Ruseka. Jedná se o jedinou lokalitu s výskytem šidélka ozdobného (Coenagrion ornatum) v ČR. Koryto Piletického potoka je narovnané, ale nezpevněné, s nánosy organického materiálu a štěrkopísku a s porosty makrofyt: především Glyceria sp., Sparganium sp., Callitriche sp., šmel okoličnatý (Butomus umbellatus). Bohatá vegetace litorálních rostlin je podmínkou výskytu šidélka ozdobného. Mezi těmito nánosy s vodními rostlinami se vytváří drobné meandry. Je poměrně zachována vertikální členitost koryta střídání hlubokých tůní, často nezarostlých i dosti zarostlých brodů. V Librantickém potoce je rozvinuta bohatá vegetace s 7

8 žabníkem jitrocelovým (Alisma plantago aquatica), Juncus sp., Glyceria sp. Některé části toku zarůstají chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea). Evropsky významná lokalita Slatinná louka u Roudničky Kód lokality: CZ Biogeografická oblast: kontinentální Rozloha lokality: 29,7 ha Navrhovaná kategorie zvláště chráněného území: PP Předměty ochrany: Druhy: vrkoč útlý (Vertigo angustior) Lokalizace: k.ú. Roudnička, Kluky, Třebeš Popis lokality: Území EVL zahrnuje celý prostor slatinné louky mezi rybníky Datlík a Roudnička nacházejících se při jižním okraji města Hradec Králové. Nachází se zde PP Roudnička a Datlík. Vyskytují se zde druhově velmi bohaté louky svazu Caricion davallianae v okolí rybníků. Příznivý chemismus substrátu umožnil rozvoj heliofilních druhů, v nichž Vertigo angustior patří mezi dominantní druhy. Lokalita je důležitým biocentrem v zemědělské krajině. Obrázek 1: Vymezení EVL Slatinná louka u Roudničky (nařízení vlády č. 73/2016). 8

9 Evropsky významná lokalita Na Plachtě Kód lokality: CZ Biogeografická oblast: kontinentální Rozloha lokality: 55,8 ha Navrhovaná kategorie zvláště chráněného území: PP Předměty ochrany: Druhy: čolek velký (Triturus cristatus) modrásek očkovaný (Maculinea teleius) vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis) Lokalizace: Katastrální území: Nový Hradec Králové Popis lokality: Bývalé vojenské cvičiště kolem rybníků Jáma a Plachta na jihovýchodním okraji Hradce Králové. Cenná stanoviště se zachovala díky neustálému narušování písčitého povrchu. Území je tvořeno mozaikou stanovišť s různou vlhkostí od rybníků přes různá stadia mokřadů po suchá vřesoviště. Vedle čolka velkého (Triturus cristatus) a vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis) bylo na lokalitě zjištěno 900 druhů brouků - např. střevlíček Chlaenius spoliatus (jediná lokalita v kraji), bezkřídlé terrikolní druhy nosatců - Coniocleonus nebulosus a Coniocleonus turbatus, psamofilní Leiodes rubiginosa, callunobiont střevlíček Bradycellus ruficollis. 750 druhů motýlů, 220 druhů blanokřídlých, 49 druhů vážek, 14 druhů obojživelníků, je zde doložen výskyt listonoha letního a žábronožky letní. Obrázek 2: Vymezení EVL Na Plachtě (nařízení vlády č. 73/2016). 9

10 Evropsky významná lokalita Orlice a Labe Kód lokality: CZ Biogeografická oblast: kontinentální Rozloha lokality: 2683,1800 ha Navrhovaná kategorie zvláště chráněného území: PR, PP Předměty ochrany: Typy přírodních stanovišť: (symbol * označuje prioritní typy přírodních stanovišť) Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 91E0* - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 91F0 - Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) Druhy: bolen dravý (Aspius aspius) klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia) vydra říční (Lutra lutra) Lokalizace: Kraj: Královéhradecký Katastrální území: Albrechtice nad Orlicí, Běleč nad Orlicí, Blešno, Borohrádek, Březhrad, Častolovice, Čestice u Častolovic, Číčová, Doudleby nad Orlicí, Hradec Králové, Kostelec nad Orlicí, Krňovice, Lípa nad Orlicí, Malá Čermná nad Orlicí, Malšova Lhota, Malšovice u Hradce Králové, Nepasice, Nový Hradec Králové, Petrovice nad Orlicí, Pražské Předměstí, Slezské Předměstí, Svinary, Šachov u Borohrádku, Štěnkov, Štěpánovsko, Třebechovice pod Orebem, Třebeš, Týniště nad Orlicí, Velká Čermná nad Orlicí, Vyhnánov, Vysoká nad Labem, Zdelov, Žďár nad Orlicí Kraj: Pardubický Katastrální území: Běstovice, Bošín u Chocně, Bukovina nad Labem, Dražkov nad Labem, Dříteč, Hrobice, Kunětice, Lukovna, Němčice nad Labem, Opatovice nad Labem, Plchovice, Plchůvky, Počaply nad Loučnou, Sezemice nad Loučnou, Újezd u Chocně 10

11 Popis lokality: Řeka Orlice od Malšovic až po soutok Divoké a Tiché Orlice, Divoká Orlice až po Doudleby nad Orlicí, Tichá Orlice až po Choceň a její niva od soutoku Tiché a Divoké Orlice (Čestice, Žďár nad Orlicí) po východní okraj Hradce Králové. Tok Labe od Sezemic po soutok s Orlicí v Hradci Králové. V nivě toku Orlice převládají luční společenstva, která představují aluviální psárkové louky, vlhké pcháčové louky (terénní deprese niv a kolem slepých ramen), vlhká tužebníková lada (podmáčené části niv a zazemněná slepá ramena), méně často střídavě vlhké bezkolencové louky. Na sušších stanovištích jsou zastoupeny mezofilní ovsíkové louky. V mírných terénních depresích na loukách, kde dočasně stagnuje voda, se mozaikovitě vyskytuje vegetace vlhkých narušovaných půd. Okrajově a maloplošně jsou zastoupeny acidofilní suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a acidofilní trávníky mělkých půd. Na velmi zamokřených stanovištích dominují říční rákosiny (rozsáhlé monocenózy podél břehů Orlice - pás do 10 m šířky), méně rákosiny eutrofních stojatých vod (litorál stojatých vod slepých ramen a občasných tůní) a vegetace vysokých ostřic (litorál stojatých vod, terénní deprese). Přirozeně meandrující tok Orlice s četnými nátržemi (bez regulací) doprovází řada slepých ramen s charakteristickou makrofytní vegetací přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s voďankou žabí (Hydrocharis morsus-ranae), řezanem pilolistým (Stratiotes aloides), bublinatkou jižní (Utricularia australis); mělkých stojatých vod s žebratkou bahenní (Hottonia palustris) a vodních toků s lakušníkem vzplývavým (Batrachium fluitans). Na zazemněná slepá ramena je vázaná eutrofní vegetace bahnitých substrátů. Pouze ve zbytcích jsou zachovány porosty lužní vegetace (údolní jasanovo-olšové luhy, tvrdé a měkké luhy nížinných řek, příp. mokřadní olšiny). Sušší stanoviště maloplošně porůstají hercynské dubohabřiny, vlhké acidofilní doubravy a subkontinentální borové doubravy. Po celé délce koryta Orlice se vytvořily stanoviště štěrkových říčních náplavů bez výrazné vegetace (štěrkové lavice a zerodované břehy). Nivu také hojně doprovázejí vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů, příp. mokřadní vrbiny (podmáčená stanoviště u slepých ramen, terénní deprese v nivě Orlice). Pouze na říční terase Orlice u Štěnkova je vytvořena jednoletá vegetace písčin a otevřené trávníky písčin s paličkovcem šedavým v mozaice s acidofilními trávníky mělkých půd. Na drobných vodotečích byla zaznamenána pobřežní vegetace potoků, na slepém rameni asi m sz. od přírodní památky Na Bahně vegetace letněných rybníků. Díky lidské činnosti (těžba písku a následné zaplavení vodou) vznikl na Bělečském písníku biotop obnažených písků a podmáčených terénních depresí s probíhajícím procesem rašelinění - zrašelinělé půdy s hrotnosemenkou bílou (0,2 ha). Vlivem lidské činnosti je na lokalitě zastoupeno vysoké procento biotopů silně ovlivněných nebo vytvořených člověkem. Velice druhově bohaté, druhy parmového pásma, zejména jelec tloušť (Squalius cephalus), jelec jesen (Leuciscus idus), jelec proudník (Leuciscus leuciscus), ouklej obecná (Alburnus alburnus), podoustev říční (Vimba vimba), parma obecná (Barbus barbus), štika obecná (Esox lucius), sumec velký (Silurus glanis), candát obecný (Sander lucioperca), úhoř říční (Anguilla anguilla), cejn velký (Abramis brama), cejnek malý (Blicca bjoerkna), ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus), plotice obecná (Rutilus rutilus), hrouzek obecný (Gobio gobio), okoun říční (Perca fluviatilis), sumeček americký (Ameiurus nebulosus), slunečnice pestrá (Lepomis gibbosus), ježdík obecný (Gymnocephalus cernuus), mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula). Z naturového hlediska významný bolen dravý (Aspius aspius); výskyt klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia) a vydry říční (Lutra lutra). 11

12 4. Hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura Zhodnocení úplnosti podkladů pro hodnocení Pro účely hodnocení byly zadavatelem poskytnuty následující podklady: Návrh územního plánu Hradec Králové (textová část odůvodnění a výrok, výkresová část), duben 2016, Autorské sdružení Tomáš Vymetálek Architects s.r.o. a doc. Ing. arch Patrik Kotas, Hradec Králové. Pro zjištění výskytu předmětů ochrany byly využity následující podklady: Vrstva mapování biotopů a její aktualizace Informace o výskytu zájmových druhů byly získány z nálezové databáze AOPK ČR. Pro provedení tohoto hodnocení byly tyto podklady shledány jako dostatečné Vyhodnocení vlivu navržených ploch na předměty ochrany EVL V první fázi hodnocení bylo provedeno posouzení všech ploch se změnou využití, záměrů a územních rezerv navrhovaných v ÚP. V této fázi bylo na základě znalostí o charakteru a poloze jednotlivých záměrů a jejich vztahu k územím soustavy Natura 2000 rozhodnuto, zda daný záměr může mít vliv na území soustavy Natura Výběr přitom nebyl založen pouze na prostorových vztazích (územním střetu) mezi záměry a součástmi soustavy Natura 2000, ale byly brány v úvahu i možnosti nepřímého ovlivnění, které by mohlo být způsobeno záměry vzdálenými od území soustavy Natura Výsledky tohoto prvotního screeningu jsou uvedeny v tabulkách 1 a 2, kde je přehled navrhovaných záměrů, které byly identifikovány na základě předpokladu možného ovlivnění evropsky významných lokalit. V tabulce 1 je uveden přehled návrhu rozvojových ploch s uvedením navrženého využití dané plochy. V tabulce 2 jsou uvedeny záměry, které jsou součástí výkresů A.2.4 Koncepce dopravní infrastruktury a A 2.5 Koncepce technické infrastruktury. U všech ploch a záměrů je uvedeno, z jakého důvodu byl konstatován potenciální vliv na lokality soustavy Natura V dalších částech hodnocení jsou rozvojové plochy a záměry popisovány a podrobněji vyhodnocovány. Tabulka 1: Přehled vybraných návrhových ploch, které mohou mít vliv na lokality soustavy Natura 2000 Kód rozvojové plochy Využití plochy Název dotčené lokality soustavy Natura 2000 Číslo mapového listu Zdůvodnění výběru rozvojové plochy K NSpz EVL Piletický a 5-8 plocha s EVL sousedí Librantický potok plocha u Piletického potoka v K NSp 5-0 blízkosti EVL K NSpz 5-0 plocha u Piletického potoka v blízkosti EVL K NSpz 5-0 plocha u Piletického potoka v blízkosti EVL 12

13 K NSpz 5-9 plocha u Piletického potoka v blízkosti EVL K NSpz 5-9 plocha u Piletického potoka v blízkosti EVL K NSpz 5-9 plocha s EVL sousedí K NSpz 5-9 plocha s EVL sousedí K NSpz 5-8,5-9 plocha s EVL sousedí K NSpz 5-9 plocha v blízkosti EVL K NSpz 5-9 plocha u Piletického potoka K NSp 6-3 plocha s EVL sousedí Z B 6-3 plocha s EVL sousedí Z B EVL Slatinná louka u 6-3 plocha s EVL sousedí Z OS Roudničky 6-3 plocha s EVL sousedí K NSs 6-3 plocha s EVL sousedí P ZS 6-3 plocha s EVL sousedí K NSs 5-2 plocha s EVL sousedí Z PV EVL Na Plachtě 5-2 plocha s EVL sousedí Z DS 5-2 plocha s EVL sousedí K NL 3-1 plocha s EVL sousedí K NSpz 3-1 plocha s EVL sousedí K NL 3-1 plocha s EVL sousedí K NL 4-1 plocha s EVL sousedí P B 4-1 plocha s EVL sousedí P B 4-1 plocha s EVL sousedí Z SV 4-1 plocha na území EVL P B 5-1 plocha s EVL sousedí Z OS 5-1 plocha s EVL sousedí Z OV 6-1 plocha s EVL sousedí P OS 6-1 plocha v blízkosti EVL P OS 6-1 plocha v blízkosti EVL EVL Orlice a Labe Z OS 6-1 plocha v blízkosti EVL Z PV 6-1 plocha v blízkosti EVL Z OS 6-1 plocha v blízkosti EVL P OS 6-1 plocha s EVL sousedí Z ZV 6-1 plocha v blízkosti EVL P OS 6-1 plocha v blízkosti EVL K NSpz 6-2, 7-2 plocha s EVL sousedí K NSpz 7-2 plocha s EVL sousedí K NSpz 7-2 plocha s EVL sousedí K NSpz 7-2 plocha s EVL sousedí K NSpz 7-3 plocha s EVL sousedí 13

14 Tabulka 2: Přehled vybraných navržených záměrů, které mohou mít vliv na lokality soustavy Natura 2000 Název dotčené Charakter lokality soustavy Zdůvodnění výběru Kód záměru záměru Natura 2000 záměru Poznámka KDS 10 (10r) dopravní koridor přemostění Piletického potoka a výstavba křižovatky v blízkosti EVL KDS 2r dopravní koridor EVL Piletický a Librantický potok přemostění Piletického potoka a výstavba křižovatky v blízkosti EVL Není hodnocen KDS 26r dopravní koridor Přemostění potoka a křižovatka s KDS 10r Není hodnocen územní rezerva EVL Na Plachtě trasa vede v blízkosti KT 55r pro plynovod hranice EVL Není hodnocen EVL Orlice a KDS 4r dopravní koridor Labe střet s územím EVL Není hodnocen KDS 9 dopravní koridor vede v blízkosti a po hranici EVL KDS 13 dopravní koridor střet s územím EVL KDS 16 dopravní koridor střet s územím EVL KDC 1 cyklistická komunikace vede po hranici EVL Úsek z Malšovic k toku Orlice a podél jejího břehu KDC 2 cyklistická komunikace vede po hranici EVL Napojení na úsek KDC 1, pokračování podél toku Orlice ke Gočárově okruhu KDC 5 cyklistická komunikace střet s územím EVL Trasa křižuje nivu Orlice a překonává řeku Orlici KDC 8 lávka střet s územím EVL KDC 10 lávka střet s územím EVL spojení Třebeš a Pražské Předměstí most přes Orlici, propojení sportovišť KDC 11 lávka střet s územím EVL most přes Labe KT 11 vedení plynovodu STL vede po hranici EVL 14

15 KT 55r územní rezerva pro plynovod střet s územím EVL Není hodnocen výsadba podél ul. Bratří Z stromořadí na hranici EVL Štefanů výsadba podél Labe u Z stromořadí na hranici EVL sport. areálu Eden Z výsadba stromořadí na hranici EVL podél Labe Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny v kapitole 6.1 odůvodnění návrhu ÚP Hradec Králové (Autorské sdružení Tomáš Vymetálek Archtitects s.r.o. a Ing. arch. Patrik Kostas 2016). Územní rezervy nejsou v souladu s metodikou Ministerstva životního prostředí předmětem hodnocení Slovní vyhodnocení navrhovaných ploch a záměrů podle dotčených lokalit soustavy Natura 2000 EVL Piletický a Librantický potok Jediným předmětem ochrany v této EVL je šidélko ozdobné a jedná se o jediné místo, kde se v ČR tento druh vyskytuje. Výskyt šidélka je vázán na nezastíněné pomalu tekoucí drobné mělké vodní toky v otevřené krajině. Obývá stružky, luční potoky, menší říčky i meliorační kanály. Důležitá je především přítomnost druhově bohatého, ale řídkého porostu nižších až středně vysokých ponořených či plovoucích vodních rostlin. Obvykle se nevzdaluje příliš daleko od vody. Preferuje neznečištěné nebo jen málo znečištěné vody, obvykle s vyšším obsahem vápníku. Plochy K 58.14, K 50.04, K 50.59, K 59.18, K59.21, K 59.32, K 59.33, K 59.34, K 59.38, K NSpz, K NSp: Plochy jsou navrhované k využití jako extenzivně obhospodařované pozemky ZPF, zejména jako trvalé travní porosty s doprovodnou krajinnou zelení, s produkční a mimoprodukční funkcí (kód NSpz), případně plochy přírodní (NSp). Většinou se jedná o pásy orné půdy široké m a délce m. Některé navrhované plochy se přímo dotýkají hranice EVL, jiné navazují na pozemky v blízkosti potoků a jsou již v současnosti vedeny s funkčním využitím NSpz. Plochy K 50.3, K 50.04, K59.21 se vyskytují mimo území EVL, ale podél Piletického potoka jižním směrem od hranice EVL, kde je navrženo vedení dopravních koridorů KDS 10r, KDS 2r a KDS 26r. V tomto úseku Piletického potoka je taktéž doložen výskyt šidélka ozdobného (Mikát 2005). Jako přípustné opatření je u ploch s funkcí NSpz uvedena mimo jiné možnost výsadby zeleně či výstavba technických staveb a infrastruktury včetně výstavby cyklostezek. Konkrétní využití zájmových ploch není dále v návrhu územního plánu specifikováno. Negativně by mohly např. 15

16 působit souvislé výsadby vyšších dřevin podél toku. Pro výskyt šidélka je nezbytné zachovat břehové hrany nezastíněné bez souvislého doprovodného porostu vzrostlých dřevin a zabránit případnému znečištění vody či přímému zásahu do toku při výstavbě či provozu konkrétního záměru. Výsadby je vhodné provádět pouze mezernatě, případně s použitím jednostranných alejí či nižších druhů dřevin, případně keřů. Při provádění technických opatření v blízkosti toku je nutné minimalizovat možné ovlivnění vodního prostředí a přizpůsobit tak jeho technické provedení, použití druhu mechanizace či organizaci výstavby záměru. Realizace například protierozních opatření na pomezí orné půdy a travních porostů může mít i pozitivní vliv na populaci šidélka ozdobného. Při konkrétním využití zájmových ploch je nutné zvážit jejich význam pro udržení předmětu ochrany ve stavu příznivém z hlediska jeho ochrany v dotčené EVL. Dopravní koridor KDS 2r: Jedná se o koridor přeložky silnice I/11 - Severní tangenta - počáteční úsek od okružní křižovatky u ČKD délky cca 1,800 km v peáži se silnicí I/33 ve směru na Jaroměř, ze které se odklání na východ, prochází prolukou zástavby Plotišť, prochází areálem letiště a severně od Pouchova a jižně od Piletic, pokračuje mezi Slatinou a Slezským předměstím severně od železniční trati č. 020 Hradec Králové Týniště nad Orlicí ve směru na Blešno a Třebechovice pod Orebem. Součástí přeložky je výstavba všech souvisejících objektů. V blízkosti Piletického potoka je plánována výstavba křižovatky, kde se kříží severní tangenta s Pouchovskou radiálou (silnicí III/2997). Při výstavbě mostu může dojít k ovlivnění koryta toku či jeho břehových partií. Tyto zásahy mohou způsobit zhoršení životních podmínek jedinců šidélka ozdobného, jehož výskyt je v tomto úseku Piletického potoka doložen (Mikát 2005). Ovlivněný úsek není součástí EVL Piletický a Librantický potok. Možné negativní působení na prostředí Piletického potoka při výstavbě bude krátkodobé a dotkne se pouze malé části populace šidélka ozdobného. Při případných zásazích do toku či jeho břehových partií je nutné přijmout taková technická opatření, která případné negativní vlivy minimalizují. Provoz komunikace v blízkosti toku či na mostě by měl být zajištěn proti případnému znečištění vodního prostředí toku. Plánované ozelenění nové komunikace by nemělo být provedeno v blízkosti toku, aby nedošlo k jeho zastínění a tím k trvalému zhoršení životních podmínek šidélka ozdobného. Před realizací záměru je nezbytné provést aktuální biologický průzkum zaměřený na výskyt šidélka ozdobného v úseku ovlivněném stavbou. Územní rezerva není předmětem hodnocení. Dopravní koridor KDS 10 a navazující KDS 10r: Tento dopravní koridor se nejvíce přibližuje území EVL Piletický a Librantický potok v blízkosti mostu přes Piletický potok u obce Piletice, kde EVL končí. Skládá se ze dvou úseků KDS 10 a KS 10r. Koridor KDS 10 pro vymezen pro stavbu přeložky a rozšíření silnice III. třídy, včetně křižovatek a všech souvisejících objektů. V úseku od křižovatky s Piletickou ulicí do Ruseka je vymezen koridor v šířce 30 m. Koridor KDS 10r je vymezen pro stavbu přeložky silnice III/2997 včetně křižovatek a všech souvisejících objektů, včetně souběžné komunikace pro chodce a cyklisty podél III/2997 do Ruseka a od křižovatky mezi Pouchovem a Pileticemi do Piletic. Začátek koridoru je široký od 20 m do 60 m. Šířka koridoru je proměnná, podél Piletického potoka od 25 m do 55 m, 16

17 úsek mezi Vážní ulicí a Piletickou od 35 m do 60 m a v prostoru křížení s koridorem KDS 2r je koridor rozšířen na 130 m. Výstavba a provoz komunikace prvního úseku včetně přemostění Piletického potoka může způsobit možné negativní ovlivnění koryta toku či jeho břehových partií. Tyto zásahy mohou způsobit zhoršení životních podmínek jedinců šidélka ozdobného, jehož výskyt je v tomto úseku Piletického potoka doložen (Mikát 2005). Ovlivněný úsek není součástí EVL Piletický a Librantický potok. Možné negativní působení na prostředí Piletického potoka při výstavbě bude krátkodobé a dotkne se pouze malé části populace šidélka ozdobného. Při případných zásazích do toku či jeho břehových partií je nutné přijmout taková technická opatření, která případné negativní vlivy minimalizují. Provoz komunikace v blízkosti toku či na mostě by měl být zajištěn proti případnému znečištění vodního prostředí toku. Plánované ozelenění nové komunikace by nemělo být provedeno v blízkosti toku, aby nedošlo k jeho zastínění a tím k trvalému zhoršení životních podmínek šidélka ozdobného. Výstavba a provoz komunikace druhého úseku pravděpodobně nebude znamenat negativní ovlivnění biotopu šidélka ozdobného z důvodu dostatečné vzdálenosti od Piletického potoka (100 a více metrů). Možné riziko ovlivnění předmětu ochrany EVL se jeví jako minimální, nanejvýše nelze vyloučit lokální a dočasný zásah do okolí potoka. Při provedení a provozu stavby je nutné minimalizovat případné negativní ovlivnění dotčené EVL. Před realizací záměru je nezbytné provést aktuální biologický průzkum zaměřený na výskyt šidélka ozdobného v úseku ovlivněném stavbou. Územní rezerva není předmětem hodnocení. Plocha KDS 26r: Koridor je vymezen pro stavbu paralelní místní komunikace ke stávající Vážní ulici mezi ulicí Na Dubech a přeložkou silnice II/308 (v KDS 6) včetně křižovatek a všech souvisejících objektů. Koridor šířky 30 m je vymezen pro stavbu místní komunikace se souběžnými pruhy pro chodce a cyklisty. Výstavba a provoz této spojnice včetně přemostění Piletického potoka může způsobit možné negativní ovlivnění koryta toku či jeho břehových partií. Tyto zásahy mohou způsobit zhoršení životních podmínek jedinců šidélka ozdobného, jehož výskyt je v tomto úseku Piletického potoka doložen (Mikát 2005). Ovlivněný úsek není součástí EVL Piletický a Librantický potok. Možné negativní působení na prostředí Piletického potoka při výstavbě bude krátkodobé a dotkne se pouze malé části populace šidélka ozdobného. Při případných zásazích do toku či jeho břehových partií je nutné přijmout taková technická opatření, která případné negativní vlivy minimalizují. Provoz komunikace v blízkosti toku či na mostě by měl být zajištěn proti případnému znečištění vodního prostředí toku. Plánované ozelenění nové komunikace by nemělo být provedeno v blízkosti toku, aby nedošlo k jeho zastínění a tím k trvalému zhoršení životních podmínek šidélka ozdobného. Před realizací záměru je nezbytné provést aktuální biologický průzkum zaměřený na výskyt šidélka ozdobného v úseku ovlivněném stavbou. Územní rezerva není předmětem hodnocení. 17

18 EVL Slatinná louka u Roudničky Jediným předmětem ochrany v této EVL je populace vrkoče útlého (Vertigo angustior). Jedná se o velmi malého plže o délce ulity nepřesahující 1,8 mm, který obývá zejména více otevřené bazické vlhké údolní louky, mokřadní biotopy a pěnovcová luční prameniště, kde žije v trávě, rozkládající se vegetaci v opadové vrstvě, nebo ve vlhkém mechu. Mohou však vylézat i na stonky rostlin (živých či odumřelých) do výše cca cm. Rovněž jsou známy lokality výskytu na březích rybníků. Plocha K NSp: Navržené využití hodnocené plochy je veřejná zeleň. Jako podmínečné využití těchto typů ploch je možnost výstavby technických opatření, staveb i dopravní infrastruktury např. cyklostezek. Plocha leží na jihozápadní hranici EVL Slatinná louka u Roudničky. V současné době je pozemek využíván jako zahrádky. Navržené využití území by na předmět ochrany nemělo mít významnější vliv. Při případné realizaci technických nebo dopravních staveb je nutné zabránit přímému zásahu do biotopu vrkoče útlého a minimalizovat i možné nepřímé negativní ovlivnění území EVL, které by mohlo spočívat např. v narušení stávajícího hydrologického režimu lokality, či zvýšení trofie prostředí. Vrkoč útlý je silně vlhkomilný druh a reaguje velmi citlivě na jakékoliv vysušování stanoviště. Plocha Z B: Plocha je navržena v hodnoceném návrhu ÚP při hranici EVL a je určena k bydlení. Dle vrstvy mapování biotopů (AOPK ČR 2016) se zde nacházejí mokřadní plochy, které jsou vhodným biotopem vrkoče útlého. Jeho výskyt zde nebyl dle nálezové databáze ochrany přírody (AOPK ČR NDOP 2016) zaznamenán. Změnou jejího využívání dojde ke ztrátě jeho vhodného biotopu mimo území EVL. Před realizací záměru je vhodné provést biologický průzkum plochy. Vliv lze vyhodnotit jako mírně negativní. Plocha Z B: Plocha se svou hranicí přimyká k území EVL. Je určena k bydlení a nyní je zde pole, které není vhodným biotopem vrkoče útlého. Realizací plochy nesmí dojít k narušení stávajícího vodního režimu na území EVL, ani k negativnímu ovlivnění kvality vody, např. používáním herbicidů nebo hnojiv. K ovlivnění území předmětů ochrany EVL nedojde. Plocha Z OS: Plocha je navržena k využití pro účely sportovního charakteru včetně výstavby potřebné infrastruktury. Severní hranice této plochy se dotýká hranice EVL v délce 50 m. Při realizaci záměru využití plochy pro sportovní účely je nutné zamezit negativnímu ovlivnění populace vrkoče útlého na území EVL. Pro provoz záměru je třeba přijmout taková opatření, která minimalizují případné negativní vlivy na území EVL, které by znamenaly snížení životaschopnosti populace vrkoče útlého. Plocha K NSs: 18

19 Plocha je v současnosti využívána jako orná půda. V hodnoceném návrhu územního plánu je navržena změna jejího využití na sportovní plochu. Případné zatravnění pozemku bude mít pozitivní vliv na populaci vrkoče útlého na území EVL. Vrkoč útlý je citlivý na změnu svých životních podmínek, například i ke zvýšení trofie v prostředí, které může být způsobeno aplikací zemědělských hnojiv či herbicidů, proto není vhodné tyto chemické látky při péči o sportoviště používat. V případě realizace přípustných opatření technické povahy je nutné brát v úvahu případné negativní dopady na území EVL. Plocha P ZS: Plocha je navržena při hranici EVL pro potřeby realizace soukromé zeleně. Dle vrstvy mapování biotopů (AOPK ČR 2016) se zde nevyskytují vhodné biotopy vrkoče útlého. Změnou v jejím využití nedojde k ovlivnění předmětu ochrany EVL. EVL Na Plachtě Předměty ochrany EVL Na Plachtě tvoří populace tří druhů organismů, které mají specifické nároky na svůj biotop, kterým jsou mokřadní stanoviště různého charakteru. Jedná se o tyto druhy - čolek velký, vážka jasnoskvrnná a modrásek očkovaný. Čolek velký i vážka jasnoskvrnná vyhledávají stojaté vody. Čolci potřebují kromě vodního prostředí užívaného při rozmnožování i vhodná suchozemská zimoviště v blízkosti vodních ploch, kde dospívají mladí jedinci a dospělci zimují. Biotopem modráska očkovaného jsou vlhké louky s výskytem krvavce totenu (Sanguisorba officinalis), který je hostitelskou rostlinou housenek. Ve čtvrtém instaru padají housenky na zem, kde jsou vyhledány dělnicemi hostitelských mravenců rodu Myrmica, které je odnášejí do svých mravenišť. Tam se živí larvami a kuklami mravenců, zhruba po dobu 10 měsíců. Po přezimování se v hnízdech mravenců i kuklí. Plocha Z PV: Plocha o rozloze 0,675 ha se nachází při severním okraji EVL a sousedí s průmyslovým areálem Petrof. Je navržena k realizaci veřejného prostranství, přístupové komunikace. V dotčeném prostoru převažují vzrostlé náletové dřeviny a skládky betonových panelů, které prorůstají konkurenčně silnými druhy rostlin. Výskyt vážky jasnoskvrnné je vázán na mokřadní stanoviště, které se zde nenachází. V trávnících se nevyskytuje ani krvavec toten, který je hostitelskou rostlinou modráska očkovaného. Dle nálezové databáze ochrany přírody (AOPK ČR 2016) zde byl však pozorován subadultní jedinec čolka velkého v terestrické fázi, když se ukrýval pod trouchnivějícími prkny. Realizací záměru bude dotčeno 1,21 % z celkové rozlohy EVL. Na základě současných znalostí, kdy není známa významnost území pro zachování příznivého stavu populace čolka velkého v EVL, není možné vliv změny ve využívání plochy vyhodnotit. Před realizací záměru je nutné provést terénní průzkum území, na základě kterého doporučujeme vliv záměru vyhodnotit dle 45i zákona č. 114/1992 Sb. 19

20 Plocha Z DS: Plocha se nachází mimo území EVL, při jejím jihozápadním cípu, v okolí stávají benzínové pumpy. Nyní se zde nacházejí zarůstající travní porosty, na části s dominancí rákosu obecného, na části zarůstající mezofilní trávníky. Dle nálezové databáze ochrany přírody (NDOP AOPK ČR 2016) nedojde realizací záměru k zásahu do biotopů předmětů ochrany EVL. Plocha Z 52.07: NSs Plocha je navržena k využití pro účely sportovního charakteru včetně možnosti výstavby potřebné infrastruktury. Svým jihozápadním cípem se dotýká hranice EVL Na Plachtě, od které je oddělen vzrostlou zelení. Již v současnosti je tento pozemek využíván pro sportovní účely. V sousedství (přibližně jihovýchodním směrem) se nachází plocha, která taktéž leží mimo území EVL Na Plachtě, avšak hostí velmi početnou a stabilní populaci modráska očkovaného, který je předmětem ochrany EVL. Konkrétně se jedná o pozemky: 897/6, 897/3 a 897/11 v k.ú. Nový Hradec Králové. V rámci průzkumu v roce 2010 zde byl potvrzen výskyt velmi početné populace tohoto druhu modráska (Kuras 2010). Nelze zcela vyloučit, že v důsledku změny využívání posuzované plochy (např. rozsáhlejší zástavba), nedojde k ovlivnění abiotických poměrů v okolí (zejména vodního režimu), které by se mohlo negativně projevit na sousední ploše s výskytem modráska očkovaného. Před realizací záměru je nutné provést aktuální průzkum případného výskytu modráska očkovaného na dotčených plochách a vyhodnotit potenciální vlivy konkrétního záměru navrženého v souladu s plánovaným funkčním využitím plochy Z KT 55r koridor plynovodu VVTL Olešná-Náchod-Kudowa Zdroj: Územní rezerva pro vedení koridoru o šířce 300 m je navržena mimo území EVL Na Plachtě, avšak těsně podél její východní hranice. Koridor částečně zasahuje na pozemky, na nichž se aktuálně vyskytuje populace modráska očkovaného, který je předmětem ochrany EVL Na Plachtě. Konkrétně se jedná o tyto pozemky: 897/6, 897/3 a 897/11 v k.ú. Nový Hradec Králové. V rámci průzkumu v roce 2010 zde byl potvrzen výskyt velmi početné populace tohoto druhu modráska (Kuras 2010). Ačkoli se uvedené pozemky nacházejí mimo území EVL, vyskytují se zde jedinci modráska očkovaného, kteří patří k populaci osidlující EVL. Před stanovením přesného vedení trasy plynovodu je nutné provést aktuální biologický průzkum lokality a navrhnout řešení, které nebude znamenat zásah a významně negativní ovlivnění biotopů osídlených populacemi předmětů ochrany EVL Na Plachtě. Územní rezerva není předmětem hodnocení. EVL Orlice a Labe Předměty ochrany EVL Orlice a Labe je několik typů přírodních stanovišť vázaných na údolní nivy obou řek. K duhovým předmětům ochrany patří klínatka rohatá, bolen dravý a vydra říční. Výskyt těchto živočichů je úzce spjat s říčními toky. Klínatka rohatá se ve správním území města Hradec Králové vyskytuje spíše ojediněle a těžiště jejího výskytu leží v jiných částech EVL, kde jsou vytvořeny vhodné štěrkové náplavy, které jsou biotopem jejích larev. Také vydra říční se vyskytuje častěji ve výše položených částech EVL, ale obě řeky po celé délce EVL pravidelně využívají 20

21 jedinci tohoto druhu k migracím. Bolen dravý osidluje dolní toky řek a nevyhýbá se ani regulovaným úsekům mezi souvislou městskou zástavbou. Plochy K 31.01, K 41.31, K NL: Jedná se o plochy, které se nacházejí v kontaktu s hranicí EVL v blízkosti toku řeky Orlice. Jsou navrženy k plnění funkcí lesa a lesního hospodářství, se zastoupením produkčních i mimoprodukčních funkcí. Mohou zde být ovšem realizovány i stavby a zařízení související s hlavním využitím i stavby dopravné a technické infrastruktury. V současnosti se zde vyskytuje orná půda, případně náletové dřeviny. Případné zalesnění těchto ploch nebude znamenat negativní ovlivnění území EVL. Případná realizace staveb a technických zařízení nesmí znamenat zásah do koryta toku Orlice a ovlivnění kvality vody v toku. Plochy K 31.02, K , K 72.30, K 72.33, K 72.34, K NSpz: Tyto plochy jsou navrhované k využití jako extenzivně obhospodařované pozemky ZPF, zejména jako trvalé travní porosty s doprovodnou krajinnou zelení, s produkční a mimoprodukční funkcí. Jako přípustné opatření je u ploch s touto funkcí uvedena mimo jiné možnost výsadby zeleně či výstavba technických staveb a infrastruktury včetně výstavby cyklostezek. Konkrétní využití zájmových ploch není nikterak v návrhu ÚP specifikováno. Plocha K se nachází mimo území EVL při její hranici na břehu řeky Orlice a je v současnosti využívána jako pole. Plochy K 72.16, K 72.30, K a K se nachází mimo území EVL při její hranici na břehu řeky Labe. Nacházejí se zde rozsáhlé luční porosty s ojediněle se vyskytujícími dřevinami na břehu řeky Labe. Travnatou plochu K nalezneme mimo území EVL v blízkosti toku Labe a navrženého dopravního koridoru KDS 13. Při případné realizaci možných staveb a technických zařízení by mohlo dojít k lokálnímu koryta toku Orlice nebo Labe, eventuelně k přechodnému zhoršení kvality vody v tocích a narušení biotopů předmětných živočišných druhů. Tyto vlivy jsou bez znalosti konkrétní podoby záměrů pouze hypotetické a bude je možné omezit citlivým umístěním staveb nebo provedením vhodných zmírňujících opatření. Plochy P 41.29, P 41.30, P B: Plochy P a P se nacházejí na levém břehu řeky Orlice v obci Svinary. Jedná se o plochy v zastavitelném území obce, které hraničí s územím EVL, které v tomto území tvoří řeka Orlice. Plochu P nalezneme na okraji Hradce Králové na pravém břehu řeky Orlice. V současnosti se na plochách nachází rozptýlená zástavba a zahrady. Jejich hlavním navrhovaným využitím je bydlení v rodinných a bytových domech. Řeka Orlice představuje v potenciálně dotčených úsecích vhodný biotop pro klínatku rohatou, bolena dravého i migrační koridor vydry říční. Nelze jednoznačně vyloučit, že při stavebních pracích nedojde k lokálním zásahům do břehových partií toku. Toto ovlivnění bude pouze krátkodobé a dotkne se jen části populace dotčených druhů. Možný vliv je proto hodnocen jako nevýznamný. Při přípravě konkrétních záměrů je třeba zohlednit požadavek na minimalizaci zásahů do koryta a břehů řeky. 21

22 Plocha Z SV: Navržené hlavní využití ploch je bydlení ve spojení s užitkovým využitím zahrad a možností chovu hospodářských zvířat. Plocha se nachází mimo zastavitelné území obce Svinárky a je součástí území EVL. V současnosti se zde vyskytuje luční porost, který ovšem nepředstavuje přírodní stanoviště, které je předmětem ochrany v EVL Orlice a Labe. Není však vyloučeno, že při správné péči o porosty může v delším časovém horizontu dojít k obnově přírodního stanoviště. Před realizací záměru je proto nutné provést aktuální průzkum stavu vegetace a případného výskytu přírodních stanovišť. Plochy Z 51.06, P 61.04, P 61.05, Z 61.06, Z 61.08, P 61.09, P OS: Plochy jsou navrženy k využití pro účely sportovního charakteru včetně možnosti výstavby potřebné infrastruktury. Plocha Z se nachází na pravém břehu Orlice v Hradci Králové a navazuje na stávající loděnici. V současnosti se zde nacházejí vzrostlé dřeviny. Plocha se přímo dotýká hranice EVL. V případě realizace jakýkoliv staveb v blízkosti toku nelze vyloučit dočasné ovlivnění kvality vody v řece (např. v souvislosti se splachy zeminy). Ovlivnění předmětů ochrany je vzhledem k dočasnému působení hodnoceno jako nevýznamné. Konkrétní záměry je však třeba připravit s ohledem na požadavek na vyloučení významnějších zásahů do břehů řeky. Plochy P 61.04, P 61.05, Z 61.06, Z 61.08, P a P se vyskytují v blízkosti stávajícího sportovního areálu Eden a jsou využívány jako zahrádky, popřípadě zde nalezneme travní porosty. Od břehu Labe, kudy prochází hranice EVL, jsou odděleny nezpevněnou komunikací, někde se vyskytují vzrostlé dřeviny. Výstavba zařízení s sebou může přinášet krátkodobé působení negativních vlivů v okolí staveniště (hluk, prach, čerpání vod ze staveniště apod.). Vzhledem k relativně malému rozsahu potenciálně dotčené části EVL, by změna funkčního využití těchto ploch neměla znamenat významné negativní působení na předměty ochrany EVL Orlice a Labe, které se v tomto prostoru mohou vyskytovat (bolen dravý a migrující jedinci vydry říční). Přestože je vliv na hodnocen jako nevýznamný, je nezbytné přijmout taková technická opatření, která případné negativní ovlivnění území EVL a biotopů předmětů ochrany minimalizují. Plocha Z OV: Plocha je součástí stávajícího areálu Univerzity Hradec Králové. Od území EVL Orlice a Labe je areál oddělen úzkým pásem vzrostlé zeleně podél levého břehu Orlice. Navržené funkční využití plochy je občanské vybavení, které je veřejnou infrastrukturou (stavby a zařízení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva). Areál nyní tvoří budovy, sportoviště a rozsáhlá travnatá plocha. Výstavba vysokoškolského kampusu, která je zde naplánována, může způsobit dočasné působení negativních vlivů v okolí staveniště (hluk, prach, čerpání vod ze staveniště apod.). Vzhledem k relativně malému rozsahu potenciálně dotčené části EVL, by změna funkčního využití plochy neměla znamenat významné negativní působení na předměty ochrany EVL Orlice a Labe, které se v tomto prostoru mohou vyskytovat (bolen dravý a migrující jedinci vydry říční). Přestože 22

23 je vliv na hodnocen jako nevýznamný, je nezbytné přijmout taková technická opatření, která případné negativní ovlivnění území EVL a biotopů předmětů ochrany minimalizují. Plocha Z PV: Plocha jsou navržena k využití jako veřejné prostranství (např. náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky), ale i mimo jiné jako podzemní garáže či stavby technické a dopravní infrastruktury. Plocha je situována v blízkosti sportovního areálu Eden a jedná se o okolí přístupové cesty z Rašínovy třídy k řece Orlici. Realizace například nové přístupové cesty v blízkosti toku by mohla znamenat lokální narušení jeho okolí. Při provádění stavebních prací může docházet při vydatných srážkách či údržbě staveniště ke splachům zeminy a zakalení vody v toku. Tyto negativní vlivy na kvalitu vody v toku budou většinou krátkodobé a pouze lokální. Nebudou tedy znamenat ovlivnění významné části populace předmětů ochrany EVL. Provoz záměru s sebou nepřináší žádné významné negativní vlivy na území a předměty ochrany dotčené EVL. Plocha Z ZV: Plocha je navržena k realizaci veřejného prostranství mezi areálem nemocnice a korytem Labe. Realizací záměru nepředpokládáme zásah do koryta Labe. Vzhledem k jeho charakteru nedojde k ovlivnění předmětů ochrany EVL Labe a Orlice. Dopravní koridor KDS 4r: Koridor propojení I/37 a III/29810 Koridor je vymezen pro stavbu prodloužení Jižní spojky ze silnice I/37 na III/29810 včetně všech souvisejících objektů, přímo navazuje na koridor KDS 4 a končí napojením na silnici III/29810 (v KDS 8). Šířka koridoru je proměnná od 80 m do 130 m. Navržená komunikace překonává tok řeky Labe, který představuje území EVL Orlice a Labe, konkrétně se jedná o vhodný biotop klínatky rohaté a bolena evropského a představuje migrační koridor pro vydru říční. Součástí hodnoceného návrhu ÚP není specifikace technického řešení přemostění toku. Při výstavbě mostu pravděpodobně dojde k lokálnímu ovlivnění vodního prostředí toku či břehových partií, což může dočasně způsobit zhoršení životních podmínek pouze malé části populace klínatky rohaté a bolena dravého na území EVL. Při těchto zásazích je nutné přijmout taková opatření, která případné negativní vlivy budou minimalizovat. Navržená podoba mostu přes Labe musí respektovat podmínky pro umožnění migrace vydry říční. Technická doporučení jsou uvedena například v metodice AOPK ČR Vydra a doprava, Také provoz komunikace by měl být zajištěn proti případnému znečištění vodního prostředí toku. Územní rezerva není předmětem hodnocení. Dopravní koridor KDS 9: Koridor silnice III/29827 Koridor pro stavbu lokálních směrových úprav a rozšíření silnice III. třídy na normové uspořádání včetně všech souvisejících objektů. V úseku mezi Stříbrným rybníkem a Svinary je koridor rozšířen asymetricky vpravo (ve směru na Svinary) na šířku od 25 m do 30 m. Rozšíření koridoru průjezdního úseku Svinary o 10 m až 20 m je vymezeno s ohledem na místní podmínky. Pro úpravy 23

24 zbývajícího úseku silnice je vymezen koridor proměnné šířky od 20 m do 30m.Dva úseky této komunikace vedoucí po ulici Stříbrná jsou umístěny v blízkosti či v přímém kontaktu s hranicí EVL Orlice a Labe. Koridor začíná na hranici správního obvodu Hradce Králové, kde se komunikace přibližuje hranici EVL a je od území EVL oddělena porostem dřevin a rozptýlenou zástavbou rekreačních objektů. V tomto úseku od hranice správního obvodu a obce Svinary se nepředpokládá negativní ovlivnění EVL během výstavby ani provozu záměru, protože nedojde k přímému zásahu do zájmových biotopů v EVL či k působení nepřímých negativních vlivů. Úsek dopravního koridoru KD 7 v délce m mezi obcemi Svinary a Malšova Lhota kopíruje hranici EVL. V převážné části úseku se na území EVL nevyskytují v bezprostředním okolí komunikace žádné biotopy, které patří mezi předměty ochrany EVL Orlice a Labe. Pouze v úseku probíhajícím mezi Stříbrným rybníkem a územím EVL se vyskytuje přírodní stanoviště 91 E0* Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae), které tvoří porost měkkého luhu nížinných řek. Při realizaci záměru může dojít k zásahu do hydrologického režimu území EVL a k přímému střetu s předmětem ochrany EVL. Vzhledem k malému rozsahu ovlivněného území a omezené ploše ovlivněných přírodních stanovišť nebude realizace záměru představovat významný vliv na tuto lokalitu soustavy Natura 2000, ani její celistvost. Dopravní koridor KDS 13: Koridor silnice III/3082 Koridor pro stavbu rozšíření silnice III. třídy, včetně křižovatek a všech souvisejících objektů. V úseku od křižovatky se silnicí III/29827 (v KDS 9) po křižovatku s Podhůrskou ulicí na pravém břehu Orlice je navržen v šířce 25 m s jednostranným rozšířením na východní stranu od stávající silnice. Úsek pro stavbu nového mostu přes Orlici je s ohledem na stísněné místní prostorové poměry zúžen na 14 m. Navržená komunikace překonává tok řeky Orlice, který představuje území EVL Orlice a Labe, konkrétně se jedná o vhodný biotop klínatky rohaté a bolena evropského a představuje také možný migrační koridor pro vydru říční. Součástí hodnoceného návrhu ÚP není specifikace technického řešení přemostění toku. Při výstavbě mostu pravděpodobně dojde k ovlivnění vodního prostředí toku či břehových partií, což může způsobit dočasné zhoršení životních podmínek části populace klínatky rohaté a bolena dravého na území EVL. Vzhledem k rozsahu záměru se riziko ovlivnění bude týkat jen malé části populací obou dotčených druhů. Při zásazích do toku či jeho břehových partií je nutné přijmout taková technická opatření, která případné negativní vlivy budou minimalizovat. Navržená podoba mostu musí respektovat podmínky pro umožnění migrace vydry říční. Technická doporučení jsou uvedena například v metodice AOPK ČR Vydra a doprava, Také provoz komunikace by měl být zajištěn proti případnému znečištění vodního prostředí toku. Dopravní koridor KDS 16: Koridor Jižního propojení Koridor pro stavbu nového propojení silnice I/37 se silnicí III/29810 šířky 60 m jižně od města včetně křižovatek, nového mostu přes Labe a všech souvisejících objektů. Začátek koridoru je v MUK Březhrad silnice I/37, konec na hranici správního území města ve směru napojení na silnici III/