PRACOVNÍ SKUPINA SENIOŘI

Transkript

1 PRACOVNÍ SKUPINA SENIOŘI Zápis setkání Termín konání: čtvrtek Časové rozvržení: 9:30 12:00 (občerstvení zajištěno) Místo konání: budova Magistrátu města Brna, Malinovského nám. 3 zasedací místnost 111 PROGRAM: 1. Přivítání, program, prezence 2. Informace k výsledkům dotačního řízení na sociální služby pro rok 2014 a k vyúčtování dotací z roku Technické informace pro poskytovatele sociálních služeb 4. Plán činností v rámci procesu komunitního plánování v roce Informace ohledně podkladů pro zhodnocení Akčního plánu sociálních služeb města Brna pro rok Diskuze 7. Závěr 8. Vystoupení PhDr. Marie Štorkové a Mgr. Vladimíra Vedry z Bílého kruhu bezpečí ad 1. Přivítání, program, prezence Vedoucí pracovní skupiny M. Milinková přivítala přítomné a předala slovo koordinátorovi komunitního plánování R. Janíkovi. Ten přítomné seznámil s programem, který se od avizovaného programu v pozvánce trochu liší. Poté R. Janík přešel k prvnímu bodu programu, a to informacím o výsledcích dotačního řízení 2014 a k vyúčtování dotací ad 2. Informace k výsledkům dotačního řízení na sociální služby na rok 2014 a k vyúčtování dotací z roku 2013 Ve stanoveném termínu (do ) bylo přijato a zaevidováno 124 projektů od 64 organizací. Hodnoceno bylo 123 projektů, neboť jedna organizace nesplnila podmínku registrace dané sociální služby před podáním žádosti. Celkový požadovaný objem finančních prostředků činil Kč. Požadavky poskytovatelů se tedy oproti minulým rokům opět více přiblížily reálným možnostem financování. V rámci dotačního titulu na registrované sociální služby poskytované NNO v souladu s 3. Komunitním plánem sociálních služeb ve městě Brně byla alokována celková částka Kč. Došlo tedy oproti minulému roku k navýšení o Kč, jak bylo avizováno na podzim. Z této částky je Kč určeno pro NNO poskytující registrované sociální služby (program I), Kč je určeno na doplňující služby v sociální oblasti (program II). Pozn.: Částka pro program II byla nakonec navýšena o Kč, neboť jedna z organizací žádajících o dotaci v rámci programu I zrušila registraci poskytované sociální služby, pro kterou byla tato částka schválena. Následně byly tyto finanční prostředky převedeny do programu II. Z důvodu zmíněného přesunu Kč do dotačního titulu II bude návrh na rozdělení dotací v programu II předložen ZMB v dubnu.

2 Při hodnocení žádostí byla zohledněna kritéria stanovená Metodikou hodnocení registrovaných sociálních služeb v JMK (šlo o porovnání služeb stejného typu, a to včetně služeb, které poskytují příspěvkové organizace). Na tvorbě Metodiky město Brno s JMK úzce spolupracovalo. Hodnocení žádostí, a tedy navržené částky dotací, ovlivnila jak zmíněná Metodika, tak i samotné navýšení celkové částky na poskytnutí dotací a v neposlední řadě také priority Akčního plánu sociálních služeb města Brna pro rok Bylo vypracováno pořadí dle jednotlivých typů služeb, které vycházelo z toho, jak se která služba odchýlila od mediánu pro daný typ služby (viz Metodika - k dispozici na nebo na Při hodnocení se přihlíželo k mnoha aspektům a bylo poměrně složité. U každého typu služby byl proveden přepočet, který určil pořadí dané služby (jak se služba v rámci hodnocení umístila), zároveň bylo důležité, zda se služba pohybovala v optimálním intervalu určeném pro daný typ služby, přičemž do konečného návrhu zasáhly také priority obsažené v AP Brno pro rok Více informací k přepočtům a optimálním intervalům je k dispozici v Metodice. V případě, že v Brně existuje pouze jedna služba daného typu, např. průvodcovské a předčitatelské služby, je tato služba porovnávána s obsahově a typově podobnou službou, v tomto případě s osobní asistencí. Protože se jednalo o první, pilotní hodnocení služeb dle nové Metodiky, byla zvolena mírnější varianta návrhu konkrétních dotací, tzn., že šlo především o eliminaci extrémů (služby, které se vychylovaly od optimálního intervalu, v rámci daného typu služeb). Rozptyl od do (optimální interval dle metodiky pro každý typ služby), při kterém byla zachována výše dotace z roku 2013, byl dán pro rok 2014 velmi široce. Pro rok 2015 bude tento rozptyl zúžen a výsledné pořadí služeb se do návrhu dotací promítne výrazněji. Důvodem pro mírnější hodnocení byl také fakt, že některé údaje organizace doposud neevidovaly nebo je evidovaly různým způsobem. Vstupní data v rámci projektových fichí pro potřeby hodnocení dle nové metodiky tedy nebyla v některých případech úplně přesná (někdy šlo o kvalifikované odhady, pokud organizace dosud požadovaný údaj neevidovala, často projektové fiche obsahovaly chybná data nebo některé údaje zcela chyběly - bylo tedy nutné tyto data ještě následně upřesňovat). Nyní však všichni poskytovatelé vědí, co přesně mají v rámci dané služby evidovat a jakým způsobem. S novou podobou projektové fiche a s konkrétními požadovanými údaji se organizace již seznámily v rámci dotačního řízení a následně také v rámci vyúčtování. Pro příští rok již nebude brán zřetel na kvalifikované odhady nebo na odůvodnění s tím, že organizace dané údaje neeviduje. Jak při podávání žádostí, tak pak především v rámci vyúčtování byly kontaktovány všechny organizace, které poskytly chybné údaje. Zástupci těchto organizací byli na chyby upozorněni, poskytnutá data byla ověřována a individuálně bylo s organizacemi řešeno, co konkrétně bylo uvedeno chybně a jak má být daný údaj uveden správně. V rámci každoročního setkání bude znovu upřesněno, co a jak vykazovat a evidovat a bude upozorněno na nejčastější chyby, včetně nejčastějších dotazů ze strany poskytovatelů. Na základě analýzy dat z vyúčtování bude Metodika aktualizována budou zúženy optimální intervaly v rámci jednotlivých typů služeb, bude aktualizováno a ještě více upřesněno pojmosloví. Metodika bude aktualizována do konce června Vycházet se bude z podkladů dodaných v rámci vyúčtování, které odráží realitu (žádosti obsahují předpoklady poskytovatelů) a také ze zpětné vazby organizací u některých problémových specifických situací. Aktualizovanou metodiku bude možné před jejím schválením připomínkovat (KrÚ JMK ji organizacím k připomínkování rozešle). Výsledky dotačního řízení budou organizacím rozeslány jako obvykle em spolu s informací, v jakém termínu bude možné přijít podepsat smlouvu o dotaci. Paní PhDr. Iva Řežábková, dv. č. 123, bude k tomuto účelu k dispozici i mimo úřední dny a hodiny. Je důležité, aby všechny organizace podepsaly smlouvu v daném termínu. Pokud některé organizace nepodepíší smlouvu do určeného termínu, zdržují tím výplatu dotací všem organizacím, kterým byla dotace přiznána. Organizacím bude

3 také rozesláno pořadí služeb (jak se služba v rámci hodnocení dle nové metodiky umístila). Toto první pořadí služeb dle nového hodnocení je třeba brát s určitou rezervou. Vstupní data od organizací (v rámci projektových fichí) nebyla úplně přesná (viz výše) a v rámci aktualizace Metodiky a zpřesnění údajů od poskytovatelů se může pro příští rok změnit. Rovněž JMK bude pořadí služeb zveřejňovat. Pořadí JMK a Brna se bude samozřejmě lišit, a to proto, že JMK srovnával cca dvojnásobný počet služeb oproti Brnu a hodnotil i další kritéria, např. dostupnost služeb v rámci daných lokalit, jedinečnost služby v rámci JMK (oproti tomu jedinečnost služby v rámci města Brna) atd. Dalším faktorem je pak také skutečnost, že některé organizace poskytly rozdílné informace městu Brnu a jiné JMK (tento problém by měla do budoucna eliminovat plánovaná softwarová aplikace, do které budou organizace zadávat jednotná data jak pro město Brno, tak pro JMK). ad 3. Technické informace pro poskytovatele sociálních služeb Databáze kontaktů (mailing list). Referát komunitního plánování pracuje s dvěma databázemi ových kontaktů. Jedna je široká a obsahuje všechny ové kontakty uvedené v prezenčních listinách pracovních skupin v rámci procesu komunitního plánování, případně kontakty na ty, kteří o zařazení do této databáze požádali. Na tyto kontakty jsou zasílány pozvánky na pracovní skupiny, pozvánky na různé akce, důležitá sdělení, výzva k podávání žádostí o dotace apod. Druhá, užší databáze obsahuje pouze kontakty na organizace, které žádaly o dotace. Na tyto kontakty jsou zasílány výsledky dotačního řízení, výzva k podpisu smluv o poskytnutí dotací, výzva k pololetnímu a k závěrečnému vyúčtování. Tato databáze obsahuje kontakty uvedené v projektových fichích. Zpravidla se jedná o obecný na organizaci, na statutárního zástupce a na vedoucího služby. Do užší databáze jsou zahrnuty všechny y uvedené v žádosti (je možné uvádět více ových kontaktů, některé organizace např. uvádí kromě u na vedoucího služby také kontakt na ekonoma, projektového manažera apod.). Je nutné, aby organizace změny těchto kontaktů oznamovaly. Pokud se např. v čase mezi podáním žádosti a závěrečným vyúčtováním změní vedoucí služby a nový není nahlášen (nestačí, že se nový zaměstnanec zúčastnil pracovní skupiny tím pádem je jeho uveden v první, široké databázi, ale musí být sdělena informace, že je to nový vedoucí služby a že má být jeho změněn v databázi vytvářené na podkladě žádostí o dotace), je informace o vyúčtování zaslána na člověka, který již v organizaci nepracuje. V tomto případě se předpokládá, že si lidé v organizaci informace předají mezi sebou. Další záležitost týkající se databáze kontaktů je skutečnost, že některé organizace využívají ové kontakty (které jsou viditelné v rozesílaných ech, neboť nemohou být dány do skryté kopie, vysvětlení níže) pro rozesílání pozvánek na akce, semináře apod. Referát komunitního plánování apeluje na organizace, aby tak nečinily. ové kontakty Referátu KPSS poskytují členové pracovních skupin pro účely související s plánováním a nikoliv pro libovolné použití. Pokud budou chtít organizace nějakou informaci sdělit ostatním, nechť prosím s bližšími informacemi, přílohou apod. zašlou na Referát komunitního plánování sociálních služeb, který dané informace organizacím rozešle. Hromadné y - adresy ve skryté kopii. Odborem městské informatiky MMB bylo Referátu KPSS sděleno, že údajně není možné posílat hromadné y ve skryté kopii (je to možné jen do určitého počtu adres), neboť je tím přetěžován magistrátní server. Z tohoto důvodu tedy bohužel není možné vyjít vstříc opakovaným žádostem organizací, aby byly y zasílány ve skryté kopii. Spolupráce v rámci procesu KPSS. V rámci nové Metodiky bude nově sledována spolupráce organizace v rámci procesu KPSS. Je tedy žádoucí se komunitního plánování účastnit, popřípadě se ze setkání předem omluvit. Je důležité zapisovat se do prezenčních listin. Neznamená to, že každá neúčast na pracovní skupině bude nějak sankcionována nespoluprací se rozumí dlouhodobější neúčast na procesu plánování. Jedná se také o včasné zasílání podkladů pro AP, KP, aktualizace údajů

4 na Portále soc. péče apod. Jsou organizace, které dané termíny nedodržují a je složité od nich potřebné informace získat (ty organizace, které podklady dodávají v termínech a v požadované kvalitě tak budou oproti těm, které termíny nedodržují bodově zvýhodněny). Rovněž se také jedná o komunikaci v situaci, kdy organizace plánuje vznik nové služby či rozvoj služby stávající. Referát KPSS tímto tedy organizace upozorňuje, že v rámci nové Metodiky je spolupráce bodově hodnocena (přesněji řečeno za nespolupráci viz výše, budou v rámci hodnocení odečítány body). Aktualizace Portálu sociální péče ve městě Brně. Povinnost aktualizovat informace na Portále vyvstává organizacím ze smlouvy o dotaci. Je to také jedna z forem spolupráce. Je žádoucí, aby informace aktualizovaly i organizace, které dotaci neobdržely. Portál je hojně využíván veřejností, Socio info centrum i další pracovníci OSP MMB na něj odkazují v případě dotazů na soc. služby. Je to také jedna z forem prezentace organizace navenek. Momentálně jsou na Portále u některých organizací zastaralé informace. Jedná se např. o kontakty na vedoucího zařízení, adresy, kapacity, výše úhrady apod. Nahlášení změny právní formy v souvislosti s novým Občanským zákoníkem. Pokud organizace uvažuje o změně právní formy, bylo by vhodné kontaktovat Referát KPSS a společně se dohodnout na nejvhodnějším načasování vzhledem k výplatě jednotlivých splátek dotací. V případě změny právní formy bude totiž nutné přepracovat rozpočtové opatření, které musí být následně nově schváleno Zastupitelstvem města Brna. Údaje, které organizace dosud neevidovaly. Jedná se např. o hodiny strávené na cestě a další. Do žádosti na rok 2014 a do vyúčtování roku 2013 byly uváděny kvalifikované odhady. Nyní již je nutné veškeré požadované údaje evidovat (viz projektová fiche - třetí sešit excelové tabulky služby a ukazatele ). Při pololetním a závěrečném vyúčtování roku 2014 a při žádosti na rok 2015 již bude nutné uvádět reálné údaje, nikoliv kvalifikované odhady nyní každá organizace ví, co přesně a jak evidovat. Formální a obsahová správnost žádosti o dotace. Pokud bude žádost o dotaci na rok 2015 obsahovat formální nebo obsahové chyby či nedostatky, bude jejich seznam s termínem pro opravu či doplnění zveřejněn na webu (odkaz samozřejmě žadatelé obdrží). V případě, že žadatel v termínu neučiní nápravu, bude žádost z dotačního řízení vyřazena. V září proběhne k dotačnímu řízení tak jako každý rok seminář a následně bude možné (stejně jako každý rok) využít osobních, telefonických či ových konzultací. I přes pořádaný seminář a možnost následných konzultací obsahovaly žádosti na rok 2014 velké množství chyb. Bylo tomu do jisté míry proto, že fiche byla v některých částech změněna, ale také částečně proto, že většina žadatelů žádných konzultací nevyužila. Největší problémy se ukazovaly v rámci požadovaných personálních údajů (především přepočet úvazků, náklady na jeden úvazek v NP, PSP a PP). Z důvodu nedostatku času nebylo možné všechny organizace jednotlivě kontaktovat, proto tam, kde kontakt nebyl vyloženě nutný, byly tyto údaje přepočítávány. Z výše uvedených důvodů nebyly chybně vyplněné fiche vyřazovány nebo sankcionovány. To však již pro rok 2015 platit nebude bude použit výše zmíněný systém (je časově i organizačně neúnosné, aby Referát KPSS kontaktoval jednotlivé žadatele, kterých jsou desítky, a individuálně řešil chyby v žádostech k tomu jsou určeny konzultace v rámci dotačního řízení). Nicméně tento problém by do budoucna měla do jisté míry řešit zmíněná softwarová aplikace. Termíny pro odevzdávání program I i program II. Termín pro odevzdání projektové fiche je vždy do , pololetní vyúčtování je nutné odevzdat do a závěrečné vyúčtování do Termíny jsou vždy uvedeny v průvodním dopise a v pokynech. Na Portálu sociální péče je u vkládání dokumentů uvedeno datum následující po termínu. To je však pouze z technických důvodů, aby bylo možné ještě poslední den do půlnoci materiály nahrávat. Den poté se systém pro organizace

5 uzavře a nahrávání dokumentů již není možné. Referát KPSS tedy upozorňuje, že platí datum, které je uvedeno v pokynech a v průvodním dopise, nikoliv datum uvedené na webu u tabulky pro nahrání dokumentů (kdyby zde bylo datum 31. již ten den by systém vkládání dokumentů uzavřel). Výše uvedená data jsou pořád stejná, pokud by došlo ke změně, samozřejmě by o tom byli všichni informováni. ad 4. Plán činností v rámci procesu komunitního plánování v roce 2014 Do konce února je nutné odevzdat podklady pro zhodnocení AP JMK Poskytovatelé, kteří v něm figurují, budou osloveni a vyzváni k vyplnění jednoduché tabulky. Poskytovatelé uvedou, zda bylo opatření splněno, částečně splněno či nesplněno, a to i s odůvodněním. Do konce února bude také termín pro odevzdání podkladů pro zhodnocení AP Brno Rovněž bude rozeslána tabulka, kde bude opatření pojmenováno, stručně charakterizováno a zhodnoceno, zda bylo splněno, částečně splněno či nesplněno včetně zdůvodnění. AP Brno 2014 je v elektronické podobě k dispozici na Portálu sociální péče V dubnu bude JMK opět posílat poskytovatelům sociálních služeb dopis s informacemi ohledně financování služeb v roce to znamená, rozvoj kterých služeb JMK pro příští rok bude či nebude podporovat. V současné době není vůbec jasné, zda budou finance na rozvoj sociálních služeb (a pokud nějaký rozvoj bude, tak zřejmě minimální). AP JMK 2015 bude tedy zřejmě obsahovat rozvoj pouze vybraných služeb a to v omezené míře (bude-li nějaký rozvoj vůbec možný) především z důvodu končícího IP JMK na služby soc. prevence (viz níže). Podobná situace se dá očekávat také na úrovni města Brna, vše bude ještě upřesněno. AP JMK 2015 a také AP Brno 2015 ovlivní končící navazující IP JMK na vybrané služby sociální prevence. Vybrané služby sociální prevence, které byly po šest let financovány z tohoto projektu, se budou vracet do dotačních řízení města, JMK a MPSV. Před šesti lety činil celkový objem finančních prostředků na tyto služby v rámci dotačního řízení města Brna cca Kč. Nyní to bude více, neboť během uvedené doby se služby rozšířily. Tuto síť služeb sociální prevence (a následně také sít služeb sociální péče a poradenství) bude nutné optimalizovat. Optimalizace sítě služeb sociální prevence bude řešena na úrovni příslušných orgánů města Brna a na úrovni OSP MMB a Koordinační skupiny KPSS. Co se týká služeb sociální prevence, bude mít KrÚ (a potažmo tedy i město Brno) k dispozici analýzu potřebnosti služeb sociální prevence v JMK, která bude vycházet ze statistických dat, jako jsou například míra nezaměstnanosti v dané lokalitě, objem příspěvků a doplatků na bydlení, narůst či pokles klientů těchto služeb, kriminalita v dané lokalitě atd. Rovněž budou shromážděna a analyzována data o službách sociální prevence, které byly v IP JMK, a to pro potřebu srovnání s ostatními službami dle nové Metodiky, např. vysoká nákladovost může hrát roli v rozhodování, zda službu zachovat či nikoli. KrÚ JMK bude iniciovat setkání s politickými zástupci dotčených obcí. O tom, které služby zachovat a které služby úplně či částečně omezit, bude samozřejmě rozhodovat Zastupitelstvo města Brna. OSP MMB pro toto rozhodnutí poskytne podklady. Do tohoto rozhodování mohou určitým způsobem také zasáhnout podzimní komunální volby. V tuto chvíli je tedy velice předčasné předjímat, jaká bude situace. Co se tedy týká AP Brno 2015, bude město stát před stejným problémem jako JMK, a to nastavit minimální potřebou síť služeb sociální prevence v Brně. Z tohoto důvodu budou možnosti rozvoje služeb v roce 2015 buď velmi omezené, nebo dokonce nebude možné podpořit žádný další rozvoj na úkor zachování služeb stávajících (včetně některých financovaných dosud z IP JMK). Navíc do procesu plánování a financování mohou také určitým způsobem zasáhnout již zmíněné podzimní komunální volby.

6 Letošní rok končí platnost současného Střednědobého plánu sociálních služeb JMK ( Komunitní plán JMK ) a bude se tedy připravovat nový na roky Střednědobý plán JMK je důležitý dokument, který nastavuje prioritní oblasti v rámci JMK na další tři roky. Plán je dokumentem rámcového charakteru, není možné v něm uvádět detailní záměry. Dokument by měl být schválen Zastupitelstvem JMK v září, předtím proběhne jeho připomínkování. V polovině roku 2014 bude JMK shromažďovat podklady především na základě platných komunitních plánu jednotlivých ORP JMK, případně budou osloveni koordinátoři KPSS. JMK respektuje priority daných lokalit obsažené v jejich aktuálních Komunitních plánech, ale je samozřejmě v jeho kompetenci rozhodnout, jak s těmito podklady bude pracovat (nelze do Střednědobého plánu automaticky překlopit vše, je důležité hledat společné priority, provázanost služeb a především bílá nepokrytá místa v rámci sítě služeb v kraji). Do Střednědobého plánu budou zahrnuty jen ty záměry, které se budou v daném období realizovat (nebo existuje reálný předpoklad jejich realizace). Nelze do tohoto dokumentu uvádět záměry, u kterých není jasné, kdo je zrealizuje a kdo je bude financovat. Nicméně v rámci poskytnutí podkladů za město Brno budou KrÚ JMK rovněž předány informace týkající se tzv. neřešených oblasti, které byly v rámci procesu KPSS ve městě Brně identifikovány a jsou uvedeny v aktuálním 3. Komunitním plánu města Brna. Na konci února byl ukončen Grantový projekt Podpora komunitního plánování sociálních služeb v Brně. Hlavním cílem projektu byla tvorba komunitního plánu a akčních plánů. Dalšími výstupy byly tři úkolové skupiny, které se sešly v rámci projektu čtyřikrát. Jednalo se o úkolové skupiny řešící problematiku bydlení s doprovodnou sociální službou, propojování sociálních a zdravotních služeb a zaměstnávání osob se zdravotním postižením. K těmto tématům vznikly závěrečné zprávy, které zpracovaly vedoucí úkolových skupin a také odborné studie, které zpracovala FSS MU. Zprávy i studie jsou k dispozici na proces-kpss /. FSS MU zpracovala v rámci projektu ještě jednu studii s názvem Problematika lidí pečujících o blízkou osobu v městě Brně, je k dispozici tamtéž. Zprávy i studie budou dány na vědomí SZK RMB, ÚP ČR a JMK. Referát KPSS byl informován ÚP ČR krajskou pobočkou v Brně, že organizace, které žádaly o přípěvek na vyhrazení společensky účelného pracovního místa pro uchazeče o zaměstnání (příspěvek na mzdu) a tento neobdržely, si mají požádat znovu (je to lepší než podávat odvolání). Prostředky na tyto příspěvky k dispozici jsou. ÚP rovněž informoval o projektu Příležitost pro mladé do 30 let, více informací naleznete na V rámci této komunikace Referát KPSS rovněž předal ÚP výše zmíněné informace ohledně identifikovaných neřešených oblastí a výstupy ze setkání zmíněných úkolových skupin. Tyto podklady byly také poskytnuty Oddělení implementace evropských fondů MMB, které připravuje za jednotlivé oblasti návrhy projektů pro nové programové období EU. Tyto podklady byly rovněž využity již dříve v rámci nastavování jednotlivých operačních programů, kdy referát KPSS připomínkoval příslušný dokument zpracovaný Svazem měst a obcí. Veškeré zmíněné podklady byly (a kdykoliv mohou být) relevantně využity a jejich zpracování tedy nebylo zbytečné. V rámci schůzky se zástupci Oddělení implementace evropských fondů MMB Referát KPSS informoval o dlouhodobě potřebných a neřešených problémech v rámci sociální oblasti v městě Brně (především se jedná o finančně náročné investiční projekty). V rámci Integrovaného regionálního operačního programu budou vyčleněny finance na investiční záměry, jejichž financování není z běžných zdrojů možné (v rámci klasických dotačních titulů). Co se týče sociální oblasti, na schůzce byly diskutovány zejména tři nejohroženější cílové skupiny, které v rámci procesu komunitního plánování dlouhodobě identifikujeme. Jedná se o lidi s duševním onemocněním, kteří zpravidla nedosahují na příspěvek na

7 péči a nemohou tak využívat soc. služeb, které potřebují. Jedná se také o ty, kteří jsou v rámci reformy psychiatrické péče po několikaleté hospitalizaci v Psychiatrické nemocnici propouštěni, přičemž nemají rodinné zázemí, ocitají se bez domova a jsou často mimo jiné zneužíváni k různým podvodům apod. Tento problém do jisté míry řeší stávající služby, nicméně dlouhodobě chybí pro tuto cílovou skupinu chráněné bydlení (jeho současné kapacity jsou nedostačující) a domov se zvláštním režimem. Další neméně ohroženou cílovou skupinou jsou lidé ocitající se v extrémním sociálním vyloučení jedná se o tzv. vícečetné, kumulované diagnózy, kdy jde např. o osobu bez přístřeší, s vážnými zdravotními problémy, vozíčkáře, se závislostí na alkoholu, bez příjmů, zadluženého atd. Tedy situace, kdy se problémy extrémně nakumulují a péče o takového člověka je natolik náročná, že jej nelze trvale umístit do některého ze stávajících zařízení. Je zde tedy potřeba specifického zařízení, které bude nízkoprahové, bude schopno poskytnout jak sociální, tak i zdravotní péči a bude moci flexibilně reagovat v krizových situacích (kdy je třeba takového klienta okamžitě umístit a poskytnout mu např. následnou zdravotní péči po hospitalizaci apod.). Třetí, rovněž velmi ohroženou cílovou skupinou jsou lidé s poruchou autistického spektra, především těžší formy tohoto postižení (např. agresivita vůči sobě i okolí). V Brně dlouhodobě chybí kapacity pro tuto cílovou skupinu, chybí speciální zařízení domov pro osoby se zdravotním postižením nebo chráněné bydlení. Práce s těmito lidmi je velmi náročná a vyžaduje individuální péči. Zároveň není možné tyto lidi umísťovat do běžných zařízení pro lidi s mentální retardací, případně autismem lehčí formy. Péče o tyto lidi je plně na bedrech jejich rodičů či příbuzných, ovšem není v jejich silách takto náročnou péči vykonávat dlouhodobě. R. Janík vyzval organizace, aby se nad operačními programy zamýšlely již nyní, sledovaly výzvy a hlavně aby se na ně dopředu připravovaly. Zpracování investičního projektu není otázka týdne. Dle jeho názoru budou výzvy nastaveny lépe než v předchozím programovém období. Kromě výše zmíněného operačního programu bude také možné čerpat prostředky z Operačního programu Zaměstnanost, který obsahuje podporu zaměstnanosti a adaptibility pracovní síly, sociální integraci a boj s chudobou, sociální inovace, mezinárodní spolupráci a efektivní veřejnou správu. To vše dává velký prostor pro inovativní projekty, na které dlouhodobě nejsou prostředky. OSP MMB tedy v rámci IROP navrhl výše zmíněná potřebná zařízení, nicméně to neznamená, že by se o podobné potřebné projekty nemohly pokusit i poskytovatelé služeb z řad NNO (naopak by to bylo žádoucí). Spolupráce s JMK na navazujícím třetím individuálním projektu. Tisková zpráva k zahájení individuálního projektu "Podpora plánování rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji III." je k dispozici na Kromě dalších klíčových aktivit půjde především o tzv. síťování služeb (odborné sociální poradenství, služby sociální péče a sociální prevence). S tím souvisí výše zmiňované ukončení financování vybraných služeb sociální prevence. JMK bude síťování řešit na úrovni okresů, město Brno bude své služby řešit samostatně (ovšem rovněž ve spolupráci s JMK). V rámci zmíněných okresů plánuje JMK navrhnout minimální síť služeb prevence do konce června 2014, dále pak síť služeb poradenství (předpoklad podzim 2014) a nakonec síť služeb sociální péče (předpoklad v první polovině roku 2015). Se síťováním souvisí plánovaná kontrolní šetření kvality sociálních služeb. Tato šetření v žádném případě nenahrazují inspekce kvality sociálních služeb a budou také mnohem menšího rozsahu. Cílem je získat v krátké době základní přehled o kvalitě služeb poskytovaných v Jihomoravském kraji, výsledná zjištění propojit s financováním služeb a současně dát poskytovatelům služeb zpětnou vazbu s metodickým doporučením. Hlavním cílem je získání měřitelných a vzájemně srovnatelných výstupů pro hodnocení kvality služeb v rámci dotačních řízení. Kritérium kvality služby se na systému hodnocení služeb, dle schválené Metodiky pro hodnocení registrovaných sociálních služeb, podílí 15 %. Pro realizaci výše uvedené aktivity sestavil JMK desetičlenný inspekční tým, jehož

8 náplní bude realizace kontrolních šetření v sociálních službách se zařízením na území Jihomoravského kraje. Kontrolní šetření bude realizovat 5 dvoučlenných týmů inspektorů kvality sociálních služeb ve třech tříměsíčních etapách (jaro 2014, podzim 2014 a jaro 2015), přehled termínů je k dispozici na Předmětem kontrol kvality služeb bude především (v souladu se schválenou Metodikou) osobní dokumentace uživatelů záznam o uzavření smlouvy, plán průběhu služby pro uživatele, záznam o poskytování služby a hodnocení naplňování osobních cílů. V případě zjištěných pochybení v rámci výše uvedených kontrolovaných oblastí dojde u dané služby při nejbližším dotačním řízení k odečtení bodů. Pokud kontrola kvality nebude moci být v daném termínu provedena (poskytovatel služby ji odmítne nebo bude nedostupný), kritérium kvality bude u dané služby hodnoceno 0 body. Jelikož tyto kontroly budou realizovány teprve v roce 2014, v rámci podzimního dotačního řízení pro rok 2014 dostaly všechny organizace v rámci hodnocení kvality plný počet bodů. Dále by měla vzniknout softwarová aplikace, která bude sloužit jak pro potřeby JMK, tak i jednotlivých ORP včetně města Brna. V praxi to bude znamenat, že žadatelé o dotaci budou nahrávat jedny informace a ty budou sloužit jako podklad pro dotační řízení JMK i Brna. Tímto dojde ke sjednocení, administrativnímu zjednodušení a zároveň k eliminaci nejednotných informací. Aplikace by měla vzniknout v době, kdy se předpokládá přechod financování z MPSV na jednotlivé kraje. Se síťováním služeb souvisí také fakt, že v momentě, kdy dojde k přesunu financování z ministerstev na kraje, bude JKM požadovat kofinancování služeb ze strany obcí (tedy včetně města Brna) ve větší míře než doposud (zároveň by však mělo postupně dojít ke srovnání poměru výše poskytnutých dotací z města a kraje nyní je tento poměr u jednotlivých služeb často velice různý). Také proto je nutné, aby si každá obec a město definovalo svou minimální a optimální síť služeb s tím, že je nutné počítat s jejich kofinancováním jde o tedy o to, co všechno bude v možnostech města spolufinancovat a na co již prostředky nebudou. Síť sociálních služeb nebude uzavřená, ale budou nastavena určitá pravidla, která vstup do sítě umožní (jedním z kritérií bude např. právě zmíněné kofinancování). Přepokládá se, že na jaře 2014 (květen/červen) proběhnou pracovní skupiny, na kterých by měly být řešeny podklady pro AP 2015, a to jak města Brna, tak JMK. Jak již bylo zmíněno, je velmi pravděpodobné, že finance na rozvoj služeb, jak z JMK, tak z Brna, budou minimální nebo dokonce žádné, a to z důvodu nutnosti řešit financování služeb prevence z končícího IP JMK. Jak bude k dispozici více informací, bude OSP MMB poskytovatele informovat o strategii pro příští rok. Na podzim 2014 před vyhlášením dotačního řízení proběhne pravidelné setkání se zástupci NNO k dotačnímu řízení na sociální služby pro rok Seminář bude veden především prakticky a bude určen pro projektové manažery organizací (případně ekonomy nebo ty pracovníky, kteří v rámci organizace zpracovávají projekty). Bude představena projektová fiche (zřejmě dojde k menším úpravám), budou se řešit případné nejasnosti a bude se upozorňovat na nejčastější chyby při vyplňování (budou použity praktické příklady, samozřejmě se bude možné na cokoliv zeptat). ad 5. Informace ohledně podkladů pro zhodnocení Akčního plánu sociálních služeb města Brna pro rok 2013 Opatření 1.1 Navýšení personální kapacity pro poskytování odborného sociálního poradenství v rámci hospicové péče Zástupce organizace Hospic sv. Alžběty byl ze setkání omluven. Opatření 1.2 Vznik odborného sociálního poradenství pro celiatiky

9 D. Čábelková, Brigancia, o.s. sdělila, že opatření nebylo naplněno Opatření 2.1 Zvýšení personální kapacity pečovatelské služby vedoucí k pokrytí poptávky po službě poskytované po celých 24 hodin D. Čábelková sdělila, že na začátku roku 2013 musela organizace úvazky dokonce snížit, na konci roku byla personální kapacita zvýšena na původní stav. Takže cíl splněn nebyl. I. Petrášková, DCHB CHPS, uvedla, že opatření bylo splněno částečně. Pracovník na 1,0 úvazek přijat nebyl, ale byli přijati pracovníci na DPP a DPČ. M. Vrbecká, Sanus Brno, sdělila, že opatření bylo splněno částečně, rozšíření proběhlo v lokalitě Brno venkov. Opatření 2.3. Další rozšíření terénní odlehčovací služby Zástupce organizace Hospic sv. Alžběty byl ze setkání omluven. M. Vrbecká sdělila, že opatření bylo splněno částečně, přesná čísla budou uvedena v písemném zhodnocení. H. Prchalová, Diakonie ČCE středisko v Brně, uvedla, že v organizaci k rozšíření úvazků nedošlo. Opatření 2.4 Realizace služby tísňové péče M. Šoltysová, Domov pro seniory Vychodilova, sdělila, že služba zatím realizována není, protože RMB rozhodla v květnu 2013 o zrušení vypsaného výběrového řízení na dodavatele technologie pro zahájení provozu služby. V průběhu roku byla přepracována koncepce poskytování této služby. V březnu 2014 bude RMB rozhodovat o novém vypsání výběrového řízení. Opatření 2.5 Rozvoj sociálně aktivizačních programů pro seniory a rozšíření center denních služeb K. Urbančíková, Centrum pro rodinu a sociální péči, uvedla, že opatření bylo splněno částečně, přesná data budou zaslána v rámci písemného hodnocení. A. Růžičková, OS LOGO, sdělila, že rozšířit centrum denních služeb o 0,5 úvazku ergoterapeuta se nepodařilo. Opatření 3.1 Rozšíření kapacity domovů pro seniory J. Bednářová, Betánie křesťanská pomoc, uvedla, že opatření bylo splněno, v domově pro seniory v Maloměřicích byla navýšena kapacita ze 70 na 75 míst a v domově se zvláštním režimem byla navýšena kapacita ze 17 na 20 míst. Opatření 3.4 Rozšíření chráněného bydlení a jeho další zkvalitňování I. Petášková, DCHB chráněné bydlení, sdělila, že opatření bylo splněno, přesná čísla budou dodána.

10 ad 6. Diskuze R. Zedová, Klára pomáhá o.s. Organizace poskytuje prvotní pomoc pro pečující o osoby se zdravotním postižením. Byla založena v prosinci roku Posláním je zlepšovat kvalitu života pečujících osob. Organizace pomáhá rodinám a lidem, kteří dlouhodobě pečují o své nejbližší. V organizaci pracují laičtí poradcové (pečující), kteří mají osobní zkušenost s dlouhodobou péčí. Cílem je individuálně pomoci s novou životní situací, podpořit rodinu vlastními zkušenostmi a společně hledat řešení s vizí plnohodnotného života. Pečující osoba je nasměrována na místa, kde se jí dostane finanční podpory a odborné pomoci. Laičtí poradcové pomáhají s poskytováním základního poradenství (služba není registrovaná) v oblasti vyřizování sociálních dávek, hledají spolu s pečujícími možnosti, jak vyjít s menším rodinným příjmem, nabízí pomoc při uplatňování práv a zájmů zdravotně znevýhodněného člena rodiny, podporují návrat do zaměstnání po dlouhodobém opatrování člena rodiny (zvýšení sebevědomí, pomoc s přijetím sebe sama, srovnání se s nastalou životní situací, osobní rozvoj), podporují pozůstalé (podpora rodičům, kterým zemřelo nebo umírá dítě). Kontakty: info@klarapomaha.cz, Andrea Křístková, tel.: , Renata Zedová, tel.: J. Bednářová se zeptala, kam mají být lidé odesíláni. Na poskytnutém letáčku není uvedeno sídlo. Také podotkla, že informace poskytuje Socio info centrum, které je na Kolišti. R. Zedová odpověděla, že sídlo občanského sdružení je v Brně - Útěchově, kancelář ale organizace nemá k dispozici. Laické poradkyně pracují z domova (zodpovídání dotazů položených přes webový portál na internetových stránkách sdružení) a rovněž dochází do domácího prostředí za klienty, popřípadě klienty doprovázejí např. na úřad apod. I. Petrášková se zeptala, jakou mají pracovnice kvalifikaci a zda je služba hrazená. R. Zedová odpověděla, že poskytování pomoci hrazené není, organizace funguje ze sponzorských darů od donátorů. Konkrétní vzdělání pracovnic přesně nezná, jedná se o laické poradkyně, které sami mají přímou zkušenost s péčí o vlastního rodinného příslušníka. R. Janík reagoval, že kvalifikace zmíněných pracovnic v podstatě spočívá v tom, že jsou sami pečující osoby (mají tedy s péčí praktickou zkušenost). Dále poznamenal, že do SIC jsou klienti odesíláni správně, nicméně pracovnice z organizace Klára pomáhá navštíví klienty (na rozdíl od pracovnic ze SIC) v jejich domácím prostředí. V rámci OSP MMB však samozřejmě fungují rovněž sociální pracovnice, které chodí na šetření do terénu a domácností. J. Gergelčíková, OSP MMB, doplnila, že Socio info centrum dále klienty odkazuje na Referát péče o seniory a na Referát péče o osoby se zdravotním postižením, které sídlí rovněž na Kolišti 19. K. Oharková, pečovatelská služba Žabovřesky, podotkla, že devizu sdružení vidí v tom, že díky prožitým zkušenostem mohou laické poradkyně nabídnout pečujícím podporu, doprovázení a pochopení. M. Šoltysová upozornila na web Tento web vznikl v rámci projektu Pomáháme pečovat, který navazuje na činnost o.s. Moravskoslezský kruh. Dále M. Šoltysová informovala o tom, že Centrum denních služeb (CDS) při Domovu pro seniory Vychodilova nabízí nově zřízenou službu denního pobytu pro čtyři seniory (čtyři lůžka). Provozní doba je 8:00 až 16:00. Svoz klientů je možný, odvoz je řešen ve spolupráci s rodinou. Kontakt na vedoucí CDS: Dominika Burešová, tel.:

11 T. Laušman, Židovská obec Brno, poznamenal, že AP 2013 byl zaměřen na rozvoj, ale jak je z hodnocení zřejmé, plány se nepodařilo uskutečnit. Dle jeho názoru by měla být řeč ne o rozvoji, ale o stávajícím stavu služeb. Také v Akčním plánu chybí podpora vznikajících služeb. R. Janík odpověděl, že Akční plány jsou zaměřeny právě na rozvoj služeb. Stávající služby jsou obsaženy v Komunitním plánu v systémové prioritě A Zachování stávající komplexní sítě sociálních služeb pro jednotlivé cílové skupiny a jejího udržitelného financování. Komunitní plán se zabývá registrovanými sociálními službami především ve vztahu k dotacím. Jsou v něm rovněž zmíněny tzv. neřešené oblasti, které rovněž popisují stávající stav. Akční plán je pak prováděcí dokument zabývající se rozvojem pro daný rok (konkrétními projekty a aktivitami). O stávajícím stavu služeb se na pracovních skupinách diskutuje průběžně, předmětem tohoto setkání je však vyhodnocení AP 2013, které bude upřesněno ještě písemně od poskytovatelů. S hodnocením, zda se plány podařilo či nepodařilo uskutečnit, je tedy ještě nutné počkat. Nicméně z proběhnuté diskuze rozhodně nevyplývá, že by se nepodařilo nic realizovat. T. Laušman reagoval, že pokud se rozvoj nepodařil realizovat, měly by být v Akčním plánu dle jeho názoru zmíněny také stávající služby a nové organizace. R. Janík odpověděl, že toto není smyslem Akčního plánu. Akční plán je dokument zabývající se právě pouze rozvojem. Stávající versus žádoucí stav je popsán v KP, AP řeší pouze rozvoj na daný rok. Jde především o naplnění Komunitního plánu, přičemž není úplně důležité, v kterém období z tří let platnosti Komunitního plánu jsou rozvojové plány naplněny. Nyní v podstatě dochází k průběžnému hodnocení, to zásadní proběhne v rámci hodnocení plnění celého KP. Nové organizace (případně služby) jsou v AP zmíněny pouze v případě, že budou v daném roce realizovat nějakou rozvojovou aktivitu (která je však v souladu s KP, jakožto stěžejním a výchozím, strategickým dokumentem). I. Klubalová, Domov pro seniory Mikuláškovo náměstí, se zeptala, koho přesně zahrnout ve vyúčtování do kolonky uživatelé dle stupně závislosti. Poznámka: Z následné diskuze ostatních zástupců Domovů pro seniory a z odpovědi R. Janíka vyplynulo, že by do kolonky měli být uvedeni pouze stávající klienti k sledovaného roku. UPŘESNĚNÍ: Jde o klienty, kteří se v domově pro seniory v daném roce vystřídali k tedy neznamená, že jde o klienty k danému dni, ale o všechny klienty využívající v daném roce v domově pro seniory pobytovou službu. T. Laušman se zeptal, jak byla Metodika tvořena, zda byla vytvářena v rámci komunitního plánování. R. Janík odpověděl, že Metodika hodnocení registrovaných sociálních služeb v návaznosti na optimalizaci sítě sociálních služeb a její efektivní financování je výsledkem práce realizačního týmu 17 odborníků, pracovníků a spolupracovníků společnosti AUGUR Consulting s.r.o. Metodika mj. vychází z řady analýz a empirických šetření, které byly uskutečněny v období od července 2012 do června 2013 s využitím kombinace metodologických přístupů. Jednalo se o aplikaci tzv. integrovaného metodologického přístupu. Metodika byla zpracována na základě úzké spolupráce s JMK a členy Expertní skupiny pro síťování sociálních služeb v JMK. V rámci empirického šetření bylo uskutečněno celkem 481 rozhovorů s kompetentními představiteli registrovaných sociálních služeb v JMK a současně 460 registrovaných sociálních služeb poskytlo podrobná data ekonomického charakteru. V rámci všech regionů JMK proběhly kulaté stoly a panelové diskuse. Devíti panelových diskusí (v sedmi okresech JMK a dvě diskuze navíc ve městě Brně z důvodu největšího zastoupení poskytovaných služeb) se zúčastnilo celkem 308 účastníků. Návazně proběhly také čtyři workshopy. Celkem se workshopů zúčastnilo 62 zástupců obcí (zřizovatelů a zadavatelů sociálních služeb) a zástupců

12 významných poskytovatelů sociálních služeb. Odpověď na dotaz tedy zní, že Metodika nebyla vytvářena v rámci komunitního plánování (to by z hlediska její složitosti ani nebylo technicky možné), nýbrž byla zadána KrÚ JMK externímu dodavateli, kterému kraj poskytl maximální podporu, co se týče kontaktu s poskytovateli služeb a dalšími zainteresovanými odborníky. V rámci KPSS bylo na tvorbu metodiky průběžně upozorňováno, především pak na možnost zapojení se do její tvorby v rámci zmíněných panelových diskuzí, kulatých stolů, workshopů a v neposlední řadě v rámci připomínkování finálního návrhu. Co se týče tvorby této Metodiky tedy účastníci KPSS nebyli nijak obejiti a měli možnost se aktivně zapojit. ad 7. Závěr Na závěr R. Janík poděkoval zástupcům organizací za stručné shrnutí a požádal je, aby hodnocení AP 2013 dodali písemně v elektronické formě do konce února. Dále informoval o tom, že příští setkání pracovní skupiny se uskuteční pravděpodobně na přelomu května až června (dle aktuální situace), a jak již bylo zmíněno, obsahem by měla být diskuze ohledně AP Brno a AP JMK na rok Pozvánku s programem účastníci pracovní skupiny zavčas obdrží em. Poté se koordinátor komunitního plánování R. Janík a vedoucí pracovní skupiny B. Milinková s přítomnými rozloučili a předali slovo PhDr. Marii Štorkové a Mgr. Vladimíru Vedrovi z Bílého kruhu bezpečí. ad 8. Vystoupení PhDr. Marie Štorkové a Mgr. Vladimíra Vedry z Bílého kruhu bezpečí M. Štorková a V. Vedra představili organizaci Bílý kruh bezpečí a její pobočku v Brně, informovali o projektu Oběti trestných činů a o zákonu č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, který platí od Představili také pojem zvláště zranitelná oběť. Více viz přiložená příloha. Zapsali: J. Stárková, R. Janík Dne: